(ES) č. 239/2005Nařízení Komise (ES) č. 239/2005 ze dne 11. února 2005, kterým se mění a opravuje nařízení (ES) č. 796/2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro podmíněnost, odlišení a integrovaný administrativní a kontrolní systém podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce

(1)

Článek 2 nařízení Komise (ES) č. 796/2004 (2) obsahuje některé definice, které je třeba vyjasnit. Zejména by měla být vyjasněna definice pojmu „stálá pastvina“ v bodě 2 uvedeného článku a rovněž by měla být doplněna definice pojmu „trávy nebo jiné zelené pícniny“. V této souvislosti je nicméně nutné přihlédnout k tomu, že členské státy potřebují mít určitou míru pružnosti, aby mohly zohlednit místní agronomické podmínky.

(2)

V návaznosti na zavedení plateb na chmel seskupením producentů na základě článku 68a druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 a článku 171 nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 ze dne 29. října 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ohledně režimů podpor stanovených v hlavě IV a IVa tohoto nařízení a ohledně využití půdy vyjmuté pro pěstování surovin (3), je třeba přizpůsobit v několika ohledech nařízení (ES) č. 796/2004 a rovněž by mělo být zavedeno zvláštní ustanovení týkající se postupu pro podávání žádostí a kontroly uvedeného režimu podpory.

(3)

Nařízení (ES) č. 1782/2003 v rámci ustanovení o podmíněnosti stanoví pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko (dále jen „nové členské státy“) některé specifické povinnosti týkající se zachovávání stálých pastvin. V souladu s tím je nutné stanovit pravidla pro určování poměru stálých pastvin k orné půdě, který musí být v nových členských státech zachováván. Je rovněž nutné stanovit povinnosti, které musí každý zemědělec plnit, je-li zjištěno, že podíl stálých pastvin klesá.

(4)

Podle čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004 nesmějí zemědělci v určitých situacích přeměňovat půdu užívanou jako stálé pastviny bez předchozího povolení. Takové povolení může též povolovat přeměnu půdy užívané jako stálé pastviny pod podmínkou, že tato přeměna bude vyvážena zřízením stálých pastvin na půdě odpovídající rozlohy. Pro tyto případy by mělo být stanoveno, že půda s takto zřízenými pastvinami by se měla odchylně od definice „stálé pastviny“ uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004 považovat za stálou pastvinu od okamžiku jejich zřízení.

(5)

Podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 796/2004 může být zemědělci uložena povinnost přeměnit zpět na stálé pastviny půdu, jež byla v minulosti využívána jako stálé pastviny a již přeměnil na půdu určenou k jiným účelům v určitém období. Toto období by mělo být prodlouženo, aby bylo mezi zemědělce rovnoměrněji rozděleno břímě zachovávání stálých pastvin.

(6)

Ustanovení čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004 stanoví, že jednotné žádosti mají být podány ke dni stanovenému členské státy, kterým smí být nejpozději 15. květen daného roku. Vzhledem ke specifickým klimatickým podmínkám ve Finsku a Švédsku však mohou tyto dva členské státy stanovit pozdější den, kterým smí být nejpozději 15. červen. Po přistoupení nových členských států by měla být stejná výjimka stanovena pro Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Datum 15. června by mělo být uplatněno i na oznámení o změnách jednotné žádosti podávaná zemědělcem příslušnému orgánu v souladu s čl. 15 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004.

(7)

Aby se členským státům umožnilo účinné provádění kontrol, a zejména kontrol povinností v souvislosti s podmíněností, ukládá čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004 zemědělcům povinnost vykázat všechny plochy, které mají k dispozici, bez ohledu na to, zda na ně žádají podporu, či nikoliv. Je třeba stanovit mechanismus, který zajistí, aby zemědělci tuto povinnost plnili.

(8)

Článek 20 nařízení (ES) č. 796/2004 obsahuje zvláštní pravidla pro případ, kdy termín podání žádosti o podporu připadne na sobotu, neděli nebo svátek. Totéž pravidlo by mělo platit pro podávání žádostí o účast na režimu jednotné platby v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(9)

V prvním roce uplatňování režimu jednotné platby musí zemědělci podat žádost o účast na tomto režimu v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003. Tyto žádosti pak budou sloužit jako základ pro přiznávání platebních nároků. Včasné dodání informací obsažených v žádostech je nezbytné k tomu, aby členské státy mohly stanovit platební nároky ve lhůtách stanovených v uvedeném nařízení a aby byl zaručen dobrý začátek nového režimu. Zemědělcům byly dány na vědomí lhůty, které musí dodržet. Členské státy musí dále zemědělcům poskytnout předtištěné formuláře příslušných žádostí dlouho před jejich podáním. Opožděné podání těchto žádostí by proto mělo být povoleno jedině během stejné dodatečné lhůty, jakou stanoví článek 21 nařízení (ES) č. 796/2004 pro opožděné podání žádostí o podporu. Mělo by být rovněž uplatněno odrazující snížení plateb, nebylo-li zpoždění způsobeno vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi.

(10)

Je třeba stanovit období, po které se nesmí sklízet konopí pěstované na vlákno po skončení květu, aby se umožnilo účinné provádění kontrol předepsaných pro tuto plodinu.

(11)

Je nutné jasně uvést, že plochy vykázané v rámci režimu jednotné platby na plochu v souladu s článkem 143b nařízení (ES) č. 1782/2003 se považují za jednu skupinu plodin ve smyslu čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 796/2004. Totéž by mělo být uvedeno o plochách vykázaných seskupeními producentů s cílem podpořit své žádosti o platby na chmel podle článku 68a druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003.

(12)

V čl. 50 odst. 6 nařízení (ES) č. 796/2004 by měla být vyjasněna úroveň snížení plateb producentům plodin na orné půdě.

(13)

Dále je třeba určitým způsobem upřesnit systém sankcí, který se uplatní v případě neplnění těchto povinností.

(14)

Nařízení Komise (ES) č. 1655/2004 ze dne 22. září 2004 určující pravidla pro přechod z volitelného regulačního systému, zavedeného článkem 4 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999, na povinný regulační systém, zavedený nařízením Rady (ES) č. 1782/2003 (4), má vliv na způsoby snížení, které se použijí na přímé platby přiznané v souladu s nařízením (ES) č. 796/2004. Tyto způsoby snížení i další způsoby snížení zavedené tímto nařízením je třeba brát v úvahu v rámci článku 71 nařízení (ES) č. 796/2004.

(15)

Je nutné stanovit pravidla pro případy, kdy zemědělec neoprávněně získá množství platebních nároků nebo že hodnota každého platebního nároku byla stanovena podle jednotlivých modelů v rámci režimu jednotné platby v nesprávné výši. Dále musí být doplněna ustanovení pro případy, kdy dojde k převodu takových platebních nároků, a případy, kdy dojde k převodu platebních nároků v rozporu s čl. 46 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.

(16)

V některých jazykových zněních nařízení (ES) č. 796/2004 je jako poslední den, který mohou členské státy stanovit pro předložení podpůrných dokladů k žádostem o podporu na osivo podle čl. 13 odst. 8 písm. d) uvedeného nařízení, stanoveno datum 31. května namísto 15. června roku následujícího po sklizni.

(17)

V některých jazykových zněních nařízení (ES) č. 796/2004 je třeba opravit chybu v čl. 21 odst. 2 druhém pododstavci, který odkazuje na čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení místo na čl. 15 odst. 2.

(18)

Odpovědnost v případě nedodržení povinností podmíněnosti, stanovená v čl. 65 odst. 2 nařízení (ES) č. 796/2004, není v některých jazykových verzích jednoznačně upravena, co se týče možnosti přičíst dotčenému zemědělci odpovědnost podle příslušných vnitrostátních předpisů, a to zejména v případě, že zemědělec nejednal sám osobně v úzkém slova smyslu. Je proto třeba uvést daný článek v soulad ve všech jazycích.

(19)

Nařízení (ES) č. 796/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno a opraveno.

(20)

Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídicího výboru pro přímé platby,

1.

Článek 2 se mění takto:

2.

Článek 3 se mění takto:

3.

Článek 4 se mění takto:

4.

V čl. 11 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Jednotná žádost se podává ke dni stanovenému členskými státy, kterým je nejpozději 15. květen. Estonsko, Lotyšsko, Litva, Finsko a Švédsko však mohou stanovit pozdější den, kterým je nejpozději 15. červen.“

5.

V článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„9.   V případě žádosti o dodatečnou podporu pro chmel podle článku 68a nařízení (ES) č. 1782/2003 musí být v jednotné žádosti uvedeny příslušné plochy.“

6.

Článek 14 se mění takto:

7.

V článku 15 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Aniž jsou dotčeny dny pro podání jednotné žádosti stanovené Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Finskem nebo Švédskem v souladu s čl. 11 odst. 2 prvním pododstavcem, oznámí se změny provedené podle odstavce 1 tohoto článku příslušnému orgánu písemně nejpozději do 31. května daného kalendářního roku, kromě případu Estonska, Lotyšska, Litvy, Finska a Švédska, v němž se oznámení provede nejpozději do 15. června daného kalendářního roku.“

8.

Za článek 15 se vkládá nová kapitola, která zní:

„KAPITOLA Ia

ŽÁDOSTI UZNANÝCH SESKUPENÍ PRODUCENTŮ O PLATBY NA CHMEL

Článek 15a

Žádost o podporu

Žádost o podporu od seskupení producentů, která žádají o podporu v souladu s článkem 171 nařízení Komise (ES) č. 1973/2004 (8), musí obsahovat veškeré údaje nutné ke zjištění způsobilosti pro podporu, a to zejména:

Seskupení producentů může vykázat pouze zemědělské pozemky užívané pro pěstování chmele, které byly v tomtéž kalendářním roce vykázány jeho členy v souladu s čl. 14 odst. 1 druhým pododstavcem tohoto nařízení.

Členské státy mohou zjednodušit postup pro podávání žádostí tak, že zašlou seskupením producentů předtištěný formulář žádosti s uvedením všech pozemků vykázaných pro tento účel jejich členy v souladu s čl. 14 odst. 1 druhým pododstavcem tohoto nařízení.“

9.

V článku 20 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„První pododstavec se použije i na žádosti zemědělců o účast na režimu jednotné platby v souladu s čl. 34 odst. 2 nařízení (ES) č. 1782/2003.“

10.

Za článek 21 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 21a

Opožděné podání žádosti o účast na režimu jednotné platby

1.   Aniž jsou dotčeny případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003 a odchylně od článku 21 tohoto nařízení, pokud v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby v souladu s hlavou III nařízení (ES) č. 1782/2003 v dotčeném členském státě musí zemědělec podat žádost o přiznání platebních nároků v souladu s čl. 34 odst. 3 uvedeného nařízení společně s jednotnou žádostí na daný rok a pokud zemědělec tyto žádosti podá po příslušném termínu, sníží se výše plateb, které má v daném roce zemědělec obdržet na základě platebních nároků, jež mu budou přiznány, o 4 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za zamítnutou a zemědělci nejsou přiznány žádné platební nároky.

2.   Pokud v dotčeném členském státě musí být žádost o účast na režimu jednotné platby a jednotná žádost podány samostatně, použije se na podání jednotné žádosti článek 21.

Aniž jsou dotčeny případy vyšší moci a mimořádných okolností ve smyslu čl. 34 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1782/2003, vede v takovém případě podání žádosti o účast na režimu jednotné platby v souladu s uvedeným článkem po příslušném termínu ke snížení výše plateb, které má zemědělec obdržet v prvním roce uplatňování režimu jednotné platby na základě platebních nároků, jež mu budou přiznány, o 3 % za každý pracovní den.

Přesáhne-li prodlení 25 kalendářních dnů, považuje se žádost za zamítnutou a zemědělci nejsou přiznány žádné platební nároky.“

11.

V čl. 24 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

12.

V čl. 26 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:

13.

V článku 33 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„5.   Konopí pěstované na vlákno musí být pěstováno za běžných vegetačních podmínek v souladu s místní praxí nejméně po dobu deseti dnů ode dne skončení květu, aby bylo možné provést kontroly stanovené v odstavcích 1, 2 a 3.

Členské státy ovšem mohou povolit sklizeň konopí pěstovaného na vlákno po začátku květu, avšak před uplynutím desetidenního období po skončení květu, jestliže inspektoři určí reprezentativní části každého dotčeného pozemku, které musí být zachovány deset dní po skončení květu pro účely kontrol v souladu s metodou stanovenou v příloze I.“

14.

Za článek 33 se vkládá nový pododdíl, který zní:

„PODODDÍL IIA

KONTROLY ŽÁDOSTÍ UZNANÝCH SESKUPENÍ PRODUCENTŮ O PLATBY NA CHMEL PROVÁDĚNÉ NA MÍSTĚ

Článek 33a

Předmět kontrol na místě

Kontroly na místě podle čl. 26 odst. 2 písm. e) se provádějí přiměřeným použitím článku 29, čl. 30 odst. 1, čl. 30 odst. 2 prvního a druhého pododstavce, čl. 30 odst. 4 a článku 32.

Tyto kontroly na místě ověří dodržování podmínek stanovených v článku 171 nařízení (ES) č. 1973/2004.“

15.

V čl. 49 odst. 1 se doplňují nová písmena, která znějí:

16.

V článku 50 se odst. 6 nahrazuje tímto:

„6.   Výpočet maximální plochy, na niž lze poskytnout platby zemědělcům, kteří žádají o platbu na plodiny na orné půdě v souladu s hlavou IV kapitolou 10 nařízení (ES) č. 1782/2003, se provádí na základě zjištěné plochy půdy vyňaté z produkce a poměrně pro každou dotčenou plodinu. Platby producentům plodin na orné půdě se však v souladu s čl. 107 odst. 7 nařízení (ES) č. 1782/2003 ve vztahu ke zjištěné ploše půdy vyňaté z produkce sníží pouze na úroveň odpovídající ploše potřebné pro vypěstování 92 tun obilovin.“

17.

Článek 66 se mění takto:

18.

V článku 71 se odst. 2 mění takto:

19.

Za článek 73 se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 73a

Vracení neoprávněných nároků

1.   Jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 zjistí, že některé platební nároky byly přiznány neoprávněně, vzdá se dotčený zemědělec neoprávněně přiznaných nároků ve prospěch vnitrostátní rezervy podle článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003.

V případě, že dotčený zemědělec mezitím převedl platební nároky na jiné zemědělce, jsou nabyvatelé rovněž vázáni povinností stanovenou v prvním pododstavci poměrně k počtu platebních nároků, jež na ně byly převedeny, nedisponuje-li zemědělec, kterému byly platební nároky původně přiznány, dostatečným počtem platebních nároků.

U platebních nároků přiznaných neoprávněně se má zato, že nebyly přiznány od počátku.

2.   Jestliže se po přiznání platebních nároků zemědělcům v souladu s nařízením (ES) č. 795/2004 zjistí, že hodnota platebních nároků je příliš vysoká, upraví se tato hodnota odpovídajícím způsobem. Stejná úprava se provede i v případě platebních nároků, které byly mezitím převedeny na jiné zemědělce. Hodnota snížení se převede do vnitrostátní rezervy podle článku 42 nařízení (ES) č. 1782/2003.

U daných platebních nároků se má zato, že byly od počátku přiznány ve výši po úpravě.

3.   Jestliže zemědělec převedl platební nároky v rozporu s čl. 46 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1782/2003, považuje se převod za neuskutečněný.

4.   Neoprávněně vyplacené částky musí být vráceny v souladu s článkem 73.“