(ES) č. 145/2005Nařízení Komise (ES) č. 145/2005 ze dne 28. ledna 2005 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) Komise dne 30. dubna 2004 informovala o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovoz uhličitanu barnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) do Společenství.

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě stížnosti podané v březnu 2004 společností Solvay Barium Strontium GmbH (dále jen „stěžovatel“), jediným výrobcem uhličitanu barnatého ve Společenství představujícím 100 % výroby Společenství. Stížnost obsahovala důkazy o dumpingu uvedeného výrobku a o podstatné újmě, která v jeho důsledku nastala, přičemž se tyto důkazy považovaly za postačující pro zahájení řízení.

(3)

Komise o zahájení řízení oficiálně informovala stěžovatele, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, jakož i představitele ČLR. Zúčastněné strany dostaly příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(4)

Stěžovatel, vyvážející výrobci, dovozci, uživatelé a sdružení uživatelů předložili svá stanoviska. Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslyšeny.

(5)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří projevili zájem, umožněno předložit žádost o přiznání statusu společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství (dále jen „STH“ – status tržního hospodářství) nebo o individuální zacházení (dále jen „IZ“), zaslala Komise tiskopisy žádosti těm čínským společnostem, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká. O STH podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, nebo o IZ, jestliže šetření prokázalo, že podmínky pro STH nesplňují, požádalo pět společností.

(6)

V oznámení o zahájení Komise uvedla, že vzhledem k zdánlivě vysokému počtu vývozců/výrobců a dovozců bude v tomto šetření možná použit výběr vzorku. S ohledem na počet vyvážejících výrobců v ČLR a dovozců a uživatelů ve Společenství ochotných spolupracovat, jenž byl nižší, než se očekávalo, však bylo rozhodnuto, že výběr vzorku není nutný.

(7)

Komise rozeslala dotazníky všem stranám, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a všem dalším společnostem, které se samy přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení. Odpovědi obdržela od stěžovatele/výrobce ze Společenství, pět nespřízněných dovozců, jednoho dodavatele surovin, šest uživatelů, jednoho sdružení uživatelů a pěti vyvážejících výrobců z ČLR.

(8)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné k předběžnému stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Společenství. Inspekce na místě proběhly v prostorách následujících společností:

(9)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážející výrobce v ČLR, jimž by nemusel být STH přiznán, proběhla inspekce na místě s cílem stanovit běžnou hodnotu na základě údajů z analogické země, a to v prostorách následující společnosti:

(10)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období ode dne 1. ledna 2003 do dne 31. prosince 2003 (dále jen „PO“ – posuzované období). Posuzování trendů v souvislosti s analýzou újmy se týkalo období od ledna 2000 do konce PO (dále jen „uvažované období“).

(11)

Dotčeným výrobkem je uhličitan draselný o obsahu stroncia nejméně 0,07 % hmotnostních a o obsahu síry nejméně 0,0015 % hmotnostních, v prášku, lisovaných granulích nebo kalcinovaných granulích, pocházející z ČLR, kódu KN ex 2836 60 00.

(12)

Mezi dotčeným výrobkem a uhličitanem barnatým vyráběným a prodávaným na domácím trhu v ČLR a ve Spojených státech amerických (dále jen „USA“), které slouží jako analogická země pro účely stanovení běžné hodnoty, pokud jde o dovoz z ČLR, nebyly shledány žádné rozdíly. Uhličitan barnatý, který se vyrábí a prodává v USA, má stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejná použití jako uhličitan barnatý vyvážený z ČLR do Společenství. Stejně tak nebyly shledány žádné rozdíly mezi dotčeným výrobkem a uhličitanem barnatým vyráběným výrobním odvětvím Společenství a prodávaným na trhu Společenství. Oba mají shodné fyzikální a chemické vlastnosti. Uhličitan barnatý vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR má tedy stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a užití jako uhličitan barnatý, který se vyrábí a prodává na domácím trhu analogické země, stejně jako uhličitan barnatý vyráběný a prodávaný ve Společenství výrobním odvětvím Společenství. V důsledku toho se dospělo k závěru, že všechny typy uhličitanu barnatého lze pokládat za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(13)

V antidumpingovém šetření týkajícím se dovozů pocházejících z ČLR se běžná hodnota stanoví v souladu s čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení.

(14)

Tato kritéria, jejichž splnění musejí žádající společnosti prokázat, jsou uvedena níže ve stručné a souhrnné podobě, aby bylo možné na ně snadno odkazovat:

(15)

O STH podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení požádalo pět vyvážejících výrobců z ČLR, kteří vyplnili tiskopis žádosti o STH pro vyvážející výrobce.

(16)

Žádost dvou společností byla zamítnuta na základě prvního posouzení žádosti o STH, která neprokázala, že jsou splněna všechna kritéria. Tyto společnosti, jejichž jediným nebo většinovým vlastníkem je stát a jejichž představenstvo sestává výhradně nebo převážně z členů představenstva jmenovaných státem, nemohly zejména prokázat, že při obchodních rozhodnutích nedochází k výrazným státním zásahům. V případě tří zbývajících společností si Komise vyžádala a ověřila v prostorách společností všechny informace předložené v žádostech o STH, které považovala za nezbytné.

(17)

Šetření prokázalo, že dvě společnosti splňují všechna požadovaná kritéria, a proto jim byl STH přiznán. Vyvážejícími výrobci v ČLR, jimž byl přiznán STH, jsou:

(18)

Následující tabulka shrnuje výsledky šetření vzhledem ke každému z pěti kritérií uvedených v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení pro tři společnosti, jimž nebyl STH přiznán.

(19)

Dotčené společnosti dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným nálezům.

(20)

Pokud jde o společnost 2, nebylo možno určit akcionáře její spřízněné společnosti a nebylo možno určit, kdo v konečném důsledku společnost kontroluje. Z toho důvodu nebylo možno vyloučit výrazné zásahy státu. Společnost sice vznesla proti této skutečnosti námitky, nemohla však poskytnout žádné informace ani důkazy, které by prokázaly, že ji z větší části kontrolují soukromí podnikatelé a že nedochází k výrazným zásahům ze strany státu. V důsledku toho se dospělo k závěru, že nejsou splněna kritéria podle čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážky základního nařízení.

(21)

U téže společnosti odhalilo šetření závažné nedostatky ve schválené účetní uzávěrce. Vlastní auditoři společnosti měli výhrady mj. vůči zaneseným údajům o tržbách, ocenění aktiv a odpisům. Nedostatky, na které auditoři poukázali, však nebyly napraveny a společnost nedokázala vysvětlit, proč výhrady auditorů nebyly do té doby zohledněny. Vzhledem k těmto nedostatkům by na tomto základě nebylo možno provést spolehlivé výpočty dumpingu. Ačkoli společnost vznesla proti těmto závěrům námitky, neposkytla přiměřené vysvětlení ohledně věrohodnosti svého účetnictví navzdory uvedeným nedostatkům. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem, které zpochybňují věrohodnost účetnictví, a ke skutečnosti, že nedostatky označené auditory nebyly napraveny, se dospělo k závěru, že kritérium podle čl. 2 odst. 7 písm. c) druhé odrážky základního nařízení není splněno.

(22)

Rovněž pokud jde o nabytí aktiv společnosti 2, společnost nedokázala vysvětlit, za jakých podmínek byla některá aktiva převedena z bývalé společnosti ve společném vlastnictví. Komise proto dospěla k závěru, že podmínky podle čl. 2 odst. 7 písm. c) třetí odrážky základního nařízení nebyly splněny. Společnost 2 vyjádřila s tímto závěrem nesouhlas, neposkytla však žádné informace ani důkazy ohledně převodu aktiv, které by prokázaly, že neexistují výrazná zkreslení přenesená z předchozího netržního hospodářského systému. Žádost společnosti byla proto označena za neopodstatněnou a byla zamítnuta.

(23)

Po konzultaci s Poradním výborem byly přímo dotčené strany náležitě informovány. Výrobní odvětví Společenství dostalo příležitost se k záležitosti vyjádřit a rozhodnutí o STH nezpochybnilo.

(24)

V návaznosti na čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se při ukládání případného cla pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení ukládá clo celostátní kromě případů, kdy společnosti mohou prokázat podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení, že a) mají právo repatriovat kapitál a zisky; b) že jejich vývozní ceny a množství, jakož i podmínky prodeje jsou určovány svobodně; c) většinový podíl náleží soukromým osobám. Státní úředníci v představenstvu nebo zastávající hlavní řídící funkce jsou buďto v menšině, nebo musí být prokázáno, že společnost je přesto dostatečně nezávislá na státních zásazích; d) převod směnných kursů se provádí podle tržních kursů a že e) státní zásahy nejsou takového rozsahu, aby umožňovaly obcházení opatření, pokud se vývozcům uloží rozdílné celní sazby.

(25)

Tři vyvážející výrobci, kterým nebyl přiznán STH, požadovali rovněž individuální zacházení. Komise proto zjišťovala, zda tito tři vyvážející výrobci prokázali, že splňují kritéria podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(26)

Bylo zjištěno, že výhradním nebo většinovým vlastníkem dvou společností (společnosti 1 a 3) je stát a že členové jejich představenstva jsou zcela nebo z většiny jmenováni státem. Tyto společnosti nemohly neprokázat dostatečnou nezávislost na státních zásazích, a v důsledku toho nesplnily podmínky podle čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení.

(27)

Ačkoli třetí vyvážející výrobce (společnost 2) byl částečně v soukromém vlastnictví, nemohl prokázat, kdo v konečném důsledku společnost kontroluje, a zásahy státu nemohly být tudíž vyloučeny. Následkem toho nemohla společnost prokázat, že splňuje kritéria podle čl. 9 odst. 5 písm. c) základního nařízení.

(28)

U všech tří společností bylo dále shledáno riziko obcházení opatření, pokud se uvedeným vývozcům udělí individuální celní sazba. Toto riziko pramení částečně z výše uvedeného vlivu státu na činnost dvou z těchto společností a ze skutečnosti, že třetí vývozce rovněž nemohl prokázat neexistenci výrazných zásahů státu. Navíc vzhledem k povaze dotčeného výrobku, který nelze identifikovat jako vyrobený určitým výrobcem, je riziko obcházení opatření vývozem prostřednictvím společnosti s nižším clem považováno za význačné. Společnosti tudíž nesplnily podmínky podle čl. 9 odst. 5 písm. e) základního nařízení.

(29)

V důsledku toho žádný ze tří vyvážejících výrobců nesplnil všechny tři podmínky podle čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Proto bylo rozhodnuto, že IZ nebude přiznáno žádnému z vyvážejících výrobců, kterým nebyl přiznán STH.

(30)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán STH, stanovena na základě cen nebo početně zjištěné hodnoty ve třetí zemi s tržním hospodářstvím (dále jen „analogická země“).

(31)

V oznámení o zahájení byly za vhodnou třetí zemi s tržním hospodářstvím pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR navrženy USA. Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k této volbě vyjádřily.

(32)

Tři vyvážející výrobci se proti této volbě ohradili s tvrzením, že úroveň hospodářského rozvoje, výrobní postup a přístup k surovinám se v USA a v ČLR liší. Dále tvrdili, že úroveň hospodářské soutěže v USA je nízká vzhledem ke skutečnosti, že uhličitan barnatý tam vyrábí jediný výrobce, a že je domácí trh chráněn antidumpingovými cly. Jako alternativní analogické země byly navrženy Jižní Korea, Rusko a Indie.

(33)

Komise požádala o spolupráci také další možné analogické země jako např. Indii, Japonsko a Brazílii. Žádný z výrobců v těchto zemích však nevyjádřil ochotu spolupracovat.

(34)

Komise v každém případě dospěla k závěru, že Jižní Korea by nebyla vhodnou analogickou zemí, protože nemá vlastní zdroj barytu, což je nejdůležitější surovina, a má pouze zanedbatelnou výrobu uhličitanu barnatého. Komise rovněž odmítla Rusko jako vhodnou analogickou zemi, poněvadž uhličitan barnatý vyráběný v Rusku je výrazně nižší kvality, a tudíž nesrovnatelný s výrobkem vyráběným ČLR a Společenstvím. Šetření také odhalilo, že domácí trh v Brazílii je malý a že úroveň ochrany je vyšší než v USA. Brazílie není proto považována za vhodnou analogickou zemi. Navíc nebyly k dispozici důkazy, že by některá ze zemí navržených jako alternativní analogické země byla vhodnější než USA.

(35)

Pokud jde o USA, objem výroby byl shledán jako význačný a s ohledem na čínský vývoz uhličitanu barnatého jako reprezentativní.

(36)

Co se týče hospodářského rozvoje a rozdílných výrobních postupů, Komise uznala, že by skutečně mohly existovat rozdíly. USA jsou vysoce průmyslově vyspělým hospodářstvím a výrobce v USA uplatňoval vyspělejší a účinnější výrobní metodu než výrobce v ČLR. Je ovšem třeba upozornit na to, že i kdyby tyto rozdíly ovlivnily běžnou hodnotu, výsledkem by měla být nižší běžná hodnota v USA, čímž by byli čínští vyvážející výrobci zvýhodněni. Dále stojí za připomínku, že v případě potřeby lze provést patřičné úpravy. Ačkoli nelze vyloučit místní odlišnosti ve výrobních postupech, nebylo v žádném případě prokázáno, že by v některé jiné zemi než v USA byl výrobní postup lépe srovnatelný s výrobním postupem používaným v ČLR.

(37)

Pokud jde o hospodářskou soutěž na domácím trhu v USA, výrobce z USA čelil konkurenci dovozů z ČLR, Německa a Mexika. Dovoz z těchto zemí představoval na trhu přibližně 30 %, což se považovalo za význačné. Dospělo se tudíž k závěru, že v USA existuje dostatečná úroveň hospodářské soutěže.

(38)

Co se týče přístupu k surovinám, bylo zjištěno, že USA společně s ČLR jsou největšími producenty barytu a že mají značné zásoby této suroviny. Závěrem tedy bylo, že přístup k surovinám z hlediska dostupnosti je v USA a v ČLR srovnatelný.

(39)

Vzhledem k výše uvedenému dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že USA jsou vhodnou analogickou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(40)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota pro vyvážející výrobce, kterým nebyl přiznán STH, určena na základě ověřených údajů obdržených od výrobce z analogické země týkajících se nákladů a prodejů obdobného výrobku na domácím trhu v USA pro srovnatelné typy výrobku.

(41)

Běžná hodnota byla stanovena za použití metod popsaných v bodech odůvodnění 43 až 47 a 53 až 59 níže. Prodeje na domácím trhu v USA byly reprezentativní, třebaže některé typy výrobků nebyly prodány v běžném obchodním styku, tj. byly prodány se ztrátou. Pro tyto typy výrobků se běžná hodnota určila v souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení tak, že se k výrobním nákladům připočetly přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí. Protože prodeje na domácím trhu byly reprezentativní, prodejní, správní a režijní náklady společnosti se považovaly za spolehlivé a byly použity. Pokud jde o ziskové rozpětí, vlastní ziskové rozpětí společnosti uskutečněné za prodeje dotčeného výrobku na domácím trhu nemohlo být použito, poněvadž byly tyto prodeje uskutečněny se ztrátou. Jelikož žádný jiný výrobce z USA nespolupracoval, použila Komise ziskové rozpětí použitelné pro výrobu a prodeje stejné obecné kategorie výrobků v souladu s čl. 2 odst. 6 písm. b) základního nařízení.

(42)

Pro všechny ostatní typy výrobku byla běžná hodnota stanovena jako vážený průměr prodejních cen na domácím trhu určených nespřízněným zákazníkům spolupracujícím výrobcem v USA, který byl upraven, jak je popsáno níže.

(43)

Komise při stanovení běžné hodnoty nejprve u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjišťovala, zda jeho celkové prodeje uhličitanu barnatého na domácím trhu byly reprezentativní v porovnání s jeho celkovým vývozem do Společenství. Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení se prodeje na domácím trhu považovaly za reprezentativní, pokud celkový objem těchto prodejů dosáhl alespoň 5 % celkového objemu vývozu vývozce do Společenství. Na základě toho byly u obou vyvážejících výrobců celkové prodeje dotčeného výrobku na domácím trhu během PO uskutečněny v reprezentativních množstvích.

(44)

Komise následně identifikovala ty typy dotčeného výrobku prodávané na domácím trhu, které byly totožné nebo přímo srovnatelné s typy určenými pro vývoz do Společenství.

(45)

Pro každý typ prodávaný vyvážejícími výrobci na domácím trhu, u kterého se zjistilo, že je přímo srovnatelný s typem uhličitanu barnatého prodávaným na vývoz do Společenství, se stanovilo, zda prodeje na domácím trhu jsou dostatečně reprezentativní pro účely čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Prodeje konkrétního typu uhličitanu barnatého na domácím trhu se považovaly za dostatečně reprezentativní, pokud celkový objem prodejů na domácím trhu u daného typu v průběhu PO představoval alespoň 5 % celkového objemu prodeje srovnatelného typu uhličitanu barnatého vyváženého do Společenství. Výsledkem této analýzy je, že všechny typy kromě jednoho byly prodávány v reprezentativních množstvích.

(46)

Komise následně zjišťovala, zda se mohou prodeje jednotlivých typů uhličitanu barnatého v reprezentativních množstvích na domácím trhu považovat za provedené v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení, přičemž stanovila podíl ziskových prodejů příslušného druhu nezávislým odběratelům.

(47)

Prodejní transakce na domácím trhu se považovaly za ziskové, pokud jednotková cena konkrétního typu výrobku byla rovna nebo větší než výrobní náklady. Byly proto stanoveny výrobní náklady pro každý typ výrobku prodávaný na domácím trhu během PO.

(48)

Jeden vyvážející výrobce požadoval úpravu počátečních nákladů na základě toho, že výroba s běžným procentem využití kapacity začala až po započetí PO. Společnost začala vyrábět uhličitan barnatý krátce před počátkem PO. Společnost tvrdila, že po zakoupení výrobních linek investovala značné částky do oprav předtím, než zahájila zkušební výrobu a posléze také běžnou výrobu. Uvedla, že tato úvodní fáze pro obě výrobní linky trvala v průměru 11 měsíců a běžná výroba byla zahájena 8 měsíců po započetí PO.

(49)

Na rozdíl od tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce Komise shledala, že objemy měsíční výroby a prodejů byly během celého PO na stejné úrovni a v některých případech dokonce překračovaly měsíční objemy vyrobené a prodané během období, kdy bylo údajně dosaženo běžného procenta využití kapacity. Značný objem prodejů po celé PO neukazoval na prodeje z pouhého zkušebního období. Komise v důsledku toho dospěla k závěru, že společnost vyráběla s běžným procentem využití kapacity po celé PO. Kromě toho společnost neprokázala, že během údajného úvodního období byly výrobní náklady vyšší než v období, kdy bylo údajně dosaženo běžného procenta využití kapacity. V každém případě, i kdyby byly náklady vyšší, nebyl by to důsledek menšího objemu výroby, jak se tvrdí výše. V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že požadavek na úpravu ohledně úvodních nákladů je neopodstatněný a nepodložený důkazy, a byl proto zamítnut.

(50)

Tentýž výrobce tvrdil, že metoda odpisování, kterou společnost použila na „investice do dlouhodobých hmotných aktiv“, neodráží přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku. Tyto investice odpovídaly úvodním nákladům na opravu výrobních linek po jejich nabytí a byly zaúčtovány v jediném rozpočtovém roce vzhledem k tomu, že společnost předpokládala, že životnost opravených aktiv bude kratší než jeden rok. Společnost počítala s dalšími následnými investicemi po tomto období. Avšak vzhledem k tomu, že výrobní linky nevyžadovaly již žádné další opravy, skutečná životnost investic byla delší, než se původně očekávalo. Společnost tvrdila, že odpisové období by tudíž mělo být změněno podle hospodářské skutečnosti a náklady zanesené v účetnictví upraveny podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení.

(51)

Pokud jde o výše uvedený požadavek, náklady na opravy, které jsou v prvním roce vlastnictví u použitého zařízení vyšší než běžné, se nepovažují za neobvyklé a zaúčtování těchto vyšších nákladů v prvním roce odpovídá běžné účetní praxi. Metoda, kterou společnost zvolila, nebyla proto nepřiměřená, naopak odpovídala běžné praxi. Skutečnost, že poté nevznikly již žádné další náklady, neospravedlňuje odchylku od běžné účetní praxe. Požadavek společnosti přizpůsobit náklady v tomto ohledu byl proto označen za neoprávněný a byl zamítnut.

(52)

Další vyvážející výrobce tvrdil, že od výrobních nákladů dotčeného výrobku by se měla odečíst hodnota vedlejšího produktu (síry). Síra se dále zpracovává z plynu (H2S), který se při výrobě uhličitanu barnatého automaticky uvolňuje. Společnost však nedisponovala žádnými technickými prostředky pro měření množství plynu použitého při výrobě síry, a nemohla proto svůj požadavek kvantifikovat. V účetním systému společnosti byly kromě toho síra a dotčený výrobek vedeny jako dva samostatné výrobky a náklady na výrobu uhličitanu barnatého byly stanoveny, aniž se brala v potaz hodnota síry. Na základě toho byl požadavek prozatím zamítnut.

(53)

Jak je uvedeno v bodu 46 odůvodnění, byl stanoven podíl ziskových prodejů daného typu dotčeného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu. V případě, že objem prodeje daného typu uhličitanu barnatého prodávaného za čistou prodejní cenu rovnou nebo přesahující vypočtené výrobní náklady představuje více než 80 % celkového objemu prodeje daného typu a zároveň vážený průměr cen daného typu je roven nebo přesahuje výrobní náklady, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen všech prodejů daného typu na domácím trhu uskutečněných v průběhu PO, bez ohledu na to, zda šlo o prodej ziskový či nikoli. V případě, že objem ziskového prodeje daného typu uhličitanu barnatého představuje nejvýše 80 % celkového objemu prodeje daného typu, či v případě, že vážený průměr cen daného typu je nižší než náklady na produkci, je běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočtené jako vážený průměr cen pouze ziskových prodejů daného typu, pokud tyto prodeje představovaly alespoň 10 % celkového objemu prodeje daného typu.

(54)

V případě, že objem ziskových prodejů jakéhokoli typu výrobku představoval méně než 10 % celkového objemu prodeje daného typu, se uznalo, že tento konkrétní typ se za cenu na domácím trhu prodával v množství nepostačujícím pro to, aby bylo možno stanovit odpovídající základ pro určení běžné hodnoty.

(55)

Výše uvedenou analýzou se zjistilo, že všechny typy výrobku kromě jednoho se prodávaly v běžném obchodním styku z důvodu ceny.

(56)

U všech typů výrobku, které se buďto neprodávaly v reprezentativních množstvích, nebo se neprodávaly v běžném obchodním styku z důvodu ceny, nemohly být pro stanovení běžné hodnoty použity ceny na domácím trhu dotčeného vyvážejícího výrobce a bylo třeba užít jiné metody.

(57)

Za tímto účelem Komise použila početně zjištěnou běžnou hodnotu podle čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(58)

Podle čl. 2 odst. 3 základního nařízení se běžná hodnota určila na základě vlastních výrobních nákladů každého vyvážejícího výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a za zisky.

(59)

Jelikož prodejní, správní a režijní náklady a zisky uskutečněné každým z dotčených vyvážejících výrobců na domácím trhu představovaly spolehlivé údaje ve smyslu čl. 2 odst. 6 základního nařízení, byly ve všech případech, kde byla běžná hodnota početně zjištěna, použity vlastní prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyvážejících výrobců.

(60)

Pro všechny spolupracující vyvážející výrobce z Číny, jimž byl přiznán STH, byly vývozní prodeje určeny u každé společnosti individuálně. Všechen vývozní prodej dotčených vyvážejících výrobců do Společenství byl uskutečněn přímo nezávislým odběratelům ve Společenství, a proto byla vývozní cena stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení na základě cen skutečně zaplacených či splatných.

(61)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu na stejné obchodní úrovni. Pro zajištění řádného srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. Příslušné úpravy byly přiznány ve všech případech, ve kterých byly označeny za přiměřené, přesné a podložené ověřenými důkazy.

(62)

Na základě toho byly povoleny rozdíly v nákladech na balení, úvěrových nákladech, slevách a rabatech, provizích, nákladech na vnitrozemskou dopravu, pojištění, manipulaci, poprodejní služby a úroveň obchodu. Co se týče bankovních poplatků, došlo k úpravě podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení.

(63)

Pokud jde o úroveň obchodu, bylo zjištěno, že většina prodejů na domácím trhu v USA směřovala ke konečným uživatelům, zatímco vývozní prodeje dotčeného výrobku z ČLR byly uskutečněny výhradně směrem k distributorům. Úprava se vypočetla na základě průměrného cenového rozdílu při prodeji konečnému uživateli a při prodeji distributorům na domácím trhu v USA v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. d) základního nařízení.

(64)

Dále bylo zjištěno, že v ČLR byla velká množství hlavní suroviny, barytu, přístupná bez jakýchkoli zvláštních těžebních postupů, zatímco v USA se baryt těžil buď na povrchu, nebo pod zemí. V Číně se surovina navíc dopravovala do nedalekých závodů s téměř nulovými náklady, zatímco v USA byly náklady na dopravu barytu z dolů do závodů značné.

(65)

Příslušné úpravy běžné hodnoty v USA byly proto uznány za vhodné, aby se podmínky výroby uhličitanu barnatého v USA dostaly na srovnatelnou úroveň s podmínkami v ČLR. Běžná hodnota byla proto upravena s přihlédnutím k hlavním rozdílům ve výrobních podmínkách, tj. rozdílným výrobním nákladům a rozdílům v dopravě hlavní suroviny, barytu.

(66)

Bylo rovněž zjištěno, že v USA vznikly také značné environmentální náklady, zatímco v ČLR takové náklady neexistovaly. Běžná hodnota byla proto odpovídajícím způsobem upravena.

(67)

Podle čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžných hodnot s váženým průměrem vývozních cen u jednotlivých typů výrobku podle výše uvedeného popisu.

(68)

Prozatímní dumpingová rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, jimž byl přiznán STH, vyjádřená jako procenta z čisté ceny CIF s dodáním na hranice před clem, jsou:

(69)

Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného u všech ostatních vývozců v ČLR Komise nejprve stanovila úroveň spolupráce. Bylo učiněno srovnání mezi celkovým dovozem dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR vypočteným na základě Eurostatu a skutečných odpovědí na dotazník, které byly obdrženy od vyvážejících výrobců z ČLR, jimž byl přiznán STH. Na základě toho bylo stanoveno, že úroveň spolupráce se blíží 100 %.

(70)

Dumpingové rozpětí pro zbývající vyvážející výrobce, jimž nebyl přiznán STH, byl následně vypočítán srovnáním váženého průměru běžné hodnoty, která byla stanovena pro analogickou zemi, s váženým průměrem vývozních cen nahlášených spolupracujícími vývozci, aby se dospělo k váženému dumpingovému rozpětí pro zbývající vyvážející výrobce.

(71)

Na tomto základě byla prozatímně stanovena celostátní úroveň dumpingu ve výši 34,0 % z ceny CIF na hranice Společenství před clem.

(72)

Během PO se na výrobě uhličitanu barnatého ve Společenství podílel 100 % jediný spolupracující výrobce ve Společenství. Považuje se proto za „výrobní odvětví Společenství“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(73)

Jelikož se výrobní odvětví Společenství skládá z jediného výrobce, veškeré číselné údaje, které se ho týkají, musely být indexovány za účelem ochrany důvěrných informací.

(74)

Spotřeba ve Společenství byla stanovena na základě objemů prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství s připočtením dovozů z ČLR a ostatních třetích zemí, podle údajů Eurostatu. Spotřeba uhličitanu barnatého ve Společenství mezi lety 2000 a 2002 klesla o 10 % z důvodu všeobecně složité hospodářské situace. Poté se vrátila na úroveň roku 2000, zatímco dovozy z ČLR vzrostly.

(75)

Objem dovozů uhličitanu barnatého z ČLR do Společenství vzrostl z 54 167 tun v roce 2000 na 63 742 tun v PO, tedy o 18 % během uvažovaného období. Je třeba upozornit na to, že v roce 2002 dovozy klesly na 48 900 tun, načež došlo k rychlému zotavení během PO.

(76)

Odpovídající podíl na trhu činil v roce 2000 okolo 40 % a během uvažovaného období vzrostl o 19 %, především díky výraznému vzrůstu dovozů z ČLR v roce 2003.

(77)

Průměrné ceny pro dovozy z ČLR neustále klesaly, a to z 253 EUR/t v roce 2000 na 186 EUR/t během PO.

(78)

Pro účely analýzy cenového podbízení se srovnaly vážené průměry prodejních cen výrobního odvětví Společenství podle typů výrobků prodávaných nespřízněným odběratelům na trhu Společenství, upravené na úroveň cen ze závodu, s odpovídajícím váženým průměrem vývozních cen dotčených dovozů, stanovené na úrovni CIF s patřičnou úpravou s ohledem na cla a náklady vynaložené po dovezení. Srovnání proběhlo po odečtení slev a rabatů.

(79)

Na rozdíl od dovozů z ČLR výrobní odvětví Společenství zaručuje stálý výrobek podle podmínek odběratele, obsahující vždy stejné nečistoty, a nabízí služby odběratelům, jako je např. laboratorní analýza. Tržní hodnota těchto služeb byla při srovnávání cen brána v potaz a ceny výrobního odvětví Společenství byly upraveny o 25 %, v souladu s informacemi poskytnutými výrobním odvětvím Společenství.

(80)

Několik dovozců a uživatelů prohlásilo, že výrobní odvětví Společenství účtuje vyšší ceny z důvodu vyšší reaktivity svého výrobku. Tento argument musel být zamítnut, jelikož ČLR je schopna díky technickému pokroku, kterého v posledních letech dosáhla, dodávat rovnocenný výrobek ve všech jakostních třídách vyráběných výrobním odvětvím Společenství. Na nejreaktivnější stupeň uhličitanu barnatého připadá méně než 5 % prodejů výrobního odvětví Společenství. Z toho důvodu se úprava s ohledem na rozdíly v reaktivitě nepovažovala za nutnou.

(81)

Toto srovnání ukázalo, že v průběhu PO se dotčený výrobek pocházející z ČLR prodával ve Společenství za ceny, které se ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství podbízely o 28 % až 31 %, vyjádřeno procentem cen výrobního odvětví Společenství.

(82)

Komise posoudila podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení všechny příslušné hospodářské činitele a indexy, jež mají dopad na stav výrobního odvětví Společenství.

(83)

Byla provedena analýza, zda se výrobní odvětví Společenství stále nachází v procesu překonávání účinků dřívějšího subvencování nebo dumpingu, avšak nebyl nalezen žádný důkaz, že by tomu tak bylo.

(84)

Během uvažovaného období klesla výroba výrobního odvětví Společenství o 13 %. Mezi lety 2000 a 2001 se udržela stabilní a poté klesla.

(85)

Během uvažovaného období kleslo využití kapacity o 14 %, což nevysvětluje malý vzrůst celkové výrobní kapacity výrobního odvětví Společenství ve výši 2 % během uvažovaného období mezi lety 2001 a 2002.

(86)

Objem prodeje nespřízněným stranám ve Společenství klesl od roku 2000 do PO o 17 % (prodeje spřízněným odběratelům činily méně než 1 % celkového objemu prodeje), čímž se snížil podíl na trhu z rozpětí mezi 55 % a 60 % na rozpětí mezi 45 % a 50 %. Jelikož se průměrná cena za tunu snížila o 7 %, obrat klesl o 23 %.

(87)

Skladové zásoby hotových výrobků se během let 2000 a 2001 téměř ztrojnásobily. Během následujících let se podstatně snížily a v průběhu PO činily téměř dvojnásobek roku 2000.

(88)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství klesla během uvažovaného období o 10 %. Během téhož období vzrostly mzdy postupně o 10 %. Produktivita vypočítaná na základě počtu tun vyrobených jedním zaměstnancem nejprve vzrostla mezi lety 2000 a 2002 o 3 %, poté však klesla téměř o 6 %.

(89)

Zatímco spotřeba ve Společenství mezi rokem 2000 a PO zůstala v podstatě na stejné úrovni, objem prodeje výrobního odvětví Společenství se snížil o 17 %. Objem dotčených dovozů oproti tomu vzrostl o 18 %. Tento trend se stal ještě zřetelnějším mezi rokem 2002 a PO, kdy se spotřeba Společenství zvýšila asi o 10 %, objem prodeje výrobního odvětví Společenství klesl o více než 10 % a dovozy z ČLR vzrostly o více než 30 %. Prodeje výrobního odvětví Společenství tak klesly navzdory rostoucí poptávce v období mezi rokem 2002 a PO. Následkem toho klesl podíl na trhu výrobního odvětví Společenství téměř o 9 procentních bodů, především z důvodu dovozů z ČLR. Čínský podíl na trhu oproti tomu vzrostl mezi rokem 2002 a PO o více než 7 procentních bodů.

(90)

Mezi lety 2000 a 2001 se investice více než zdvojnásobily. V roce 2002 se udržely na stejné úrovni a v roce 2003 se vrátily na úroveň roku 2000. Investice směřovaly především na ochranu a zachování životního prostředí.

(91)

Prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Společenství nebyly během celého uvažovaného období ziskové. Zatímco v roce 2000 se výrobní odvětví Společenství udrželo téměř v rovnováze, situace se během PO zhoršila a prodeje se staly vysoce neziskovými (více než –10 %).

(92)

Návratnost investic, vyjádřená jako poměr zisků a ztrát ve vztahu k čisté zůstatkové hodnotě aktiv, byla během celého uvažovaného období rovněž záporná a rok od roku se zhoršovala. Návratnost investic v průběhu PO se pohybovala v rozmezí –25 % až –20 %.

(93)

Peněžní tok vytvořený výrobky, které byly vyrobeny a prodány ve Společenství, se mezi rokem 2000 a PO prudce snížil. Zatímco v roce 2000 se ještě jednalo o vysoce kladnou hodnotu, v roce 2001 se změnila na zápornou a během následujících dvou let v průběhu PO dále klesala až na –1 000 000 EUR.

(94)

Z důvodu velmi nízkých investic nebyla dotčena schopnost výrobního odvětví Společenství získat kapitál, ať už formou bankovních úvěrů nebo jmění od mateřské společnosti.

(95)

S ohledem na objem a ceny dumpingových dovozů z dotčené země nelze dopad vlastního dumpingového rozpětí považovat za zanedbatelný.

(96)

Přezkoumání výše uvedených činitelů ukazuje, že mezi rokem 2000 a PO se stav výrobního odvětví Společenství značně zhoršil. Objem prodeje klesl během uvažovaného období o 17 %, což vedlo k výrazné ztrátě podílu na trhu. Průměrné ceny klesly a následkem toho se ještě výrazněji snížil obrat. Stejný vývoj byl zaznamenán v objemu výroby a využití kapacity. Následkem tohoto negativního vývoje došlo během uvažovaného období k značnému zhoršení ziskovosti, návratnosti investic a peněžního toku.

(97)

Stav výrobního odvětví Společenství byl proto zhodnocen jako zhoršený v takové míře, že Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 1 a 5 základního nařízení.

(98)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení zkoumala Komise, zda dumpingové dovozy uhličitanu barnatého pocházející z dotčené země způsobily újmu výrobnímu odvětví Společenství do té míry, že ji lze označit za podstatnou. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení byly kromě dumpingových dovozů zkoumány i jiné známé činitele, které mohly ve stejnou dobu působit újmu výrobnímu odvětví Společenství, aby bylo zajištěno, že možná újma způsobená těmito jinými činiteli není přičítána dumpingovým dovozům.

(99)

Během uvažovaného období dumpingové dovozy z dotčené země značně vzrostly, pokud jde o objem (z 54 167 tun na 63 742 tun) a podíl na trhu (o více než 7 procentních bodů). K nejvýznamnějšímu nárůstu objemu dovozů došlo během PO (nárůst o 30,4 % ve srovnání s rokem 2002), zatímco dovozní ceny během celého uvažovaného období klesaly.

(100)

Současně došlo k poklesu prodeje a k následné ztrátě podílu výrobního odvětví Společenství na trhu o téměř 9 procentních bodů a k snížení průměrných prodejních cen. Výrobní odvětví Společenství muselo snížit prodejní ceny z důvodu výrazného cenového podbízení dumpingovými dovozy z ČLR během PO. Kvůli nízkým cenám nebylo výrobní odvětví Společenství schopno pokrýt své výrobní náklady, a stalo se tudíž neziskovým.

(101)

Během uvažovaného období vzrostl objem dovozu uhličitanu barnatého ze třetích zemí z 6 500 tun na 8 700 tun a jeho podíl na trhu představoval během PO méně než 10 %. Hlavními vývozci uhličitanu barnatého z dalších třetích zemí do Společenství byly Brazílie a Rusko.

(102)

Během PO činila průměrná dovozní cena z Ruska 278 EUR/t. Z toho vyplývá, že ruské výrobky byly podstatně dražší než dovozy z ČLR a pouze nepatrně levnější než výrobky, které prodávalo výrobní odvětví Společenství. Podle dovozců a uživatelů je kvalita uhličitanu barnatého dováženého z Ruska nižší, než je kvalita jak dotčeného výrobku dováženého z ČLR, tak obdobného výrobku, které prodávalo výrobní odvětví Společenství. Uhličitan barnatý z Ruska není vzhledem ke skutečnosti, že je nižší kvality a přitom dražší než dovozy z ČLR, považován za konkurenceschopný na trhu Společenství. Ve srovnání s výrobkem prodávaným výrobním odvětvím Společenství je kvalita uhličitanu barnatého z Ruska značně nižší a malým rozdílem v ceně není kompenzována. Z důvodu nekonkurenceschopnosti ruského výrobku se jeho podíl na trhu během uvažovaného období snížil. Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že dovozy z Ruska nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingem a podstatnou újmou způsobenou čínskými dovozy.

(103)

Průměrná dovozní cena z Brazílie činila během PO 186 EUR/t. Během uvažovaného období vzrostl podíl Brazílie na trhu asi o 2 %. S ohledem na nevelký nárůst prodejů a podílu dovozů z Brazílie na trhu nepřekračující 5 % dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že tyto dovozy nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingem a podstatnou újmou způsobenou čínskými dovozy.

(104)

S ohledem na zde uvedené nálezy dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že dovozy z dalších třetích zemí nenarušily příčinnou souvislost mezi dumpingem a podstatnou újmou způsobenou čínskými dovozy výrobnímu odvětví Společenství.

(105)

Pokud jde o vývoj poptávky, viditelná spotřeba uhličitanu barnatého mezi lety 2000 a 2002 klesla, výrobnímu odvětví Společenství se však podařilo udržet si svůj podíl na trhu. Následně prodeje a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu klesly, třebaže se spotřeba během PO značně zvýšila. Současně se podařilo čínským dovozům získat podíl na trhu zvýšením o více než 7 procentních bodů během uvažovaného období. Podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, nemůže být proto přičítána snížení poptávky na trhu Společenství.

(106)

Některé zainteresované strany tvrdily, že pokles amerického dolaru vůči euru zvýhodnil dovozy uhličitanu barnatého do Evropského společenství. Převážná většina dovozů z dotčené země do Evropského společenství je skutečně účtována v USD. Euro posílilo vůči USD v polovině roku 2002 a značně během PO, čímž byly vývozy do eurozóny zvýhodněny.

(107)

Přestože však byly dovozy z ČLR založeny na směnném kurzu, který převažoval na počátku roku 2002, ve srovnání s cenami výrobního odvětví Společenství se podbízely. Tento výhodný směnný kurz by navíc ovlivnil také dovozy z dalších třetích zemí, protože ty jsou rovněž účtovány v USD. Skutečnost, že kolísání měny nemělo zásadní vliv na dovozy z ostatních zemí, poukazuje na to, že ho nelze považovat za hlavní příčinný faktor výrazného růstu dumpingových dovozů z dotčené země.

(108)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že ačkoli posílení eura vůči americkému dolaru mohlo zvýhodnit dovozy uhličitanu barnatého do Evropského společenství, nebylo postačujícím faktorem, který by narušil příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(109)

Bylo předloženo tvrzení, že výrobní odvětví Společenství dováželo uhličitan barnatý z ČLR, a tím přispělo k utrpěné újmě. Výrobní odvětví Společenství však po roce 2001 nezakoupilo žádné výrobky z ČLR a před tímto rokem je dováželo pouze v zanedbatelném množství (asi 1 % své vlastní produkce). Proto Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že dovozy dotčeného výrobku z ČLR uskutečněné výrobním odvětvím Společenství, pokud existovaly, nemohly být rozhodující příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(110)

Několik uživatelů a dovozců tvrdilo, že Společenství trpí újmou z důvodu konkurence vodní suspenze uhličitanu barnatého, která odstraňuje toxický prach, jenž vzniká při použití uhličitanu barnatého v prášku. Tuto suspenzi vyrábějí dovozci ve Společenství za použití prášku dovezeného z ČLR přidáním vody a speciálních přísad po dovozu.

(111)

Tento argument musel být zamítnut, jelikož postup výroby suspenze je výrobnímu odvětví Společenství známý, neuplatňuje ho však, protože považuje za nehospodárné dopravovat vodu. Vyvinulo proto ve spolupráci s dalšími evropskými společnostmi zařízení pro odvětví výroby cihel, dlaždic a obkládaček, které umožňuje uživateli uhličitanu barnatého míchat prášek s vodou přímo v místě výroby, aniž by vznikal toxický prach. Společenství tak nabízí k vodní suspenzi konkurenční výrobek. Protože se však suspenze vyrábí z uhličitanu barnatého dovezeného z Číny za dumpingové ceny, mohla by být prodávána za cenu, která je nižší než cena prášku dodávaného výrobním odvětvím Společenství. Z tohoto důvodu se prodej suspenze nepokládá za další činitel způsobující újmu, protože on sám je výsledkem dumpingového dovozu. Skutečnost je taková, že kdyby se dotčený výrobek nedovážel za dumpingové ceny, výrobek nabízený výrobním odvětvím Společenství, který konkuruje suspenzi, by jí byl schopný konkurovat v rámci korektní hospodářské soutěže.

(112)

Výše uvedená analýza prokázala, že došlo k výraznému zvýšení objemu dovozů pocházejících z dotčené země a jejich podílu na trhu, zejména mezi rokem 2002 a PO, společně se značným poklesem prodejních cen a vysokou úrovní cenového podbízení v průběhu PO. Současně s růstem podílu levných čínských dovozů na trhu došlo ke snížení podílu výrobního odvětví Společenství na trhu, což společně s tlakem na snižování cen vedlo během PO mimo jiné ke značným ztrátám výrobního odvětví Společenství. Přezkoumání ostatních činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Společenství, naproti tomu odhalilo, že žádný z nich nemohl mít významný negativní vliv ani nemohl narušit příčinnou souvislost mezi dumpingovými dovozy z ČLR a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(113)

Na základě výše uvedené analýzy, která řádně rozlišuje účinky všech známých činitelů týkajících se stavu výrobního odvětví Společenství a odděluje je od poškozujících účinků dumpingových dovozů, se dospělo k prozatímnímu závěru, že dovozy z ČLR způsobily Společenství podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(114)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory závěrům o poškozujícím dumpingu neexistují přece jen přesvědčivé důvody pro uznání, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství přijmout některá opatření. Určení zájmu Společenství bylo založeno na zhodnocení všech různorodých zájmů, tedy zájmu výrobního odvětví Společenství, dovozců i uživatelů dotčeného výrobku.

(115)

Pro účely zhodnocení pravděpodobného dopadu uplatnění či neuplatnění opatření požádala Komise všechny zúčastněné strany o poskytnutí informací. Rozeslala dotazníky výrobnímu odvětví Společenství, deseti dodavatelům surovin, osmnácti dovozcům a třiceti osmi uživatelům dotčeného výrobku. Odpověděli výrobce Společenství, jeden dodavatel surovin, pět dovozců, šest uživatelů a jedno sdružení uživatelů.

(116)

Výrobní odvětví Společenství má plně automatizovanou výrobní linku, která je velmi účinná z hlediska nákladů spojených s nestandardním materiálem a z hlediska počtu zaměstnanců na vyrobenou tunu. Provedlo rovněž náhradu investic a pokračovalo ve vývozu.

(117)

Předpokládá se, že uplatnění opatření obnoví na trhu korektní hospodářskou soutěž. Pokud budou opatření přijata, bude v moci výrobního odvětví Společenství získat zpět alespoň část ztraceného podílu na trhu s následným pozitivním dopadem na jeho ziskovost.

(118)

Jak již bylo uvedeno výše, výrobní odvětví Společenství utrpělo podstatnou újmu, která byla způsobena dumpingovými dovozy z dotčené země. Pokud nebudou přijata opatření, dojde pravděpodobně k dalšímu zhoršení stavu výrobního odvětví Společenství, což by mělo za následek další pokles zaměstnanosti. Vliv dumpingových dovozů na snižování cen by nadále mařil veškeré úsilí výrobního odvětví Společenství, zejména o opětovné dosažení ziskovosti. Nepřijetí daných opatření by ohrozilo dlouhodobou existenci výrobního odvětví a nelze vyloučit, že by jediný výrobce Společenství musel ukončit činnost v důsledku konkurence dumpingových dovozů, pokud by opatření nebyla uplatněna.

(119)

Komise obdržela jednu odpověď na dotazník od dodavatele surovin, který dodává výrobnímu odvětví Společenství přírodní síran barnatý. Jde o jediného dodavatele hlavní suroviny pro výrobu uhličitanu barnatého, který je usazen ve Společenství.

(120)

Pokud budou uplatněna opatření a výrobní odvětví Společenství získá zpět ztracený podíl na trhu, bude i dodavatel suroviny schopen prodat větší množství svého produktu. Jelikož dotčená surovina představuje hlavní část obratu společnosti, zlepšila by se tím finanční situace dodavatele suroviny.

(121)

Nebudou-li opatření uplatněna, prodeje výrobního odvětví Společenství budou i nadále klesat a s tím i jeho poptávka po surovinách. To negativně ovlivní ziskovost dodavatele surovin.

(122)

Komise obdržela pět odpovědí na dotazníky od dovozců, z nichž všichni byli proti uplatnění opatření.

(123)

Část dotčeného výrobku dováženého z ČLR v prášku se následně zpracovává na suspenzi přidáním vody a zvláštních přísad. Poněvadž ziskové rozpětí dovozců za prodej dotčeného výrobku a suspenze na základě váženého průměru činí 6,8 %, budou dovozci schopni částečně nést možné zvýšení cen a část přenést na své odběratele. Vzhledem k relativně nízkým clům, kterým podléhají společnosti působící v podmínkách tržního hospodářství, a alternativním zdrojům dostupným bez jakéhokoli cla je možné zvýšení cen omezeno.

(124)

S ohledem na skutečnost, že prodeje dotčeného výrobku a suspenze činí průměrně okolo 15 % celkového obratu dovozců, by finanční situace dovozců uložením cla nebyla vážně ovlivněna.

(125)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že případná antidumpingová opatření nebudou mít s největší pravděpodobností na dovozce podstatný dopad.

(126)

Komise obdržela šest odpovědí na dotazníky od uživatelů a jedno podání od sdružení uživatelů. Byla provedena jedna inspekce na místě ve společnosti, která během PO nakupovala největší množství uhličitanu barnatého. Šest spolupracujících uživatelů představovalo okolo 9 % celkové spotřeby uhličitanu barnatého ve Společenství během PO. Počet zaměstnanců v těchto společnostech, kteří byli v přímém vztahu k výrobkům využívajícím uhličitan barnatý, byl přibližně 570. Všichni spolupracující uživatelé s výjimkou jednoho, který nakupuje od výrobního odvětví Společenství, zaujali stanovisko proti uložení antidumpingových cel z obavy, že by ztratili levný zdroj dodávek, což by poškodilo jejich konkurenceschopnost na navazujícím trhu vůči konkurentům ze třetích zemí.

(127)

Uživatelé uhličitanu barnatého jsou soustředěni převážně ve výrobě televizních obrazovek, v odvětví výroby cihel, dlaždic a obkládaček, v keramickém průmyslu a ve výrobě feritu. Na základě odpovědí na dotazníky a informací předložených během slyšení bylo stanoveno, že podíl uhličitanu barnatého na celkových výrobních nákladech uživatelů je v průměru méně než 8 %.

(128)

Cla nezpůsobí významné snížení hospodářské soutěže ani nedostatek dodávek. Naopak se předpokládá, že dovozy z Číny budou nadále dostupné za konkurenceschopné ceny, poněvadž individuální celní sazby navržené pro čínské vyvážející výrobce jsou pod zjištěnými úrovněmi podbízení. Navíc jsou k dispozici alternativní zdroje dodávek nezatížených clem z dalších třetích zemí. Na základě uvedeného se dospělo k závěru, že uživatelé budou i nadále schopni nakupovat uhličitan barnatý za konkurenceschopné ceny, a očekává se, že vliv cel na konkurenceschopnost uživatelů vůči konkurentům ze třetích zemí bude omezený.

(129)

Bylo předloženo tvrzení, že výrobní odvětví Společenství není schopno uspokojit celkovou poptávku po uhličitanu barnatém ve Společenství. V tomto ohledu je třeba připomenout, že cílem opatření není zabránit dovozům do Společenství, ale zajistit, že k dovozům nebude docházet za dumpingové ceny působící újmu. Dovozy různého původu budou i nadále uspokojovat význačnou část poptávky Společenství. Z toho důvodu se neočekává nedostatek dodávek.

(130)

Na základě výše uvedeného Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že případná antidumpingová opatření nebudou mít s největší pravděpodobností na uživatele podstatný dopad.

(131)

Pokud jde o účinky možných opatření na hospodářskou soutěž ve Společenství, dotčení spolupracující vyvážející výrobci budou vzhledem ke svému silnému postavení na trhu pravděpodobně pokračovat v prodeji svých výrobků, nikoli však za dumpingové ceny. Poměrně nízké celní sazby pro čínské vyvážející výrobce působící v podmínkách tržního hospodářství by jim měly umožnit činnost ve Společenství za řádných tržních podmínek. Vzhledem k celkovému rozpětí uložených cel je tedy pravděpodobné, že na trhu Společenství bude stále dostatečný počet hlavních konkurentů včetně výrobců z dotčené země, Brazílie, Ruska a Indie. Uživatelé budou mít tudíž i nadále možnost volby mezi různými dodavateli uhličitanu barnatého. Pokud by na druhé straně nebyla zavedena žádná opatření, budoucnost jediného výrobce Společenství by byla ohrožena. Jeho zánik by oslabil hospodářskou soutěž na trhu Společenství.

(132)

Vzhledem k výše uvedeným důvodům se prozatímně uznává, že v tomto případě neexistují žádné přesvědčivé důvody proti zavedení opatření.

(133)

S ohledem na závěry učiněné o dumpingu, újmě, příčinných souvislostech a zájmu Společenství je třeba přijmout prozatímní antidumpingová opatření, aby se zabránilo další újmě způsobené výrobnímu odvětví Společenství dumpingovými dovozy.

(134)

Pro účely stanovení výše cla bylo přihlédnuto k zjištěnému dumpingovému rozpětí a k výši cla nezbytné pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství.

(135)

Jelikož výrobní odvětví Společenství bylo postiženo dumpingovými dovozy už od roku 1999, byl zisk, kterého mohlo být dosaženo při nepřítomnosti dumpingových dovozů, založen na váženém průměru ziskového rozpětí obdobného výrobku během let 1996 až 1998. Na základě toho bylo zjištěno, že ziskové rozpětí 7,2 % z obratu lze brát jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Společenství dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu. Nutné zvýšení cen pak bylo stanoveno na základě srovnání váženého průměru dovozních cen, jak byl stanoven pro výpočet cenového podbízení, a újmu nepůsobící ceny výrobků prodávaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Cena nepůsobící újmu se získala úpravou prodejní ceny výrobního odvětví Společenství o skutečné ztráty, ke kterým došlo v průběhu PO, s připočtením zmíněného ziskového rozpětí. Rozdíly plynoucí z tohoto srovnání se následně vyjádřily jako procento celkové hodnoty CIF dovozů.

(136)

Vzhledem k tomu, že úroveň pro odstranění újmy byla vyšší než zjištěné dumpingové rozpětí, budou se prozatímní opatření zakládat na zjištěném dumpingovém rozpětí.

(137)

S ohledem na výše uvedené se uznává, že v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení je třeba podle pravidla nižšího cla uložit na dovozy pocházející z ČLR prozatímní antidumpingová cla ve výši nižší hodnoty z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí k odstranění újmy. V tomto případě by podle tohoto pravidla měly být individuální celní sazby i celostátní clo stanoveny na úrovni zjištěných dumpingových rozpětí.

(138)

Protože jde o výrobek, který je zaměnitelný, a cenové rozdíly nejsou u různých typů výrobku podstatné, bylo shledáno, že clo by mělo být uloženo v konkrétní výši za tunu, aby byla zajištěna účinnost daných opatření a zamezeno tlumení antidumpingového opatření poklesem vývozních cen. Tato výše je odvozena z uplatnění dumpingového rozpětí na vývozní ceny použité při výpočtu dumpingu během PO.

(139)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení se stanovily na základě nálezů tohoto šetření. Proto odrážejí stav těchto společností zjištěný v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému na „všechny ostatní společnosti“) jsou proto výlučně použitelné na dovozy výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů spřízněných se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné na „všechny ostatní společnosti“.

(140)

S veškerými žádostmi o použití těchto antidumpingových celních sazeb pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu, po vzniku nových výrobních či prodejních subjektů) je třeba se obrátit na generální ředitelství pro obchod Evropské komise (3) a připojit veškeré relevantní údaje, zejména pak údaje o změnách v činnostech společnosti spojených s výrobou či domácími a vývozními prodeji, které souvisejí např. se změnou názvu nebo se změnou ve výrobních či prodejních subjektech. Bude-li to vhodné, Komise po konzultaci s Poradním výborem příslušně změní nařízení formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(141)

Jak je vysvětleno výše, výrobek je zaměnitelný a nikoli značkový, rozdíly v individuálních celních sazbách jsou významné a existuje mnoho vyvážejících výrobců. Všechny tyto skutečnosti mohou usnadnit pokusy přesměrovat toky vývozu prostřednictvím tradičních vývozců, kteří využívají nejnižších celních sazeb.

(142)

Jestliže objem vývozu jedné ze společností, které využívají nižších individuálních celních sazeb, vzroste o více než 30 %, lze dotčená individuální opatření mohou být považovány za pravděpodobně nedostatečná k vyrovnání zjištěného poškozujícího dumpingu. Za předpokladu že náležité podmínky sou splněny, může být následně zahájeno šetření za účelem náležité nápravy opatření, pokud jde o jejich formu či výši.

(143)

V zájmu řádného úředního postupu se stanoví lhůta, ve které mohou zúčastněné strany, jež se samy přihlásily ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení řízení, písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení. Rovněž je třeba uvést, že nálezy týkající se uložení cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a že mohou být pro účely jakýchkoli konečných opatření znovu uváženy.

European Commission

Directorate-General for Trade

Direction B

B-1049 Brussels.