2005/90/ES2005/90/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 20. dubna 2004 o opatření Francie ve prospěch Société de Réparation Navale et Industrielle S.A. (SORENI) (oznámeno pod číslem K (2004) 1362) (Text s významem pro EHP)

(1)

Následně po informacích, které vyšly v tisku, podle nichž Francie přijala finanční opatření na podporu provozu na opravu lodí v přístavu Le Havre, požádala Komise dopisem ze dne 21. prosince 2001 Francii o vysvětlení. Dopisem ze dne 15. března 2002, zaprotokolovaným dne 19. března 2002, informovala Francie Komisi, že orgány veřejné moci finančně podpořily podnik na opravu lodí, Société de réparation navale et industrielle (SORENI). Opatření bylo vzato na vědomí jako neoznámená podpora (NN 53/2002), vzhledem k tomu, že v okamžiku předložení informací již byla poskytnuta a mimo jiné, že částka ve výši 1 720 000 EUR byla zaplacena již v prosinci 2001.

(2)

Dopisem ze dne 4. dubna 2002 požádala Komise Francii o dodatek k informacím. Ta odpověděla dopisem ze dne 3. června 2002, zaprotokolovaným následujícího dne.

(3)

Dopisem ze dne 12. srpna 2002 uvědomila Komise Francii o svém rozhodnutí zahájit postup k tomuto opatření stanovený v čl. 88 odst. 2 smlouvy. Záležitost byla zaprotokolována pod číslem C 55/2002. Rozhodnutí Komise o zahájení postupu bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropských společenství  (2) a zúčastněné strany byly vyzvány k předložení připomínek.

(4)

Francie předložila své připomínky dopisem ze dne 1. října 2002, zaprotokolovaným následujícího dne. Spojené království předložilo připomínky dopisem ze dne 16. října 2002, zaprotokolovaným dne 24. října 2002. Připomínky Spojeného království byly předány Francii a byla jí dána možnost reagovat.

(5)

Dopisem ze dne 4. listopadu 2004 položila Komise Francii doplňující otázky. Francie svou odpověď a své připomínky předložila dopisem ze dne 14. ledna 2003, zaprotokolovaným téhož dne. Francie sdělila doplňující informace dopisem ze dne 2. října 2003, zaprotokolovaným následujícího dne, a dopisem ze dne 10. října 2003, zaprotokolovaným téhož dne. Dopisem ze dne 21. listopadu 2003 položila Komise Francii nové doplňující otázky a Francie na ně odpověděla dopisem ze dne 29. prosince 2003, zaprotokolovaným dne 8. ledna 2004 a dopisem ze dne 29. ledna 2004, zaprotokolovaným téhož dne.

(6)

Příjemcem finanční podpory je SORENI, podnik na opravu lodí se sídlem v Le Havre, tj. v regionu, který může na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) smlouvy využívat podporu. SORENI byla založena dne 1. listopadu 2001 za účelem převzetí aktiv tří společností na opravu lodí, jak je vysvětleno dále.

(7)

Loděnice Ateliers a loděnice Le Havre – Construction navale (ACH-CN) se sídlem v Le Havru, byly v roce 2000 z důvodu konkurzu zavřeny. ACH-CN přijala podporu na uzavření, schválenou Komisí v jejím rozhodnutí 2002/132/ES (3). Tři pobočky ACH-CN, které prováděly opravárenskou činnost (SIREN, TMTM a MECA HELIX, dále jen „tři pobočky“), přežily, ale brzy se setkaly s ekonomickými obtížemi, přisuzovanými ztrátě subdodavatelských kontraktů, které jim před tím poskytovala ACH-CN a ztrátě důvěry rejdařů.

(8)

V roce 2001 se dvanáct místních subdodavatelů tří poboček rozhodlo společně založit nový podnik SORENI za účelem převzetí provozu na opravu lodí tří poboček.

(9)

Nabídka k převzetí byla dvanácti místními subdodavateli ohlášena dne 24. srpna 2001. SORENI byla založena dne 1. listopadu 2001 a dne 9. listopadu 2001 nabyla aktiva tří poboček. SORENI koupila aktiva za cenu 1 001 EUR (tedy 1 000 EUR za skladové zásoby a jedno symbolické EUR za aktiva). Podle Francie byla nabídka SORENI po neúspěšných jednáních se zahraničním investorem, která v témže roce předcházela, jediná.

(10)

Francie na počátku oznámila Komisi, že tři pobočky byly v okamžiku převzetí pod soudní správou. Tuto informaci opravila v dopise ze dne 29. prosince 2003 s upřesněním, že převzetí aktiv se uskutečnilo mimo rámec soudního narovnání a že tři pobočky již v prosinci 2003 existovaly vzhledem k běžným sporům a vymáhání pohledávek pouze formálně a že nevykonávaly žádnou hospodářskou činnost.

(11)

V souladu s francouzským společenským právním řádem, který se týká zrušení podniku (článek L 122-12, druhý pododstavec zákoníku práce), byla SORENI povinna převzít ve třech pobočkách pracovní smlouvy, jejichž podmínky kvalifikace, odměňování a služebních let měly zůstat nezměněny. Proto podle Francie SORENI převzala 127 zaměstnanců tří poboček. Dále měla SORENI převzít náklady na mzdy ve výši 318 164 EUR, sjednané před převzetím, na odchod pracovníků, kteří byli vystaveni účinkům azbestu, do předčasného důchodu.

(12)

Komise poznamenává, že dne 14. ledna 2003 byl počet snížen na 117 zaměstnanců, z nichž bylo 99 dělníků ve výrobě. Francie oznámila, že v průběhu šesti let, která předcházela převzetí, počet dělníků ve výrobě z celkem 188 zaměstnanců ve třech pobočkách v období 1997 až 1999 klesl přechodem k SORENI v roce 2002 o 47 %.

(13)

Podnikatelský záměr byl sestaven v roce 2001. Životaschopnost SORENI měla být podnikatelským záměrem zaručena na dobu pěti let. Podle Francie problémy byly SORENI zaviněny za prvé obtížemi, vzniklými ze strany akcionářů, kteří jako subdodavatelé byli dříve na třech pobočkách závislí. Za druhé, SORENI zdědila náklady a obtíže, spojené s převzatými aktivy, tedy s převzetím všech pracovních smluv, financováním odchodu do předčasného důchodu z důvodu vystavení účinkům azbestu a také s nutností přizpůsobit výrobní prostředky a racionalizovat provoz. Protože SORENI převzala provoz na opravu lodí, podle všech pravděpodobností pokračovala s tím, že bude postavena před podobné problémy, s jakými se setkaly tři pobočky: obtížnost získat subdodavatelské smlouvy u loděnice v Le Havru (jako ACH-CN), všeobecná ztráta trhů a všeobecná ztráta věrohodnosti při opravě lodí z Le Havru.

(14)

Podnikatelský záměr na dobu pěti let, který Francie označuje jako plán restrukturalizace, směřuje podle Francie k řešení těchto problémů přijetím tří sledů opatření. První spočívá v uzpůsobení výrobních prostředků investicí do opětovného uvedení budov do provozního stavu, do dopravy a mobilního zařízení (investice vyjádřené v části 1 tabulky 1). Druhý sled opatření spočívá v reorganizaci obchodní politiky podniku. Podle Francie bude obchodní politika opětovně zaměřena zároveň na místní rejdaře a rejdaře na národních a mezinárodních trzích. Tato politika všeobecně směřuje k opětovnému získání důvěry zákazníků, kteří v minulosti jednali se třemi pobočkami. SORENI zamýšlí uskutečnit tento cíl jednak náborem nových pracovníků, jednak pořízením nových technologií, které jí umožní diverzifikovat její provoz a tedy odpovídat širšímu rozmezí potřeb. Náklady na tento druhý sled opatření jsou popsány v části 2 tabulky 1. Třetí sled opatření se zaměřuje na reorganizaci výroby ve dvou úrovních: materiálové, skladové a zakázkové hospodářství (racionalizace a zavedení informatiky) a vzdělávání zaměstnanců. Náklady na třetí sled opatření jsou popsány v části 3 tabulky 1.

(15)

Francie mimo jiné za náklady na restrukturalizaci považuje, jednak výlohy převzaté ve třech pobočkách na odchod pracovníků, vystavených účinkům azbestu do předčasného důchodu, jednak mzdy na první tři měsíce po převzetí. Podle Francie tyto tři měsíce odpovídají období nezbytnému pro získání prvních kontraktů. Tyto náklady jsou popsány v části 4 tabulky 1.

TABULKA 1

Náklady uváděné s restrukturalizací SORENI

(16)

Celkové údajné náklady, nezbytné k uvedení SORENI do chodu, proto dosahují 6 495 164 EUR.

(17)

Podle Francie se tento plán zakládá na realistických předpokladech obratu, který odráží stávající a potenciální poptávku na opravu lodí v Le Havru. Francie tvrdí, že tři pobočky měly přiznané pravomoci v odvětví opravy lodí a že jejich zaměstnanci, nyní převzatí ze strany SORENI, k ní vlastní know-how. Francie rovněž připomíná, že podnikatelský záměr SORENI a podnikatelský záměr potenciálního zahraničního investora byly podobné, což je známkou realistického odhadu. Osobní vztahy prezidenta SORENI by mohly být trumfem při průzkumu trhu. Podle Francie je nutno zvážit provoz na opravu lodí SORENI ve spojitosti s rozvojem přístavu Le Havre.

(18)

Podle Francie částka 6 495 164 EUR, nezbytná pro SORENI musí být financována podporami a půjčkami poskytnutými z veřejných a soukromých prostředků stanovených v tabulce 2. Francie přijala předběžné rozhodnutí o poskytnutí veřejné podpory SORENI dne 28. září 2001, tj. po depozici nabídky na převzetí tří poboček, ale před založením SORENI a dříve než se postoupení stalo účinným. Právně omezené rozhodnutí o poskytnutí podpory bylo přijato 29. listopadu 2001.

(19)

Francouzský stát poskytl SORENI podporu částkou ve výši 3 430 000 EUR. Z této částky byly dvě části, jedna ve výši 1 720 000 EUR a druhá 730 000 EUR, převedeny na SORENI v září 2003.

(20)

Regionální rada Haute-Normandie, rada departamentu Seine-Maritime a město Le Havre poskytnou každý SORENI podporu částkou ve výši 380 000 EUR. Z celkové částky 1 140 000 EUR již bylo 1 070 997 EUR převedeno SORENI v září 2003.

(21)

Soukromé příspěvky jsou popsány jako kapitálový vklad akcionářů SORENI (462 000 EUR) a půjčky banky (1 300 000 EUR), které jsou předmětem jistiny ve formě postoupení provozního kapitálu.

TABULKA 2

Finanční opatření, spojená s restrukturalizací SORENI

(22)

Podle Francie vyžaduje rozvoj přístavu Le Havre provoz na opravu lodí, které by mu zajišťovaly stabilní úroveň činnosti. Francie tvrdí, že daná opatření budou mít díky třem faktorům omezený účinek na hospodářskou soutěž. Za prvé, plán restrukturalizace by obsahoval snížení počtu zaměstnanců. Za druhé, Francie označí jako hlavní zákazníky (5) SORENI na národním a mezinárodním trhu ARNO v Dunkerque a SOBRENA v Brestu. Naproti tomu si tyto dvě společnosti vzhledem k místním zákazníkům se SORENI nekonkurují. Francie v této spojitosti prohlašuje, že místní zákazníci tvoří 40 až 45 % obratu SORENI. Stupeň interference mezi nimi a jejich hlavními konkurenty by se proto snížil. Za třetí, SORENI se podle čl. 2 písm. b) nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům (6) vztahuje k malým a středním podnikům.

(23)

V rozhodnutí zahájit přesný postup přezkoumání (dále jen „rozhodnutí o zahájení postupu“) byla příslušná opatření posuzována s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1540/98 ze dne 29. června 1998, kterým se stanoví nová pravidla pro stavbu lodí (7) (dále jen „nařízení o stavbě lodí“) a také na vedoucí směry Společenství pro státní podpory na záchranu a restrukturalizaci podniků, které se nacházejí v obtížné situaci (8) (dále jen „vedoucí směry restrukturalizace“).

(24)

V rozhodnutí o zahájení postupu vyjádřila Komise pochybnosti ohledně možnosti schválit daná finanční opatření jako podporu na restrukturalizaci s uvážením, že SORENI se jednak objevila jako nově založená společnost, pocházející z likvidace tří poboček, a jednak vzhledem k bodu 7 vedoucích směrů restrukturalizace, podle kterého není nově založený podnik volitelný k podpoře na záchranu a restrukturalizaci, i když je jeho počáteční finanční situace nejistá.

(25)

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti s ohledem na způsobilost podnikatelského záměru SORENI dovést ji v přiměřené době a na základě realistických předpokladů k dlouhodobé životaschopnosti, jak stanoví vedoucí směry restrukturalizace. Komise zejména uznává, že plán, který jí byl předložen Francií, neobsahoval průzkum trhu a ani předběžný odhad prodeje a nákladů v budoucí letech.

(26)

Komise mimo jiné poznamenala, že zahraniční investor, uvedený ve zdůvodnění 9, který se opíral o podobný plán, upustil od převzetí provozu na opravu lodí. Komise nakonec vznesla otázku, a sice zda byl finanční příspěvek veřejných prostředků omezen na minimum, nezbytné k umožnění podnikatelského záměru, a zda byl příspěvek příjemce významný, jak vyžadují vedoucí směry restrukturalizace.

(27)

Spojené království předložilo následující připomínky. Za prvé uvedlo, že muselo špatně pochopit, jak může být balíček stanovených opatření považován za podporu na restrukturalizaci, i když bude loděnice podle všeho bez významného snížení kapacity nebo zaměstnanců nadále provádět tutéž činnost jako její předchůdci. Za druhé má Spojené Království za to, že některé investice a některé náklady nelze započítávat k poskytnutí podpory na restrukturalizaci. Za třetí Spojené království poznamenává, že SORENI je přímým konkurentem britského průmyslu pro opravu lodí.

(28)

Francie ve svých reakcích na rozhodnutí k zahájení postupu poskytla doplňující informace a předložila následující poznámky.

(29)

Pokud se jedná o otázku, a sice zda je SORENI podnik, který může přijímat podporu na restrukturalizaci, Francie tvrdí, že třebaže je novou právnickou entitou, ve skutečnosti SORENI představuje návaznost na předchozí provoz na opravy lodí, a že tedy může přijmout podporu na restrukturalizaci. Ke zdůvodnění tohoto hlediska Francie tvrdí, že převzetí aktiv, druhu provozu a obchodního kapitálu tří poboček a také jejich materiálních a lidských zdrojů a zejména výloh vyplývajících ze zákonů sociálního zabezpečení (předčasný odchod pracovníků vystavených účinkům azbestu do důchodu), umožňuje přirovnat SORENI ke třem pobočkám, tj.ke stávající společnosti.

(30)

Francie mimo jiné tvrdí, že i když SORENI měla být považována za novou společnost, nikterak nezůstala podnikem, který se ve smyslu vedoucích směrů restrukturalizace nachází v obtížné situaci, z důvodů výloh (pracovní smlouvy, odchod pracovníků vystavovaných účinkům azbestu do předčasného důchodu) a obtíží (nutnost uzpůsobení výrobních prostředků a racionalizace) spojených s aktivy.

(31)

Pokud se jedná o pochybnosti, které se týkají životaschopnosti podnikatelského záměru a zvláště nedostatku informací o trhu, Francie popisuje trh, na kterém SORENI pracuje, jako trh zahrnující následující činnosti: přístavní práce při menších poškozeních, práce při preventivní údržbě a práce na generálních opravách. Hlavní konkurenti SORENI, ARNO v Dunkerque a SOBRENA v Brestu by SORENI konkurovali u tuzemských a mezinárodních zákazníků, ale ne u místních zákazníků, kteří představují 40 až 45% obratu SORENI. Francie rovněž tvrdí, že existence provozu na opravu lodí v přístavu o velikosti Le Havre je nepostradatelnou složkou pro řádný provoz přístavu v jeho celku. Pokud je SORENI jediným podnikem na opravu lodí v Le Havru, její existence by byla podle Francie pro přístav životně důležitá.

(32)

Pro vysvětlení životaschopnosti podnikatelského záměru poskytla Francie předběžný odhad obratu a nákladů na období pěti let, v jehož průběhu má být plán restrukturalizace uskutečňován. Tyto údaje se nacházejí v tabulce 3.

TABULKA 3

Odhad obratu a nákladů SORENI.

(33)

Francie mimo jiné prohlašuje, že důvody, ze kterých zahraniční investor ustoupil od převzetí provozů tří poboček, byly nezávislé na podnikatelském záměru. Vyplývaly by z obtížnosti dosáhnout dohody se zaměstnanci a s přístavními orgány a také z finančních problémů, s nimiž se setkal i investor.

(34)

Pokud se jedná o úměrnost daných opatření, Francie tvrdí, že částka odpovídá minimu, nezbytnému k opětovnému rozběhnutí provozů na opravu lodí v Le Havru. Francie připomíná, že by bylo vhodné posoudit příspěvek akcionářů SORENI s přihlédnutím ke skutečnosti, že i oni se nacházejí v obtížné finanční situaci.

(35)

Francie mimo jiné požádala Komisi o přezkoumání slučitelnosti daných finančních opatření se společným trhem přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) smlouvy, v případě, že by podpora nebyla slučitelná s použitím vedoucích směrů restrukturalizace. Francie tvrdí, že provoz na opravu lodí je podstatný pro řádný chod přístavu Le Havre, že je v tomto smyslu nutný k zajištění příjmu lodí, údržbě lodí nutných k činnosti v přístavu, služeb spojených s námořní bezpečností a služeb spojených s cestovním ruchem (oprava výletních lodí). Francie rovněž tvrdí, že zachování opravy lodí v Le Havru je v zájmu Společenství, protože postupuje ve smyslu společné dopravní politiky, která podporuje námořní dopravu. Francie nakonec zdůrazňuje historické a strategické důvody, které dokládají zachování opravy lodí v přístavu Le Havre.

(36)

Ve smyslu čl. 87 odst. 1 smlouvy jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, se společným trhem neslučitelné podpory poskytované státem nebo prostřednictvím státních prostředků v jakékoliv formě, které napomáháním určitým podnikům nebo určitým výrobám narušují nebo hrozí narušením hospodářské soutěže.

(37)

Za prvé, podpora ve výši 3 430 000 EUR, udělená SORENI francouzským státem tvoří finanční zvýhodnění poskytnuté prostřednictvím státních zdrojů. Kritérium státních zdrojů se rovněž mimo jiné používá k ekonomickému zvýhodnění, poskytovanému regionálními nebo místními entitami členských států. Proto je rovněž splněno první kritérium použití čl. 87 odst. 1 smlouvy, pokud se jedná o podpory (každá ve výši 380 000 EUR) poskytnuté SORENI regionem Haute-Normandie, departamentem Seine-Maritime a městem Le Havre.

(38)

Za druhé, protože dané podpory byly určeny zvláště jednomu podniku, SORENI, je kritérium selektivnosti, které podmiňuje použitelnost čl. 87 odst. 1 smlouvy splněno.

(39)

Za třetí, daná finanční opatření poskytují SORENI hospodářské zvýhodnění, které by jí nebylo poskytnuto soukromým sektorem. Proto by tato opatření mohla i svou podstatou narušovat hospodářskou soutěž.

(40)

Za čtvrté, kritérium, podle kterého má opatření ovlivňovat obchod, je splněno, pokud příjemce vykonává hospodářskou činnost zahrnující obchod mezi členskými státy. To je skutečně případ provozů na opravu lodí provozovaných SORENI. Tento bod Francie, která pouze tvrdí, že „hlavními“ konkurenty SORENI jsou Francouzi, nepopírá a je jasně potvrzen Spojeným královstvím, které poznamenává, že SORENI je přímým konkurentem britského průmyslu pro opravu lodí.

(41)

Z toho Komise usuzuje, že podpory poskytnuté SORENI, popsané v části II, tvoří vždy státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 smlouvy.

(42)

Komise rovněž poznamenává, že Francie se nepřizpůsobila povinnosti, která jí přísluší z použití čl. 88 odst. 3 smlouvy, uvědomit Komisi v dostatečném časovém předstihu o svých návrzích k poskytnutí podpory. Proto se pomoc považuje za nezákonnou.

(43)

Protože je SORENI činná v odvětví opravy lodí, vztahují se podpory, které jsou jí poskytovány na udržení jejích činností, k oblasti působnosti zvláštních pravidel ke státní podpoře, používaných při stavbě lodí. Od 1. ledna 2004 jsou tato pravidla obsažena v rámci státní podpory na stavbu lodí (9), kterým se nahradilo nařízení o stavbě lodí. Avšak v souladu se sdělením Komise o stanovení pravidel, použitých při posuzování nezákonných státních podpor (10), budou nezákonné podpory, tj. podpory realizované s přestoupením čl. 88 odst. 3 smlouvy, posuzovány podle základních kritérií, stanovených ve všech listinách platných k datu jejich poskytnutí. Proto se použije nařízení o stavbě lodí. Za účelem vyčerpatelnosti, že Komise použije nařízení o stavbě lodí nebo že použije rámec státních podpor na stavbu lodí, který jej právě nahradil, musí být jasně stanoveno, že tento nemá žádný účinek na závěry, které se týkají slučitelnosti, vzhledem k tomu, že podstatná kritéria k posuzování podpor na záchranu a restrukturalizaci, regionálních podpor a podpor na vzdělávání jsou identická (11).

(44)

Článek 2 nařízení o stavbě lodí uvádí, že podpory, které jsou poskytovány na opravu lodí lze považovat za slučitelné se společným trhem pouze pokud dodržují ustanovení uvedeného nařízení.

(45)

Podle Francie je cílem příslušné podpory restrukturalizace provozů SORENI. Podpory na restrukturalizaci podnikům, činným v odvětví opravy lodí lze považovat za slučitelné se společným trhem za podmínky, kdy jsou v souladu s článkem 5 nařízení o stavbě lodí, které zároveň odkazuje na vedoucí směry restrukturalizace a udává specifické podmínky, použité v odvětví stavby lodí.

(46)

Proto Komise přezkoumala příslušnou otázku, zda byla kritéria stanovená vedoucími směry restrukturalizace splněna.

(47)

Podle vedoucích směrů restrukturalizace za účelem svolení k využívání podpor na restrukturalizaci, musí být dotčený podnik považován za podnik nacházející se v obtížné situaci ve smyslu uvedených vedoucích směrů. I když definice Společenství neexistuje, Komise má za to, že se podnik nachází v obtížné situaci, pokud je svými vlastními finančními prostředky nebo prostředky, které jsou připraveni do něho vložit jeho vlastníci/akcionáři a jeho věřitelé, neschopen zastavit ztráty, které jej při absenci vnějšího zásahu orgánů veřejné moci vedou k téměř jistému krátkodobému nebo střednědobému hospodářskému zániku (bod 4 vedoucích směrů restrukturalizace). Obtíže podniku se například projeví rostoucí úrovní ztrát, snížením obratu, nadměrným nárůstem skladových zásob, nadměrnou kapacitou, snížením hrubého rozpětí financování z vlastních zdrojů, rostoucí zadlužeností, vzestupem finančních výloh a také oslabením nebo ztrátou hodnoty čistých aktiv.

(48)

Bod 7 vedoucích směrů restrukturalizace však stanoví, že nově založený podnik není volitelný k podpoře restrukturalizace, i když je jeho počáteční finanční situace nejistá. To je zejména v případě, pokud nový podnik vzešel z likvidace předcházejícího podniku, nebo pouze z převzetí jeho aktiv.

(49)

Vyloučení nově založených podniků z oprávnění přijímat podporu na restrukturalizaci se zdůvodňuje zásadou, podle které musí být založení podniku výsledkem rozhodnutí, vyvozeného situací na trhu. Musí být tedy zakládána pouze společnost, která má vyhlídky k provádění činností na dotčeném trhu, jinak pokud je od počátku kapitalizována a životaschopná.

(50)

Nová společnost nemůže přijímat podpory na restrukturalizaci vzhledem k tomu, že i když může zcela samozřejmě shledat obtíže při rozběhnutí, nemůže být postavena před obtíže, popisované ve vedoucích směrech restrukturalizace. Tyto obtíže, popsané ve zdůvodnění 47, jsou spojeny s historií společnosti, neboť jejich původ se nachází v jejím chodu. Nová společnost nemůže být svou vlastní podstatou postavena před tento druh obtíží.

(51)

Nová společnost může být naopak postavena před ztráty při rozběhnutí, vzhledem k tomu, že musí financovat investice a náklady na chod, které nemohou být na počátku kryty výnosem z jejích činností. Tyto náklady jsou však spojovány s rozběhem činností podniků a ne s restrukturalizací. Proto nemohou být financovány z podpor na restrukturalizaci bez využití jejich specifického cíle a omezeného významu.

(52)

Toto omezení oblasti působnosti vedoucích směrů restrukturalizace se týká nových společností, pocházejících z likvidace předcházejících podniků nebo pouze z převzetí jejich aktiv. Za takových předpokladů nová společnost v zásadě nepřebírá dluhy svých předchůdců, což znamená, že není postavena před obtíže, popsané ve vedoucích směrech restrukturalizace.

(53)

V rozhodnutí o zahájení postupu vznesla Komise příslušnou otázku, zda byla SORENI novou společností.

(54)

Komise v této věci poznamenává, že Francie připouští, že SORENI představuje novou právní entitu, vybavenou právnickou osobou, rozdílnou od entity třech poboček. Francie však tvrdí, že i kdyby byla jedna právní entita od svých předchůdců rozdílná, SORENI představuje hospodářskou návaznost tří poboček, protože činnost, aktiva a živnost tří poboček, zejména náklady vyplývající z právního řádu pro sociální zabezpečení byly předány SORENI, která proto nemůže být považována za nový podnik. Francie rovněž tvrdí, že i když SORENI měla být považována za novou společnost, nikterak nezůstala podnikem, který se nachází v obtížné situaci, vzhledem k tomu, že provádí stejný druh činnosti jako tři pobočky, a že je vázána finančními závazky, vyplývajícími z právního řádu pro sociální zabezpečení.

(55)

Komise nesdílí hledisko Francie, podle něhož SORENI představuje hospodářkou návaznost tří poboček. Bylo by vhodné poznamenat, že i když SORENI převzala činnosti, aktiva a živnost tří poboček a také jejich zaměstnance a určité náklady, vyplývající z právního řádu pro sociální zabezpečení (odchod pracovníků, kteří byli vystaveni účinkům azbestu, do předčasného důchodu), znamenalo převzetí přerušení mezi starou a novou činností. O tom svědčí skutečnost, že věřitelé tří poboček jsou vypláceni výnosem z prodeje a proti SORENI jako nabyvateli aktiv, nemají žádné odvolání.

(56)

Pokud se jedná o argument Francie, podle kterého převzaté pracovní smlouvy a sociální náklady, které se k nim vztahují (odchod pracovníků, kteří byli vystaveni účinkům azbestu, do předčasného důchodu) představují závazky umožňující přizpůsobit SORENI třem pobočkám, má Komise za to, že tyto sociální náklady jsou přirozeným právním důsledkem francouzského sociálního právního řádu (v tomto srovnatelného se sociálním právním řádem mnohých dalších států), který byl znám investorovi a zároveň kvantifikovatelný. Proto by bylo třeba zohlednit veškeré přidružené náklady v aktivech, nabytých během stanovení kupní ceny.

(57)

Pokud se jedná o argument Francie, že i kdyby měla být SORENI považována za novou společnost, nikterak nezůstala podnikem, který se nachází v obtížné situaci, Komise poznamenává, že SORENI nevykazuje vlastnosti podniku, který se nachází v obtížné situaci ve smyslu vedoucích směrů restrukturalizace, popsaných ve zdůvodnění 47. Je jednoduše postavena před standardní náklady podniku a před standardní ztráty při rozběhu, způsobené skutečností, že investiční projekt je pouze ve svých počátcích.

(58)

Náklady na zahájení obchodní činnosti jsou nevyhnutelné a nejsou spojeny s historií společnosti. SORENI by musela nést stejný druh nákladů, pokud by akcionáři rozhodli založit společnost zcela nezávislou na předcházejícím provozu na opravu lodí, předpoklad, který by nevyhnutelně zahrnoval náklady na rozběh, zejména na nákup strojů, nábor a vzdělávání zaměstnanců, atd.

(59)

Komise v této spojitosti uvažuje, že výlohy spojené s odchodem pracovníků, vystavených účinkům azbestu do předčasného důchodu, které jsou ve třech pobočkách jedinými finančními závazky, nejsou takové, aby ze SORENI vytvořily podnik, který se nachází v obtížné situaci ve smyslu vedoucích směrů restrukturalizace.

(60)

Zaměstnanci převzatí SORENI nakonec představují know-how, které podle Francie je jedním z prvků podmiňujících životaschopnost podnikatelského záměru SORENI. Proto lze tyto zaměstnance pokládat za část aktiv převzatých SORENI a ne jako finanční náklady. Ve skutečnosti by toto převzetí muselo SORENI usnadnit vstup na trh, neboť společnost zbavuje dodatkových nákladů na nábor a vzdělávání nových zaměstnanců.

(61)

Komise na závěr poznamenává, že SORENI nepřevzala ve třech pobočkách finanční závazky, na kterých se zakládá návaznost původního provozu na opravu lodí. SORENI je nově založená společnost, která se mimo jiné nenachází v obtížné situaci ve smyslu vedoucího směru restrukturalizace.

(62)

Podle praxe sledované Komisí od vstupu vedoucích směrů restrukturalizace v platnost v roce 1999 se společnost považuje za „novou“ v průběhu dvou let po jejím založení. Komise poznamenává, že SORENI byla založena 1. listopadu 2001 jako nová společnost. Proto nemůže v období dvou let od svého založení, tj. do 1. listopadu 2003 přijímat podpory na restrukturalizaci. Protože bylo právně omezující rozhodnutí poskytnout SORENI podporu přijato dne 29. listopadu 2001, je tato podmínka splněna.

(63)

Z toho Komise usuzuje, že SORENI nemůže přijímat podpory na restrukturalizaci.

(64)

V následujících zdůvodněních Komise přezkoumává, zda informace sdělené Francií mohly rozptýlit další pochybnosti, které vyjádřila v rozhodnutí o zahájení postupu, týkajícího se souladu podpory s ostatními podmínkami, použitými pro podporu na restrukturalizaci.

(65)

Podle vedoucích směrů restrukturalizace, musí být poskytování podpory podmíněno realizací plánu restrukturalizace, který na základě realistických předpokladů, týkajících se podmínek budoucího provozu, umožňuje v přiměřené lhůtě opětovné vytvoření dlouhodobé životaschopnosti podniku tak, aby podniku dovolovala stát na vlastních nohou. Tento cíl musí být dosažen hlavně interními opatřeními, zejména odstoupením od činností, které by zůstaly strukturálně ztrátové i po restrukturalizaci.

(66)

Pochybnosti vyslovené Komisí k tomuto bodu byly zdůvodněny tím, že zahraniční investor upustil od převzetí příslušných provozů na opravu lodí a hlavně z nedostatku vlastních informací, týkajících se průzkumu trhu a odhadu obratu a nákladů na roky činnosti SORENI, krytých podnikatelským plánem.

(67)

Francie vysvětlila, že zahraniční investor ustoupil od své nabídky z důvodu obtíží, které nebyly spojeny s podstatou plánu restrukturalizace, ale s finančními problémy, před něž byl postaven on sám.

(68)

Francie hlavně dodala Komisi podrobné předběžné údaje o podmínkách realizace, zejména o obratu a nákladech na rozhodující období.

(69)

Tyto informace rozptýlily pochybnosti Komise vzhledem k životaschopnosti podnikatelského záměru.

(70)

Podle vedoucích směrů restrukturalizace musí být částka a rozsah podpory omezen na přesné minimum, nezbytné k umožnění restrukturalizace podle finančních prostředků podniku. Příjemci podpory musí významně přispívat plánu restrukturalizace jejich vlastními zdroji nebo vnějším financováním, získaným v tržních podmínkách.

(71)

Náklady na restrukturalizaci dosahují podle Francie 6 495 164 EUR. Tuto částku lze rozdělit do tří částí: první je tvořena částkou ve výši [...] EUR, věnovanou na investice a obnovovací práce a také na obchodní reorganizaci a reorganizaci výroby; druhá představuje částku ve výši [...] EUR, určenou ke krytí mezd během prvních tří měsíců činnosti SORENI a třetí, která je spojena s odchodem pracovníků, vystavených účinkům azbestu do předčasného důchodu, představuje [...] EUR.

(72)

Komise se domnívá, že mzdové náklady, odpovídající prvním třem měsícům činnosti SORENI a výlohy spojené s odstupným pro pracovníky, vystavené účinkům azbestu, které byly sjednány před převzetím, nelze považovat za náklady na restrukturalizaci. Jedná se o provozní náklady, které musí společnost financovat ze svých vlastních zdrojů.

(73)

Proto Komise stanovuje jako náklady na restrukturalizaci pouze náklady čistě spojené s danou restrukturalizací, tedy 3 900 000 EUR.

(74)

SORENI předpokládala, že jí bude poskytnuta částka ve výši 4 570 000 EUR z různých veřejných prostředků.

(75)

Komise má za to, že kritérium úměrnosti nebylo splněno, vzhledem k tomu, že je částka na podporu vyšší než volitelné náklady na poskytnutí podpory na restrukturalizaci. Proto i když by SORENI mohla přijímat podpory na restrukturalizaci, nebyla by daná podpora slučitelná s vedoucími směry restrukturalizace.

(76)

V rozhodnutí o zahájení postupu přezkoumala Komise opatření s ohledem na vedoucí směry restrukturalizace, přijaté v roce 1999. Tento přístup nebyl Francií v její odpovědi k uvedenému rozhodnutí rozporován. Je nutno poznamenat, že nařízení o stavbě lodí se odvolává na článek 5 tohoto nařízení, vedoucí směry Společenství státní podpory na záchranu a na restrukturalizaci podniků, nacházejících se v obtížné situaci (12) z roku 1994 (dále jen „vedoucí směry restrukturalizace z roku 1994“), které byly v roce 1999 nahrazeny vedoucími směry restrukturalizace. Komise přesto usuzuje, že i když by byly použity vedoucí směry restrukturalizace z roku 1994, výše vyložený úsudek by nebyl rozdílný. Za prvé, nová společnost nemůže i přes svou podstatu být podnikem, který se nachází v obtížné situaci. I kdyby nebyly tak zřejmé, jsou vedoucí směry restrukturalizace z roku 1994 zejména v jejich definování podniku, nacházejícího se v obtížné situaci, jasně určeny k záchraně a restrukturalizaci stávajících podniků, a ne podniků nově založených. Za druhé, kritérium týkající se omezení podpory na minimum existovalo již ve vedoucích směrech restrukturalizace z roku 1994 (13) a není v této záležitosti splněno.

(77)

Proto by podpora nebyla slučitelná s použitím vedoucích směrů restrukturalizace z roku 1994.

(78)

V rozhodnutí o zahájení postupu vyslovila Komise myšlenku, že příslušná opatření by mohla být považována za regionální podporu na investice.

(79)

Podmínky slučitelnosti regionálních podpor na investice se společným trhem jsou formulovány v článku 7 nařízení o stavbě lodí. Za prvé, opatření se musí týkat regionu, uvedeného v čl. 87 odst. 3 písm. a) nebo písm. c) smlouvy. Za druhé, rozsah podpory nesmí přesahovat strop, stanovený zmíněným nařízením. Za třetí, musí se jednat o opatření určené k podpoře investic, spočívající v urovnání nebo modernizaci loděnic s cílem zvýšení produktivity stávajícího zařízení. Za čtvrté, podpora nemůže být spojena s finanční restrukturalizací loděnice. Za páté, podpora musí být ve smyslu vedoucích směrnic Společenství, použitých na podpory na regionální účelnost, omezena na podporu volitelných výdajů (14).

(80)

Region Le Havre je oblastí, která může přijímat podporu na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) smlouvy. V souladu s nařízením o stavbě lodí a na základě soupisu regionálních podpor, schváleného Komisí, nemůže rozsah podpor pro tento region přesahovat 12,5 % netto (15).

(81)

V souladu s bodem 4.5 vedoucích směrů Společenství, použitých na podpory na regionální účelnost, jsou volitelné výdaje na podporu vyjádřeny jako jednotný soubor výdajů, které odpovídají následujícím investičním složkám: pozemek, budovy a zařízení. V souladu s bodem 4.6 uvedených vedoucích směrů mohou volitelné výdaje rovněž zahrnovat určité druhy nehmotných investic.

(82)

Celkové náklady uváděné SORENI jako náklady na restrukturalizaci jsou obsaženy v tabulce 1. Po opětovném přezkoumání těchto nákladů z hlediska jejich volitelnosti při přijímání regionálních podpor na investice, došla Komise k závěru, že kritéria popsaná ve zdůvodnění 81 splňují pouze výdaje, obsažené v tabulce 4.

TABULKA 4

Volitelné výdaje při přijímání regionálních podpor na investice

(83)

Komise připouští, že investice přispívají k provádění cílů podnikatelského záměru SORENI, které jsou popsány ve zdůvodnění 14 a tedy k urovnání nebo modernizaci loděnic s cílem zvýšení produktivity. Tyto investice mimo jiné odpovídají jednotnému souboru výdajů: investice do budov (bod 1 a 2 tabulky 4), investice do zařízení (bod 3 až 8 tabulky 4). Body 9 a 10 tabulky 4 odpovídají nehmotným investicím (pořízení koncesí a software).

(84)

Komise poznamenává, že další výdaje obsažené v tabulce 1 nejsou při přijímání regionálních podpor na investice způsobilé, neboť se jedná pouze o provozní výlohy nebo náklady na vzdělávání. Pokud se jedná o položku Organizace a zavedení informatiky ([…] EUR; viz tabulka 1), nemůže Komise posoudit informace, které jí byly sděleny Francií, že se jedná o výlohy, odpovídající kritériím volitelnosti při přijímání regionálních podpor na investice.

(85)

Proto celkové volitelné výdaje při přijímání regionálních podpor na investice dosahují 1 550 000 EUR (1 412 560 v současné hodnotě, základní rok 2001, aktualizační sazba 6,33 %).

(86)

Rozsah maximálně přijatelné podpory je 12,5 % netto (což v tomto případě odpovídá 18,9 % brutto (16). Přípustná podpora proto dosahuje 266 691 EUR.

(87)

Komise dochází k závěru, že podpora ve prospěch SORENI může být částečně poskytnuta jako regionální podpora na investice do výše částky 266 691 EUR.

(88)

Komise poznamenala, že určité výdaje, které SORENI udává ve svém podnikatelském záměru, se vztahují na vzdělávání. Podpora byla poskytnuta po vstupu nařízení Komise (ES) č. 68/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podpory na vzdělávání (17) (dále jen „nařízení o podporách na vzdělávání“) v platnost.

(89)

Nařízení o podporách na vzdělávání bylo přijato Komisí, k tomu zmocněné nařízením Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (18). Nařízení o podporách na vzdělávání pozměňuje jako pozdější zákon, nařízení o stavbě lodí, které samo nestanovuje možnost poskytovat podpory na vzdělávání vzhledem ke stavbě lodí. Nařízení o podporách na vzdělávání uvádí v článku 1, že se týká podpor na vzdělávání, poskytovaných ve všech odvětvích, což předpokládá, že se vztahuje také k odvětví stavby lodí.

(90)

Nařízení o podporách na vzdělávání uvádí, že jednotlivé podpory jsou slučitelné se společným trhem, pokud splňují všechny podmínky jím stanovené, tedy že nepřesahují rozsah maximální přípustné podpory a že hradí náklady způsobilé při použití čl. 4 odst. 7 tohoto nařízení.

(91)

Způsobilé náklady na vzdělávání při přijímání podpor na vzdělávání jsou shromážděny v tabulce 5 a dosahují 700 000 EUR. Splňují podmínky stanovené v čl. 4 odst. 7 nařízení o podporách na vzdělávání.

TABULKA 5

Volitelné výdaje při přijímání podpor na vzdělávání

(92)

V souladu s článkem 4 nařízení o podporách na vzdělávání v případech malých a středních podniků se sídlem v regionech, které mohou přijímat regionální podpory s použitím čl. 87 odst. 3 písm. c) smlouvy, nemůže rozsah podpory na projekty specifického vzdělávání přesahovat 40 %. Francouzské orgány v této záležitosti skutečně jasně neuvedly, jaká část vzdělávání mohla být ve smyslu čl. 2 písm. e) nařízení o podporách na vzdělávání považována za „obecnou“.

(93)

Proto celková částka na podpory na vzdělávání dosahuje 280 000 EUR.

(94)

Komise dochází k závěru, že podpora ve prospěch SORENI může být poskytnuta jako podpora na vzdělávání do výše částky 280 000 EUR.

(95)

Francie požádala Komisi o přezkoumání slučitelnosti daných opatření se společným trhem přímo na základě čl. 87 odst. 3 písm. c) smlouvy a tvrdí, že oprava lodí je činnost podstatná pro řádný chod přístavu o velikosti Le Havre.

(96)

Komise za prvé poznamenává, že pokud by služby opravy nabízené SORENI byly skutečně podstatné pro chod přístavu, musely by tyto činnosti být v zásadě zajištěny prostřednictvím vlastních zdrojů přístavu, aniž by bylo nutné obracet se ke státním podporám. Navíc Komise povoluje část podpory jako regionální podporu na investice a tímto bere v úvahu vyskytlé regionální problémy.

(97)

Nařízením o stavbě lodí se kromě toho stanoví specifický a vyčerpávající soubor pravidel, použitých při té příležitosti v odvětví opravy lodí, které se nachází s ohledem na smlouvu ve vztahu lex specialit (speciální právní úpravy). Poskytnutí podpory přímým použitím smlouvy by zmařilo cíle uvedené v sestavě specifických a omezovacích pravidel, použitých v odvětví.

(98)

Proto Komise nemůže posuzovat danou podporu přímo na základě smlouvy.

(99)

Komise dochází k závěru, že Francie nezákonně uplatnila podporu o částce 4 570 000 EUR s porušením čl. 88 odst. 3 smlouvy. Na základě posouzení této podpory Komise usuzuje, že jako podpora na restrukturalizaci SORENI je tato podpora neslučitelná se společných trhem, neboť nesplňuje podmínky stanovené nařízením o stavbě lodí a vedoucích směrů restrukturalizace. Komise přesto uznává, že podpora je částečně slučitelná se společným trhem ve formě regionální podpory na investice ve smyslu článku 7 nařízení o stavbě lodí a ve formě podpory na vzdělávání ve smyslu nařízení o podporách na vzdělávání. Musí být uhrazen rozdíl (2 974 306 EUR) mezi již převedenou částkou (3 520 997 EUR) a slučitelnou částkou (266 691 EUR + 280 000 EUR = 546 691 EUR). Rozdíl mezi poskytnutou neslučitelnou částkou (4 023 309 EUR) a částkou k úhradě (2 974 306 EUR) nemůže být převeden (1 049 003 EUR),

a)

266 691 EUR je na základě čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy slučitelných se společným trhem ve formě regionální podpory na investice;

b)

280 000 EUR je na základě čl. 87 odst. 3 písm. e) Smlouvy slučitelných se společným trhem ve formě podpory na vzdělávání;

c)

4 023 309 EUR je neslučitelných se společným trhem, z toho 1 049 003 EUR nebylo ještě převedeno a 2 974 306 EUR již bylo předáno k dispozici SORENI.