(ES) č. 862/2005Nařízení Komise (ES) č. 862/2005 ze dne 7. června 2005, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovozy polytetrafluorethylenu (PTFE) ve formě částic pocházejícího z Ruska a z Čínské lidové republiky

(1)

Komise dne 9. září 2004 zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (2), (dále jen „oznámení o zahájení“) informovala o zahájení antidumpingového řízení s ohledem na dovozy polytetrafluorethylenu (dál jen „PTFE“) ve formě částic pocházejícího z Ruska a z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) do Společenství.

(2)

Antidumpingové řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět podaný dne 26. července 2004 Evropskou radou chemického průmyslu (dále jen „CEFIC“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 80 %, celkové výroby PTFE ve Společenství. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž tyto důkazy se považovaly za postačující pro ospravedlnění zahájení řízení.

(3)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala vyvážející výrobce v Rusku a v ČLR, dovozce/obchodníky a jejich sdružení, dodavatele a uživatele, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, zástupce dotčených vyvážejících zemí a žadatele a všechny známé výrobce ve Společenství. Účastníci řízení dostali příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

S ohledem na zjevně velký počet čínských vyvážejících výrobců uvedených v podnětu se v oznámení o zahájení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro stanovení dumpingu předpokládal výběr vzorku.

(5)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný a, bude-li tomu tak, aby mohla vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci z ČLR požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu období šetření (od 1. července 2003 do 30. června 2004) základní údaje o svých činnostech souvisejících s PTFE.

(6)

Po posouzení údajů předložených vyvážejícími výrobci a vzhledem k nízkému počtu odpovědí na dotazy určené pro výběr vzorku bylo rozhodnuto, že co se týče vývozců v ČLR, není výběr vzorku nutný.

(7)

Aby se vyvážejícím výrobcům v ČLR umožnilo předložit žádost o přiznání statutu společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství (dále jen „STH“ – statut tržního hospodářství) nebo o individuální zacházení (dále jen „IZ“), zaslala Komise těm čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich to týká, tiskopisy žádosti. Tři vyvážející výrobci podali žádost o STH a popřípadě o IZ, pokud by šetření došlo k závěru, že podmínky pro STH nesplňují.

(8)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž je známo, že se jich to týká, a všem dalším společnostem, které se samy přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Komise obdržela vyplněné dotazníky od tří čínských vyvážejících výrobců, od dvou ruských vyvážejících výrobců, od tří výrobců ve Společenství a od jednoho nezávislého dovozce.

(9)

Komise vyhledala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě proběhly v prostorách těchto společností:

(10)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž případně nebude STH přiznán, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z analogické země, Spojených států amerických (dále jen „USA“), a to v prostorách těchto společností:

(11)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. července 2003 do 30. června 2004 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od 1. ledna 2001 do konce OŠ („uvažované období“).

(12)

Fluoropolymery tvoří skupinu vysoce odolných plastů, z nichž nejznámější a nejpoužívanější je polytetrafluorethylen (PTFE).

(13)

PTFE ve formě částic je chemický výrobek (fluoropolymer), který má řadu vysoce odolnostních vlastností (např. vysoký bod tání, vysoká teplotní stabilita, nerozpustnost, nehořlavost, nízká dielektická konstanta). Používá se jako složka v celé řadě průmyslových odvětví, např. v chemickém průmyslu, ve strojírenství, v elektrotechnickém průmyslu (vnitřní plášť kabelů), v automobilovém průmyslu, ve stavebnictví (jako izolační prvek), ve výrobě kuchyňských potřeb (pánve), v textilním průmyslu nebo v biomedicíně (chirurgické nástroje). Nejznámější ochranná známka, pod kterou je uváděn na trh, je „teflon“.

(14)

Dotčeným výrobkem je takzvaný polytetrafluorethylen (PTFE) ve formě částic obsahující nejvýše 3 % jiné monomerní jednotky než je tetrafluorethylen – bez plniv, ve formě prášku nebo granulí, kromě mikronizovaných materiálů – a jeho nativní polymer („produkt z reaktoru ve tvaru kuliček“). Surový polymer může být v mokré nebo suché formě. Bez ohledu na různé typy výrobku v důsledku odlišné formy, průměrné velikosti částic, tepelného ošetření nebo obsahu komonomerů se všechny tyto výrobky pro účely tohoto řízení považují za jeden výrobek, protože mají stejné fyzické vlastnosti a v podstatě stejné základní použití. Dotčený výrobek je v současnosti zařaditelný do kódu KN ex 3904 61 00.

(15)

Bylo zjištěno, že dotčený výrobek a PTFE vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětví Společenství, PTFE vyráběný a prodávaný na domácím trhu v obou vyvážejících zemích a PTFE vyráběný a prodávaný na domácím trhu analogické země mají v podstatě stejné fyzické a technické vlastnosti a stejné základní použití. Proto se prozatímně považují za podobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Dva dovozci tvrdili, že výrobek dovážený z Ruska a z Číny pro určitá použití v žádném případě nepředstavuje konkurenci pro PTFE vyráběný a prodávaný na trhu Společenství. To se týká především odpadu z PTFE nebo „off-spec“ (materiál, který neodpovídá technickým specifikacím), který se používá na výrobu PTFE s jemnými částicemi. Tento výrobek s jemnými částicemi se používá např. jako přídavná látka při výrobě plastů nebo do tiskařských barev a při povrchových úpravách kovů. Toto tvrzení muselo být zamítnuto, protože bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství vyrábí i odpad z PTFE nebo materiál „off-spec“, který je prodáván stejným odběratelům.

(17)

Níže je popsána obecná metodologie. Následná zjištění o dumpingu pro dotčené země proto pouze popisují otázky, jež jsou pro každou vyvážející zemi specifické.

(18)

V souladu čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejprve u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce přezkoumala, zda jeho prodeje PTFE na domácím trhu byly reprezentativní, tj. zda celkový objem těchto prodejů představoval alespoň 5 % celkového objemu vývozu výrobce do Společenství.

(19)

Komise následně určila ty typy PTFE prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy prodávanými na vývoz do Společenství. Pokud jde o šetření podle typu výrobku, považovala Komise za identické nebo přímo srovnatelné ty typy výrobků prodávané na domácím trhu nebo vyvážené, které mají podobnou průměrnou velikost částic, tepelnou úpravu a obsah komonomerů.

(20)

Pro každý typ prodávaný vyvážejícími výrobci na jejich domácích trzích, u kterého se zjistilo, že je přímo srovnatelný s typem PFTE prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje konkrétního typu PTFE na domácím trhu se považovaly za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu u daného typu v průběhu OŠ představoval nejméně 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu PTFE vyváženého do Společenství.

(21)

Komise následně zjišťovala, zda lze prodej jednotlivých typů PTFE prodávaného v reprezentativních množstvích na domácím trhu považovat za uskutečněný v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a to tak, že stanovila podíl ziskových prodejů příslušného druhu PTFE nezávislým odběratelům. Protože objem prodejů každého typu PTFE prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené výrobní náklady představoval více než 80 % z celkového objemu prodejů tohoto typu a vážená průměrná cena tohoto typu byla rovna nebo přesahovala výrobní náklady, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen všech prodejů tohoto typu na domácím trhu uskutečněných v průběhu OŠ, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či nikoliv.

(22)

Ve všech případech byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacených nebo splatných vývozních cen.

(23)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě cen ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly přiznány ve všech případech, kdy byly považovány za přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(24)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny u jednotlivého typu výrobku.

(25)

V antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR se běžná hodnota pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v článku 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, stanoví v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení.

(26)

Kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, jejichž splnění musejí žádající společnosti prokázat, jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě, aby bylo možné na ně snadno odkazovat:

(27)

Tři vyvážející výrobci v ČLR požádali o STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a vyplnili tiskopis žádosti o přiznání STH pro vyvážející výrobce. Pro tyto společnosti Komise vyhledala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách uvedených společností ověřila všechny informace uvedené v žádostech o STH.

(28)

Z šetření vyplynulo, že žádná z těchto tří výše uvedených společností nesplňovala požadovaná kritéria a jejich žádosti musely být proto zamítnuty. Následující tabulka shrnuje výsledky šetření pro tyto tři společnosti vzhledem ke každému z pěti kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(29)

Dotčené společnosti dostaly možnost se k výše uvedeným závěrům vyjádřit. Všechny tři společnosti vyjádřily s tímto výsledkem nesouhlas a tvrdily, že by jim měl být přiznán STH.

(30)

Jedna společnost vyjádřila pochybnost, zda je postup Komise při posuzování STH na základě pěti kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení v souladu s ustanoveními GATT/WTO. Dále se vyskytla tvrzení, že rozhodnutí Komise se zakládají na náznacích a domněnkách a že čl. 2 odst. 7 základního nařízení nebyl použit objektivně.

(31)

V tomto ohledu je nutné poznamenat, že současné šetření, včetně posouzení, zda vyvážející výrobci podnikají v podmínkách tržního hospodářství, probíhá v souladu s platnými ustanoveními základního nařízení, která jsou v plném souladu se závazky WTO.

(32)

Jak potvrdil Soud prvního stupně, důkazní břemeno spočívá na vyvážejícím výrobci, který musí prokázat, že splňuje podmínky stanovené v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Pokud nepředloží odpovídající důkazy, musí se žádost o přiznání STH zamítnout. Tento závěr se zakládá na objektivní analýze opodstatněných důkazů, které byly dotčeným stranám zpřístupněny, a podléhá soudnímu přezkoumání.

(33)

Pokud jde o první kritérium, tj. obchodní rozhodnutí jsou přijímána jako reakce na tržní signály, bez významného zásahu státu a náklady odrážejí tržní hodnoty, došla Komise v případě jedné společnosti k závěru, že neexistuje žádný důkaz, že její stanovy byly dodržovány. Nebyly tedy k dispozici žádné důkazy, že rozhodnutí uvedené společnosti by nemohla být významně ovlivňována státem, a to i prostřednictvím akcionáře vlastněného státem. Společnost vznesla proti závěrům Komise námitky a tvrdila, že její stanovy nabízí spolehlivou záruku, aby stát nemohl vyvíjet významný vliv na její rozhodnutí, a že akcionář vlastněný státem je v každém případě správcem, který jedná jménem soukromé společnosti. Stanovy společnosti však stanoví její organizaci a rozhodovací postupy. Protože z šetření vyplynulo, že tyto stanovy nebyly dodržovány a že společnost je mohla sama snadno změnit, lze dospět k závěru, že případný ustanovení těchto stanov, které mají zajistit, aby stát nemohl významně ovlivňovat rozhodování společnosti, jsou nespolehlivá a nemohou v tomto ohledu poskytovat žádnou záruku. Společnost navíc neposkytla žádné vysvětlení, kromě „zviditelnění“, proč je jejím akcionářem akcionář vlastněný státem. Během ověřování na místě společnost naopak tvrdila, že by jí to umožnilo, mimo jiné, lepší přístup k financování v budoucnosti. Riziko státního zásahu bylo proto považováno za významné.

Společnost dále navzdory závěrům útvarů Komise tvrdila, že ceny jejích surovin tržní hodnoty odrážely. Kromě skutečnosti, že společnost neposkytla důkaz, který by její tvrzení potvrdil, proběhly srovnatelné nákupy surovin za různé ceny, aniž by společnost pro tyto důležité rozdíly byla schopna poskytnout rozumné vysvětlení.

Proto musela Komise dospět k závěru, že vyvážející výrobce neposkytl dostatečné informace, že podnikal v podmínkách tržního hospodářství. Žádné z tvrzení dotčené společnosti po tomto oznámení nemohlo tento závěr zvrátit a žádost musela být zamítnuta.

(34)

Jedna společnost tvrdila, že neexistence minimálního kvóra na valné hromadě akcionářů, což umožňuje akcionáři vlastněnému státem významně ovlivňovat rozhodování společnosti, není relevantní, protože na těchto valných hromadách nejsou přijímána žádná rozhodnutí týkající se činnosti společnosti. Nicméně vliv státu nemá význam pouze v souvislosti s operativním rozhodováním. Podle stanov společnosti má valná hromada akcionářů mimo jiné pravomoc rozhodovat o obchodních operacích a investičních plánech, kontrolovat a schvalovat finanční rozpočet, účetní závěrku a plán na rozdělení zisku společnosti. Stát tedy může rozhodování společnosti o těchto důležitých záležitostech významně ovlivňovat. Společnost také tvrdila, že skutečnost, že vývozní prodeje byly během poloviny OŠ uskutečněny prostřednictvím obchodníka, jehož částečným vlastníkem je stát, nepředstavuje důvod k závěru, že došlo k zasahování státu. V tomto ohledu je nutné poznamenat, že uvedený obchodník byl zapojen do prodejů dotčeného výrobku (včetně podepisování smluv, přijímání plateb a fakturace zákazníků), avšak nepodal žádost o STH. Proto společnost nebyla schopna prokázat, že podniká bez významného zasahování státu.

(35)

Jedna společnost tvrdila, že akcionář vlastněný státem, který vlastnil většinu akcií společnosti a následně jmenoval většinu členů představenstva, nemohl významně ovlivňovat rozhodnutí společnosti. V tomto ohledu je nutné připomenout, že v souladu s konzistentními postupy Komise platí, že pokud má stát možnost významně ovlivňovat rozhodování Společnosti, ať již právně či de facto, považuje se první kritérium čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení za nesplněné. Žádost proto musela být zamítnuta.

(36)

Pokud jde o druhé kritérium, tj. že firmy vedou jasné účetní záznamy, které jsou kontrolovány nezávislým auditorem v souladu s mezinárodními účetními standardy, všechny tři společnosti uvedly, že splňují toto kritérium, protože jejich účetní záznamy jsou nezávisle auditovány. Bylo však zjištěno, že auditorské zprávy společností jsou v zásadním rozporu s účetními záznamy společností nebo že změny v účetní politice dotčených společností nebyly prováděny tak, jak to vyžadují mezinárodní účetní standardy. V jednom případě bylo také zjištěno, že částky uvedené v poznámkách auditora k účetním uzávěrkám se neshodují s účetními uzávěrkami společnosti. Další společnost nepředložila anglickou verzi úplných finančních výkazů ani auditorských poznámek k těmto výkazům, což zabránilo řádnému prošetření. Proto se dospělo k závěru, že účetní záznamy všech tří dotčených společností nebyly auditovány v souladu s mezinárodními účetními standardy, jak vyžaduje druhá odrážka čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a žádosti byly zamítnuty.

(37)

Pokud jde o třetí kritérium, tyto tři společnosti uvedly, že na rozdíl od zjištění, k nimž dospěla Komise, neexistovala žádna výrazná zkreslení přenesená z předchozího netržního hospodářství. Jedna společnost nesouhlasila s tím, že nebyl k dispozici důkaz, který by prokázal, že její práva na využívání pozemků odrážejí tržní hodnoty a poskytla veřejné informace o cenách půdy. Tyto informace však byly poskytnuty se značným zpožděním po uplynutí lhůty k podání řádně doložené žádosti o STH a nemohly již být ověřeny, proto musely být zamítnuty. Pokud jde o druhou společnost, bylo zjištěno, že tato společnost koupila svá výrobní zařízení pro dotčený výrobek od státní společnosti, a to s výraznou slevou v porovnání s hodnotou stanovenou nezávislými odhadci. Také odpis stálých aktiv nebyl důsledný. V případě třetí společnosti bylo zjištěno, že jí akcionář vlastněný státem poskytl záruky za bankovní úvěr a že spravovala účet pro zúčtování takovým způsobem, že nebylo možné přiřadit faktury k platbám. To znamená, že existují výrazná zkreslení přenesená z předchozího netržního hospodářského systému;

(38)

Následně se dospělo k závěru, že dotčené společnosti nesplňují podmínky stanovené v třetí odrážce čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení a jejich žádosti musely být proto zamítnuty.

(39)

Společnost, která nesplnila čtvrté kritérium, tvrdila, na rozdíl od závěrů Komise, že zákon o úpadku zaručoval stabilitu a právní jistotu. Bylo však zjištěno, že tato společnost měla závažné finanční obtíže, byla několik po sobě jdoucích let ve ztrátě a zachránil její akcionář vlastněný státem. Avšak, jak společnost tvrdila, tyto závažné finanční obtíže nemusejí vést nezbytně k bankrotu. Skutečnost, že akcionář vlastněný státem společnost zachránil (prostřednictvím odpisu dluhů) v situaci, kdy by to v běžných tržních podmínkách akcionář neudělal, naznačuje, že použití tohoto právního předpisu je v tomto konkrétním případě pochybné. Proto se muselo dospět k závěru, že neexistují důkazy o tom, že zákon o úpadku byl v případě této společnosti skutečně uplatněn. Při neexistenci takového důkazu se toto kritérium nepovažovalo za splněné.

(40)

Proběhly konzultace s poradním výborem a strany, jichž se to přímo týká, byly o tom náležitě informovány. Hlavní námitky vznesené vývozci již byly zmíněny výše. Výrobnímu odvětví Společenství, jemuž byla rovněž dána možnost, aby se k těmto skutečnostem vyjádřilo, se stanovením STH souhlasilo.

(41)

V návaznosti na čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se při ukládání cla pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení ukládá clo celostátní kromě případů, kdy společnosti mohou prokázat, že splňují všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení pro přiznání individuálního zacházení.

(42)

Tři vyvážející výrobci požadovali nejen STH, ale i individuální zacházení pro případ, že jim STH nebude přiznán.

(43)

Protože žádná ze tří společností nebyla schopna prokázat, že státní zásah (ať již skutečný nebo potenciální) nebyl takový, aby ovlivňoval jejich vývozní ceny a množství, jakož i podmínky prodeje, dospěla Komise k závěru, že společnosti nesplnily podmínky stanovené v čl. 9 odst. 5 písm. b) základního nařízení.

(44)

Dále bylo u všech tří společností zjištěno, že v případě, že by jim byla přiznána individuální celní sazba, nelze vyloučit riziko obcházení opatření. Toto riziko je výsledkem výše zmíněného skutečného nebo potenciálního vlivu státu na podnikání těchto společností. Navíc vzhledem k povaze a úpravě PTFE je obvykle velmi obtížné, zvláště pro celní orgány, určit výrobce dováženého PFTE. Proto bylo riziko obcházení opatření prostřednictvím vývozu přes zemi s nižší hladinou cla, které je ještě zvýšeno skutečností, že zde existuje vážné riziko státního zásahu, považováno také za významné. Proto podmínky uvedené v čl. 9 odst. 5 písm. e) základního nařízení nebyly splněny.

(45)

Protože ani jedna ze společností nesplňuje kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, bylo prozatímně rozhodnuto těmto společnostem IZ neudělit.

(46)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán STH, stanoví na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty v třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „analogická země“).

(47)

V oznámení o zahájení byly za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženy USA a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k tomu vyjádřily. Dva vyvážející výrobci v ČLR tvrdili, že USA nejsou vhodnou volbou a navrhli Rusko. Uvedli, že trh s PTFE není v USA dostatečně konkurenční, protože od roku 1988 jsou zde uložena antidumpingová cla na dovozy z Itálie a z Japonska. Také tvrdili, že největší výrobce v USA je ve spojení s jedním z žadatelů z EU. Dále uvedli, že existují rozdíly v technické úrovni, jakosti a konečném využití mezi PTFE prodávaným na trhu v USA a PTFE vyváženým čínskými výrobci do Společenství. Dále tvrdili, že existují rozdíly v přístupu k surovinám, protože výrobci z USA musí dovážet kazivec, na který ČLR, která představuje 50 % světové výroby tohoto výrobku, uvalila vývozní kvóty. Na druhé straně čínští vývozci mají přímý přístup k fluoridu vyráběnému v Číně. Dále uvedli, že čínský hospodářský rozvoj (s nižšími náklady na pracovní sílu než v USA) odpovídá spíše situaci v Rusku, které je také předmětem stejného šetření.

(48)

Je nutné poznamenat, že PTFE se vyrábí v omezeném množství zemí. Jeden indický výrobce, který se přihlásil a podpořil tvrzení o dumpingu proti čínským vyvážejícím výrobcům, byl požádán, aby spolupracoval jako výrobce v možné analogické zemi. Indický výrobce však spolupráci odmítl.

(49)

Pokud jde o navrhovaný výběr Ruska, z důvodů uvedených v bodech odůvodnění 70 až 75, se údaje týkající se běžné hodnoty poskytnuté ruskými vyvážejícím výrobci nepovažují za spolehlivé, a proto je nelze použít. Tyto údaje tedy nelze použít ani pro stanovení běžné hodnoty pro čínské vyvážející výrobce, kterým nebyl přiznán statut tržního hospodářství. Kromě toho se země, která je také předmětem vyšetřování, běžně nepovažuje za vhodnou analogickou zemi, protože její domácí trh by mohl být narušen.

(50)

Pokud jde o výběr USA, analýza veškerých dostupných informací ukázala, že USA se zdají být nejvhodnější analogickou zemí. USA mají velký a vysoce konkurenční trh pro dotčený výrobek, působí zde tři výrobci a dovozy, včetně dovozů z ČLR a Ruska jsou i přes antidumpingová cla značné (více než 20 % domácího trhu). Celní sazby na dovoz PTFE jsou v USA (5,8 %) nižší než v Rusku (10 %).

(51)

Pokud jde o vztah mezi výrobcem v analogické zemi a výrobcem ve Společenství, není tento vztah sám o sobě důvodem, proč by měl být výběr USA považován za nevhodný. Údaje poskytnuté výrobci v USA byly ověřeny útvary Komise, které s nimi byly, pokud jde o jejich vhodnost a spolehlivost, plně spokojeny.

(52)

Bylo zjištěno, že ani tvrzení o rozdílech v přístupu k surovinám (kazivec) nebrání výběru USA za analogickou zemi. O vlivu čínských vývozních kvót na trh USA nebyly poskytnuty důkazy, takže kvantifikace takového možného účinku nebyla možná. Bylo však zjištěno, že kazivec je při výrobě PTFE čtvrtou nejdůležitější surovinou, a měl by proto představovat pouze velmi malou část jeho výrobních nákladů (v hrubém odhadu méně než 5 %). Za těchto okolností by byl vliv čínských vývozních kvót na trh USA pro PTFE minimální. Kromě toho je podstatně důležitějším vstupem pro PTFE chloroform, v souvislosti s nimž je ČLR vzhledem ke své závislosti na dovozech a vysokých antidumpingových clech uplatňovaných vůči několika vyvážejícím zemím v nevýhodě. Proto Komise dospěla k závěru, že rozdíly v přístupu k surovinám mezi USA a ČLR nejsou tak velké, aby byl výběr USA za analogickou zemi považován za nevhodný.

(53)

Pokud jde o fyzické a technické rozdíly a konečná použití, dostupné informace naznačují, že výrobek vyvážený čínskými výrobci má sice obvykle vzhledem k různým stupňům znečištění nižší kvalitu než PTFE vyráběný v USA, ale přesto stále odpovídá průmyslovým normám a obecně se používá pro stejná využití. Nicméně za účelem zohlednění možnosti různých rozdílů ve znečištění mezi dotčeným výrobkem a obdobným výrobkem se při neexistenci jiného základu prozatímně stanovila na základě odhadů poskytnutých výrobci v USA úprava na úroveň 10 %.

(54)

Pokud jde o různé úrovně hospodářského rozvoje v USA a v Číně, nebyly předloženy žádné důkazy, který by prokazovaly, zda a do jaké míry byla běžná hodnota tímto rozdílem ovlivněna. Navíc tento rozdíl sám o sobě není při výběru analogické země relevantním činitelem. Ve skutečnosti může výběr moderního trhu, orientovaného na nejvyšší možnou návratnost nákladů, jež se vyznačuje silnou konkurencí, vést k nižší běžné hodnotě, než kdyby analogická země měla srovnatelný hospodářský rozvoj se zemí bez tržního hospodářství.

(55)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že USA jsou nejvhodnější analogickou zemí a že se výběr USA za těchto podmínek považuje za přiměřený a oprávněný v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(56)

Komise zaslala výrobcům v USA podrobnější dotazníky a požadovala informace o domácích prodejních cenách a výrobních nákladech obdobného výrobku. Odpověď výrobce byla ověřena na místě.

(57)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byla běžná hodnota pro čínské vyvážející výrobce stanovena na základě ověřených informací získaných od dvou výrobců z analogické země, tj. na základě cen zaplacených či splatných na domácím trhu USA pro srovnatelné druhy výrobků, protože bylo zjištěno, že byly prodány v běžném obchodním styku a v reprezentativním množství.

(58)

Pokud jde o určení běžné hodnoty, Komise použila stejný postup, který je uvedený v bodech odůvodnění 18 až 28.

(59)

Všechny výrobky vyvezené do Společenství čínskými vyvážejícími výrobci byly prodány přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s 2 odst. 8 základního nařízení na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen.

(60)

V oprávněných případech, a bylo-li to zapotřebí, se provedly úpravy související se slevami z cen a rabaty, provizemi, náklady na dopravou, pojištění, balení a poskytnutí úvěru, náklady na službu zákazníkům a bankovními poplatky.

(61)

Jak je uvedeno v bodu odůvodnění 53, byla podle čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení provedena úprava běžné hodnoty pro rozdíly ve stupních znečištění mezi výrobkem prodávaným čínskými výrobci do Společenství a výrobkem prodávaným na domácím trhu v USA.

(62)

Navíc jeden druh výrobku vyvážený čínskými vyvážejícími výrobci měl odlišné tepelné ošetření ve srovnání se srovnatelným druhem prodávaným v analogické zemi. Proto byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení provedena úprava. Při neexistenci dalších spolehlivých informací se úprava stanovila na základě cenového rozdílu týkajícího se specifických vlastností zjištěných v analogické zemi.

(63)

V případě jednoho druhu výrobku vyvážený čínskými výrobci, s průměrnou velikostí částic 100 mikronů až 400 mikronů, nebyl spolupracujícími výrobci v USA během OŠ vyroben žádný přímo odpovídající druh výrobku, a proto nebylo možné stanovit tržní rozdíl. Nicméně na základě informací poskytnutých jedním výrobcem v USA došla Komise prozatímně k závěru, že tento druh výrobku s nepravidelně velkými částicemi prodávaný čínskými vývozci má vlastnosti, které se podobají vlastnostem PTFE s nízkou tekutostí (méně než 100 mikronů). Proto Komise považovala za vhodné, aby se běžná hodnota tohoto druhu prozatímně stanovila na základě běžné hodnoty zjištěné pro PTFE s nízkou tekutostí prodávaného na trhu v USA.

(64)

Provedla se i úprava s ohledem na požadované rozdíly ve vracení DPH v Číně.

(65)

Pro každého čínského vyvážejícího výrobce byl vážený průměr běžné hodnoty pro druhy vyvážené do Společenství stanovený pro analogickou zemi porovnán s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího druhu vyváženého do Společenství, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(66)

Jak je vysvětleno v bodech odůvodnění 41 až 43, žádné ze tří spolupracujících čínských společností nebylo přiděleno IZ. Proto bylo stanoveno jedno celostátní antidumpingové rozpětí na základě váženého průměru dumpingových rozpětí zjištěných u každého ze tří čínských výrobců.

(67)

Celostátní dumpingová rozpětí vyjádřené jako procento čisté ceny CIF franko hranice Společenství, před proclením, je 99,7 %.

(68)

Protože se ukázalo, že tři známí vyvážející výrobci představují veškerý čínský vývoz dotčeného výrobku do Společenství, nebyl důvod domnívat se, že některý vyvážející výrobce by se zdržel spolupráce. Proto se prozatímně usuzuje, že celostátní dumpingové rozpětí by mělo být stanoveno na stejné úrovni.

(69)

Komise obdržela vyplněné dotazníky od dvou známých vyvážejících výrobců a od společností, které jsou s jedním z vývozců ve spojení (jeden obchodník v Rusku a jeden dovozce ve Společenství).

(70)

Vyplněné dotazníky obou společností vykazovaly značné nedostatky. Navíc ověření na místě v obou případech ukázalo, že tyto společnosti dodaly neúplné, nesprávné a zavádějící informace.

(71)

U jedné ze společností byly zjištěny závažné nedostatky v účetnictví a účetnictví se ukázalo jako nespolehlivé. Proto nebylo možné ověřit úplnost a přesnost dodaných údajů. Navíc velkou část odpovědí na dotazník nebylo možné vůbec ověřit (protože společnost neposkytla podklady, které by umožnily sladit tyto údaje s jejími účetními záznamy) a v některých případech společnost dokonce odmítla poskytnout některé důležité informace pro výpočet dumpingového rozpětí, nebo neposkytla tyto informace včas, takže již nemohly být ověřeny.

(72)

Odpověď druhé společnosti byla také nedostatečná a při šetření na místě bylo zjištěno, že společnost poskytla o své organizační struktuře zavádějící informace, které měly zásadní význam. Při šetření na místě bylo tedy zjištěno pouze to, že společnost se na začátku OŠ rozdělila na dva subjekty (z nichž jeden vyrábí dotčený výrobek). Skutečnost, že společnost před inspekcí na místě neoznámila svoji komplexní strukturu, šetření značně ztížilo, protože to mělo dalekosáhlé důsledky, pokud jde o účetnictví a stanovení nákladů.

(73)

Společnost navíc nedodala základní prvky odpovědi, včetně auditovaných finančních uzávěrek, a tvrdila, že je nemá k dispozici. To se však během inspekce na místě ukázalo jako nepravdivé. Navíc společnost na začátku inspekce předložila nové odpovědi na důležité části dotazníku, čímž ztížila ověření odpovědí v dotazníku.

(74)

Obchodník z Ruska, který je se společností zmíněnou v předchozím bodu odůvodnění ve spojení, nespolupracoval. Uvedená společnost ztížila ověřování tím, že odmítla přístup k informacím týkajících se organizace, prodejů dotčeného výrobku a plateb takovým způsobem, že ji nebylo možné považovat za spolupracující stranu. Obchodník ve spojení ze Spojeného království nemohl za OŠ poskytnout finanční údaje.

(75)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise usoudila, že dumpingové rozpětí pro oba vyvážející výrobce nemůže být stanoveno na základě jejich vlastních údajů. Dumpingové rozpětí bylo proto prozatímně stanoveno na základě dostupných skutečností v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(76)

Při neexistenci dalších informací se běžná hodnota prozatímně vypočítala na základě informací v podnětu. Průměrná běžná hodnota se vypočítala z cen uvedených v ceníku domácího trhu během OŠ obou vyvážejících výrobců. Při neexistenci žádné další vhodné základny byla běžná hodnota pro dotčený výrobek vypočtena jako celek.

(77)

Vývozní cena byla prozatímně vypočtena na základě údajů Eurostatu za OŠ.

(78)

Podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení byly provedeny úpravy běžné hodnoty, aby se zohlednila skutečnost, že ceny v ceníku zahrnovaly jiné dodací podmínky než ceny ze závodu, a úpravy vývozní ceny, aby se zohlednily rozdíly v dodacích podmínkách a v ostatních nákladech vzniklých mezi dodacími podmínkami ze závodu a dodacími podmínkami CIF pro zahraniční obchod (incoterms).

(79)

Všechny úpravy byly provedeny na základě informací uvedených v podnětu.

(80)

Prozatímní dumpingové rozpětí bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny, jak je uvedeno výše.

(81)

Srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou ukázalo existenci dumpingu. Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento čisté ceny CIF franko hranice Společenství, před proclením, je 36,6 %.

(82)

Protože výše uvedené společnosti představovaly všechny vývozní prodeje z Ruska do Společenství a protože neexistoval důvod domnívat se, že se některý vyvážející výrobce zdržel spolupráce, bylo zbytkové clo stanoveno ve stejné výši.

(83)

Je známo, že v rámci Společenství dotčený výrobek vyrábí v Německu, Itálii, Nizozemsku, Spojeném království a Polsku:

(84)

Komise zjistila, že všechny výše uvedené společnosti lze považovat za výrobce ve Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Výstup ve všech výše uvedených společnostech představuje výrobu Společenství, která se stanoví tak, že se k objemu výroby, který oznámili tři výrobci, kteří podpořili podnět, přičte v podnětu uvedená odhadovaná výroba dvou výrobců, kteří nejsou v podnětu uvedeni.

(85)

Souhrn výroby tří výrobců ve Společenství, kteří spolupracovali s Komisí, představuje 81 % celkové výroby PTFE ve formě částic ve Společenství. Proto se považují za „výrobní odvětví Společenství“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(86)

Spotřeba ve Společenství byla zjištěna na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s přičtením odhadovaných prodejů jiných výrobců ve Společenství, dovozů z Ruska, ČLR a ostatních třetích zemí pod kódem KN ex 3904 61 00. Je třeba poznamenat, že dovozy z Ruska pod kódem KN 3904 61 00 zahrnují dotčený výrobek a ostatní výrobky. Celkový objem dovozů PTFE z Ruska byl proto stanoven na základě metody použité v podnětu. Pro ostatní země žádné informace nenaznačovaly, že se u dovozů pod uvedeným kódem KN jednalo o PTFE v jiné formě než ve formě částic.

(87)

Mezi rokem 2001 a OŠ klesla viditelná spotřeba ve Společenství ze 16 185 tun na 14 725 tun, tj. o 9 %. Tento pokles ve spotřebě byl způsoben do velké míry obecným hospodářským poklesem v období od roku 2002.

(88)

Komise přezkoumala, zda by dovozy PTFE ve formě částic pocházejícího z Ruska a ČLR neměly být posouzeny souhrnně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(89)

Dumpingové rozpětí stanovené v poměru k dovozu výrobků z každé dotčené země není nepatrné ve smyslu čl. 9 odst. 3 a objem dovezených výrobků z každé z těchto zemí není zanedbatelný ve smyslu čl. 5 odst. 7 základního nařízení (tj. jejich podíly na trhu dosáhly v OŠ 10,8 % a 23,7 %).

(90)

Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, šetření ukázalo, že PTFE ve formě částic dovážený z dotčených zemí a PTFE ve formě částic vyráběný výrobním odvětvím Společenství jsou podobné ve všech svých základních fyzických a technických vlastnostech. Na tomto základě jsou PTFE pocházející z Ruska a z ČLR a PTFE vyráběný a prodávaný ve Společenství zaměnitelné. Rovněž byly uváděny na trh ve Společenství prostřednictvím srovnatelných obchodních kanálů a za podobných obchodních podmínek. Bylo rovněž zjištěno, ze vývozní ceny z Ruska a Číny se během posuzovaného období vyvíjely podobným způsobem a obě ceny značně podbízely ceny Společenství.

(91)

Ruští vyvážející výrobci tvrdili, že PTFE dovážený z Ruska a PTFE dovážený z ČLR podléhaly odlišným podmínkám hospodářské soutěže a že dovozy pocházející z Ruska by proto neměly být posuzovány souhrnně. V tomto ohledu byla vznesena tvrzení, že vývoj dovozu z Ruska byl v posuzovaném období sestupný, zatímco dovozy z Číny měly vzestupný trend. Za druhé bylo zdůrazněno, že dovozy z Číny a z Ruska byly z velké části soustředěny v jednom členském státě (Itálie). Proto ruské a čínské výrobky PTFE nekonkurovaly výrobkům v ostatních 24 členských státech.

(92)

Navzdory klesajícímu trendu však objem dovozů pocházejících z Ruska není zdaleka zanedbatelný, jeho podíl na trhu činil během OŠ 23,7 % spotřeby Společenství. Dále měl PTFE dovážený z Ruska podobnou kvalitu jako PTFE dovážený z ČLR a byl určen pro obdobné koncové užití a uplatnění. Kromě toho, jak bylo uvedeno výše, vývozní ceny z Ruska a Číny se během posuzovaného období vyvíjely podobným způsobem a obě ceny značně podbízely ceny Společenství. V neposlední řadě by mělo být vzato v úvahu, že prodeje výrobního odvětví Společenství byly rovněž soustředěny z velké části v Itálii, a proto přímo konkurovaly dovozům pocházejícím z Ruska a ČLR. PTFE vyráběný výrobním odvětvím Společenství byl v Itálii prodáván prostřednictvím stejného druhu distribučních kanálů jako PTFE z Ruska a ČLR. Je třeba rovněž poznamenat, že neexistují žádné údaje o tom, že ruské a čínské dovozy do Itálie nebyly dále prodávány do jiných částí trhu Společenství a nedostaly se proto do konkurence s výrobky Společenství také mimo území Itálie. Na tomto základě muselo být tvrzení, že výrobek dovážený z Ruska a výrobek dovážený z ČLR podléhaly odlišným podmínkám hospodářské soutěže, zamítnuto.

(93)

Vzhledem k výše uvedenému se prozatímně dospělo k závěru, že všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna a že dovozy z dotčených zemí by měly být posouzeny souhrnně.

(94)

Ačkoliv se dovozy dotčeného výrobku z Ruska a ČLR do Společenství snížily z 6 281 tun v roce 2001 na 4 838 tun roce 2002, od roku 2002 se zvýšily a v OŠ dosáhly 5 079 tun.

(95)

Odpovídající podíl na trhu se snížil z 38,8 % v roce 2001 na 34,5 % v OŠ, zůstal však velmi značný. Je třeba poznamenat, že podíl na trhu vykazoval od roku 2002 nepřetržitý postupný nárůst, konkrétně z 33,8 % na 34,5 % v OŠ.

(96)

Průměrná cena dotčených dovozů se značně snížila. Ceny se snížily z 7 236 EUR/tuna v roce 2001 na 4 092 EUR/tuna v OŠ, což představuje snížení o 43 % v průběhu posuzovaného období.

(97)

Pro účely analýzy cenového podbízení se srovnaly vážené průměry prodejních cen výrobního odvětví Společenství podle typů výrobků prodávaných nezávislým odběratelům na trhu Společenství s odpovídajícím váženým průměrem vývozních cen dotčeného výrobku. Srovnání proběhlo po odečtení slev a rabatů. Ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny na úroveň cen ze závodu. Ceny dotčených dovozů byly na úrovni CIF s úpravou s ohledem na cla a náklady vynaložené po dovezení.

(98)

Někteří účastníci řízení tvrdili, že jakost výrobků vyráběných výrobním odvětvím Společenství je všeobecně vyšší než jakost dotčeného výrobku dováženého z ČLR a Ruska. Na základě důkazů zjištěných během šetření se dospělo prozatímně k závěru, že úprava je oprávněná, pokud jde o rozdíly v jakosti, které jsou z velké části způsobeny horšími fyzickými vlastnostmi a nekonzistentností materiálu, konkrétně značnými rozdíly ve velikosti částic v rámci jednoho typu výrobku a nečistotami. Ruští vyvážející výrobci tvrdili, že v důsledku toho lze PTFE, který vyrábějí a vyvážejí, používat pouze za předpokladu jeho dalšího zpracování, s čímž jsou spojeny dodatečné náklady. Žádný z účastníků řízení však nebyl schopen přesně vyčíslit tržní hodnotu těchto rozdílů v jakosti, ani náklady na zpracování dováženého PTFE. Několik účastníků řízení dospělo na základě údajného cenového rozdílu mezi různě kvalitními výrobky odhadem k úpravě ve výši 30 %. Uvedený odhad odpovídal odhadu, který učinili ruští vyvážející výrobci. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly k dispozici žádné jiné další spolehlivé údaje, byla k ceně CIF na hranice Společenství, za kterou výrobky prodávali spolupracující vyvážející výrobci z obou zemí, prozatímně připočtena úprava ve výši 30 %. Je třeba poznamenat, že tato záležitost bude dále šetřena za účelem dosažení konečných závěrů.

(99)

Srovnání ukázalo, že během OŠ se dotčené výrobky pocházející z ČLR Ruska prodávaly ve Společenství za ceny, které se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství podbízely o 24 %, respektive o 17 %, vyjádřeno procentem cen výrobního odvětví Společenství.

(100)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství zahrnoval posouzení všech hospodářských činitelů a ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Společenství od roku 2001 do OŠ.

(101)

Objem výroby výrobního odvětví Společenství se zvýšil mezi rokem 2001 a OŠ o 8 %, a to z 6 798 tun na 7 326 tun. Navzdory poklesu spotřeby Společenství během stejného období je třeba poznamenat, že výrobní odvětví Společenství muselo snížit své prodejní ceny v důsledku dumpingových dovozů, aby mohlo konkurovat posuzovaným dovozům. To vedlo ke zvýšení výroby, aby mohla být uspokojena zvýšená poptávka po jeho výrobcích.

(102)

Během posuzovaného období se výrobní kapacita mírně zvýšila, a to o 8 %, Ve stejném období zůstalo využití kapacit výrobního odvětví Společenství stabilní, činilo 80 %. Pokles využití kapacit v letech 2001 a 2002 je důsledek snížení spotřeby a všeobecného hospodářského poklesu během uvedeného období. V důsledku toho, jak bylo uvedeno výše, muselo výrobní odvětví Společenství snížit své ceny, čímž zvýšilo své prodeje, aby mohlo konkurovat dovozům výrobků z dotčených zemí, jejichž ceny v roce 2004 poklesly téměř o 40 % (viz bod odůvodnění 96 výše). Využití kapacit výrobního odvětví Společenství se proto zvýšilo, avšak ziskovost dramaticky klesla (viz bod odůvodnění 110 níže).

(103)

V průběhu posuzovaného období se množství výrobků výrobního odvětví Společenství prodaných v ES snížilo o 15 %, z 4 223 tun v roce 2001 na 4 845 tun během OŠ. Tento vývoj je třeba vidět s ohledem na skutečnost, že výrobní odvětví Společenství, když muselo čelit levným dovozům pocházejícím z Ruska a ČLR, mělo možnost buď zachovat své prodejní ceny na úkor nepříznivého vývoje, pokud jde o prodané výrobky a podíl na trhu, nebo své prodejní ceny snížit, aby si pokud možno zachovalo úspory z rozsahu. Všichni výrobci ve Společenství od roku 2001 své prodejní ceny snižovali ve snaze zachovat nebo dokonce zvýšit objem prodeje, aby dosáhli takové úrovně hromadné výroby, kterou potřebují pro pokrytí svých pevných nákladů.

(104)

Podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se objemově zvýšil ze 26,1 % v roce 2001 na 32,9 % v OŠ.

(105)

Je třeba poznamenat, že úroveň zásob výrobního odvětví Společenství se během posuzovaného období mírně snížila, avšak přesto ji lze považovat za celkově stabilní. Toto je v souladu s politikou výrobního odvětví Společenství udržovat zásoby na co nejnižší úrovni. V důsledku toho se dospělo k závěru, že úroveň zásob není při posuzování situace výrobního odvětví Společenství významným ukazatelem. Rovněž je třeba poznamenat, že zásoby byly na úrovni, která je v tomto výrobním odvětví považována za obvyklou.

(106)

Průměrné ceny výrobního odvětví Společenství za tunu od roku 2001 do OŠ značně klesly, a to o 22 %. Tento nepřetržitý cenový pokles v průběhu posuzovaného období je klíčovým činitelem při posuzování daného případu. Je třeba poznamenat, že pokles cen ruských a čínských dovozů byl dokonce mnohem vyšší než pokles cen výrobního odvětví Společenství.

(107)

Zatímco spotřeba ve Společenství se mezi rokem 2001 a OŠ snížila o 9 %, podíl výrobního odvětví Společenství na trhu vzrostl o 6,8 %, a to z 26,1 % v roce 2001 na 32,9 % v OŠ.

(108)

Během roku 2001, když byla návratnost investic značná, Společenství hodně investovalo, konkrétně 8,3 milionů EUR. Po roce 2001 se objem investic prudce snížil a následně se dále snížil z 4,7 milionu EUR v roce 2002 na 3,4 milionu EUR v OŠ.

(109)

Pokud jde o schopnost opatřit si kapitál, všechny spolupracující výrobci ve Společenství jsou součástí větších skupin a jsou financováni prostřednictvím systémů sdružování hotovosti v rámci skupiny. Proto, ačkoliv žádná ze společností neoznámila žádné obtíže při opatřování kapitálu na své činnosti během posuzovaného období, není tento ukazatel považován za reálný odraz situace výrobního odvětví Společenství.

(110)

V průběhu posuzovaného období se ziskovost výrobců ve Společenství výrazně snížila z 9,3 % v roce 2001 na 0,1 % v OŠ. Návratnost investic vykazovala podobný sestupný vývoj jako ziskovost. Uvedený dramatický vývoj ziskovosti a návratnosti investic by byl jistě horší, kdyby výrobní odvětví Společenství zachovalo své ceny; v takovém případě by utrpělo ztrátu podílu na trhu a pokles množství prodaných výrobků, což by mělo za následek snížení úspor z rozsahu.

(111)

Pohyb peněžních prostředků vytvořený obdobným výrobkem se značně snížil z 10 milionů EUR v roce 2001 na 4,2 milionů EUR v OŠ, tj. o 58 %.

(112)

Zaměstnanost se snížila mezi rokem 2001 a OŠ o 10 %. Produktivita se mezi rokem 2001 a OŠ zvýšila o 17 % v důsledku významných opatření uskutečněných s cílem zlepšit nákladovou účinnost, například snížení počtu zaměstnanců a odstranění problémových míst ve výrobě.

(113)

Pracovní náklady se v průběhu posuzovaného období zvýšily o 6 %, z 6,2 milionů EUR v roce 2001 na 6,5 milionů během OŠ. Tento vývoj však představuje pouze důsledek zvýšení životních nákladů. V důsledku snížení počtu zaměstnanců se průměrné pracovní náklady na zaměstnance ve skutečnosti zvýšily o 17 %, z 50 239 EUR na 58 842 EUR.

(114)

S ohledem na objem a cenu dumpingových dovozů nelze dopad skutečného dumpingového rozpětí, které je rovněž značné, považovat za zanedbatelný.

(115)

Výrobní odvětví Společenství nebylo v situaci, kdy by muselo překonávat dřívější účinky dumpingu působícího újmu.

(116)

Ačkoliv se objem dumpingových dovozů dotčeného výrobku pocházejícího z Ruska a ČLR mezi rokem 2001 a OŠ snížil z 6 281 tun na 5 079 tun, zůstal během celého posuzovaného období neustále vysoký. Odpovídající podíl na trhu se snížil z 38,8 % v roce 2001 na 34,5 % během OŠ, avšak zůstal také na velmi vysoké úrovni. Průměrné ceny dumpingových dovozů se v průběhu posuzovaného období výrazně snížily o 43 % a byly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, což vedlo k výraznému cenovému podbízení, v případě Ruska o 17,4 % a v případě Číny o 24,5 % během OŠ.

(117)

Výše uvedený přezkum situace výrobního odvětví Společenství ukazuje, že mezi rokem 2001 a OŠ se situace výrobního odvětví Společenství celkově zhoršila. Je sice pravda, že podíl na trhu a prodeje se vyvíjely příznivě, tato skutečnost však nezlepšuje celkově nepříznivý obraz. Hlavní ukazatele újmy, například hodnota prodejů, ziskovost, investice, návratnost investic, schopnost opatřit si kapitál, pohyb peněžních prostředků a zaměstnanost, zaznamenaly během posuzovaného období nepříznivý vývoj. Jak bylo vysvětleno v bodech odůvodnění 101, 102 a 103, je zapotřebí vidět zvýšení výroby a objemu prodeje a rovněž podíl výrobního odvětví Společenství na trhu v souvislosti s výrazným snížením cen ve Společenství a následným rozhodnutím výrobního odvětví Společenství snížit své prodejní ceny za účelem zachování, popřípadě zvýšení objemu prodeje a dosažení takové úrovně objemu výroby, který je zapotřebí pro pokrytí pevných nákladů. To mělo výrazný dopad na ziskovost výrobního odvětví Společenství, která se podstatně snížila z 9,3 % v roce 2001 na 0,1 % v OŠ a v roce 2003 došlo k výrazným ztrátám (–3,2 %). Dále je třeba poznamenat, že spotřeba v letech 2001 až 2002 pouze klesala, avšak mezi rokem 2002 a OŠ byla stabilní nebo se dokonce mírně zvýšila. Proto se dospělo k závěru, že výrobní odvětví Společenství mohlo tohoto mírného nárůstu spotřeby alespoň částečně využít zvýšením objemu prodeje.

(118)

V neposlední řadě, jak bylo vysvětleno v bodě odůvodnění 105, se dospělo k závěru, že mírné snížení zásob není významným činitelem, protože toto snížení je v souladu s politikou výrobního odvětví Společenství udržovat zásoby na co nejnižší úrovni.

(119)

K uvedenému poklesu ziskovosti došlo ve stejné době jako k poklesu cen. Výrobní odvětví pokles cen do určité míry vykompenzovalo zvýšením výroby a prodeje, což vedlo ke zvýšení podílu na trhu. Uvedené pozitivní účinky ovšem přesto nezabránily prudkému poklesu ziskovosti výrobního odvětví Společenství. Proto se dospělo k závěru, že příznivý vývoj ukazatelů újmy, jako například objem prodeje a podíl na trhu, nevyvážily celkovou zhoršenou situaci výrobního odvětví Společenství, protože nezměnily nic na skutečnosti, že finanční situace Společenství byla bezpochyby kritická. Uvedené zvýšení prodeje a podílu na trhu nebylo proto pro posouzení situace výrobního odvětví Společenství během posuzovaného období rozhodující.

(120)

S ohledem na výše uvedené se dospělo k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(121)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a 7 základního nařízení se zkoumalo, zda dumpingové dovozy pocházející z Ruska a ČLR způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, aby ji bylo možné označit za podstatnou. Zkoumaly se i jiné známé činitele než dumpingové dovozy, které mohly výrobnímu odvětví Společenství působit újmu ve stejnou dobu, aby případná újma způsobená těmito jinými činiteli nebyla přičítána dumpingovým dovozům.

(122)

Je třeba poznamenat, že ačkoliv se dovozy z Ruska a Číny mezi rokem 2001 a OŠ celkově snížily, vykazovaly od roku 2002 vzestupný trend. Od roku 2001 do roku 2002 se dovozy snížily z 6 281 tun na 4 838 tun. Mezi rokem 2002 a OŠ se objem dovozů dotčeného výrobku z Ruska a ČLR do Společenství zvýšil z 4 838 tun na 5 079 tun. Odpovídající podíl na trhu Společenství se zvýšil z 33,8 % v roce 2002 na 34,5 % v průběhu OŠ.

(123)

Ještě závažnější je skutečnost, že celkový pokles objemu dovážených výrobků (přičemž tento objem byl stále velmi vysoký a představoval větší podíl na trhu, než mělo výrobní odvětví Společenství) byl doprovázen výrazným snížením dovozních cen. Lze říci, že prakticky došlo k cenovému propadu. Výše uvedené se časově shodovalo se zhoršením situace výrobního odvětví Společenství. Toto zhoršení se týkalo zejména prodejních cen, ziskovosti, návratnosti investicí, pohybu peněžních prostředků a zaměstnanosti. Jak již bylo uvedeno výše, dovozy z Ruska a ČLR způsobily výrazné cenové podbízení vzhledem k průměrným prodejním cenám ve výrobním odvětví Společenství, přičemž rozpětí cenového podbízení dosahovalo 17,4 %, respektive 24,5 %.

(124)

Při analýze účinků dumpingových dovozů se zjistilo, že důležitým prvkem hospodářské soutěže je cena. Navíc i s přihlédnutím k rozdílům v jakosti byly ceny dumpingových dovozů výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství i vývozců z ostatních třetích zemí.

(125)

U jednoho z výrobců ve Společenství bylo ověřeno, že u takzvaných „modifikovaných“ jakostí, které ruští ani čínští vývozci nevyrábějí, k újmě nedošlo, jak ukázal příznivý vývoj ziskovosti. Avšak v případech, kdy byl uvedený stejný výrobce vystaven konkurenci dumpingových dovozů z Ruska a ČLR, byla finanční situace výrazně negativní.

(126)

Proto se prozatímně dospělo k závěru, že tlak vyvinutý dotčenými dovozy, jejichž objem a podíl na trhu od roku 2002 rostl a které probíhaly za nízké, dumpingové ceny, sehrál při zhoršení finančního stavu výrobního odvětví Společenství rozhodující úlohu.

(127)

Spotřeba Společenství, ačkoliv v letech 2001 až 2002 klesla o 12 %, zůstala poté stabilní až do OŠ na úrovni roku 2002 a dokonce se mírně zvýšila. Tento pokles spotřeby však není v souladu se snížením celkové tržní hodnoty ve Společenství, která během stejného období klesla o 39 %, tj. výrazně více než spotřeba. Tento výrazný pokles tržní hodnoty je způsoben podstatným poklesem cen posuzovaných dovozů, kterým se výrobní odvětví Společenství muselo přizpůsobit, aby si udrželo svůj podíl na trhu a vytížení kapacit. Je potřeba poznamenat, že celkové snížení spotřeby ve Společenství nezabránilo výrobnímu odvětví Společenství zvýšit objem prodeje (o 15 % v posuzovaném období), zatímco zvýšení objemu prodeje bylo doprovázeno prudkým snížením prodejní hodnoty, což výrobnímu odvětví Společenství způsobilo značné finanční ztráty. To ukazuje, že podstatná újma, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo, je spíše důsledkem snížení prodejní hodnoty, než poklesem spotřeby.

(128)

Jak je uvedeno v bodu odůvodnění 87, důvodem pro snížení spotřeby ve Společenství byl celosvětový všeobecný hospodářský pokles. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že trh s PTFE je cyklický a silně závisí na celosvětovém hospodářském vývoji. Tato vazba rovněž vysvětluje skutečnost, že navzdory poklesu prodejních cen došlo ke snížení spotřeby.

(129)

Rovněž je zapotřebí poznamenat, že dovozní ceny se snížily mnohem více než spotřeba ve Společenství ve stejném období. V posuzovaném období spotřeba klesla o 9 %, zatímco dovozní ceny se snížily o 43 %. Dovozní ceny v průběhu celého posuzovaného období výrazně podbízely ceny výrobního odvětví Společenství a během OŠ byly navíc výrazně dumpingové. Vzhledem k uvedenému prudkému a nepřetržitému poklesu cen, zatímco spotřeba, ačkoliv se v letech 2001 až 2002 snížila, zůstala následně poměrně stabilní, se dospělo k závěru, že způsobená podstatná újma není způsobena snížením spotřeby, nýbrž dumpingovými dovozy z dotčených zemí, v jejichž důsledku bylo výrobní odvětví Společenství nuceno snížit své prodejní ceny.

(130)

Je třeba poznamenat, že dotčený výrobek tvoří pouze část kódu KN 3904 61 00. Jelikož však neexistují žádné údaje o tom, že se u dovozů výrobků uvedené podpoložky KN jedná o jiné výrobky než o PTFE ve formě částic, má se za to, že se dovozní údaje Eurostatu pro celou podpoložku KN týkají pouze dotčeného výrobku. Dovozy pocházející z jiných třetích zemí než z Ruska a ČLR se mírně snížily z 4 270 tun v roce 2001 na 3 699 tun během OŠ. V důsledku toho se jejich podíl na trhu se celkově snížil z 26,4 % v roce 2001 na 25,1 % v OŠ. Hlavními jednotlivými zeměmi, které dotyčný výrobek do Společenství vyvážely, jsou Japonsko a Spojené státy americké (USA). USA zvýšily v OŠ svůj podíl na trhu z 13 % v roce 2001 na 23 %, zatímco podíl Japonska na trhu se ve stejném období snížil z 15 % na 11 %.

(131)

Podle Eurostatu se průměrná cena dovozů pocházejících jiných zemí než z Ruska a ČLR mezi rokem 2001 a OŠ v podstatě nezměnila nebo se mírně snížila. V průběhu tohoto období byly ceny dovozů z ostatních zemí téměř o 50 % vyšší než ceny dovozů z Ruska a ČLR. Byly rovněž vyšší než ceny, které si účtovalo výrobní odvětví Společenství. V důsledku této skutečnosti nevyvíjely dovozy z ostatních třetích zemí na výrobní odvětví Společenství takový konkurenční tlak jako dovozy z Ruska a ČLR.

(132)

Proto se prozatímně dospělo k závěru, že dovozy z ostatních třetích zemí nemohly představovat rozhodující důvod pro nepříznivý stav výrobního odvětví Společenství.

(133)

Dva výrobci ve Společenství, kteří představují přibližně 19 % celkové výroby ve Společenství, podnět výslovně nepodpořili nebo nebyli proti němu. Údaje týkající se ostatních výrobců ve Společenství byly z velké míry založeny na odhadech poskytnutých žadatelem, ale také na některých informacích poskytnutých jedním z těchto výrobců. Co se týče objemu prodeje ostatních výrobců ve Společenství, snížil se z odhadovaných 1 411 tun v roce 2001 na 1 102 tun v OŠ. Jejich podíl na trhu Společenství klesl ve stejném období z 25 % na 19 %. Podle informací předložených jedním z výrobců, kteří nepodali podnět k zahájení řízení, byly průměrné jednotkové ceny v posuzovaném období mírně nižší než ceny spolupracujícího výrobního odvětví Společenství, avšak mnohem vyšší než ceny Ruska a ČLR. Na základě těchto informací lze odůvodněně předpokládat, že ostatní výrobci Společenství v důsledku dumpingových vývozů rovněž utrpěli újmu, což se zejména promítlo do ztráty podílu na trhu. Proto se prozatímně dospělo k závěru, že výrobky vyráběné a prodávané ostatními výrobci ve Společenství nepřispěly k podstatné újmě, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(134)

Vývozy PTFE uskutečněné výrobním odvětvím Společenství mimo území Společenství se v posuzovaném období mírně zvýšily (o 3 %) a během OŠ představovaly 12,7 % celkového prodeje výrobního odvětví Společenství. Ziskovost těchto vývozů však byla vyšší než zisk z prodeje na trhu Společenství v posuzovaném období. Proto nebylo možné tvrdit, že vývozy výrobního odvětví Společenství měly na situaci výrobního odvětví Společenství nepříznivý dopad.

(135)

V posuzovaném období se výrobní odvětví Společenství neustále snažilo racionalizovat svůj výrobní proces. Proto se výrobní náklady výrobního odvětví Společenství v posuzovaném období neustále snižovaly a mezi rokem 2001 a OŠ klesly o 13 %. Navzdory výraznému snížení výrobních nákladů nemohlo výrobní odvětví ze své zvýšené efektivity těžit, naopak bylo nuceno prodávat své výrobky buď pod cenou nákladů nebo za cenu, která pouze pokrývala náklady. Ziskovost výrobního odvětví Společenství se proto výrazně snížila. Na tomto základě se dospělo k závěru, že výrobní odvětví Společenství je životaschopné, výkonné výrobní odvětví a že utrpěná újma nebyla způsobena neefektivními výrobními procesy, nýbrž dumpingovými dovozy z dotčených zemí.

(136)

Podstatný podíl dovozů pocházejících z Ruska a ČLR na trhu a rovněž značné snížení jejich prodejních cen a úroveň cenového podbízení zjištěná v průběhu OŠ se časově shodují s podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(137)

Byla provedena analýza spotřeby ve Společenství, dovozů z ostatních třetích zemí, vývozů výrobního odvětví Společenství, výkonnosti ostatních výrobců ve Společenství a vývoje nákladů, ale neprokázala, že by šlo o rozhodující důvody pro újmu, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo.

(138)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně rozlišuje účinky všech známých činitelů majících vliv na situaci výrobního odvětví Společenství a odděluje je od poškozujících účinků dumpingových dovozů, se dospělo k prozatímnímu závěru, že dovozy z Ruska a ČLR způsobily Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(139)

V souladu s čl. 21 základního nařízení se zkoumalo, zda navzdory závěrům o škodlivém dumpingu neexistují přece jen přesvědčivé důvody pro rozhodnutí, že není v zájmu Společenství přijmout v tomto konkrétním případě určitá opatření. Uvážil se dopad případných opatření na všechny strany zúčastněné na tomto řízení i důsledky nepřijetí daných opatření.

(140)

Fluoropolymery představují skupinu vysoce odolných plastů, přičemž PTFE je z nich nejznámější a nejpoužívanější. Všichni šetření výrobci Společenství se plně či částečně specializují na výrobu PTFE, který má typické vlastnosti, co se týče výrobního procesu, jakosti, použití, prodejních kanálů, atd.

(141)

Očekává se, že uložení opatření zabrání dalšímu narušování volné soutěže a obnoví spravedlivou soutěž na trhu. Výrobní odvětví Společenství by pak mělo být schopno zvýšit své prodejní ceny a dosáhnout tak přiměřené úrovně zisku, který je zapotřebí pro zlepšení finanční situace výrobního odvětví a který mu umožní dále investovat do výrobních zařízení, což zaručí přežití výrobního odvětví Společenství.

(142)

Na druhou stranu, pokud by se antidumpingová opatření nezavedla, je pravděpodobné, že by zhoršování již tak špatné situace výrobního odvětví Společenství pokračovalo. Výrobní odvětví by nebylo schopno realizovat investice nezbytné pro to, aby mohlo účinně konkurovat dumpingovým dovozům ze třetích zemí. To by se vší pravděpodobností donutilo některé společnosti v blízké budoucnosti ukončit výrobu a propustit své zaměstnance. Ukončením výroby ve Společenství by se uživatelé PTFE stali závislejší na dodavatelích mimo území Společenství.

(143)

Vzhledem k tomu se prozatímně dospělo k závěru, že uložení antidumpingových opatření by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství překonat následky újmy z dumpingu, kterou utrpělo, a že je proto v zájmu výrobního odvětví Společenství opatření zavést.

(144)

Komise zaslala všem známým dovozcům/obchodníkům dotazník. Dotazník vyplnili pouze dva dovozci/obchodníci, kteří představují téměř 30 % celkových dovozů z Ruska a Číny. Komise rovněž zaslala dotazníky všem známým uživatelům ve Společenství (celkem devíti) a obdržela tři (částečně) vyplněné dotazníky. Uvedení uživatelé představovali pouze 14 % spotřeby ve Společenství.

(145)

PTFE se používá v řadě průmyslových odvětví, včetně chemického průmyslu, strojírenství, elektrotechniky (vnitřní plášť kabelu), automobilovém průmyslu, stavebnictví (jako izolační prvek), výroby kuchyňských potřeb (pánve), textilního průmyslu, biomedicíny (chirurgické nástroje), výroby polovodičů a leteckého průmyslu. Nejznámější ochranná známka, pod kterou se uvedený výrobek prodává, je „teflon“.

(146)

Spolupracující uživatelé vyráběli polotovary, které byly dále používány v různých průmyslových odvětvích, například v automobilovém průmyslu a v elektronice. Uvedení uživatelé tvrdili, že v důsledku cenově citlivého trhu s polotovary nemohli zvýšené náklady na PTFE (používaného jako surovina) přenášet na své odběratele. Tvrdili, že jakékoliv zvýšení cen by je oproti výrobcům mimo území Společenství, kteří by nepodléhali antidumpingovému clu na PTFE, dostalo do nekonkurenceschopného postavení.

(147)

Spolupracující uživatelé nepředložili žádné informace týkající se podílu dováženého PTFE v jejich celkových výrobních nákladech. Proto nebylo možné vypočíst jakýkoliv potenciální dopad antidumpingového cla na uvedené uživatele. Každopádně je třeba poznamenat, že PTFE v částicích představuje poměrně nízký podíl v celkových nákladech v odvětvích, jako je například chemický průmysl, výroba vybavení pro domácnost a volný čas, elektrotechnický průmysl a strojírenský a automobilový průmysl, protože PTFE se obecně používá ve formě miniaturních komponent. PTFE se rovněž používá ve velmi malých množstvích ve spotřebitelských aplikacích, např. bunda obsahuje kolem 20 gramů výplně z PTFE. Na tomto základě se došlo prozatímně k závěru, že finanční dopad na konečné uživatele lze považovat za zanedbatelný. Rovněž bylo upozorněno na skutečnost, že na základě informací předložených uvedenými uživateli byla jejich ziskovost během OŠ značná. Na tomto základě se došlo prozatímně k závěru, že dopad jakýchkoliv antidumpingových cel by byl zanedbatelný.

(148)

V neposlední řadě navazující odvětví tvrdilo, že výrobní odvětví Společenství nemá k uspokojení tržní poptávky po PTFE ve Společenství dostatečnou kapacitu.

(149)

Je třeba připomenout, že cílem opatření není zabránit dovozům do Společenství, ale zajistit, že k dovozům nebude docházet za dumpingové ceny působící újmu. Dále, jak bylo uvedeno v bodě odůvodnění 147, se očekává, že dopad antidumpingového cla na výrobní odvětví uživatelů bude zanedbatelný, a proto nutně nemusí konečným uživatelům zabránit v odebírání PTFE od stejných dodavatelů, ačkoliv za vyšší cenu.

(150)

Rovněž je třeba poznamenat, že spotřeba ve Společenství se od roku 2001 do roku 2002 snížila o 12 % a poté zůstala až do OŠ prakticky stabilní, přičemž od roku 2002 mírně vzrostla o 3 %. Rovněž je třeba zdůraznit, že výrobci ve Společenství mají nadále nevyužitou výrobní kapacitu. Tato kapacita spolu s vývozem ostatních třetích zemí poskytuje navazujícímu odvětví alternativní zdroje nabídky. Je proto nepravděpodobné, že antidumpingová opatření povedou k nedostatečné nabídce.

(151)

Komise zaslala dotazníky všem známým dodavatelům ve Společenství, kteří dodávají výrobnímu odvětví Společenství hlavní suroviny (včetně chlordifluormethanu (R22) a bezvodé kyseliny fluorovodíkové). Spolupráce byla velmi vysoká, protože bylo obdrženo pět vyplněných dotazníků, přičemž tři z dodavatelů jsou ve spojení. Většina uvedených dodavatelů úzce spolupracovala s výrobním odvětvím Společenství a ostatními výrobci PTFE ve formě částic, kteří jsou usazeni ve Společenství. Velká část jejich obratu (75 %) pocházela z prodeje surovin výrobcům PTFE ve formě částic. Proto by jakékoliv snížení nákupů ze strany výrobního odvětví Společenství mělo na situaci uvedených společností, které dohromady zaměstnávají 176 osob přímo zapojených do výroby dotčených surovin, značný vliv.

(152)

Další dodavatel uvedl, že pokud nedojde k uvalení opatření, existuje riziko, že se výroba PTFE, která nyní probíhá ve Společenství, přesune do třetích zemí mimo území Společenství. Uvedená společnost tvrdila, že v důsledku toho budou dodavatelé surovin nuceni hledat odběratele mimo území Společenství na trzích třetích zemí, kde budou konkurovat tradičním domácím dodavatelům surovin. Vývozy surovin by navíc vedly k dodatečným nákladům, které by snižovaly již tak nízké marže dodavatelského průmyslu. Proto se prozatímně dospělo k závěru, že uvalení antidumpingového cla je v zájmu dodavatelského průmyslu.

(153)

Na základě výše uvedených skutečností se prozatímně dospělo k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uvalení opatření a že uplatnění opatření je v zájmu Společenství.

(154)

S ohledem na závěry učiněné o dumpingu, újmě a zájmu Společenství je třeba uvalit prozatímní antidumpingová opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené dumpingovými dovozy.

(155)

Pro účely určení výše těchto cel se přihlédlo ke zjištěnému dumpingovému rozpětí a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(156)

Při výpočtu výše cla nezbytné pro odstranění účinků dumpingu způsobujícího újmu se vycházelo z toho, že jakákoliv opatření by měla výrobnímu odvětví Společenství umožnit pokrýt výrobní náklady a celkově dosáhnout takového zisku před zdaněním, kterého by mohlo z prodeje obdobného výrobku ve Společenství přiměřeně dosáhnout výrobní odvětví tohoto druhu v dané oblasti za běžných podmínek hospodářské soutěže. Ziskové rozpětí před zdaněním použité pro uvedený výpočet činilo 9,3 % z obratu, který mělo výrobní odvětví Společenství před prudkým poklesem dovozních cen z dotčených zemí v roce 2001. Toto ziskové rozpětí bylo považováno za přiměřený minimální zisk, jehož mohlo výrobní odvětví Společenství pravděpodobně dosáhnout při neexistenci dumpingu způsobujícího újmu.

(157)

Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen, jak byl stanoven pro výpočet cenového podbízení, s cenou výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství, která nepůsobí újmu. Cena nepůsobící újmu se získala úpravou prodejní ceny výrobců ve Společenství o skutečné zisky/ztráty dosažené v průběhu OŠ a připočtením zmíněného ziskového rozpětí. Rozdíly plynoucí z tohoto srovnání se následně vyjádřily jako procento celkové hodnoty CIF dovozů.

(158)

Pokud jde o Rusko a v důsledku nedostatečné spolupráce ruských vývozců, jak je uvedeno v bodech odůvodnění 70 až 75, bylo rozpětí újmy určeno na základě údajů o vývozu podle záznamů Eurostatu. Je třeba poznamenat, že, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 98, vývozní cena CIF byla upravena s přihlédnutím k rozdílu v kvalitě mezi PTFE vyráběným ve Společenství a PTFE dováženým z Ruska a ČLR. Za druhé, protože veškeré vývozy PTFE z Ruska byly prodány obchodníkům, zatímco výrobní odvětví Společenství prodávalo hlavně uživatelům, byla rovněž provedena úprava v důsledku rozdílů v obchodní úrovni. Protože nebyly k dispozici žádné další spolehlivější informace, byla uvedená úprava prozatímně odhadnuta na 5 %, což bylo považováno za přiměřené ziskové rozpětí nezávislého dovozce.

(159)

Pokud jde o Čínu a vzhledem k tomu, že žádnému ze spolupracujících čínských výrobců nebyl přiznán status tržního hospodářství nebo individuální zacházení, byla prozatímní jednotná úroveň pro odstranění újmy platná pro celou zemi vypočtena jako vážený průměr rozpětí újmy způsobené všemi třemi spolupracujícími čínskými vyvážejícími výrobci.

(160)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba v souladu s pravidlem nižšího cla uvalit na dovozy pocházející z Ruska a ČLR prozatímní antidumpingová cla ve výši nejnižší hodnoty z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí újmy.

(161)

Navrhuje se toto prozatímní antidumpingové clo:

(162)

V zájmu řádného úředního postupu je třeba stanovit lhůtu, ve které zúčastněné strany, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, mohou písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že zjištění týkající se uvalení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely jakýchkoli konečných opatření je možná bude třeba znovu uvážit,