(ES) č. 817/2004Nařízení Komise (ES) č. 817/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF)

Nařízení Komise (ES) č. 817/2004

ze dne 29. dubna 2004,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení [1], a zejména na články 34, 45 a 50 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízením (ES) č. 1257/1999 byl zaveden jednotný právní rámec pro podporu rozvoje venkova z EZOZF. Zejména v hlavě II jsou stanovena opatření způsobilá k podpoře, jejich cíle a kritéria pro poskytnutí podpory. Tento právní rámec se vztahuje na podporu rozvoje venkova v celém Společenství.

(2) Pro doplnění uvedeného rámce bylo přijato nařízení Komise (ES) č. 445/2002 ze dne 26. února 2002, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [2], s přihlédnutím ke zkušenostem získaným pomocí nástrojů uplatňovaných na základě různých nařízení Rady zrušených čl. 55 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999.

(3) Nařízení Komise č. 445/2002 ze dne 26. února 2002 bylo podstatně změněno. Kromě toho byla při změně nařízení 1257/1999 zavedena čtyři nová opatření, pro která jsou nezbytná podrobná pravidla. Vzhledem ke zkušenostem získaným od začátku programového období by navíc měla být vyjasněna některá ustanovení, a to zejména ta, která se týkají postupu pro změnu programových dokumentů, finančního řízení programů a kontrol. V zájmu jasnosti a přehlednosti by proto mělo být přijato nové nařízení, které by stanovilo prováděcí pravidla, a mělo by být zrušeno nařízení (ES) č. 445/2002.

(4) Tato prováděcí pravidla by se měla dodržovat zásadu subsidiarity, a proto by se měla omezit na ta, která je nezbytná přijmout na úrovni Společenství.

(5) Pokud jde o kritéria pro poskytnutí podpory, jsou v nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 stanoveny tři základní podmínky pro podporu investic v zemědělských nebo zpracovatelských podnicích a pro podporu mladých zemědělců. Měla by být stanovena doba, během níž musí být tyto podmínky splněny, včetně lhůty, kterou mohou členské státy poskytnout určitým příjemcům pro splnění minimálních norem v případech, kdy jsou tyto investice prováděny s cílem vyhovět těmto normám.

(6) V případě investic v zemědělských nebo zpracovatelských podnicích je podpora Společenství vázána na podmínku, že pro dotyčné produkty lze najít běžná odbytiště. Měla by být stanovena podrobná pravidla pro posuzování těchto odbytových možností.

(7) Podpora odborné přípravy by se neměla vztahovat na běžné zemědělské a lesnické vzdělávání.

(8) Pokud jde o podmínky pro předčasný odchod do důchodu, měly by se vyřešit zvláštní problémy vyplývající z převodu zemědělského podniku několika převodci nebo zemědělcem hospodařícím v nájmu.

(9) Vyrovnávací příspěvky, které se vyplácejí ve znevýhodněných oblastech na půdu společně užívanou několika zemědělci, by měly být vypláceny každému z nich úměrně jeho užívacímu právu.

(10) Je třeba vymezit pravomoci a prostředky, které se vyžadují od orgánů a subjektů vybraných pro poskytování zemědělských poradenských služeb.

(11) Pokud jde o agroenvironmentální podporu a podporu dobrých životních podmínek zvířat, měly by minimální požadavky, které musí zemědělci v souvislosti s různými agroenvironmentálními závazky a závazky týkajícími se dobrých životních podmínek zvířat splňovat, zajistit vyvážené používání podpory, při kterém se přihlíží k cílům a které tak přispěje k udržitelnému rozvoji venkova.

(12) Pokud jde o podporu zemědělců účastnících se režimu jakosti potravin, je třeba stanovit produkty, kterých se týká tato podpora, a druhy pevných nákladů, které lze vzít v úvahu při výpočtu výše pomoci.

(13) K zajištění vzájemné komplementarity propagačních opatření stanovených v článku 24d nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a režimu informačních a propagačních opatření stanoveného nařízením (ES) č. 2826/2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu [3] by se měly stanovit podrobné požadavky na podporu propagace jakostních produktů, zejména pokud jde o příjemce a činnosti způsobilé k podpoře. Dále by informační a propagační opatření podporovaná nařízením (ES) č. 2826/2000 neměla být způsobilá k podpoře rozvoje venkova, aby se předešlo riziku dvojího financování.

(14) Měla by se stanovit kritéria výběru investic určených ke zlepšení zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh. Zkušenosti svědčí o tom, že tato kritéria výběru by se měla zakládat na obecných zásadách spíše než na odvětvových předpisech.

(15) Na nejvzdálenější regiony Společenství by se za určitých podmínek neměla vztahovat čl. 28 odst. 1 druhá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999, podle níž nelze poskytnout žádnou pomoc na investice určené pro zpracovávání produktů ze třetích zemí nebo pro jejich uvádění na trh.

(16) Lesy, které jsou vyjmuty z podpory podle čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999, by měly být definovány přesněji.

(17) Měly by se stanovit podrobné podmínky podpory na zalesňování zemědělské půdy a plateb poskytovaných na činnosti sloužící k udržování a zlepšování ekologické stability lesů.

(18) Podle článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 se podpora poskytuje na další opatření týkající se zemědělských činností, jejich přeměny a činností na venkově, které nespadají do působnosti jiného opatření pro rozvoj venkova. Vzhledem k velké rozmanitosti opatření, na něž by se mohl vztahovat uvedený článek, by mělo být ponecháno především na členských státech, aby si podmínky podpory stanovily v rámci programování.

(19) Měla by být stanovena společná pravidla pro různá opatření s cílem zajistit zejména používání společných norem správné zemědělské praxe, pokud opatření odkazují na toto kritérium, a zaručit pružnost nezbytnou pro dlouhodobé závazky, aby mohly být zohledněny události, které by mohly tyto závazky ovlivnit, aniž by bylo ohroženo účinné provádění různých podpůrných opatření.

(20) Mělo by být jasně odlišeno financování podpory rozvoje venkova od financování podpory v rámci společných organizací trhu. Všechny výjimky ze zásady, že na opatření spadající do působnosti režimů podpor v rámci společných organizací trhu by neměla být poskytována podpora rozvoje venkova, by měly navrhovat členské státy ve svém programování rozvoje venkova, a to podle svých specifických potřeb a na základě průhledného postupu.

(21) Platby podpory na opatření rozvoje venkova by měly být vypláceny příjemcům v plné výši.

(22) Nařízením Komise (ES) č. 1685/2000 [4] jsou stanovena prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech [5], pokud jde o způsobilost výdajů na činnosti spolufinancované strukturálními fondy, a tedy orientační sekcí EZOZF. V zájmu souladu by se nařízení Komise (ES) č. 1685/2000 mělo vztahovat i na opatření spolufinancovaná záruční sekcí EZOZF, nestanoví-li nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a nařízení Rady 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [6] nebo toto nařízení jinak.

(23) Pro některé investice spolufinancované podle první, druhé a šesté odrážky čl. 30 odst. 1 a podle článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 se běžně stanoví standardní jednotkové náklady. V zájmu jasnosti a s cílem zjednodušit řízení těchto opatření by příjemci měli být od roku 2000 osvobozeni od povinnosti předkládat faktury podle nařízení Komise (ES) č. 1685/2000. Pro zajištění účinného řízení je zapotřebí rovněž stanovit podmínky, za kterých členské státy mohou tyto standardní náklady uplatňovat.

(24) Rozhodnutím Komise 1999/659/ES ze dne 8. září 1999, kterým se orientačně přidělují finanční prostředky pro jednotlivé členské státy v rámci záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu na opatření pro rozvoj venkova na období let 2000 až 2006 [7], je stanoven druh výdajů, které se hradí z finančních prostředků přidělených členským státům. Podle nařízení Komise (ES) č. 2603/1999 ze dne 9. prosince 1999, kterým se stanoví pravidla pro přechod na podporu pro rozvoj venkova podle nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [8], mohou být platby vyplývající z určitých závazků přijatých před 1. lednem 2000 za určitých podmínek zahrnuty do programování rozvoje venkova na období let 2000 až 2006. Je tudíž nezbytné vymezit, jaké platby jsou zahrnuty do celkové částky podpory Společenství stanovené pro každý plán rozvoje venkova v rámci jednotného programového dokumentu schváleného Komisí.

(25) Pro zajištění pružnějšího finančního řízení by členské státy, které se rozhodly pro regionalizované programování rozvoje venkova, měly mít možnost, aby celková výše podpory Společenství schválená pro každý regionální program byla uvedena v samostatném rozhodnutí obsahujícím konsolidovanou finanční tabulku pro celý členský stát.

(26) V článku 5 nařízení Rady (ES) č. 1259/1999 ze dne 17. května 1999, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky [9], je stanoveno, že částky plynoucí jednak ze sankcí za porušování požadavků ochrany životního prostředí, jednak z rozlišení jsou členským státům i nadále k dispozici jako dodatečná podpora pro určitá opatření pro rozvoj venkova. Mělo by se stanovit, na co přesně se schválení Komise v případě takových opatření vztahuje.

(27) Měla by se stanovit podrobná pravidla pro předkládání plánů rozvoje venkova a jejich změnu.

(28) Aby se usnadnilo vypracovávání plánů rozvoje venkova a jejich posuzování a schvalování Komisí, měla by být stanovena společná pravidla týkající se struktury a obsahu těchto plánů, a to zejména na základě požadavků uvedených v článku 43 nařízení (ES) č. 1257/1999.

(29) Měly by být stanoveny požadavky na změny v programových dokumentech rozvoje venkova, které Komisi umožní tyto změny rychle a účinně posoudit.

(30) Pouze důležité změny v programových dokumentech rozvoje venkova by měly podléhat postupu řídícího výboru. O ostatních změnách by měly rozhodovat členské státy a oznámit je Komisi.

(31) K zajištění účinného a pravidelného sledování by členské státy měly mít pro Komisi k dispozici konsolidovanou a aktualizovanou elektronickou verzi svých programových dokumentů.

(32) Měla by být stanovena podrobná pravidla týkající se finančního plánování a příspěvků na finanční opatření financovaná záruční sekcí EZOZF podle čl. 35 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1257/1999.

(33) V této souvislosti by členské státy měly pravidelně informovat Komisi o stavu financování opatření pro rozvoj venkova.

(34) Měla by být přijata opatření, která zaručí účinné používání finančních prostředků přidělených na podporu rozvoje venkova, a to zejména stanovením možnosti Komise poskytnout platebním agenturám počáteční zálohu a stanovením možnosti úpravy přídělů podle potřeb a dosažených výsledků. Aby se usnadnilo provádění investičních opatření, mělo by být též možné poskytnout za určitých podmínek zálohy určitým kategoriím příjemců.

(35) Vedle zvláštních pravidel stanovených v tomto nařízení by měla být uplatňována obecná pravidla rozpočtové kázně, a to zejména pravidla týkající se neúplných nebo nesprávných prohlášení členských států.

(36) Podrobná finanční správa opatření pro rozvoj venkova by se měla řídit nařízeními, kterými se provádí nařízení (ES) č. 1258/1999.

(37) Postupy a požadavky pro sledování a hodnocení by měly být stanoveny na základě zásad použitelných na jiná podpůrná opatření Společenství, zejména těch, které jsou stanoveny nařízením (ES) č. 1260/1999.

(38) Správní předpisy by měly umožnit zlepšení správy, sledování a kontroly podpory rozvoje venkova. V zájmu jednoduchosti by měl být tam, kde je to možné, používán integrovaný administrativní a kontrolní systém stanovený v hlavě II kapitole IV nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 ze dne 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce [10], pro které jsou stanovena prováděcí pravidla v nařízení Komise (ES) č. 2419/2001 [11].

(39) Systém sankcí by měl být stanoven na úrovni Společenství i na úrovni členských států.

(40) Informace o situaci ohledně provádění dřívějších doprovodných opatření podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 [12], (EHS) 2079/92 [13] a (EHS) 2080/92 [14], by měly být zahrnuty do výroční zprávy stanovené v čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999, pokud jsou tato opatření součástí finančního programování na období let 2000 až 2006. Výdaje spojené s těmito opatřeními by se rovněž měly zahrnout mezi informace, které musí členské státy poskytnout do 30. září každého roku.

(41) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro zemědělské struktury a rozvoj venkova,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I OPATŘENÍ PRO ROZVOJ VENKOVA

ODDÍL 1 Investice v zemědělských podnicích

Článek 1

Lhůta, kterou mohou členské státy poskytnout podle čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 pro splnění nově zavedených norem, nesmí přesáhnout 36 měsíců ode dne, kdy se tyto normy stanou pro zemědělce závaznými. Konec investičního období uvedený v čl. 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) 1257/1999 musí spadat do lhůty stanovené v prvním pododstavci.

Lhůta stanovená v prvním pododstavci se nevztahuje na žádosti o podporu podané před 7. květnem 2004.

Článek 2

1. Pro účely článku 6 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 se existence běžných odbytišť posuzuje na příslušné úrovni z hlediska:

a) dotčených produktů;

b) druhů investic;

c) stávajících a plánovaných kapacit.

2. V úvahu se vezmou veškerá omezení produkce nebo omezení podpory Společenství v rámci společných organizací trhu.

3. Pokud jsou v rámci společné organizace trhu stanovena omezení produkce nebo omezení podpory Společenství pro jednotlivé zemědělce, zemědělské nebo zpracovatelské podniky, neposkytnou se žádné podpory pro investice, které by vedly ke zvýšení produkce nad rámec těchto omezení.

Článek 3

Čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení se vztahuje též na investice uskutečněné mladými zemědělci.

ODDÍL 2 Zahájení činnosti mladých zemědělců

Článek 4

1. Podmínky pomoci na zahájení činnosti mladých zemědělců stanovené v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 musí být splněny ke dni přijetí individuálního rozhodnutí o poskytnutí podpory.

2. Potřebuje-li mladý zemědělec určitou dobu na přizpůsobení, během níž zahájí činnost nebo provede strukturální přizpůsobení zemědělského podniku, je možné mu poskytnout lhůtu nepřesahující pět let od zahájení činnosti pro splnění požadavků týkajících se odborných znalostí, hospodářské životaschopnosti a minimálních norem v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat.

Článek 5

Individuální rozhodnutí o poskytnutí podpory stanovené v článku 8 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 se přijme nejpozději do 12 měsíců od okamžiku zahájení činnosti vymezeného platnými předpisy členských států.

ODDÍL 3 Odborná příprava

Článek 6

Podpora odborné přípravy nezahrnuje vzdělávací kurzy nebo kurzy praktické přípravy, které jsou součástí běžných programů nebo systémů středního nebo vyššího stupně zemědělského a lesnického vzdělávání.

ODDÍL 4 Předčasný odchod do důchodu

Článek 7

Je-li zemědělský podnik převáděn několika převodci, celková podpora je omezena na částku stanovenou pro jediného převodce.

Článek 8

Podporu v rámci společné zemědělské politiky nelze poskytnout na zemědělskou činnost pro neobchodní účely, kterou převodce dále vykonává v souladu s čl. 11 odst. 1 první odrážkou nařízení (ES) č. 1257/1999.

Článek 9

Zemědělec hospodařící v nájmu může převést uvolněnou půdu na vlastníka za předpokladu, že je nájemní smlouva ukončena a že nabyvatel splňuje podmínky stanovené v čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999.

Článek 10

Uvolněná půda může být zahrnuta do pozemkových úprav nebo do prosté výměny pozemků.

V takových případech se podmínky použitelné na uvolněnou půdu použijí i na plochy agronomicky rovnocenné s uvolněnou půdou.

Členské státy mohou stanovit, že uvolněnou půdu převezme subjekt, který se zaváže k jejímu pozdějšímu převodu na nabyvatele, který splní podmínky stanovené pro předčasný odchod do důchodu.

ODDÍL 5 Znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními

Článek 11

Na plochy užívané společně několika zemědělci za účelem pastvy zvířat mohou být každému z nich poskytnuty vyrovnávací příspěvky v poměru k jeho užívání nebo k jeho právu užívat uvedenou půdu.

ODDÍL 6 Dodržování norem

Článek 12

Orgány nebo subjekty vybrané k poskytování zemědělských poradenských služeb uvedených v čl. 21d odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 zajistí dostupnost vhodných zdrojů ve formě kvalifikovaných pracovníků, správních a technických zařízení a zkušeností s poradenstvím a spolehlivost, pokud jde o zákonné požadavky uvedené v čl. 21d odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999.

ODDÍL 7 Agroenvironmentální opatření a dobré životní podmínky zvířat

Článek 13

Každý závazek extenzifikace chovu hospodářských zvířat nebo odlišného způsobu řízení chovu hospodářských zvířat musí splňovat alespoň tyto podmínky:

a) zachovat obhospodařování pastvin;

b) rozmístit zvířata v zemědělském podniku tak, aby byla udržována celá spásaná plocha, čímž se předejde jak nadměrnému spásání, tak i nedostatečnému využívání pastvin;

c) určit hustotu hospodářských zvířat se zřetelem k celkovému počtu hospodářských zvířat na pastvině chovaných v zemědělském podniku nebo –v případě závazku omezit louhování živin – se zřetelem k celkovému počtu zvířat chovaných v daném zemědělském podniku, na která se vztahuje dotyčný závazek.

Článek 14

1. Podpora se může vztahovat na tyto závazky:

a) chov hospodářských zvířat místních původních plemen, jejichž hospodářské využívání je ohroženo;

b) zachování genetických zdrojů rostlin přirozeně přizpůsobených místním a regionálním podmínkám a ohrožených genetickou erozí.

2. Místní plemena a genetické zdroje rostlin se musí podílet na zachování životního prostředí na ploše, na kterou se vztahuje opatření stanovené v odstavci 1.

Druhy hospodářských zvířat způsobilých k podpoře a kritéria pro stanovení prahové úrovně ohrožení hospodářského využívání místních plemen jsou uvedeny v tabulce přílohy I.

Článek 15

Pro účely čl. 24 odst. 1 druhého pododstavce nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 se investice považují za neproduktivní, pokud běžně nevedou k významnému čistému zvýšení hodnoty nebo ziskovosti zemědělského podniku.

Článek 16

Agroenvironmentální závazky přesahující minimální období pěti let uvedené v čl. 23 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 nesmějí trvat déle, než je skutečně nutné pro dosažení jejich účinků na životní prostředí. Obvykle nesmí překročit deset let, s výjimkou případu zvláštních závazků, u kterých se delší doba ukáže jako nezbytná.

Článek 17

Různé agroenvironmentální závazky a/nebo závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat lze kombinovat za předpokladu, že se doplňují a jsou vzájemně slučitelné.

Pokud jsou agroenvironmentální závazky takto kombinovány, zohlední se při stanovení výše podpory ušlý příjem a zvláštní dodatečné náklady vyplývající z uvedené kombinace.

Článek 18

1. Referenční úrovní pro výpočet ušlého příjmu a dodatečných nákladů vyplývajících z přijatých závazků je obvyklá správná zemědělská praxe v oblasti, kde se opatření uplatňuje.

Hospodářské důsledky upuštění od využívání půdy nebo zastavení určitých zemědělských činností lze vzít v úvahu tehdy, pokud to odůvodňují agronomické nebo environmentální podmínky.

2. Jsou-li závazky obvykle vyjádřeny v jiných jednotkách než v jednotkách použitých v příloze nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, mohou členské státy vypočítat platby na základě těchto jiných jednotek. V těchto případech členské státy zajistí dodržování maximálních ročních částek způsobilých k podpoře Společenství, které jsou stanoveny v příloze nařízení (ES) č. 1257/1999. Za tímto účelem členský stát může:

a) stanovit omezení počtu jednotek na hektar plochy zemědělského podniku, na který se vztahují agroenvironmentální závazky,

nebo

b) stanovit celkovou maximální částku pro každý zúčastněný zemědělský podnik a zajistit, aby platby pro každý zemědělský podnik tuto částku nepřekročily.

3. Platby mohou být závislé na omezeních používání hnojiv, přípravků na ochranu rostlin nebo jiných prostředků pouze tehdy, pokud jsou tato omezení technicky a ekonomicky měřitelná.

Článek 19

Členské státy určují potřebu poskytnutí pobídky stanovené v čl. 24 odst. 1 prvním pododstavci třetí odrážce nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 na základě objektivních kritérií.

Pobídky nesmějí přesáhnout 20 % ušlého příjmu a dodatečných nákladů vyplývajících z přijatých závazků, s výjimkou případu zvláštních závazků, u nichž se vyšší sazba považuje za nezbytnou pro účinné provádění opatření.

Článek 20

Zemědělec, který přijme agroenvironmentální závazek nebo závazek týkající se dobrých životních podmínek zvířat, který se vztahuje na jednu část zemědělského podniku, musí v celém zemědělském podniku dodržovat alespoň zásady obvyklé správné zemědělské praxe.

Článek 21

1. Členské státy mohou v době provádění závazku povolit jeho přeměnu na jiný závazek, a to za podmínky, že

a) každá taková přeměna je nepochybně prospěšná pro životní prostředí nebo dobré životní podmínky zvířat;

b) stávající závazek je významně posílen;

c) schválený program obsahuje dotyčné závazky.

Agroenvironmentální závazek lze přeměnit na závazek zalesnění zemědělské půdy podle článku 31 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 za podmínek uvedených v prvním pododstavci písmenech a) a b). Po skončení agro-environmentálního závazku se nevyžaduje vrácení podpory.

2. Členské státy mohou stanovit, že agroenvironmentální závazky nebo závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat lze během doby jejich platnosti upravovat, a to za předpokladu, že je taková úprava v rámci schváleného programu možná a že je tato úprava řádně odůvodněna s ohledem na cíle závazku.

ODDÍL 8 Jakost potravin

Pododdíl 1 Účast v režimech jakosti potravin

Článek 22

1. Pomoc stanovená v článku 24b nařízení (ES) č. 1257/1999 může být poskytnuta zemědělcům účastnícím se režimu jakosti pouze tehdy, pokud dotyčný zemědělský produkt nebo potravina byl úředně uznán podle nařízení uvedených v odstavci 2 uvedeného článku nebo vnitrostátního režimu jakosti stanoveného v odstavci 3 uvedeného článku.

2. Pokud je podpora poskytovaná podle článku 24b nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 na účast v režimu jakosti potravin podle nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 [15] pro určitý produkt zahrnuta v programovém dokumentu rozvoje venkova, pevné náklady vyplývající z účasti v tomto režimu jakosti již nejsou při výpočtu výše podpory v rámci agroenvironmentálního opatření na podporu ekologického zemědělství pro tentýž produkt brány v úvahu.

Pro účely článku 24c nařízení (ES) č. 1257/1999 se pojmem "pevné náklady" rozumí náklady vzniklé v souvislosti se vstupem do režimu jakosti a roční příspěvek na účast v tomto režimu, v případě potřeby včetně výdajů na kontroly nezbytné pro ověření toho, zda jsou dodržovány technické podmínky režimu.

Pododdíl 2 Propagace jakostních produktů

Článek 23

Pro účely čl. 24d odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999 se pojmem "seskupení producentů" rozumí každá organizace s jakoukoli právní formou, která sdružuje hospodářské subjekty, které se aktivně účastní režimu jakosti pro určitý zemědělský produkt nebo potravinu uvedeném v článku 24b nařízení (ES) č. 1257/1999.

Oborové nebo mezioborové organizace, které zastupují jedno nebo několik odvětví, nelze považovat za "seskupení producentů" ve smyslu prvního pododstavce.

Článek 24

Pro účely čl. 24d odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 jsou informačními, propagačními a reklamními činnostmi způsobilými k podpoře ty činnosti, které mají pobízet spotřebitele k tomu, aby kupovali zemědělské produkty a potraviny, které jsou zařazeny do režimů jakosti uvedených v programovém dokumentu v rámci opatření "účast v režimech jakosti potravin".

Uvedené činnosti upozorňují na zvláštní vlastnosti nebo výhody dotyčných produktů, zejména jakost, zvláštní metody produkce, vysokou úroveň životních podmínek zvířat a šetrnost k životnímu prostředí, které jsou spojeny s dotyčným režimem jakosti a jejich součástí může být popularizace vědeckých a technických poznatků o těchto produktech.

Mezi tyto činnosti patří zejména organizování veletrhů, výstav a podobných akcí v oblasti styku s veřejností a/nebo účast na nich a reklama prostřednictvím různých sdělovacích prostředků a prodejních míst.

Článek 25

1. K podpoře podle článku 24d nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 jsou způsobilé pouze informační, propagační a reklamní činnosti na vnitřním trhu.

2. Činnosti uvedené v článku 24 se nesmějí týkat obchodních známek. Nesmějí pobízet spotřebitele ke koupi produktu z důvodu jeho zvláštního původu, s výjimkou produktů zahrnutých do režimu jakosti zavedeného nařízením Rady (EHS) č. 2081/92 [16], jakož i produktů, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem [17].

První pododstavec nevylučuje možnost uvést původ produktu, pokud je údaj o původu ve srovnání s hlavním sdělením druhořadý.

3. Pokud se činnosti vymezené v článku 24 tohoto nařízení týkají produktu zařazeného do režimu jakosti stanoveného v čl. 24b odst. 2 písm. a), b) nebo c) nařízení (ES) č. 1257/1999, musí být v informačním, propagačním a/nebo reklamním materiálu uvedeno logo Společenství stanovené v těchto režimech.

4. Na informační a propagační činnosti podporované podle nařízení (ES) č. 2826/2000 nelze poskytnout podporu podle čl. 24d nařízení (ES) č. 1257/1999.

Článek 26

Členské státy zajistí, aby všechny návrhy informačních, propagačních a reklamních materiálů vypracované v souvislosti s činností, na kterou se poskytuje podpora v souladu s článkem 24d nařízení (ES) č. 1257/1999, byly v souladu s právními předpisy Společenství. Za tímto účelem příjemci předají všechny návrhy těchto materiálů příslušnému orgánu členského státu.

ODDÍL 9 Zlepšení zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh

Článek 27

Výdaje způsobilé k podpoře se mohou týkat:

a) výstavby a nabývání nemovitého majetku s výjimkou koupě pozemků;

b) nových strojů a zařízení včetně programového vybavení počítačů;

c) obecných nákladů, např. odměny architektů, inženýrů a poradců, výdaje za vypracování studií proveditelnosti, získání patentů a licencí.

Náklady uvedené v prvním pododstavci písm. c) se připočítají k nákladům uvedeným v písmenech a) a b) a považují se za výdaje způsobilé k podpoře až do výše 12 % těchto nákladů. Pro vývoj nových technologií uvedených v čl. 25 odst. 2 čtvrté odrážce nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 může uvedená výše dosáhnout až 25 %.

Článek 28

1. Pro účely čl 26 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se pojmem "malé zpracovatelské jednotky" rozumějí podniky s méně než deseti zaměstnanci a s ročním obratem nebo roční bilanční sumou do 2 milionů eur.

2. Lhůta, kterou členské státy mohou poskytnout podle čl. 26 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 pro dosažení souladu s nově zavedenými minimálními normami, nesmí přesáhnout 36 měsíců ode dne, kdy se tyto normy stanou pro malé zpracovatelské jednotky závaznými.

Konec investičního období uvedený v čl. 26 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1257/1999 musí spadat do lhůty stanovené v prvním pododstavci.

Článek 29

1. Pro účely čl. 26 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 se existence běžných odbytišť posuzuje na příslušné úrovni z hlediska:

a) dotčených produktů;

b) druhů investic;

c) stávajících a plánovaných kapacit.

2. V úvahu se vezmou veškerá omezení produkce nebo omezení podpory Společenství v rámci společných organizací trhu.

Článek 30

V nejvzdálenějších regionech je možné poskytnout podporu na investice do zpracování produktů pocházejících ze třetích zemí nebo do jejich uvádění na trh, pokud jsou zpracované produkty určeny pro trh dotyčného regionu.

Za účelem dodržení podmínky stanovené v prvním pododstavci je podpora omezena na zpracovatelské kapacity odpovídající regionálním potřebám, pokud dané zpracovatelské kapacity tyto potřeby nepřesahují.

ODDÍL 10 Lesnictví

Článek 31

Lesy vyloučené z podpory lesnictví podle čl. 29 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999 jsou:

a) lesy nebo jiné zalesněné plochy, které jsou ve vlastnictví státu, regionu nebo veřejného podniku;

b) lesy a jiné zalesněné plochy náležející koruně;

c) lesy ve vlastnictví právnických osob, jejichž kapitál drží nejméně z 50 % jeden ze subjektů uvedených v písmenech a) a b).

Článek 32

Zemědělská půda způsobilá k podpoře na zalesňování podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 je vymezena členskými státy a zahrnuje zejména ornou půdu, louky a trvalé pastviny a půdu využívanou pro trvalé kultury, je-li na ní zemědělská činnost prováděna pravidelně.

Článek 33

1. Pro účely čl. 31 odst. 1 druhého pododstavce druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 se "zemědělcem" rozumí osoba, která podle kritérií určených členským státem věnuje podstatnou část své pracovní doby zemědělským činnostem, ze kterých jí plyne významná část příjmu.

2. Pro účely čl. 31 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se "rychle rostoucími druhy s krátkou obmýtní dobou" rozumí druhy, jejichž obmýtní doba, tj. období mezi dvěma mýtními těžbami na stejném místě, je kratší než 15 let.

Článek 34

1. Podporu podle článku 32 nařízení (ES) č. 1257/1999 nelze poskytnout na plochy, na které již byla poskytnuta podpora podle článku 31 uvedeného nařízení.

2. Platby za účelem udržování protipožárních pruhů prostřednictvím zemědělských opatření podle čl. 32 odst. 1 druhé odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 nelze poskytnout na plochy, na které se poskytuje agroenvironmentální podpora.

Tyto platby musí být v souladu s případnými omezeními produkce nebo podpory Společenství v rámci společných organizací trhu a zohledňovat platby uskutečněné v rámci těchto společných organizací trhu.

ODDÍL 11 Společná pravidla pro různá opatření

Článek 35

1. Pro účely čl. 14 odst. 2 třetí odrážky a čl. 23 odst. 2 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se "obvyklou správnou zemědělskou praxí" rozumí obvyklý standard zemědělského hospodaření, který by v dotyčném regionu uplatňoval rozumný zemědělec.

Členské státy stanoví ve svých plánech rozvoje venkova ověřitelné standardy. Tyto standardy zahrnují alespoň dodržování obecně závazných ekologických požadavků. Pokud jde o podporu dobrých životních podmínek zvířat podle čl. 22 písm. f) druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999, tyto normy zahrnují alespoň závazné požadavky v této oblasti.

2. Poskytne-li členský stát lhůtu pro splnění nové normy uvedené v článku 1 tohoto nařízení nebo lhůtu pro splnění minimálních norem mladými zemědělci uvedenou v článku 4 druhém pododstavci tohoto nařízení, má zemědělec během této lhůty nadále nárok na vyrovnávací příspěvky uvedené v kapitole V nařízení (ES) č. 1257/1999 a/nebo na agroenvironmentální podporu nebo podporu dobrých životních podmínek zvířat uvedenou v kapitole VI uvedeného nařízení, pokud jsou splněny ostatní podmínky pro poskytování těchto podpor a pokud tento zemědělec na konci uvedené lhůty splňuje dotyčné normy.

Článek 36

Jestliže během doby platnosti závazku, jehož přijetí bylo podmínkou pro poskytnutí podpory, převede příjemce podpory celý podnik nebo jeho část na jinou osobu, může nabyvatel převzít závazek na zbývající dobu jeho trvání. Pokud závazek nepřevezme, příjemce poskytnutou podporu vrátí.

Členské státy nemusí požadovat vrácení podpory, pokud příjemce, který již splnil podstatnou část daného závazku, s konečnou platností ukončí svou zemědělskou činnost a pokud převzetí závazku jeho nástupcem nelze provést.

V případě méně významných změn týkajících se situace zemědělského podniku mohou členské státy přijmout zvláštní opatření, aby s ohledem na přijatý závazek zabránily nepřiměřeným důsledkům použití prvního pododstavce.

Článek 37

1. Jestliže během doby platnosti závazku, jehož přijetí bylo podmínkou pro poskytnutí podpory, příjemce podpory rozšíří plochu zemědělského podniku, mohou členské státy stanovit rozšíření závazku tak, aby na zbývající dobu jeho trvání zahrnoval i dodatečnou plochu v souladu s odstavcem 2 nebo aby byl původní závazek nahrazen závazkem novým v souladu s odstavcem 3.

Takové nahrazení je možné stanovit i v případech, kdy se rozšíří plocha uvnitř zemědělského podniku, na niž se závazek vztahuje.

2. Rozšíření závazku uvedené v odstavci 1 lze povolit pouze za těchto podmínek:

a) je nepochybně výhodné pro dotyčné opatření;

b) je odůvodněné vzhledem k povaze závazku, zbývající době jeho trvání a velikosti dodatečné plochy;

c) nesníží účinnost kontrol, které mají zajistit dodržování podmínek pro poskytování podpory.

Dodatečná plocha uvedená v písmenu b) musí být podstatně menší než původní plocha a nesmí přesahovat dva hektary.

3. Nový závazek podle odstavce 1 se vztahuje na celkovou dotyčnou plochu za podmínek, které jsou přinejmenším stejně přísné jako podmínky původního závazku.

Článek 38

Nemůže-li příjemce nadále plnit přijaté závazky z důvodu pozemkových úprav v daném podniku nebo jiných podobných veřejných opatření týkajících se konsolidace půdy, přijmou členské státy nezbytná opatření umožňující přizpůsobení závazků nové situaci zemědělského podniku. Pokud se ukáže, že takové přizpůsobení není možné, závazek zanikne, aniž by bylo požadováno vrácení podpory za dobu platnosti závazku.

Článek 39

1. Aniž jsou dotčeny zvláštní okolnosti, které je třeba v jednotlivých případech zohlednit, mohou členské státy uznat zejména tyto případy vyšší moci:

a) úmrtí zemědělce;

b) dlouhodobá pracovní neschopnost zemědělce;

c) vyvlastnění podstatné části zemědělského podniku, pokud nemohlo být předvídáno v den přijetí závazku;

d) vážná přírodní katastrofa, která značně postihne zemědělsky využívanou plochu zemědělského podniku;

e) náhodné zničení chovatelských budov zemědělského podniku;

f) epizootie, která postihla všechna hospodářská zvířata zemědělce nebo část zvířat.

Členské státy sdělí Komisi případy, které uznávají jako vyšší moc.

2. Případy vyšší moci oznámí zemědělec písemně příslušnému orgánu společně s relevantními důkazy ke spokojenosti tohoto orgánu, a to do deseti pracovních dnů ode dne, kdy je schopen tak učinit. Tento termín může být prodloužen o 20 pracovních dní, pokud je tato možnost stanovena v programovém dokumentu.

KAPITOLA II OBECNÁ PRAVIDLA, SPRÁVNÍ A FINANČNÍ USTANOVENÍ

ODDÍL 1 Obecná pravidla

Článek 40

Pro účely čl. 37 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999 se použijí články 41, 42 a 43 tohoto nařízení.

Článek 41

1. Environmentální opatření prováděná v rámci společných organizací trhu, v rámci opatření týkajících se zajištění jakosti zemědělských produktů a ochrany zdraví nebo v rámci jiných opatření pro rozvoj venkova, než je agroenvironmentální podpora, nevylučují podporu pro stejné produkty v rámci agroenvironmentálních opatření za předpokladu, že tato podpora je dodatečná a slučitelná s dotyčnými opatřeními a s výhradou odstavce 3.

2. V případě kombinované podpory ve smyslu odstavce 1 se při stanovení výše podpory přihlíží k ušlému příjmu a ke zvláštním dodatečným nákladům vyplývajícím z dané kombinace.

3. Na agroenvironmentální opatření prováděná na půdě vyňaté z produkce podle článku 6 nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 [18] lze poskytnout podporu pouze tehdy, pokud závazky přesahují rámec příslušných environmentálních opatření uvedených v čl. 6 odst. 2 uvedeného nařízení.

Od 1. ledna 2005 lze na nová agroenvironmentální opatření na půdě vyňaté z produkce podle článku 54 nebo 107 nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 poskytnout podporu jen tehdy, pokud závazky přesahují rámec základních požadavků stanovených v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení;

V případě extenzifikace produkce hovězího masa se v rámci podpory zohlední extenzifikační prémie podle článku 13 nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 [19].

V případě podpory pro znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními se být v rámci agroenvironmentálních závazků zohlední podmínky stanovené pro podporu v dotyčných oblastech.

Článek 42

V žádném případě nelze na stejný závazek poskytnout platbu současně v rámci podpory agroenvironmentálních opatření a v rámci jiného režimu podpor Společenství.

Článek 43

Členské státy musí navrhnout všechny výjimky ve smyslu čl. 37 odst. 3 druhého pododstavce první odrážky nařízení (ES) č. 1257/1999 ve svých plánech rozvoje venkova nebo v programových dokumentech předložených pro cíl 1 nebo cíl 2, jak je stanoveno v čl. 18 odst. 1 a 2 a v čl. 19 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1260/1999.

Článek 44

Platby v rámci opatření pro rozvoj venkova se vyplácejí příjemcům v plné výši.

Článek 45

Nařízení (ES) č. 1685/2000 se vztahuje na opatření zahrnutá do programování uvedeného v čl. 40 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 1257/1999, pokud není v nařízeních (ES) č. 1257/1999 a (ES) č. 1258/1999 a v tomto nařízení stanoveno jinak.

Článek 46

1. Členské státy, které používají standardní jednotkové náklady ke stanovení nákladů určitých investic v oblasti lesnictví podle čl. 30 odst. 1 první, druhé a šesté odrážky a článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999, mohou zprostit příjemce povinnosti předkládat potvrzené faktury nebo účetní doklady stejné důkazní hodnoty pro dotyčné investice, jak je stanoveno v pravidle 1 bodě 2 přílohy nařízení (ES) č. 1685/2000.

2. Náklady uvedené v odstavci 1 lze uplatnit za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a) náklady jsou vypočteny příslušnými orgány veřejné moci na základě objektivních kritérií, která umožňují stanovit náklady na jednotlivé činnosti s ohledem na zvláštní místní podmínky a s vyloučením nadměrného vyrovnání;

b) spolufinancované investice jsou provedeny v době mezi dnem podání žádosti o podporu a dnem konečného vyplacení podpory.

ODDÍL 2 Programování

Článek 47

Plány rozvoje venkova uvedené v hlavě III kapitole II nařízení (ES) č. 1257/1999 se předkládají podle ustanovení přílohy II tohoto nařízení.

Článek 48

1. Celková částka podpory Společenství se stanoví schválením programových dokumentů uvedených v čl. 44 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999. Pokud se členské státy rozhodly pro regionalizované programování rozvoje venkova, může být uvedená celková částka předmětem samostatného rozhodnutí, které obsahuje konsolidovanou finanční tabulku pro všechny programy rozvoje venkova v dotyčném členském státě.

Částka uvedená v prvním pododstavci zahrnuje:

a) výdaje na opatření předložená v rámci nového programování rozvoje venkova, včetně výdajů na hodnocení podle čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999;

b) výdaje vzniklé v rámci dřívějších doprovodných opatření podle nařízení Rady (EHS) č. 2078/92 [20], (EHS) č. 2079/92 [21] a (EHS) č. 2080/92 [22] a výdaje vzniklé v rámci opatření stanovených dřívějšími nařízeními, která byla zrušena uvedenými nařízeními;

c) výdaje na opatření podle článku 4 nařízení (ES) č. 2603/1999.

2. Vedle toho, co je stanoveno v odstavci 1, se schválení vztahuje též na příděl a použití částek, které jsou podle článku 5 nařízení (ES) č. 1259/1999 členským státům nadále k dispozici jako dodatečná podpora Společenství. Je-li přijato samostatné rozhodnutí uvedené v odst. 1 prvním pododstavci, tyto částky se uvedou ve finanční tabulce připojené k tomuto rozhodnutí.

Tyto částky se však nezahrnou do celkové částky podpory Společenství uvedené v odstavci 1.

3. Schválení se může týkat státní podpory určené k zajištění dodatečného financování opatření pro rozvoj venkova pouze tehdy, pokud je tato státní podpora identifikována v souladu s přílohou II bodem 16.

Článek 49

Členské státy zpřístupní programové dokumenty pro rozvoj venkova veřejnosti.

Článek 50

Pokud jsou opatření pro rozvoj venkova předkládána ve formě obecných rámcových předpisů, musí plány rozvoje venkova obsahovat vhodný odkaz na tyto předpisy.

Články 47, 48 a 49 se vztahují i na případ uvedený v prvním pododstavci.

Článek 51

1. Změny programových dokumentů rozvoje venkova a opatření pro rozvoj venkova zahrnutých v jednotných programových dokumentech v rámci cíle 2, která jsou financována záruční sekcí EZOZF, musí být řádně odůvodněny, zejména na základě těchto údajů:

a) důvody a všechny obtíže spojené s prováděním, které opodstatňují úpravu programového dokumentu;

b) očekávané účinky dotyčné změny;

c) důsledky pro financování a kontrolu závazků.

2. Komise schválí v souladu s postupem stanoveným v čl. 50 odst. 2 a v čl. 48 odst. 3 nařízení (ES) č. 1260/1999 všechny změny programových dokumentů rozvoje venkova, finanční tabulku připojenou k rozhodnutí uvedenému v čl. 48 odst. 1 prvním pododstavci a změny opatření pro rozvoj venkova zahrnutých v jednotných programových dokumentech v rámci cíle 2, která jsou financována záruční sekcí EZOZF, kdykoli mají tyto změny vliv na:

a) priority;

b) hlavní rysy podpůrných opatření uvedené v příloze II;

c) celkovou maximální částku podpory Společenství a/nebo celkovou minimální částku celkových způsobilých nákladů nebo na způsobilé veřejné výdaje stanovené v rozhodnutí o schválení programového dokumentu anebo v rozhodnutí uvedeném v čl. 48 odst. 1 prvním pododstavci;

d) rozdělení přídělu finančních prostředků na opatření stanovená v programovém dokumentu, pokud přesahuje:

- 15 % celkových způsobilých nákladů dotyčného programu na celé programové období, je-li příspěvek Společenství založen na celkových způsobilých nákladech,

- 20 % celkových způsobilých veřejných výdajů na dotyčný program za celé programové období, je-li příspěvek Společenství založen na způsobilých veřejných výdajích,

vypočtené na základě posledního sloupce finanční tabulky (celkem) připojené k rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje programový dokument, nebo k rozhodnutí uvedenému v čl. 48 odst. 1 prvním pododstavci ve znění pozdějších předpisů.

3. Změny uvedené v odstavci 2 se předkládají Komisi formou jednoho návrhu pro každý program, a to nejvýše jednou za kalendářní rok.

První pododstavec se nepoužije,

a) pokud jsou změny nezbytné v důsledku přírodní katastrofy nebo jiné výjimečné události s významným dopadem na programování členského státu;

b) pokud je změna finanční tabulky připojené k rozhodnutí uvedenému v čl. 48 odst. 1 nezbytná v důsledku změny programového dokumentu regionálního rozvoje venkova.

4. Změny finanční povahy, na které se nevztahuje odst. 2 písm. d) a změny výše příspěvku Společenství uvedené v první odrážce bodu 9 odst. 2 písm. B přílohy II, se sdělí Komisi společně s finanční tabulkou upravenou podle bodu 8 přílohy II. Vstupují v platnost dnem jejich přijetí Komisí.

Změny finanční povahy uvedené v prvním pododstavci nesmějí v úhrnu za kalendářní rok přesáhnout stropy stanovené v odst. 2 písm. d).

5. Jiné změny, než jsou změny uvedené v odstavcích 2 a 4, se Komisi oznámí nejméně tři měsíce před jejich vstupem v platnost.

Tyto změny mohou vstoupit v platnost dříve, jestliže Komise potvrdí členskému státu před skončením tříměsíční lhůty, že tyto oznámené změny jsou v souladu s právními předpisy Společenství.

Není-li oznámená změna v souladu s právními předpisy Společenství, Komise o tom uvědomí dotyčný členský stát a tříměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci se pozastaví do doby, než Komise obdrží vyhovující změnu.

Článek 52

Dojde-li ke změně právních předpisů Společenství, programové dokumenty rozvoje venkova a jednotné programové dokumenty v rámci cíle 2 se v nezbytném případě upraví v souladu s těmito změnami.

Ustanovení čl. 51 odst. 3 se na tyto úpravy nepoužije.

Změny programových dokumentů rozvoje venkova nebo jednotných programových dokumentů v rámci cíle 2, které se týkají pouze uvedení těchto dokumentů v soulad s novými právními předpisy Společenství, se zašlou Komisi pro informaci.

Článek 53

Členské státy zpřístupní Komisi konsolidovanou elektronickou verzi svých programových dokumentů, kterou aktualizují při každé jejich změně. Poskytnou Komisi elektronickou adresu, na které lze nahlížet do konsolidovaných programových dokumentů, a informují ji o každé jejich aktualizaci.

Kromě toho členské státy uchovávají elektronickou verzi všech předchozích verzí svých programových dokumentů.

ODDÍL 3 Dodatečná opatření a iniciativy Společenství

Článek 54

Rozsah pomoci poskytované orientační sekcí EZOZF se v případě opatření spadajících pod iniciativu Společenství pro rozvoj venkova rozšiřuje na celé Společenství a její financování se rozšiřuje na opatření způsobilá k podpoře podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 [23] a (ES) č. 1784/1999 [24].

ODDÍL 4 Finanční ustanovení

Článek 55

1. Každý rok nejpozději do 30. září předají členské státy Komisi ke každému programovému dokumentu rozvoje venkova a každému jednotnému programovému dokumentu pro cíl 2 níže uvedené údaje týkající se opatření pro rozvoj venkova, která jsou financována záruční sekcí EZOZF:

a) výkaz výdajů vzniklých v průběhu běžného finančního roku a výdajů, které zbývá uhradit do konce dotyčného roku a které jsou zahrnuty do podpory Společenství stanovené v čl. 48 odst. 1;

b) upravené předběžné odhady těchto výdajů pro následující finanční roky až do konce dotyčného programového období s ohledem na prostředky přidělené každému členskému státu.

Tyto údaje se předávají v podobě tabulky sestavené podle počítačového vzoru poskytnutého Komisí.

2. Aniž jsou dotčena obecná pravidla rozpočtové kázně, jsou-li údaje, které jsou členské státy povinny předat Komisi podle odstavce 1, neúplné nebo nebyla-li dodržena lhůta, sníží Komise přechodně a paušálně zálohy poskytované na základě zaúčtování zemědělských výdajů.

Článek 56

1. Platební agentury mohou za měsíc, v němž bude přijato rozhodnutí o schválení programového dokumentu rozvoje venkova nebo jednotného programového dokumentu pro cíl 2, které se týká opatření pro rozvoj venkova financovaných záruční sekcí EZOZF, zaúčtovat jako výdaj zálohu nepřesahující 12,5 % průměrného ročního příspěvku EZOZF stanoveného v programovém dokumentu, který zahrnuje výdaje uvedené v čl. 48 odst. 1.

Tato záloha představuje provozní kapitál, který se v případě každého programového dokumentu vybere nazpět:

a) jakmile celková částka výdajů, kterou vyplatil EZOZF, a částka zálohy dosáhnou celkové částky příspěvku EZOZF stanovené v programovém dokumentu,

nebo

b) na konci programového období, není-li celkové částky příspěvku EZOZF dosaženo.

Členské státy se však mohou rozhodnout, že zálohu splatí před koncem programového období.

2. Za členské státy, jejichž měnou není v den zaúčtování zálohy euro, se zálohy podle odstavce 1 zaúčtují podle směnného kursu platného v předposlední pracovní den Komise v měsíci, který předchází měsíci, v němž platební agentury zálohu zaúčtují.

Článek 57

1. Každému členskému státu jsou výdaje vykázané pro daný finanční rok hrazeny až do výše částek oznámených Komisi podle čl. 55 odst. 1 prvního pododstavce písm. b), které jsou kryty z prostředků zaúčtovaných v rozpočtu pro dotyčný finanční rok.

2. Pokud celková částka předběžných odhadů oznámená podle čl. 55 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) převýší celkovou částku prostředků zaúčtovaných pro dotyčný finanční rok v rozpočtu, omezí se maximální částka výdajů, které mohou být každému členskému státu uhrazeny, podle klíče použitého k určení odpovídajícího ročního přídělu stanoveného v rozhodnutí 1999/659/ES.

Pokud po tomto snížení zbývají prostředky, protože předběžné odhady některých členských států byly nižší než jejich roční příděly, rozdělí se přebytečná částka úměrně příslušným ročním přídělům jednotlivých členských států, přičemž se zajistí, aby u žádného členského státu nebyl překročen odhad částky uvedený v prvním pododstavci. Komise upraví původní příděly pro jednotlivé členské státy stanovené rozhodnutím 1999/659 do dvou měsíců od přijetí rozpočtu na dotyčný finanční rok. Do šesti týdnů po uvedené úpravě sdělí členský stát Komisi pro každý program rozvoje venkova a jednotný programový dokument pro cíl 2, který se týká opatření pro rozvoj venkova financovaných záruční sekcí EZOZF, novou finanční tabulku odpovídající upraveným odhadům za dotyčný finanční rok a příděly stanovené rozhodnutím 1999/659/ES ve znění pozdějších předpisů.

Pokud jde o rok 2004, měla by být nová finanční tabulka uvedená ve druhém pododstavci sdělena do osmi týdnů od vstupu tohoto nařízení v platnost.

3. Pokud skutečné výdaje členského státu v daném finančním roce překročí částky oznámené podle čl. 55 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) nebo částky vyplývající z použití odstavce 2 tohoto článku, zohlední se překročení výdajů v běžném finančním roce poměrným způsobem, a to až do výše prostředků, které zbývají po úhradě výdajů vzniklých ostatním členským státům.

4. Pokud jsou skutečné výdaje členského státu v daném finančním roce nižší než 75 % částek uvedených v odstavci 1, sníží se výdaje, které mají být uznány pro následující finanční rok, o jednu třetinu rozdílu mezi tímto prahem nebo částkami vyplývajícími z použití odstavce 2, pokud jsou tyto částky nižší než tento práh, a mezi skutečnými výdaji vzniklými během dotyčného finančního roku.

K tomuto snížení se nepřihlíží při zjišťování skutečných výdajů ve finančním roce následujícím po roce, v němž ke snížení došlo.

Článek 58

Články 55, 56 a 57 tohoto nařízení se nepoužijí na výdaje vzniklé podle článku 5 nařízení (ES) č. 1259/1999.

Článek 59

Společenství přispívá na financování hodnocení v členských státech podle čl. 49 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999, pokud tato hodnocení na základě své oblasti působnosti, a zejména svými odpověďmi na společné otázky týkající se hodnocení a svou kvalitou skutečně přispívají k hodnocení na úrovni Společenství.

Příspěvek Společenství nesmí překročit 50 % stropu, který, s výjimkou řádně odůvodněných případů, činí 1 % celkových nákladů na program rozvoje venkova.

Článek 60

1. Příjemci podpory na investiční opatření podle hlavy II kapitol I, VII, VIII a IX nařízení (ES) č. 1257/1999 mohou požádat příslušné platební agentury o vyplacení zálohy, pokud je tato možnost stanovena v programovém dokumentu. Pokud jde o veřejné příjemce, lze tuto zálohu poskytnout pouze obcím, jejich sdružením a veřejnoprávním subjektům.

2. Částka zálohy nesmí překročit 20 % celkových investičních nákladů a podmínkou jejího vyplacení je poskytnutí bankovní záruky nebo rovnocenné jistoty ve výši 110 % částky zálohy.

V případě veřejných příjemců uvedených v odstavci 1 však mohou platební agentury v souladu s ustanoveními platnými v členských státech přijmout od jejich orgánu písemnou záruku, která pokrývá částku rovnou procentu uvedenému v prvním pododstavci, za předpokladu, že se tento orgán zaváže vyplatit tuto částku pokrytou jeho zárukou, pokud nebude prokázán nárok na vyplacenou zálohu.

3. Jistota se uvolní, jakmile příslušná platební agentura zjistí, že částka skutečných výdajů na investice přesahuje částku zálohy.

4. Platební agentury sdělí záruční sekci EZOZF částku odpovídající Společenstvím spolufinancované částce:

a) vyplacené zálohy;

b) skutečných výdajů následně vyplacených příjemcům, snížených o částku již vyplacené zálohy.

ODDÍL 5 Sledování a hodnocení

Článek 61

1. Výroční zprávy o pokroku stanovené v čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999 se předkládají Komisi každoročně do 30. června a vztahují se k předchozímu kalendářnímu roku.

Zprávy o pokroku obsahují tyto údaje:

a) jakékoliv změny obecných podmínek, které jsou významné pro provádění opatření, zejména hlavní sociálně-ekonomické směry vývoje nebo změny v celostátní, regionální nebo odvětvové politice;

b) pokrok při provádění opatření a priorit ve vztahu k jejich operačním a zvláštním cílům, vyjádřený pomocí kvantitativních ukazatelů;

c) opatření přijatá řídícím orgánem a sledovacím výborem, pokud byl takový výbor zřízen, k zajištění vysoké kvality a účinného provádění, a to zejména:

i) sledovací opatření, finanční kontrola a hodnocení, včetně postupů shromažďování údajů,

ii) shrnutí hlavních problémů zaznamenaných při řízení opatření a všechny učiněné kroky;

d) opatření přijatá k zajištění slučitelnosti s politikami Společenství.

2. Ukazatele uvedené v odst. 1 druhém pododstavci písm. b) se řídí pokud možno společnými ukazateli vymezenými v pokynech vypracovaných Komisí. Jsou-li pro účinné sledování dosaženého pokroku s ohledem na cíle stanovené v programových dokumentech rozvoje venkova nezbytné dodatečné ukazatele, musí být rovněž uvedeny.

Článek 62

1. Hodnocení provádí nezávislí hodnotitelé na základě uznávané praxe.

2. Hodnocení poskytují odpovědi zejména na společné hodnotící otázky vypracované Komisí po konzultaci s členskými státy a zpravidla zahrnují výkonnostní kritéria a ukazatele.

3. Orgán odpovědný za řízení programového dokumentu rozvoje venkova shromažďuje vhodné prostředky pro hodnocení, přičemž využívá výsledků sledování a v nezbytném případě shromažďuje doplňující údaje.

Článek 63

1. Hodnocení ex ante analyzuje rozdíly, nedostatky a možnosti současné situace, posuzuje soulad navržené strategie s danou situací a cíli a zabývá se spornými body předloženými ve společných hodnotících otázkách. Hodnotí očekávaný účinek vybraných priorit činnosti a pokud možno kvantifikuje jejich cíle. Ověřuje též navržená prováděcí opatření a soulad se společnou zemědělskou politikou a jinými politikami.

2. Za hodnocení ex ante jsou odpovědné orgány, které vypracovávají plán rozvoje venkova, a toto hodnocení je nedílnou součástí těchto plánů.

Článek 64

1. Hodnocení v polovině období a hodnocení ex post se zabývají zvláštními otázkami vyplývajícími z dotyčného programovému dokumentu rozvoje venkova a společnými hodnotícími otázkami, které mají význam na úrovni Společenství. Tyto společné hodnotící otázky se týkají životních podmínek a složení venkovského obyvatelstva, zaměstnanosti a příjmů ze zemědělských a nezemědělských činností, zemědělských struktur, zemědělských produktů, jakosti, konkurenceschopnosti, lesních zdrojů a životního prostředí.

Pokud se některá společná hodnotící otázka nepovažuje pro daný programový dokument rozvoje venkova za významnou, je třeba to odůvodnit.

2. Hodnocení v polovině období se zabývá hodnotícími otázkami a zkoumá zejména počáteční výsledky, jejich význam pro programový dokument rozvoje venkova a jejich soulad s tímto dokumentem, jakož i míru, ve které bylo dosaženo cílů. Posuzuje také využívání finančních prostředků a průběh jeho sledování a provádění.

Hodnocení ex post odpovídá na hodnotící otázky, přičemž zvláštní pozornost věnuje využívání prostředků, účinnosti a efektivnosti poskytnuté pomoci a jejímu dopadu, a vyvozuje závěry týkající se politiky rozvoje venkova, včetně jejího přínosu pro společnou zemědělskou politiku.

3. Hodnocení v polovině období a hodnocení ex post se provádějí po konzultaci s Komisí a odpovídá za ně orgán pověřený řízením programování rozvoje venkova.

4. Kvalitu jednotlivých hodnocení posuzuje na základě uznaných metod orgán pověřený řízením programového dokumentu rozvoje venkova, sledovací výbor, pokud byl zřízen, a Komise. Výsledky hodnocení se zpřístupní veřejnosti.

Článek 65

1. Zpráva o hodnocení v polovině období se předá Komisi nejpozději do 31. prosince 2003. Orgán odpovědný za řízení programového dokumentu rozvoje venkova uvědomí Komisi o dalším postupu v souvislosti s doporučeními obsaženými ve zprávě o hodnocení. Po obdržení jednotlivých zpráv o hodnocení vypracuje Komise souhrnnou zprávu na úrovni Společenství. Je-li to nezbytné, předloží se do 31. prosince 2005 aktualizovaná verze hodnocení v polovině období.

2. Zpráva o hodnocení ex post se předá Komisi nejpozději do dvou let po skončení programového období. Do tří let po skončení programového období a po obdržení jednotlivých zpráv o hodnocení vypracuje Komise souhrnnou zprávu na úrovni Společenství.

3. Ve zprávách o hodnocení se vysvětlí použité metody hodnocení, včetně jejich účinků na kvalitu údajů a výsledků hodnocení. Zprávy obsahují popis souvislostí a obsahu programu, finanční údaje a odpovědi – včetně použitých ukazatelů – na společné hodnotící otázky a na hodnotící otázky definované na celostátní nebo regionální úrovni, jakož i závěry a doporučení. Struktura těchto zpráv má pokud možno odpovídat společné struktuře zpráv o hodnocení vymezené v pokynech vypracovaných Komisí.

ODDÍL 6 Žádosti, kontroly a sankce

Článek 66

1. V žádostech o podporu rozvoje venkova týkajících se ploch nebo zvířat, které se podávají odděleně od žádostí o podporu podle článku 6 nařízení (ES) č. 2419/2001, se uvedou veškeré plochy a zvířata daného zemědělského podniku, kterých se týká kontrola žádostí v rámci daného opatření, včetně ploch a zvířat, na které se o podporu nežádá.

2. Pokud se opatření na podporu rozvoje venkova týkají ploch, parcely se identifikují jednotlivě. V době trvání závazku nelze vyměňovat parcely, na které je poskytována podpora, s výjimkou případů výslovně stanovených v programovém dokumentu.

3. Pro případ, že je žádost o platbu součástí žádosti o platbu na plochu v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému, členský stát zajistí, aby parcely, na které se vztahuje žádost o podporu rozvoje venkova, byly vykazovány samostatně.

4. Pozemky a zvířata se identifikují v souladu s články 18 a 20 nařízení (EHS) č. 1782/2003.

5. Jedná-li se o víceletou podporu, uskutečňují se platby následující po platbě uskutečněné v roce podání žádosti na základě roční žádosti o platbu, s výjimkou případů, kdy členský stát zavedl postup účinného každoročního ověřování ve smyslu čl. 66 odst. 1.

Článek 67

1. Kontroly prvních žádostí o účast na režimu podpor a následných žádostí o platbu se provádějí způsobem, který zajišťuje účinné ověření souladu žádostí s podmínkami pro poskytování podpor.

V závislosti na povaze podpůrných opatření stanoví členské státy vhodné metody a prostředky pro ověření těchto opatření a osob, které podléhají kontrolám.

Ve vhodných případech členské státy použijí integrovaný administrativní a kontrolní systém zavedený nařízením (ES) č. 1782/2003.

2. Ověřování zahrnuje správní kontroly a kontroly na místě.

Článek 68

Správní kontroly se provádějí důkladně a ve vhodných případech zahrnují křížové kontroly, mimo jiné i na základě údajů z integrovaného administrativního a kontrolního systému. Týkají se parcel a hospodářských zvířat, které jsou předmětem podpůrného opatření, aby se zabránilo veškerým neoprávněným platbám podpory. Kontrole podléhá i plnění dlouhodobých závazků.

Článek 69

Kontroly na místě se provádějí v souladu s hlavou III nařízení (ES) č. 2419/2001. Týkají se každoročně nejméně 5 % příjemců a zahrnují nejrůznější druhy opatření pro rozvoj venkova stanovené v programových dokumentech. Pokud jde o opatření "předčasného odchodu do důchodu" uvedené v kapitole IV nařízení (ES) č. 1257/1999 a opatření "zalesňování zemědělské půdy" uvedené v článku 31 uvedeného nařízení, toto procento může být sníženo na 2,5 % počínaje šestým rokem vyplácení podpory na tato opatření, aniž by se zvýšila četnost kontrol u jiných opatření.

Kontroly na místě jsou rozloženy v průběhu roku na základě analýzy rizik vyplývajících z každého opatření pro rozvoj venkova. U opatření na podporu investic podle hlavy II kapitol I, VII, VIII a IX nařízení (ES) č. 1257/1999 mohou členské státy stanovit, že kontroly na místě se týkají jen dokončovaných projektů.

Předmětem kontroly jsou veškeré závazky a povinnosti příjemce, které lze v době návštěvy zkontrolovat.

Článek 70

1. Články 30 a 31 a čl. 32 odst. 1 nařízení (ES) č. 2419/2001 se použijí na platby na plochu. Tato ustanovení se nepoužijí na podporu jiných lesnických opatření, než je zalesňování zemědělské půdy.

Články 36, 38 a 40 uvedeného nařízení se použijí na podporu pro hospodářská zvířata.

Článek 71

1. Článek 44 nařízení (ES) č. 2419/2001 se použije na podporu poskytovanou na všechna opatření pro rozvoj venkova.

2. V případě neoprávněné platby je jednotlivý příjemce, na kterého se vztahuje opatření pro rozvoj venkova, povinen vrátit tuto částku v souladu s článkem 49 nařízení (ES) č. 2419/2001.

Článek 72

1. Pokud se zjistí, že příjemce učinil v důsledku hrubé nedbalosti nepravdivé prohlášení, je pro daný kalendářní rok vyloučen ze všech opatření pro rozvoj venkova stanovených v příslušné kapitole nařízení (ES) č. 1257/1999.

Pokud příjemce učinil nepravdivé prohlášení úmyslně, vyloučí se rovněž pro následující rok.

2. Uplatněním sankcí stanovených v odstavci 1 nejsou dotčeny dodatečné sankce stanovené vnitrostátními předpisy.

Článek 73

Členské státy stanoví pravidla pro sankce použitelné při porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

KAPITOLA III ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 74

1. Nařízení (ES) č. 445/2002 se zrušuje.

Čl. 65 odst. 2 nařízení (ES) č. 445/2002 se použije nadále.

2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 75

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 46 se použije ode dne 1. ledna 2000.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 29. dubna 2004.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 583/2004 (Úř. věst. L 91, 30.3.2004, s. 1).

[2] Úř. věst. L 74, 15.3.2002, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením ES) č. 963/2003 (Úř. věst. L 138, 5.6.2003, s. 32).

[3] Úř. věst. L 328, 23.12.2000, s. 2.

[4] Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 39. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 448/2004, (Úř. věst. 4. L 72, 11.3.2004, s. 66).

[5] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) 1105/2003 (Úř. věst. L 158, 27.6.2003, s. 3.

[6] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[7] Úř. věst. L 259, 6.10.1999, s. 17. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2000/426/ES (Úř. věst. L 165, 6.7.2000, s. 33.)

[8] Úř. věst. L 316, 10.12.1999, s. 26. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2055/2001 (Úř. věst. L 277, 20.10.2001, s. 12).

[9] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 113. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. č. 41/2004 (Úř věst. č. L 6, 10.1.2004, s. 19.

[10] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 583/2004 (Úř. věst. L 91, 30.3.2004, s. 1).

[11] Úř. věst. L 327, 12.12.2001, s. 11. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 118/2004 (Úř. věst. L 17. 24. 1. 2004, s. 7).

[12] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1257/1999.

[13] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 91. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1257/1999.

[14] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 96. Nařízení zrušené nařízením (ES) č. 1257/1999.

[15] Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 746/2004 (Úř. věst. L 122, 26.4.2004, s. 10).

[16] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 806/2003 (Úř. věst. L 122. 16. 5. 2003, s. 1).

[17] Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 1795/2003 (Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 13).

[18] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2003 (Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 1).

[19] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1782/2003.

[20] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

[21] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 91.

[22] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 96.

[23] Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 1.

[24] Úř. věst. L 213, 13.8.1999, s. 5.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

(Článek 14)

Druhy hospodářských zvířat způsobilé k podpoře | Prahová úroveň ohrožení hospodářského využívání místních plemen (počet chovných samic) [1] |

Skot | 7500 |

Ovce | 10000 |

Kozy | 10000 |

Koňovití | 5000 |

Prasata | 15000 |

Drůbež | 25000 |

[1] Počet čistokrevných chovných samic téhož plemene zapsaných v registru uznávaném členským státem (tj. v plemenné knize nebo zoologické knize), vypočítaný pro všechny členské státy EU.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PLÁNY ROZVOJE VENKOVA

1. Název plánu rozvoje venkova

2. Členský stát a (případně) správní region

3.1 Zeměpisná oblast, na kterou se plán vztahuje

Článek 41 nařízení (ES) č. 1257/1999

3.2. Regiony spadající pod cíle 1 a 2

Článek 40 nařízení (ES) č. 1257/1999

Je třeba určit:

- regiony spadající pod cíl 1 a regiony spadající pod cíl 1 v přechodném režimu podpor. To platí pouze pro doprovodná opatření (předčasný odchod do důchodu, vyrovnávací příspěvky, agroenvironmentální opatření a zalesňování zemědělské půdy na základě článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999),

- regiony spadající pod cíl 2. Toto platí pro:

1. doprovodná opatření;

2. jiná opatření, která nejsou součástí programování cíle 2.

4. Plánování na příslušné zeměpisné úrovni

Čl. 41 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999

Pokud se výjimečně v regionu provádí více než jeden plán rozvoje venkova, je třeba uvést:

- všechny příslušné plány,

- důvody, proč není možné sloučit opatření do jediného plánu,

- vztahy mezi opatřeními v různých plánech a podrobnosti týkající se zajištění vzájemné slučitelnosti a souladu plánů.

5. Kvantifikovaný popis stávající situace

Čl. 43 odst. 1 první odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

1. Popis stávající situace

Popis stávající situace zeměpisné oblasti pomocí kvantifikovaných údajů s důrazem na silné stránky, rozdíly, nedostatky a možnosti rozvoje venkova. Tento popis by se měl týkat jak zemědělství, tak lesnictví (včetně povahy a rozsahu nevýhod ovlivňujících zemědělskou činnost ve znevýhodněných oblastech), venkovského hospodářství, demografické situace, lidských zdrojů, zaměstnanosti a stavu životního prostředí.

2. Účinky předchozího programového období

Popis účinků finančních prostředků EZOZF přidělených na rozvoj venkova během předchozího programového období a v rámci doprovodných opatření od roku 1992. Předložení výsledků hodnocení.

3. Jiné údaje

Případný popis všech doplňujících opatření nad rámec opatření Společenství pro rozvoj venkova a doprovodných opatření, která měla účinek na dotyčnou oblast programování.

6. Popis navržené strategie, jejích kvantifikovaných cílů, zvolených priorit rozvoje venkova a zeměpisné oblasti, na kterou se vztahují

Čl. 43 odst. 1 druhá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

1. Navržená strategie, kvantifikované cíle a vybrané priority

S ohledem na silné stránky, rozdíly, nedostatky a možnosti rozvoje zjištěné v dané oblasti je třeba popsat zejména:

- priority činnosti,

- strategii vhodnou pro dosažení cílů,

- operační cíle a očekávaný účinek, uvedený pokud možno v kvantifikované formě, a to jak na sledování, tak i na odhady, které lze použít pro účely hodnocení,

- do jaké míry strategie zohledňuje specifické rysy daných oblastí,

- jakým způsobem se uplatňuje integrovaný přístup,

- do jaké míry strategie zajišťuje integraci žen a mužů,

- do jaké míry strategie zohledňuje všechny příslušné mezinárodní závazky v oblasti životního prostředí přijaté na vnitrostátní úrovni a na úrovni Společenství, včetně závazků týkajících se udržitelného rozvoje, zejména jakosti a využívání vodních zdrojů, zachování biologické rozmanitosti, včetně zachování rozmanitosti kultur pěstovaných v zemědělských podnicích, a globálního oteplování.

2. Popis a účinky dalších opatření

V popisu musí být v případě potřeby též uvedena veškerá opatření přijatá nad rámec plánu rozvoje venkova (jiná opatření Společenství nebo vnitrostátní opatření, jako jsou závazné předpisy, kodexy chování a opatření státní podpory) a míra, v jaké tato opatření uspokojují zjištěné potřeby.

3. Oblasti, na které se vztahují zvláštní územní opatření

Popis zeměpisné působnosti každého opatření vymezeného v bodu 8, které se nevztahuje na celý region uvedený v bodu 3.

Zejména je třeba uvést:

- seznam znevýhodněných oblastí přijatý pro danou oblast,

- veškeré změny v seznamu znevýhodněných oblastí a jejich odůvodnění (čl. 55 odst. 4 nařízení (ES) č. 1257/1999),

- oblasti s environmentálními omezeními a jejich odůvodnění.

4. Harmonogram a míra účasti

Harmonogram navržený pro provádění různých opatření, očekávaná míra účasti a trvání (viz také bod 8).

7. Hodnocení, z kterého vyplývá očekávaný hospodářský, environmentální a sociální dopad

Čl. 43 odst. 1 třetí odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

Podrobný popis v souladu s článkem 43 nařízení (ES) č. 1257/1999.

8. Orientační celková finanční tabulka (finanční rok EZOZF)

Čl. 43 odst. 1 čtvrtá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

9. Popis opatření určených k provádění plánů

Čl. 43 odst. 1 pátá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

Pro každý z níže uvedených bodů je třeba uvést:

a) hlavní rysy podpůrných opatření;

b) jiné údaje.

1. Obecné požadavky

A. Hlavní rysy podpůrných opatření:

- seznam opatření v pořadí uvedeném v nařízení (ES) č. 1257/1999,

- uvedení článku (a odstavce), pod který spadá dané podpůrné opatření pro rozvoj venkova. Pokud se uvedou dva nebo více článků, je třeba platbu na podpůrné opatření rozdělit na odpovídající části,

- celkový cíl každého opatření.

B. Jiné údaje:

Žádné.

2. Požadavky týkající se všech nebo některých opatření (1)

A. Hlavní rysy:

- výjimky uvedené v čl. 37 odst. 3 druhém pododstavci první odrážce nařízení (ES) č. 1257/1999.

B. Jiné údaje:

- příspěvek Společenství vycházející buď z celkových nákladů nebo veřejných výdajů,

- intenzita a/nebo výše podpory a použité rozlišení,

- podrobnosti týkající se podmínek poskytování podpory,

- kritéria určená k prokázání hospodářské životaschopnosti (kapitoly I, II, IV a VII),

- zásady obvyklé správné zemědělské praxe (kapitoly V a VI),

- minimální požadavky v oblasti životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat (kapitoly I, II a VII),

- úroveň požadovaných odborných znalostí a způsobilosti (kapitoly I, II a IV),

- dostatečné posouzení existence běžných možností odbytu pro dané produkty (kapitoly I a VII) v souladu s články 6 a 26 nařízení (ES) č. 1257/1999,

- popis všech platných smluv (z předchozího období), včetně finančních podmínek a postupů/pravidel, které se na ně vztahují.

3. Údaje požadované pro zvláštní opatření

Pro opatření uvedená v jednotlivých kapitolách jsou dále nezbytné tyto zvláštní údaje:

I. Investice v zemědělských podnicích

A. Hlavní rysy:

- odvětví prvovýroby a druhy investic.

B. Jiné údaje:

- maximální výše celkové částky investic, na které lze poskytnout podporu,

- druhy podpory,

- stanovení norem, pro které lze zemědělci povolit lhůtu v souladu s čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999, zdůvodnění týkající se zvláštních problémů spojených s dodržováním těchto norem a maximální délka lhůty pro každou dotyčnou normu.

II. Podpora pro zahájení činnosti mladých zemědělců

A. Hlavní rysy:

Žádné.

B. Jiné údaje:

- lhůta poskytnutá mladým zemědělcům pro splnění kritérií pro poskytnutí podpory v rámci pětileté lhůty povolené na základě čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení,

- věková hranice,

- podmínky vztahující se na mladé zemědělce, kteří nezahajují činnost v postavení vedoucího podniku nebo kteří zahajují činnost jako členové sdružení nebo družstev, jejichž hlavním úkolem je řízení zemědělského podniku,

- druh podpory na zahájení činnosti,

- určení zemědělských poradenských služeb spojených se zahájením činnosti mladých zemědělců v případech, kdy je poskytovaná podpora vyšší, než je podpora uvedená v čl. 8 odst. 2 písm. b) druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1257/1999.

III. Odborná příprava

A. Hlavní rysy:

Žádné.

B. Jiné údaje:

- opatření způsobilá k podpoře a příjemce podpory,

- ujištění, že na financování nejsou navrženy žádné běžné vzdělávací systémy nebo programy.

IV. Předčasný odchod do důchodu

A. Hlavní rysy:

Žádné.

B. Jiné údaje:

- podrobný popis podmínek týkajících se převodce, nabyvatele, pracovníka a uvolněné půdy, zejména využití půdy, kterou si převodce ponechal a využívá pro neobchodní účely, a lhůta poskytnutá pro zlepšení životaschopnosti,

- druh podpory, včetně popisu metody používané pro výpočet maximální spolufinancované částky na jeden podnik a odůvodnění pro každou kategorii příjemců,

- popis vnitrostátních režimů odchodu do důchodu a předčasného odchodu do důchodu,

- podrobnosti o době trvání podpory.

V. Znevýhodněné oblasti a oblasti s environmentálními omezeními

A. Hlavní rysy:

- výše podpory:

1. pro vyrovnávací příspěvky podle čl. 13 písm. a) nařízení (ES) č. 1257/1999: návrhy na překročení maximální částky, kterou je možné spolufinancovat v souladu s čl. 15 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení (ES) č. 1257/1999, musí obsahovat nezbytné odůvodnění. Je třeba upřesnit, jak se zajistí, aby byla v těchto případech dodržena horní hranice vyrovnávacích příspěvků, a objasnit správní postup, jímž bude zajištěno dodržení maximální částky, kterou lze spolufinancovat; je-li použita maximální platba stanovená v příloze nařízení (ES) č. 1257/1999, je třeba uvést objektivní okolnosti, které toto použití odůvodňují;

2. pro vyrovnávací příspěvky podle čl. 13 písm. b) a článku 16 nařízení (ES) č. 1257/1999: počáteční podrobné agronomické výpočty, které ukazují: a) ušlý příjem a náklady vzniklé v důsledku environmentálních omezení, b) agronomické odhady použité jako referenční bod;

3. pro vyrovnávací příspěvky uvedené v článku 16 nařízení (ES) č. 1257/1999:

- uveďte v případě potřeby zvláštní problémy, kterými je odůvodněna vyšší podpora, než je maximální částka uvedená v čl. 16 odst. 3 prvním pododstavci uvedeného nařízení,

- uveďte v případě potřeby odůvodnění původně vyšší podpory stanovené v čl. 16 odst. 3 druhém pododstavci uvedeného nařízení.

B. Jiné údaje:

- podrobnosti týkající se podmínek poskytování podpory, a to zejména:

1. stanovení minimální plochy;

2. popis vhodného mechanismu pro přepočet, který se použije v případě společných pastvin;

3. výše podpory pro platby uvedené v čl. 13 písm. a) nařízení (ES) č. 1257/1999: odůvodnění rozlišení výše podpor na základě kritérií uvedených v čl. 15 odst. 2 uvedeného nařízení;

4. pro vyrovnávací příspěvky podle čl. 13 písm. b) a článku 16 nařízení (ES) č. 1257/1999: změny podrobných agronomických výpočtů stanovených ve schváleném programovém dokumentu;

- změny v seznamech znevýhodněných oblastí přijatých nebo pozměněných směrnicemi Rady a Komise a v seznamu oblastí s environmentálními omezeními.

VI. Dodržování norem

VI.1 Uplatňování závazných norem

A. Hlavní rysy:

- seznam norem vycházejících z právních předpisů Společenství, které jsou způsobilé k podpoře podle článku 21b nařízení (ES) č. 1257/1999, datum, od kterého je dotyčná norma závazná v souladu s právními předpisy Společenství, a odůvodnění volby.

B. Jiné údaje:

- popis významného účinku na provozní náklady zemědělského podniku vyplývající z povinností nebo omezení uložených novou normou,

- výše podpory na způsobilou normu a podrobné výpočty odůvodňující tuto výši.

VI.2 Používání zemědělských poradenských služeb

A. Hlavní rysy:

Žádné.

B. Jiné údaje:

- popis zemědělského poradenského systému zavedeného členským státem, včetně postupu pro výběr subjektů odpovědných za poradenské služby,

- četnost podpory poskytnuté zemědělci na využití poradenských služeb ve čtyřech oblastech uvedených v čl. 21d odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999.

VII. Agroenvironmentální opatření

A. Hlavní rysy:

- odůvodnění závazků na základě jejich očekávaných účinků,

- počáteční podrobné agronomické výpočty, které ukazují: a) ušlý příjem a náklady vzniklé v souvislosti s obvyklou správnou zemědělskou praxí; b) agronomické odhady použité jako referenční bod, c) výše pobídky a její odůvodnění na základě objektivních kritérií.

B. Jiné údaje:

- seznam místních plemen, jejichž hospodářské využívání je ohroženo, a počet chovných samic v dotyčných oblastech. Tento počet musí být osvědčen úředně uznaným technickým subjektem – nebo chovatelskou organizací/sdružením –, která/které musí vést a aktualizovat plemennou knihu. Tento subjekt musí mít nezbytné odborné a praktické znalosti k identifikaci zvířat příslušných plemen,

- pokud jde o genetické zdroje rostlin ohrožené genetickou erozí, důkaz genetické eroze založený na vědeckých výsledcích a ukazatelích výskytu planých forem/původních (místních) odrůd, rozmanitosti jejich populace a převládající zemědělské praxe na místní úrovni,

- podrobné údaje týkající se povinností zemědělců a jakýchkoli dalších podmínek závazku, včetně rozsahu a postupů pro úpravy platných smluv,

- změny výše podpory až do 120 % nákladů a ušlého příjmu uvedených v agronomických výpočtech stanovených ve schváleném programovém dokumentu a odůvodnění těchto změn,

- popis působnosti tohoto opatření, který ukazuje oblast jeho působnosti ve vztahu k potřebám a stupeň jeho zaměření z hlediska zeměpisné, odvětvové nebo jiné působnosti,

- pro všechny agroenvironmentální závazky a závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat je třeba uvést možné způsoby kombinování závazků a zajistit jejich vzájemný soulad.

VIII. Jakost potravin

VIII.1 Účast v režimech jakosti potravin

A. Hlavní rysy:

- seznam režimů Společenství a vnitrostátních režimů jakosti způsobilých k podpoře. V případě vnitrostátních režimů popis režimu z hlediska kritérií uvedených v čl. 24b odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999.

B. Jiné údaje:

- výše podpory na druh způsobilého režimu a odůvodnění pevných nákladů stanovených v článku 24c nařízení (ES) č. 1257/1999.

VIII.2 Propagace jakostních potravin

A. Hlavní rysy:

Žádné.

B. Jiné údaje:

- seznam produktů způsobilých k podpoře podle režimu jakosti zvoleného v rámci opatření uvedeného v bodě VIII.1,

- postup, kterým se zajistí, aby opatření, na která se vztahuje podpora rozvoje venkova, nebyla též podporována podle nařízení Rady (ES) č. 2826/2000,

- postup při kontrolách ex ante týkajících se informačních, propagačních a reklamních materiálů (článek 26 tohoto nařízení),

- popis způsobilých nákladů.

IX. Zlepšení zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh

A. Hlavní rysy:

- odvětví základní zemědělské produkce

B. Jiné údaje:

- kritéria prokazující hospodářské výhody pro prvovýrobce,

- stanovení norem, pro které lze malým zpracovatelským jednotkám povolit lhůtu v souladu s čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999, odůvodnění týkající se těchto zvláštních problémů spojených s dodržováním těchto norem a maximální délka lhůty pro každou dotyčnou normu.

X. Lesnictví

A. Hlavní rysy:

Žádné.

B. Jiné údaje:

- definice:

i) "zemědělské půdy" ve vztahu k článku 32 tohoto nařízení,

ii) "zemědělce" ve vztahu k článku 33 tohoto nařízení,

iii) ustanovení zajišťujících vhodnost plánovaných opatření pro místní podmínky a jejich slučitelnost s životním prostředím a podle potřeby i zachovávání rovnováhy mezi lesnictvím a populacemi zvěře,

iv) smluvních ujednání mezi regiony a potenciálními příjemci, která se týkají opatření uvedených v článku 32 nařízení (ES) č. 1257/1999;

- jsou-li uplatněny standardní náklady uvedené v článku 46:

i) standardní jednotkové náklady,

ii) metoda používaná ke stanovení těchto nákladů,

iii) dodržování kritéria předcházení nadměrným náhradám;

- popis opatření způsobilých k podpoře a příjemců podpory;

- souvislost mezi navrženými opatřeními a národními lesnickými programy a lesnickými programy na nižší než národní úrovni nebo rovnocennými nástroji;

- odkaz na plány na ochranu lesů pro oblasti zařazené jako oblasti s vysokým nebo středním stupněm rizika lesního požáru a soulad navržených opatření s těmito plány na ochranu lesů.

XI. Podpora přizpůsobování a rozvoje venkovských oblastí

A. Hlavní rysy:

- popis a odůvodnění činnosti navržené v rámci každého opatření.

B. Jiné údaje:

- popis způsobů financování, které musí odpovídat obecným kritériím pro poskytnutí podpory.

10. Nezbytné studie, demonstrační projekty, odborná příprava nebo technická pomoc (podle potřeby)

Čl. 43 odst. 1 šestá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

11. Určení příslušných orgánů a odpovědných subjektů

Čl. 43 odst. 1 sedmá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

12. Ustanovení k zajištění účinného a správného provádění plánů, včetně sledování a hodnocení, definice kvantifikovaných ukazatelů pro hodnocení a opatření týkající se kontrol, sankcí a přiměřené publicity

Čl. 43 odst. 1 osmá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

1. Podrobné údaje o provádění článků 60 až 65 tohoto nařízení

Tyto údaje zahrnují zejména:

- možnost poskytnutí záloh určitým příjemcům investičních opatření,

- popis finančních toků pro vyplácení pomoci konečným příjemcům,

- předpisy týkající se sledování a hodnocení programu, zvláště systémy a postupy pro shromažďování, organizaci a koordinaci údajů týkajících se finančních a fyzických ukazatelů a ukazatelů účinků,

- úlohu, složení a jednací řád sledovacích výborů,

- kodifikaci. Tato kodifikace musí být v souladu se vzorem stanoveným Komisí.

2. Podrobné údaje o provádění článků 66 až 73 tohoto nařízení

Tyto údaje zahrnují zvláštní kontrolní opatření zaměřená na ověření obsahu žádostí a dodržování podmínek pro podporu a zvláštní pravidla týkající se sankcí.

3. Podrobné údaje o dodržování obecných kritérií pro poskytnutí podpory stanovených v nařízení (ES) č. 1685/2000

Článek 45 tohoto nařízení.

4. Další údaje:

Podle potřeby údaj, že lhůta pro oznámení případů vyšší moci byla prodloužena (čl. 39 odst. 2 tohoto nařízení).

13. Výsledky konzultací a určení zúčastněných orgánů a subjektů a hospodářských a sociálních partnerů

Čl. 43 odst. 1 devátá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

1. Je třeba popsat:

- hospodářské a sociální partnery a další příslušné vnitrostátní subjekty, s nimiž mají být vedeny konzultace v souladu s vnitrostátními předpisy a praxí,

- orgány a instituce činné v oblasti zemědělství a životního prostředí, které se mají podílet zejména na přípravě, provádění, sledování, hodnocení a přezkoumávání agroenvironmentálních opatření a dalších opatření zaměřených na životní prostředí, a tak zajišťovat rovnováhu mezi těmito opatřeními a jinými opatřeními pro rozvoj venkova.

2. Je třeba shrnout výsledky konzultací a uvést, do jaké míry byla zohledněna obdržená stanoviska a doporučení

14. Rovnováha mezi různými podpůrnými opatřeními

Čl. 43 odst. 2 druhá odrážka nařízení (ES) č. 1257/1999

1. S poukazem na silné stránky, potřeby a možnosti je třeba popsat:

- rovnováhu mezi různými opatřeními pro rozvoj venkova,

- do jaké míry jsou agroenvironmentální opatření používána na celém území.

2. Tento popis může podle potřeby odvolávat na:

- opatření přijatá mimo oblast působnosti nařízení (ES) č. 1257/1999,

- opatření přijatá nebo plánovaná v rámci samostatných plánů rozvoje venkova.

15. Slučitelnost a soulad

Čl. 37 odst. 2 nařízení (ES) č. 1257/1999

A. Hlavní rysy:

1. Posouzení slučitelnosti a souladu s:

- jinými politikami Společenství a s opatřeními prováděnými v rámci těchto politik, zejména v rámci politiky hospodářské soutěže,

- jinými nástroji společné zemědělské politiky, zejména jsou-li stanoveny výjimky podle čl. 37 odst. 3 nařízení (ES) č. 1257/1999,

- jinými podpůrnými opatřeními obsaženými v plánech rozvoje venkova,

- obecnými kritérii pro poskytnutí podpory.

2. V případě opatření podle článku 33 nařízení (ES) č. 1257/1999 je třeba zajistit a v případě potřeby prokázat, že:

- na opatření přijatá podle šesté, sedmé a deváté odrážky uvedeného článku ve venkovských oblastech spadajících pod cíl 2 a v oblastech v přechodném režimu není poskytována finanční podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj,

- opatření nespadají do působnosti žádného jiného opatření uvedeného v hlavě II nařízení (ES) č. 1257/1999.

B. Jiné údaje:

Posouzení se vztahuje zejména na opatření k zajištění řádné koordinace s různými orgány odpovědnými za:

- rozvojová opatření stanovená v rámci organizací trhu,

- jakákoli opatření pro rozvoj venkova stanovená podle vnitrostátních právních předpisů.

16. Dodatečné státní podpory

Čl. 52 nařízení (ES) č. 1257/1999

A. Hlavní rysy:

Uvedou se opatření, která budou dodatečně financována formou státní podpory (článek 52 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999). V orientační tabulce se uvede částka dodatečné podpory, která má být poskytnuta na každé z dotyčných opatření během každého roku zahrnutého do plánu.

B. Jiné údaje:

- zrušení státní podpory,

- změny v dodatečném financování formou státní podpory poskytnuté na kterékoli z opatření uvedených ve schváleném programovém dokumentu,

- výše podpory.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

SROVNÁVACÍ TABULKA

Nařízení (ES) č. 445/2002 | Toto nařízení |

Článek 1 | – |

– | Článek 1 |

Článek 2 | Článek 2 |

Čl. 3 odst. 1 | – |

Čl. 3 odst. 2 | Článek 3 |

Článek 4 | Článek 4 |

Čl. 5 odst. 1 | Článek 5 |

Čl. 5 odst. 2 a 3 | – |

Článek 6 | Článek 6 |

Článek 7 | Článek 7 |

Článek 8 | Článek 8 |

Článek 9 | Článek 9 |

Článek 10 | Článek 10 |

Článek 11 | Článek 11 |

Článek 12 | – |

– | Článek 12 |

Článek 13 | Článek 13 |

Článek 14 | Článek 14 |

Článek 15 | Článek 15 |

Článek 16 | Článek 16 |

Článek 17 | Článek 17 |

Článek 18 | Článek 18 |

Článek 19 | Článek 19 |

Článek 20 | Článek 20 |

Článek 21 | Článek 21 |

– | Článek 22 |

– | Článek 23 |

– | Článek 24 |

– | Článek 25 |

– | Článek 26 |

Článek 22 | Článek 27 |

– | Článek 28 |

Článek 23 | Článek 29 |

Článek 24 | Článek 30 |

Článek 25 | Článek 31 |

Článek 26 | Článek 32 |

Článek 27 | Článek 33 |

Článek 28 | Článek 34 |

Článek 29 | Článek 35 |

Článek 30 | Článek 36 |

Článek 31 | Článek 37 |

Článek 32 | Článek 38 |

Článek 33 | Článek 39 |

Článek 34 | Článek 40 |

Čl. 35 odst. 1 | Čl. 41 odst. 1 |

Čl. 35 odst. 2 | Čl. 41 odst. 3 |

Čl. 35 odst. 3 | Čl. 41 odst. 2 |

Článek 36 | Článek 42 |

Článek 37 | Článek 43 |

Článek 38 | Článek 44 |

Článek 39 | Článek 45 |

Článek 39a | Článek 46 |

Článek 40 | Článek 47 |

Článek 41 | Článek 48 |

Článek 42 | Článek 49 |

Článek 43 | Článek 50 |

Článek 44 | Článek 51 |

Článek 45 | Článek 52 |

Článek 45a | Článek 53 |

Článek 46 | Článek 54 |

Článek 47 | Článek 55 |

Článek 48 | Článek 56 |

Článek 49 | Článek 57 |

Článek 50 | Článek 58 |

Článek 51 | Článek 59 |

Článek 52 | Článek 60 |

Článek 53 | Článek 61 |

Článek 54 | Článek 62 |

Článek 55 | Článek 63 |

Článek 56 | Článek 64 |

Článek 57 | Článek 65 |

Článek 58 | Článek 66 |

Článek 59 | Článek 67 |

Článek 60 | Článek 68 |

Článek 61 | Článek 69 |

Článek 62 | Článek 70 |

Článek 62a | Článek 71 |

Článek 63 | Článek 72 |

Článek 64 | Článek 73 |

Čl. 65 odst. 1 | Čl. 74 odst. 1 první pododstavec a čl. 74 odst. 2 |

Čl. 65 odst. 2 | Čl. 74 odst. 1 druhý pododstavec |

Článek 66 | Čl. 75 první pododstavec |

– | Čl. 75 druhý pododstavec |

Příloha I | Příloha I |

Příloha II | Příloha II |

Příloha III | Příloha III |

--------------------------------------------------