2005/36/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22-142 | Druh předpisu: | Směrnice |
Přijato: | 7. září 2005 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 20. října 2005 | Nabývá účinnosti: | 20. října 2005 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2005/36/ES
ze dne 6. července 2005
o uznávání odborných kvalifikací
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 40, čl. 47 odst. 1, čl. 47 odst. 2 první a třetí větu a článek 55 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Podle čl. 3 odst. 1 písm. c) Smlouvy představuje odstranění překážek volného pohybu osob a služeb mezi členskými státy jeden z cílů Společenství. Pro státní příslušníky členských států to znamená zejména možnost vykonávat povolání, ať již jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jako zaměstnanec, v jiném členském státě než v tom, ve kterém získali odbornou kvalifikaci. Kromě toho čl. 47 odst. 1 Smlouvy stanoví, že budou přijaty směrnice upravující vzájemné uznávání diplomů, osvědčení a jiných dokladů o kvalifikaci. |
(2) |
Po zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 Komise přijala sdělení „Strategie vnitřního trhu pro služby“ zaměřené zejména na to, aby bylo volné poskytování služeb v rámci Společenství stejně snadné jako v rámci jednotlivého členského státu. Po přijetí sdělení Komise s názvem „Nové evropské trhy práce, otevřené a přístupné všem“ pověřila Evropská rada na zasedání ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001 Komisi, aby pro zasedání Evropské rady na jaře 2002 předložila konkrétní návrhy na jednotnější, průhlednější a pružnější režim uznávání kvalifikací. |
(3) |
Zárukou udělenou touto směrnicí osobám, které získaly odbornou kvalifikaci v jednom členském státě, týkající se přístupu ke stejnému povolání a jeho výkonu v jiném členském státě se stejnými právy jako státní příslušníci tohoto státu, není dotčeno dodržování ze strany migrující výdělečně činné osoby případných nediskriminujících podmínek, které tento členský stát stanovil, za předpokladu, že jsou objektivně zdůvodněné a přiměřené. |
(4) |
Aby se usnadnilo volné poskytování služeb, měla by existovat zvláštní pravidla pro rozšíření možnosti výkonávat činnosti pod původním profesním označením. V případě služeb informační společnosti poskytovaných na dálku by se měla použít rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (4). |
(5) |
Vzhledem k různým systémům pro dočasné nebo příležitostné přeshraniční poskytování služeb na straně jedné a pro usazování na straně druhé by měla být vyjasněna kritéria pro rozlišování mezi těmito dvěma koncepty v případě přestěhování poskytovatele služeb na území hostitelského členského státu. |
(6) |
Snadnější poskytování služeb musí být zajištěno v souvislosti s přísným dodržováním požadavků na ochranu veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany spotřebitelů. Proto by se mělo počítat se zvláštními ustanoveními pro regulovaná povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a jejichž příslušníci dočasně nebo příležitostně poskytují přeshraniční služby. |
(7) |
Hostitelské členské státy mohou případně v souladu s právem Společenství stanovit požadavky na ohlášení. Tyto požadavky nesmějí vést k nepřiměřenému zatížení poskytovatelů služeb a bránit volnému poskytování služeb nebo ho činit méně přitažlivým. Potřeba těchto požadavků by se měla pravidelně přezkoumávat s ohledem na pokrok, kterého bylo dosaženo při stanovení rámce Společenství pro správní spolupráci mezi členskými státy. |
(8) |
Na poskytovatele služeb by se měla vztahovat disciplinární pravidla hostitelského členského státu, která jsou přímo a konkrétně spojena s odbornými kvalifikacemi, např. definice povolání, rozsah činností, které k povolání patří nebo které mu jsou vyhrazeny, užívání titulů a vážné zanedbání povinné péče při výkonu povolání, které přímo a konkrétně souvisí s ochranou a bezpečností spotřebitele. |
(9) |
Zásady a záruky pro svobodu usazování, na nichž jsou založeny různé platné systémy uznávání, by se měly zachovat, ale na základě zkušeností by se měla zlepšit jejich pravidla. Kromě toho se několikrát změnily příslušné směrnice a měla by se uspořádat a racionalizovat jejich ustanovení sjednocením použitelných zásad. Proto je nutné nahradit směrnice Rady 89/48/EHS (5) a 92/51/EHS (6), směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/42/ES (7) o obecném systému uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci a směrnice Rady 77/452/EHS (8), 77/453/EHS (9), 78/686/EHS (10), 78/687/EHS (11), 78/1026/EHS (12), 78/1027/EHS (13), 80/154/EHS (14), 80/155/EHS (15), 85/384/EHS (16), 85/432/EHS (17), 85/433/EHS (18) a 93/16/EHS (19) týkající se povolání zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, architekta, farmaceuta a lékaře a sloučit je do jednoho dokumentu. |
(10) |
Touto směrnicí není dotčena možnost členských států uznávat v souladu se svými předpisy požadované odborné kvalifikace získané mimo území Evropské unie státními příslušníky třetích zemí. Uznávání by mělo v každém případě respektovat minimální požadavky na odbornou přípravu pro určitá povolání. |
(11) |
V případě povolání, na něž se vztahuje obecný systém pro uznávání kvalifikací (dále jen „obecný systém“), by mělo být členským státům ponecháno právo stanovit minimální úroveň kvalifikace, která by zaručovala kvalitu služeb poskytovaných na jejich území. Podle článků 10, 39 a 43 Smlouvy by však neměly členské státy vyžadovat na státních příslušnících členských států, aby získali ty kvalifikace, které obecně podmiňují ziskem diplomů vydaných v jejich vlastních vzdělávacích systémech, pokud dotyčné osoby již získaly úplnou kvalifikaci nebo její část v jiném členském státě. V důsledku toho by mělo být stanoveno, že každý hostitelský členský stát, ve kterém je určité povolání regulováno, musí vzít v úvahu kvalifikace získané v jiném členském státě a musí určit, zda tyto kvalifikace odpovídají kvalifikacím, které vyžaduje. Tento obecný systém však nebrání členskému státu v tom, aby pro každou osobu, která na jeho území vykonává povolání, nepředepsal zvláštní požadavky, jež vyplývají z použití profesních pravidel odůvodněných obecným veřejným zájmem. Tato pravidla se týkají například organizace povolání, profesních norem včetně etických kodexů, dohledu a odpovědnosti. Konečně tato směrnice nemá zasahovat do oprávněného zájmu členských států zabránit tomu, aby se jejich státní příslušníci vyhýbali vynucování vnitrostátního práva týkajícího se povolání. |
(12) |
Tato směrnice upravuje uznávání odborných kvalifikací členskými státy získaných v jiných členských státech. Neupravuje však to, zda mají členské státy uznávat rozhodnutí jiných členských států o uznání v souladu s touto směrnicí. Osoby, jejichž odborná kvalifikace byla uznána v souladu s touto směrnicí, se tak nesmějí odvolávat na toto uznání za účelem získání v členském státě, ze kterého pocházejí, práv, která se nevyplývají z odborné kvalifikace získané v tomto členském státě, pokud neprokáží, že získaly doplňující odbornou kvalifikaci v hostitelském členském státě. |
(13) |
K vymezení mechanismu uznávání kvalifikace podle obecného systému je potřeba rozdělit různé vnitrostátní programy vzdělávání a přípravy do různých úrovní. Tyto úrovně, které se určují pouze pro účely použití obecného systému, nemají účinek na vnitrostátní systémy vzdělávání a přípravy ani na pravomoc členských států v této oblasti. |
(14) |
Mechanismus uznávání kvalifikace stanovený směrnicí 89/48/EHS a směrnicí 92/51/EHS se nemění. V důsledku toho by měl mít držitel diplomu prokazujícího, že úspěšně dokončil odbornou přípravu na postsekundární úrovni v délce alespoň jednoho roku, možnost přístupu k regulovanému povolání v členském státě, kde je přístup k tomuto povolání podmíněn obdržením diplomu prokazujícího úspěšné dokončení vyššího nebo univerzitního vzdělání v délce čtyři roky, bez ohledu na úroveň, ke které požadovaný diplom v hostitelském členském státě náleží. Naopak tam, kde je přístup k regulovanému povolání podmíněn úspěšným dokončením vyššího nebo univerzitního vzdělání delšího než čtyři roky, může být přístup k tomuto povolání umožněn pouze držitelům diplomu prokazujícího úspěšné dokončení vyššího nebo univerzitního vzdělání v délce nejméně tři roky. |
(15) |
Pokud neexistuje harmonizace minimálních požadavků na odbornou přípravu pro přístup k povoláním, na něž se vztahuje obecný systém, hostitelský členský stát by měl mít možnost uložit vyrovnávací opatření. Takové opatření by mělo být přiměřené a mělo by zejména zohledňovat odbornou praxi žadatele. Zkušenosti ukazují, že možnost, aby si migrující osoba vybrala mezi zkouškou způsobilosti a adaptačním obdobím, nabízí přiměřené záruky, co se týče úrovně jeho kvalifikace, takže jakákoli odchylka od tohoto výběru by měla být v každém případě odůvodněna naléhavým požadavkem v obecném zájmu. |
(16) |
K podpoře volného pohybu odborníků a k zajištění odpovídající úrovně kvalifikace by různá profesní sdružení a organizace nebo členské státy měly být schopny navrhnout společné platformy na evropské úrovni.Tato směrnice by za určitých podmínek v souladu s pravomocí členských států měla určit kvalifikace potřebné pro výkon povolání na jejich území a obsah a organizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy a v souladu s právem Společenství, zejména právními předpisy Společenství pro hospodářskou soutěž, tyto iniciativy zohlednit a prosazovat v této souvislosti automatičtější charakter uznávání v rámci obecného systému. Profesní sdružení, která mohou předkládat společné platformy, by měla být reprezentativní na vnitrostátní i evropské úrovni. Společnou platformou je soubor kritérií, která umožňují vyrovnat v co možná největším rozsahu podstatné rozdíly, které byly zjištěny mezi požadavky na odbornou přípravu v nejméně dvou třetinách členských států, včetně všech členských států, které toto povolání regulují. Tato kritéria by mohla zahrnovat například požadavky jako další odborná příprava, adaptační období v rámci praxe pod dohledem, zkouška způsobilosti nebo stanovená minimální úroveň odborné praxe nebo jejich kombinaci. |
(17) |
Aby se zohlednily veškeré situace, které dosud nepodléhají úpravě týkající se uznávání odborných kvalifikací, měl by se obecný systém rozšířit na ty případy, na které se nevztahuje zvláštní systém, a to buď z toho důvodu, že na povolání se nevztahuje žádný z těchto systémů, nebo proto, že ačkoli se na povolání vztahuje zvláštní systém, žadatel nesplnil ze zvláštních a výjimečných důvodů podmínky, aby ho bylo možno využít. |
(18) |
Je nutno zjednodušit pravidla, která povolují přístup k řadě průmyslových, obchodních a řemeslných činností v členských státech, ve kterých jsou tato povolání regulována, pokud byly tyto činnosti vykonávány po přiměřeně dlouhou a nepříliš vzdálenou dobu v jiném členském státě, současně je však u těchto činností nutné zachovat systém automatického uznávání na základě odborné praxe. |
(19) |
Svoboda pohybu a vzájemné uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů, porodních asistentek, farmaceutů a architektů by měla být založena na základní zásadě automatického uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci na základě koordinovaných minimálních požadavků na odbornou přípravu. Kromě toho by měl být v členských státech přístup k povolání lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta podmíněn získáním dané kvalifikace, která zaručí, že dotyčná osoba absolvovala odbornou přípravu, která splňuje stanovené minimální požadavky. Tento systém by měl být doplněn řadou nabytých práv, která mohou kvalifikovaní odborníci za určitých podmínek využít. |
(20) |
Aby mohly být zohledněny zvláštní rysy systému kvalifikací pro lékaře a zubní lékaře a odpovídající acquis communautaire v oblasti vzájemného uznávání kvalifikací, měla by se zásada automatického uznávání u oborů lékařství a zubního lékařství, jež jsou zastoupeny nejméně ve dvou členských státech, nadále vztahovat na všechny obory, jež jsou uznány ke dni přijetí této směrnice. V zájmu zjednodušení systému by se však po vstupu této směrnice v platnost mělo u nových lékařských oborů omezit rozšiřování automatického uznávání pouze na ty, jež jsou zastoupeny alespoň ve dvou pětinách členských států. Touto směrnicí není kromě toho dotčena možnost členských států uzavřít dohodu o automatickém uznávání některých společných oborů lékařství a zubního lékařství, které nejsou automaticky uznávány podle této směrnice, podle vlastních pravidel. |
(21) |
Automatickým uznáváním dosažené kvalifikace lékaře se základní odbornou přípravou by neměla být dotčena pravomoc členských států spojit případně tuto kvalifikaci s odbornými činnostmi. |
(22) |
Všechny členské státy by měly uznat povolání zubního lékaře jakožto zvláštní povolání, které se liší od povolání lékaře bez ohledu na to, zda má specializaci v oboru odontostomatologie. Členské státy by měly zajistit, aby odborná příprava zubních lékařů zaručila, že získali dovednosti potřebné pro prevenci, diagnostiku a léčbu anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání. Odbornou činnost zubního lékaře by měli vykonávat držitelé dokladu o dosažené kvalifikaci zubního lékaře stanoveného v této směrnici. |
(23) |
Nejeví se žádoucí zavést jednotný studijní plán pro porodní asistentky ve všech členských státech. Členským státům by se měla ponechat co největší volnost v organizování výuky. |
(24) |
S cílem zjednodušit směrnici by se měl použít pojem „farmaceut“, aby se vymezila oblast působnosti ustanovení týkajících se automatického uznávání kvalifikací, aniž jsou dotčeny zvláštnosti vnitrostátních právních předpisů upravujících tyto činnosti. |
(25) |
Držitelé kvalifikace farmaceuta jsou odborníky v oboru léčiv a měli by mít v zásadě přístup ve všech členských státech k minimálnímu rozsahu činností v této oblasti. Při definici tohoto minimálního rozsahu by tato směrnice neměla mít omezující účinek, pokud jde o činnosti dostupné v členských státech farmaceutům, zejména se zřetelem na biomedicínské analýzy, ani by jim neměla poskytovat žádný monopol, neboť vytváření monopolu je i nadále výhradní záležitostí členských států. Tato směrnice nebrání členským státům, aby k umožnění přístupu k činnostem nezahrnutým do koordinovaného minimálního výčtu činností vyžadovaly doplňující podmínky vzdělání. To znamená, že hostitelský členský stát by měl mít možnost stanovit takové podmínky pro státní příslušníky, kteří jsou držiteli kvalifikací, na které se vztahuje automatické uznávání ve smyslu této směrnice. |
(26) |
Tato směrnice nezajišťuje koordinaci všech podmínek pro přístup k činnostem v oboru farmacie a pro jejich výkon. Zejména zeměpisné rozmístění lékáren a monopol dodávek léčiv by měl zůstat i nadále záležitostí členských států. Touto směrnicí se nemění vnitrostátní právní a správní předpisy členských států, které společnostem zakazují, aby vykonávaly některé činnosti farmaceuta, nebo podmiňují výkon těchto činností určitými podmínkami. |
(27) |
Architektura, kvalita staveb, jejich harmonické splynutí s okolním prostředím, ohled na přírodní a městské prostředí a na veřejné a individuální kulturní dědictví jsou předmětem veřejného zájmu. Vzájemné uznávání kvalifikací by proto mělo být založeno na kritériích kvality a kvantity, která zajistí, že držitelé uznaných kvalifikací jsou schopni porozumět a dát praktické vyjádření potřebám jednotlivců, sociálních skupin a úřadů v oblasti územního plánování, projektování, organizace a provádění staveb, uchování a zhodnocení architektonického dědictví a zachování přirozené rovnováhy. |
(28) |
Vnitrostátní právní předpisy v oboru architektury a o přístupu k odborným činnostem architekta a jejich výkonu se co do rozsahu velmi liší. Ve většině členských států jsou činnosti v oboru architektury ze zákona nebo fakticky vykonávány osobami, které jsou držiteli titulu architekt, samostatně nebo společně s jiným profesním označením, aniž by tyto osoby měly na výkon těchto činností výhradní právo, nestanoví-li zákon jinak. Zmíněné činnosti nebo některé z nich mohou být rovněž vykonávány jinými odborníky, zejména inženýry, kteří absolvovali speciální odbornou přípravu v oblasti stavebnictví a stavebního inženýrství. S cílem zjednodušit směrnici by se měl použít pojem „architekt“, aby se vymezila oblast působnosti ustanovení týkajících se automatického uznávání kvalifikací v oboru architektury, aniž jsou dotčeny zvláštnosti vnitrostátních právních předpisů upravujících tyto činnosti. |
(29) |
Pokud má profesní organizace nebo sdružení pro regulovaná povolání na vnitrostátní a evropské úrovni, jak je stanoveno v článku 15, odůvodněný požadavek týkající se zvláštních ustanovení o uznávání kvalifikace na základě koordinace minimálních podmínek kladených na odbornou přípravu, posoudí Komise účelnost přijetí návrhu na změnu této směrnice. |
(30) |
K zajištění účinnosti systému uznávání odborných kvalifikací by měly být stanoveny jednotné formality a procesní pravidla pro jeho provádění a určité podrobné údaje o výkonu povolání. |
(31) |
Jelikož spolupráce mezi členskými státy a mezi členskými státy a Komisí by mohla usnadnit provádění směrnice a dodržování povinností z ní vyplývajících, měly by být stanoveny způsoby spolupráce. |
(32) |
Zavedení profesního průkazu profesními sdruženími nebo organizacemi na evropské úrovni by mohlo usnadnit mobilitu pracovníků, a zejména urychlit výměnu informací mezi hostitelským členským státem a členským státem, ze kterého pocházejí. Tento profesní průkaz by měl umožnit sledovat profesní životopis příslušníků povolání, kteří se usazují v různých členských státech. Tyto průkazy by mohly obsahovat informace o odborném vzdělání příslušníka povolání (absolvovaná univerzita nebo vzdělávací zařízení, kvalifikace, praxe v povolání), jeho právní postavení, uložené sankce, jež se týkají jeho povolání, a údaje o příslušném oprávněném orgánu, vše při plném dodržení předpisů o ochraně osobních údajů. |
(33) |
Vytvoření sítě kontaktních míst, která mají poskytovat občanům členských států informace a pomoc, umožní zajistit průhlednost systému uznávání. Tato kontaktní místa budou poskytovat občanům, kteří o to požádají, a Komisi veškeré informace a adresy potřebné pro postup uznávání. Určení jednoho kontaktního místa každým členským státem v rámci této sítě se nedotýká rozdělení pravomocí na vnitrostátní úrovni. Zejména to nebrání určit na vnitrostátní úrovni několik úřadů, přičemž kontaktní místo určené v rámci výše zmíněné sítě je pověřeno koordinací ostatních úřadů a případně informováním občanů o příslušném úřadu. |
(34) |
Správa různých systémů uznávání vytvořených oborovými směrnicemi a obecného systému se ukázala jako těžkopádná a složitá. Proto je nutné správu zjednodušit a směrnici aktualizovat, aby se zohlednil vědecký a technický pokrok, zejména jsou-li minimální požadavky na odbornou přípravu koordinovány s ohledem na automatické uznávání kvalifikací. Za tímto účelem by měl být zřízen jednotný výbor pro uznávání odborných kvalifikací a mělo by být zajištěno vhodné zapojení zástupců profesních organizací, a to i na evropské úrovni. |
(35) |
Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (20). |
(36) |
Pravidelná zpráva o provádění směrnice předkládaná členskými státy obsahující statistické údaje umožní posoudit dopad systému pro uznávání odborných kvalifikací. |
(37) |
Měl by existovat vhodný postup pro přijímání dočasných opatření, setká-li členský stát při provádění určitých ustanovení této směrnice s vážnými obtížemi. |
(38) |
Touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států uspořádat vnitrostátní systémy sociálního zabezpečení a určit činnosti, které musí být vykonávány v rámci tohoto systému. |
(39) |
S ohledem na rychlost technologických změn a vědeckého pokroku má u velkého počtu povolání zvláštní význam celoživotní učení. V této souvislosti musí členské státy přijmout podrobné úpravy celoživotního učení, které odborníkům umožní držet krok s technickým a vědeckým pokrokem. |
(40) |
Jelikož cílů této směrnice, totiž racionalizace, zjednodušení a zlepšení pravidel pro uznávání odborných kvalifikací, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(41) |
Použití čl. 39 odst. 4 Smlouvy a článku 45 Smlouvy není touto směrnicí dotčeno, zejména pokud jde o notáře. |
(42) |
S ohledem na právo usazování a poskytování služeb se použije tato směrnice, aniž jsou dotčeny jiné zvláštní právní předpisy pro uznávání odborných kvalifikací, např. v oblasti dopravy, zprostředkovatelů pojištění a oprávněných auditorů. Tato směrnice se netýká uplatňování směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (21) nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (22). Uznávání odborných kvalifikací advokátů za účelem okamžitého usazení pod profesním označením hostitelského členského státu by mělo být zahrnuto do této směrnice. |
(43) |
Tato směrnice se zabývá rovněž svobodnými povoláními, nakolik jsou regulována; svobodné povolání je v souladu s touto směrnicí povolání vykonávané osobou, která na základě odpovídající odborné kvalifikace osobně, na vlastní odpovědnost a odborně nezávisle poskytuje duševní a koncepční služby v zájmu klienta a ve veřejném zájmu. Výkon takového povolání může v členských státech podléhat v souladu se Smlouvou zvláštním právním omezením založeným na vnitrostátních právních předpisech a na právních předpisech stanovených autonomně v tomto rámci příslušným profesním sdružením nebo organizací, které zaručují a dále rozvíjí profesionalitu, kvalitu a vztah důvěry s klientem. |
(44) |
Touto směrnicí nejsou dotčena opatření nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a spotřebitelů, |
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
HLAVA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Účel
Tato směrnice stanoví pravidla, podle nichž členský stát, který podmiňuje přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon na svém území získáním určité odborné kvalifikace (dále jen „hostitelský členský stát“), uznává pro přístup k tomuto povolání a jeho výkon odborné kvalifikace nabyté v jednom nebo více jiných členských státech (dále jen „domovský členský stát“), které jejich držitele opravňují vykonávat v tomto členském státě stejné povolání.
Článek 2
Oblast působnosti
1. Tato směrnice se vztahuje na každého státního příslušníka členského státu, který chce vykonávat regulované povolání včetně svobodných povolání, v jiném státě, než ve kterém získal svou odbornou kvalifikaci, buď jako osoba samostatně výdělečně činná, nebo jako zaměstnanec.
2. Každý členský stát může na svém území podle svých předpisů povolit státním příslušníkům členských států, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci, která nebyla získána v tomto členském státě, vykonávat regulované povolání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a). V případě povolání uvedených v hlavě III kapitole III musí toto první uznání respektovat minimální požadavky na odbornou přípravu stanovené v této kapitole.
3. Pokud je pro dané regulované povolání stanovena v samostatném právním nástroji Společenství jiná zvláštní úprava, která přímo souvisí s uznáváním odborných kvalifikací, neuplatňují se odpovídající ustanovení této směrnice.
Článek 3
Definice
1. Pro účely této směrnice se rozumí:
a) |
„regulovaným povoláním“ odborná činnost nebo soubor činností, u níž je přístup k ní nebo její výkon nebo jeden ze způsobů jejího výkonu v členském státě vyhrazen přímo nebo nepřímo na základě právních a správních předpisů držitelům určité odborné kvalifikace; zejména používání odborného titulu omezené právními nebo správními předpisy na držitele určité odborné kvalifikace vymezuje způsob výkonu. Neuplatňuje-li se první věta této definice, považuje se povolání uvedené v odstavci 2 za regulované; |
b) |
„odbornou kvalifikací“ kvalifikace doložená dokladem o dosažené kvalifikaci, osvědčení způsobilosti uvedené v čl. 11 odst. a) písm. i) nebo odborná praxe; |
c) |
„dokladem o dosažené kvalifikaci“ diplomy, osvědčení nebo jiné doklady vydané příslušným orgánem v členském státě určeným v souladu s jeho právními a správními předpisy, který prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil odbornou přípravu získanou převážně ve Společenství. Neuplatňuje-li se první věta této definice, považuje se doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v odstavci 3 za zde uvedený doklad o dosažené kvalifikaci; |
d) |
„příslušným úřadem“ úřad nebo subjekt výslovně zmocněný členským státem vydávat nebo přijímat doklady o dosažené kvalifikaci a jiné doklady nebo informace, jakož i přijímat žádosti a rozhodnutí uvedená v této směrnici; |
e) |
„regulovaným vzděláváním a odbornou přípravou“ příprava, která je zaměřena speciálně na výkon určitého povolání a která zahrnuje studium, které je případně doplněno odborným vzděláváním nebo zkušební či odbornou praxí. Struktura a úroveň odborného vzdělávání, zkušební nebo odborné praxe se stanoví v právních a správních předpisech dotyčného členského státu nebo se kontroluje nebo schvaluje orgánem určeným k tomuto účelu; |
f) |
„odbornou praxí“ skutečný a dovolený výkon dotyčného povolání v členském státě; |
g) |
„adaptačním obdobím“ výkon regulovaného povolání v hostitelském členském státě pod dohledem odpovědné osoby kvalifikované pro toto povolání, jenž může být doplněn další odbornou přípravou. Toto období praxe pod dohledem je předmětem hodnocení. Podrobná pravidla, kterými se řídí adaptační období a jeho hodnocení a postavení migrujících osob pracujících pod dohledem, stanoví příslušný orgán hostitelského členského státu. Právní postavení, které je v hostitelském členském státě přiznáno osobě, která absolvuje praxi pod dohledem, zejména co se týče práva na trvalý pobyt a závazků, sociálních práv a dávek, příspěvků a odměn, stanoví příslušné orgány tohoto členského státu v souladu s použitelným právem Společenství; |
h) |
„zkouškou způsobilosti“ zkouška, která se omezuje na odborné znalosti žadatele a kterou vykonávají příslušné orgány hostitelského členského státu s cílem ohodnotit schopnosti žadatele vykonávat regulované povolání v uvedeném členském státě. K této zkoušce připraví příslušné orgány seznam oblastí, na které se na základě srovnání vzdělání a odborné přípravy vyžadovaných členským státem a vzdělání a odborné přípravy získaných žadatelem nevztahuje diplom nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci žadatele. Zkouška způsobilosti musí vzít v úvahu skutečnost, že žadatel je kvalifikovaný odborník v členském státě původu nebo v členském státě, odkud přichází. Zkouška zahrnuje oblasti vybrané z těch, které jsou na seznamu a jejichž znalost je základním předpokladem pro výkon povolání v hostitelském členském státě. Zkouška také může zahrnovat znalost stavovských předpisů, které se týkají dotyčných činností v hostitelském členském státě. Podrobné podmínky zkoušky způsobilosti a postavení žadatele v hostitelském členském státě, který si přeje připravit se na zkoušku způsobilosti v tomto státě, stanoví příslušné orgány tohoto hostitelského členského státu; |
i) |
„ředitelem podniku“ osoba, která v dotyčné profesní oblasti vykonávala v podniku funkci:
|
2. Povolání vykonávané členy sdružení nebo organizace uvedené v příloze I se považuje za regulované povolání.
Účelem sdružení nebo sdružení uvedených v prvním pododstavci je zejména podporovat a zachovávat vysokou úroveň v dotyčném oboru. Za tímto účelem jsou uznány členským státem ve zvláštní formě a svým členům vydávají doklady o dosažené kvalifikaci, zajišťují, aby jejich členové dodržovali pravidla pro výkon povolání, která stanoví, a udělují jim právo užívat titul nebo jeho zkratku nebo výhody z postavení odpovídajícího této dosažené kvalifikaci.
Pokud členský stát uzná sdružení nebo organizaci podle prvního odstavce, uvědomí o tom Komisi, která zveřejní tuto informaci v Úředním věstníku Evropské unie.
3. Doklad o dosažené kvalifikaci vydaný třetí zemí se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci, pokud má držitel tříletou odbornou praxi v dotyčném povolání na území členského státu, který v souladu s čl. 2 odst. 2 doklad o dosažené kvalifikaci uznal, a která byla osvědčena tímto členským státem.
Článek 4
Účinky uznání
1. Uznání odborné kvalifikace hostitelským členským státem umožňuje, aby oprávněná osoba měla v tomto členském státě přístup ke stejnému povolání, pro které získala kvalifikaci v domovském členském státě, a vykonávala je v hostitelském členském státě za stejných podmínek jako jeho státní příslušníci.
2. Pro účely této směrnice se povolání, které chce žadatel vykonávat v hostitelském členském státě, považuje za stejné, jako je povolání, pro které získal kvalifikaci v domovském členském státě, pokud jsou činnosti, které zahrnuje, srovnatelné.
HLAVA II
VOLNÉ POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB
Článek 5
Zásada volného poskytování služeb
1. Aniž jsou dotčeny zvláštní právní předpisy Společenství a články 6 a 7 této směrnice, neomezí členské státy z žádného důvodu vztahujícího se k odborné kvalifikaci poskytování služeb v jiném členském státě:
a) |
je-li poskytovatel služby v souladu se zákonem usazen v členském státě za účelem výkonu stejného povolání (dále jen „členský stát usazení“) a |
b) |
pokud se poskytovatel služby přestěhuje, vykonával-li toto povolání v členském státě usazení po dobu nejméně dvou let během předcházejících deseti let a není-li povolání v tomto státě regulováno. Podmínka, která vyžaduje, aby poskytovatel služby vykonával povolání po dobu dvou let, se neuplatňuje, je-li povolání nebo vzdělávání a odborná příprava na toto povolání regulována. |
2. Tato hlava se použije pouze tehdy, pokud se poskytovatel služby přestěhuje na území hostitelského členského státu, aby zde dočasně a příležitostně vykonával povolání uvedené v odstavci 1.
Povaha dočasného a příležitostného poskytování služeb se posuzuje případ od případu, zejména s ohledem na dobu trvání, četnost, pravidelnost a nepřetržitost.
3. Pokud se poskytovatel služeb přestěhuje, podléhá etickým pravidlům profesní, zákonné nebo správní povahy, která jsou přímo spojena s odbornou kvalifikací, například definice povolání, užívání titulů a vážné zanedbání povinné péče při výkonu povolání, které přímo a konkrétně souvisí s ochranou a bezpečností spotřebitele, jakož i disciplinárním předpisům, které se v hostitelském členském státě vztahují na odborníky, kteří zde vykonávají stejné povolání.
Článek 6
Osvobození
Podle čl. 5 odst. 1 osvobodí hostitelský členský stát poskytovatele služeb usazené v jiném členském státě od požadavků, které ukládá odborníkům usazeným na svém území, týkajících se:
a) |
povolení, registrace nebo členství v profesní organizaci nebo subjektu. Členské státy mohou pro snadnější uplatňování disciplinárních předpisů platných na jejich území podle čl. 5 odst. 3 stanovit automatickou dočasnou registraci nebo formální členství v takové profesní organizaci nebo subjektu za předpokladu, že tato registrace nebo členství nezpozdí nebo jakýmkoli způsobem neztíží poskytování služeb a nepředstavuje pro poskytovatele služeb dodatečné náklady. Kopii ohlášení a případně jeho obnovení podle čl. 7 odst. 1 doplněnou u povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví a bezpečnost podle čl. 7 odst. 4 nebo která využívají automatického uznávání podle hlavy III kapitoly III, kopií dokladů podle čl. 7 odst. 2 zašle příslušný orgán příslušné profesní organizaci nebo subjektu, což pro tento účel představuje automatickou dočasnou registraci nebo formální členství; |
b) |
registrace u subjektu sociálního zabezpečení, aby bylo možné ve prospěch pojištěnců zúčtovat u pojišťovacích subjektů ve vztahu k výkonu činnosti. |
Poskytovatel služby však předem a v naléhavém případě následně uvědomí subjekt uvedený v písmenu b) o službách, které poskytl.
Článek 7
Předběžné ohlášení v případě, že se poskytovatel služby přestěhuje
1. Členské státy mohou požadovat, aby v případě, že se poskytovatel služeb poprvé přestěhuje z jednoho členského státu do druhého za účelem poskytování služeb, předem uvědomil příslušný orgán v hostitelském členském státě v písemném ohlášení, které zahrne rovněž údaje o pojistném krytí nebo jiných prostředcích osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání. Toto ohlášení se jednou ročně obnovuje, pokud poskytovatel služeb chce v daném roce dočasně nebo příležitostně poskytovat služby v tomto členském státě. Poskytovatel služeb může doručit ohlášení jakoukoli formou.
2. Pro první poskytnutí služby nebo v případě věcné změny oproti situaci doložené doklady mohou členské státy požadovat, aby k ohlášení byly připojeny tyto doklady:
a) |
doklad o státní příslušností poskytovatele služeb, |
b) |
osvědčení potvrzující, že držitel je v souladu se zákonem usazen v členském státě za účelem výkonu dotyčných činností a že mu výkon těchto činností není v okamžiku vydání osvědčení zakázán, a to ani dočasně, |
c) |
doklad o odborné kvalifikaci, |
d) |
v případech uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) jakýkoli důkaz o tom, že poskytovatel služeb vykonával dotyčnou činnost po dobu nejméně dvou let v předcházejících deseti letech, |
e) |
pro povolání související s bezpečností, kde členský stát vyžaduje od svých vlastních státních příslušníků doklad o tom, že nebyli odsouzeni za spáchání trestného činu. |
3. Služba se poskytuje pod profesním označením členského státu usazení, existuje-li v tomto státě pro dotyčnou odbornou činnost takové označení. Toto označení je uvedeno v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu usazení tak, aby se předešlo záměně s profesním označením hostitelského členského státu. Pokud v členském státě usazení neexistuje takové profesní označení, uvede poskytovatel služeb svou dosaženou kvalifikaci v úředním jazyce nebo jednom z úředních jazyků tohoto státu. Výjimečně je v případech uvedených v hlavě III kapitole III služba poskytována pod profesním označením hostitelského členského státu.
4. V případě prvního poskytnutí služeb u regulovaných povolání, která mají důsledky pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a která nevyužívají automatického uznávání podle hlavy III kapitoly III, může příslušný orgán hostitelského členského státu zkontrolovat odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb před tímto prvním poskytnutím. Tato předběžná kontrola je možná pouze tehdy, je-li jejím účelem předejít vážnému poškození zdraví nebo bezpečnosti příjemce služby kvůli nedostatečné odborné kvalifikaci poskytovatele služeb a pokud nepřesahuje to, co je za tímto účelem nezbytné.
Příslušný orgán se snaží uvědomit poskytovatele služby o svém rozhodnutí nekontrolovat jeho kvalifikaci nebo o výsledku této kontroly ve lhůtě nanejvýš jednoho měsíce po obdržení ohlášení a průvodních dokladů. Existují-li obtíže, které by mohly vést k prodlení, uvědomí příslušný orgán poskytovatele služeb ve lhůtě jednoho měsíce o důvodech prodlení a o časovém rámci pro rozhodnutí, které musí být vydáno do dvou měsíců po přijetí kompletních dokladů.
Pokud existuje podstatný rozdíl mezi odbornou kvalifikací poskytovatele služeb a odbornou přípravou, která je vyžadována v tomto členském státě, a to v takovém rozsahu, že by tento rozdíl mohl poškodit veřejné zdraví nebo bezpečnost, poskytne hostitelský členský stát poskytovateli služby možnost, aby prokázal, zejména pomocí zkoušky způsobilosti, že nabyl chybějící znalosti nebo schopnosti. V každém případě musí být možné poskytovat služby ve lhůtě jednoho měsíce po vydání rozhodnutí podle předchozího pododstavce.
Službu je možné poskytovat, pokud příslušný orgán nereaguje ve lhůtách stanovených v předchozích pododstavcích.
V případech, kdy kvalifikace byla ověřena podle tohoto odstavce, poskytuje se služba pod profesním označením hostitelského členského státu.
Článek 8
Správní spolupráce
1. Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou pro každé poskytnutí služeb požádat příslušné orgány členského státu usazení, aby jim poskytly informace o usazení poskytovatele služeb v souladu s právními předpisy, jeho bezúhonnosti a o tom, že neexistují žádné disciplinární nebo trestněprávní sankce profesní povahy. Příslušné orgány členského státu usazení poskytnou tyto informace v souladu s článkem 56.
2. Příslušné orgány zajistí výměnu všech informací, které jsou nezbytné pro správné vyřízení stížnosti příjemce služby na poskytovatele služeb. Příjemci jsou o výsledku stížnosti informováni.
Článek 9
Informace poskytované příjemcům služeb
Je-li služba poskytována pod profesním označením členského státu usazení nebo pod dosaženou kvalifikací poskytovatele služby, mohou vedle ostatních informačních požadavků podle práva Společenství příslušné orgány hostitelského členského státu požadovat, aby poskytovatel služeb poskytl příjemcům služeb některou nebo všechny tyto informace:
a) |
je-li poskytovatel služeb zapsán v obchodním rejstříku nebo v obdobném veřejném rejstříku, rejstřík, v němž je zapsán, a jeho registrační číslo, nebo obdobný prostředek identifikace uvedený v rejstříku; |
b) |
podléhá-li činnost povolovacímu režimu v členském státě usazení, název a adresa příslušného kontrolního orgánu; |
c) |
profesní sdružení nebo podobný subjekt, u něhož je poskytovatel služeb zapsán; |
d) |
profesní označení, nebo pokud takové označení neexistuje, dosažená kvalifikace poskytovatele služby a členský stát, ve kterém byla udělena; |
e) |
vykonává-li poskytovatel služeb činnost podléhající dani z přidané hodnoty, identifikační číslo podle čl. 22 odst. 1 šesté směrnice Rady 77/388/EHS ze dne 17. května 1977 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu — Společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (23); |
f) |
údaje o pojistném krytí nebo jiných prostředcích osobní nebo kolektivní ochrany s ohledem na odpovědnost při výkonu povolání. |
HLAVA III
SVOBODA USAZOVÁNÍ
KAPITOLA I
Obecný systém uznávání dokladů o odborné kvalifikaci
Článek 10
Oblast působnosti
Tato kapitola se použije na všechna povolání, na která se nevztahují kapitoly II a III této hlavy a v níže uvedených případech, kdy žadatel ze zvláštních a výjimečných důvodů nesplňuje podmínky stanovené v těchto kapitolách:
a) |
pro činnosti uvedené v příloze IV, pokud migrující osoba nesplňuje požadavky článků 17, 18 a 19; |
b) |
pro lékaře se základní odbornou přípravou, odborné lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, zubní lékaře, odborné zubní lékaře, veterinární lékaře, porodní asistentky, farmaceuty a architekty, pokud migrující osoba nesplňuje požadavky skutečné odborné praxe v souladu se zákonem podle článků 23, 27, 33, 37, 39, 43 a 49; |
c) |
pro architekty, je-li migrující osoba držitelem dokladu o dosažené kvalifikaci, který není uveden v příloze V bodu 5.7; |
d) |
aniž je dotčen čl. 21 odst. 1 a články 23 a 27, pro lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele, zubní lékaře, veterinární lékaře, porodní asistentky, farmaceuty a architekty, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost, který bylo nutno získat po odborné přípravě k získání označení uvedených v příloze V bodech 5.1.1, 5.2.2, 5.3.2, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 a 5.7.1, a sice výlučně za účelem uznání příslušné odbornosti; |
e) |
pro sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou zdravotní péči a pro specializované zdravotní sestry a ošetřovatele, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost, který bylo nutno získat po odborné přípravě k získání označení uvedených v příloze V bodu 5.2.2, pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou příslušné odborné činnosti vykonávány specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči; |
f) |
pro specializované zdravotní sestry a ošetřovatele, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou příslušné odborné činnosti vykonávány zdravotními sestrami a ošetřovateli odpovědnými za všeobecnou péči, specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří neabsolvovali odbornou přípravu zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, nebo specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost, který byl získán po odborné přípravě k získání označení uvedených v příloze V bodu 5.2.2; |
g) |
pro migrující osoby, které splňují požadavky čl. 3 odst. 3. |
Článek 11
Úrovně kvalifikace
Pro účely uplatňování článku 13 jsou odborné kvalifikace rozděleny do těchto úrovní:
a) |
osvědčení způsobilosti vydané příslušným orgánem domovského členského státu určeným podle právních a správních předpisů tohoto státu na základě:
|
b) |
osvědčení, které prokazuje úspěšné ukončení středoškolského studia:
|
c) |
úroveň C odpovídá diplomu, který prokazuje úspěšné ukončení:
|
d) |
diplom, který potvrzuje ukončení odborné přípravy na postsekundární úrovni v délce nejméně tří a nejvýše čtyř let nebo v odpovídající délce v případě rozvolněného studia, na univerzitě, vysoké škole nebo jiném zařízení podobné úrovně, a také odborné přípravy, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu; |
e) |
diplom, který potvrzuje, že držitel úspěšně ukončil postsekundární studium v délce nejméně čtyř let nebo v odpovídající délce v případě rozvolněného studia, na univerzitě, vysoké škole nebo jiném zařízení podobné úrovně, a v případě potřeby rovněž potvrzení o úspěšném ukončení odborné přípravy, která může být požadována navíc k uvedenému postsekundárnímu studiu. |
Článek 12
Rovnocenné kvalifikace
Jakýkoli doklad o dosažené kvalifikaci nebo jakýkoli soubor dokladů o dosažené kvalifikaci, který byl vydán příslušným orgánem v členském státě a který prokazuje, že jeho držitel úspěšně dokončil odbornou přípravu ve Společenství, kterou tento členský stát uznává jako rovnocennou odbornou přípravu a která uděluje držiteli stejná práva na přístup nebo výkon povolání nebo připravuje na výkon tohoto povolání, se považuje za doklad o dosažené kvalifikaci druhu uvedeného v článku 11, včetně dotyčné úrovně.
Odborná kvalifikace, která přiznává držiteli nabytá práva na základě těchto ustanovení, ačkoli nesplňuje požadavky uvedené v platných právních a správních předpisech domovského členského státu pro přístup k povolání a jeho výkon, se také považuje za doklad o dosažené kvalifikaci za stejných podmínek, jaké jsou uvedeny v prvním pododstavci. Uplatňuje se zejména tehdy, když členský stát, ze kterého držitel pochází, zvýší úroveň odborné přípravy vyžadované pro přístup k povolání a jeho výkon a pokud osoba, která absolvovala dřívější odbornou přípravu, jež nesplňuje nároky nové kvalifikace, požívá práva nabytá na základě vnitroprávních právních nebo správních předpisů; v tomto případě považuje hostitelký členský stát tuto odbornou přípravu pro účely uplatnění článku 13 za odpovídající nové úrovni odborné přípravy.
Článek 13
Podmínky uznávání
1. Pokud je v hostitelském členském státě přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon podmíněn držením zvláštní odborné kvalifikace, povolí příslušné orgány tohoto členského státu přístup k tomuto povolání a jeho výkon za stejných podmínek, jaké se vztahují na jeho vlastní státní příslušníky, žadatelům, které jsou držiteli osvědčení způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci, který jiný členský stát požaduje k získání přístupu k tomuto povolání a jeho výkonu na svém území.
Osvědčení způsobilosti nebo doklad o dosažené kvalifikaci splňuje tyto podmínky:
a) |
byly vydány příslušným orgánem členského státu určeným v souladu s právními a správními předpisy tohoto státu; |
b) |
prokazují úroveň odborné kvalifikace, která je přinejmenším rovnocenná úrovni bezprostředně předcházející úrovni podle článku 11, která je požadována v hostitelském členském státě. |
2. Přístup k povolání a jeho výkon podle odstavce 1 se přizná rovněž žadatelům, kteří vykonávali dotyčné povolání uvedené v tomto odstavci na plnou pracovní dobu po dobu dvou let během předchozích deseti let v jiném členském státě, ve kterém toto povolání není regulováno, za předpokladu, že jsou držiteli jednoho nebo více osvědčení způsobilosti nebo dokladů o dosažené kvalifikaci.
Osvědčení způsobilosti a doklady o dosažené kvalifikaci splňují tyto podmínky:
a) |
byly vydány příslušným orgánem členského státu určeným v souladu s právními a správními předpisy tohoto státu; |
b) |
prokazují úroveň odborné kvalifikace, která je přinejmenším rovnocenná úrovni bezprostředně předcházející úrovni podle článku 11, která je požadována v hostitelském členském státě; |
c) |
prokazují, že držitel byl připraven na výkon dotyčného povolání. |
Dvouletou odbornou praxi podle prvního pododstavce však nelze vyžadovat, pokud doklad o dosažené kvalifikaci, jehož je žadatel držitelem, potvrzuje regulované vzdělávání a odbornou přípravu ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. e) na úrovních kvalifikace podle čl. 11 písm. b), c), d) nebo e). Regulované vzdělávání a odborná příprava uvedená v příloze III se považuje za regulované vzdělávání a odbornou přípravu na úrovni popsané v čl. 11 písm. c). Postupem podle čl. 58 odst. 2 lze změnit seznam uvedený v příloze III, aby se zohlednilo regulované vzdělávání a odborná příprava, která zajišťuje srovnatelnou odbornou úroveň a která připravuje uchazeče o vzdělání na srovnatelnou úroveň odpovědností a funkcí.
3. Odchylně od odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b) může hostitelský členský stát umožnit přístup k regulovanému povolání a jeho výkon, pokud je přístup k tomuto povolání na jeho území podmíněn získáním kvalifikace, která potvrzuje úspěšné ukončení vysokoškolského nebo univerzitního vzdělání v délce čtyři roky, a je-li žadatel držitelem kvalifikace uvedené v čl. 11 písm. c).
Článek 14
Vyrovnávací opatření
1. Bez ohledu na článek 13 může hostitelský stát také požadovat, aby žadatel absolvoval adaptační období nepřesahující tři roky nebo složil zkoušku způsobilosti, pokud:
a) |
délka odborné přípravy, kterou prokazuje podle čl. 13 odst. 1 nebo 2, je nejméně o jeden rok kratší než doba požadovaná hostitelským členským státem; |
b) |
odborná příprava, kterou absolvoval, se podstatně liší od obsahu osvědčeného dokladem o dosažené kvalifikaci, který je požadován hostitelským členským státem; |
c) |
regulované povolání v hostitelském členském státě zahrnuje jednu nebo více regulovaných odborných činností, které nejsou součástí příslušného povolání v domovském členském státě žadatele ve smyslu čl. 4 odst. 2, a tento rozdíl spočívá ve specifické odborné přípravě požadované v hostitelském členském státě, jejíž obsah se podstatně liší od obsahu zahrnutého v osvědčení způsobilosti nebo dokladu o dosažené kvalifikaci žadatele. |
2. Pokud hostitelský členský stát využije možnosti podle odstavce 1, musí poskytnout žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti.
Pokud se členský stát s ohledem na dané povolání domnívá, že je nutné odchýlit se od požadavku stanoveného v předchozím pododstavci, který poskytuje žadateli právo zvolit si mezi adaptačním obdobím a zkouškou způsobilosti, uvědomí o tom předem ostatní členské státy a Komisi a dostatečně tuto odchylku odůvodní.
Pokud se Komise po obdržení všech nezbytných informací domnívá, že odchylka uvedená v druhém pododstavci není přiměřená nebo neodpovídá právu Společenství, požádá ve lhůtě tří měsíců dotčený členský stát, aby od plánovaného opatření upustil. Neodpoví-li Komise ve výše uvedené lhůtě, lze odchylku použít.
3. Odchylně od zásady práva žadatele na volbu podle odstavce 2 může pro povolání, jejichž výkon vyžaduje přesnou znalost vnitrostátního práva a v nichž poskytování právních rad nebo právní pomoci týkající se vnitrostátního práva je základním a nezbytným předpokladem dotyčné odborné činnosti, hostitelský členský stát stanovit buď adaptační období, nebo zkoušku způsobilosti.
To platí rovněž pro případy stanovené v čl. 10 písm. b) a c), v čl. 10 písm. d) týkajícím se lékařů a zubních lékařů, v čl. 10 písm. písm. f), pokud migrující osoba usiluje o uznání v jiném členském státě, ve kterém jsou dotyčné odborné činnosti vykonávány zdravotními sestrami a ošetřovateli odpovědnými za všeobecnou péči nebo specializovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci pro určitou odbornost, který bylo nutno získat po odborné přípravě k získání označení uvedených v příloze V bodu 5.2.2 a v čl. 10 písm. g).
V případech podle čl. 10 odst. a) může hostitelský členský stát požadovat adaptační období nebo zkoušku způsobilosti, chce-li migrující osoba vykonávat odborné činnosti v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, které vyžadují znalost a uplatňování zvláštních platných vnitrostátních předpisů, za předpokladu, že znalost a uplatňování těchto předpisů vyžadují příslušné orgány hostitelského členského státu od vlastních státních příslušníků pro přístup k těmto činnostem.
4. Pro účely uplatňování odst. 1 písm. b) a c) se „podstatně se lišícím obsahem“ rozumí záležitosti, jejichž znalost je nezbytným předpokladem pro výkon povolání a u kterých odborná příprava migrující osoby vykazuje významné rozdíly oproti odborné přípravě vyžadované hostitelským členským státem, pokud jde o délku nebo obsah.
5. Odstavec 1 se uplatňuje při řádném zohlednění zásady proporcionality. Zejména pokud hostitelský členský stát zamýšlí vyžadovat od žadatele absolvování adaptačního období nebo složení zkoušky způsobilosti, musí nejprve zjistit, zda znalosti, které žadatel nabyl během odborné praxe v členském státě nebo v třetí zemi, mohou zcela nebo částečně vyrovnat podstatné rozdíly uvedené v odstavci 4.
Článek 15
Upuštění od vyrovnávacích opatření na základě společných platforem
1. Pro účely tohoto článku se výrazem „společné platformy“ rozumí soubor kritérií pro odborné kvalifikace, která jsou s to vyrovnat podstatné rozdíly, které byly zjištěny u požadavků na odbornou přípravu u daného povolání v různých členských státech. Podstatné rozdíly se stanoví srovnáním délky a obsahu odborné přípravy v nejméně dvou třetinách členských států, včetně všech členských států, které toto povolání regulují. Rozdíly v obsahu odborné přípravy mohou vyplývat z podstatných rozdílů v rozsahu odborných činností.
2. Společné platformy podle odstavce 1 mohou Komisi předložit členské státy nebo profesní sdružení nebo organizace, které jsou reprezentativní na vnitrostátní i evropské úrovni. Pokud Komise po konzultaci členských států zastává názor, že návrh společné platformy usnadní vzájemné uznávání odborných kvalifikací, může navrhnout opatření k jejich přijetí postupem podle čl. 58 odst. 2.
3. Pokud odborná kvalifikace žadatele splňuje kritéria stanovená v opatření přijatém podle odstavce 2, hostitelský členský stát upustí od uplatňování vyrovnávacích opatření podle článku 14.
4. Odstavce 1 až 3 se nedotýkají pravomoci členských států určit odborné kvalifikace požadované pro výkon povolání na jejich území, stejně jako obsah a organizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy.
5. Má-li členský stát za to, že kritéria stanovená v opatření přijatém podle odstavce 2 již nenabízejí dostatečné záruky s ohledem na odborné kvalifikace, uvědomí o tom Komisi, která případně předloží návrh opatření postupem podle čl. 58 odst. 2.
6. Do 20. října 2010 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku a případně navrhne jeho změny.
KAPITOLA II
Uznávání odborné praxe
Článek 16
Požadavky na odbornou praxi
Pokud je v členském státě přístup k některé z činností vyjmenovaných v příloze IV nebo její výkon podmíněn získáním obecných, obchodních nebo odborných znalostí a schopností, uzná členský stát předchozí výkon činnosti v jiném členském státě za dostatečný důkaz o těchto znalostech a schopnostech. Činnost musela být vykonávána v souladu s články 17, 18 a 19.
Článek 17
Činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV
1. Pro činnosti uvedené na seznamu I přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:
a) |
po dobu šesti po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo |
b) |
po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně tříleté vzdělání doložené osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo |
c) |
po dobu čtyř po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně dvouleté vzdělání doložené osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo |
d) |
po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně pět let v postavení zaměstnance; nebo |
e) |
po dobu pěti po sobě následujících let ve vedoucím postavení, z toho nejméně tři roky v technické funkci představující odpovědnost alespoň za jedno oddělení podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně tříleté vzdělání doložené osvědčením uznaným státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné. |
2. V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.
3. Ustanovení odst. 1 písm. e) se nepoužije pro činnosti skupiny ex 855 (kadeřnictví) podle klasifikace ISIC.
Článek 18
Činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV
1. Pro činnosti uvedené na seznamu II přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:
a) |
po dobu pěti po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo |
b) |
po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně tříleté vzdělání doložené osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo |
c) |
po dobu čtyř po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně dvouleté vzdělání doložené osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo |
d) |
po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně pět let v postavení zaměstnance; nebo |
e) |
po dobu pěti po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně tříleté vzdělání doložené osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo |
f) |
po dobu šesti po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala nejméně dvouleté vzdělání doložené osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné. |
2. V případech podle písmen a) a d) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.
Článek 19
Činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV
1. Pro činnosti uvedené na seznamu III přílohy IV musí být dotyčná činnost předem vykonávána:
a) |
po dobu tří po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku; nebo |
b) |
po dobu dvou po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala vzdělání doložené osvědčením uznaným členským státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné; nebo |
c) |
po dobu dvou po sobě následujících let v nezávislém postavení nebo v postavení ředitele podniku, prokáže-li oprávněná osoba, že vykonávala dotyčnou činnost nejméně tři roky v postavení zaměstnance; nebo |
d) |
po dobu tří po sobě následujících let v postavení zaměstnance, prokáže-li oprávněná osoba, že pro dotyčnou činnost dříve získala vzdělání doložené osvědčením uznaným státem nebo považovaným příslušným profesním sdružením za platné. |
2. V případech podle písmen a) a c) nesmí být činnost ke dni podání žádosti dotyčnou osobou u příslušného orgánu podle článku 56 ukončena před více než deseti lety.
Článek 20
Změna seznamů činností v příloze IV
Seznamy činností v příloze IV, pro které se uznává odborná praxe podle článku 16, lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 za účelem aktualizace nebo vyjasnění klasifikace za předpokladu, že to nepředstavuje změnu činností týkajících se jednotlivých kategorií.
KAPITOLA III
Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu
Oddíl 1
Obecná ustanovení
Článek 21
Zásada automatického uznávání
1. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci zajišťující přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, farmaceuta a architekta uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1, které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu uvedené v článcích 24, 25, 31, 34, 35, 38, 44 a 46, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává.
Takové doklady o dosažené kvalifikaci musí být vydány příslušnými orgány členských států a případně doplněny osvědčeními uvedenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.6.2 a 5.7.1.
První a druhý pododstavec se nedotýkají nabytých práv podle článků 23, 27, 33, 37, 39 a 49.
2. Každý členský stát uznává pro výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států ostatními členskými státy v souladu s minimálními požadavky na odbornou přípravu podle článku 28.
Předchozí pododstavec se nedotýká nabytých práv podle článku 30.
3. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodu 5.5.2, které jsou vydávány státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a které splňují minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40 a kritéria podle článku 41, a za účelem přístupu k odborným činnostem a jejich výkonu přiznává těmto dokladům na svém území stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává. Toto ustanovení se nedotýká nabytých práv podle článků 23 a 43.
4. Členské státy nejsou povinny uznat doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.6.2 pro zřizování nových lékáren otevřených pro veřejnost. Za účelem tohoto odstavce se za nové lékárny považují rovněž lékárny, které jsou otevřeny po dobu kratší než tři roky.
5. Doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze V bodu 5.7.1, které podléhají automatickému uznávání podle odstavce 1, prokazují ukončení studia, které bylo zahájeno nejdříve v referenčním akademickém roce uvedeném v této příloze.
6. Každý členský stát podmíní přístup k odborné činnosti lékařů, zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, zubních lékařů, veterinárních lékařů, porodních asistentek a farmaceutů a jejich výkon získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, který potvrzuje, že dotyčná osoba získala během své odborné přípravy znalosti a dovednosti uvedené v čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 44 odst. 3.
Znalosti a dovednosti podle čl. 24 odst. 3, čl. 31 odst. 6, čl. 34 odst. 3, čl. 38 odst. 3, čl. 40 odst. 3 a čl. 44 odst. 3 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.
Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.
7. Členské státy sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijmou s ohledem na vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci v oblasti, na niž se vztahuje tato kapitola. U dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v oddíle 8 je toto oznámení určeno navíc i ostatním členským státům.
Komise zveřejní tuto informaci v Úředním věstníku Evropské unie s uvedením označení přijatých členskými státy pro doklady o dosažené kvalifikaci a případně subjektu, který tyto doklady vydává, průvodních osvědčení a příslušných profesních označení uvedených v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2, 5.6.2 a 5.7.1.
Článek 22
Společná ustanovení o odborné přípravě
Pokud jde o odbornou přípravu uvedenou v článcích 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46:
a) |
členské státy mohou povolit rozvolněnou odbornou přípravu za podmínek stanovených příslušnými orgány; tyto orgány zajistí, aby celková délka, úroveň a kvalita takové odborné přípravy nebyla nižší než v případě řádné odborné přípravy; |
b) |
v souladu se specifickými postupy každého členského státu zajistí další vzdělávání a odbornou přípravu, aby osoby, které ukončily vzdělávání, byly s to držet krok s vývojem v daném povolání v rozsahu, který je nezbytný pro zachování bezpečného a účinného výkonu tohoto povolání. |
Článek 23
Nabytá práva
1. Aniž jsou dotčena specifická nabytá práva dotyčných profesí, v případech, kdy doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, jichž jsou státní příslušníci členských států držiteli, nevyhovují všem požadavkům na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, uzná každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy, dokládají-li úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před referenčními dny stanovenými v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, a které doplňuje potvrzení osvědčující, že tito státní příslušníci skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
2. Stejná ustanovení se použijí na doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta, získané na území bývalé Německé demokratické republiky, které nesplňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 31, 34, 35, 38, 40 a 44, pokud takovýto doklad potvrzuje úspěšné ukončení odborné přípravy zahájené před:
a) |
3. říjnem 1990 pro lékaře se základní odbornou přípravou, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, zubní lékaře se základní odbornou přípravou, odborné zubní lékaře, veterinární lékaře, porodní asistentky a farmaceuty a |
b) |
3. dubnem 1992 pro odborné lékaře. |
Doklad o dosažené kvalifikaci podle prvního pododstavce opravňuje držitele vykonávat odborné činnosti na celém území Německa za stejných podmínek jako doklady o dosažené kvalifikaci vydané příslušnými německými orgány a uvedené v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.
3. Aniž je dotčen čl. 37 odst. 1, každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Československu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Českou republiku a Slovensko před 1. lednem 1993, pokud orgány některého z těchto dvou států potvrdí, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci mají na jejich území stejnou platnost jako doklady o dosaženém vzdělání, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosažené kvalifikaci uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou, odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.
Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
4. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou příslušníci členských států a které byly vydány v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena:
a) |
pro Estonsko před 20. srpnem 1991, |
b) |
pro Lotyšsko před 21. srpnem 1991, |
c) |
pro Litvu před 11. březnem 1990, |
pokud orgány některého z těchto tří výše uvedených členských států osvědčí, že tyto doklady mají na jejich území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosaženém vzdělání uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6.1, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto odborných činností.
Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
Pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře vydané v bývalém Sovětském svazu nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Estonsko před 20. srpnem 1991, musí být osvědčení uvedené v předchozím pododstavci doplněno potvrzením vydaným estonskými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání potvrzení.
5. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci, které umožňují přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta a architekta, jejichž držiteli jsou státní příslušníci členských států a které byly vydány v bývalé Jugoslávii nebo jejichž odborná příprava byla zahájena pro Slovinsko před 25. červnem 1991, pokud orgány výše uvedeného členského státu osvědčí, že tyto doklady mají na jeho území stejnou platnost jako doklady, které vydávají, a co se týče architektů, jako doklady o dosažené kvalifikaci uvedené pro tyto členské státy v příloze VI bodu 6.1, pokud jde o přístup k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a odborného lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, odborného zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky, farmaceuta s ohledem na činnosti podle čl. 45 odst. 2 a architekta s ohledem na činnosti podle článku 48, jakož i výkon těchto činností.
Toto osvědčení musí být doplněno potvrzením vydaným stejnými orgány osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly dotyčné činnosti na jejich území po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání potvrzení.
6. Státním příslušníkům členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci lékaře, zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře, veterinárního lékaře, porodní asistentky a farmaceuta neodpovídají označením uvedeným pro tento členský stát v příloze V bodech 5.1.1, 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2, uznává každý členský stát jako dostatečný důkaz doklady o dosažené kvalifikaci, které byly vydány těmito členskými státy a které jsou doplněny osvědčením vydaným příslušnými orgány nebo subjekty.
Osvědčení uvedené v prvním pododstavci potvrzuje, že tyto doklady o dosažené kvalifikaci dokládají úspěšné ukončení odborné přípravy v souladu s články 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40 a 44 a jsou členským státem, který je vydává, považovány za rovnocenné kvalifikacím, jejichž označení je uvedeno v příloze V bodech 5.1.1., 5.1.2, 5.1.3, 5.1.4, 5.2.2, 5.3.2, 5.3.3, 5.4.2, 5.5.2 a 5.6.2.
Oddíl 2
Lékaři
Článek 24
Základní lékařská odborná příprava
1. Přijetí na základní lékařskou odbornou přípravu je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách.
2. Celková doba základní lékařské odborné přípravy zahrnuje nejméně šest let studia nebo 5 500 hodin teoretické a praktické výuky na vysoké škole nebo pod dohledem vysoké školy.
Pro osoby, které zahájily studium před 1. lednem 1972, může odborná příprava uvedená v prvním pododstavci zahrnovat šestiměsíční praktickou výuku na vysokoškolské úrovni vykonanou pod dohledem příslušných orgánů v rámci řádné odborné přípravy.
3. Základní lékařská odborná příprava zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) |
přiměřené znalosti ve vědách, na kterých je lékařství založeno, a řádné pochopení vědeckých metod včetně zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy údajů; |
b) |
přiměřené znalosti anatomie, fyziologie a chování jedinců zdravých a nemocných a vztahů mezi zdravotním stavem člověka a jeho fyzickým a sociálním prostředím; |
c) |
přiměřené znalosti klinických oborů a klinické praxe, které poskytují komplexní přehled o duševních a tělesných nemocech, dále znalost lékařství a jeho preventivní, diagnostické a terapeutické stránky a znalosti o reprodukci; |
d) |
přiměřené klinické zkušenosti získané pod vhodným dohledem v nemocnicích. |
Článek 25
Specializovaná lékařská odborná příprava
1. Přijetí na specializovanou lékařskou odbornou přípravu je podmíněno dokončením a potvrzením šestiletého studia v rámci programu odborné přípravy uvedeném v článku 24, v jehož průběhu získal uchazeč o odborné vzdělání náležité základní lékařské znalosti.
2. Specializovaná lékařská odborná příprava zahrnuje teoretickou a praktickou výuku na vysoké škole nebo ve fakultní nemocnici nebo případně v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.
Členské státy zajistí, aby minimální délka oborů specializované odborné přípravy uvedených v příloze V bodu 5.1.3 nebyla kratší než délka stanovená v uvedeném bodu. Odborná příprava se uskutečňuje pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Zahrnuje osobní účast lékaře — uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.
3. Odborná příprava probíhá jako řádné studium ve specifických zařízeních schválených příslušnými orgány. Zahrnuje účast na veškerých lékařských činnostech v oboru, ve kterém příprava probíhá, včetně pohotovostní služby, a to tak, že uchazeč o odborné vzdělání věnuje veškerou svou odbornou činnost praktické a teoretické výuce během celého pracovního týdne a během celého roku v souladu s postupy stanovenými příslušnými orgány. V souladu s tím jsou tato místa přiměřeně odměňována.
4. Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci v odborném lékařství získáním dokladu o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.
5. Minimální délky odborné přípravy uvedené v příloze V bodu 5.1.3 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.
Článek 26
Druhy specializované lékařské odborné přípravy
Doklady o dosažené kvalifikaci odborného lékaře podle článku 21 vydané příslušnými orgány nebo subjekty uvedenými v příloze V bodu 5.1.2 odpovídají pro dotyčnou specializovanou odbornou přípravu označením používaným v různých členských státech a uvedeným v příloze V bodu 5.1.3.
O zařazení nových lékařských odborností, které jsou zastoupeny nejméně ve dvou pětinách členských států, do přílohy V bodu 5.1.3 lze rozhodnout postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem aktualizovat směrnici na základě změn vnitrostátních právních předpisů.
Článek 27
Specifická nabytá práva odborných lékařů
1. Hostitelský stát může požadovat od odborných lékařů, jejichž rozvolněná specializovaná odborná příprava se řídila právními a správními předpisy platnými ke dni 20. června 1975 a kteří zahájili specializovanou odbornou přípravu nejpozději 31. prosince 1983, doplnění jejich dokladů o dosažené kvalifikace potvrzením osvědčujícím, že skutečně a v souladu se zákonem vykonávali dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let během pěti let předcházejících vydání potvrzení.
2. Každý členský stát uznává doklady o kvalifikaci odborných lékařů vydané ve Španělsku lékařům, kteří dokončili specializovanou odbornou přípravu před 1. lednem 1995, i když tato odborná příprava nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 25, pokud je tato kvalifikace doplněna potvrzením vydaným příslušnými španělskými orgány a osvědčujícím, že dotyčná osoba složila zvláštní zkoušku způsobilosti v rámci výjimečných opatření týkajících se uznávání stanovených v královském dekretu 1497/99, za účelem zjištění, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s úrovní lékařů, kteří jsou držiteli dokladu o kvalifikaci odborného lékaře uvedeného pro Španělsko v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3.
3. Každý členský stát, který zrušil právní a správní předpisy týkající se vydávání dokladů o dosažené kvalifikaci odborného lékaře uvedené v příloze V bodech 5.1.2 a 5.1.3 a který přijal opatření týkající se nabytých práv ve prospěch vlastních státních příslušníků, přiznává státním příslušníkům ostatních členských států právo využívat tato opatření, pokud jejich doklady o dosažené kvalifikaci byly vydány přede dnem, od kterého hostitelský členský stát přestal vydávat takové doklady o dosažené kvalifikaci v dotyčných oblastech.
Dny, od kterých dotyčné členské státy zrušily tyto předpisy, jsou uvedeny v příloze V bodu 5.1.3.
Článek 28
Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství
1. Přijetí na zvláštní odbornou přípravu ve všeobecném lékařství je podmíněno dokončením a potvrzením šestiletého studia v rámci programu odborné přípravy uvedeného v článku 24.
2. Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství, která vede k vydání dokladu o dosažené kvalifikaci vydanému před 1. lednem 2006, představuje nejméně dvouleté řádné studium. V případě dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných po tomto dni představuje nejméně tříleté řádné studium.
Pokud program odborné přípravy uvedený v článku 24 zahrnuje praktickou výuku zajištěnou schválenou nemocnicí s vhodným vybavením a odděleními všeobecného lékařství nebo v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči, lze dobu této praktické výuky v délce maximálně jednoho roku zahrnout do doby stanovené v prvním pododstavci pro potvrzení o odborné přípravě vydaná po 1. lednu 2006.
Možnosti stanovené v druhém pododstavci mohou využít pouze členské státy, ve kterých zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství trvala k 1. lednu 2001 dva roky.
3. Zvláštní odborná příprava ve všeobecném lékařství představuje řádné studium vykonávané pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Má spíše praktickou než teoretickou povahu.
Praktická výuka je zajištěna jednak nejméně po dobu šesti měsíců ve schválené nemocnici s vhodným vybavením a odděleními, a jednak nejméně po dobu šesti měsíců v rámci schválené všeobecné lékařské praxe nebo ve schváleném zdravotním středisku, ve kterém lékaři poskytují primární lékařskou péči.
Praktická výuka probíhá ve spolupráci s dalšími zdravotnickými zařízeními nebo strukturami, které se zabývají všeobecným lékařstvím. Aniž jsou tím však dotčeny minimální délky výuky stanovené v druhém pododstavci, může být praktická výuka v dalších zdravotnických zařízeních nebo strukturách zabývajících se všeobecným lékařstvím poskytována nejvýše po dobu šesti měsíců.
Výuka vyžaduje osobní účast uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech osob, s nimiž pracuje.
4. Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství získáním dokladu o dosažené kvalifikaci na základě základní lékařské odborné přípravy uvedeného v příloze V bodu 5.1.1.
5. Členské státy mohou vydat doklady o dosažené kvalifikaci uvedené v příloze V bodu 5.1.4 lékaři, který nesplnil odbornou přípravu uvedenou v tomto článku, ale který absolvoval jinou další odbornou přípravu doloženou dokladem o dosažené kvalifikaci vydaným příslušnými orgány členského státu. Členské státy však mohou vydat takovýto doklad o dosažené kvalifikaci, pouze dokládá-li znalosti na úrovni kvalitativně rovnocenné úrovni znalostí dosažených odbornou přípravou stanovenou v tomto článku.
Členské státy určí mimo jiné rozsah další odborné přípravy, kterou uchazeč splnil, a rozsah jeho odborné praxe, které mohou nahradit odbornou přípravu stanovenou v tomto článku.
Členské státy však mohou vydat doklad o dosažené kvalifikaci uvedený v příloze V bodu 5.1.4, pouze získal-li uchazeč nejméně šestiměsíční zkušenost ve všeobecném lékařství v rámci všeobecné lékařské praxe nebo ve středisku, v němž lékaři poskytují primární lékařskou péči, podle odstavce 3.
Článek 29
Výkon činností všeobecného lékaře
Každý členský stát podmíní, s výhradou ustanovení o nabytých právech, výkon činností všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení získáním dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.
Členské státy mohou od této podmínky osvobodit osoby, které se právě účastní zvláštní odborné přípravy ve všeobecném lékařství.
Článek 30
Specifická nabytá práva všeobecných lékařů
1. Každý členský stát určí nabytá práva. Za nabyté právo musí nicméně považovat právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci svého vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4 všech lékařů, kteří mají toto právo k referenčnímu dni uvedenému ve zmíněném bodu na základě ustanovení použitelných pro povolání lékaře a týkajících se přístupu k odborným činnostem lékaře se základní odbornou přípravou a kteří jsou s využitím článků 21 nebo 23 k tomuto dni usazeni na území daného státu.
Příslušné orgány každého členského státu na požádání vydají lékařům, kterým náleží nabytá práva podle prvního pododstavce, osvědčení potvrzující právo vykonávat činnosti všeobecného lékaře v rámci vnitrostátního systému sociálního zabezpečení bez dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.1.4.
2. Každý členský stát uznává osvědčení uvedená v odst. 1 druhém pododstavci vydávaná státním příslušníkům členských států jinými členskými státy a přiznává jim na svém území stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci, které sám vydává a které umožňují výkon činností všeobecného lékaře v rámci jeho vnitrostátního systému sociálního zabezpečení.
Oddíl 3
Zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědní za všeobecnou péči
Článek 31
Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči
1. Přijetí na odbornou přípravu zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči je podmíněno ukončením všeobecného školního vzdělání v trvání deseti let potvrzeného diplomem, osvědčením nebo jiným dokladem vydaným příslušnými orgány nebo subjekty členského státu nebo osvědčením o složení přijímací zkoušky na rovnocenné úrovni do školy pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů.
2. Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči představuje řádné studium a zahrnuje přinejmenším předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.2.1.
Obsah uvedený v příloze V bodu 5.2.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.
Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.
3. Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zahrnuje nejméně tři roky studia nebo 4 600 hodin teoretického a klinického výcviku, přičemž délka teoretického výcviku představuje alespoň jednu třetinu a délka klinického výcviku alespoň jednu polovinu minimální délky odborné přípravy. Členské státy mohou poskytnout částečnou výjimku osobám, které absolvovaly část výuky formou jiného výcviku, který má alespoň rovnocennou úroveň.
Členské státy zajišťují, aby instituce pro vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů odpovídaly za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.
4. Teoretická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které uchazeč o odborné vzdělání získává odborné znalosti, pochopení a dovednosti nezbytné pro organizování, poskytování a vyhodnocování celkové zdravotní péče. Výuka je zajištěna učiteli ošetřovatelství a jinými kvalifikovanými osobami ve školách ošetřovatelství nebo jiných vzdělávacích zařízeních vybraných vzdělávacím ústavem.
5. Klinická výuka je součástí vzdělávání zdravotních sester a ošetřovatelů, ve které se uchazeč o odborné vzdělání učí jako součást týmu a v přímém kontaktu se zdravými nebo nemocnými jednotlivci nebo skupinou organizovat, poskytovat a vyhodnocovat požadovanou komplexní ošetřovatelskou péči na základě znalostí a dovedností, které získal. Uchazeč o vzdělání se učí nejen jak pracovat v týmu, ale také jak tým vést a organizovat celkovou zdravotní péči, včetně zdravotnické výchovy pro jednotlivce a malé skupiny v rámci zdravotnického zařízení nebo ve skupině.
Tato výuka se uskutečňuje v nemocnicích a jiných zdravotnických zařízeních a ve skupině pod odpovědností učitelů ošetřovatelství ve spolupráci s jinými kvalifikovanými zdravotními sestrami a ošetřovateli a s jejich pomocí. Na výuce se může podílet i jiný kvalifikovaný personál.
Uchazeči o odborné vzdělání se podílejí na činnostech dotyčného oddělení, pokud tyto činnosti přispívají k jejich odborné přípravě tak, že jim umožňují získat informace o úkolech ošetřovatelské péče.
6. Odborná příprava zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) |
přiměřené znalosti z věd, o které se opírá všeobecné ošetřovatelství, včetně dostatečného pochopení anatomie, fyziologie a chování zdravých a nemocných osob, jakož i vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým i sociálním prostředím lidské bytosti; |
b) |
dostatečné znalosti o povaze a etice profese a o obecných zásadách zdraví a ošetřovatelství; |
c) |
přiměřené klinické zkušenosti; tyto zkušenosti, které by měly být zvoleny s ohledem na svou studijní hodnotu, by měly být získány pod dohledem kvalifikovaného ošetřovatelského personálu a v místech, kde počet kvalifikovaných pracovníků a vybavení vyhovuje z hlediska ošetřovatelské péče o pacienty; |
d) |
schopnost účastnit se praktického výcviku zdravotnického personálu a získávat zkušenosti z práce s tímto personálem; |
e) |
zkušenosti z práce s příslušníky jiných profesí ve zdravotnictví. |
Článek 32
Výkon odborných činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči
Pro účely této směrnice se činností zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči rozumějí činnosti vykonávané na odborném základě a uvedené v příloze V bodu 5.2.2.
Článek 33
Specifická nabytá práva zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči
1. Vztahují-li se všeobecné předpisy o nabytých právech na zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědné za všeobecnou péči, musí činnosti podle článku 23 zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizování a provádění ošetřovatelské péče poskytované pacientovi.
2. V případě polských dokladů o kvalifikaci zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči, uplatňují se pouze tato ustanovení o nabytých právech. V případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči byly vydány nebo jejichž odborná příprava byla zahájena v Polsku před 1. lednem 2004 a kteří nesplňují minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 31, uznávají členské státy jako dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, je-li doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči v Polsku po níže uvedenou dobu:
a) |
diplom bakaláře ošetřovatelství (dyplom licencjata pielęgniarstwa) — po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení; |
b) |
diplom zdravotní sestry nebo ošetřovatele (dyplom pielęgniarki albo pielęgniarki dyplomowanej) — s postsekundárním vzděláním získaným na odborné zdravotnické škole — po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. |
Uvedené činnosti musí zahrnovat plnou odpovědnost za plánování, organizaci a výkon ošetřovatelské péče o pacienta.
3. Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci vydané v Polsku zdravotním sestrám a ošetřovatelům, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 31, doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup podle článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky ze dne 30. dubna 2004 č. 92, pol. 885) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita — matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky ze dne 13. května 2004 č. 110, pol. 1170), za účelem ověření, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou se zdravotními sestrami a ošetřovateli, kteří jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodu 5.2.2.
Oddíl 4
Zubní lékaři
Článek 34
Základní lékařská odborná příprava v oboru zubního lékařství
1. Přijetí na základní lékařskou odbornou přípravu v oboru zubního lékařství předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.
2. Celková doba základní lékařské odborné přípravy v oboru zubního lékařství zahrnuje nejméně pět let řádné teoretické a praktické výuky předmětů vyjmenovaných v příloze V bodu 5.3.1 na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy.
Obsah uvedený v příloze V bodu 5.3.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.
Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.
3. Základní lékařská odborná příprava v oboru zubního lékařství zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) |
přiměřené znalosti z oborů, na nichž je založena činnost zubního lékaře, a řádné pochopení vědeckých metod, zejména zásad měření biologických funkcí, hodnocení vědecky prokázaných skutečností a analýzy údajů; |
b) |
přiměřené znalosti o anatomii, fyziologii a chování zdravých a nemocných jedinců a o vlivu přírodního a sociálního prostřední na zdravotní stav lidí, pokud mají tyto znalosti vztah k zubnímu lékařství; |
c) |
přiměřené znalosti o stavbě a funkci zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání, zdravých i nemocných, a o jejich vztahu k obecnému zdravotnímu stavu a fyzické a sociální pohodě pacienta; |
d) |
přiměřené znalosti klinických oborů a metod, které poskytují komplexní přehled o anomáliích, kazech a nemocích zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání a o preventivní, diagnostické a terapeutické stomatologii; |
e) |
přiměřené klinické zkušenosti získané pod vhodným dohledem. |
Toto vzdělání musí poskytnout dovednosti nezbytné pro veškeré činnosti prevence, diagnostiky a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání.
Článek 35
Specializovaná lékařská odborná příprava v oboru zubního lékařství
1. Přijetí na specializovanou lékařskou odbornou přípravu v oboru zubního lékařství zahrnuje řádné ukončení a potvrzení pětiletého teoretického a praktického studia v rámci vzdělávání podle článku 34 nebo získání dokladů podle článků 23 a 37.
2. Specializovaná lékařská odborná příprava v oboru zubního lékařství zahrnuje teoretickou a praktickou výuku ve vysokoškolském středisku, v léčebném výukovém nebo výzkumném středisku nebo popřípadě v zařízení zdravotní péče schváleném k tomuto účelu příslušnými orgány nebo subjekty.
Jedná se o řádné denní studium po dobu alespoň tří let pod kontrolou příslušných orgánů nebo subjektů. Zahrnuje osobní účast zubního lékaře uchazeče o odborné vzdělání na činnosti a povinnostech dotyčných zařízení.
Minimální délku odborné přípravy uvedenou v druhém pododstavci lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit ji vědeckému a technickému pokroku.
3. Členské státy podmíní vydání dokladu o dosažené kvalifikaci odborného zubního lékaře získáním dokladu o základní lékařské odborné přípravě uvedeného v příloze V bodu 5.3.2.
Článek 36
Výkon odborných činností zubního lékaře
1. Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi zubních lékařů rozumějí činnosti uvedené v odstavci 3 a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2.
2. Povolání zubního lékaře je založeno na odborné přípravě v oboru zubního lékařství podle článku 34 a představuje zvláštní povolání, které se liší od povolání lékaře a odborného lékaře. Výkon činností zubního lékaře vyžaduje získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.3.2. Držitelé těchto dokladů o dosažené kvalifikaci se považují za rovné osobám, na něž se uplatňuje článek 23 nebo 37.
3. Členské státy zajistí, aby zubní lékaři měli právo na přístup k činnostem prevence, diagnózy a léčby anomálií a nemocí zubů, úst, čelistí a souvisejících tkání a k výkonu těchto činností v souladu s předpisy a pravidly profesní etiky k referenčním dnům uvedeným v příloze V bodu 5.3.2.
Článek 37
Specifická nabytá práva zubních lékařů
1. Za účelem výkonu odborných činností zubních lékařů pod označeními uvedenými v příloze V bodu 5.3.2 uznává každý členský stát doklady o dosažené kvalifikaci lékaře vydané v Itálii, Španělsku, Rakousku, České republice a na Slovensku osobám, jejichž lékařská odborná příprava byla zahájena před referenčními dny uvedenými pro dotčený členský stát ve zmíněné příloze, doplněné osvědčením vydaným příslušnými orgány členského státu.
Toto osvědčení musí prokázat splnění dvou podmínek:
a) |
dotyčné osoby skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávaly v tomto členském státě činnosti uvedené v článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení; |
b) |
tyto osoby jsou oprávněny k výkonu uvedených činností za stejných podmínek jako držitelé dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených pro tento členský stát v příloze V bodu 5.3.2. |
Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od tříletého výkonu činností podle druhého pododstavce písm. a).
V případě České republiky a Slovenska se uznávají doklady o dosažené kvalifikaci vydané v bývalém Československu stejně jako české a slovenské doklady o dosažené kvalifikaci a za stejných podmínek uvedených v předchozích pododstavcích.
2. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci lékaře vydané v Itálii osobám, které zahájily vysokoškolskou lékařskou odbornou přípravu po 28. lednu 1980 a nejpozději 31. prosince 1984, doplněné osvědčením vydaným příslušnými italskými orgány.
Toto osvědčení musí prokázat splnění tří podmínek:
a) |
dotyčné osoby složily příslušnou zkoušku způsobilosti prováděnou příslušnými italskými orgány za účelem zjištění, zda tyto osoby mají úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s osobami, které jsou držiteli dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených pro Itálii v příloze V bodu 5.3.2; |
b) |
dotyčné osoby skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávaly v Itálii činnosti podle článku 36 po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení; |
c) |
dotyčné osoby jsou oprávněny k výkonu činností uvedených v článku 36 za stejných podmínek jako držitelé dokladu o dosažené kvalifikaci uvedených v příloze V bodu 5.3.2 nebo je skutečně, v souladu se zákonem a převážně vykonávají. |
Osoby, které úspěšně ukončily nejméně tříleté studium osvědčené příslušnými orgány dotyčného členského státu jako rovnocenné odborné přípravě podle článku 34, jsou osvobozeny od složení zkoušky způsobilosti uvedené v druhém pododstavci písm. a).
Osoby, které zahájily univerzitní studium v oboru lékařství po 31. prosinci 1984, se považují za rovné výše uvedeným osobám za předpokladu, že zmíněné tříleté studium bylo zahájeno před 31. prosincem 1994.
Oddíl 5
Veterinární lékaři
Článek 38
Odborná příprava veterinárních lékařů
1. Celková doba odborné přípravy v oboru veterinárního lékařství celkem zahrnuje nejméně pět let řádné denní teoretické a praktické výuky předmětů, které jsou vyjmenovány v příloze V bodu 5.4.1, na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy.
Obsah uvedený v příloze V bodu 5.4.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.
Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.
2. Přijetí na tuto odbornou přípravu předpokládá získání diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.
3. Odborná příprava veterinárního lékaře zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) |
přiměřené znalosti z oborů, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře; |
b) |
přiměřené znalosti o anatomii a fyziologii zdravých zvířat, jejich chovu, reprodukci a obecné hygieně, jakož i o jejich krmení včetně technologie výroby a konzervace krmiv odpovídajících jejich potřebám; |
c) |
přiměřené znalosti o chování a ochraně zvířat; |
d) |
přiměřené znalosti o příčinách, povaze, průběhu, důsledcích, diagnostice a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově; včetně zvláštních znalostí o nemocích přenosných na člověka; |
e) |
přiměřené znalosti preventivního lékařství; |
f) |
přiměřené znalosti o hygieně a technologii získávání, výroby a uvádění do oběhu živočišných potravin nebo potravin živočišného původu určených k výživě lidí; |
g) |
přiměřené znalosti o právních a správních předpisech týkajících se výše uvedených oblastí; |
h) |
přiměřené klinické a jiné praktické zkušenosti získané pod vhodným dohledem. |
Článek 39
Specifická nabytá práva veterinárních lékařů
Aniž je dotčen čl. 23 odst. 4, s ohledem na státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře byly vydány a jejichž odborná příprava byla zahájena v Estonsku před 1. květnem 2004, uznávají členské státy takové doklady o dosažené kvalifikaci veterinárního lékaře, pokud jsou doplněny potvrzením osvědčujícím, že tyto osoby skutečně a v souladu se zákonem vykonávaly v Estonsku dotyčné činnosti po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.
Oddíl 6
Porodní asistentky
Článek 40
Odborná příprava porodních asistentek
1. Odborná příprava porodních asistentek zahrnuje celkem nejméně:
a) |
řádnou speciální odbornou přípravu pro porodní asistentky zahrnující teoretickou a praktickou výuku po dobu nejméně tří let (směr I) a předměty studijního programu uvedeného v příloze V bodu 5.5.1; nebo |
b) |
řádnou speciální odbornou přípravu pro porodní asistentky, která trvá nejméně 18 měsíců (směr II) a zahrnuje předměty studijního plánu uvedené v příloze V bodu 5.5.1, které nebyly předmětem rovnocenné výuky zdravotních sester a ošetřovatelů odpovědných za všeobecnou péči. |
Členské státy zajišťují, aby zařízení pověřená vzděláváním porodních asistentek odpovídala za koordinaci teorie a praxe během celého studijního programu.
Obsah uvedený v příloze V bodu 5.5.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit jej vědeckému a technickému pokroku.
Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.
2. Přístup k odborné přípravě pro porodní asistentky je vázán na splnění jedné z těchto podmínek:
a) |
dokončení nejméně deseti let povinné školní docházky pro směr I; nebo |
b) |
získáním dokladu o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou zdravotní péči uvedeného v příloze V bodu 5.2.2 pro směr II. |
3. Odborná příprava porodních asistentek zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) |
přiměřené znalosti z věd, o které se opírá činnost porodní asistentky, zejména z porodnictví a gynekologie; |
b) |
přiměřené znalosti profesní etiky a právní úpravy oboru; |
c) |
podrobné znalosti o biologických funkcích, anatomii a fyziologii v oblasti porodnictví a o novorozencích, a také znalosti o vztahu mezi zdravotním stavem a fyzickým a sociálním prostředím člověka a o jeho chování; |
d) |
přiměřené klinické zkušenosti získané pod dohledem personálu kvalifikovaného v oblasti porodnictví a ve schválených zařízeních; |
e) |
nezbytné znalosti vzdělání zdravotníků a zkušenosti ze spolupráce s nimi. |
Článek 41
Postupy pro uznávání dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky
1. Doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uvedené v příloze V bodu 5.5.2 jsou automaticky uznávány podle článku 21, pokud splňují jedno z těchto kritérií:
a) |
řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně tří let, která je:
|
b) |
řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně dvou let nebo 3 600 hodin podmíněná získáním dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči uvedených v příloze V bodu 5.2.2; |
c) |
řádná odborná příprava pro porodní asistentky po dobu nejméně 18 měsíců nebo 3 000 hodin podmíněná získáním dokladů o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči uvedených v příloze V bodu 5.2.2, po níž následuje jednoletá odborná praxe, o níž bylo vydáno osvědčení v souladu s odstavcem 2. |
2. Osvědčení uvedené v odstavci 1 vydávají příslušné orgány domovského členského státu. Toto osvědčení potvrzuje, že držitel po získání dokladu o dosažené kvalifikaci porodní asistentky uspokojivě vykonával činnosti porodní asistentky po odpovídající dobu v nemocnici nebo zařízení zdravotní péče schváleném za tímto účelem.
Článek 42
Výkon odborných činností porodní asistentky
1. Tento oddíl se vztahuje na činnosti porodních asistentek stanovené každým členským státem, aniž je dotčen odstavec 2, a vykonávané pod profesními označeními uvedenými v příloze V bodu 5.5.2.
2. Členské státy zajistí, aby porodní asistentky měly přístup alespoň k těmto činnostem a jejich výkonu:
a) |
poskytovat správné informace a rady v oblasti plánovaného rodičovství; |
b) |
diagnostikovat těhotenství, sledovat normální těhotenství, provádět vyšetření nezbytná ke sledování průběhu normálního těhotenství; |
c) |
předepisovat nebo doporučovat vyšetření nezbytná pro co nejrychlejší diagnózu rizikového těhotenství; |
d) |
vypracovávat program přípravy budoucích rodičů na jejich úlohu, zajišťovat úplnou přípravu na porod včetně poradenství v oblasti hygieny a výživy; |
e) |
pomáhat rodičce při porodu a sledovat stav plodu v děloze vhodnými klinickými a technickými prostředky; |
f) |
provádět spontánní porody, včetně případného nástřihu hráze, a v naléhavých případech i porody v poloze koncem pánevním; |
g) |
rozpoznávat u matky nebo dítěte příznaky anomálií, které vyžadují zásah lékaře, a pomáhat lékaři v případě zásahu; přijímat neodkladná opatření v nepřítomnosti lékaře, zejména ruční vyjmutí placenty a případné následné ruční vyšetření dělohy; |
h) |
vyšetřovat novorozence a pečovat o něj; činit veškeré kroky, které se jeví nezbytnými, a provádět popřípadě okamžitou resuscitaci; |
i) |
pečovat o rodičku, sledovat ji v šestinedělí a poskytovat jí veškeré potřebné rady umožňující vývoj novorozence v nejlepších podmínkách; |
j) |
uplatňovat léčbu předepsanou lékařem; |
k) |
vypracovávat nezbytné písemné zprávy. |
Článek 43
Specifická nabytá práva porodních asistentek
1. Každý členský stát v případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky splňují všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, avšak podle článku 41 nejsou uznány, nejsou-li doplněny osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, uznává za dostatečný důkaz doklad o dosažené kvalifikaci vydaný těmito členskými státy před referenčními dny uvedenými v příloze V bodu 5.5.2 doplněný potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci vykonávali skutečně a v souladu se zákonem dotyčné činnosti po dobu nejméně dvou po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto potvrzení.
2. Podmínky odstavce 1 se použijí pro státní příslušníky členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky potvrzují ukončení odborné přípravy na území bývalé Německé demokratické republiky splňující všechny minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, kdy však doklad o dosažené kvalifikaci podle článku 41 nelze uznat, není-li doplněn osvědčením o odborné praxi podle čl. 41 odst. 2, v případě, že osvědčuje studium zahájené před 3. říjnem 1990.
3. V případě polských dokladů o dosažené kvalifikaci porodní asistentky se uplatňují pouze tato ustanovení o nabytých právech.
V případě státních příslušníků členských států, jejichž doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky byly vydány nebo jejichž odborná příprava byla zahájena v Polsku před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, členské státy uznávají následující doklad o dosažené kvalifikaci porodní asistentky, je-li doplněn potvrzením osvědčujícím, že tito státní příslušníci členských států vykonávali skutečně a v souladu se zákonem činnosti porodní asistentky po níže uvedenou dobu:
a) |
diplom bakaláře porodní asistence (dyplom licencjata położnictwa) — po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání osvědčení; |
b) |
diplom porodní asistentky (dyplom położnej) — s postsekundárním vzděláním získaným na odborné zdravotnické škole — po dobu nejméně pěti po sobě následujících let v průběhu sedmi let předcházejících dni vydání osvědčení. |
4. Členské státy uznávají doklady o dosažené kvalifikaci porodní asistentky vydané v Polsku porodním asistentkám, jejichž odborná příprava skončila před 1. květnem 2004 a nesplňuje minimální požadavky na odbornou přípravu podle článku 40, doložené diplomem „bakalář“, které byly získány na základě speciálního programu pro kariérní postup uvedeného v článku 11 zákona ze dne 20. dubna 2004 o změně zákona o povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky a některých jiných právních předpisů (Úřední věstník Polské republiky ze dne 30. dubna 2004 č. 92, pol. 885) a nařízení ministra zdravotnictví ze dne 11. května 2004 o podmínkách vzdělávání zdravotních sester, ošetřovatelů a porodních asistentek, kteří jsou držiteli dokladu o ukončeném středoškolském vzdělání (maturita — matura) a absolvovali střední zdravotnickou školu a další zdravotní odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry, ošetřovatele a porodní asistentky (Úřední věstník Polské republiky ze dne 13. května 2004 č. 110, pol. 1170), za účelem ověření, zda dotyčná osoba má úroveň znalostí a dovedností srovnatelnou s porodními asistentkami, které jsou držiteli kvalifikací uvedených pro Polsko v příloze V bodu 5.5.2.
Oddíl 7
Farmaceuti
Článek 44
Odborná příprava farmaceutů
1. Přijetí na odbornou přípravu farmaceuta je podmíněno získáním diplomu nebo osvědčení, které opravňuje k dotyčnému studiu na vysokých školách a vyšších vzdělávacích zařízeních s uznanou vysokoškolskou úrovní v členském státě.
2. Doklad o dosažené kvalifikaci farmaceuta musí potvrzovat absolvování odborné přípravy v trvání nejméně pěti let zahrnující:
a) |
nejméně čtyři roky řádné denní teoretické a praktické výuky na vysoké škole, ve vyšším vzdělávacím zařízení s uznanou vysokoškolskou úrovní nebo pod dohledem vysoké školy; |
b) |
nejméně šest měsíců praktického výcviku v lékárně otevřené pro veřejnost nebo v nemocnici pod dohledem farmaceutického oddělení uvedené nemocnice. |
Studium zahrnuje alespoň program uvedený v příloze V bodu 5.6.1. Obsahy uvedené v příloze V bodu 5.6.1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.
Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.
3. Odborná příprava farmaceutů zaručí, že dotyčná osoba získala tyto znalosti a dovednosti:
a) |
přiměřené znalosti o lécích a látkách použitých při výrobě léků; |
b) |
přiměřené znalosti o farmaceutické technologii a fyzikálním, chemickém, biologickém a mikrobiologickém testování léčiv; |
c) |
přiměřené znalosti o metabolismu a účincích léčiv, jakož i o účincích toxických látek a o způsobu užívání léčiv; |
d) |
přiměřené znalosti k vyhodnocení vědeckých údajů týkajících se léčiv umožňující poskytovat náležité informace na základě těchto znalostí; |
e) |
přiměřené znalosti o právních a jiných požadavcích souvisejících s lékárenskou praxí. |
Článek 45
Výkon odborných činností farmaceuta
1. Pro účely této směrnice se činnostmi farmaceuta rozumí činnosti, které v jednom nebo více členských státech podléhají požadavku na odbornou kvalifikaci vztahujícího se na přístup k těmto činnostem a na jejich výkon a které mohou vykonávat držitelé dokladů o dosažené kvalifikaci uvedených v příloze V bodu 5.6.2.
2. Členské státy zajistí, aby držitelé dokladů o dokladu o vysokoškolském nebo rovnocenném vzdělání ve farmacii vyhovujícího podmínkám stanoveným v článku 44 měli právo na přístup alespoň k těmto činnostem a na výkon těchto činností, s výhradou případného uložení povinnosti doplnit si odborné zkušenosti:
a) |
příprava farmaceutické formy léčiv; |
b) |
výroba a testování léčiv; |
c) |
testování léčiv v laboratoři pro zkoušení léčiv; |
d) |
skladování, uchovávání a distribuce léčiv na úrovni velkoobchodů; |
e) |
příprava, testování, skladování a dodávky léčiv v lékárnách otevřených pro veřejnost; |
f) |
příprava, testování, skladování a výdej léčiv v nemocnicích; |
g) |
poskytování informací a rad o léčivech. |
3. Je-li v členském státě přístup k některé z činností farmaceuta a jejich výkon podmíněn vedle získání dokladu o dosažené kvalifikaci uvedeného v příloze V bodu 5.6.2 i požadavkem na doplňkovou odbornou praxi, uznává dotyčný členský stát jako dostatečný důkaz potvrzení vydané příslušnými orgány domovského členského státu osvědčující, že zúčastněná osoba vykonávala dotyčné činnosti po stejnou dobu v domovském členském státě.
4. Uznávání podle odstavce 3 se však nevztahuje na získání odborných zkušeností po dobu dvou let požadované v Lucemburském velkovévodství jako podmínka pro udělení státní koncese na provoz veřejné lékárny.
5. Pokud v některém členském státě existoval k 16. září 1985 mechanismus výběrového řízení na základě testů za účelem vybrat osoby z držitelů dokladů uvedených v odstavci 2, které mají být jmenovány držiteli nových lékáren, jež mají být zřízeny v rámci vnitrostátního geografického distribučního systému, může takový členský stát odchylně od odstavce 1 zachovat tento mechanismus výběrového řízení a může uložit státním příslušníkům členských států držícím doklady o dosažené kvalifikaci farmaceuta uvedené v příloze V bodu 5.6.2 nebo kteří využívají článek 23, aby se takového výběrového řízení účastnili.
Oddíl 8
Architekti
Článek 46
Odborná příprava architektů
1. Celková délka odborné přípravy architekta zahrnuje nejméně buď čtyři roky řádného studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, nebo nejméně šest let studia na vysoké škole nebo ve srovnatelné vzdělávací instituci, z toho nejméně tři roky ve formě řádného studia. Odborná příprava musí být zakončena úspěšným složením zkoušky vedoucí k získání titulu.
Tato odborná příprava je zajištěna studiem na vysokoškolské úrovni, které se v rozhodující míře týká architektury a které musí zajistit vyváženost teoretických a praktických stránek přípravy v architektuře a zaručit získání těchto znalostí a dovedností:
a) |
schopnost vytvářet architektonické projekty splňující jak estetické, tak technické požadavky; |
b) |
odpovídající znalost historie a teorie architektury a souvisejících umění, technologií a humanitních věd; |
c) |
znalost výtvarného umění jako jednoho z vlivů na kvalitu architektonického díla; |
d) |
odpovídající znalosti týkající se urbanistiky, územního plánování a dovedností spojených s procesem plánování; |
e) |
schopnost porozumět vztahu mezi lidmi a architektonickými díly a mezi architektonickými díly a jejich prostředím, potřebě propojit architektonická díla a prostory mezi nimi s lidskými potřebami a měřítky; |
f) |
schopnost chápat povolání architekta a jeho úlohu ve společnosti, zejména při přípravě návrhů, které zohledňují společenské faktory; |
g) |
znalost metod průzkumu a přípravy zadání pro návrh projektu; |
h) |
schopnost pochopit projektování stavby, konstrukční a stavebně technické problémy spojené s projektováním stavby; |
i) |
odpovídající znalost fyzikálních otázek a technologií a funkce staveb, aby poskytovaly vnitřní podmínky pro pohodlí a ochranu před vlivy počasí; |
j) |
nezbytné dovednosti pro projektování, aby byly uspokojeny požadavky uživatelů stavby v rámci omezení, daných nákladovými faktory a stavebními předpisy; |
k) |
odpovídající znalost průmyslových odvětví, organizací, předpisů a postupů, které souvisejí s převáděním projektů do staveb a s integrací plánů do celkového plánování. |
2. Znalosti a dovednosti uvedené v odstavci 1 lze změnit postupem podle čl. 58 odst. 2 s cílem přizpůsobit je vědeckému a technickému pokroku.
Tato aktualizace nesmí vyžadovat u žádného členského státu změnu stávajících legislativních zásad týkajících se struktury povolání, co se týče odborné přípravy a podmínek pro přístup fyzických osob.
Článek 47
Odchylky od požadavků na odbornou přípravu architektů
1. Odchylně od článku 46 se za vyhovující článku 21 uznává rovněž odborná příprava na „Fachhochschulen“ ve Spolkové republice Německo v délce tří let ve formě, která existovala k 5. srpnu 1985, pokud odpovídá požadavkům stanoveným v článku 46 a umožňuje přístup k činnostem uvedeným v článku 48 v dotyčném členském státu s profesním označením architekt, za předpokladu, že tato příprava byla doplněna čtyřletou dobou odborné praxe ve Spolkové republice Německo doložené osvědčením vydaným profesní organizací, na jejímž seznamu je architekt, který chce využít této směrnice, zapsán.
Profesní organizace musí předem prokázat, že práce provedené dotyčným architektem v oboru architektury představují přesvědčivý důkaz praktického uplatnění všech znalostí a dovedností podle čl. 46 odst. 1. Osvědčení se vydává stejným postupem, jenž se používá pro zápis na seznam architektů.
2. Odchylně od článku 46 se za vyhovující článku 21 uznává rovněž odborná příprava v rámci programů zvyšování odbornosti nebo v rámci rozvolněného vysokoškolského studia, která odpovídá požadavkům stanoveným v článku 46 a kterou zakončila úspěšně složenou zkouškou z architektury osoba, která již sedm nebo více let pracuje v oboru architektury pod dohledem architekta nebo architektonického ateliéru. Tato zkouška musí být na úrovni zkoušky vedoucí k získání titulu a musí být rovnocenná závěrečné zkoušce podle čl. 46 odst. 1 prvního pododstavce.
Článek 48
Výkon odborných činností architektů
1. Pro účely této směrnice se odbornými činnostmi v oboru architektury rozumí činnosti obvykle vykonávané pod profesním označením „architekt“.
2. Za osoby, které splňují požadavky stanovené pro výkon odborných činností v oboru architektury pod profesním označením „architekt“, se považují státní příslušníci členského státu oprávnění používat toto profesní označení v souladu se zákonem, který poskytuje příslušnému orgánu členského státu možnost udělit toto profesní označení státním příslušníkům členských států, kteří obzvláště vynikli svými úspěchy v oboru architektury. Výkon činností v oboru architektury je dotyčným osobám potvrzen v osvědčení, které vydává jejich domovský členský stát.
Článek 49
Specifická nabytá práva architektů
1. Každý členský stát uznává doklady o dosažené kvalifikaci architekta uvedené v příloze VI bodu 6.1, které byly vydány ostatními členskými státy a dosvědčují studium, jež bylo zahájeno nejpozději v referenčním akademickém roce uvedeném ve zmíněné příloze, a přiznává těmto dokladům o dosažené kvalifikaci, i když nesplňují minimální požadavky podle článku 46, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon, stejné účinky jako dokladům o dosažené kvalifikaci v oboru architektury, které sám vydává.
Za těchto okolností se uznávají osvědčení vydávaná příslušnými orgány Spolkové republiky Německo dokládající rovnocennost dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných počínaje 8. květnem 1945 příslušnými orgány Německé demokratické republiky s doklady uvedenými ve zmíněné příloze.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, každý členský stát uznává následující doklady o dosažené kvalifikaci a přiznává jim na svém území, pokud se jedná o přístup k odborným činnostem architekta a jejich výkon pod profesním označením architekt, stejné účinky, jaké mají doklady o dosažené kvalifikaci, které sám vydává: osvědčení vydávaná státním příslušníkům členských států členskými státy, ve kterých platí pravidla upravující přístup k činnostem architekta a jejich výkon, a to k těmto referenčním dnům:
a) |
1. leden 1995 pro Rakousko, Finsko a Švédsko; |
b) |
1. květen 2004 pro Českou republiku, Estonsko, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovinsko a Slovensko; |
c) |
5. srpen 1987 pro ostatní členské státy. |
Osvědčení uvedená v odstavci 1 prokazují, že jejich držitel získal oprávnění používat profesní označení architekt před příslušným dnem a že skutečně vykonával dotyčné činnosti po dobu nejméně tří po sobě následujících let v průběhu pěti let předcházejících dni vydání tohoto osvědčení podle uvedených pravidel.
KAPITOLA IV
Společná ustanovení o usazení
Článek 50
Dok lady a formality
1. Pokud příslušné orgány hostitelského členského státu rozhodnou o žádosti o povolení vykonávat dotyčné regulované povolání podle této hlavy, mohou vyžadovat doklady a osvědčení uvedená v příloze VII.
Doklady uvedené v příloze VII bodu 1 písm. d), e) a f) nesmějí být ke dni předložení starší tří měsíců.
Členské státy, subjekty a jiné právnické osoby zajistí důvěrnost obdržených informací.
2. V případě důvodných pochybností může hostitelský členský stát požadovat od příslušných orgánů členského státu potvrzení o pravosti osvědčení a dokladů o dosažené kvalifikaci vydaných v tomto jiném členském státě a případně potvrzení o tom, že oprávněná osoba splňuje pro povolání uvedená v kapitole III této hlavy minimální požadavky na odbornou přípravu podle článků 24, 25, 28, 31, 34, 35, 38, 40, 44 a 46.
3. V případě důvodných pochybností, pokud byl doklad o dosažené kvalifikaci podle čl. 3 odst. 1 písm. c) vydán příslušným orgánem členského státu a zahrnuje odbornou přípravu, která byla zcela nebo částečně absolvována v zařízení zřízeném v souladu se zákonem na území jiného členského státu, je hostitelský členský stát oprávněn ověřit u příslušného orgánu členského státu, ve kterém byl doklad vydán:
a) |
zda studium v tomto zařízení bylo oficiálně schváleno vzdělávacím zařízením členského státu, který doklad vydal; |
b) |
zda vydaný doklad o dosažené kvalifikaci odpovídá dokladu, který by byl vydán, kdyby se studium uskutečnilo zcela na území členského státu, který doklad vydal; a |
c) |
zda doklad o dosažené kvalifikaci přiznává stejná profesní práva na území členského státu, který doklad vydal. |
4. Pokud hostitelský členský stát požaduje od státních příslušníků tohoto členského státu pro přístup k regulovanému povolání nebo jeho výkon, aby učinili místopřísežné nebo čestné prohlášení, a toto místopřísežné nebo čestné prohlášení nemohou učinit státní příslušníci jiných členských států, zajistí hostitelský členský stát, aby byla dotyčné osobě nabídnuta jeho rovnocenná a vhodná formulace.
Článek 51
Postup pro vzájemné uznávání odborných kvalifikací
1. Příslušný orgán hostitelského členského státu potvrdí přijetí žádosti ve lhůtě jednoho měsíce a případně žadatele informuje o chybějících dokladech.
2. Vyřizování žádosti o povolení vykonávat regulované povolání musí být ukončeno co nejdříve a výsledek musí být sdělen spolu s odůvodněným rozhodnutím příslušného orgánu hostitelského členského státu nejpozději do tří měsíců po předložení všech dokladů žadatele. V případech patřících do kapitol I a II této hlavy lze však tuto lhůtu prodloužit o jeden měsíc.
3. Proti tomuto rozhodnutí nebo proti tomu, že nebylo vydáno ve stanovené lhůtě, musí být přípustný opravný prostředek podle vnitrostátních právních předpisů.
Článek 52
Užívání profesních označení
1. Pokud je v hostitelském členském státě regulováno užívání profesního označení činností dotyčného povolání, používají státní příslušníci členských států, kteří jsou oprávnění vykonávat regulované povolání na základě hlavy III, profesní označení hostitelského státu odpovídající uvedenému povolání v tomto členském státě a příslušné zkratky.
2. Pokud je v hostitelském členském státě povolání regulováno sdružením nebo organizací ve smyslu čl. 3 odst. 2, jsou státní příslušníci členských států oprávněni užívat profesní označení nebo jeho zkratku udělované organizací nebo sdružením, pouze prokáží-li členství v této organizaci nebo sdružení.
Pokud sdružení nebo organizace podmiňují členství určitými kvalifikačními požadavky, mohou je použít na státní příslušníky ostatních členských států, kteří jsou držiteli dokladu o dosažené kvalifikaci, pouze v souladu s touto směrnicí.
HLAVA IV
PRAVIDLA PRO VÝKON POVOLÁNÍ
Článek 53
Jazykové znalosti
Osoby, které využijí uznávání odborných kvalifikací, musí mít jazykové znalostí nezbytné k výkonu povolání v hostitelském členském státě.
Článek 54
Užívání akademických titulů
Aniž jsou dotčeny články 7 a 52, hostitelské členské státy přiznávají dotyčným osobám právo užívat jejich akademické tituly přiznané v domovských členských státech a popřípadě zkratky těchto titulů v jazyce domovského členského státu. Hostitelský členský stát může požadovat, aby tento titul byl doprovázen názvem a sídlem zařízení nebo zkušební komise, které jej udělily. Je-li možné zaměnit akademický titul domovského členského státu s titulem, který platí v hostitelském členském státě a vyžaduje zde další odbornou přípravu, kterou oprávněná osoba nezískala, může tento hostitelský členský stát stanovit, že tato osoba bude užívat svůj akademický titul domovského členského státu ve vhodné podobě, kterou hostitelský členský stát určí.
Článek 55
Schválení zdravotní pojišťovnou
Aniž je dotčen čl. 5 odst. 1 a článek 6 první pododstavec písm. b), členské státy, které podmiňují uzavření smlouvy o poskytování zdravotní péče mezi osobou, jež získala odbornou kvalifikaci na jejich území, a zdravotní pojišťovnou absolvováním přípravné zkušební doby nebo délkou odborné praxe, zprostí této povinnosti držitele dokladů o dosažené kvalifikaci lékaře a zubního lékaře získané v jiném členském státě.
HLAVA V
SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A ODPOVĚDNOST ZA PROVEDENÍ
Článek 56
Příslušné orgány
1. Příslušné orgány hostitelského a domovského členského státu úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc s cílem usnadnit uplatňování této směrnice. Zajistí důvěrnost údajů, které si vymění.
2. Příslušné orgány hostitelského a domovského členského státu si vyměňují informace o disciplinárních a trestněprávních sankcích nebo jiných závažných zvláštních okolnostech, které by mohly mít důsledky na výkon činností podle této směrnice, přitom je nutno dodržovat ustanovení o ochraně osobních údajů obsažená ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (24) a 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (25).
Domovský členský stát prozkoumá správnost okolností a jeho orgány rozhodnou o povaze a rozsahu šetření, která je nutno provést, a uvědomí hostitelský členský stát o závěrech, které z dostupných údajů vyvodil.
3. Každý členský stát určí do 20. října 2007 orgány a subjekty pověřené vydávat nebo přijímat doklady o dosažené kvalifikaci a jiné doklady nebo informace a orgány a subjekty pověřené přijímat žádosti a vydávat rozhodnutí podle této směrnice a neprodleně o tom uvědomí ostatní členské státy a Komisi.
4. Každý členský stát jmenuje koordinátora pro činnosti orgánů uvedených v odstavci 1 a uvědomí o tom ostatní členské státy a Komisi.
Úkolem koordinátora je:
a) |
podporovat jednotné uplatňování této směrnice; |
b) |
shromažďovat všechny informace podstatné pro její uplatňování v členských státech, např. o podmínkách pro přístup k regulovaným povoláním v členských státech. |
Ke splnění úkolu uvedeného v písmenu b) mohou koordinátoři využít kontaktních míst uvedených v článku 57.
Článek 57
Kontaktní místa
Do 20. října 2007 každý členský stát určí kontaktní místo, jehož úkolem je:
a) |
poskytovat občanům a kontaktním místům ostatních členských států informace týkající se uznávání odborných kvalifikací podle této směrnice, jako například informace o právní úpravě povolání a výkonu těchto povolání, včetně právních předpisů o sociálním zabezpečení, a případně o pravidlech etiky; |
b) |
napomáhat občanům při výkonu práv, která jsou jim touto směrnicí přiznána, případně ve spolupráci s ostatními kontaktními místy a příslušnými orgány hostitelského členského státu. |
Kontaktní místa informují Komisi na její žádost o výsledcích případů, kterými se zabývají podle písmene b), ve lhůtě dvou měsíců od obdržení této žádosti.
Článek 58
Výbor pro uznávání odborných kvalifikací
1. Komisi je nápomocen Výbor pro uznávání odborných kvalifikací (dále jen „výbor“), složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je dva měsíce.
3. Výbor přijme svůj jednací řád.
Článek 59
Konzultace
Komise zajistí náležité konzultace s odborníky z příslušných profesních skupin, zejména v souvislosti s prací výboru uvedeného v článku 58, a předloží výboru zprávu o těchto konzultacích opatřenou komentářem.
HLAVA VI
JINÁ USTANOVENÍ
Článek 60
Zprávy
1. Od 20. října 2007 překládají členské státy každé dva roky Komisi zprávu o uplatňování tohoto systému. Kromě obecných poznámek je ve zprávě uveden statistický přehled vydaných rozhodnutí a popis hlavních problémů, které vyplývají z uplatňování této směrnice.
2. Od 20. října 2007 vypracuje Komise každých pět let zprávu o provádění této směrnice.
Článek 61
Ustanovení o odchylce
Setká-li se členský stát v určitých oblastech při provádění této směrnice s vážnými obtížemi, prověří Komise tyto obtíže společně s dotyčným členským státem.
Komise případně postupem podle čl. 58 odst. 2 rozhodne o tom, že povolí dotyčnému členskému státu, aby se po určitou dobu odchýlil od dotyčného ustanovení.
Článek 62
Zrušení
Směrnice 77/452/EHS, 77/453/EHS, 78/686/EHS, 78/687/EHS, 78/1026/EHS, 78/1027/EHS, 80/154/EHS, 80/155/EHS, 85/384/EHS, 85/432/EHS, 85/433/EHS, 89/48/EHS, 92/51/EHS, 93/16/EHS a 1999/42/ES se zrušují s účinkem ode dne 20. října 2007. Odkazy na zrušené směrnice se považují za odkazy na tuto směrnici a právní akty přijaté na základě těchto směrnic nejsou zrušením dotčeny.
Článek 63
Provedení
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 20. října 2007. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Článek 64
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.
Článek 65
Určení
Tato směrnice je určena členským státům.
Ve Štrasburku dne 7. září 2005.
Za Evropský parlament
předseda
J. BORRELL FONTELLES
Za Radu
předseda
C. CLARKE
(1) Úř. věst. C 181 E, 30.7.2002, s. 183.
(2) Úř. věst. C 61, 14.3.2003, s. 67.
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. února 2004 (Úř. věst. C 97 E, 22.4.2004, s. 230), společný postoj Rady ze dne 21. prosince 2004 (Úř. věst. C 58 E, 8.3.2005, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 11. května 2005. Rozhodnutí Rady ze dne 6. června 2005.
(4) Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1.
(5) Úř. věst. L 19, 24.1.1989, s. 16. Směrnice ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/19/ES (Úř. věst. L 206, 31.7.2001, s. 1).
(6) Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 2004/108/ES (Úř. věst. L 32, 5.2.2004, s. 15).
(7) Úř. věst. L 201, 31.7.1999, s. 77.
(8) Úř. věst. L 176, 15.7.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(9) Úř. věst. L 176, 15.7.1977, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.
(10) Úř. věst. L 233, 24.8.1978, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(11) Úř. věst. L 233, 24.8.1978, s. 10. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(12) Úř. věst. L 362, 23.12.1978, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.
(13) Úř. věst. L 362, 23.12.1978, s. 7. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.
(14) Úř. věst. L 33, 11.2.1980, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(15) Úř. věst. L 33, 11.2.1980, p. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2001/19/ES.
(16) Úř. věst. L 223, 21.8.1985, s. 15. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(17) Úř. věst. L 253, 24.9.1985, s. 34. Směrnice ve znění směrnice 2001/19/ES.
(18) Úř. věst. L 253, 24.9.1985, s. 37. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(19) Úř. věst. L 165, 7.7.1993, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1).
(20) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(21) Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 2003.
(22) Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36. Směrnice ve znění aktu o přistoupení z roku 2003.
(23) Úř. věst. L 145, 13.6.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2004/66/ES (Úř. věst. L 168, 1.5.2004, s. 35).
(24) Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31. Směrnice ve znění nařízení (ES) č. 1882/2003.
(25) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
PŘÍLOHA I
Seznam profesních sdružení nebo organizací, které splňují podmínky čl. 3 odst. 2
IRSKO (1)
1. |
The Institute of Chartered Accountants in Ireland (2) |
2. |
The Institute of Certified Public Accountants in Ireland (2) |
3. |
The Association of Certified Accountants (2) |
4. |
Institution of Engineers of Ireland |
5. |
Irish Planning Institute |
SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ
1. |
Institute of Chartered Accountants in England and Wales |
2. |
Institute of Chartered Accountants of Scotland |
3. |
Institute of Chartered Accountants in Ireland |
4. |
Chartered Association of Certified Accountants |
5. |
Chartered Institute of Loss Adjusters |
6. |
Chartered Institute of Management Accountants |
7. |
Institute of Chartered Secretaries and Administrators |
8. |
Chartered Insurance Institute |
9. |
Institute of Actuaries |
10. |
Faculty of Actuaries |
11. |
Chartered Institute of Bankers |
12. |
Institute of Bankers in Scotland |
13. |
Royal Institution of Chartered Surveyors |
14. |
Royal Town Planning Institute |
15. |
Chartered Society of Physiotherapy |
16. |
Royal Society of Chemistry |
17. |
British Psychological Society |
18. |
Library Association |
19. |
Institute of Chartered Foresters |
20. |
Chartered Institute of Building |
21. |
Engineering Council |
22. |
Institute of Energy |
23. |
Institution of Structural Engineers |
24. |
Institution of Civil Engineers |
25. |
Institution of Mining Engineers |
26. |
Institution of Mining and Metallurgy |
27. |
Institution of Electrical Engineers |
28. |
Institution of Gas Engineers |
29. |
Institution of Mechanical Engineers |
30. |
Institution of Chemical Engineers |
31. |
Institution of Production Engineers |
32. |
Institution of Marine Engineers |
33. |
Royal Institution of Naval Architects |
34. |
Royal Aeronautical Society |
35. |
Institute of Metals |
36. |
Chartered Institution of Building Services Engineers |
37. |
Institute of Measurement and Control |
38. |
British Computer Society |
(1) Státní příslušníci Irska jsou rovněž členy těchto sdružení nebo organizací ve Spojeném království:
|
Institute of Chartered Accountants in England and Wales |
|
Institute of Chartered Accountants of Scotland |
|
Institute of Actuaries |
|
Faculty of Actuaries |
|
The Chartered Institute of Management Accountants |
|
Institute of Chartered Secretaries and Administrators |
|
Royal Town Planning Institute |
|
Royal Institution of Chartered Surveyors |
|
Chartered Institute of Building. |
(2) Pouze pro činnost účetního auditu.
PŘÍLOHA II
Seznam oborů, které mají zvláštní strukturu, uvedených v čl. 11 písm. c) bodu ii)
1. Oblast zdravotnická a péče o dítě
Odborná příprava pro povolání:
v Německu:
— |
dětská sestra, dětský ošetřovatel („Kinderkrankenschwester/Kinderkrankenpfleger“), |
— |
rehabilitační pracovník („Krankengymnast(in)/Physiotherapeut(in)“) (1), |
— |
ergoterapeut („Beschäftigungs- und Arbeitstherapeut/Ergotherapeut“), |
— |
logoped („Logopäde/Logopädin“), |
— |
ortoptista („Orthoptist(in)“), |
— |
státem uznaný vychovatel („staatlich anerkannte(r) Erzieher(in)“), |
— |
státem uznaný pedagog-terapeut („staatlich anerkannte(r) Heilpädagoge (-in)“), |
— |
zdravotní laborant („medizinisch-technische(r) Laboratoriums- Assistent(in)“), |
— |
radiologický laborant („medizinisch-technische(r) Radiologie-Assistent(in)“), |
— |
zdravotní technik („medizinisch-technische(r) Assistent(in) für Funktionsdiagnostik“), |
— |
veterinární technik („veterinärmedizinisch-technische(r) Assistent(in)“), |
— |
dietní sestra, dietní ošetřovatel („Diätassistent(in)“), |
— |
farmaceutický laborant („Pharmazieingenieur“) odborná příprava získaná do 31. března 1994 v bývalé Německé demokratické republice nebo na území nových spolkových zemí, |
— |
psychiatrická sestra, psychiatrický ošetřovatel („psychiatrische(r) Krankenschwester/Krankenpfleger“), |
— |
logoped („Sprachtherapeut(in)“); |
v České republice:
— |
„zdravotnický asistent“, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a 4 roky středního odborného vzdělání na střední zdravotnické škole, zakončeného maturitní zkouškou,
— |
„nutriční asistent“, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a 4 roky středního odborného vzdělání na střední zdravotnické škole, zakončeného maturitní zkouškou;
v Itálii:
— |
zubní laborant („odontotecnico“), |
— |
oční optik („ottico“); |
na Kypru:
— |
zubní technik („οδοντοτεχνίτης“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14 let, zahrunujícímu nejméně 6 let základního vzdělání, 6 let středního vzdělání a 2 roky postsekundárního odborného vzdělání, následovaného 1 rokem odborné praxe,
— |
optik („τεχνικός oπτικός“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14 let, zahrnujícímu nejméně 6 let základního vzdělání, 6 let středního vzdělání a 2 roky postsekundárního vzdělání, následovaného 1 rokem odborné praxe;
v Lotyšsku:
— |
zubní sestra („zobārstniecības māsa“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 2 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 3 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o odbornosti,
— |
biomedikální laborant („biomedicīnas laborants“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 2 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 2 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o odbornosti,
— |
zubní technik („zobu tehniķis“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 2 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 2 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o odbornosti,
— |
fyzioterapeutický asistent („fizioterapeita asistents“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 13 let, zahrnujícímu nejméně 10 let všeobecného vzdělání a 3 roky odborného vzdělání na zdravotnické škole, následovaného 2 roky odborné praxe, na jejímž konci musí být složena zkouška k získání osvědčení o odbornosti;
v Lucembursku:
— |
radiologický laborant („assistant(e) technique médical(e) en radiologie“), |
— |
zdravotní laborant („assistant(e) technique médical(e) de laboratoire“), |
— |
psychiatrická sestra, psychiatrický ošetřovatel („infirmier/ière psychiatrique“), |
— |
zdravotnický asistent na chirurgii („assistant(e) technique médical(e) en chirurgie“), |
— |
dětská sestra, dětský ošetřovatel („infirmier/ière puériculteur/trice“), |
— |
zdravotní sestra na anasteziologii, ošetřovatel na anesteziologii („infirmier/ière anesthésiste“), |
— |
diplomovaný masér („masseur/euse diplômé(e)“), |
— |
vychovatel („éducateur/trice“); |
v Nizozemsku:
— |
veterinární asistent („dierenartsassistent“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 13 let zahrnujícímu:
i) |
nejméně 3 roky odborné přípravy na specializované škole zakončené zkouškou, v některých případech doplněné jednoletým nebo dvouletým specializačním studiem zakončeným zkouškou, nebo |
ii) |
nejméně 2,5 roku odborné přípravy na specializované škole zakončené zkouškou a doplněné alespoň 6 měsíci odborné praxe nebo alespoň 6 měsíci stáže ve schváleném zařízení, nebo |
iii) |
nejméně 2 roky odborné přípravy na specializované škole zakončené zkouškou a doplněné alespoň 1 rokem odborné praxe nebo alespoň 1 rokem stáže ve schváleném zařízení, nebo |
iv) |
v případě veterinárního asistenta („dierenartsassistent“) 3 roky odborné přípravy na specializované škole (typu „MBO“) nebo 3 roky odborné přípravy v duálním učňovském systému („LLW“), v obou případech zakončené zkouškou; |
v Rakousku:
— |
speciální základní odborná příprava pro zdravotní sestry a ošetřovatele specializující se na péči o děti a mládež („spezielle Grundausbildung in der Kinder- und Jugendlichenpflege“), |
— |
speciální základní odborná příprava pro psychiatrické sestry a psychiatrické ošetřovatele („spezielle Grundausbildung in der psychiatrischen Gesundheits- und Krankenpflege“), |
— |
optik specializovaný na kontaktní čočky („Kontaktlinsenoptiker“), |
— |
pedikér („Fußpfleger“), |
— |
výrobce pomůcek pro sluchově postižené („Hörgeräteakustiker“), |
— |
drogista („Drogist“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 14 let, včetně nejméně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy rozdělené na alespoň tříletý učňovský výcvik, zahrnující odbornou přípravu z části na pracovišti a z části zajištěnou v zařízení pro odbornou přípravu, a období odborné praxe a přípravy zakončené odbornou zkouškou opravňující vykonávat povolání a připravovat učně,
— |
masér („Masseur“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce 14 let, včetně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy zahrnující 2 roky učňovského výcviku, období odborné praxe a přípravy trvající 2 roky a jednoletou přípravu zakončenou odbornou zkouškou opravňující vykonávat povolání a připravovat učně,
— |
učitel/učitelka v mateřské škole („Kindergärtner/in“), |
— |
vychovatel („Erzieher“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce 13 let, včetně 5 let odborné přípravy ve specializované škole, zakončené zkouškou;
na Slovensku:
— |
učitel v tanečním oboru na základních uměleckých školách („učiteľ v tanečnom odbore na základných umeleckých školách“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14,5 let, zahrnujícímu 8 let základního vzdělání, 4 roky vzdělání na specializované střední škole a 5 semestrů odborné přípravy v taneční pedagogice,
— |
vychovatel ve zvláštních výchovných zařízeních a v zařízeních sociálních služeb („vychovávatel' v špeciálnych výchovných zariadeniach a v zariadeniach sociálnych služieb“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 14 let, zahrnujícímu 8/9 let základního vzdělání, 4 roky studia na střední pedagogické škole nebo na jiné střední škole a 2 roky doplňkového distančního pedagogického studia.
2. Obor mistra řemesel („Mester/Meister/Maître“), který představuje obory vzdělávání a odborné přípravy týkající se dovedností, na které se nevztahuje hlava III kapitola II této směrnice
Odborná příprava pro povolání:
v Dánsku:
— |
optometrik („optometrist“), |
toto studium trvá celkem 14 let, včetně 5 let odborné přípravy rozdělené na 2,5 roku teoretického vzdělávání zajišťovaného zařízením pro odbornou přípravu a 2,5 roku praktické přípravy na pracovišti, a je zakončeno uznávanou zkouškou týkající se řemesla a udělující právo užívat titul „Mester“,
— |
ortopedický technik („ortopædimekaniker“), |
toto studium trvá celkem 12,5 roku, včetně odborné přípravy v délce 3,5 roku rozdělené na 6 měsíců teoretického vzdělávání v zařízení pro odbornou přípravu a 3 roky praktické přípravy na pracovišti, a je zakončeno uznanou zkouškou týkající se řemesla a udělující právo užívat titul „Mester“,
— |
ortopedický obuvník („ortopædiskomager“), |
toto studium trvá celkem 13,5 roku, včetně odborné přípravy v délce 4,5 roku rozdělené na 2 roky teoretického vzdělávání v zařízení pro odbornou přípravu a 2,5 roku praktické přípravy na pracovišti, a je zakončeno uznávanou zkouškou týkající se řemesla a udělující právo užívat titul „Mester“;
v Německu:
— |
oční optik („Augenoptiker“), |
— |
zubní technik („Zahntechniker“), |
— |
bandážista („Bandagist“), |
— |
výrobce pomůcek pro sluchově postižené („Hörgeräte-Akustiker“), |
— |
ortopedický technik („Orthopädiemechaniker“), |
— |
ortopedický obuvník („Orthopädieschuhmacher“); |
v Lucembursku:
— |
oční optik („opticien“), |
— |
zubní technik („mécanicien dentaire“), |
— |
výrobce pomůcek pro sluchově postižené („audioprothésiste“), |
— |
ortopedický technik/bandážista („mécanicien orthopédiste/bandagiste“), |
— |
ortopedický obuvník („orthopédiste-cordonnier“), |
toto studium trvá celkem 14 let, včetně nejméně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy získávané částečně na pracovišti a částečně zajišťované zařízením pro odbornou přípravu, a je zakončeno zkouškou, jejíž úspěšné složení je nezbytné pro výkon činnosti považované za řemeslnou, ať již jako samostatně výdělečně činná osoba či jako zaměstnanec se srovnatelnou odpovědností;
v Rakousku:
— |
bandážista („Bandagist“), |
— |
výrobce korzetů („Miederwarenerzeuger“), |
— |
oční optik („Optiker“), |
— |
ortopedický obuvník („Orthopädieschuhmacher“), |
— |
ortopedický technik („Orthopädietechniker“), |
— |
zubní technik („Zahntechniker“), |
— |
zahradník („Gärtner“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 14 let, včetně nejméně 5 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy, rozdělené na alespoň 3 roky učňovského výcviku, zahrnujícího odbornou přípravu z části na pracovišti a z části zajištěnou v zařízení pro odbornou přípravu, a nejméně 2 roky odborné praxe a přípravy zakončené mistrovskou zkouškou opravňující vykonávat povolání, připravovat učně a používat titul „Meister“;
odborná příprava v oblasti zemědělství a lesnictví:
— |
mistr v zemědělství („Meister in der Landwirtschaft“), |
— |
mistr ve venkovském domácím hospodářství („Meister in der ländlichen Hauswirtschaft“), |
— |
mistr v zahradnictví („Meister im Gartenbau“), |
— |
mistr v zelinářství („Meister im Feldgemüsebau“), |
— |
mistr v ovocnářství a ve zpracování ovoce („Meister im Obstbau und in der Obstverwertung“), |
— |
mistr ve vinařství a ve vinařských technikách („Meister im Weinbau und in der Kellerwirtschaft“), |
— |
mistr v mlékárenství („Meister in der Molkerei- und Käsereiwirtschaft“), |
— |
mistr v chovu koní („Meister in der Pferdewirtschaft“), |
— |
mistr v rybářství („Meister in der Fischereiwirtschaft“), |
— |
mistr v chovu drůbeže („Meister in der Geflügelwirtschaft“), |
— |
mistr ve včelařství („Meister in der Bienenwirtschaft“), |
— |
mistr v lesnictví („Meister in der Forstwirtschaft“), |
— |
mistr v pěstování lesních stromů („Meister in der Forstgarten- und Forstpflegewirtschaft“), |
— |
mistr v zemědělských skladech („Meister in der landwirtschaftlichen Lagerhaltung“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 15 let, včetně nejméně 6 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy rozdělené na nejméně 3 roky učňovského výcviku zahrnujícího odbornou přípravu z části na pracovišti a z části zajištěnou v zařízení pro odbornou přípravu a 3 roky odborné praxe zakončen mistrovskou zkouškou pro dotyčné povolání, která opravňuje připravovat učně a užívat titul „Meister“;
v Polsku:
— |
učitel praktické odborné přípravy („nauczyciel praktycznej nauki zawodu“), |
která odpovídá vzdělání v délce:
i) |
8 let základního vzdělání a 5 let středního odborného vzdělání, nebo rovnocenného středního vzdělání v oboru, následovanému pedagogickým kursem o celkové délce nejméně 150 hodin, kursem bezpečnosti práce a pracovní hygieny a 2 lety odborné praxe v povolání, kterému má osoba vyučovat, nebo |
ii) |
8 let základního vzdělání a 5 let středního odborného vzdělání, spolu s absolventským diplomem z postsekundární pedagogické odborné školy, nebo |
iii) |
8 let základního vzdělání a 2 — 3 roky základního středního odborného vzdělání a nejméně 3 roky odborné praxe, osvědčené titulem mistra v určitém povolání a následované pedagogickým kursem o celkové délce nejméně 150 hodin; |
na Slovensku:
— |
mistr odborné výchovy („majster odbornej výchovy“), |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu 8 let základního vzdělání, 4 roky odborného vzdělání (dokončené střední odborné vzdělání nebo vyučení v daném (obdobném) kursu odborné přípravy nebo vyučení), odbornou praxi o celkové délce nejméně 3 roky v oblasti dokončeného vzdělání nebo vyučení osoby a doplňkové pedagogické studium na pedagogické fakultě nebo na technické univerzitě, anebo dokončené střední odborné vzdělání nebo vyučení v daném (obdobném) kursu odborné přípravy nebo vyučení, odbornou praxi o celkové délce nejméně 3 roky v oblasti dokončeného vzdělání nebo vyučení osoby a dodatečné studium pedagogiky na pedagogické fakultě, anebo k 1. září 2005 specializovaného vzdělání v oblasti speciální pedagogiky poskytovaného metodologickými středisky pro mistry odborné výchovy na zvláštních školách bez doplňkového pedagogického studia.
3. Oblast námořnictví
a) |
Námořní doprava |
Odborná příprava pro povolání:
v České republice:
— |
palubní asistent, |
— |
námořní poručík, |
— |
první palubní důstojník, |
— |
kapitán, |
— |
strojní asistent, |
— |
strojní důstojník, |
— |
druhý strojní důstojník, |
— |
první strojní důstojník, |
— |
elektrotechnik, |
— |
elektrodůstojník; |
v Dánsku:
— |
kapitán lodi („skibsfører“), |
— |
první důstojník („overstyrmand“), |
— |
kormidelník, palubní důstojník („enestyrmand, vagthavende styrmand“), |
— |
palubní důstojník („vagthavende styrmand“), |
— |
lodní strojník („maskinchef“), |
— |
první strojní důstojník („l. maskinmester“), |
— |
první strojní důstojník/palubní strojní důstojník („l. maskinmester/vagthavende maskinmester“); |
v Německu:
— |
kapitán lodi velké pobřežní plavby („Kapitän AM“), |
— |
kapitán lodi pobřežní plavby („Kapitän AK“), |
— |
palubní důstojník lodi velké pobřežní plavby („nautischer Schiffsoffizier AMW“), |
— |
palubní důstojník lodi pobřežní plavby („nautischer Schiffsoffizier AKW“), |
— |
první strojní důstojník třídy C („Schiffsbetriebstechniker CT — Leiter von Maschinenanlagen“), |
— |
lodní mechanik třídy C („Schiffsmaschinist CMa — Leiter von Maschinenanlagen“), |
— |
strojní důstojník třídy C („Schiffsbetriebstechniker CTW“), |
— |
lodní mechanik třídy C — jediný strojní důstojník („Schiffsmaschinist CMaW — Technischer Alleinoffizier“); |
v Itálii:
— |
palubní důstojník („ufficiale di coperta“), |
— |
strojní důstojník („ufficiale di macchina“); |
v Lotyšsku:
— |
lodní elektrodůstojník („kuģu elektromehāniķis“), |
— |
operátor chladicího systému („kuģa saldēšanas iekārtu mašīnists“); |
v Nizozemsku:
— |
první palubní důstojník (loď pro pobřežní plavbu) (s doplňkovou přípravou) („stuurman kleine handelsvaart (met aanvulling)“), |
— |
diplomovaný strojník („diploma motordrijver“), |
— |
úředník VTS („VTS-functionaris“), |
která odpovídá vzdělání:
— |
v České republice:
|
— |
v Dánsku 9 let základního vzdělávání následovaného základní odbornou přípravou nebo službou na moři trvající 17 až 36 měsíců doplněnou:
|
— |
v Německu o celkové délce 14 až 18 let, včetně 3 let základní odborné přípravy a jednoleté služby na moři, po níž následují 1 nebo 2 roky specializované odborné přípravy doplněné popřípadě odbornou praxí v navigaci v délce 2 roky; |
— |
v Lotyšsku:
|
— |
v Itálii o celkové délce 13 let, z nichž je alespoň 5 let profesní přípravy zakončené zkouškou a popřípadě doplněné stáží; |
— |
v Nizozemsku:
které jsou uznány Mezinárodní úmluvou STCW (Mezinárodní úmluva o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978). |
b) |
Námořní rybolov: |
Odborná příprava pro povolání:
v Německu:
— |
kapitán, hlubinný rybolov („Kapitän BG/Fischerei“), |
— |
kapitán, pobřežní rybolov („Kapitän BLK/Fischerei“), |
— |
palubní důstojník lodi určené pro hlubinný rybolov („nautischer Schiffsoffizier BGW/Fischerei“), |
— |
palubní důstojník lodi určené pro pobřežní rybolov („nautischer Schiffsoffizier BK/Fischerei“); |
v Nizozemsku:
— |
první strojní důstojník V („stuurman werktuigkundige V“), |
— |
strojní důstojník IV rybářské lodi („werktuigkundige IV visvaart“), |
— |
první důstojník IV rybářské lodi („stuurman IV visvaart“), |
— |
první strojní důstojník VI rybářské lodi („stuurman werktuigkundige VI“), |
která odpovídá vzdělání:
— |
v Německu o celkové délce 14 až 18 let, včetně 3 let základní odborné přípravy a jednoleté služby na moři, po níž následuje 1 nebo 2 roky specializované odborné přípravy doplněné popřípadě odbornou praxí v navigaci v délce 2 roky, |
— |
v Nizozemsku zahrnujícímu 13 až 15 let studia, ze kterého alespoň 2 roky probíhají ve specializovaných odborných školách, doplněného odbornou praxí v délce 12 měsíců, |
a je uznané Úmluvou z Torremolinos (Mezinárodní úmluva o bezpečnosti rybářských plavidel z roku 1977).
4. Technická oblast
Odborná příprava pro povolání:
v České republice:
— |
autorizovaný technik, autorizovaný stavitel, |
která odpovídá odborné přípravě v délce nejméně 9 let, zahrnující 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a 5 let odborné praxe a zkoušku odborné způsobilosti pro výkon vybraných činností ve výstavbě (podle zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon) a zákona č. 360/1992 Sb.);
— |
fyzická osoba řídící drážní vozidlo, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného státní zkouškou o pohonu vozidel;
— |
drážní revizní technik, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání na střední strojní nebo elektrotechnické škole, zakončeného maturitní zkouškou;
— |
učitel autoškoly, |
osoba nejméně 24 let věku; odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zaměřeného na dopravu nebo strojnictví, zakončeného maturitní zkouškou;
— |
kontrolní technik STK, |
osoba nejméně 21 let věku; odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného nejméně 2 roky technické praxe; dotyčná osoba musí být držitelem řidičského průkazu, nesmí mít záznam v trestním rejstříku a musí absolvovat zvláštní výcvik pro státní kontrolní techniky v délce nejméně 120 hodin a úspěšně složit zkoušku;
— |
mechanik měření emisí, |
odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání, zakončeného maturitní zkouškou; dále musí žadatel absolvovat nejméně 3 roky technické praxe a zvláštní výcvik pro mechaniky měření emisí v délce 8 hodin a úspěšně složit zkoušku;
— |
kapitán I. třídy, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 15 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 3 roky středního vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného zkouškou potvrzenou průkazem způsobilosti. Toto odborné vzdělání musí být následováno 4 roky odborné praxe zakončené zkouškou;
— |
restaurátor památek, které jsou díly uměleckých řemesel, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce 12 let, pokud zahrnuje úplné střední odborné vzdělání v oboru restaurování, nebo 10 až 12 let studia v příbuzném oboru a 5 letům odborné praxe v případě úplného středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou, nebo 8 letům odborné praxe v případě středního odborného vzdělání zakončeného závěrečnou zkouškou;
— |
restaurátor děl výtvarných umění, která nejsou památkami a jsou uložena ve sbírkách muzeí a galerií, a ostatních předmětů kulturní hodnoty, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let a 5 letům odborné praxe v případě úplného středního odborného vzdělání v oboru restaurování, zakončeného maturitní zkouškou;
— |
odpadový hospodář, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání zakončeného maturitní zkouškou a následovaného nejméně 5 lety praxe v oboru odpadového hospodářství během posledních 10 let;
— |
technický vedoucí odstřelů, |
která odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky středního odborného vzdělání, zakončeného maturitní zkouškou,
a následovaného
2 roky praxe jako střelmistr v podzemí (pro činnost v podzemí) nebo 1 rokem praxe na povrchu (pro činnost na povrchu), včetně 6 měsíců jako pomocník střelmistra,
výcvikovým kursem v délce 100 hodin teoretické a praktické přípravy, následovaným zkouškou před příslušným obvodním báňským úřadem,
odbornou praxí v délce nejméně 6 měsíců při projektování a provádění trhacích prací velkého rozsahu,
výcvikovým kursem v délce 32 hodin teoretické a praktické přípravy, následovaným zkouškou před Českým báňským úřadem;
v Itálii:
— |
geodet („geometra“), |
— |
zemědělský technik („perito agrario“), |
která představuje střední technické studium o celkové délce nejméně 13 let, zahrnující 8 let povinné školní docházky následované 5 lety středoškolského studia včetně 3 let odborného studia, zakončené zkouškou na technický Baccaulaureat a doplněné:
i) |
u geodetů: buď nejméně stáží v příslušném provozu v délce 2 roky, nebo odbornou praxí v délce 5 let; |
ii) |
u zemědělských techniků splněním stáže v délce 2 roky, |
zakončená státní zkouškou;
v Lotyšsku:
— |
asistent železničního strojvůdce („vilces līdzekļa vadītāja (mašīnista) palīgs“), |
osoba nejméně 18 let věku, odpovídá vzdělání o celkové délce nejméně 12 let, zahrnujícímu nejméně 8 let základního vzdělání a nejméně 4 roky odborného vzdělání; odborná příprava je zakončena zvláštní zkouškou zaměstnavatele; průkaz způsobilosti vydává příslušný orgán na dobu 5 let;
v Nizozemsku:
— |
soudní vykonavatel („gerechtsdeurwaarder“), |
— |
výrobce zubních protéz („tandprotheticus“), |
která představuje studium a odbornou přípravu:
i) |
v případě soudního vykonavatele („gerechtsdeurwaarder“) trvající 19 let, skládající se z 8 let povinné školní docházky a 8 let středoškolského vzdělávání, včetně 4 let technického vzdělávání zakončeného státní zkouškou a doplněného 3 lety teoretické a praktické odborné přípravy; |
ii) |
v případě výrobce zubních protéz („tandprotheticus“) trvající nejméně 15 let denního studia a 3 roky rozvolněné přípravy, včetně 8 let základního vzdělávání, 4 let středního všeobecného vzdělávání a 3 let odborné přípravy zahrnující teoretickou i praktickou přípravu na zubního technika, doplněné 3 lety rozvolněné přípravy na výrobce zubních protéz a zakončené zkouškou; |
v Rakousku:
— |
lesník („Förster“), |
— |
technický poradce („Technisches Büro“), |
— |
pronajímatel pracovní síly („Überlassung von Arbeitskräften — Arbeitsleihe“), |
— |
zprostředkovatel práce („Arbeitsvermittlung“), |
— |
investiční poradce („Vermögensberater“), |
— |
soukromý detektiv („Berufsdetektiv“), |
— |
strážný („Bewachungsgewerbe“), |
— |
obchodník s nemovitostmi („Immobilienmakler“), |
— |
správce nemovitostí („Immobilienverwalter“), |
— |
organizátor stavby („Bauträger, Bauorganisator, Baubetreuer“), |
— |
společnost zabývající se vymáháním pohledávek („Inkassobüro/Inkassoinstitut“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 15 let, včetně 8 let povinné školní docházky, následované alespoň 5 lety technického nebo obchodního středoškolského studia zakončeného technickou nebo obchodní maturitní zkouškou a doplněné nejméně 2 lety vzdělávání a výcviku na pracovišti zakončenými odbornou zkouškou;
— |
pojišťovací poradce („Berater in Versicherungsangelegenheiten“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce 15 let, včetně 6 let odborné přípravy v rámci strukturované odborné přípravy, rozdělené na 3 roky učňovského výcviku a 3 roky odborné praxe a výcviku, zakončené zkouškou;
— |
stavební mistr pro plánování a technické výpočty („planender Baumeister“), |
— |
tesařský mistr pro plánování a technické výpočty („planender Zimmermeister“), |
která odpovídá vzdělání v celkové délce nejméně 18 let včetně nejméně 9 let odborné přípravy rozdělené na 4 roky středoškolského technického studia a 5 let odborné praxe a výcviku zakončené odbornou zkouškou, která opravňuje vykonávat povolání a připravovat učně, pokud se taková odborná příprava týká práva plánovat stavby, provádět technické výpočty a stavební dozor („privilegium Marie Terezie“);
— |
účetní-podnikatel („gewerblicher Buchhalter“) podle Gewerbeordnung 1994 (živnostenský řád z roku 1994); |
— |
samostatný účetní („selbständiger Buchhalter“) podle Bundesgesetz über die Wirtschaftstreuhandberufe 1999 (zákon o povoláních v oblasti veřejného účetnictví z roku 1999); |
v Polsku:
— |
diagnostik provádějící zkoušky způsobilosti motorových vozidel k provozu na stanici kontroly vozidel na základní úrovni („diagnosta przeprowadzający badania techniczne w stacji kontroli pojazdów o podstawowym zakresie badań“), |
která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 5 letům středního odborného vzdělání v oblasti motorových vozidel a 3 letům praxe v opravně vozidel nebo v automechanické dílně, jež zahrnuje 51 hodin základní odborné přípravy v kontrole způsobilosti motorových vozidel k provozu a složení zkoušky způsobilosti;
— |
diagnostik provádějící zkoušky způsobilosti motorových vozidel k provozu na okresní stanici kontroly vozidel („diagnosta przeprowadzający badania techniczne pojazdu w okręgowej stacji kontroli pojazdów“), |
která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 5 letům středního odborného vzdělání v oblasti motorových vozidel a 4 letům praxe v opravně vozidel nebo v automechanické dílně, jež zahrnuje 51 hodin základní odborné přípravy v kontrole způsobilosti motorových vozidel k provozu a složení zkoušky způsobilosti;
— |
diagnostik provádějící zkoušky způsobilosti motorových vozidel k provozu na stanici kontroly vozidel („diagnosta wykonujący badania techniczne pojazdów w stacji kontroli pojazdów“), |
která odpovídá:
i) |
8 letům základního vzdělání a 5 letům středního odborného vzdělání v oblasti motorových vozidel a 4 letům praxe v opravně vozidel nebo v automechanické dílně, nebo |
ii) |
8 letům základního vzdělání a 5 letům středního odborného vzdělání v oblasti jiné než v oblasti motorových vozidel a 8 letům praxe v opravně vozidel nebo v automechanické dílně a zahrnuje celkem 113 hodin úplné odborné přípravy zahrnující základní a specializovanou přípravu, se zkouškami po každém stupni. |
Délka v hodinách a obecný obsah jednotlivých kursů v rámci úplné odborné přípravy pro diagnostika jsou odděleně uvedeny v nařízení ministra infrastruktury ze dne 28. listopadu 2002 o podrobných požadavcích na diagnostiky (Úřední věstník z roku 2002, č. 208, pol. 1769);
— |
výpravčí („dyżurny ruchu“), |
která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 4 rokům středního odborného vzdělání se zaměřením na železniční dopravu, následovanému přípravným kursem pro práci jako výpravčí v délce 45 dnů a složením zkoušky způsobilosti, nebo která odpovídá 8 letům základního vzdělání a 5 rokům středního odborného vzdělání se zaměřením na železniční dopravu, následovanému přípravným kursem pro práci jako výpravčí v délce 63 dnů a složením zkoušky způsobilosti.
5. Studium ve Spojeném království schválené jako Národní profesní kvalifikace („National Vocational Qualifications“) nebo jako Skotské profesní kvalifikace („Scottish Vocational Qualifications“)
Odborná příprava pro povolání:
— |
registrovaná veterinární sestra a ošetřovatel („listed veterinary nurse“), |
— |
důlní elektroinženýr („mine electrical engineer“), |
— |
důlní inženýr („mine mechanical engineer“), |
— |
zubní terapeut („dental therapist“), |
— |
zubní hygienik („dental hygienist“), |
— |
oční optik („dispensing optician“), |
— |
správce dolu („mine deputy“), |
— |
konkurzní správce („insolvency practitioner“), |
— |
notář oprávněný k převodu nemovitostí („licensed conveyancer“), |
— |
první důstojník na nákladní/osobní lodi — bez omezení („first mate — freight/passenger ships — unrestricted“), |
— |
druhý důstojník na nákladní/osobní lodi — bez omezení („second mate — freight/passenger ships — unrestricted“), |
— |
třetí důstojník na nákladní/osobní lodi — bez omezení („third mate — freight passenger ships unrestricted“), |
— |
palubní důstojník na nákladní/osobní lodi — bez omezení („deck officer - freight/passenger ships — unrestricted“), |
— |
strojní důstojník na nákladní/osobní lodi — neomezená oblast obchodování („engineer officer — freight/passenger ships — unlimited trading area“), |
— |
odborně způsobilá osoba pro řízení nakládání s odpady („certified technically competent person in waste management“), |
která vede k získaní kvalifikací schválených jako Národní profesní kvalifikace („National Vocational Qualifications“) nebo ve Skotsku schválených jako Skotské profesní kvalifikace („Scottish Vocational Qualifications“) a odpovídá úrovním 3 a 4 Národního rámce profesních kvalifikací Spojeného království („United Kingdom National Framework of Vocational Qualifications“).
Tyto úrovně jsou vymezeny takto:
— |
úroveň 3: způsobilost vykonávat velký rozsah různých pracovních úkolů v celé řadě oblastí a většina z nich je složitá a není rutinní. Je v nich zahrnuta značná odpovědnost, samostatnost a často je požadován dozor nad ostatními nebo poskytování rad ostatním, |
— |
úroveň 4: způsobilost vykonávat velký rozsah složitých technických a odborných pracovních úkolů v celé řadě oblastí a se značným stupněm osobní odpovědnosti a samostatnosti. Funkce vykonávané na této úrovni zahrnují často odpovědnost za práci vykonávanou ostatními osobami a rozdělování zdrojů. |
(1) Od 1. června 1994 bylo profesní označení „Krankengymnast(in)“ nahrazeno označením „Physiotherapeut(in)“. Nicméně příslušníci tohoto povolání, kteří obdrželi diplomy před tímto datem, mohou, pokud chtějí, i nadále užívat dřívější označení „Krankengymnast(in)“.
PŘÍLOHA III
Seznam regulovaného vzdělávání a odborné přípravy podle čl. 13 odst. 2 třetího pododstavce
Ve Spojeném království:
Regulované vzdělávání a odborná příprava vedoucí k získaní kvalifikací schválených jako Národní profesní kvalifikace („National Vocational Qualifications“) nebo ve Skotsku schválených jako Skotské profesní kvalifikace („Scottish Vocational Qualifications“) na úrovni 3 a 4 Národního rámce profesních kvalifikací Spojeného království („United Kingdom National Framework of Vocational Qualifications“).
Tyto úrovně jsou vymezeny takto:
— |
úroveň 3: způsobilost vykonávat velký rozsah různých pracovních úkolů v celé řadě oblastí a většina z nich je složitá a není rutinní. Je v nich zahrnuta značná odpovědnost, samostatnost a často je požadován dozor nad ostatními nebo poskytování rad ostatním, |
— |
úroveň 4: způsobilost vykonávat velký rozsah složitých technických a odborných pracovních úkolů v celé řadě oblastí a se značným stupněm osobní odpovědnosti a samostatnosti. Funkce vykonávané na této úrovni zahrnují často odpovědnost za práci vykonávanou ostatními osobami a rozdělování zdrojů. |
V Německu:
Následující regulované vzdělávání:
— |
regulované vzdělávání připravující na výkon povolání technického asistenta („technishe(r) Assistent(in)“), obchodního asistenta („kaufmänische(r) Assistent(in)“), sociálních povolání („soziale Berufe“) a povolání diplomovaných instruktorů dýchaní a správné výslovnosti („staatlich geprüfte(r) Atem-, Sprech- und Stimmlehrer(in)“) v celkové délce nejméně 13 let, které vyžaduje úspěšné ukončení středoškolského studia („mittlerer Bildungsbschluss“), a zahrnuje:
|
— |
regulované vzdělávání pro výkon povolání diplomovaného („staatlich geprüft“) technika („Techniker(in)“), ekonoma („Betriebswit(in)“), návrháře („Gestalter(in)“), pomocníka v rodině („Familienpfleger(in)“) v celkové délce nejméně 16 let, jehož podmínkou je úspěšné ukončení povinné školní docházky nebo rovnocenného vzdělání (v délce nejméně 9 let) a úspěšné ukončení studia na příslušné odborné škole („Berufsschule“) v délce nejméně 3 let a které po ukončení alespoň 2 let odborné praxe zahrnuje denní studium a odbornou přípravu v délce alespoň 2 let nebo rozvolněné studium a odbornou přípravu odpovídající délky; |
— |
regulované vzdělávání a regulovaná další příprava v zaměstnání o celkové délce nejméně 15 let, kde je obecným předpokladem úspěšné ukončení povinné školní docházky (v délce nejméně 9 let) a odborné přípravy (obvykle 3 roky), a zpravidla zahrnuje alespoň dva roky odborné praxe (ve většině případů 3 roky) a zkoušku v rámci další přípravy v zaměstnání, přičemž příprava na ni obecně vyžaduje studium, která buď probíhá souběžně s odbornou praxí (nejméně 1 000 hodin), nebo má formu denního studia (po dobu nejméně 1 roku). |
Německé orgány zašlou Komisi a ostatním členským státům seznam oborů odborné přípravy, na které se vztahuje tato příloha.
V Nizozemsku:
— |
regulované vzdělávání v celkové délce nejméně 15 let, jehož podmínkou je úspěšné ukončení 8 let základního vzdělávání a 4 let středního všeobecného vzdělávání („MAVO“) nebo přípravného odborného vzdělávání („VBO“) nebo středního všeobecného vzdělávání vyššího stupně a které vyžaduje ukončení 3 nebo 4 let vzdělávání ve vzdělávacím zařízení pro střední odborné vzdělávání („MBO“) zakončené zkouškou; |
— |
regulované vzdělávání v celkové délce nejméně 16 let, jehož podmínkou je úspěšné ukončení 8 let základního vzdělávání a alespoň 4 let přípravného odborného vzdělávání („VBO“) nebo středního všeobecného vzdělávání vyššího stupně a které vyžaduje ukončení alespoň 4 let odborného vzdělávání v učňovském systému, zahrnujícího každý týden alespoň jeden den teoretické přípravy ve škole a v další dny praktický výcvik ve středisku výcviku nebo v podniku, které je zakončené zkouškou druhého nebo třetího stupně. |
Nizozemské orgány zašlou Komisi a ostatním členským státům seznam oborů odborné přípravy, na které se vztahuje tato příloha.
V Rakousku:
— |
studium na vyšších odborných školách („Berufsbildende Höhere Schulen“) a vyšších vzdělávacích zařízeních pro zemědělství a lesnictví („Höhere Land- und Forstwirtschaftliche Lehranstalten“), včetně zvláštních forem („einschliesslich der Sonderformen“), jejichž struktura a úroveň jsou stanoveny právními a správními předpisy. Tyto obory mají celkovou délku nejméně 13 let a zahrnují 5 let odborné přípravy, zakončené závěrečnou zkouškou, jejíž složení je důkazem odborné způsobilosti; |
— |
studium na mistrovských školách („Meisterschulen“), v mistrovských třídách („Meisterklassen“), podnikových mistrovských školách („Werkemeisterschulen“) nebo školách stavebních řemesel („Bauhandwerkeschulen“), jejichž struktura a úroveň jsou stanoveny právními a správními předpisy. Toto studium má celkovou délku nejméně 13 let, které zahrnují 9 let povinné školní docházky a poté buď nejméně 3 roky odborné přípravy na specializované škole, nebo nejméně 3 roky odborné přípravy ve firmě a souběžně s tím na odborné škole („Berufsschule“), zakončené v obou případech zkouškou a potom doplněné úspěšným ukončením alespoň 1 roku studia na mistrovské škole („Meisterschule“), v mistrovských třídách („Meisterklassen“), v podnikové mistrovské škole („Werkemeisterschule“) nebo na škole stavebních řemesel („Bauhandwerkeschule“). Ve většině případů je celková délka studia nejméně 15 let, zahrnující období odborné praxe, která buď předchází studiu v těchto zařízeních, nebo je doprovázena rozvolněným studiem (alespoň 960 hodin). |
Rakouské orgány zašlou Komisi a ostatním členským státům seznam oborů odborné přípravy, na které se vztahuje tato příloha.
(1) Minimální délka může být zkrácena ze 3 na 2 roky, pokud dotyčná osoba má kvalifikaci nezbytnou k přijetí na vysokou školu („Abitur“), tj. 13 let předchozího vzdělávání a odborné přípravy, nebo kvalifikaci nezbytnou k přijetí na „Fachhochschule“ („Fachhochschulreife“), tj. 12 let předchozího vzdělávání a odborné přípravy.
PŘÍLOHA IV
Činnosti související s kategoriemi odborné praxe podle článků 17, 18 a 19
Seznam I
Oddíly zahrnuté směrnicí 64/427/EHS ve znění směrnice 69/77/EHS a směrnicemi 68/366/EHS a 82/489/EHS
1 Směrnice 64/427/EEC
Oddíl |
23 |
Výroba textilií |
232 |
Výroba a zpracování textilních materiálů na vlnařských strojích |
|
233 |
Výroba a zpracování textilních materiálů na bavlnářských strojích |
|
234 |
Výroba a zpracování textilních materiálů na hedvábnických strojích |
|
235 |
Výroba a zpracování textilních materiálů pomocí strojů na len a konopí |
|
236 |
Jiná textilní vlákna (juta, pevná vlákna atd.), provaznické zboží |
|
237 |
Výroba pleteného a háčkovaného zboží |
|
238 |
Konečná úprava textilií |
|
239 |
Jiná textilní odvětví |
|
Oddíl |
24 |
Výroba obuvi, oděvů a lůžkovin |
241 |
Strojní výroba obuvi (kromě gumové a dřevěné) |
|
242 |
Ruční výroba a opravy obuvi |
|
243 |
Výroba oděvů (kromě kožichů) |
|
244 |
Výroba matrací a lůžkovin |
|
245 |
Odvětví kůže a kožešin |
|
Oddíl |
25 |
Výroba dřeva a korku, kromě výroby nábytku |
251 |
Řezání a průmyslová příprava dřeva |
|
252 |
Výroba polotovarů ze dřeva |
|
253 |
Sériová výroba dřevěných stavebních prvků včetně podlah |
|
254 |
Výroba dřevěných obalů |
|
255 |
Výroba ostatních dřevěných výrobků (kromě nábytku) |
|
259 |
Výroba předmětů ze slámy, korku, košíkářského zboží, proutěného pletiva, výroba kartáčů |
|
Oddíl |
26 |
260 Výroba dřevěného nábytku |
Oddíl |
27 |
Výroba papíru a papírových produktů |
271 |
Výroba buničiny, papíru a kartónu |
|
272 |
Zpracování papíru a kartónu a výroba předmětů z buničiny |
|
Oddíl |
28 |
280 Tisk, vydavatelství a související činnosti |
Oddíl |
29 |
Kožedělný průmysl |
291 |
Koželužny a úpravny usní |
|
292 |
Výroba koženého a obdobného zboží |
|
Oddíl |
ex 30 |
Výroba gumových a plastových výrobků, umělých vláken a škrobových výrobků |
301 |
Zpracování gumy a azbestu |
|
302 |
Zpracování plastických hmot |
|
303 |
Výroba umělých vláken |
|
Oddíl |
ex 31 |
Chemický průmysl |
311 |
Výroba základních chemických látek a jejich další zpracování |
|
312 |
Specializovaná výroba chemických výrobků s hlavním určením pro průmyslové a zemědělské účely (včetně výroby rostlinných nebo živočišných tuků a olejů pro průmyslové využití skupiny 312 ISIC) |
|
313 |
Specializovaná výroba chemických výrobků s hlavním určením pro domácí spotřebu nebo kancelářské použití (kromě výroby zdravotnických a farmaceutických výrobků (skupina ex 319 ISIC)) |
|
Oddíl |
32 |
320 Ropný průmysl |
Oddíl |
33 |
Výroba nekovových výrobků z nerostných hmot |
331 |
Výroba stavebních výrobků z pálené hlíny |
|
332 |
Výroba skla a skleněných předmětů |
|
333 |
Výroba keramických předmětů, porcelánu a keramiky a žárovzdorného zboží |
|
334 |
Výroba cementu, vápna a sádry |
|
335 |
Výroba stavebních výrobků z betonu, cementu a sádry |
|
339 |
Zpracování kamene a výroba jiných nekovových výrobků z nerostných hmot |
|
Oddíl |
34 |
Výroba a primární zpracování železných a neželezných kovů |
341 |
Železářský průmysl (definovaný ve Smlouvě o ESUO, včetně hutnických integrovaných koksoven) |
|
342 |
Výroba ocelových trubek |
|
343 |
Tažení drátů, tažení za studena, válcování pásové oceli, tváření za studena |
|
344 |
Výroba a primární zpracování neželezných kovů |
|
345 |
Slévárny železných a neželezných kovů |
|
Oddíl |
35 |
Výroba kovových výrobků (kromě strojů a dopravních zařízení) |
351 |
Kování, těžké lisování, zápustkové kování |
|
352 |
Sekundární zpracování a povrchová úprava kovů |
|
353 |
Kovové konstrukce |
|
354 |
Výroba parních kotlů, nádrží a dalších průmyslových dutých výrobků |
|
355 |
Výroba nástrojů a nářadí a hotových kovových výrobků (kromě elektrických zařízení) |
|
359 |
Pomocné strojírenské činnosti |
|
Oddíl |
36 |
Výroba neelektrických strojů |
361 |
Výroba zemědělských strojů a traktorů |
|
362 |
Výroba kancelářských strojů |
|
363 |
Výroba obráběcích strojů pro zpracování kovů, nářadí a nástrojů pro stroje |
|
364 |
Výroba strojů pro textilní průmysl a jejich doplňků, výroba šicích strojů |
|
365 |
Výroba strojů a zařízení pro potravinářský průmysl a pro chemický průmysl a související odvětví |
|
366 |
Výroba strojů a zařízení pro doly, slévárny oceli a litiny, pro stavebnictví; výroba mechanického manipulačního zařízení |
|
367 |
Výroba manipulačního vybavení |
|
368 |
Výroba strojů pro jiné konkrétní průmyslové účely |
|
369 |
Výroba jiných neelektrických strojů a přístrojů |
|
Oddíl |
37 |
Elektrotechnika |
371 |
Výroba elektrických vodičů a kabelů |
|
372 |
Výroba motorů, generátorů, transformátorů, rozvaděčů a obdobného vybavení pro dodávku elektrické energie |
|
373 |
Výroba elektrického zařízení pro přímé obchodní využití |
|
374 |
Výroba telekomunikačního vybavení, elektroměrů, jiných měřicích přístrojů a elektrického zdravotnického vybavení |
|
375 |
Výroba elektronického zařízení, rozhlasových a televizních přijímačů a elektroakustického zařízení |
|
376 |
Výroba elektrických přístrojů pro domácnosti |
|
377 |
Výroba svítidel a osvětlovací techniky |
|
378 |
Výroba baterií a akumulátorů |
|
379 |
Opravy, montáž a odborná technická instalace (instalace elektrického zařízení) |
|
Oddíl ex |
38 |
Výroba dopravního zařízení |
383 |
Výroba motorových vozidel a jejich částí |
|
384 |
Opravy motorových vozidel, motocyklů a jízdních kol |
|
385 |
Výroba motocyklů, jízdních kol a jejich částí |
|
389 |
Výroba dopravního zařízení jinde nezařazeného |
|
Oddíl |
39 |
Různá výrobní odvětví |
391 |
Výroba přesných přístrojů a měřicích a kontrolních nástrojů |
|
392 |
Výroba zdravotnickochirurgických nástrojů a vybavení a ortopedických přístrojů (kromě ortopedické obuvi) |
|
393 |
Výroba fotografických a optických zařízení |
|
394 |
Výroba a oprava hodinek a hodin |
|
395 |
Výroba zlatnických a šperkařských předmětů |
|
396 |
Výroba a opravy hudebních nástrojů |
|
397 |
Výroba her, hraček a sportovního zboží |
|
399 |
Ostatní výrobní odvětví |
|
Oddíl |
40 |
Stavebnictví |
400 |
Stavebnictví (nespecializované); demolice |
|
401 |
Výstavba budov (obytných nebo jiných) |
|
402 |
Stavebnictví; stavby silnic, mostů, železnic atd. |
|
403 |
Instalační práce |
|
404 |
Dekorační a dokončovací práce |
2 Směrnice 68/366/EHS
Oddíl |
20A |
200 Výroba živočišných a rostlinných tuků a olejů |
20B |
Potravinářský průmysl (kromě výroby nápojů) |
|
201 |
Porážení, zpracování a konzervování masa |
|
202 |
Mléko a mléčné výrobky |
|
203 |
Konzervování a nakládání ovoce a zeleniny |
|
204 |
Konzervování ryb a dalších mořských produktů |
|
205 |
Výroba mlýnských výrobků |
|
206 |
Výroba pekárenských výrobků, včetně sucharů a sušenek |
|
207 |
Cukrovarnictví |
|
208 |
Výroba kakaa, čokolády a cukrovinek |
|
209 |
Výroba různých potravinářských výrobků |
|
Oddíl |
21 |
Výroba nápojů |
211 |
Výroba ethylalkoholu kvašením, výroba droždí a lihovin |
|
212 |
Výroba vína a obdobných nesladových alkoholických nápojů |
|
213 |
Pivovarnictví a sladovnictví |
|
214 |
Výroba nealkoholických nápojů a vody sycené oxidem uhličitým |
|
ex 30 |
Výroba gumových výrobků, plastových materiálů, umělých nebo syntetických vláken a škrobových produktů |
|
304 |
Výroba škrobových produktů |
3 Směrnice 82/489/EHS
ex 855 |
Kadeřnictví (kromě pedikérských služeb a odborných škol pro pracovníky salónů krásy a kadeřníky) |
Seznam II
Oddíly směrnic 75/368/EHS, 75/369/EHS a 82/470/EHS
1 Směrnice 75/368/EHS (činnosti uvedené v čl. 5 odst. 1)
ex 04 |
Rybolov |
|
043 |
Rybolov ve vnitrozemských vodách |
|
ex 38 |
Výroba dopravního zařízení |
|
381 |
Stavby a opravy lodí |
|
382 |
Výroba železničního vybavení |
|
386 |
Výroba letadel (včetně kosmického vybavení) |
|
ex 71 |
Činnosti spojené s dopravou a činnosti jiné než doprava těchto oddílů: |
|
ex 711 |
Služby poskytované ve spacích a jídelních vozech; údržba železničního vozového parku v opravnách; úklid vagonů |
|
ex 712 |
Údržba vozového parku pro městskou, příměstskou a meziměstskou osobní dopravu |
|
ex 713 |
Údržba vozového parku pro silniční osobní dopravu (jako jsou motorová vozidla, autobusy, taxi) |
|
ex 714 |
Provoz a údržba vybavení souvisejícího se silniční dopravou (jako jsou silnice, tunely a silniční mosty, kde se platí mýtné, silniční sklady zboží, parkoviště, autobusová a tramvajová depa) |
|
ex 716 |
Činnosti spojené s vnitrostátní vodní dopravou (jako je provoz a údržba splavných toků, přístavů a jiných zařízení pro vnitrostátní vodní dopravu; remorkážní a pilotážní služby v přístavech, balisáž, nakládání a vykládání lodí a jiné obdobné činnosti, jako je zachraňování plavidel, vlečení a provozování úschovny loděk) |
|
73 |
Komunikace: poštovní služby a telekomunikace |
|
ex 85 |
Osobní služby |
|
854 |
Prádelny a jejich služby, chemické čištění a barvení |
|
ex 856 |
Fotografická studia: portréty a obchodní fotografie, kromě novinářských fotografií |
|
ex 859 |
Osobní služby jinde neuvedené (pouze údržba a úklid budov nebo sídel) |
2 Směrnice 75/369/EHS (článek 6: pokud je činnost považována za průmyslovou nebo řemeslnou)
Ambulantní výkon těchto činností:
a) |
koupě a prodej zboží:
|
b) |
činnosti, pro které platí již přijatá přechodná opatření, která výslovně vylučují nebo neuvádějí jejich ambulantní výkon. |
3 Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 1 a 3)
Činnosti zahrnují zejména:
— |
organizování, nabídku k prodeji a prodej, paušálně nebo za provizi, jednotlivých nebo hromadných položek (doprava, ubytování, strava, výlety atd.) cesty nebo pobytu, nezávisle na důvodu cestování (čl. 2 bod B písm. a)), |
— |
jednání jako zprostředkovatel mezi provozovateli různých druhů dopravy a osobami, které odbavují nebo nechávají odbavovat zboží, jakož i provozování souvisejících činností:
|
Seznam III
Směrnice 64/222/EHS, 68/364/EHS, 68/368/EHS, 75/368/EHS, 75/369/EHS, 70/523/EHS a 82/470/EHS
1 Směrnice 64/222/EEC
1. |
Nezávislá velkoobchodní činnost, s výjimkou oblasti léčiv a farmaceutických výrobků, toxických výrobků a patogenních původců a oblasti uhlí (skupina ex 611). |
2. |
Profesní činnosti zprostředkovatele, který je pověřen jednou nebo několika osobami pro sjednávání nebo uzavírání obchodních transakcí jménem a na účet těchto osob. |
3. |
Profesní činnosti zprostředkovatele, který, aniž by byl trvale pověřen, spojuje osoby, které chtějí uzavřít smlouvu přímo, připravuje jejich obchodní transakci nebo pomáhá při jejím uzavírání. |
4. |
Profesní činnosti zprostředkovatele, který uzavírá obchodní transakce svým jménem na účet jiného. |
5. |
Profesní činnosti zprostředkovatele, který provozuje na účet jiného velkoobchodní aukční prodej. |
6. |
Profesní činnosti zprostředkovatele, který jde ode dveří ke dveřím a shání zakázky. |
7. |
Profesionální poskytování služeb zprostředkovatelem, který je zaměstnancem jednoho nebo několika obchodních, průmyslových nebo řemeslných podniků. |
2 Směrnice 68/364/EHS
Skupina ex 612 ISIC: Maloobchod
Vyloučené činnosti:
012 |
Pronájem zemědělských strojů |
640 |
Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájem |
713 |
Pronájem automobilů, vozů a koní |
718 |
Pronájem železničních vozů a vagonů |
839 |
Pronájem strojů pro obchody |
841 |
Rezervace vstupenek v kinech a pronájem kinematografických filmů |
842 |
Rezervace vstupenek v divadlech a pronájem divadelního vybavení |
843 |
Pronájem lodí, jízdních kol, automatů na mince |
853 |
Pronájem zařízených pokojů |
854 |
Pronájem vypraného prádla |
859 |
Pronájem ošacení |
3 Směrnice 68/368/EHS
Oddíl ex 85 ISIC
1. |
Restaurace a prodej nápojů (skupina 852 ISIC). |
2. |
Hotely a obdobná zařízení, kempy (skupina 853 ISIC). |
4 Směrnice 75/368/EHS (článek 7)
ex 62 |
Banky a jiné peněžní ústavy |
||||||||||||||
ex 620 |
Společnosti pro nákup a prodej patentů a licenční společnosti |
||||||||||||||
ex 71 |
Doprava |
||||||||||||||
ex 713 |
Silniční osobní doprava, kromě dopravy motorovými vozidly |
||||||||||||||
ex 719 |
Potrubní doprava tekutých uhlovodíků a jiných tekutých chemických produktů |
||||||||||||||
ex 82 |
Veřejně prospěšné služby |
||||||||||||||
827 |
Činnost knihoven, muzeí, botanických a zoologických zahrad |
||||||||||||||
ex 84 |
Rekreační služby |
||||||||||||||
843 |
Rekreační služby jinde neuvedené:
|
||||||||||||||
ex 85 |
Osobní služby |
||||||||||||||
ex 851 |
Domácí služby |
||||||||||||||
ex 855 |
Salóny krásy a služby manikérů, kromě služeb pedikérů a odborných škol pro pracovníky salónů krásy a kadeřníky |
||||||||||||||
ex 859 |
Osobní služby jinde neuvedené, kromě činnosti sportovních a paralékařských masérů a horských průvodců, rozdělené takto:
|
5 Směrnice 75/369/EHS (článek 5)
Ambulantní výkon těchto činností:
a) |
koupě a prodej zboží
|
b) |
činnosti, pro které platí již přijatá přechodná opatření, která výslovně vylučují nebo neuvádějí jejich ambulantní výkon. |
6 Směrnice 70/523/EHS
Samostatně výdělečné činnosti v oblasti velkoobchodu s uhlím a zprostředkovatelské činnosti v obchodu s uhlím (třída ex 6112 klasifikace ISIC)
7 Směrnice 82/470/EHS (čl. 6 odst. 2)
[Činnosti uvedené v čl. 2 bodu A písm. c) a e), bodu B písm. b) bodu C a bodu D]
Tyto činnosti zahrnují zejména:
— |
pronájem železničních vozů nebo vagonů pro přepravu osob nebo zboží |
— |
jednání jako zprostředkovatel při nákupu, prodeji, nebo pronájmu lodí |
— |
přípravu, sjednávání a uzavírání smluv pro přepravu vystěhovalců |
— |
přijímání všech předmětů a zboží do úschovy na účet ukladatele, v celním režimu či mimo něj, ve skladech, obecných skladištích, skladech nábytku, chladírnách, silech atd. |
— |
vystavování dokladů zastupujících uložený předmět nebo zboží |
— |
zajištění ohrad, krmiva a výběhů pro dobytek dočasně umístěný před prodejem nebo během průjezdu na trh nebo z trhu |
— |
provádění kontroly nebo technického posouzení motorových vozidel |
— |
měření, vážení a kalibrování zboží. |
PŘÍLOHA V
Uznávání na základě koordinace minimálních požadavků na odbornou přípravu
V. 1 LÉKAŘI
5.1.1 Doklady o dosažené kvalifikaci v oblasti základní lékařské odborné přípravy
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Osvědčení doplňující doklad |
Referenční den |
||||||||||
België/Belgique/ Belgien |
Diploma van arts/Diplôme de docteur en médecine |
|
|
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Česká republika |
Diplom o ukončení studia ve studijním programu všeobecné lékařství (doktor medicíny, MUDr.) |
Lékářská fakulta univerzity v České republice |
|
1. květen 2004 |
||||||||||
Danmark |
Bevis for bestået lægevidenskabelig embedseksamen |
Medicinsk universitetsfakultet |
|
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Deutschland |
|
Zuständige Behörden |
|
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Eesti |
Diplom arstiteaduse õppekava läbimise kohta |
Tartu Ülikool |
|
1. květen 2004 |
||||||||||
Ελλάς |
Πτυχίo Iατρικής |
|
|
1. leden 1981 |
||||||||||
España |
Título de Licenciado en Medicina y Cirugía |
|
|
1. leden 1986 |
||||||||||
France |
Diplôme d'Etat de docteur en médecine |
Universités |
|
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Ireland |
Primary qualification |
Competent examining body |
Certificate of experience |
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Italia |
Diploma di laurea in medicina e chirurgia |
Università |
Diploma di abilitazione all'esercizio della medicina e chirurgia |
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Εγγραφής Ιατρού |
Ιατρικό Συμβούλιο |
|
1. květen 2004 |
||||||||||
Latvija |
ārsta diploms |
Universitātes tipa augstskola |
|
1. květen 2004 |
||||||||||
Lietuva |
Aukštojo mokslo diplomas, nurodantis suteiktą gydytojo kvalifikaciją |
Universitetas |
Internatūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą medicinos gydytojo profesinę kvalifikaciją |
1. květen 2004 |
||||||||||
Luxembourg |
Diplôme d'Etat de docteur en médecine, chirurgie et accouchements, |
Jury d'examen d'Etat |
Certificat de stage |
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Magyarország |
Általános orvos oklevél (doctor medicinae univer- sae, röv.: dr. med. univ.) |
Egyetem |
|
1. květen 2004 |
||||||||||
Malta |
Lawrja ta' Tabib tal-Medi- ċina u l-Kirurġija |
Universita’ ta' Malta |
Ċertifikat ta' reġistrazzjoni maħruġ mill-Kunsill Mediku |
1. květen 2004 |
||||||||||
Nederland |
Getuigschrift van met goed gevolg afgelegd artsexamen |
Faculteit Geneeskunde |
|
20. prosinec 1976 |
||||||||||
Österreich |
|
|
|
1. leden 1994 |
||||||||||
|
|
|||||||||||||
Polska |
Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku lekarskim z tytułem „lekarza“ |
|
Lekarski Egzamin Państwowy |
1. květen 2004 |
||||||||||
Portugal |
Carta de Curso de licenciatura em medicina |
Universidades |
Diploma comprovativo da conclusão do internato geral emitido pelo Ministério da Saúde |
1. leden 1986 |
||||||||||
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „doktor medicine/doktorica medicine“ |
Univerza |
|
1. květen 2004 |
||||||||||
Slovensko |
Vysokoškolský diplom o udelení akademického titulu „doktor medicíny“ („MUDr.“) |
Vysoká škola |
|
1. květen 2004 |
||||||||||
Suomi/ Finland |
Lääketieteen lisensiaatin tutkinto/Medicine licentiatexamen |
|
Todistus lääkärin perusterveydenhuollon lisäkoulutuksesta/Examenbevis om tilläggsutbildning för läkare inom primärvården |
1. leden 1994 |
||||||||||
Sverige |
Läkarexamen |
Universitet |
Bevis om praktisk utbildning som utfärdas av Socialstyrelsen |
1. leden 1994 |
||||||||||
United Kingdom |
Primary qualification |
Competent examining body |
Certificate of experience |
20. prosinec 1976 |
5.1.2 Doklady o dosažené kvalifikaci odborného lékaře
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Referenční den |
||||
België/Belgique/ Belgien |
Bijzondere beroepstitel van geneesheer-specialist/Titre professionnel particulier de médecin spécialiste |
Minister bevoegd voor Volksgezondheid/Ministre de la Santé publique |
20. prosinec 1976 |
||||
Česká republika |
Diplom o specializaci |
Ministerstvo zdravotnictví |
1. květen 2004 |
||||
Danmark |
Bevis for tilladelse til at betegne sig som speciallæge |
Sundhedsstyrelsen |
20. prosinec 1976 |
||||
Deutschland |
Fachärztliche Anerkennung |
Landesärztekammer |
20. prosinec 1976 |
||||
Eesti |
Residentuuri lõputunnistus eriarstiabi erialal |
Tartu Ülikool |
1. květen 2004 |
||||
Ελλάς |
Τίτλoς Iατρικής Ειδικότητας |
|
1. leden 1981 |
||||
|
|||||||
España |
Título de Especialista |
Ministerio de Educación y Cultura |
1. leden 1986 |
||||
France |
|
|
20. prosinec 1976 |
||||
|
|
||||||
|
|
||||||
|
|
||||||
Ireland |
Certificate of Specialist doctor |
Competent authority |
20. prosinec 1976 |
||||
Italia |
Diploma di medico specialista |
Università |
20. prosinec 1976 |
||||
Κύπρος |
Πιστοποιητικό Αναγνώρισης Ειδικότητας |
Ιατρικό Συμβούλιο |
1. květen 2004 |
||||
Latvija |
„Sertifikāts“—kompetentu iestāžu izsniegts dokuments, kas apliecina, ka persona ir nokārtojusi sertifikācijas eksāmenu specialitātē |
Latvijas Ārstu biedrība Latvijas Ārstniecības personu profesionālo organizāciju savienība |
1. květen 2004 |
||||
Lietuva |
Rezidentūros pažymėjimas, nurodantis suteiktą gydytojo specialisto profesinę kvalifikaciją |
Universitetas |
1. květen 2004 |
||||
Luxembourg |
Certificat de médecin spécialiste |
Ministre de la Santé publique |
20. prosinec 1976 |
||||
Magyarország |
Szakorvosi bizonyítvány |
Az Egészségügyi, Szociális és Családügyi Minisztérium illetékes testülete |
1. květen 2004 |
||||
Malta |
Ċertifikat ta' Speċjalista Mediku |
Kumitat ta' Approvazzjoni dwar Speċjalisti |
1. květen 2004 |
||||
Nederland |
Bewijs van inschrijving in een Specialistenregister |
|
20. prosinec 1976 |
||||
Österreich |
Facharztdiplom |
Österreichische Ärztekammer |
1. leden 1994 |
||||
Polska |
Dyplom uzyskania tytułu specjalisty |
Centrum Egzaminów Medycznych |
1. květen 2004 |
||||
Portugal |
|
|
1. leden 1986 |
||||
|
|
||||||
Slovenija |
Potrdilo o opravljenem specialističnem izpitu |
|
1. květen 2004 |
||||
|
|||||||
Slovensko |
Diplom o špecializácii |
Slovenská zdravotnícka univerzita |
1. květen 2004 |
||||
Suomi/ Finland |
Erikoislääkärin tutkinto/Specialläkarexamen |
|
1. leden 1994 |
||||
|
|||||||
|
|||||||
|
|||||||
|
|||||||
Sverige |
Bevis om specialkompetens som läkare, utfärdat av Socialstyrelsen |
Socialstyrelsen |
1. leden 1994 |
||||
United Kingdom |
Certificate of Completion of specialist training |
Competent authority |
20. prosinec 1976 |
5.1.3 Názvy oborů odborné přípravy odborných lékařů
Země |
Anesteziologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Chirurgie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Anesthésie-réanimation/Anesthesie reanimatie |
Chirurgie/Heelkunde |
Česká republika |
Anesteziologie a resuscitace |
Chirurgie |
Danmark |
Anæstesiologi |
Kirurgi elsler kirurgiske sygdomme |
Deutschland |
Anästhesiologie |
(Allgemeine) Chirurgie |
Eesti |
Anestesioloogia |
Üldkirurgia |
Ελλάς |
Αvαισθησιoλoγία |
Χειρoυργική |
España |
Anestesiología y Reanimación |
Cirugía general y del aparato digestivo |
France |
Anesthésiologie-Réanimation chirurgicale |
Chirurgie générale |
Ireland |
Anaesthesia |
General surgery |
Italia |
Anestesia e rianimazione |
Chirurgia generale |
Κύπρος |
Αναισθησιολογία |
Γενική Χειρουργική |
Latvija |
Anestezioloģija un reanimatoloģija |
Ķirurģija |
Lietuva |
Anesteziologija reanimatologija |
Chirurgija |
Luxembourg |
Anesthésie-réanimation |
Chirurgie générale |
Magyarország |
Aneszteziológia és intenzív terápia |
Sebészet |
Malta |
Anesteżija u Kura Intensiva |
Kirurġija Ġenerali |
Nederland |
Anesthesiologie |
Heelkunde |
Österreich |
Anästhesiologie und Intensivmedizin |
Chirurgie |
Polska |
Anestezjologia i intensywna terapia |
Chirurgia ogólna |
Portugal |
Anestesiologia |
Cirurgia geral |
Slovenija |
Anesteziologija, reanimatologija in perioperativna intenzivna medicina |
Splošna kirurgija |
Slovensko |
Anestéziológia a intenzívna medicína |
Chirurgia |
Suomi/Finland |
Anestesiologia ja tehohoito/Anestesiologi och intensivvård |
Yleiskirurgia/Allmän kirurgi |
Sverige |
Anestesi och intensivvård |
Kirurgi |
United Kingdom |
Anaesthetics |
General surgery |
Země |
Neurochirurgie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Gynekologie a porodnictví Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
Neurochirurgie |
Gynécologie — obstétrique/Gynaecologie en verloskunde |
Česká republika |
Neurochirurgie |
Gynekologie a porodnictví |
Danmark |
Neurokirurgi eller kirurgiske nervesygdomme |
Gynækologi og obstetrik eller kvindesygdomme og fødselshjælp |
Deutschland |
Neurochirurgie |
Frauenheilkunde und Geburtshilfe |
Eesti |
Neurokirurgia |
Sünnitusabi ja günekoloogia |
Ελλάς |
Νευρoχειρoυργική |
Μαιευτική-Γυvαικoλoγία |
España |
Neurocirugía |
Obstetricia y ginecología |
France |
Neurochirurgie |
Gynécologie — obstétrique |
Ireland |
Neurosurgery |
Obstetrics and gynaecology |
Italia |
Neurochirurgia |
Ginecologia e ostetricia |
Κύπρος |
Νευροχειρουργική |
Μαιευτική — Γυναικολογία |
Latvija |
Neiroķirurģija |
Ginekoloģija un dzemdniecība |
Lietuva |
Neurochirurgija |
Akušerija ginekologija |
Luxembourg |
Neurochirurgie |
Gynécologie — obstétrique |
Magyarország |
Idegsebészet |
Szülészet-nőgyógyászat |
Malta |
Newrokirurġija |
Ostetriċja u Ġinekoloġija |
Nederland |
Neurochirurgie |
Verloskunde en gynaecologie |
Österreich |
Neurochirurgie |
Frauenheilkunde und Geburtshilfe |
Polska |
Neurochirurgia |
Położnictwo i ginekologia |
Portugal |
Neurocirurgia |
Ginecologia e obstetricia |
Slovenija |
Nevrokirurgija |
Ginekologija in porodništvo |
Slovensko |
Neurochirurgia |
Gynekológia a pôrodníctvo |
Suomi/Finland |
Neurokirurgia/Neurokirurgi |
Naistentaudit ja synnytykset/Kvinnosjukdomar och förlossningar |
Sverige |
Neurokirurgi |
Obstetrik och gynekologi |
United Kingdom |
Neurosurgery |
Obstetrics and gynaecology |
Země |
Vnitřní lékařství Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Oftalmologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Médecine interne/Inwendige geneeskunde |
Ophtalmologie/Oftalmologie |
Česká republika |
Vnitřní lékařství |
Oftalmologie |
Danmark |
Intern medicin |
Oftalmologi eller øjensygdomme |
Deutschland |
Innere Medizin |
Augenheilkunde |
Eesti |
Sisehaigused |
Oftalmoloogia |
Ελλάς |
Παθoλoγία |
Οφθαλμoλoγία |
España |
Medicina interna |
Oftalmología |
France |
Médecine interne |
Ophtalmologie |
Ireland |
General medicine |
Ophthalmic surgery |
Italia |
Medicina interna |
Oftalmologia |
Κύπρος |
Παθoλoγία |
Οφθαλμολογία |
Latvija |
Internā medicīna |
Oftalmoloģija |
Lietuva |
Vidaus ligos |
Oftalmologija |
Luxembourg |
Médecine interne |
Ophtalmologie |
Magyarország |
Belgyógyászat |
Szemészet |
Malta |
Mediċina Interna |
Oftalmoloġija |
Nederland |
Interne geneeskunde |
Oogheelkunde |
Österreich |
Innere Medizin |
Augenheilkunde und Optometrie |
Polska |
Choroby wewnętrzne |
Okulistyka |
Portugal |
Medicina interna |
Oftalmologia |
Slovenija |
Interna medicina |
Oftalmologija |
Slovensko |
Vnútorné lekárstvo |
Oftalmológia |
Suomi/Finland |
Sisätaudit/Inre medicin |
Silmätaudit/Ögonsjukdomar |
Sverige |
Internmedicin |
Ögonsjukdomar (oftalmologi) |
United Kingdom |
General (internal) medicine |
Ophthalmology |
Země |
Otorinolaryngologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Dětské lékařství Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Oto-rhino-laryngologie/Otorhinolaryngologie |
Pédiatrie/Pediatrie |
Česká republika |
Otorinolaryngologie |
Dětské lékařství |
Danmark |
Oto-rhino-laryngologi eller øre-næse-halssygdomme |
Pædiatri eller sygdomme hos børn |
Deutschland |
Hals-Nasen-Ohrenheilkunde |
Kinder- und Jugendmedizin |
Eesti |
Otorinolarüngoloogia |
Pediaatria |
Ελλάς |
Ωτoριvoλαρυγγoλoγία |
Παιδιατρική |
España |
Otorrinolaringología |
Pediatría y sus áreas específicas |
France |
Oto-rhino-laryngologie |
Pédiatrie |
Ireland |
Otolaryngology |
Paediatrics |
Italia |
Otorinolaringoiatria |
Pédiatria |
Κύπρος |
Ωτορινολαρυγγολογία |
Παιδιατρική |
Latvija |
Otolaringoloģija |
Pediatrija |
Lietuva |
Otorinolaringologija |
Vaikų ligos |
Luxembourg |
Oto-rhino-laryngologie |
Pédiatrie |
Magyarország |
Fül-orr-gégegyógyászat |
Csecsemő- és gyermekgyógyászat |
Malta |
Otorinolaringoloġija |
Pedjatrija |
Nederland |
Keel-, neus- en oorheelkunde |
Kindergeneeskunde |
Österreich |
Hals-, Nasen- und Ohrenkrankheiten |
Kinder- und Jugendheilkunde |
Polska |
Otorynolaryngologia |
Pediatria |
Portugal |
Otorrinolaringologia |
Pediatria |
Slovenija |
Otorinolaringológija |
Pediatrija |
Slovensko |
Otorinolaryngológia |
Pediatria |
Suomi/Finland |
Korva-, nenä- ja kurkkutaudit/Öron-, näs- och halssjukdomar |
Lastentaudit/Barnsjukdomar |
Sverige |
Öron-, näs- och halssjukdomar (oto-rhino-laryngologi) |
Barn- och ungdomsmedicin |
United Kingdom |
Otolaryngology |
Paediatrics |
Země |
Respirační medicína Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Urologie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
Pneumologie |
Urologie |
Česká republika |
Tuberkulóza a respirační nemoci |
Urologie |
Danmark |
Medicinske lungesygdomme |
Urologi eller urinvejenes kirurgiske sygdomme |
Deutschland |
Pneumologie |
Urologie |
Eesti |
Pulmonoloogia |
Uroloogia |
Ελλάς |
Φυματιoλoγία- Πvευμovoλoγία |
Ουρoλoγία |
España |
Neumología |
Urología |
France |
Pneumologie |
Urologie |
Ireland |
Respiratory medicine |
Urology |
Italia |
Malattie dell'apparato respiratorio |
Urologia |
Κύπρος |
Πνευμονολογία — Φυματιολογία |
Ουρολογία |
Latvija |
Ftiziopneimonoloģija |
Uroloģija |
Lietuva |
Pulmonologija |
Urologija |
Luxembourg |
Pneumologie |
Urologie |
Magyarország |
Tüdőgyógyászat |
Urológia |
Malta |
Mediċina Respiratorja |
Uroloġija |
Nederland |
Longziekten en tuberculose |
Urologie |
Österreich |
Lungenkrankheiten |
Urologie |
Polska |
Choroby płuc |
Urologia |
Portugal |
Pneumologia |
Urologia |
Slovenija |
Pnevmologija |
Urologija |
Slovensko |
Pneumológia a ftizeológia |
Urológia |
Suomi/Finland |
Keuhkosairaudet ja allergologia/Lungsjukdomar och allergologi |
Urologia/Urologi |
Sverige |
Lungsjukdomar (pneumologi) |
Urologi |
United Kingdom |
Respiratory medicine |
Urology |
Země |
Ortopedie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Patologická anatomie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Chirurgie orthopédique/Orthopedische heelkunde |
Anatomie pathologique/Pathologische anatomie |
Česká republika |
Ortopedie |
Patologická anatomie |
Danmark |
Ortopædisk kirurgi |
Patologisk anatomi eller vævs- og celleundersøgelser |
Deutschland |
Orthopädie (und Unfallchirurgie) |
Pathologie |
Eesti |
Ortopeedia |
Patoloogia |
Ελλάς |
Ορθoπεδική |
Παθoλoγική Αvατoμική |
España |
Cirugía ortopédica y traumatología |
Anatomía patológica |
France |
Chirurgie orthopédique et traumatologie |
Anatomie et cytologie pathologiques |
Ireland |
Trauma and orthopaedic surgery |
Morbid anatomy and histopathology |
Italia |
Ortopedia e traumatologia |
Anatomia patologica |
Κύπρος |
Ορθοπεδική |
Παθολογοανατομία — Ιστολογία |
Latvija |
Traumatoloģija un ortopēdija |
Patoloģija |
Lietuva |
Ortopedija traumatologija |
Patologija |
Luxembourg |
Orthopédie |
Anatomie pathologique |
Magyarország |
Ortopédia |
Patológia |
Malta |
Kirurġija Ortopedika |
Istopatoloġija |
Nederland |
Orthopedie |
Pathologie |
Österreich |
Orthopädie und Orthopädische Chirurgie |
Pathologie |
Polska |
Ortopedia i traumatologia narządu ruchu |
Patomorfologia |
Portugal |
Ortopedia |
Anatomia patologica |
Slovenija |
Ortopedska kirurgija |
Anatomska patologija in citopatologija |
Slovensko |
Ortopédia |
Patologická anatómia |
Suomi/Finland |
Ortopedia ja traumatologia/Ortopedi och traumatologi |
Patologia/Patologi |
Sverige |
Ortopedi |
Klinisk patologi |
United Kingdom |
Trauma and orthopaedic surgery |
Histopathology |
Země |
Neurologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Psychiatrie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Neurologie |
Psychiatrie de l'adulte/Volwassen psychiatrie |
Česká republika |
Neurologie |
Psychiatrie |
Danmark |
Neurologi eller medicinske nervesygdomme |
Psykiatri |
Deutschland |
Neurologie |
Psychiatrie und Psychotherapie |
Eesti |
Neuroloogia |
Psühhiaatria |
Ελλάς |
Νευρoλoγία |
Ψυχιατρική |
España |
Neurología |
Psiquiatría |
France |
Neurologie |
Psychiatrie |
Ireland |
Neurology |
Psychiatry |
Italia |
Neurologia |
Psichiatria |
Κύπρος |
Νευρολογία |
Ψυχιατρική |
Latvija |
Neiroloģija |
Psihiatrija |
Lietuva |
Neurologija |
Psichiatrija |
Luxembourg |
Neurologie |
Psychiatrie |
Magyarország |
Neurológia |
Pszichiátria |
Malta |
Newroloġija |
Psikjatrija |
Nederland |
Neurologie |
Psychiatrie |
Österreich |
Neurologie |
Psychiatrie |
Polska |
Neurologia |
Psychiatria |
Portugal |
Neurologia |
Psiquiatria |
Slovenija |
Nevrologija |
Psihiatrija |
Slovensko |
Neurológia |
Psychiatria |
Suomi/Finland |
Neurologia/Neurologi |
Psykiatria/Psykiatri |
Sverige |
Neurologi |
Psykiatri |
United Kingdom |
Neurology |
General psychiatry |
Země |
Radiologie a zobrazovací metody Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Radiační onkologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Radiodiagnostic/Röntgendiagnose |
Radiothérapie-oncologie/Radiotherapie-oncologie |
Česká republika |
Radiologie a zobrazovací metody |
Radiační onkologie |
Danmark |
Diagnostik radiologi eller røntgenundersøgelse |
Onkologi |
Deutschland |
(Diagnostische) Radiologie |
Strahlentherapie |
Eesti |
Radioloogia |
Onkoloogia |
Ελλάς |
Ακτιvoδιαγvωστική |
Ακτιvoθεραπευτική — Ογκολογία |
España |
Radiodiagnóstico |
Oncología radioterápica |
France |
Radiodiagnostic et imagerie médicale |
Oncologie radiothérapique |
Ireland |
Diagnostic radiology |
Radiation oncology |
Italia |
Radiodiagnostica |
Radioterapia |
Κύπρος |
Ακτινολογία |
Ακτινοθεραπευτική Ογκολογία |
Latvija |
Diagnostiskā radioloģija |
Terapeitiskā radioloģija |
Lietuva |
Radiologija |
Onkologija radioterapija |
Luxembourg |
Radiodiagnostic |
Radiothérapie |
Magyarország |
Radiológia |
Sugárterápia |
Malta |
Radjoloġija |
Onkoloġija u Radjoterapija |
Nederland |
Radiologie |
Radiotherapie |
Österreich |
Medizinische Radiologie-Diagnostik |
Strahlentherapie - Radioonkologie |
Polska |
Radiologia i diagnostyka obrazowa |
Radioterapia onkologiczna |
Portugal |
Radiodiagnóstico |
Radioterapia |
Slovenija |
Radiologija |
Radioterapija in onkologija |
Slovensko |
Rádiológia |
Radiačná onkológia |
Suomi/Finland |
Radiologia/Radiologi |
Syöpätaudit/Cancersjukdomar |
Sverige |
Medicinsk radiologi |
Tumörsjukdomar (allmän onkologi) |
United Kingdom |
Clinical radiology |
Clinical oncology |
Země |
Plastická chirurgie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Klinická biologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Chirurgie plastique, reconstructrice et esthétique/Plastische, reconstructieve en esthetische heelkunde |
Biologie clinique/Klinische biologie |
Česká republika |
Plastická chirurgie |
|
Danmark |
Plastikkirurgi |
|
Deutschland |
Plastische (und Ästhetische) Chirurgie |
|
Eesti |
Plastika- ja rekonstruktiivkirurgia |
Laborimeditsiin |
Ελλάς |
Πλαστική Χειρoυργική |
Χειρουργική Θώρακος |
España |
Cirugía plástica, estética y reparadora |
Análisis clínicos |
France |
Chirurgie plastique, reconstructrice et esthétique |
Biologie médicale |
Ireland |
Plastic surgery |
|
Italia |
Chirurgia plastica e ricostruttiva |
Patologia clinica |
Κύπρος |
Πλαστική Χειρουργική |
|
Latvija |
Plastiskā ķirurģija |
|
Lietuva |
Plastinė ir rekonstrukcinė chirurgija |
Laboratorinė medicina |
Luxembourg |
Chirurgie plastique |
Biologie clinique |
Magyarország |
Plasztikai (égési) sebészet |
Orvosi laboratóriumi diagnosztika |
Malta |
Kirurġija Plastika |
|
Nederland |
Plastische Chirurgie |
|
Österreich |
Plastische Chirurgie |
Medizinische Biologie |
Polska |
Chirurgia plastyczna |
Diagnostyka laboratoryjna |
Portugal |
Cirurgia plástica e reconstrutiva |
Patologia clínica |
Slovenija |
Plastična, rekonstrukcijska in estetska kirurgija |
|
Slovensko |
Plastická chirurgia |
Laboratórna medicína |
Suomi/Finland |
Plastiikkakirurgia/Plastikkirurgi |
|
Sverige |
Plastikkirurgi |
|
United Kingdom |
Plastic surgery |
|
Země |
Lékařská mikrobiologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Klinická biochemie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
||||
Název |
Název |
|||||
Belgique/België/ Belgien |
|
|
||||
Česká republika |
Lékařská mikrobiologie |
Klinická biochemie |
||||
Danmark |
Klinisk mikrobiologi |
Klinisk biokemi |
||||
Deutschland |
Mikrobiologie (Virologie) und Infektionsepidemiologie |
Laboratoriumsmedizin |
||||
Eesti |
|
|
||||
Ελλάς |
|
|
||||
España |
Microbiología y parasitología |
Bioquímica clínica |
||||
France |
|
|
||||
Ireland |
Microbiology |
Chemical pathology |
||||
Italia |
Microbiologia e virologia |
Biochimica clinica |
||||
Κύπρος |
Μικροβιολογία |
|
||||
Latvija |
Mikrobioloģija |
|
||||
Lietuva |
|
|
||||
Luxembourg |
Microbiologie |
Chimie biologique |
||||
Magyarország |
Orvosi mikrobiológia |
|
||||
Malta |
Mikrobijoloġija |
Patoloġija Kimika |
||||
Nederland |
Medische microbiologie |
Klinische chemie |
||||
Österreich |
Hygiene und Mikrobiologie |
Medizinische und Chemische Labordiagnostik |
||||
Polska |
Mikrobiologia lekarska |
|
||||
Portugal |
|
|
||||
Slovenija |
Klinična mikrobiologija |
Medicinska biokemija |
||||
Slovensko |
Klinická mikrobiológia |
Klinická biochémia |
||||
Suomi/Finland |
Kliininen mikrobiologia/Klinisk mikrobiologi |
Kliininen kemia/Klinisk kemi |
||||
Sverige |
Klinisk bakteriologi |
Klinisk kemi |
||||
United Kingdom |
Medical microbiology and virology |
Chemical pathology |
Země |
Imunologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Kardiochirurgie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
|
Chirurgie thoracique/Heelkunde op de thorax (1) |
Česká republika |
Alergologie a klinická imunologie |
Kardiochirurgie |
Danmark |
Klinisk immunologi |
Thoraxkirurgi eller brysthulens kirurgiske sygdomme |
Deutschland |
|
Thoraxchirurgie |
Eesti |
|
Torakaalkirurgia |
Ελλάς |
|
Χειρουργική Θώρακος |
España |
Immunología |
Cirugía torácica |
France |
|
Chirurgie thoracique et cardiovasculaire |
Ireland |
Immunology (clinical and laboratory) |
Thoracic surgery |
Italia |
|
Chirurgia toracica; Cardiochirurgia |
Κύπρος |
Ανοσολογία |
Χειρουργική Θώρακος |
Latvija |
Imunoloģija |
Torakālā ķirurģija |
Lietuva |
|
Krūtinės chirurgija |
Luxembourg |
Immunologie |
Chirurgie thoracique |
Magyarország |
Allergológia és klinikai immunológia |
Mellkassebészet |
Malta |
Immunoloġija |
Kirurġija Kardjo-Toraċika |
Nederland |
|
Cardio-thoracale chirurgie |
Österreich |
Immunologie |
|
Polska |
Immunologia kliniczna |
Chirurgia klatki piersiowej |
Portugal |
|
Cirurgia cardiotorácica |
Slovenija |
|
Torakalna kirurgija |
Slovensko |
Klinická imunológia a alergológia |
Hrudníková chirurgia |
Suomi/Finland |
|
Sydän-ja rintaelinkirurgia/Hjärt- och thoraxkirurgi |
Sverige |
Klinisk immunologi |
Thoraxkirurgi |
United Kingdom |
Immunology |
Cardo-thoracic surgery |
Země |
Dětská chirurgie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Cévní chirurgie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
|
Chirurgie des vaisseaux/Bloedvatenheelkunde (2) |
Česká republika |
Dětská chirurgie |
Cévní chirurgie |
Danmark |
|
Karkirurgi eller kirurgiske blodkarsygdomme |
Deutschland |
Kinderchirurgie |
Gefäßchirurgie |
Eesti |
Lastekirurgia |
Kardiovaskulaarkirurgia |
Ελλάς |
Χειρoυργική Παίδωv |
Αγγειoχειρoυργική |
España |
Cirugía pediátrica |
Angiología y cirugía vascular |
France |
Chirurgie infantile |
Chirurgie vasculaire |
Ireland |
Paediatric surgery |
|
Italia |
Chirurgia pediatrica |
Chirurgia vascolare |
Κύπρος |
Χειρουργική Παίδων |
Χειρουργική Αγγείων |
Latvija |
Bērnu ķirurģija |
Asinsvadu ķirurģija |
Lietuva |
Vaikų chirurgija |
Kraujagyslių chirurgija |
Luxembourg |
Chirurgie pédiatrique |
Chirurgie vasculaire |
Magyarország |
Gyermeksebészet |
Érsebészet |
Malta |
Kirurgija Pedjatrika |
Kirurġija Vaskolari |
Nederland |
|
|
Österreich |
Kinderchirurgie |
|
Polska |
Chirurgia dziecięca |
Chirurgia naczyniowa |
Portugal |
Cirurgia pediátrica |
Cirurgia vascular |
Slovenija |
|
Kardiovaskularna kirurgija |
Slovensko |
Detská chirurgia |
Cievna chirurgia |
Suomi/Finland |
Lastenkirurgia/Barnkirurgi |
Verisuonikirurgia/Kärlkirurgi |
Sverige |
Barn- och ungdomskirurgi |
|
United Kingdom |
Paediatric surgery |
|
Země |
Kardiologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Gastroenterologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
Cardiologie |
Gastro-entérologie/Gastroenterologie |
Česká republika |
Kardiologie |
Gastroenterologie |
Danmark |
Kardiologi |
Medicinsk gastroenterologi eller medicinske mavetarmsygdomme |
Deutschland |
Innere Medizin und Schwerpunkt Kardiologie |
Innere Medizin und Schwerpunkt Gastroenterologie |
Eesti |
Kardioloogia |
Gastroenteroloogia |
Ελλάς |
Καρδιoλoγία |
Γαστρεvτερoλoγία |
España |
Cardiología |
Aparato digestivo |
France |
Pathologie cardio-vasculaire |
Gastro-entérologie et hépatologie |
Ireland |
Cardiology |
Gastro-enterology |
Italia |
Cardiologia |
Gastroenterologia |
Κύπρος |
Καρδιολογία |
Γαστρεντερολογία |
Latvija |
Kardioloģija |
Gastroenteroloģija |
Lietuva |
Kardiologija |
Gastroenterologija |
Luxembourg |
Cardiologie et angiologie |
Gastro-enterologie |
Magyarország |
Kardiológia |
Gasztroenterológia |
Malta |
Kardjoloġija |
Gastroenteroloġija |
Nederland |
Cardiologie |
Leer van maag-darm-leverziekten |
Österreich |
|
|
Polska |
Kardiologia |
Gastrenterologia |
Portugal |
Cardiologia |
Gastrenterologia |
Slovenija |
|
Gastroenterologija |
Slovensko |
Kardiológia |
Gastroenterológia |
Suomi/Finland |
Kardiologia/Kardiologi |
Gastroenterologia/Gastroenterologi |
Sverige |
Kardiologi |
Medicinsk gastroenterologi och hepatologi |
United Kingdom |
Cardiology |
Gastro-enterology |
Země |
Revmatologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Všeobecná hematologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
Rhumathologie/reumatologie |
|
Česká republika |
Revmatologie |
Hematologie a transfúzní lékařství |
Danmark |
Reumatologi |
Hæmatologi eller blodsygdomme |
Deutschland |
Innere Medizin und Schwerpunkt Rheumatologie |
Innere Medizin und Schwerpunkt Hämatologie und Onkologie |
Eesti |
Reumatoloogia |
Hematoloogia |
Ελλάς |
Ρευματoλoγία |
Αιματoλoγία |
España |
Reumatología |
Hematología y hemoterapia |
France |
Rhumatologie |
|
Ireland |
Rheumatology |
Haematology (clinical and laboratory) |
Italia |
Reumatologia |
Ematologia |
Κύπρος |
Ρευματολογία |
Αιματολογία |
Latvija |
Reimatoloģija |
Hematoloģija |
Lietuva |
Reumatologija |
Hematologija |
Luxembourg |
Rhumatologie |
Hématologie |
Magyarország |
Reumatológia |
Haematológia |
Malta |
Rewmatoloġija |
Ematoloġija |
Nederland |
Reumatologie |
|
Österreich |
|
|
Polska |
Reumatologia |
Hematologia |
Portugal |
Reumatologia |
Imuno-hemoterapia |
Slovenija |
|
|
Slovensko |
Reumatológia |
Hematológia a transfúziológia |
Suomi/Finland |
Reumatologia/Reumatologi |
Kliininen hematologia/Klinisk hematologi |
Sverige |
Reumatologi |
Hematologi |
United Kingdom |
Rheumatology |
Haematology |
Země |
Endokrinologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Rehabilitační a fyzikální medicína Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Médecine physique et réadaptation/Fysische geneeskunde en revalidatie |
Česká republika |
Endokrinologie |
Rehabilitační a fyzikální medicína |
Danmark |
Medicinsk endokrinologi eller medicinske hormonsygdomme |
|
Deutschland |
Innere Medizin und Schwerpunkt Endokrinologie und Diabetologie |
Physikalische und Rehabilitative Medizin |
Eesti |
Endokrinoloogia |
Taastusravi ja füsiaatria |
Ελλάς |
Εvδoκριvoλoγία |
Φυσική Iατρική και Απoκατάσταση |
España |
Endocrinología y nutrición |
Medicina física y rehabilitación |
France |
Endocrinologie, maladies métaboliques |
Rééducation et réadaptation fonctionnelles |
Ireland |
Endocrinology and diabetes mellitus |
|
Italia |
Endocrinologia e malattie del ricambio |
Medicina fisica e riabilitazione |
Κύπρος |
Ενδοκρινολογία |
Φυσική Ιατρική και Αποκατάσταση |
Latvija |
Endokrinoloģija |
Rehabilitoloģija Fiziskā rehabilitācija Fizikālā medicīna |
Lietuva |
Endokrinologija |
Fizinė medicina ir reabilitacija |
Luxembourg |
Endocrinologie, maladies du métabolisme et de la nutrition |
Rééducation et réadaptation fonctionnelles |
Magyarország |
Endokrinológia |
Fizioterápia |
Malta |
Endokrinoloġija u Dijabete |
|
Nederland |
|
Revalidatiegeneeskunde |
Österreich |
|
Physikalische Medizin |
Polska |
Endokrynologia |
Rehabilitacja medyczna |
Portugal |
Endocrinologia |
Fisiatria ou Medicina física e de reabilitação |
Slovenija |
|
Fizikalna in rehabilitacijska medicina |
Slovensko |
Endokrinológia |
Fyziatria, balneológia a liečebná rehabilitácia |
Suomi/Finland |
Endokrinologia/Endokrinologi |
Fysiatria/Fysiatri |
Sverige |
Endokrina sjukdomar |
Rehabiliteringsmedicin |
United Kingdom |
Endocrinology and diabetes mellitus |
|
Země |
Neuropsychiatrie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Dermatovenerologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Neuropsychiatrie (3) |
Dermato-vénéréologie/Dermato-venerologie |
Česká republika |
|
Dermatovenerologie |
Danmark |
|
Dermato-venerologi eller hud- og kønssygdomme |
Deutschland |
Nervenheilkunde (Neurologie und Psychiatrie) |
Haut- und Geschlechtskrankheiten |
Eesti |
|
Dermatoveneroloogia |
Ελλάς |
Νευρoλoγία — Ψυχιατρική |
Δερματoλoγία — Αφρoδισιoλoγία |
España |
|
Dermatología médico-quirúrgica y venereología |
France |
Neuropsychiatrie (4) |
Dermatologie et vénéréologie |
Ireland |
|
|
Italia |
Neuropsichiatria (5) |
Dermatologia e venerologia |
Κύπρος |
Νευρολογία — Ψυχιατρική |
Δερματολογία — Αφροδισιολογία |
Latvija |
|
Dermatoloģija un veneroloģija |
Lietuva |
|
Dermatovenerologija |
Luxembourg |
Neuropsychiatrie (6) |
Dermato-vénéréologie |
Magyarország |
|
Bőrgyógyászat |
Malta |
|
Dermato-venerejoloġija |
Nederland |
Zenuw- en zielsziekten (7) |
Dermatologie en venerologie |
Österreich |
Neurologie und Psychiatrie |
Haut- und Geschlechtskrankheiten |
Polska |
|
Dermatologia i wenerologia |
Portugal |
|
Dermatovenereologia |
Slovenija |
|
Dermatovenerologija |
Slovensko |
Neuropsychiatria |
Dermatovenerológia |
Suomi/Finland |
|
Ihotaudit ja allergologia/Hudsjukdomar och allergologi |
Sverige |
|
Hud- och könssjukdomar |
United Kingdom |
|
|
Země |
Radiologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Dětská a dorostová psychiatrie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Psychiatrie infanto-juvénile/Kinder- en jeugdpsychiatrie |
Česká republika |
|
Dětská a dorostová psychiatrie |
Danmark |
|
Børne- og ungdomspsykiatri |
Deutschland |
Radiologie |
Kinder- und Jugendpsychiatrie und -psychotherapie |
Eesti |
|
|
Ελλάς |
Ακτιvoλoγία — Ραδιoλoγία |
Παιδoψυχιατρική |
España |
Electrorradiología |
|
France |
Electro-radiologie (8) |
Pédo-psychiatrie |
Ireland |
Radiology (9) |
Child and adolescent psychiatry |
Italia |
Radiologia |
Neuropsichiatria infantile |
Κύπρος |
|
Παιδοψυχιατρική |
Latvija |
|
Bērnu psihiatrija |
Lietuva |
|
Vaikų ir paauglių psichiatrija |
Luxembourg |
Électroradiologie (10) |
Psychiatrie infantile |
Magyarország |
Radiológia |
Gyermek-és ifjúságpszichiátria |
Malta |
|
|
Nederland |
Radiologie (11) |
|
Österreich |
Radiologie |
|
Polska |
|
Psychiatria dzieci i młodzieży |
Portugal |
Radiologia |
Pedopsiquiatria |
Slovenija |
|
Otroška in mladostniška psihiatrija |
Slovensko |
|
Detská psychiatria |
Suomi/Finland |
|
Lastenpsykiatria/Barnpsykiatri |
Sverige |
|
Barn- och ungdomspsykiatri |
United Kingdom |
|
Child and adolescent psychiatry |
Země |
Geriatrie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Nefrologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
|
|
Česká republika |
Geriatrie |
Nefrologie |
Danmark |
Geriatri eller alderdommens sygdomme |
Nefrologi eller medicinske nyresygdomme |
Deutschland |
|
Innere Medizin und Schwerpunkt Nephrologie |
Eesti |
|
Nefroloogia |
Ελλάς |
|
Νεφρoλoγία |
España |
Geriatría |
Nefrología |
France |
|
Néphrologie |
Ireland |
Geriatric medicine |
Nephrology |
Italia |
Geriatria |
Nefrologia |
Κύπρος |
Γηριατρική |
Νεφρολογία |
Latvija |
|
Nefroloģija |
Lietuva |
Geriatrija |
Nefrologija |
Luxembourg |
Gériatrie |
Néphrologie |
Magyarország |
Geriátria |
Nefrológia |
Malta |
Ġerjatrija |
Nefroloġija |
Nederland |
Klinische geriatrie |
|
Österreich |
|
|
Polska |
Geriatria |
Nefrologia |
Portugal |
|
Nefrologia |
Slovenija |
|
Nefrologija |
Slovensko |
Geriatria |
Nefrológia |
Suomi/Finland |
Geriatria/Geriatri |
Nefrologia/Nefrologi |
Sverige |
Geriatrik |
Medicinska njursjukdomar (nefrologi) |
United Kingdom |
Geriatrics |
Renal medicine |
Země |
Infekční lékařství Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Hygiena a epidemiologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
|
|
Česká republika |
Infekční lékařství |
Hygiena a epidemiologie |
Danmark |
Infektionsmedicin |
Samfundsmedicin |
Deutschland |
|
Öffentliches Gesundheitswesen |
Eesti |
Infektsioonhaigused |
|
Ελλάς |
|
Κοινωνική Iατρική |
España |
|
Medicina preventiva y salud pública |
France |
|
Santé publique et médecine sociale |
Ireland |
Infectious diseases |
Public health medicine |
Italia |
Malattie infettive |
Igiene e medicina preventiva |
Κύπρος |
Λοιμώδη Νοσήματα |
Υγειονολογία/Κοινοτική Ιατρική |
Latvija |
Infektoloģija |
|
Lietuva |
Infektologija |
|
Luxembourg |
Maladies contagieuses |
Santé publique |
Magyarország |
Infektológia |
Megelőző orvostan és népegészségtan |
Malta |
Mard Infettiv |
Saħħa Pubblika |
Nederland |
|
Maatschappij en gezondheid |
Österreich |
|
Sozialmedizin |
Polska |
Choroby zakaźne |
Zdrowie publiczne, epidemiologia |
Portugal |
Infecciologia |
Saúde pública |
Slovenija |
Infektologija |
Javno zdravje |
Slovensko |
Infektológia |
Verejné zdravotníctvo |
Suomi/Finland |
Infektiosairaudet/Infektionssjukdomar |
Terveydenhuolto/Hälsovård |
Sverige |
Infektionssjukdomar |
Socialmedicin |
United Kingdom |
Infectious diseases |
Public health medicine |
Země |
Klinická farmakologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Pracovní lékařství Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
||||
Název |
Název |
|||||
Belgique/België/Belgien |
|
Médecine du travail/Arbeidsgeneeskunde |
||||
Česká republika |
Klinická farmakologie |
Pracovní lékařství |
||||
Danmark |
Klinisk farmakologi |
Arbejdsmedicin |
||||
Deutschland |
Pharmakologie und Toxikologie |
Arbeitsmedizin |
||||
Eesti |
|
|
||||
Ελλάς |
|
Iατρική της Εργασίας |
||||
España |
Farmacología clínica |
Medicina del trabajo |
||||
France |
|
Médecine du travail |
||||
Ireland |
Clinical pharmacology and therapeutics |
Occupational medicine |
||||
Italia |
Farmacologia |
Medicina del lavoro |
||||
Κύπρος |
|
Ιατρική της Εργασίας |
||||
Latvija |
|
Arodslimības |
||||
Lietuva |
|
Darbo medicina |
||||
Luxembourg |
|
Médecine du travail |
||||
Magyarország |
Klinikai farmakológia |
Foglalkozás-orvostan (üzemorvostan) |
||||
Malta |
Farmakoloġija Klinika u t-Terapewtika |
Mediċina Okkupazzjonali |
||||
Nederland |
|
|
||||
Österreich |
Pharmakologie und Toxikologie |
Arbeits- und Betriebsmedizin |
||||
Polska |
Farmakologia kliniczna |
Medycyna pracy |
||||
Portugal |
|
Medicina do trabalho |
||||
Slovenija |
|
Medicina dela, prometa in športa |
||||
Slovensko |
Klinická farmakológia |
Pracovné lekárstvo |
||||
Suomi/Finland |
Kliininen farmakologia ja lääkehoito/Klinisk farmakologi och läkemedelsbehandling |
Työterveyshuolto/Företagshälsovård |
||||
Sverige |
Klinisk farmakologi |
Yrkes- och miljömedicin |
||||
United Kingdom |
Clinical pharmacology and therapeutics |
Occupational medicine |
Země |
Alergologie a klinická imunologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Nukleární medicína Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Médecine nucléaire/Nucleaire geneeskunde |
Česká republika |
Alergologie a klinická imunologie |
Nukleární medicína |
Danmark |
Medicinsk allergologi eller medicinske overfølsomhedssygdomme |
Klinisk fysiologi og nuklearmedicin |
Deutschland |
|
Nuklearmedizin |
Eesti |
|
|
Ελλάς |
Αλλεργιoλoγία |
Πυρηvική Iατρική |
España |
Alergología |
Medicina nuclear |
France |
|
Médecine nucléaire |
Ireland |
|
|
Italia |
Allergologia ed immunologia clinica |
Medicina nucleare |
Κύπρος |
Αλλεργιολογία |
Πυρηνική Ιατρική |
Latvija |
Alergoloģija |
|
Lietuva |
Alergologija ir klinikinė imunologija |
|
Luxembourg |
|
Médecine nucléaire |
Magyarország |
Allergológia és klinikai immunológia |
Nukleáris medicina (izotóp diagnosztika) |
Malta |
|
Mediċina Nukleari |
Nederland |
Allergologie en inwendige geneeskunde |
Nucleaire geneeskunde |
Österreich |
|
Nuklearmedizin |
Polska |
Alergologia |
Medycyna nuklearna |
Portugal |
Imuno-alergologia |
Medicina nuclear |
Slovenija |
|
Nuklearna medicina |
Slovensko |
Klinická imunológia a alergológia |
Nukleárna medicína |
Suomi/Finland |
|
Kliininen fysiologia ja isotooppilääketiede/Klinisk fysiologi och nukleärmedicin |
Sverige |
Allergisjukdomar |
Nukleärmedicin |
United Kingdom |
|
Nuclear medicine |
Země |
Maxilofaciální chirurgie (základní lékařská odborná příprava) Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Název |
|
Belgique/België/ Belgien |
|
Česká republika |
Maxilofaciální chirurgie |
Danmark |
|
Deutschland |
|
Eesti |
|
Ελλάς |
|
España |
Cirugía oral y maxilofacial |
France |
Chirurgie maxillo-faciale et stomatologie |
Ireland |
|
Italia |
Chirurgia maxillo-facciale |
Κύπρος |
|
Latvija |
Mutes, sejas un žokļu ķirurģija |
Lietuva |
Veido ir žandikaulių chirurgija |
Luxembourg |
Chirurgie maxillo-faciale |
Magyarország |
Szájsebészet |
Malta |
|
Nederland |
|
Österreich |
Mund- Kiefer- und Gesichtschirurgie |
Polska |
Chirurgia szczekowo-twarzowa |
Portugal |
Cirurgia maxilo-facial |
Slovenija |
Maxilofaciálna kirurgija |
Slovensko |
Maxilofaciálna chirurgia |
Suomi/Finland |
|
Sverige |
|
United Kingdom |
|
Země |
Biologická hematologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Česká republika |
|
Danmark |
Klinisk blodtypeserologi (12) |
Deutschland |
|
Eesti |
|
Ελλάς |
|
España |
|
France |
Hématologie |
Ireland |
|
Italia |
|
Κύπρος |
|
Latvija |
|
Lietuva |
|
Luxembourg |
Hématologie biologique |
Magyarország |
|
Malta |
|
Nederland |
|
Österreich |
|
Polska |
|
Portugal |
Hematologia clinica |
Slovenija |
|
Slovensko |
|
Suomi/Finland |
|
Sverige |
|
United Kingdom |
|
Země |
Stomatologie Minimální délka odborné přípravy: 3 roky |
Dermatologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
|
Česká republika |
|
|
Danmark |
|
|
Deutschland |
|
|
Eesti |
|
|
Ελλάς |
|
|
España |
Estomatología |
|
France |
Stomatologie |
|
Ireland |
|
Dermatology |
Italia |
Odontostomatologia (13) |
|
Κύπρος |
|
|
Latvija |
|
|
Lietuva |
|
|
Luxembourg |
Stomatologie |
|
Magyarország |
|
|
Malta |
|
Dermatoloġija |
Nederland |
|
|
Österreich |
|
|
Polska |
|
|
Portugal |
Estomatologia |
|
Slovenija |
|
|
Slovensko |
|
|
Suomi/Finland |
|
|
Sverige |
|
|
United Kingdom |
|
Dermatology |
Země |
Venerologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Tropická medicína Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
|
Česká republika |
|
|
Danmark |
|
|
Deutschland |
|
|
Eesti |
|
|
Ελλάς |
|
|
España |
|
|
France |
|
|
Ireland |
Genito-urinary medicine |
Tropical medicine |
Italia |
|
Medicina tropicale |
Κύπρος |
|
|
Latvija |
|
|
Lietuva |
|
|
Luxembourg |
|
|
Magyarország |
|
Trópusi betegségek |
Malta |
Mediċina Uro-ġenetali |
|
Nederland |
|
|
Österreich |
|
Spezifische Prophylaxe und Tropenhygiene |
Polska |
|
Medycyna transportu |
Portugal |
|
Medicina tropical |
Slovenija |
|
|
Slovensko |
|
Tropická medicína |
Suomi/Finland |
|
|
Sverige |
|
|
United Kingdom |
Genito-urinary medicine |
Tropical medicine |
Země |
Gastroenterologická chirurgie Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Traumatologie a urgentní medicína Minimální délka odborné přípravy: 5 let |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
Chirurgie abdominale/Heelkunde op het abdomen (14) |
|
Česká republika |
|
Traumatologie Urgentní medicína |
Danmark |
Kirurgisk gastroenterologi eller kirurgiske mave-tarmsygdomme |
|
Deutschland |
Visceralchirurgie |
|
Eesti |
|
|
Ελλάς |
|
|
España |
Cirugía del aparato digestivo |
|
France |
Chirurgie viscérale et digestive |
|
Ireland |
|
Emergency medicine |
Italia |
Chirurgia dell'apparato digerente |
|
Κύπρος |
|
|
Latvija |
|
|
Lietuva |
Abdominalinė chirurgija |
|
Luxembourg |
Chirurgie gastro-entérologique |
|
Magyarország |
|
Traumatológia |
Malta |
|
Mediċina tal-Aċċidenti u l-Emerġenza |
Nederland |
|
|
Österreich |
|
|
Polska |
|
Medycyna ratunkowa |
Portugal |
|
|
Slovenija |
Abdominalna kirurgija |
|
Slovensko |
Gastroenterologická chirurgia |
Úrazová chirurgia Urgentná medicína |
Suomi/Finland |
Gastroenterologinen kirurgia/Gastroenterologisk kirurgi |
|
Sverige |
|
|
United Kingdom |
|
Accident and emergency medicine |
Země |
Klinická neurofyziologie Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Dentální, ústní a maxilofaciální chirurgie (základní lékařská a zubolékařská odborná příprava) (15) Minimální délka odborné přípravy: 4 roky |
Název |
Název |
|
Belgique/België/Belgien |
|
Stomatologie et chirurgie orale et maxillo-faciale/Stomatologie en mond-, kaak- en aangezichtschirurgie |
Česká republika |
|
|
Danmark |
Klinisk neurofysiologi |
|
Deutschland |
|
Mund-, Kiefer- und Gesichtschirurgie |
Eesti |
|
|
Ελλάς |
|
|
España |
Neurofisiología clínica |
|
France |
|
|
Ireland |
Clinical neurophysiology |
Oral and maxillo-facial surgery |
Italia |
|
|
Κύπρος |
|
Στοματο-Γναθο-Προσωποχειρουργική |
Latvija |
|
|
Lietuva |
|
|
Luxembourg |
|
Chirurgie dentaire, orale et maxillo-faciale |
Magyarország |
|
Arc-állcsont-szájsebészet |
Malta |
Newrofiżjoloġija Klinika |
Kirurġija tal-għadam tal-wiċċ |
Nederland |
|
|
Österreich |
|
|
Polska |
|
|
Portugal |
|
|
Slovenija |
|
|
Slovensko |
|
|
Suomi/Finland |
Kliininen neurofysiologia/Klinisk neurofysiologi |
Suu- ja leukakirurgia/Oral och maxillofacial kirurgi |
Sverige |
Klinisk neurofysiologi |
|
United Kingdom |
Clinical neurophysiology |
Oral and maxillo-facial surgery |
5.1.4 Doklady o dosažené kvalifikaci ve všeobecném lékařství
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Profesní označení |
Referenční den |
België/Belgique/Belgien |
Ministerieel erkenningsbesluit van huisarts/Arrêté ministériel d'agrément de médecin généraliste |
Huisarts/Médecin généraliste |
31. prosinec 1994 |
Česká republika |
Diplom o specializaci „všeobecné lékařství“ |
Všeobecný lékař |
1. květen 2004 |
Danmark |
Tilladelse til at anvende betegnelsen alment praktiserende læge/Speciallægel i almen medicin |
Almen praktiserende læge/Speciallæge i almen medicin |
31. prosinec 1994 |
Deutschland |
Zeugnis über die spezifische Ausbildung in der Allgemeinmedizin |
Facharzt/Fachärztin für Allgemeinmedizin |
31. prosinec 1994 |
Eesti |
Diplom peremeditsiini erialal |
Perearst |
1. květen 2004 |
Ελλάς |
Tίτλος ιατρικής ειδικότητας γενικής ιατρικής |
Iατρός με ειδικότητα γενικής ιατρικής |
31. prosinec 1994 |
España |
Título de especialista en medicina familiar y comunitaria |
Especialista en medicina familiar y comunitaria |
31. prosinec 1994 |
France |
Diplôme d'Etat de docteur en médecine (avec document annexé attestant la formation spécifique en médecine générale) |
Médecin qualifié en médecine générale |
31. prosinec 1994 |
Ireland |
Certificate of specific qualifications in general medical practice |
General medical practitioner |
31. prosinec 1994 |
Italia |
Attestato di formazione specifica in medicina generale |
Medico di medicina generale |
31. prosinec 1994 |
Κύπρος |
Τίτλος Ειδικότητας Γενικής Ιατρικής |
Ιατρός Γενικής Ιατρικής |
1. květen 2004 |
Latvija |
Ģimenes ārsta sertifikāts |
Ģimenes (vispārējās prakses) ārsts |
1. květen 2004 |
Lietuva |
Šeimos gydytojo rezidentūros pažymėjimas |
Šeimos medicinos gydytojas |
1. květen 2004 |
Luxembourg |
Diplôme de formation spécifique en medicine générale |
Médecin généraliste |
31. prosinec 1994 |
Magyarország |
Háziorvostan szakorvosa bizonyítvány |
Háziorvostan szakorvosa |
1. květen 2004 |
Malta |
Tabib tal-familja |
Mediċina tal-familja |
1. květen 2004 |
Nederland |
Certificaat van inschrijving in het register van erkende huisartsen van de Koninklijke Nederlandsche Maatschappij tot bevordering der geneeskunst |
Huisarts |
31. prosinec 1994 |
Österreich |
Arzt für Allgemeinmedizin |
Arzt für Allgemeinmedizin |
31. prosinec 1994 |
Polska |
Diplôme: Dyplom uzyskania tytułu specjalisty w dziedzinie medycyny rodzinnej |
Specjalista w dziedzinie medycyny rodzinnej |
1. květen 2004 |
Portugal |
Diploma do internato complementar de clínica geral |
Assistente de clínica geral |
31. prosinec 1994 |
Slovenija |
Potrdilo o opravljeni specializaciji iz družinske medicine |
Specialist družinske medicine/Specialistka družinske medicine |
1. květen 2004 |
Slovensko |
Diplom o špecializácii v odbore „všeobecné lekárstvo“ |
Všeobecný lekár |
1. květen 2004 |
Suomi/ Finland |
Todistus lääkärin perusterveydenhuollon lisäkoulutuksesta/Bevis om tilläggsutbildning av läkare i primärvård |
Yleislääkäri/Allmänläkare |
31. prosinec 1994 |
Sverige |
Bevis om kompetens som allmänpraktiserande läkare (Europaläkare) utfärdat av Socialstyrelsen |
Allmänpraktiserande läkare (Europaläkare) |
31. prosinec 1994 |
United Kingdom |
Certificate of prescribed/equivalent experience |
General medical practitioner |
31. prosinec 1994 |
V.2 ZDRAVOTNÍ SESTRY A OŠETŘOVATELÉ ODPOVĚDNÍ ZA VŠEOBECNOU PÉČI
5.2.1 Studijní program pro zdravotní sestry a ošetřovatelé odpovědné za všeobecnou péči
Odborná příprava vedoucí k udělení dokladu o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči nebo ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči se skládá ze dvou částí.
A. |
Teoretická výuka
|
B. |
Praktická klinická výuka
|
Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.
Teoretická výuka musí být vyvážená a koordinovaná s praktickou klinickou výukou tak, aby znalosti a zkušenosti uvedené v této příloze mohly být získány odpovídajícím způsobem.
5.2.2 Doklady o dosažené kvalifikaci zdravotní sestry odpovědné za všeobecnou péči (ošetřovatele odpovědného za všeobecnou péči)
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Profesní označení |
Referenční den |
||||||||||||||
België/Belgique/Belgien |
|
|
|
29. červen 1979 |
||||||||||||||
Česká republika |
|
|
|
1. květen 2004 |
||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||
Danmark |
Eksamensbevis efter gennemført sygeplejerskeuddannelse |
Sygeplejeskole godkendt af Undervisningsministeriet |
Sygeplejerske |
29. červen 1979 |
||||||||||||||
Deutschland |
Zeugnis über die staatliche Prüfung in der Krankenpflege |
Staatlicher Prüfungsausschuss |
Gesundheits- und Krankenpflegerin/Gesundheits- und Krankenpfleger |
29. červen 1979 |
||||||||||||||
Eesti |
Diplom õe erialal |
|
õde |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
Ελλάς |
|
|
Διπλωματούχος ή πτυχιούχος νοσοκόμος, νοσηλευτής ή νοσηλεύτρια |
1. leden 1981 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
España |
Título de Diplomado universitario en Enfermería |
|
Enfermero/a diplomado/a |
1. leden 1986 |
||||||||||||||
France |
|
Le ministère de la santé |
Infirmer(ère) |
29. červen 1979 |
||||||||||||||
Ireland |
Certificate of Registered General Nurse |
An Bord Altranais (The Nursing Board) |
Registered General Nurse |
29. červen 1979 |
||||||||||||||
Italia |
Diploma di infermiere professionale |
Scuole riconosciute dallo Stato |
Infermiere professionale |
29. červen 1979 |
||||||||||||||
Κύπρος |
Δίπλωμα Γενικής Νοσηλευτικής |
Νοσηλευτική Σχολή |
Εγγεγραμμένος Νοσηλευτής |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
Latvija |
|
|
Māsa |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Lietuva |
|
|
Bendrosios praktikos slaugytojas |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Luxembourg |
|
Ministère de l'éducation nationale, de la formation professionnelle et des sports |
Infirmier |
29. červen 1979 |
||||||||||||||
Magyarország |
|
|
Ápoló |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Malta |
Lawrja jew diploma fl-istudji tal-infermerija |
Universita’ ta' Malta |
Infermier Registrat tal-Ewwel Livell |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
Nederland |
|
|
Verpleegkundige |
29. červen 1979 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Österreich |
|
|
|
1. leden 1994 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Polska |
Dyplom ukończenia studiów wyższych na kierunku pielęgniarstwo z tytułem „magister pielęgniarstwa“ |
Instytucja prowadząca kształcenie na poziomie wyższym uznana przez właściwe (Vyšší vzdělávací instituce uznaná příslušnými orgány) |
Pielegniarka |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
Portugal |
|
|
Enfermeiro |
1. leden 1986 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Slovenija |
Diploma, s katero se podeljuje strokovni naslov „diplomirana medicinska sestra/diplomirani zdravstvenik“ |
|
Diplomirana medicinska sestra/Diplomirani zdravstvenik |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
Slovensko |
|
|
Sestra |
1. květen 2004 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Suomi/ Finland |
|
|
Sairaanhoitaja/Sjukskötare |
1. leden 1994 |
||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||
Sverige |
Sjuksköterskeexamen |
Universitet eller högskola |
Sjuksköterska |
1. leden 1994 |
||||||||||||||
United Kingdom |
Statement of Registration as a Registered General Nurse in part 1 or part 12 of the register kept by the United Kingdom Central Council for Nursing, Midwifery and Health Visiting |
Various |
|
29. červen 1979 |
V.3 ZUBNÍ LÉKAŘI
5.3.1 Studijní program pro zubní lékaře
Studijní program, který vede k získání dokladů o dosažené kvalifikaci v zubním lékařství, zahrnuje alespoň níže uvedené předměty. Výuka jednoho nebo několika těchto předmětů může být poskytnuta v rámci jiných oborů nebo v souvislosti s nimi.
A. |
Základní předměty
|
B. |
Lékařsko-biologické předměty a předměty z všeobecného lékařství
|
C. |
Předměty z odontostomatologie
|
5.3.2 Doklady o dosažené kvalifikaci zubních lékařů
Země |
Doklad o dosažené kvalifikaci |
Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci |
Osvědčení doplňující doklad |
Profesní označení |
Referenční den |
België/Belgique/Belgien |