(ES) č. 258/2005Nařízení Rady (ES) č. 258/2005 ze dne 14. února 2005, kterým se mění antidumpingová opatření uložená nařízením (ES) č. 348/2000 z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny

(1)

Stávající platná opatření týkající se dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny jsou konečnými antidumpingovými cly uloženými nařízením Rady (ES) č. 348/2000 (2) a jedním závazkem přijatým od vývozce z Chorvatska rozhodnutím Komise 2000/137/ES (3). Celní sazba, která se vztahuje na dovoz z Chorvatska, je 23 %, zatímco celní sazba, která se vztahuje na dovoz z Ukrajiny, činí 38,5 %.

(2)

Dne 23. listopadu 2002 Komise v Úředním věstníku Evropských společenství  (4) zveřejnila oznámení o zahájení prozatímního přezkumu antidumpingových opatření použitelných na dovozy některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny a zahájila šetření.

(3)

Šetření bylo zahájeno na žádost, kterou jménem výrobců představujících více než 75 % celkového objemu výroby Společenství podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky.

(4)

Je nutno podotknout, že ve stejný den, tj. 23. listopadu 2002, byl zahájen jiný přezkum, který se týkal platných opatření týkajících se dovozů stejného výrobku, tj. některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Polska, Ruska, České republiky, Rumunska a Slovenské republiky (5). Opatření namířená proti Polsku, České republice a Slovenské republice pozbyla platnosti v důsledku rozšíření Evropské unie dne 1. května 2004. Na základě nařízení (ES) č. 1322/2004 (6) se stávající opatření týkající se dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Ruska a Rumunska ode dne 21. července 2004 dočasně neuplatňují. Přezkum těchto opatření stále probíhá.

(5)

Komise oficiálně oznámila vyvážejícím výrobcům v Chorvatsku a na Ukrajině, výrobcům, dovozcům, dodavatelům a uživatelům ve Společenství, o nichž je známo, že se jich řízení týká, a orgánům v Chorvatsku a na Ukrajině, že šetření bylo zahájeno. Účastníkům řízení byla poskytnuta možnost písemně vyjádřit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě, která byla stanovena v oznámení o zahájení šetření.

(6)

Komise rozeslala dotazníky všem účastníkům řízení, o nichž je známo, že se jich týká, a všem dalším společnostem, které se přihlásily ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení šetření. Odpovědi zaslalo pět výrobců ze Společenství, jeden dovozce, jeden vyvážející výrobce z Chorvatska, tři vyvážející výrobci z Ukrajiny a tři obchodní společnosti spřízněné s ukrajinskými výrobci.

(7)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nutné pro stanovení toho, zda se jedná o dumping, a výsledné újmy, a provedla kontrolu v prostorách těchto společností:

(8)

Šetření dumpingu a újmy se zabývalo obdobím od 1. října 2001 do 30. září 2002 (dále jen „období šetření“). Posouzení trendů důležitých z hlediska vyhodnocení újmy zahrnulo období od 1. ledna 1999 do konce období šetření (dále jen „uvažované období“).

(9)

Přezkoumávané výrobky jsou:

(10)

Šetření prokázalo, že všechny tyto kategorie jsou dostatečně podobné, aby mohly tvořit jeden výrobek stejně jako při původním šetření. Z toho důvodu a za účelem stávajícího antidumpingového šetření se všechny typy dotyčného výrobku považují za jeden výrobek.

(11)

Stejně jako při předchozím šetření nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotyčným výrobkem a bezešvými trubkami a dutými profily vyráběnými a prodávanými na domácím chorvatském trhu.

(12)

Stejně tak nebyly zjištěny žádné rozdíly mezi dotyčným výrobkem a bezešvými trubkami a dutými profily vyráběnými výrobci ze Společenství a prodávanými na trhu Společenství. Obě tyto skupiny výrobků mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti a použití. Kromě toho obě tyto skupiny splňují průmyslové normy, např. DIN, API nebo ASTM. Jsou tedy ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považovány za obdobné výrobky.

(13)

V Chorvatsku lze veškerý dovoz dotyčného výrobku do Společenství možno připsat jednomu vyvážejícímu výrobci, společnosti Mechel Željezara Ltd., což je nový název společnosti, která při původním šetření spolupracovala pod názvem Željezara Sisak d.d. a která od uložení stávajících opatření již dvakrát změnila název v důsledku postupné změny vlastníků (7).

(14)

V průběhu původního šetření byl od společnosti Mechel Željezara Ltd. přijat závazek pod jejím původním názvem (8). Protože šetření bylo zahájeno s cílem přezkoumat výši a formu opatření, předmětem šetření týkajícího se přezkumu se stal i tento závazek (viz 135. až 137. bod odůvodnění).

(15)

Nejprve se zjišťovalo, zda je celkový objem prodeje obdobného výrobku společnosti Mechel Željezara Ltd. na domácím trhu srovnatelný s jejím celkovým objemem vývozu do Společenství. V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení byl prodej na domácím trhu považován za reprezentativní, protože celkový objem prodeje na domácím trhu představoval alespoň 5 % z celkového objemu vývozu do Společenství.

(16)

Poté, co byly definovány druhy výrobků v souladu s kódy KN, do nichž je výrobek zařazen, bylo zkoumáno, zda byl prodej každého typu výrobku na domácím trhu reprezentativní. Prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu byl považován za dostatečně reprezentativní, jestliže celkový objem prodeje tohoto výrobku na domácím trhu v průběhu období šetření představoval alespoň 5 % z celkového objemu prodeje srovnatelného druhu výrobku vyváženého do Společenství. Bylo zjištěno, že v případě všech druhů výrobků, které společnost prodávala na vývoz do Společenství, byl objem prodeje na domácím trhu reprezentativní.

(17)

Zkoumalo se rovněž, zda prodej každého druhu výrobku na domácím trhu lze považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku, a to tak, že se pro daný druh výrobku stanovilo procento ziskových prodejů nezávislým odběratelům. V případech, kdy objem prodeje druhu výrobku, který se prodával za čistou prodejní cenu, jež se rovnala jednotkovým nákladům nebo byla vyšší než tyto náklady, představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto druhu výrobku. Tam, kde se vážená průměrná cena druhu výrobku rovnala jednotkovým nákladům nebo byla vyšší než tyto náklady, se běžná hodnota zakládala na skutečné ceně na domácím trhu, která se vypočítala jako vážený průměr všech cen veškerých prodejů daného druhu výrobku na domácím trhu v průběhu období šetření, nehledě na to, zda byly tyto prodeje ziskové, či nikoli. To byl případ dvou druhů výrobků.

(18)

V případech, kdy objem ziskových prodejů jednoho druhu výrobku představoval 80 % nebo méně, avšak ne méně než 10 % z celkového objemu prodeje tohoto druhu výrobku, nebo kdy byla vážená průměrná cena takových prodejů nižší než jednotkové náklady, se běžná hodnota zakládala na skutečné ceně na domácím trhu, která se vypočítala jako vážený průměr ziskových prodejů pouze těchto druhů výrobků. Tento případ se týkal jednoho druhu výrobku.

(19)

V případě čtvrtého druhu výrobku bylo v období šetření ziskových méně než 10 % objemu prodeje na domácím trhu. Proto se má za to, že tento konkrétní druh výrobku nebyl prodáván na domácím trhu v natolik dostatečném množství, aby bylo možno na základě těchto prodejů vhodným způsobem stanovit běžnou hodnotu, a bylo proto nutno zvolit jinou metodu. V tomto případě se v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení použila početně zjištěná běžná hodnota. Běžná hodnota byla zjištěna tím, že se k případně upraveným výrobním nákladům na vyvážený druh připočetla přiměřená částka za prodejní, správní a režijní (PSR) náklady a přiměřené ziskové rozpětí, a to na základě skutečných údajů vztahujících se k výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku ze strany šetřeného vyvážejícího výrobce, v souladu s první větou čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(20)

Šetření prokázalo, že vývozní prodeje společnosti Mechel Željezara Ltd. směřovaly pouze k nespřízněným spotřebitelům ze Společenství.

(21)

Vývozní cena se proto stanovila na základě skutečně zaplacených vývozních cen, nebo vývozních cen, které je třeba za dotyčný výrobek zaplatit, pokud se prodal prvnímu nezávislému spotřebiteli ve Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(22)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnávány na základě ceny ze závodu. Aby bylo možno zajistit spravedlivé srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou, byly patřičným způsobem vzaty v úvahu rozdíly ovlivňující srovnatelnost cen, a to formou úprav v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení.

(23)

Proto tam, kde to přicházelo v úvahu a kde byly poskytnuty ověřené důkazy, byly přiznány příplatky za rozdíly v nákladech na dopravu, nákladech na manipulaci a nakládku a ve vedlejších nákladech, úvěrových nákladech a provizích.

(24)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla upravená vážená průměrná běžná hodnota podle druhu výrobku srovnávána s upravenou váženou průměrnou vývozní cenou každého odpovídajícího druhu dotyčného výrobku.

(25)

Toto srovnání prokázalo existenci dumpingu. Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla je toto:

(26)

Uvedené dumpingové rozpětí je nižší než dumpingové rozpětí zjištěné při původním šetření. Z důvodu vysoké úrovně spolupráce (veškerý dovoz dotyčného výrobku z Chorvatska do Společenství) bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno ve stejné výši jako v případě společnosti Mechel Željezara Ltd., tj. na 38,9 %.

(27)

Na základě čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z Ukrajiny běžná hodnota stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 zmíněného článku pro ty vyvážející výrobce, kteří mohou doložit, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) uvedeného nařízení, tj. že s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku u nich převládají podmínky tržního hospodářství.

(28)

V krátkosti a pouze pro informaci jsou kritéria zacházení jako v tržní ekonomice shrnuta takto:

(29)

Žádost o udělení zacházení jako v tržní ekonomice podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení podaly dvě skupiny společností:

(30)

Žádosti byly vyhodnoceny na základě pěti kritérií stanovených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(31)

Bylo zjištěno, že účty výrobní společnosti první skupiny jsou nespolehlivé vzhledem k věcným nepřesnostem a nevhodnému použití účetních pravidel, na něž se odkazuje v IAS 1. Dále bylo zjištěno, že stejná společnost byla v platební neschopnosti a patřila do kategorie společností, kterým byl na základě právních předpisů o úpadku udělen zvláštní status, jenž neposkytoval právní jistotu s ohledem na činnost těchto společností. Bylo proto rozhodnuto, že tato skupina společností nesplňuje druhé a čtvrté kritérium čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(32)

V případě druhé skupiny bylo zjištěno, že obě výrobní společnosti nemají jednoznačné a jasné účetnictví prověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ve všech oblastech, protože obě společnosti měly několik souborů základních účetních záznamů, které používaly k různým účelům. Kromě toho bylo zjištěno, že cenovou strukturu a finanční situaci této skupiny ovlivňují zásadní zkreslení, která jsou důsledkem bývalého systému netržního hospodářství, a to ve formě bezúročných půjček, kterých se stát nedomáhá, prominutí vysokých dlužných částek a daňové zadluženosti. Bylo proto rozhodnuto, že tato skupina společností nesplňuje druhé a třetí kritérium čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(33)

Jelikož společnost nebo skupina společností musí splňovat všech pět kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, aby s ní (či s nimi) bylo zacházeno jako v tržní ekonomice, a v tomto případě tomu tak nebylo, bylo oběma skupinám společností zacházení jako v tržní ekonomice odmítnuto.

(34)

Obě skupiny společností argumentovaly tím, že Komise rozhodla ohledně jejich žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice až po tříměsíčním období stanoveném v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a že toto rozhodnutí tudíž není platné. V tomto ohledu je nutno poznamenat, že Komise v několika případech umožnila prodloužení lhůty dotčeným ukrajinským vyvážejícím výrobcům, kteří měli značné potíže s vyplněním formuláře žádosti o zacházení jako v tržní ekonomice ve lhůtě, jež byla stanovena v oznámení o zahájení šetření. Dále je nutno poznamenat, že obdržené žádosti o udělení zacházení jako v tržní ekonomice nebyly vyplněny správně a vyžadovaly řadu zásadních vyjasnění a doplňujících informací, které zpomalily šetření. A konečně analýza trvala déle také kvůli složitosti několika otázek, jako např. struktury společností a jejich prodejních kanálů, a dále kvůli závažným problémům týkajícím se účetnictví společností. Z tohoto důvodu nebylo možné rozhodnout o žádostech o udělení zacházení jako v tržní ekonomice do tří měsíců od zahájení šetření.

(35)

V tomto ohledu je nutno poznamenat, že nedodržení lhůty nevedlo ke zjevným právním důsledkům, protože všechny společnosti dostaly možnost se vyjádřit. Kromě toho je nutno poznamenat, že si výše uvedené skupiny společností nestěžovaly na negativní důsledky delšího období nutného k rozhodnutí o udělení zacházení jako v tržní ekonomice.

(36)

S ohledem na výše uvedené se došlo k závěru, že ve věci udělení zacházení jako v tržní ekonomice je možno s platností rozhodnout i po uplynutí tříměsíční lhůty, a stížnosti dotčených skupin společností byly proto zamítnuty.

(37)

Závěry Komise byly dále napadeny oběma skupinami společností, nebyly však předloženy žádné argumenty, které by mohly změnit rozhodnutí o udělení zacházení jako v tržní ekonomice.

(38)

Výrobní odvětví Společenství dostalo možnost se vyjádřit a proti výše uvedeným závěrům se nepostavilo.

(39)

Podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení se případné clo platné v celé zemi stanoví pro země, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, kromě případů, kdy jsou společnosti schopny doložit, že jejich vývozní ceny a množství a také podmínky prodeje jsou stanovovány svobodně, že se směnný kurz odvíjí od tržních kurzů a že jakýkoli státní zásah není takového charakteru, aby umožňoval obejít opatření, pokud jsou vývozcům stanoveny různé celní sazby.

(40)

Titíž ukrajinští vyvážející výrobci, kteří nesplňovali kritéria zacházení jako v tržní ekonomice, poté požádali o individuální zacházení v souladu s čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Komise si poté vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nutné k tomu, aby bylo možno určit, zda mají tyto dvě skupiny nárok na individuální zacházení. Bylo zjištěno, že obě společnosti splnily podmínky stanovené v čl. 9 odst. 5 základního nařízení, a proto bylo udělení individuálního zacházení oběma skupinám společností shledáno jako opodstatněné.

(41)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo uděleno zacházení jako v tržní ekonomice, stanovuje na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty výrobků ve vhodné analogické zemi pro výrobky, které jsou srovnatelné s výrobky vyváženými ukrajinskými výrobci vyvážejícími do Společenství.

(42)

V původním šetření se jako analogická země použilo Chorvatsko. V oznámení o zahájení šetření se předpokládalo, že pro účely stanovení běžné hodnoty pro Ukrajinu se jako analogická země opět použije Chorvatsko. Jelikož proti tomu žádný z účastníků řízení nic nenamítal, bylo rozhodnuto, že se Chorvatsko použije jako analogická země také v rámci tohoto šetření.

(43)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se běžná hodnota pro Ukrajinu stanovila na základě ověřených informací získaných od jediného výrobce v analogické zemi, tj. na základě všech cen, které byly nebo měly být zaplaceny za srovnatelné druhy výrobků na domácím chorvatském trhu, nebo na základě početně zjištěné hodnoty srovnatelných druhů výrobků v Chorvatsku. Při stanovení běžné hodnoty pro Ukrajinu se použily stejné postupy, které byly uvedeny v bodech odůvodnění 15 až 19.

(44)

V případě výrobku odpovídajícího kódu KN 7304 31 99 (trubky tažené nebo válcované za studena) bylo zjištěno, že se v Chorvatsku nevyrábí. Celkově činil tento vývoz pouze 6,2 % ukrajinského vývozu dotyčného výrobku do Společenství. V případě jedné skupiny společností však představovalo v období šetření množství tohoto druhu výrobku vyvážené do Společenství přibližně 40 % jejího celkového dovozu dotyčného výrobku do Společenství.

(45)

Na základě dostupných údajů se došlo k závěru, že jiné druhy výrobku, kterými se šetření zabývalo, nebyly s tímto druhem výrobku srovnatelné a že výpočet běžné hodnoty pro tento konkrétní druh výrobku na základě běžné hodnoty jiných druhů výrobku by nevedl ke spolehlivému číselnému údaji. Kromě toho se zdálo, že z důvodu složitějšího výrobního postupu by běžná hodnota tohoto druhu výrobku byla podstatně vyšší než běžná hodnota jiných druhů výrobku. Ačkoli vývozní ceny trubek tažených a válcovaných za studena byly průměrně vyšší než vývozní ceny jiných druhů výrobku, vedlo by zahrnutí tohoto druhu výrobku do výpočtu se vší pravděpodobností ke zvýšení dumpingového rozpětí. Vzhledem k tomu, co je uvedeno v 127. bodě odůvodnění, je rozpětí újmy podstatně nižší než dumpingové rozpětí zjištěné bez zahrnutí tohoto druhu výrobku do výpočtu, a proto bude použito jako základ pro stanovení výše opatření. Nepovažovalo se tedy za nutné v této věci dále pokračovat. Druh výrobku odpovídající kódu KN 7304 31 99 byl proto z výpočtu vyloučen.

(46)

Obě skupiny společností na Ukrajině uskutečnily veškerý svůj vývoz do Společenství prostřednictvím spřízněné obchodní společnosti se sídlem ve třetí zemi. Proto byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení vypočtena na základě maloobchodních cen spřízněných obchodních společností, které byly účtovány prvním nezávislým odběratelům ve Společenství.

(47)

Pro účely spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo formou náležitých úprav přihlédnuto k rozdílům, o nichž se tvrdilo a bylo doloženo, že ovlivňují srovnatelnost cen. Tyto úpravy byly ve vhodných případech provedeny v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci, nakládku a na vedlejší náklady a provize. Úpravy vývozních cen s ohledem na náklady na vnitrozemskou dopravu ve vyvážející zemi, pojištění, nakládku a na vedlejší náklady byly provedeny na základě nákladů stanovených v analogické zemi.

(48)

Srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo provedeno na základě cen ze závodu.

(49)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení byla upravená vážená průměrná běžná hodnota podle druhu výrobku, vzatá na základě výrobce Mechel Željezara Ltd. z analogické země, srovnána s upravenou váženou průměrnou vývozní cenou společností pro každý odpovídající druh dotyčného výrobku.

(50)

Toto srovnání prokázalo existenci dumpingu. Dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Společenství před zaplacením cla jsou tato:

(51)

Z důvodu vysoké úrovně spolupráce (více než 80 % vývozu dotyčného výrobku z Ukrajiny do Společenství) bylo zbytkové dumpingové rozpětí stanoveno ve stejné výši jako v případě spolupracujících vyvážejících výrobců, OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (NTRP) a CJSC Nikopolsky seamless tubes plant „Nikotube“, tj. ve výši 97,3 %.

(52)

Stejně jako v případě dumpingu se šetření snažilo zjistit, zda se okolnosti s ohledem na situaci ve výrobním odvětví Společenství změnily natolik, aby bylo možno dojít k jinému závěru než v případě původního šetření.

(53)

V době původního šetření zahrnovalo výrobní odvětví ve Společenství deset výrobců.

(54)

V průběhu současného šetření týkajícího se přezkumu bylo zjištěno, že bezešvé trubky a duté profily vyrábí

(55)

Těmto ostatním výrobcům byl dotazník zaslán, ale ke spolupráci to nevedlo. Evropské komisi se nepřihlásili žádní další výrobci dotyčného výrobku.

(56)

Výroba pěti výrobců ve Společenství, kteří na šetření plně spolupracovali, dosahovala v období šetření 797 456 tun. To představuje přes 70 % celkové výroby Společenství, a tyto společnosti proto představují výrobní odvětví Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(57)

Za zdroj údajů o dovozu byly použity informace Eurostatu vztahující se k objemům a hodnotám výrobků spadajících pod kódy KN ex 7304 10 10, ex 7304 10 30, 7304 31 99, 7304 39 91 a 7304 39 93. Údaje o výrobním odvětví Společenství byly získány z ověřených odpovědí na dotazník pěti spolupracujících výrobců ve Společenství.

(58)

Doložená spotřeba Společenství, tj. prodej ze strany výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství a prodej ve Společenství ze strany ostatních výrobců ve Společenství a dále dovoz ze všech třetích zemí, ukazuje, že se spotřeba dotyčného výrobku ve Společenství zvýšila, a to z hodnoty 1 104 619 tun v roce 1999 na 1 233 357 tun vyrobených v roce 2001. V průběhu období šetření se spotřeba snížila na 1 103 805 tun, což je nepatrně méně než v roce 1999.

(59)

Nejprve bylo zjišťováno, zda by se měly dovozy z Chorvatska a Ukrajiny posuzovat souhrnně, v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(60)

Vývoj dovozu z dotčených zemí z hlediska objemu a podílu na trhu:

(61)

Bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí stanovená (viz body odůvodnění 25 a 50) s ohledem na dovozy z každé z dotčených zemí byla nad minimální hranicí stanovenou v čl. 9 odst. 3 základního nařízení. Navíc nehledě na platná opatření nebyl objem dovozu z každé z těchto zemí v období šetření zanedbatelný, protože podíl na trhu v těchto zemích byl v případě Chorvatska 2,1 % a v případě Ukrajiny 3,4 %. Podíl veškerého dovozu se v období šetření pohyboval mezi 5,9 % v případě Chorvatska a 9,6 % v případě Ukrajiny.

(62)

Bylo zjištěno, že s ohledem na podmínky hospodářské soutěže je jak mezi dovozy pocházejícími z těchto zemí, tak mezi těmito dovozy a obdobným výrobkem Společenství vhodné souhrnné posouzení. Důkazem toho je skutečnost, že nehledě na platná opatření ceny v obou zemích v období šetření i nadále zásadním způsobem snižovaly ceny výrobního odvětví Společenství a že bezešvé trubky a duté profily z obou zemí jsou stále prodávány přes podobné prodejní kanály. Šetření kromě toho prokázalo, že výrobky dovážené z obou dotčených zemí mají stejné fyzikální a chemické vlastnosti jako obdobný výrobek. A nakonec dovozy z obou dotčených zemí a obdobný výrobek vykazují stejný cenový vývoj (viz 67. a 74. bod odůvodnění ).

(63)

Jeden chorvatský vývozce tvrdil, že chorvatský dovoz újmu nezpůsobuje, protože podíl Chorvatska na trhu je minimální, a proto by se nemělo provádět souhrnné posouzení. Jak je uvedeno výše, chorvatský dovoz byl v období šetření jasně nad minimální úrovní a nebyl nezanedbatelný. Přestože je pravda, že na počátku uvažovaného období se dovoz pocházející z Ukrajiny podstatně snížil, je nutno poznamenat, že poté vykazoval dovoz z obou zemí velmi obdobný vývoj.

(64)

Z těchto důvodů byl učiněn závěr, že byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení a že dovoz pocházející z Chorvatska a Ukrajiny je nutno posuzovat společně.

(65)

Jak je uvedeno výše, po uložení opatření v roce 2000 se podíl dovozů z dotčených zemí významně snížil, a to z 12,1 % v roce 1999 na 4,2 % v roce 2000, a poté začal v období šetření trvale stoupat až na 5,5 %.

(66)

Bylo provedeno srovnání prodejních cen na trhu Společenství v období šetření, a to mezi cenami výrobního odvětví Společenství a cenami vyvážejících výrobců v dotčených zemích. Toto srovnání bylo provedeno po odečtení rabatů a slev. Na základě informací získaných v průběhu šetření, zejména od spolupracujících nespřízněných dovozců, byly ceny výrobního odvětví Společenství upraveny vzhledem k cenám ze závodu a za dovozní ceny se považovaly ceny CIF po zaplacení dovozního cla, bez zaplacení dumpingového cla, přičemž tyto ceny byly ještě upraveny s ohledem na úroveň obchodu a manipulační náklady.

(67)

Srovnání prokázalo, že v období šetření byly dotyčné výrobky dovezené do Společenství prodávány za ceny, které snižovaly ceny výrobního odvětví Společenství. Vyjádříme-li prodejní ceny dovážených výrobků jako procento z ceny výrobního odvětví Společenství, pak byly tyto: na Ukrajině 34,1 % a v Chorvatsku 23,3 %. I když se vezmou v úvahu antidumpingová cla, cenové podbízení je stále významné a dosahuje 10 % pro dovozy z Ukrajiny a 6,5 % pro dovozy z Chorvatska. Je nutno poznamenat, že průměrné ceny dovozů se od roku 2000 do období šetření zvýšily, jak ukazuje níže uvedená tabulka, což odpovídá celkovému vývoji cen na trhu EU. Jak je však uvedeno v bodě odůvodnění 74, ceny dovozů z dotčených zemí se nezvýšily tak jako ceny výrobního odvětví Společenství.

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingových dovozů na výrobní odvětví Společenství posouzení všech relevantních hospodářských činitelů a ukazatelů, které měly vliv na stav výrobního odvětví od roku 1999 (základní rok) do období šetření.

(69)

Údaje o výrobním odvětví Společenství uvedené níže představují souhrnné informace o pěti spolupracujících výrobcích ve Společenství.

(70)

Vývoj výroby, výrobní kapacity a využití kapacity:

(71)

Jak ukazuje výše uvedená tabulka, výroba se v období let 1999–2001 zvýšila a v roce 2001 dosáhla nejvyšších hodnot, poté v průběhu období šetření zásadním způsobem poklesla. Ačkoli se prodej na vývoz zvýšil a do určité míry vyrovnal pokles prodeje ve Společenství, nebylo se v období šetření možné vyhnout snížení výroby a poklesu výrobních kapacit.

(72)

Číselné údaje uvedené níže představují objem skladových zásob na konci každého období.

(73)

V průběhu uvažovaného období se množství skladových zásob zvýšilo. Je nutno poznamenat, že výrobní odvětví Společenství obecně vyrábí dotyčný výrobek na objednávku. Proto se úroveň skladových zásob výrobního odvětví Společenství nepovažuje za velmi podstatný ukazatel pro hodnocení situace výrobního odvětví Společenství. Bylo však zjištěno, že nárůst skladových zásob byl také důsledkem snižujících se prodejů výrobního odvětví Společenství a jeho snižujícího se podílu na trhu.

(74)

Číselné údaje uvedené níže představují prodej výrobního odvětví Společenství nezávislým odběratelům ve Společenství.

(75)

Objem prodeje výrobního odvětví Společenství od roku 1999 do roku 2001 vzrostl o 12 % a poté v období šetření významně poklesl na úroveň, která byla dokonce nižší než v roce 1999. Vývoj objemu prodeje je nutno sledovat s ohledem na úroveň spotřeby ve stejném období, která od roku 1999 do roku 2001 vzrostla o 12 % a poté se v období šetření snížila. Poptávka však mezi rokem 2001 a obdobím šetření nepoklesla, stejně jako objem prodeje.

(76)

Po zavedení opatření v roce 2000 bylo výrobní odvětví Společenství schopno ztracený podíl na trhu znovu získat. Mezi lety 1999 a 2000 se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu zvýšil ze 46,8 % na 50,7 % spotřeby Společenství. Po tomto období relativně silné pozice se však podíl výrobního odvětví Společenství na trhu opět snížil. Mezi rokem 2000 a obdobím šetření se jeho podíl na spotřebě Společenství snížil na 45,7 %, protože na trh Společenství opět pronikl dumpingový dovoz.

(77)

Vzhledem k dovozu, který se od roku 2000 zvyšoval, a k objemu prodeje Společenství, který se od roku 2001 snižoval, nemohlo výrobní odvětví Společenství ve výrobě dotyčného výrobku dosáhnout růstu. Naopak, bylo v období šetření nuceno omezit výrobní kapacitu a snížit počet zaměstnanců, protože zvyšující se vývoz výrobního odvětví Společenství nemohl vyrovnat ztráty, které utrpěl prodej na trhu Společenství.

(78)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Společenství se v uvažovaném období zvýšily. Vyšší ceny však nebyly schopny zajistit dostatečnou rentabilitu, jak je podrobně vysvětleno níže.

(79)

Zisk uvedený níže je ziskem před zdaněním, představuje tedy zisk z prodeje dotyčného výrobku na trhu Společenství.

(80)

Po uložení antidumpingových opatření proti dovozům bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z Chorvatska a Ukrajiny bylo výrobní odvětví Společenství schopno, jak vyplývá z výše uvedeného, zvýšit ceny a v letech 2000 a 2001 dosáhnout hranice rentability. Výrobní odvětví Společenství však nebylo schopno dosáhnout úrovně zisku, kterou by bylo možno očekávat, pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu (tj. 5 %), jak je stanoveno v nařízení, kterým byla uložena stávající platná opatření. Kromě toho se úroveň zisku v období šetření snížila pod hranici rentability. Důvodem tohoto poklesu byl přes vyšší prodejní ceny růst cen surovin a mzdových nákladů na jednotku, které se zvýšily přesto, že v tomto období došlo k poklesu počtu zaměstnanců. Výrobní odvětví Společenství nebylo schopno přenést tyto náklady na své odběratele, jak by bylo potřeba, a to z důvodu konkurence způsobené nízkými cenami dumpingového dovozu.

(81)

Po mírně pozitivním vývoji v letech 2000 a 2001 se finanční situace výrobního odvětví Společenství začala v období šetření znovu zhoršovat, což odpovídá zvýšenému dumpingovému dovozu z Chorvatska a Ukrajiny. Úroveň zisku dosažená v roce 2001 byla jen mírně nad hranicí rentability a velmi se lišila od úrovně zisku, která by umožňovala dostatečné financování reinvestic.

(82)

Trendy týkající se návratnosti investic, peněžního toku a investic jsou uvedeny v následující tabulce.

(83)

Je nutno poznamenat, že výše uvedené údaje týkající se návratnosti investic z velké části odrážejí údaje týkající se rentability. Návratnost investic v letech 1999 až 2000 vzrostla, ale v období šetření se opět snížila. Peněžní tok vykazuje zhruba stejný trend jako rentabilita, zejména nejvyšší hodnoty v roce 2001 a poté opět pokles. Vzhledem k tomu, že dotyčný výrobek představuje méně než 1 % z celkového obratu výrobců ve Společenství a výrobci ve Společenství využívají své výrobní linky také k výrobě mnoha jiných výrobků z oceli, má se za to, že uvedené údaje nemají samy o sobě význam. Jsou však názorné v tom, že dva ze spolupracujících výrobců ve Společenství, kteří vyráběli dotyčný výrobek v podstatně vyšších objemech než ostatní výrobci ve Společenství, vykazují podobné trendy, jako jsou trendy návratnosti investic, peněžního toku a investic, které jsou uvedeny výše v tabulce.

(84)

Po uložení antidumpingových opatření v roce 2000 výrobní odvětví Společenství uskutečnilo některé investice. Jak však bylo zjištěno, tyto investice byly ve většině případů zaměřeny na výměnu strojního zařízení. V období šetření se investice ve srovnání s předcházejícími dvěma lety podstatně snížily.

(85)

Schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál buď od externích poskytovatelů financí, nebo od mateřských společností však v uvažovaném období nebyla vážně ovlivněna, protože dotyčný výrobek činil méně než 1 % z celkového obratu výrobců ve Společenství a výrobci ve Společenství také využívají své výrobní linky k výrobě řady dalších výrobků z oceli.

(86)

Jak je uvedeno výše, zvýšila se v letech 2000 a 2001 ve výrobním odvětví Společenství produktivita a počet zaměstnanců, protože v tomto období došlo ke zvýšení výroby. V období šetření však došlo k podstatnému snížení počtu zaměstnanců až na úroveň, která je nižší než v roce 1999. Následkem podstatného snížení výroby se snížila také produktivita.

(87)

Mzdy byly v uvažovaném období relativně stabilní, pouze sledovaly inflaci.

(88)

Po uložení opatření v roce 2000 bylo výrobní odvětví Společenství schopno znovu získat ztracený podíl na trhu a dosáhnout mnohem udržitelnější úrovně průměrných prodejních cen. Od roku 2001 se však finanční výsledky výrobního odvětví Společenství začaly znovu zhoršovat. Z toho lze vyvodit, že se Společenství nepodařilo překonat účinky dřívějšího dumpingu.

(89)

Dumpingová rozpětí jsou uvedena v části, která se zabývá dumpingem (v 25. a 50. bodě odůvodnění). Zjištěná rozpětí jsou jasně nad minimální hranicí. Kromě toho dopad skutečného dumpingového rozpětí nelze vzhledem k objemu a cenám dumpingových dovozů považovat za zanedbatelný.

(90)

Připomínáme, že po uložení antidumpingových opatření proti dovozům dotyčného výrobku z Chorvatska a Ukrajiny se výrobní odvětví Společenství okamžitě vzpamatovalo. Průměrné ceny prodejů Společenství vzrostly mezi rokem 1999 a rokem 2001 o 14 % a objem prodeje i výroba se ve Společenství ve stejném období také zvýšily. V důsledku toho bylo v tomto období možno ve výrobním odvětví uskutečnit některé nezbytné investice a zaměstnat více pracovních sil.

(91)

V období šetření se však situace začala významně zhoršovat. Prodeje ve Společenství od roku 2001 do období šetření klesly o 12 % a výrobní odvětví Společenství se muselo podstatným způsobem přizpůsobit, omezením výroby a výrobní kapacity a snížením počtu pracovních míst. Od roku 2001 do období šetření se podíl výrobního odvětví Společenství na trhu snížil na úroveň, která byla nižší než v roce 1999. Klesající trend v období šetření potvrzuje také pokles využití kapacity, stagnující vývoj mezd a zvyšující se množství skladových zásob, což mělo za následek, že se výrobní odvětví Společenství dostalo do situace, která se podobala roku 1999, kdy ještě nebyla uložena opatření proti dovozům z dotčených zemí.

(92)

Stejný trend vykazuje vývoj investic, návratnosti investic a peněžního toku. Po nepatrném zlepšení situace v letech 2000 a 2001, které zdaleka nebylo dostatečně uspokojivé, jelikož návratnost investic dosahovala pouze 1 % a peněžní tok v té době pouze přestal být negativní, došlo v období šetření opět ke zhoršení situace. Skutečnost, že schopnost společností získávat kapitál nebyla významný způsobem ovlivněna, vyplývá z toho, že tyto společnosti byly součástí větších korporací. Uvedenou skutečnost proto nelze považovat za významný ukazatel v odvětví vyrábějícím dotyčný výrobek.

(93)

Co se týká finanční situace výrobního odvětví Společenství, tato situace se od roku 1999, kdy byla ztrátová, zlepšila, ale v letech 2000 a 2001 dosáhla pouze hranice rentability a v období šetření se opět stala ztrátovou.

(94)

Jak je uvedeno výše, ukazatele se nejdříve po roce 1999, kdy byla uložena opatření, zlepšily, ale poté se v období šetření všechny ukazatele kromě prodejních cen opět zhoršily, což je jasným důkazem poškozujícího vývoje.

(95)

Neustále se zvyšující prodejní ceny v celém uvažovaném období nemohly vést k uspokojivé situaci ohledně zisku, protože zisk byl zcela pohlcen rostoucími výrobními náklady, zejména náklady na suroviny a jednotkovými mzdovými náklady. Kromě toho nebylo výrobní odvětví Společenství schopno tyto zvýšené náklady převést na své odběratele, jak by bylo třeba, protože na trh pronikl levný dumpingový dovoz. Z tohoto důvodu se v období šetření situace ohledně zisku výrobního odvětví Společenství zhoršila a dostala se pod hranici rentability.

(96)

S ohledem na výše uvedené lze dojít k závěru, že výrobní odvětví Společenství v období šetření i nadále poškozovala podstatná újma ve smyslu článku 3 základního nařízení.

(97)

Původní opatření měla pozbýt platnosti dnem 18. února 2005. V souladu s čl. 11 odst. 7 základního nařízení se proto zjišťovalo, zda by pozbytí platnosti stávajících opatření mohlo vést k přetrvání dumpingu a újmy. V souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také zjišťovalo, zda došlo k podstatné změně okolností ohledně dumpingu a újmy a zda lze tyto změny odůvodněně považovat za změny trvalého charakteru.

(98)

Bylo zjištěno, že v období šetření byl dotyčný výrobek na trhu Společenství i nadále nabízen za dumpingové ceny (viz 25. a 50. bod odůvodnění). V tomto ohledu se dumpingová rozpětí zjištěná u dotyčného výrobku pocházejícího z jedné ze zemí, které byly předmětem šetření, blížila dumpingovým rozpětím zjištěným v průběhu původního šetření. Kromě toho v dotčených zemích existují stále velmi významné výrobní kapacity, které nebyly v období šetření využívány. Bylo také zjištěno, že na trhu Společenství bylo stále prodáváno značné množství výrobků dovážených z Chorvatska a Ukrajiny a že se jejich podíl na trhu od roku 2000 neustále zvyšoval. To jasně ukazuje na zájem chorvatských a ukrajinských vývozců o trh EU. S ohledem na výše uvedené se má za to, že není důvod pochybovat o trvalém charakteru zjištěné úrovně dumpingu a že pokud by bylo umožněno ukončení platnosti původních opatření, je velmi pravděpodobné, že by dumping přetrval i nadále.

(99)

Nehledě na to, že výrobní odvětví Společenství překonalo účinky dřívějšího dumpingu pocházejícího mimo jiné z Chorvatska a Ukrajiny, bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství i nadále trpí podstatnou újmou ve smyslu článku 3 základního nařízení. Rozpětí újmy zjištěná v průběhu šetření se ve srovnání s původním šetřením zvýšila, protože dumpingový dovoz stále podstatně snižoval ceny výrobního odvětví Společenství i přesto, že se ceny celosvětově zvýšily. S ohledem na účinky dumpingových dovozů na rentabilitu (viz bod odůvodnění 79) a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu (viz bod odůvodnění 74), které od roku 2001 do období šetření opět poklesly, se došlo k závěru, že okolnosti vedoucí k újmě jsou trvalého charakteru a že ukončení platnosti původních opatření by pravděpodobně i nadále vedlo k újmě.

(100)

Bylo také zjišťováno, zda i v tomto šetření stále přetrvává příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy z Chorvatska a Ukrajiny a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, jak bylo zjištěno při původním šetření. Byly analyzovány i jiné známé faktory než dumpingové dovozy, které v uvažovaném období také mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby se zamezilo tomu, že by byla možná újma způsobená těmito jinými faktory připisována dumpingovým dovozům.

(101)

Nehledě na platná opatření, která nejprve v roce 2000 vedla ke snížení dovozů, vyvážející výrobci z Chorvatska a Ukrajiny v uvažovaném období následně zvýšili své podíly na trhu Společenství ze 4,2 % až na 5,5 %. Tito výrobci dosáhli zvýšení svého podílu na trhu i přes spotřebu, která od roku 2001 do období šetření klesala. Na druhou stranu v období od roku 2000 do období šetření výrobní odvětví Společenství svůj podíl na trhu ztrácelo. V období šetření muselo podstatně snížit výrobu a bylo zasaženo snižující se rentabilitou. Zvyšující se dovozy z dotčených zemí, které podstatně snižují ceny výrobního odvětví Společenství, a zhoršující se situace výrobního odvětví Společenství se časově shodují. Proto mohly tyto dovozy i nadále přispívat k újmě, která zasáhla výrobní odvětví Společenství.

(102)

K újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, mohly přispět i dovozy pocházející z jiných třetích zemí, jako např. z České republiky, Polska a Slovenské republiky, které v období šetření ještě nebyly členy Společenství, a také dovozy z Rumunska a Ruska.

(103)

Je nutno poznamenat, že v průběhu celého uvažovaného období platily pro dovozy z pěti výše uvedených zemí závazky a antidumpingová cla pohybující se od 9,8 % do 38,2 %. V současné době probíhá přezkum opatření, která platí pro dovozy z Ruska a Rumunska (viz 4. bod odůvodnění).

(104)

V období šetření představovaly dovozy z Ruska 3,3 % podíl na trhu. Průměrné ceny pro tyto dovozy, včetně antidumpingových cel, byly asi o 20 % nižší než ceny dovozů z Chorvatska a Ukrajiny. Vzhledem k výši cen dovozů z Ruska se zdá, že tyto dovozy přispěly k utrpěné újmě. S ohledem na podíl na trhu, který je nižší než v případě dotčených zemí, nemohou však být dovozy z Ruska jedinou příčinou újmy, kterou výrobní odvětví Společenství utrpělo. V období šetření představovaly dovozy z Rumunska 3,5 % podíl na trhu. Ceny dovozů z Rumunska, včetně antidumpingových cel, jsou vyšší než ceny dovozů z Chorvatska a Ukrajiny, ale stále nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Z toho lze usuzovat, že tyto ceny mohly také přispět k újmě, kterou Společenství utrpělo. Má se však za to, že možné účinky dovozů z Ruska a Rumunska by nebyly schopny ovlivnit závěr, že existuje skutečně závažná příčinná souvislost mezi dumpingovými dovozy bezešvých trubek a dutých profilů z Chorvatska a Ukrajiny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(105)

Ceny dovozů, včetně antidumpingových cel, z bývalých přistupujících zemí (Polska, České republiky a Slovenska) byly také podstatně vyšší než ceny dovozů z Chorvatska a Ukrajiny, byly však nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. Jejich společný podíl na trhu představoval v období šetření 14,2 %. Přestože tyto dovozy mohly k újmě přispět také, z jejich cenové hladiny lze usuzovat, že jejich vliv mohl být jen nepatrný.

(106)

S ohledem na to, že dovozy z Chorvatska a Ukrajiny podstatně snižují ceny výrobního odvětví Společenství, nic nenasvědčuje tomu, že by uvedené dovozy, které ve většině případů snižují ceny výrobního odvětví Společenství mnohem méně, mohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Chorvatska a Ukrajiny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(107)

Dovozy z několika jiných třetích zemí představovaly v období šetření celkem 8,9% podíl na trhu. S ohledem na vysokou hladinu jejich cen, které jsou ve většině případů dostatečně vyšší než ceny výrobního odvětví Společenství, nic nenasvědčuje tomu, že by tyto dovozy mohly narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Chorvatska a Ukrajiny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(108)

Další výrobci ve Společenství, kteří při šetření nespolupracovali, se potýkali se stejnými problémy s ohledem na rostoucí náklady na suroviny, což je nutilo zvyšovat ceny do nejvyšší možné míry. Nebylo zjištěno, že by tito konkurenti mohli způsobit újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(109)

Od roku 2001 se spotřeba ve Společenství snižuje. Objem prodeje Společenství však procentuálně poklesl více než spotřeba ve Společenství a výrobní odvětví Společenství ztratilo svůj podíl na trhu, zatímco dotčené země svůj podíl na trhu Společenství v tomto období zvýšily. Proto se došlo k závěru, že uvedený faktor nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z Chorvatska a Ukrajiny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. V průběhu šetření nebyly zjištěny žádné další faktory, které by mohly způsobit újmu.

(110)

S ohledem na výše uvedenou analýzu účinků všech známých faktorů na situaci ve výrobním odvětví Společenství se došlo k závěru, že nedošlo k narušení příčinné souvislosti mezi dumpingovými dovozy z Chorvatska a Ukrajiny a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, jak bylo zjištěno při předchozím šetření.

(111)

Bylo zjišťováno, zda existují přesvědčivé důvody, které by vedly k závěru, že by nebylo v zájmu Společenství zachovat antidumpingová cla namířená proti dovozům z dotčených zemí. Komise zaslala dotazníky dovozcům a průmyslovým uživatelům. Zcela vyplněný dotazník zaslal jeden dovozce, španělská společnost Comercial de Tubos, S.A.

(112)

Z výrobního odvětví uživatelů nepřišel ani jeden vyplněný dotazník. V průběhu šetření se nepřihlásil ani jeden dodavatel. Na základě informací získaných od spolupracujících účastníků řízení se dospělo k následujícím závěrům.

(113)

Je nutno připomenout, že při předcházejícím šetření se uvažovalo o schválení opatření, která by nebyla v rozporu se zájmy Společenství. Navíc to, že se v případě stávajícího šetření jedná o přezkum, tj. analyzuje se situace, kdy již platí antidumpingová opatření, umožňuje hodnotit veškeré významné negativní dopady stávajících antidumpingových opatření na účastníky řízení.

(114)

Je nutno připomenout, že výrobní odvětví Společenství čítalo pět výrobců, kteří mají přibližně 2 470 zaměstnanců účastnících se na výrobě a prodeji bezešvých trubek a dutých profilů. Dále je potřeba připomenout, že výše uvedené hospodářské ukazatele výrobního odvětví Společenství prokázaly, že v průběhu šetření se finanční výsledky zhoršovaly. I přes rostoucí spotřebu bezešvých trubek a dutých profilů ve Společenství v letech 2000 a 2001, která však v období šetření opět poklesla, nemohlo výrobní odvětví Společenství dosáhnout finanční stability.

(115)

Je pravda, že v letech 2000 až 2001 došlo k částečnému ozdravení výrobního odvětví. Avšak s ohledem na převažující finanční situaci ve výrobním odvětví Společenství je zřejmé, že by antidumpingová opatření byla v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(116)

Spolupracující dovozce se obecně nepostavil proti pokračujícímu uplatňování antidumpingových opatření. Od dovozců, kteří dováželi dotyčný výrobek z Chorvatska a Ukrajiny, nebyla získána další vyjádření.

(117)

Účelem antidumpingových opatření je znovu nastolit prostředí spravedlivého obchodu. Jejich cílem není zakázat dovozy či bránit aktivitám dovozců ve Společenství. Ve skutečnosti jakákoli plánovaná opatření musejí být navržena tak, aby umožnila pokračování dovozů také v budoucnu, avšak za ceny, které nejsou dumpingové nebo nezpůsobují újmu, podle toho, které z nich jsou nižší.

(118)

I nadále budou na trh Společenství povoleny dovozy výrobků ze spravedlivé ceny a je pravděpodobné, že tradiční obchod dovozců bude pokračovat i tehdy, budou-li uložena antidumpingová opatření namířená proti dumpingovým dovozům.

(119)

V průběhu šetření se nepřihlásil ani jeden dodavatel. Proto se došlo k závěru, že neexistuje žádný přesvědčivý důvod, který by vedl k tomu, aby se s ohledem na zájmy dodavatelů opatření nezaváděla.

(120)

Při předchozím šetření se došlo k závěru, že vliv antidumpingových opatření na ceny by z hlediska dalších průmyslových uživatelů neměl být zásadní. Tato úvaha byla založena na tom, že bezešvé trubky a duté profily představovaly pouze malou část celkových nákladů výrobních odvětví uživatelů (včetně chemického a petrochemického průmyslu, elektráren a automobilového a stavebního průmyslu). Vzhledem k tomu, že se proti předcházejícím závěrům nikdo nepostavil a vzhledem k nedostatečné spolupráci uživatelů na stávajícím šetření se očekává, že vliv antidumpingových opatření na ceny by z hlediska dalších průmyslových uživatelů neměl být zásadní.

(121)

Je nutno poznamenat, že v rozhodnutí 2003/382/ES (9) bylo zjištěno, že někteří výrobci ve Společenství uzavřeli v rozporu s pravidly hospodářské soutěže smlouvy na části dotyčného výrobku do roku 1995. V souladu s tím ani původní šetření zabývající se obdobím šetření od 1. listopadu 1997 do 31. října 1998 (s uvažovaným obdobím od ledna 1997 do konce období šetření), ani stávající šetření týkající se přezkumu nebylo ovlivněno praktikami, které by byly v rozporu s pravidly hospodářské soutěže.

(122)

Je zřejmé, že zachování opatření namířených proti dovozům bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z dotčených zemí by bylo v zájmu výrobního odvětví Společenství. Jakýkoli vliv na ceny bezešvých trubek by z hlediska dovozců / obchodních společností a průmyslových uživatelů měl být pouze okrajový.

(123)

S ohledem na výše uvedené se došlo k závěru, že neexistují přesvědčivé důvody, které by vedly k tomu, aby se nezavedla antidumpingová cla namířená proti dovozům bezešvých trubek a dutých profilů pocházejících z dotčených zemí.

(124)

S ohledem na závěry učiněné ohledně dumpingu, újmy a zájmů Společenství by měla být uložena opatření, která by zabránila vzniku další újmy výrobnímu odvětví Společenství v důsledku dumpingových dovozů.

(125)

Zavedená opatření by měla být na takové úrovni, aby se odstranila újma způsobená dovozy, aniž by došlo k překročení zjištěného dumpingového rozpětí. Při výpočtu nezbytné výše cla pro odstranění vlivu dumpingu způsobujícího újmu se uvažovalo, že veškerá opatření by měla umožnit výrobnímu odvětví Společenství pokrýt výrobní náklady a dosáhnout celkového zisku před zdaněním, kterého by výrobní odvětví tohoto typu mohlo v dané oblasti v přiměřené míře dosáhnout při prodeji obdobného výrobku ve Společenství za normálních podmínek hospodářské soutěže, tj. aniž by docházelo k dumpingovým dovozům. Při tomto výpočtu se za rozpětí zisku před zdaněním použilo 5 % obratu. Postupovalo se stejně jako při původním postupu, protože nebylo zjištěno, že by se toto rozpětí mělo změnit, ani se proti němu nikdo nevyjádřil. Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku, která by výrobnímu odvětví Společenství nezpůsobovala újmu. Cena nezpůsobující újmu byla stanovena tak, že se k výrobním nákladům přičetlo výše uvedené ziskové rozpětí ve výši 5 %.

(126)

Nezbytné zvýšení ceny se poté stanovilo na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny, jak byla stanovena pro výpočet cenového podbízení, a průměrné ceny, která nezpůsobuje újmu. Rozdíly vycházející z tohoto srovnání byly potom vyjádřeny jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF.

(127)

S ohledem na výše uvedené se má za to, že platná antidumpingová cla namířená proti dovozu dotyčného výrobku z Chorvatska a Ukrajiny by měla být pozměněna. Nová antidumpingová cla by měla být stanovena tak, aby odrážela zjištěná rozpětí újmy, protože dumpingová rozpětí zjištěná v případě všech společností v Chorvatsku a na Ukrajině byla vyšší než vypočtená rozpětí újmy. Z důvodu vysoké úrovně spolupráce (více než 80 % vývozů dotyčného výrobku z Ukrajiny do Společenství) by zbytková rozpětí měla být stanovena ve stejné výši jako v případě spolupracujících vyvážejících výrobců, OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (NTRP) a CJSC Nikopolsky seamless tubes plant „Nikotube“.

(128)

Individuální antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti, uvedené v tomto nařízení, byly stanoveny na základě výsledků stávajícího šetření. Odráží proto situaci, která byla zjištěna v průběhu šetření s ohledem na tyto společnosti. Uvedené celní sazby (na rozdíl od celostátního cla, které se vztahuje na „všechny ostatní země“) se proto vztahují výlučně na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyrobených danými společnosti, tj. uvedenými konkrétními právními subjekty. Dovezené výrobky vyrobené jinými společnostmi, které nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, nemohou tyto sazby využívat a vztahuje se na ně celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“.

(129)

Všechny požadavky s ohledem na použití těchto individuálních antidumpingových celních sazeb určených pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nového výrobního nebo prodejního subjektu) je nutno neprodleně zaslat Komisi na adresu generálního ředitelství pro obchod (10) spolu s veškerými důležitými informacemi, zejména těmi, které se týkají změn v činnosti společnosti ohledně výroby, domácích prodejů a vývozů, které souvisí např. se změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. V případě nutnosti bude nařízení náležitě pozměněno aktualizací seznamu společností, které mohou individuální celní sazby využívat.

(130)

Antidumpingové celní sazby jsou navrženy takto:

(131)

Na základě navrhovaných opatření začne pro tato opatření běžet nové pětileté období. Platnost opatření proto nebude dne 18. února 2005 ukončena, jak je uvedeno v oznámení o nadcházejícím ukončení určitých antidumpingových opatření, které bylo zveřejněno dne 27. srpna 2004 (11).

(132)

V reakci na zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo stanoveno, že je nutno pozměnit výši antidumpingových opatření, chorvatská vláda informovala Komisi o tom, že jediný výrobce v Chorvatsku, společnost Mechel Željezara Ltd., byl zrušen a ukončil výrobu na podzim roku 2004. Místo této společnosti založil chorvatský privatizační fond (CPF), státní instituce zabývající se privatizačním procesem v Chorvatsku, novou právnickou osobu s názvem Valjaonice Cijevi Sisak d.o.o („Valjaonice“). Zdá se, že nově založená společnost ještě nezahájila výrobu a právě získává majetek od společnosti Mechel Željezara Ltd.

(133)

Z předložených informací však vyplývá, že ve srovnání se společností Mechel Željezara Ltd. zůstanou výrobní kapacity společnosti Valjaonice nezměněny a tato společnost chce evidentně pokračovat ve výrobě dotyčného výrobku. Z tohoto důvodu nelze zastavení výroby považovat za skutečnost trvalého a nesporného charakteru, a nemá proto vliv na závěry šetření.

(134)

Pokud se však situace společnosti změní natolik, aby byl přezkum opatření oprávněný, bude takový přezkum zahájen.

(135)

Rozhodnutím 2000/137/ES Komise přijala cenový závazek mimo jiné od jediného chorvatského vyvážejícího výrobce. Tento závazek týkající se společnosti Mechel Željezara Ltd. byl také předmětem přezkumu.

(136)

Tímto závazkem se společnost Mechel Željezara Ltd. zavázala, že bude nezávislým odběratelům prodávat dotyčný výrobek určený pro vývoz do Společenství až do určitého množství za upravené ceny. Kromě toho se společnost Mechel Željezara Ltd. zavázala, že její ceny pro skupinu výrobků budou odpovídat cenové struktuře používané ve Společenství.

(137)

V souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení je cílem závazku vyloučit poškozující účinek dumpingových dovozů, čehož se dosáhne tím, že vývozce zvýší ceny nebo přestane výrobky vyvážet za dumpingové ceny. Šetření prokázalo, že závazek, který byl původně v tomto případě přijat, nebyl splněn, neboť ceny nebyly zvýšeny na úroveň, která by nebyla škodlivá, a spravedlivé obchodní prostředí nebylo na trhu Společenství obnoveno. Proto se v tomto případě závazek přijatý od společnosti Mechel Željezara Ltd. nepovažuje za vhodný a účinný prostředek k odstranění poškozujícího účinku dumpingu. Jak je uvedeno výše, společnost Mechel Željezara Ltd. byla nedávno zrušena. Proto se tento závazek již nepovažuje za platný.

(138)

V reakci na zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo stanoveno, že je nutno pozměnit výši stávajících antidumpingových opatření, nabídly ukrajinské společnosti OJSC Nizhnedneprovsky Tube Rolling Plant (NTRP), CJSC Nikopolsky seamless tubes plant „Nikotube“ a jejich spřízněná obchodní / holdingová společnost „Interpipe“ společný závazek v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení.

(139)

Tyto ukrajinské společnosti vyrábějí různé druhy ocelových výrobků, které mohou být prodávány spolu s dotyčným výrobkem. To představuje potenciální riziko křížové kompenzace, tj. toho, že ceny, které se tyto společnosti zavázaly respektovat, budou dodržovány pouze formálně, jelikož ceny za jiné než dotyčné výrobky prodávané spolu s dotyčným výrobkem budou snižovány. Kromě toho s ohledem na nestálost cen byly minimální vývozní ceny, které byla společnost připravena nabídnout, ve výši, která nevylučovala poškozující účinky dumpingu. Proto nemohla být tato nabídka přijata.

(140)

Navíc ukrajinská společnost Dnipropetrovsk Tube Works (DTW), Dněpropetrovsk, oznámila, že nabízí závazek, avšak neuvedla ani jeho povahu, ani minimální cenu, kterou by se měla řídit. Proto nelze k tomuto závazku přihlédnout.

(141)

Účastníci řízení byli informováni o všech těchto skutečnostech a úvahách, na jejichž základě měla být předložena změna platného nařízení. Účastníkům řízení bylo umožněno se vyjádřit a požádat o slyšení. Jejich připomínky byly obdrženy a adekvátně zohledněny,

1.

V čl. 1 odst. 2 se tabulka nahrazuje tímto:

2.

Článek 2 se zrušuje.

Evropská komise

Generální ředitelství pro obchod

Ředitelství B

Kancelář J-79 5/16

B-1049 Brusel