(ES) č. 785/2005Nařízení Rady (ES) č. 785/2005 ze dne 23. května 2005 o zastavení částečného prozatímního přezkumu antidumpingových opatření použitelných na dovoz křemíku pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

V březnu 2004 po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 398/2004 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz křemíkového kovu (dále jen „křemík“) pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Sazba konečného cla použitelná na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením byla 49 %.

(2)

Zveřejněním oznámení (3) v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. března 2004 informovala Komise o zahájení částečného prozatímního přezkumu opatření použitelných mimo jiné na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR podle čl. 11 odst. 3 a čl. 22 písm. c) základního nařízení.

(3)

Přezkum byl zahájen z podnětu Komise s cílem zjistit, zda v důsledku rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004 (dále jen „rozšíření“) a při zohlednění zájmů Společenství je třeba opatření upravit tak, aby se předešlo náhlému a výrazně nepříznivému dopadu na zúčastněné osoby, včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů.

(4)

Posuzovaný výrobek je stejný jako výrobek, jenž byl předmětem šetření, které vedlo k uložení stávajících opatření, tj. křemíkový kov pocházející z ČLR, který lze zařadit do kódu KN 2804 69 00 (obsah křemíku menší než 99,99 % hmotnostních). Pouze z důvodu současného zařazení v celní nomenklatuře je označován jako „křemík“. Křemík s vyšší ryzostí, tj. obsahující nejméně 99,99 % hmotnostních křemíku, používaný především v odvětví elektronických polovodičů, spadá pod jiný kód KN a není předmětem tohoto řízení.

(5)

Komise oficiálně informovala dovozce, uživatele a vývozce, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, a jejich sdružení, zástupce dotčené vyvážející země a výrobce ve Společenství o zahájení řízení. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(6)

Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií, Sdružení výrobního odvětví Společenství (Euroalliages), dovozci/obchodníci, orgány některých nových členských států, které dne 1. května 2004 přistoupily k Evropské unii (dále jen „EU 10“), a uživatelé křemíku v EU 10 písemně předložili svá stanoviska. Všechny strany, které o slyšení ve stanovené lhůtě požádaly a uvedly, že existují konkrétní důvody, proč by měly být vyslyšeny, dostaly příležitost ke slyšení.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k určení přiměřenosti platných opatření.

(8)

Šetření ukázalo, že průměrné roční zvýšení objemu dovozu křemíku z ČLR do EU 10 činilo podle Eurostatu v letech 2001 a 2002 přibližně 13 %. V roce 2003 se objem dovozu zvýšil přibližně o 54 % vzhledem ke značnému nárůstu v období října až prosince.

(9)

Dále se zjistilo, že v období před rozšířením, tj. v lednu až dubnu 2004, bylo ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zaznamenáno mimořádné zvýšení objemu dovozu ve výši přibližně 120 %.

(10)

Z šetření dále vyplynulo, že po rozšíření došlo k poklesu dovozu křemíku z ČLR do EU 10. Pokles by mohl být vysvětlen mimořádnými zvýšeními objemu dovozu před rozšířením.

(11)

Kromě toho ukazují statistické údaje o dovozu do EU 10 v období po rozšíření, že pokles objemu dovozu z ČLR souhlasí s postupným zvyšováním dovozu z Norska a Brazílie a rovněž s prodejem z patnácti členských států, které tvořily Evropskou unii před rozšířením (dále jen „EU 15“).

(12)

Poptávka po křemíku v EU 10 byla určena na základě odečtení celkového vývozu od celkového dovozu. Je třeba poznamenat, že v EU 10 není ohlášena žádná výroba křemíku.

(13)

Při zohlednění mimořádných zvýšení objemu dovozu z ČLR před rozšířením bylo považováno za nezbytné učinit některé úpravy objemu dovozu během let 2003 a 2004, aby se zjistilo, jaké by normálně byly úrovně dovozu během těchto období, kdyby nedošlo k rozšíření.

(14)

V tomto ohledu se zjistilo, že průměrné roční zvýšení objemu dovozu z ČLR v letech 2001 a 2002 činilo 13 %. Na tomto základě se použitím ročního zvýšení ve výši 13 % na objem dovozu v předchozích letech určila úroveň normálního dovozu z ČLR v letech 2003 a 2004, která by byla normálně očekávána jako úroveň dovozu během těchto období, kdyby nedošlo k rozšíření.

(15)

Podle stejné metodiky byl odhadnut vývoz z EU 10 v roce 2004 tím, že k celkovému vývozu v roce 2003 bylo připočteno normální zvýšení ve výši 80 %, o kterém se zjistilo, že bylo průměrným ročním zvýšením objemu vývozu v letech 2002 a 2003.

Tabulka 1

Poptávka po křemíku v EU 10

(16)

S ohledem na výše uvedené se zjistilo, že poptávka v EU 10 činí přibližně 6 % úrovně poptávky v EU 15, jak bylo odhadnuto v posledním šetření týkajícím se přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR stanoveného v nařízení (ES) č. 398/2004.

(17)

Šetření ukázalo, že existuje dostatek potenciálních zdrojů nabídky alternativních k nabídce z ČLR, které by pokryly poptávku v EU 10 i tehdy, kdyby rozšíření antidumpingového cla z EU 15 na deset nových členských států zcela odstranilo nebo snížilo dovoz z ČLR.

(18)

Existuje přibližně 18 000 tun potenciálních zásob křemíku z EU 15. Tento výpočet byl učiněn na základě posledního šetření týkajícího se přezkumu před pozbytím platnosti antidumpingových opatření na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR. Zjistilo se, že výroba křemíku v EU 15 v roce 2001 činila přibližně 148 000 tun. Stejné šetření týkající se přezkumu před pozbytím platnosti ukázalo, že výrobní kapacita v EU 15 obnášela přibližně 166 000 tun, a naznačilo, že existují nevyužité kapacity přibližně 18 000 tun.

(19)

Kromě toho existují další potenciální zdroje nabídky křemíku (na které se nevztahují antidumpingová cla) mimo jiné v Norsku (s nevyužitou kapacitou 18 000 tun), Brazílii, Kanadě a USA.

(20)

Jak je uvedeno v 11. bodu odůvodnění, bylo rovněž zjištěno, že v období po rozšíření, tj. květnu až listopadu 2004, pro které Eurostat ohlásil spolehlivé údaje, se postupně zvyšoval dovoz z jiných zdrojů, zejména z Norska a Brazílie, a rovněž prodej z EU 15. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2003 se prodej z EU 15 zvýšil čtyřnásobně, objem dovozu z Norska se zvýšil pětinásobně a z Brazílie šestinásobně.

Tabulka 2

Objem dovozu do EU 10 z Norska a Brazílie a prodej z EU 15

(21)

S ohledem na výše uvedené neexistuje žádný přesvědčivý důvod domnívat se, že by na trhu EU 10 nastal nedostatek křemíku.

(22)

Jak uvedly různé zúčastněné strany, je křemík meziproduktem využívaným pouze několika zpracovatelskými odvětvími v nových členských státech, zejména k výrobě sekundárních slitin hliníku.

(23)

Výrobci hliníku v EU 10 potvrzují, že průměrný podíl křemíku spotřebovaného ve výrobním procesu sekundárních slitin hliníku se pohybuje mezi 3 % a 13,5 %.

(24)

Šetření ukázalo, že zvýšení ceny křemíku v EU 10 nebo přechod na jiné alternativní zdroje nabídky by pravděpodobně neměl významný dopad na výrobní náklady pro uživatele v EU 10.

(25)

S ohledem na výše uvedené procentní podíly spotřeby křemíku při výrobě sekundárních slitin hliníku a za předpokladu, že antidumpingové clo na dovoz křemíku z ČLR je 49 %, pohyboval by se dopad na výrobce sekundárních slitin hliníku, pokud jde o náklady, pouze mezi 1,47 % a 6,6 % celkových výrobních nákladů sekundárních slitin hliníku.

(26)

Některé zúčastněné strany naznačily, že v průběhu rozšíření antidumpingových opatření na dovoz do EU 10 se hledaly alternativní zdroje nabídky křemíku, ale tyto alternativní zdroje vyústily ve zvýšení cen křemíku o přibližně 34 %. V tomto ohledu se zjistilo, že dopad na výrobce sekundárních slitin hliníku, pokud jde o náklady, by byl dokonce menší a pohyboval by se mezi 1 % a 4,6 % celkových výrobních nákladů sekundárních slitin hliníku.

(27)

Několik dovozců a uživatelů tvrdilo, že na trhu EU 10 nastane nedostatek nabídky křemíku. Jak je však uvedeno v 11., 19. a 20. bodě odůvodnění, je objem dovozu z ČLR do EU 10 po rozšíření postupně nahrazován křemíkem pocházejícím z EU 15, Norska a Brazílie. Proto neexistuje důvod domnívat se, že na trhu EU 10 nastane nedostatek křemíku.

(28)

Jeden z uživatelů v EU 10, jakož i slovenské a slovinské orgány tvrdily, že kvalitou se křemík z jiných zdrojů liší od křemíku z ČLR. V tomto ohledu se poznamenává, že v nařízení (ES) č. 398/2004, kterým se uzavírá přezkum před pozbytím platnosti antidumpingových opatření uložených na dovoz křemíku pocházejícího z ČLR, se uvádí, že křemík vyráběný v ČLR a vyvážený do Společenství, jakož i křemík vyráběný v Norsku a křemík vyráběný ve Společenství výrobci ve Společenství mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní použití. Proto se považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení. Bylo poznamenáno, že nemusejí být učiněny žádné úpravy, pokud jde o kvalitu výrobku. Proto neexistuje důvod domnívat se, že by se dovoz z Číny do EU 10 kvalitou lišil od dovozu ze zemí uvedených výše. Kromě toho naznačuje zvýšení dovozu z jiných zemí, jak je uvedeno v 11., 19. a 20. bodě odůvodnění tohoto nařízení, že výrobky jsou zastupitelné.

(29)

Stejný uživatel rovněž tvrdil, že dopad na výrobce sekundárních slitin hliníku, pokud jde o náklady, není zanedbatelný vzhledem k nízkým ziskovým rozpětím stejného výrobního odvětví. V tomto ohledu se připomíná, že v 25. a 26. bodě odůvodnění jsou stanoveny závěry, že dopad rozšíření antidumpingových opatření na uživatele křemíkového kovu v EU 10 bude omezený, s maximálním zvýšením 6,6 % celkových výrobních nákladů sekundárních slitin hliníku. To však nebyl přesvědčivý důvod pro úpravu stávajících opatření zavedením přechodných ustanovení. Tento dopad se podstatně neliší od dopadu pro EU 15 odhadnutého během šetření, které mělo v roce 2004 za následek uložení konečných opatření a kterým se došlo k závěru, že platná opatření by na uživatele neměla výrazný dopad.

(30)

Vzhledem k omezenému dopadu cla na výrobní náklady slitin hliníku v EU 10 a existenci alternativních zdrojů nabídky pro EU 10 se dochází k závěru, že rozšíření stávajících opatření z EU 15 na EU 10 by pravděpodobně nezpůsobilo náhlý a výrazně nepříznivý dopad na zúčastněné osoby, včetně uživatelů, distributorů a spotřebitelů. Z toho důvodu nejsou odůvodněna žádná přechodná opatření,