(ES) č. 1552/2005Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1552/2005 ze dne 7. září 2005 o statistikách odborného vzdělávání v podnicích (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 1-5 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. září 2005 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 20. října 2005 Nabývá účinnosti: 20. října 2005
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1552/2005

ze dne 7. září 2005

o statistikách odborného vzdělávání v podnicích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 285 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 si Evropská unie stanovila strategický cíl stát se nejkonkurenceschopnějším a nejdynamičtějším hospodářstvím na světě založeným na znalostech, schopným udržitelného hospodářského růstu, s větším počtem pracovních míst, s lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností.

(2)

Aby mohla Unie i nadále trvat na svém závazku stát se nejkonkurenceschopnějším a nejdynamičtějším hospodářstvím na světě založeným na znalostech, je rozhodující schopnost profesního zařazení, přizpůsobivost a mobilita občanů.

(3)

Celoživotní učení je klíčovým prvkem pro rozvoj a podporu kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovníků.

(4)

V závěrech Rady ze dne 5. května 2003 o referenčních úrovních průměrné evropské výkonnosti ve vzdělávání a odborné přípravě (srovnávací základy) (2) byl přijat tento srovnávací základ celoživotního učení: „Do roku 2010 by proto míra účasti na celoživotním učení měla být v Evropské unii v průměru nejméně 12,5 % u dospělých osob v produktivním věku (věková skupina 25 až 64 let)“.

(5)

Evropská rada na zasedání v Lisabonu potvrdila celoživotní učení jako základní součást evropského sociálního modelu.

(6)

Nová evropská strategie zaměstnanosti, potvrzená rozhodnutím Rady 2003/578/ES ze dne 22. července 2003 o hlavních zásadách politik zaměstnanosti členských států (3), si klade za cíl přispívat lépe k Lisabonské strategii a provádět ucelené a komplexní strategie celoživotního učení.

(7)

Při uplatňování tohoto nařízení by se měl brát v úvahu pojem „osob znevýhodněných na trhu práce“ uvedený v hlavních zásadách politik zaměstnanosti členských států.

(8)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat odbornému vzdělávání na pracovišti a v pracovní době jako dvěma stěžejním prvkům celoživotního učení.

(9)

Srovnatelné statistické informace na úrovni Společenství, se zvláštním ohledem na odborné vzdělávání v podnicích, jsou významné pro rozvoj strategií celoživotního učení a pro monitorování pokroku jejich provádění.

(10)

Sestavování specifických statistik Společenství se řídí pravidly stanovenými v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství (4).

(11)

Předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, se řídí pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 322/97 a v nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství (5).

(12)

Nařízení Komise (ES) č. 831/2002 ze dne 17. května 2002, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely (6), stanovilo podmínky, podle kterých je možné povolit přístup k důvěrným údajům předávaným určitému orgánu Společenství.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž vypracování společných statistických norem, které umožní sestavení harmonizovaných údajů o odborném vzdělávání v podnicích, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(14)

Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7). Tato opatření by měla vzít v úvahu možnosti dostupné v členských státech při shromažďování a zpracování údajů.

(15)

Výbor pro statistické programy byl konzultován v souladu s článkem 3 rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom ze dne 19. června 1989, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (8),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení vytváří společný rámec pro vypracování statistik Společenství týkajících se odborného vzdělávání v podnicích.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„podnikem“ podnik, jak je definován v nařízení Rady (EHS) č. 696/93 ze dne 15. března 1993 o statistických jednotkách pro účely statistického zjišťování a analýzy hospodářství ve Společenství (9);

2.

„NACE rev. 1.1“ společná statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství, jak je zavedena nařízením Rady (EHS) č. 3037/90 ze dne 9. října 1990 o statistické klasifikaci ekonomických činností v Evropském společenství (10).

Článek 3

Shromažďované údaje

1.   Členské státy shromažďují údaje za účelem vypracování statistik Společenství pro analýzu dalšího odborného vzdělávání v podnicích v těchto oblastech:

a)

politika a strategie v oblasti odborného vzdělávání v podnicích v rámci rozvíjení schopností jejich pracovníků;

b)

řízení, organizace a formy dalšího odborného vzdělávání v podnicích;

c)

úloha sociálních partnerů při zabezpečování všech hledisek dalšího odborného vzdělávání na pracovišti;

d)

přístup k dalšímu odbornému vzdělávání, jeho rozsah a obsah, zejména v kontextu ekonomické činnosti a velikosti podniku;

e)

zvláštní opatření v oblasti dalšího odborného vzdělávání v podnicích pro zlepšení schopností jejich pracovníků, pokud jde o informační a komunikační technologie;

f)

možnosti zaměstnanců malých a středních podniků, pokud jde o přístup k dalšímu odbornému vzdělávání a získávání nové kvalifikace a o konkrétní potřeby malých a středních podniků při zabezpečování odborné přípravy;

g)

účinky veřejných opatření na další odborné vzdělávání v podnicích;

h)

rovné příležitosti přístupu k dalšímu odbornému vzdělávání v podnicích pro všechny zaměstnance, zejména s ohledem na pohlaví a na zvláštní věkové skupiny;

i)

zvláštní opatření v oblasti dalšího odborného vzdělávání pro osoby znevýhodněné na trhu práce;

j)

opatření v oblasti dalšího odborného vzdělávání uzpůsobená různým typům pracovních smluv;

k)

výdaje na další odborné vzdělávání: úrovně a zdroje financování, pobídky pro další odborné vzdělávání; a

l)

postupy hodnocení a monitorování podniků, pokud jde o další odborné vzdělávání.

2.   Členské státy shromažďují zvláštní údaje o počátečním odborném vzdělávání v podnicích o:

a)

účastnících počátečního odborného vzdělávání; a

b)

celkových výdajích na počáteční odborné vzdělávání.

Článek 4

Oblast působnosti statistik

Statistiky odborného vzdělávání v podnicích se týkají minimálně veškerých ekonomických činností definovaných v sekci C až K a O klasifikace NACE rev. 1.1.

Článek 5

Statistické jednotky

1.   Pro shromažďování údajů se jako statistická jednotka použije podnik provádějící jednu z ekonomických činností uvedených v článku 4 nebo zaměstnávající nejméně 10 zaměstnanců.

2.   S ohledem na zvláštní vnitrostátní rozdělení podniků podle velikosti a na vývoj potřeb dané politiky mohou členské státy rozšířit definici statistické jednotky ve své zemi. Komise může rovněž rozhodnout o rozšíření definice v souladu s postupem uvedeným v čl. 14 odst. 2, pokud by takové rozšíření podstatně zlepšilo reprezentativnost a kvalitu výsledků zjišťování v dotčených členských státech.

Článek 6

Zdroje údajů

1.   Členské státy získají požadované údaje buď ze zjišťování v podnicích, nebo kombinací zjišťování v podnicích a jiných zdrojů, přičemž uplatní zásady sníženého zatížení respondentů a zjednodušení správních postupů.

2.   Členské státy stanoví způsoby, jakými podniky odpovídají na zjišťování.

3.   V rámci zjišťování se podniky vyzvou, aby poskytovaly správné a úplné údaje ve stanovených lhůtách.

4.   Pro doplnění shromažďovaných údajů přicházejí v úvahu také jiné zdroje, včetně správních údajů, pokud jsou takové zdroje vhodné s ohledem na jejich význam a dodržení lhůt.

Článek 7

Ukazatele zjišťování

1.   Zjišťování se provádí metodou výběrového zjišťování.

2.   Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění toho, aby údaje, které předávají, odrážely strukturu základního souboru statistických jednotek. Zjišťování se provede tak, aby bylo na úrovni Společenství umožněno členění výsledků minimálně v těchto kategoriích:

a)

ekonomické činnosti podle klasifikace NACE rev. 1.1; a

b)

velikost podniků.

3.   Požadavky na výběr šetřených jednotek a na přesnost, velikost výběrového souboru, který musí splňovat tyto požadavky, jakož i podrobné specifikace kategorií NACE rev. 1.1 a velikostních kategorií, na které se výsledky mohou členit, se stanoví postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 8

Koncepce zjišťování

1.   V zájmu snížení zatížení respondentů umožní koncepce zjišťování přizpůsobit shromažďování údajů s ohledem na:

a)

podniky s odborným vzděláváním a podniky bez odborného vzdělávání; a

b)

různé formy odborného vzdělávání.

2.   Zvláštní údaje, které budou shromažďovány s ohledem na podniky s odborným vzděláváním a bez odborného vzdělávání a na různé formy odborného vzdělávání, se stanoví postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 9

Kontrola kvality a podávání zpráv o kvalitě

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření pro zajištění kvality údajů, které předávají.

2.   Nejpozději dvacet jedna měsíců po konci každého sledovaného období uvedeného v článku 10 předloží členské státy Komisi (Eurostatu) zprávu o kvalitě obsahující veškeré informace a údaje požadované pro ověření kvality předkládaných údajů. Zprávy uvedou případné odchylky od metodických požadavků.

3.   Na základě zpráv uvedených v odstavci 2 vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu předávaných údajů se zvláštním ohledem na zajištění porovnatelnosti údajů mezi členskými státy.

4.   Požadavky na kvalitu údajů shromažďovaných a předávaných pro statistiky Společenství týkající se odborného vzdělávání v podnicích, strukturu zpráv o kvalitě uvedených v odstavci 2 a veškerá opatření nutná pro vyhodnocení nebo zlepšení kvality údajů se stanoví postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 10

Sledované období a periodicita

1.   Sledované období, jehož se má shromažďování údajů týkat, je jeden kalendářní rok.

2.   Komise určí postupem podle čl. 14 odst. 2 první sledovaný rok, pro který se budou údaje shromažďovat.

3.   Členské státy shromažďují údaje jednou za pět let.

Článek 11

Předávání údajů

1.   Členské státy a Komise podporují ve svých oblastech působnosti podmínky pro zvýšené využívání elektronického shromažďování údajů, elektronického přenosu údajů a automatického zpracování údajů.

2.   Členské státy předávají Komisi (Eurostatu) individuální údaje o podnicích podle stávajících ustanovení Společenství o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, stanovená v nařízeních (ES) č. 322/97 a (Euratom, EHS) č. 1588/90. Členské státy zajistí, aby předávané údaje neumožňovaly přímou identifikaci statistických jednotek.

3.   Členské státy předávají údaje v elektronické podobě v příslušném technickém formátu a v souladu s normou pro výměnu údajů, které se stanoví postupem podle čl. 14 odst. 2.

4.   Členské státy předávají úplné a správné údaje nejpozději do osmnácti měsíců po skončení každého sledovaného roku.

Článek 12

Zpráva o provádění

1.   Do 20. října 2010 a po konzultaci s Výborem pro statistické programy předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Tato zpráva zejména:

a)

vyhodnotí dosažený přínos vypracovaných statistik pro Společenství, členské státy a uživatele v poměru k zatížení respondentů; a

b)

určí oblasti možného zlepšení a změn, které jsou z hlediska získaných výsledků považované za nutné.

2.   Po předložení zprávy může Komise navrhnout opatření ke zlepšení provádění tohoto nařízení.

Článek 13

Prováděcí opatření

Opatření nezbytná k provádění tohoto nařízení, včetně opatření přijatých za účelem zohlednění hospodářského a technického vývoje, pokud jde o shromažďování, přenos a zpracování údajů, se přijmou postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

Článek 15

Financování

1.   Komise poskytne finanční příspěvek členským státům na pokrytí nákladů vzniklých při shromažďování, zpracování a přenosu údajů v prvním sledovaném roce, za který se vypracovávají statistiky Společenství stanovené tímto nařízením.

2.   Výše finančního příspěvku se stanoví jako část příslušného každoročního rozpočtového procesu. Rozpočtový orgán stanoví rozpočtové prostředky, které budou k dispozici.

3.   Při provádění tohoto nařízení může Komise využívat odborníků a organizací technické pomoci, přičemž financování těchto služeb může být zajištěno z celkového finančního rámce stanoveného pro toto nařízení. Komise může organizovat semináře, kolokvia nebo jiná setkání odborníků, která mohou napomoci provádění tohoto nařízení, a může přijímat vhodná opatření v oblasti informací, publikace a rozšiřování.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 7. září 2005.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předseda

C. CLARKE


(1)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 23. února 2005 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), rozhodnutí Rady ze dne 27. června 2005.

(2)  Úř. věst. C 134, 7.6.2003, s. 3.

(3)  Úř. věst. L 197, 5.8.2003, s. 13.

(4)  Úř. věst. L 52, 22.2.1997, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.

(6)  Úř. věst. L 133, 18.5.2002, s. 7.

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

(8)  Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

(9)  Úř. věst. L 76, 30.3.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.

(10)  Úř. věst. L 293, 24.10.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1882/2003.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU