2005/395/SZBPRozhodnutí Rady 2005/395/SZBP ze dne 10. května 2005, kterým se mění rozhodnutí 2001/80/SZBP o zřízení Vojenského štábu Evropské unie

Publikováno: Úř. věst. L 164, 26.5.2005, s. 17-24 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 10. května 2005 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 10. května 2005 Nabývá účinnosti: 10. května 2005
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



ROZHODNUTÍ RADY 2005/395/SZBP

ze dne 10. května 2005,

kterým se mění rozhodnutí 2001/80/SZBP o zřízení Vojenského štábu Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na čl. 28 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Stávající organizace a struktura Vojenského štábu EU nezohledňují některé jeho nové úkoly.

(2)

S ohledem na provádění samostatných vojenských operací může dále za určitých okolností Rada na doporučení Vojenského výboru EU rozhodnout o využití společných kapacit Vojenského štábu EU, zejména v případě, kdy se vyžaduje společná civilně-vojenská reakce a kdy není určeno žádné národní velitelství.

(3)

V důsledku toho je nutné změnit mandát a organizaci Vojenského štábu EU.

(4)

Dne 12. dubna 2005 Politický a bezpečnostní výbor doporučil, aby se změnil mandát a organizace Vojenského štábu EU.

(5)

Rozhodnutí 2001/80/SZBP (1) by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

ROZHODLA TAKTO:

Článek 1

Rozhodnutí 2001/80/SZBP se mění takto:

1.

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Mandát a organizace Vojenského štábu Evropské unie jsou definovány v příloze tohoto rozhodnutí.“

2.

Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Členové Vojenského štábu Evropské unie podléhají pravidlům stanoveným v rozhodnutí Rady 2003/479/ES ze dne 16. června 2003 o pravidlech pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady (2).

3.

Příloha se nahrazuje přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Článek 3

Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 10. května 2005.

Za Radu

J. KRECKÉ

předseda


(1)  Úř. věst. L 27, 30.1.2001, s. 7.

(2)  Úř. věst. L 160, 28.6.2003, s. 72.“


PŘÍLOHA

MANDÁT A ORGANIZACE VOJENSKÉHO ŠTÁBU EVROPSKÉ UNIE

1.   Úvod

Členské státy EU na zasedání v Helsinkách rozhodly zřídit v rámci Rady nové stálé politické a vojenské orgány, které by EU umožnily v plném rozsahu převzít odpovědnost za předcházení konfliktům a za úkoly spojené s řešením krizí definované ve Smlouvě o EU. Jak je stanoveno ve zprávě ze zasedání v Helsinkách, Vojenský štáb EU „v rámci struktur Rady zajišťuje vojenské odborné znalosti a podporu společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, včetně řízení vojenských operací pro řešení krizí vedených EU“.

Evropská rada na svém zasedání ve dnech 12. a 13. prosince 2003 uvítala dokument nazvaný „Evropská obrana: konzultace, plánování a operace NATO/EU“. Ve dnech 16. a 17. prosince 2004 Evropská rada schválila podrobné návrhy na provádění tohoto dokumentu. Mandát Vojenského štábu EU se vymezuje takto:

2.   Poslání

Vojenský štáb EU provádí včasné varování, vyhodnocení situace a strategické plánování misí a úkolů stanovených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o EU včetně misí a úkolů určených v Evropské bezpečnostní strategii. To zahrnuje rovněž určení evropských národních a mnohonárodních sil a provádění politik a rozhodnutí podle pokynů Vojenského výboru EU.

3.   Úloha

Je zdrojem vojenských odborných znalostí EU,

zajišťuje spojení mezi Vojenským výborem EU na jedné straně a vojenskými zdroji, které jsou EU k dispozici, na straně druhé a podle pokynů Vojenského výboru EU poskytuje evropským orgánům vojenské odborné znalosti,

plní tři základní operační funkce: včasné varování, vyhodnocení situace a strategické plánování,

zajišťuje schopnost včasného varování. Plánuje, vyhodnocuje a podává doporučení týkající se koncepce řešení krizí a obecné vojenské strategie a provádí rozhodnutí Vojenského výboru EU a jeho pokyny,

je nápomocen Vojenskému výboru EU při vyhodnocování situace a vojenských aspektů strategického plánování (1) v celém rozsahu misí a úkolů uvedených v čl. 17 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii včetně misí a úkolů stanovených v Evropské bezpečnostní strategii pro všechny operace vedené EU bez ohledu na to, zda EU využije prostředků a schopností NATO či nikoli,

(na žádost generálního tajemníka, vysokého představitele nebo Politického a bezpečnostního výboru) podporuje dočasné mise v třetích zemích nebo mezinárodních organizacích, aby tam poskytoval poradenství a pomoc, pokud jde o vojenské aspekty předcházení konfliktům, řešení krizí a stabilizace po ukončení konfliktů,

v souladu s dohodnutými postupy přispívá k procesu vypracování, vyhodnocování a přezkoumávání cílů kapacit s ohledem na potřebu daných členských států zajistit soudržnost s procesem plánování obrany NATO a s procesem plánování a kontroly Partnerství pro mír,

úzce spolupracuje s Evropskou obrannou agenturou,

odpovídá za sledování, vyhodnocování a podávání doporučení týkajících se sil a prostředků, které poskytují členské státy Evropské unii, pokud jde o výcvik, cvičení a interoperabilitu,

udržuje kapacitu k posílení národního velitelství, které má autonomní operaci EU řídit, a to zejména prostřednictvím civilně-vojenské buňky,

prostřednictvím civilně-vojenské buňky zodpovídá za poskytování kapacity pro plánování a průběh autonomní vojenské operace EU a udržuje kapacitu v rámci Vojenského štábu EU, aby poté, co Rada na doporučení Vojenského výboru EU rozhodne o konkrétní operaci, mohlo být pro tuto operaci rychle zřízeno operační středisko, zejména pokud se vyžaduje společná civilní a vojenská odezva a pokud není určeno žádné národní velitelství.

4.   Úkoly

Pod velením Vojenského výboru EU poskytuje odborné vojenské informace generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli a institucím EU,

prostřednictvím národních a mnohonárodních zpravodajských služeb sleduje potenciální krize,

předává vojenské informace situačnímu středisku a přijímá od něj výsledek zpracování,

uskutečňuje vojenské aspekty předsunutého strategického plánování,

určuje a eviduje evropské národní a mnohonárodní síly pro operace vedené EU ve spolupráci s NATO,

přispívá k rozvoji a přípravě národních a mnohonárodních sil poskytovaných EU členskými státy (včetně výcviku a cvičení). Úprava vztahu s NATO je definována v příslušných dokumentech,

organizuje a koordinuje postupy s národními a mnohonárodními velitelstvími, včetně těch velitelství NATO, která má Evropská unie k dispozici, přičemž zajišťuje nejvyšší možnou míru slučitelnosti s postupy NATO,

přispívá k vojenským aspektům evropské bezpečnostní a obranné politiky v oblasti boje proti terorismu,

přispívá k rozvoji koncepcí, doktríny, plánů a postupů pro využití vojenských prostředků a možností při operacích pro řešení krizí, které vznikly jako důsledek přírodních nebo člověkem způsobených katastrof,

plánuje, navrhuje, řídí a vyhodnocuje vojenské aspekty postupů EU při řešení krizí, včetně nacvičování postupů EU/NATO,

podílí se na odhadování finančních nákladů na operace a cvičení,

udržuje styk s národními a mnohonárodními velitelstvími mnohonárodních sil,

na základě „stálých ujednání mezi EU a NATO“ navazuje trvalé vztahy s NATO,

poskytuje prostory styčné skupině NATO při Vojenském štábu EU a udržuje skupinu EU při Vrchním velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě (SHAPE), v souladu se zprávou předsednictví o evropské bezpečnostní a obranné politice, přijatou Radou dne 13. prosince 2004,

navazuje odpovídající vztahy s určenými protistranami v rámci OSN a dalších mezinárodních organizací včetně Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Africké unie, s výhradou souhlasu těchto organizací,

přispívá k nezbytnému procesu důsledného ponaučení,

úkoly civilně-vojenské buňky:

na podnět generálního tajemníka, vysokého představitele nebo Politického a bezpečnostního výboru provádí strategické plánování nepředvídaných událostí,

přispívá k vývoji souboru doktrín nebo koncepcí, přičemž využívá zkušeností z civilních a vojenských operací a cvičení,

připravuje koncepce a postupy pro operační středisko EU a zajišťuje dostupnost a připravenost personálu, vybavení a bojové techniky operačního střediska pro operace, cvičení a výcvik,

udržuje, modernizuje a nahrazuje bojovou techniku operačního střediska EU a udržuje budovy a prostory.

a)   Další úkoly při řešení krizových situací

Požaduje a zpracovává přesné informace zpravodajských služeb a další důležité informace ze všech dostupných zdrojů,

podporuje Vojenský výbor EU při jeho působení v oblasti poradenství v otázkách počátečního plánování a plánovacích směrnic Politického a bezpečnostního výboru,

rozvíjí vojenská strategická řešení a stanovuje v této oblasti priority jakožto základ vojenského poradenství Vojenského výboru EU poskytovaného Politickému a bezpečnostnímu výboru, přičemž:

definuje předběžná obecná řešení,

pokud je to vhodné čerpá plánovanou podporu z vnějších zdrojů, které tato řešení podrobněji analyzují a dále rozvíjejí,

vyhodnocuje výsledky této podrobnější práce a zadává další práce, které se jeví jako nezbytné,

pokud je to vhodné, předkládá Vojenskému výboru EU celkové hodnocení s případným uvedením priorit a vhodných doporučení,

ve spolupráci s národními plánovacími štáby, a pokud je to vhodné, též s NATO určuje, které vojenské síly se mohou zúčastnit případných operací vedených EU,

je nápomocen veliteli operace při technických výměnách se třetími zeměmi, které nabízejí vojenské zapojení do operací vedených EU, a při přípravě konference o vytváření vojenských sil,

nadále sleduje krizové situace,

úkoly civilně-vojenské buňky:

na žádost generálního ředitelství pro vnější vztahy podanou náčelníkovi Vojenského štábu EU poskytuje prostřednictvím civilně-vojenské buňky pomoc při politicko-vojenském strategickém plánování, za které odpovídá generální ředitelství pro vnější vztahy (příprava civilně-vojenské buňky, společná akce atd.),

prostřednictvím rozvoje strategických voleb na základě postupů stanovených pro řešení krizí přispívá ke strategickému plánování civilních a vojenských operací v případě krizí. Za toto plánování je přímo odpovědný náčelník Vojenského štábu EU a generální ředitelství pro vnější vztahy, ale spadá rovněž do obecné pravomoci generálního tajemníka, vysokého představitele,

na žádost generálního ředitelství pro vnější vztahy podanou náčelníkovi Vojenského štábu EU poskytuje prostřednictvím civilně-vojenské buňky pomoc při civilním strategickém plánování řešení krizí, za které generální ředitelství pro vnější vztahy odpovídá (příprava policejní strategické volby, civilní strategické volby atd.).

b)   Další úkoly během operací

Vojenský štáb EU pod vedením Vojenského výboru EU trvale sleduje všechny vojenské aspekty operací. Ve spolupráci s určeným velitelem operace provádí strategický rozbor, čímž podporuje poradní roli Vojenského výboru EU ve vztahu k Politickému a bezpečnostnímu výboru v záležitostech strategického řízení,

s ohledem na politický a operační vývoj poskytuje Vojenskému výboru EU nová řešení, která tvoří základ vojenského poradenství Vojenského výboru EU poskytovaného Politickému a bezpečnostnímu výboru,

přispívá k posílenému jádru a podle potřeby k dalšímu rozšíření operačního střediska EU,

úkoly civilně-vojenské buňky:

zabezpečuje stálé jádro operačního střediska EU,

pomáhá koordinovat civilní operace. Tyto operace se provádějí pod vedením generálního ředitelství pro vnější vztahy. Pomáhá s plánováním, podporou (včetně možného využití vojenských prostředků) a prováděním civilních operací (strategická úroveň zůstává v působnosti generálního ředitelství pro vnější vztahy).

5.   Organizace

Pracuje pod vojenským velením Vojenského výboru EU, kterému podává hlášení,

Vojenský štáb EU je útvarem sekretariátu Rady přímo podléhající generálnímu tajemníkovi, vysokému představiteli a úzce spolupracuje s dalšími útvary generálního sekretariátu Rady,

Vojenský štáb EU řídí náčelník Vojenského štábu EU, tříhvězdičkový generál,

tvoří jej personál vyslaný členskými státy, který jedná v rámci mezinárodního pověření v souladu s pravidly platnými pro národní odborníky a vojenský personál přidělený do generálního sekretariátu Rady, a civilní úředníci vyslaní generálním sekretariátem Rady a Komisí. Aby se v rámci Vojenského štábu EU zlepšilo výběrové řízení, vyzývají se členské státy k tomu, aby na každé dotčené místo nabízely více než jednoho kandidáta,

Vojenský štáb EU je organizován, jak je uvedeno v dodatku, aby byl schopen obsáhnout veškeré mise a úkoly,

v případě řešení krizí nebo při cvičeních může Vojenský štáb EU vytvářet krizové akční skupiny, které využívají vlastních odborných znalostí, lidských zdrojů a infrastruktury. Kromě toho může v případě potřeby požádat prostřednictvím Vojenského výboru EU o pracovníky z členských států EU za účelem dočasného zvýšení stavu,

poslání, funkci a organizaci civilně-vojenské buňky i postavení operačního střediska schválila Rada dne 13. prosince 2004 a na zasedání ve dnech 16. a 17. prosince 2004 je potvrdila Evropská rada. Vojenský výbor EU bude prostřednictvím náčelníka Vojenského štábu EU provádět dozor nad vojenskými aktivitami civilně-vojenské buňky. Podíl buňky na civilních aspektech řešení krizí zůstává v rámci funkční působnosti generálního ředitelství pro vnější vztahy. Informování o těchto aktivitách Výboru pro civilní aspekty krizového řízení bude v souladu se zavedenými postupy v oblasti civilních aspektů krizového řízení.

6.   Vztahy s třetími zeměmi

Vztahy mezi Vojenským štábem EU a evropskými členy NATO mimo EU, jinými třetími státy a zeměmi kandidujícími na přistoupení k Evropské unii jsou definovány v odpovídajících dokumentech o vztazích EU se třetími zeměmi.


(1)  Předběžné definice:

 

Strategické plánování: plánování, které začíná se vznikem krize a končí, jakmile politické orgány EU schválí vojenské strategické řešení nebo soubor vojenských strategických řešení. Strategický proces zahrnuje hodnocení vojenské situace, definice politicko-vojenského rámce a vývoj vojenských strategických řešení.

 

Vojenské strategické řešení: možná vojenská akce určená k dosažení politicko-vojenských cílů uvedených v politicko-vojenském rámci. Vojenské strategické řešení bude popisovat rámcové vojenské řešení, požadované zdroje a omezení a doporučení týkající se výběru velitele operace a operačního velitelství.

DODATEK

SCHÉMA ORGANIZACE VOJENSKÉHO ŠTÁBU EVROPSKÉ UNIE

Image

ZKRATKY

A

ACOS

Asistent náčelníka štábu – náčelník oddělení

ADMIN

Správní úsek

C

CEUMC

Předseda Vojenského výboru Evropské unie

CIS

Oddělení komunikací a informačních systémů

CIV/MIL

Civilně-vojenská buňka

CIVCOM

Výbor pro civilní aspekty řešení krizí

CMC SPT

Pomocný úsek předsedy Vojenského výboru Evropské unie

CMPS

Úsek civilního, vojenského strategického plánování

CONOPS

Plán operace

CRP/COP

Úsek krizového plánování/operační úsek

D

DDG/COS

Zástupce náčelníka a náčelník štábu Vojenského štábu Evropské unie

DGEUMS

Náčelník Vojenského štábu Evropské unie

DOC/CON

Úsek doktrín

E

EXE/TRG/ANL

Úsek cvičení, výcviku a analýzy

EX OFFICE

Výkonný úřad

F

FOR/CAP

Úsek politik zpravodajského oddělení

I

INT

Zpravodajské oddělení

INT POL

Úsek politik zpravodajského oddělení

ITS

Úsek informačních technologií a bezpečnosti

L

LEGAL

Právní poradce

LOG

Úsek logistiky

LOG/RES

Oddělení logistiky a zdrojů

O

OCPS

Stálí zaměstnanci operačního střediska

OHQ

Operační velitelství

OPLAN

Operační plán

OPSCEN

Operační středisko

OPS/EXE

Oddělení operací a cvičení

P

PERS

Personální oddělení

POL

Úsek politiky

POL/PLS

Oddělení politiky a plánování

POL/REQ

Úsek politiky a plánování

PRD

Úsek tvorby zpravodajských dokumentů

R

REQ

Úsek požadavků

RES/SPT

Úsek podpory zdrojů

U

UN MLO

Vojenský styčný důstojník OSN

V

VVEU

Vojenský výbor Evropské unie

VŠEU

Vojenský štáb Evropské unie


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU