2006/38/ES2006/38/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 22. prosince 2005 , kterým se mění rozhodnutí Komise 1999/572/ES, kterým se přijímají závazky nabídnuté v souvislosti s antidumpingovým řízením týkajícím se dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících mimo jiné z Indie

(1)

V srpnu 1999 uložila Rada nařízením (ES) č. 1796/1999 (2) konečné antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících mimo jiné z Indie.

(2)

Komise rozhodnutím 1999/572/ES (3) přijala cenový závazek od indické společnosti Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd. Daná společnost mezitím změnila svůj název a nyní vystupuje jako Usha Martin Ltd (dále jen „společnost UML“). Změna názvu nijak neovlivnila činnost společnosti.

(3)

V důsledku toho byl dotčený výrobek indického původu, který je vyráběn společností UML nebo jakoukoli jinou společností ve světě, jež je s ní ve spojení, a který odpovídá typu, na který se vztahuje závazek (dále jen „výrobek, na který se vztahuje závazek“), při dovozu do Společenství osvobozen od konečného antidumpingového cla.

(4)

V této souvislosti je třeba upřesnit, že některé typy ocelových lan, jež společnost UML v současné době vyrábí, nebyly v období šetření, které vedlo k uložení konečných antidumpingových opatření, do Společenství vyváženy, a osvobození přiznané v souvislosti se závazkem se na ně tudíž nevztahovalo. Tato ocelová lana proto při propuštění do volného oběhu ve Společenství podléhala platbě antidumpingového cla.

(5)

V listopadu 2005 po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení rozhodla Rada nařízením (ES) č. 121/2006 (4), že antidumpingová opatření vztahující se na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího mimo jiné z Indie by měla být zachována.

(6)

V rámci závazku, který společnost UML nabídla, je tato společnost (a jakákoli společnost ve světě, která je s ní ve spojení) povinna mimo jiné vyvážet výrobek, na který se vztahuje závazek, prvnímu nezávislému odběrateli ve Společenství za minimální dovozní cenu uvedenou v závazku nebo za cenu vyšší. Tyto ceny odstraňují poškozující účinek dumpingu. V případě, že dovozci ve spojení výrobek dále ve Společenství prodávají prvnímu nezávislému odběrateli, musí být ceny při dalším prodeji výrobku, na který se vztahuje závazek, po přiměřené úpravě o prodejní, správní a režijní náklady a přiměřený zisk, rovněž na úrovních, jež odstraňují poškozující účinek dumpingu.

(7)

V rámci závazku je společnost UML rovněž povinna Komisi ve formě čtvrtletní zprávy pravidelně předkládat podrobné informace o svých prodejích dotčeného výrobku pocházejícího z Indie do Společenství (a jeho dalších prodejích, které uskutečňují strany, jež jsou s ní ve Společenství ve spojení). Do zprávy mají být zahrnuty výrobky, na které se vztahuje závazek a kterým náleží osvobození od antidumpingového cla, i typy ocelových lan, na které se závazek nevztahuje, a které proto antidumpingovému clu podléhají.

(8)

Není-li uvedeno jinak, Komise předpokládá, že zprávy společnosti UML o prodeji (a zprávy o dalších prodejích, které uskutečňují společnosti ve spojení usazené ve Společenství) jsou při předložení ve všech ohledech úplné, vyčerpávají a správné.

(9)

Společnost UML rovněž uznala, že podmínkou pro přiznání osvobození od antidumpingového cla v souvislosti se závazkem je, že bude celním orgánům Společenství předložena „závazková faktura“. Společnost se rovněž zavázala, že tuto závazkovou fakturu nebude vystavovat při prodeji dotčeného výrobku, na jehož typ se závazek nevztahuje, a který tudíž podléhal antidumpingovému clu.

(10)

V závazku se rovněž stanoví, že podmínky a ustanovení daného závazku se vztahují na všechny společnosti ve světě, jež jsou se společností UML ve spojení.

(11)

Za účelem zajištění dodržování závazku společnost UML rovněž souhlasila s tím, že poskytne veškeré informace, jež Komise považuje za nezbytné, a že umožní inspekce na místě ve svých prostorách a v prostorách jakékoli společnosti ve spojení, jejichž cílem bude ověřit správnost a pravdivost údajů předkládaných v uvedených čtvrtletních zprávách.

(12)

Inspekce na místě byly provedeny v prostorách společnosti UML v Indii a v prostorách společnosti Brunton Wolf Wire Ropes FZE (dále jen „BWWR“), jež je se společností UML ve spojení, v Dubaji.

(13)

Z šetření účetních záznamů společnosti vyplynulo, že značné objemy dotčeného výrobku, na které se závazek nevztahoval, nebyly zahrnuty do čtvrtletních zpráv o prodejích předkládaných v rámci závazku Komisi. Dotčené zboží bylo kromě toho společností UML prodáno dovozcům ve spojení ve Spojeném království a Dánsku a bylo zahrnuto do závazkových faktur.

(14)

Má se za to, že neuvedení daných prodejů ve zprávách o prodejích a jejich nesprávné zahrnutí do závazkových faktur představuje porušení závazku.

(15)

Nejdříve je nutné poznamenat, že hotová ocelová lana vyráběná společností BWWR prošla dříve dvěma hlavními výrobními fázemi: i) daný počet jednotlivých ocelových drátů se nejdříve stočí do tzv. „splétaného lanka“ a ii) daný počet těchto splétaných lanek, jež jsou tvořena z jednotlivých ocelových drátů, se pak stočí tak, že vznikne hotové ocelové lano.

(16)

Při inspekci v prostorách společnosti BWWR se zjistilo, že značná množství splétaných lanek pocházejících z Indie prodávala společnost UML společnosti BWWR a že společnost BWWR tato splétaná lanka přetvářela na ocelová lana, z nichž část byla pak prodávána do Společenství a vyvážena jako zboží pocházející ze Spojených arabských emirátů (dále jen „SAE“).

(17)

S ohledem na tuto přeměnu bylo považováno za nutné prošetřit otázku původu ocelových lan prodávaných do Společenství společností BWWR. Byl proto učiněn odkaz na článek 22 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (5) ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství (dále jen „celní kodex Společenství“), který stanoví, že nepreferenční pravidla původu se použijí na nesazební opatření stanovená zvláštními předpisy Společenství upravujícími obchod se zbožím, jako jsou např. antidumpingová opatření.

(18)

Ustanovení týkající se stanovení nepreferenčního původu výrobků, na jejichž výrobě se podílelo více zemí, jsou stanovena v článcích 24 a 25 celního kodexu Společenství a v článcích 35 a 39 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 (6), kterým se provádí celní kodex Společenství. Pokud jde o koncept „posledního podstatného zpracování“ uvedený v článku 24 celního kodexu Společenství, v případě ocelových lan se má za to, že tento výrobek prošel posledním podstatným zpracováním nebo opracováním, když byl zařazen do čtyřmístného čísla harmonizovaného systému (dále jen „čtyřmístné číslo“), které se liší od čtyřmístného čísla, do kterého byly zařazeny materiály použité pro výrobu tohoto výrobku.

(19)

V souladu s výše uvedeným zpracování indických splétaných lanek spadajících pod čtyřmístné číslo 7312 na ocelová lana spadající pod čtyřmístné číslo 7312 neuděluje hotovým výrobkům, v tomto případě ocelovým lanům, původ SAE, ale na místo toho jim ponechává indický původ.

(20)

Ocelová lana prodávaná společností BWWR a vyráběná ze splétaných lanek indického původu byla proto považována za výrobky indického původu, a proto by měla podléhat současným antidumpingovým opatřením vztahujícím se na dovozy pocházející z Indie. Při propuštění do volného oběhu ve Společenství jsou tyto výrobky buď předmětem podmínek závazku nebo se na ně vztahují antidumpingová cla, pokud nespadají do kategorie výrobků zahrnutých v závazku.

(21)

Dále bylo zjištěno, že dotyčná ocelová lana, u kterých se mělo za to, že jsou indického původu, prodávaná společností BWWR do Společenství nebyla společností UML ani společnostmi, které jsou s ní ve spojení, uvedena ve čtvrtletních zprávách o prodejích předkládaných Komisi v rámci závazku, a ani při dovozu do volného oběhu ve Společenství nebyla deklarována jako zboží indického původu. Z toho vyplývá, že při neexistenci závazkové faktury měly takové dovozy dotčeného výrobku považovaného za výrobek indického původu z Dubaje do Společenství podléhat při propuštění do volného oběhu ve Společenství platbě antidumpingového cla.

(22)

Navíc bylo zjištěno, že tato ocelová lana indického původu vyráběná v Dubaji byla prodávána na trhu Společenství pod minimální příslušnou dovozní cenou, která byla pro dotyčná ocelová lana stanovena v závazku společnosti UML.

(23)

S ohledem na všechna zjištění uvedená výše byla společnost UML informována o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Komise zamýšlela odvolat přijetí závazku a uložit konečné antidumpingové clo. Společnosti byla udělena lhůta, během níž se mohla písemně nebo ústně k dané věci vyjádřit. V této souvislosti společnost UML poskytla písemné i ústní vyjádření.

(24)

S ohledem na dotčený výrobek vyvážený společností UML a neuvedený ve čtvrtletních zprávách o prodejích předkládaných v rámci závazku bylo konstatováno, že ačkoli je dotyčné zboží uvedeno v závazkové faktuře, bylo dováženo do Společenství v režimu aktivního zušlechťovacího styku a bylo následně po zaplacení antidumpingového cla buď propuštěno do volného oběhu ve Společenství nebo opětovně vyvezeno mimo území Společenství. Proto bylo předloženo tvrzení, že jeho neuvedení ve čtvrtletních zprávách o prodejích předkládaných v rámci závazku bylo způsobeno pouze administrativním nedopatřením a že k žádnému poškození nebo podstatnému porušení nedošlo.

(25)

Na podporu tohoto tvrzení se společnost UML domnívala, že hlavním cílem závazku je zajistit, aby prodeje byly uskutečňovány na úrovních, které odstraňují újmu. V tomto ohledu bylo uvedeno, že když společnost zcela splnila tyto podmínky, měla správnost zpráv o prodejích předkládaných v rámci závazku druhořadý význam. Pokud za výrobky nezahrnuté v závazku, avšak uvedené v závazkové faktuře bylo nakonec zaplaceno antidumpingové clo nebo pokud byly tyto výrobky opětovně vyvezeny mimo území Společenství, společnost UML se domnívala, že podstata závazku byla dodržena. Proto se společnost UML domnívala, že její činnosti nebo činnosti společností ve spojení ve Společenství nezpůsobily změny ve status quo na trhu Společenství.

(26)

V odpovědi na tato tvrzení Komise souhlasí, že cílem závazku je odstranit poškozující účinek dumpingu. Domnívá se však, že povinnost poskytovat přesné zprávy o prodejích nebo zahrnutí zboží, na něž se závazek nevztahuje, do závazkové faktury, nemá druhořadý nebo méně důležitý význam než jakákoli jiná opatření závazku. Pouze tehdy, pokud má Komise všechny podrobné údaje o prodejích dotčeného výrobku do Společenství, může účinně sledovat závazek a stanovit, zda byl dodržován a zda byly odstraněny poškozující účinky dumpingu. Nesprávné nebo neúplné zprávy o prodeji dávají vzniknout pochybnostem o plnění závazku ze strany společnosti jako celku. Dodržování náležitostí podávání zpráv se musí proto považovat za část základních povinností dotčených společností, pokud tyto náležitosti nejsou zamýšleny pouze k usnadnění správních postupů, ale pokud jsou nutné k řádnému fungování systému závazků jako celku.

(27)

Z toho vyplývá, že pokud jde o otázku, zda byl na trhu Společenství zachován status quo (a nepřímo, zda bylo poškozeno výrobní odvětví Společenství), má se za to, že porušení povinností podávat zprávy ohrožuje účinnost systému závazku, který byl vytvořen na ochranu výrobců ocelových lan ve Společenství před škodlivým dumpingem. Neexistence úplných a spolehlivých zpráv vytváří také pochybnosti o tom, zda byla dodržována hmotněprávní ustanovení závazku a brání proto Komisi určit, zda společnost splnila všechny povinnosti. Komise proto musí takové porušení považovat za poškozující výrobce ve Společenství.

(28)

Společnost UML a její společnosti ve spojení po celém světě musí navíc v rámci závazku dodržovat veškerá různá ustanovení závazku a přijímat účinná opatření k zajištění, aby ustanovení těchto závazků byla dodržována. V tomto případě nebyly provedeny interní kontroly ani postupy, které jsou nutné k tomu, aby společnost UML plně plnila své závazky v souladu s podmínkami závazku.

(29)

Námitky vznesené společností v souvislosti s náležitostmi podávání zpráv nemění stanovisko Komise, že došlo k porušení závazků.

(30)

Dále bylo uvedeno, že by měl existovat rozumný vztah mezi opatřeními přijatými orgány Společenství v rámci stávajícího systému cenových závazků pro dotčený výrobek pocházející z Indie a zamýšlenými cíli opatření (tj. proporcionalita).

(31)

Pokud jde o proporcionalitu, je třeba nejdříve poznamenat, že v souladu s čl. 8 odst. 7 základního nařízení se nedodržení povinnosti poskytovat příslušné informace (např. nedodržení některých z povinností podávat zprávy) považuje za porušení závazku. Navíc v souladu s čl. 8 odst. 9 základního nařízení se v případě porušení závazku ukládá konečné clo. Má se za to, že tyto články podtrhují „samotnou“ důležitost povinnosti podávat zprávy. To je dále zdůrazněno jasným a přesným jazykem samotného závazku, ve kterém jsou stanoveny všechny povinnosti podávat zprávy.

(32)

Tento přístup byl také potvrzen judikaturou Soudu prvního stupně, který rozhodl, že jakékoli porušení závazku je dostatečným důvodem k ospravedlnění odvolání přijatých závazků (7).

(33)

Námitky vznesené společností UML v souvislosti s proporcionalitou proto nemění stanovisko Komise, že došlo k porušení závazků.

(34)

Společnost UML také tvrdila, že protože se u vyvážejícího výrobce se sídlem v Indii jedná o rozvojovou zemi, jak ji definuje WTO v souladu s článkem 15 antidumpingové dohody WTO, měla by být této skutečnosti věnována „zvláštní pozornost“, protože Komise by vzhledem k této skutečnosti neměla odstoupit od přijatého závazku, neboť se jednalo o „první menší záležitost nedodržení požadavků“.

(35)

S ohledem na otázku, zda skutečnost, že společnost UML má sídlo v rozvojové zemi, je důvodem pro odstoupení od přijatého závazku, je třeba upozornit, že společnost UML je mateřskou společností nadnárodní skupiny společností a jedním z největších výrobců dotčeného výrobku na světe. S ohledem na zjevné pravomoci řízení a na strukturu skupiny UML, s nimiž se Komise během inspekcí na místě seznámila, nelze přijmout tvrzení, že plnění požadavků na podávání zpráv by společnosti způsobilo obtíže. Navíc, pokud společnost nabízí závazky, musí zajistit, že je následně schopna plnit povinnosti vznikající ze závazku. Tvrzení společnosti týkající se této záležitosti se proto zamítá.

(36)

Pokud jde o otázku původu ocelových lan vyvážených do Společenství z Dubaje, která jsou vyráběna ze splétaných lanek indického původu, společnost UML uvedla, že dotčené zboží si v závěrečné fázi zpracování (tj. splétání a dokončování splétaných lanek do ocelových lan) neponechává indický původ, ale na místo toho zboží těmito konečnými postupy získává původ SEA.

(37)

V tomto ohledu společnost UML tvrdila, že se Komise mýlila, když se spoléhala, že změna čtyřmístného čísla je jediným určujícím ukazatelem nepreferenčního původu. Společnost UML dále uvedla, že podle článků 24 a 25 celního sazebníku Společenství je změna čtyřmístného čísla pouze jedním ze zohlednitelných ukazatelů, který není nevyhnutelně konečný, protože dalším významným prvkem je místní přidaná hodnota dovážených vstupů. V tomto ohledu bylo uvedeno, že místní přidaná hodnota v Dubaji přesahovala 25 %. Společnost UML také dále tvrdila, že stanovení původu zboží odkazem na vzniklé nebo (nevzniklé) změny čtyřmístného čísla bylo vyjednávací pozicí Komise v rámci probíhajících jednání WTO o původu zboží a „… nebylo přijaté právními předpisy Společenství“.

(38)

Společnost UML také tvrdila, že si nebyla vědoma nepreferenčních pravidel původu a že když v roce 2003 zakládala továrnu v Dubaji, vedení skupiny v Dubaji a v Indii se domnívalo, že ocelová lana vyráběná v Dubaji ze splétaných lanek pocházejících z Indie nabudou původ SAE.

(39)

S ohledem na tvrzení vznesená společností UML o původu dotčených výrobků vyvážených do Společenství z Dubaje Komise nejdříve upozorňuje, že pokud se na výrobě zboží podílely dvě nebo více zemí, je pro nepreferenční původ zboží určující koncept „posledního podstatného zpracování“. Avšak obecně je kritérium posledního podstatného zpracování vyjádřeno jedním z následujících způsobů, a to i) pravidlem vyžadujícím změnu v čísle nebo položce nomenklatury harmonizovaného systému, nebo ii) seznamem výrobních nebo zušlechťovacích operací, které udělují nebo neudělují zboží původ země, ve které operace probíhají, nebo iii) pravidlem přidané hodnoty.

(40)

V tomto případě jsou ocelová lana jedním z výrobků, na než se vztahuje pravidlo vyžadující změnu v čísle či položce. Proto je čtyřmístné číslo pro splétaná lanka a ocelová lana stejné, proces transformace prováděný v Dubaji nemění indický původ pro stanovení nepreferenčního původu.

(41)

I když nebylo nutné řešit otázku „přidané hodnoty dovážených vstupů“ v Dubaji, přezkoumaly se kvůli správnému administrativnímu pořádku i údaje, které byly poskytnuty na podporu tvrzení společnosti UML, že místní přidaná hodnota v Dubaji byla podstatná. Z tohoto šetření vyplynulo, že současná přidaná hodnota v Dubaji je v každém případě nižší než hranice 25 %, jak tvrdila společnost, pokud ji vyjádříme jako procento ceny ocelových lan ze závodu.

(42)

Pokud jde o tvrzení společnosti UML, že přístup založený na změně čtyřmístného čísla je vyjednávací pozicí Komise, pokud jde o jednání WTO o původu a nepřijaté právní předpisy, je nutné poznamenat, že pravidlo čtyřmístného čísla je osvědčenou praxí při uplatňování článku 24 celního kodexu Společenství. Jako takové pravidlo používají orgány Společenství a příslušné celní orgány členských států při určování nepreferenčního původu řady zboží, mezi nimi i dotčeného výrobku.

(43)

S ohledem na stanovisko, že společnost si nebyla vědoma nepreferenčních pravidel původu, Komise nejdříve zopakovala, že Společnost UML je mateřskou společností velké nadnárodní společnosti s výrobními místy, distributory a prodejnami ve spojení umístěnými po celém světe. Pokud jde o pohyb surovin, dokončené výrobky a předvýrobky mezi členskými společnostmi ve skupině, zdá se nepravděpodobné, že by si společnost nebyla vědoma nepreferenčních pravidel původu nebo původu klíčových výrobků vyráběných v jedné z jejích provozoven. Navíc je nutné zdůraznit, že se v každém případě předpokládá, že společnosti znají platný kodex a pravidla a nemohou se při ospravedlňování nedodržování platných pravidel odvolávat na jejich neznalost.

(44)

S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že dotčené zboží vyvážené z Dubaje je indického původu, a měla by proto na ně být uložena antidumpingová opatření vztahující se na dovoz ocelových drátů pocházejících z Indie.

(45)

Tvrzení společnosti týkající se původu dotčeného zboží nebyla přijata, a proto se stanovisko Komise, že došlo k porušení závazku, nemění.

(46)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti se má za to, že by se přijetí závazku nabídnutého společností Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd, nyní známou jako Usha Martin Ltd, mělo odvolat. Článek 1 rozhodnutí Komise 1999/572/ES, kterým se přijímá závazek společností Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd, by měl být proto odpovídajícím způsobem změněn,