(ES) č. 549/2004Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1-9 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. března 2004 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 20. dubna 2004 Nabývá účinnosti: 20. dubna 2004
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004

ze dne 10. března 2004,

kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe

(rámcové nařízení)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 80 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4] s ohledem na společný návrh schválený dohodovacím výborem dne 11. prosince 2003,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Provádění společné dopravní politiky vyžaduje účinný systém letecké dopravy, který umožňuje bezpečný a pravidelný provoz letových provozních služeb, a tím usnadňuje volný pohyb zboží, osob a služeb.

(2) Na svém mimořádném zasedání ve dnech 23. a 24. března 2000 v Lisabonu Evropská rada na základě práce skupiny na vysoké úrovni pro jednotné evropské nebe, zřízené Komisí, vyzvala Komisi k předložení návrhů na uspořádání vzdušného prostoru, kontrolu letového provozu a uspořádání toku letového provozu. Uvedená skupina, složená z větší části z civilních a vojenských orgánů letových navigačních služeb v členských státech, vydala svou zprávu v listopadu 2000.

(3) Plynulý provoz systému letecké dopravy vyžaduje stálou vysokou úroveň provozní bezpečnosti letových navigačních služeb, které umožní optimální využití evropského vzdušného prostoru a stálou vysokou úroveň provozní bezpečnosti letecké dopravy při plnění úkolů letových navigačních služeb v obecném zájmu, včetně povinností veřejné služby. Proto by měla odpovídat nejvyšším standardům odpovědnosti a způsobilosti.

(4) Rozvoj jednotného evropského nebe by měl být v souladu s povinnostmi vyplývajícími z členství Společenství a členských států v Evropské organizaci pro bezpečnost letového provozu (Eurocontrol) a se zásadami stanovenými v Chicagské úmluvě o mezinárodním civilním letectví z roku 1944.

(5) Rozhodnutí vztahující se k obsahu, rozsahu nebo provádění vojenských činností a výcviku nespadají do působnosti Společenství.

(6) Členské státy přijaly obecné prohlášení k vojenským otázkám vztahujícím se k jednotnému evropskému nebi [5]. Podle tohoto prohlášení mají členské státy především rozšiřovat civilně-vojenskou spolupráci a usnadňovat spolupráci mezi vojenskými silami členských států ve všech záležitostech uspořádání letového provozu, pokud a nakolik je považována dotčenými členskými státy za potřebnou.

(7) Vzdušný prostor je omezeným zdrojem, jehož optimální a účinné využívání je možné jen za předpokladu, že budou brány v úvahu veškeré požadavky uživatelů, které by měly být vždy v případě potřeby zastoupeny v rámci celkového vývoje, rozhodovacího procesu a realizace jednotného evropského nebe, včetně Výboru pro jednotné nebe.

(8) Z těchto důvodů a s ohledem na rozšiřování jednotného evropského nebe s cílem zahrnout větší počet evropských států by mělo Společenství s přihlédnutím k vývoji v rámci Eurocontrolu stanovit společné cíle a akční program, aby soustředilo úsilí Společenství, členských států a dalších zúčastněných hospodářských subjektů směřující k vytvoření integrovanějšího fungování vzdušného prostoru: jednotného evropského nebe.

(9) Jestliže členské státy přijmou opatření, která směřují k dodržování požadavků Společenství, měly by být orgány vykonávající tuto kontrolu dostatečně nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb.

(10) Letové navigační služby, zejména letové provozní služby, které jsou srovnatelné s veřejnými orgány, vyžadují funkční a strukturální oddělení a jsou organizovány v jednotlivých členských státech na základě značně odlišných právních forem.

(11) Jestliže je vyžadován nezávislý audit, který se týká poskytovatelů letových navigačních služeb, měla by být kontrola vykonávaná úřadem členského státu pověřeným auditem, je-li tato služba poskytována správními orgány nebo veřejným subjektem, který podléhá dozoru uvedeného úřadu, považována za nezávislý audit bez ohledu na to, zda vyhotovené zprávy o auditu jsou nebo nejsou zveřejňovány.

(12) Je žádoucí, aby bylo jednotné evropské nebe rozšířeno na evropské třetí země, buď v rámci účasti Společenství na práci Eurocontrolu, po přistoupení Společenství k Eurocontrolu, nebo prostřednictvím dohod uzavřených Společenstvím s těmito zeměmi.

(13) Přistoupení Společenství k Eurocontrolu je důležitou součástí při vytváření celoevropského vzdušného prostoru.

(14) V procesu vytváření jednotného evropského nebe by mělo Společenství, pokud to bude vhodné, rozvíjet na nejvyšší úrovni spolupráci s Eurocontrolem, aby byla zaručena normotvorná součinnost a jednotný přístup a zamezilo se oboustranným duplicitám.

(15) V souladu se závěry vysoké skupiny je Eurocontrol subjektem, který má nezbytné odborné znalosti, aby podpořil Společenství v jeho normotvorné úloze. Proto by měla být vypracována prováděcí pravidla pro záležitosti, které spadají do působnosti Eurocontrolu, na základě pověření uděleného této organizaci a za podmínek, které budou zahrnuty do rámce spolupráce mezi Komisí a Eurocontrolem.

(16) Příprava opatření, která jsou nutná pro vytvoření jednotného evropského nebe, vyžaduje široce založené jednání dotčených hospodářských a sociálních subjektů.

(17) Sociální partneři by měli být vhodným způsobem informováni a konzultováni ke všem opatřením, které mají významné sociální dopady. Rovněž by měl být konzultován výbor pro kolektivní vyjednávání zřízený podle rozhodnutí Komise 1998/500/ES ze 20. května 1998 o zřízení výborů pro kolektivní vyjednávání k podpoře dialogu mezi sociálními partnery na evropské úrovni [6].

(18) Dotčené subjekty, jako jsou poskytovatelé letových navigačních služeb, uživatelé vzdušného prostoru, letiště, letecký průmysl a organizace profesního zastoupení zaměstnanců by měly mít možnost poskytovat Komisi doporučení k technickým hlediskům realizace jednotného evropského nebe.

(19) Výkonnost systému letových navigačních služeb jako celku na evropské úrovni by měla být posuzována pravidelně a s patřičným zřetelem na zachování vysoké úrovně bezpečnosti, aby se ověřila účinnost přijatých opatření a navrhla opatření nová.

(20) Sankce stanovené za porušení tohoto nařízení a opatření uvedených v článku 3 by měly být účinné, přiměřené a odrazující, aniž by snižovaly provozní bezpečnost.

(21) Dopad opatření přijatých k provedení tohoto nařízení by měl být hodnocen na základě zpráv, které budou pravidelně předávány Komisi.

(22) Toto nařízení se nedotýká pravomoci členských států přijmout předpisy, která se vztahují k organizaci jejich ozbrojených sil. Tato pravomoc může vést členské státy k přijetí opatření, která zajišťují jejich ozbrojeným silám dostatečný vzdušný prostor pro přiměřené školící a výcvikové účely. Mělo by být proto stanovena bezpečnostní doložka, která umožní výkon této pravomoci.

(23) Dne 2. prosince 1987 byla mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím dohodnuta opatření pro hlubší spolupráci při užívání letiště Gibraltar společným prohlášením ministrů zahraničních věcí těchto dvou zemí. Tato opatření ještě nevstoupila v platnost.

(24) Protože cílů tohoto nařízení, zejména vytvoření jednotného evropského nebe, nemůže být vzhledem k nadnárodnímu rozsahu opatření dosaženo uspokojivě na úrovni členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na úrovni Společenství při zohlednění podrobných prováděcích pravidel, která respektují zvláštní místní podmínky, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(25) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [7].

(26) Ustanovení čl. 8 odst. 2 vzorového jednacího řádu pro výbory [8] zřízené podle čl. 7 odst. 1 rozhodnutí 1999/468/ES stanoví pravidlo, podle kterého může předseda výboru rozhodnout o přizvání třetích osob na schůzi uvedeného výboru. Předseda výboru pro jednotné nebe může tak případně přizvat zástupce Eurocontrolu, aby se schůzí účastnili jako pozorovatelé nebo odborníci,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Účel a oblast působnosti

1. Účelem iniciativy "jednotné evropské nebe" je zdokonalení současných norem bezpečnosti a zvýšení celkové efektivnosti všeobecného letového provozu v Evropě a optimalizace kapacity tak, aby splňovala požadavky všech uživatelů vzdušného prostoru a minimalizovala zpoždění. V tomto smyslu je záměrem tohoto nařízení zřídit harmonizovaný právní rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe do 31. prosince 2004.

2. Uplatňováním tohoto nařízení a opatření podle článku 3 není dotčena svrchovanost členských států nad jejich vzdušným prostorem a požadavky členských států, které se vztahují k veřejnému pořádku, veřejné bezpečnosti a záležitostem obrany podle článku 13. Toto nařízení a uvedená opatření se nevztahují na vojenské činnosti a výcvik.

3. Uplatňováním tohoto nařízení a opatření podle článku 3 nejsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944.

4. Použitím tohoto nařízení a opatření podle článku 3 pro letiště Gibraltar nejsou dotčeny právní postoje Španělského království a Spojeného království ve sporech o svrchovanost nad územím, kde se letiště nachází.

5. Použitelnost tohoto nařízení a opatření podle článku 3 pro letiště Gibraltar se pozastavuje, dokud nebude zaveden režim stanovený ve společném prohlášení ministrů zahraničních věcí Španělského království a Spojeného království ze dne 2. prosince 1987. Vlády Španělska a Spojeného království budou Radu o tomto datu informovat.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení a opatření podle článku 3 se:

1. "službou řízení letového provozu" rozumí služba poskytovaná za účelem:

a) zabránění nehod

- mezi letadly a

- mezi letadly a překážkami v manévrovacích prostorech a

b) urychlení a zajištění řádného toku letového provozu;

2. "letištní službou řízení" rozumí služba řízení letového provozu pro letištní provoz;

3. "leteckou informační službou" rozumí služba zřízená v rámci určené oblasti pokrytí, aby poskytovala letecké informace a údaje nezbytné pro bezpečnost, pravidelnost a účinnost letecké navigace;

4. "letovými navigačními službami" rozumějí služby letového provozu, komunikační služby, navigační služby a služby pro přehled o provozu, meteorologické služby pro letovou navigaci a letecké informační služby;

5. "poskytovateli letových navigačních služeb" rozumějí veškeré veřejné nebo soukromé subjekty, které poskytují letové navigační služby pro všeobecný letový provoz;

6. "blokem vzdušného prostoru" rozumí vzdušný prostor stanovených rozměrů v prostoru a čase, v jehož rámci jsou poskytovány letové navigační služby;

7. "uspořádáním vzdušného prostoru" rozumí plánovací funkce, jejímž prvořadým cílem je maximalizace využití dostupného vzdušného prostoru dynamickým sdílením času a v určitou dobu na základě krátkodobých potřeb rovněž rozdělováním vzdušného prostoru pro různé kategorie uživatelů vzdušného prostoru;

8. "uživateli vzdušného prostoru" rozumí všechna letadla provozovaná v rámci všeobecného letového provozu;

9. "uspořádáním toku letového provozu" rozumí funkce zřízená s cílem přispět k bezpečnému, řádnému a urychlenému toku letového provozu tím, že kapacita řízení letového provozu je v co největší míře využita a objem letového provozu odpovídá kapacitám oznámeným dotyčnými poskytovateli letových provozních služeb;

10. "řízením letového provozu" rozumí soubor palubních a pozemních funkcí (letových provozních služeb, uspořádání vzdušného prostoru a uspořádání toku letového provozu) nezbytných pro zajištění bezpečného a efektivního pohybu letadel po celou dobu provozu;

11. "letovými provozními službami" rozumějí různé letové informační služby, pohotovostní služby, letové poradní služby a služby řízení letového provozu (oblastní, přibližovací a letištní služby řízení letového provozu);

12. "oblastní službou řízení" rozumí služba řízení letového provozu pro řízené lety v bloku vzdušného prostoru;

13. "přibližovací službou řízení" rozumí služba řízení letového provozu pro přilétající nebo odlétající řízené lety;

14. "souborem služeb" rozumějí dvě nebo více letových navigačních služeb;

15. "osvědčením" rozumí doklad vydaný členským státem v jakékoliv podobě v souladu s vnitrostátním právem, který potvrzuje, že poskytovatel letové navigační služby splňuje požadavky na poskytování specifické služby;

16. "komunikačními službami" rozumějí letecké pevné a mobilní služby, které umožňují komunikační spojení země-země, vzduch-země a vzduch-vzduch pro účely řízení letového provozu;

17. "evropskou sítí řízení letového provozu" rozumí soubor systémů uvedených v příloze I k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) [9], který umožňuje poskytování letových navigačních služeb ve Společenství včetně rozhraní na hranicích s třetími zeměmi;

18. "provozní koncepcí" rozumějí kritéria pro provozní užívání evropské sítě řízení letového provozu nebo její části;

19. "složkami" rozumějí hmotné věci, např. technické vybavení a nehmotné věci, např. programové vybavení, na kterých závisí interoperabilita evropské sítě řízení letového provozu;

20. "Eurocontrolem" rozumí Evropská organizace pro bezpečnost letového provozu, zřízená Mezinárodní úmluvou o spolupráci při zajišťování bezpečnosti leteckého provozu ze dne 13. prosince 1960 [10];

21. "zásadami Eurocontrolu pro stanovení nákladového základu pro výpočet poplatků za traťové letecké navigační zařízení a pro výpočet jednotkových sazeb" rozumějí zásady uvedené v dokumentu č. 99.60.01/01 ze dne 1. srpna 1999, který vydal Eurocontrol;

22. "pružným užíváním vzdušného prostoru" rozumí koncepce uspořádání vzdušného prostoru uplatňovaná v oblasti Konference evropského civilního letectví podle specifikace v Příručce uspořádání vzdušného prostoru pro uplatnění koncepce pružného užívání vzdušného prostoru, první vydání ze dne 5. února 1996, kterou vydal Eurocontrol;

23. "letovou informační oblastí" rozumí vzdušný prostor definovaných rozměrů, ve kterém jsou poskytovány letové informační služby a pohotovostní služby;

24. "letovou hladinou" rozumí plocha o stálém atmosférickém tlaku vztaženém ke specifickému údaji tlaku 1013,2 hektopascalů, která je oddělená od ostatních ploch specifickými tlakovými odstupy;

25. "funkčním blokem vzdušného prostoru" rozumí vzdušný blok stanovený na základě provozních požadavků a vyjadřující potřebu zajistit integrovanější uspořádání vzdušného prostoru bez ohledu na současné hranice;

26. "všeobecným letovým provozem" rozumí veškerý pohyb civilních letadel a rovněž veškerý pohyb státních letadel (včetně vojenských, celních a policejních letadel), jestliže jsou tyto pohyby prováděné ve shodě s postupy ICAO;

27. "Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO)" rozumí Mezinárodní organizace pro civilní letectví, zřízená Chicagskou úmluvou o mezinárodním civilním letectví z roku 1944;

28. "interoperabilitou" rozumí soubor funkčních, technických a provozních vlastností, které jsou předepsané pro systémy a složky evropské sítě řízení letového provozu a pro postupy jejího provozování, aby se umožnil její bezpečný, plynulý a účinný provoz. Interoperability je dosahováno zajištěním souladu systémů a složek se základními požadavky;

29. "meteorologickými službami" rozumějí zařízení a služby, které poskytují letadlům meteorologické předpovědi, hlášení a pozorování a další meteorologické informace a údaje, které státy poskytují pro využití v letectví;

30. "navigačními službami" rozumějí zařízení a služby, které poskytují letadlům informace k určování polohy a času;

31. "provozními údaji" rozumějí informace o všech fázích letu, které jsou požadované k přijetí provozních rozhodnutí poskytovatelů letových navigačních služeb, uživatelů vzdušného prostoru, provozovatelů letišť a ostatních dotčených subjektů;

32. "postupem" v souvislosti s nařízením o interoperabilitě rozumí standardní metoda pro technické nebo provozní využití systémů v souladu se schválenými a ověřenými provozními koncepcemi, které vyžadují jednotné uplatňování v celé evropské síti řízení letového provozu;

33. "uvedením do provozu" rozumí první provozní užití po počáteční instalaci nebo zdokonalení systému;

34. "sítí leteckých tratí" rozumí síť specifických tratí pro usměrňování toku všeobecného letového provozu podle potřeb poskytování služeb řízení letového provozu;

35. "směrováním" rozumí zvolená cestovní trasa, která má být letadlem sledována během jeho letu;

36. "plynulým provozem" rozumí provoz evropské sítě řízení letového provozu způsobem, který z pohledu uživatele působí jako jeden celek;

37. "sektorem" rozumí část řízené oblasti nebo letové informační oblasti/letové informační oblasti pro horní vzdušný prostor;

38. "službami pro přehled o provozu" rozumějí zařízení a služby, které jsou užívány k určení polohy letadel, aby se umožnil jejich bezpečný rozestup;

39. "systémem" rozumí seskupení palubních a pozemních složek a zařízení v kosmickém prostoru, která zajišťují podporu letových navigačních služeb pro všechny fáze letu;

40. "zdokonalením" rozumí každá úprava, která mění provozní vlastnosti systému.

Článek 3

Oblasti činnosti Společenství

1. Toto nařízení zřizuje harmonizovaný právní rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe ve spojitosti s:

a) nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 ze dne 10. března 2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) [11];

b) nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) [12] a

c) nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 ze dne 10. března 2004 o interoperabilitě evropské sítě řízení letového provozu (nařízení o interoperabilitě) [13]

a s prováděcími pravidly přijatými Komisí na základě tohoto a výše uvedených nařízení.

2. Opatření uvedená v odstavci 1 se uplatňují s výhradou ustanovení tohoto nařízení.

Článek 4

Vnitrostátní dozorové orgány

1. Členské státy určí nebo zřídí jeden nebo více subjektů jako jejich vnitrostátní dozorový orgán, aby převzaly úkoly přidělené tomuto orgánu tímto nařízením a opatřeními podle článku 3.

2. Vnitrostátní dozorové orgány jsou nezávislé na poskytovatelích letových navigačních služeb. Této nezávislosti je dosahováno alespoň na funkční úrovni dostatečným oddělením vnitrostátních dozorových orgánů od těchto poskytovatelů. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány vykonávaly své pravomoci nestranným a průhledným způsobem.

3. Členské státy oznámí Komisi název a adresu vnitrostátních dozorových orgánů včetně změn těchto údajů, jakož i opatření přijatá k zajištění souladu s odstavcem 2.

Článek 5

Postup projednávání výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro jednotné nebe (dále jen "výbor"), složený ze dvou zástupců z každého členského státu, kterému předsedá zástupce Komise. Výbor náležitě přihlíží k zájmům všech kategorii uživatelů.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je jeden měsíc.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 6

Poradní orgán odvětví

Aniž je dotčena úloha výboru a Eurocontrolu, zřídí Komise "poradní orgán odvětví", složený z poskytovatelů letových navigačních služeb, sdružení uživatelů vzdušného prostoru, letišť, leteckého průmyslu a organizací profesního zastoupení zaměstnanců. Úlohou tohoto orgánu je pouze poskytovat doporučení Komisi k technickým hlediskům realizace jednotného evropského nebe.

Článek 7

Vztahy s evropskými třetími zeměmi

Komise se zaměří a podpoří rozšíření jednotného evropského nebe na země, které nejsou členy Evropské unie. Za tímto účelem se Komise snaží v rámci dohod uzavřených se sousedními zeměmi nebo v rámci Eurocontrolu rozšiřovat oblast působnosti tohoto nařízení i opatření uvedených v článku 3 i na tyto země.

Článek 8

Prováděcí pravidla

1. Pro vypracování prováděcích pravidel podle článku 3, která spadají do působnosti Eurocontrolu, vydá Komise Eurocontrolu pověření stanovící úkoly, které mají být vykonány, a jejich harmonogram. V této souvislosti se Komise snaží co nejlépe využít ujednání, jejichž prostřednictvím Eurocontrol zajišťuje účast a konzultace všech dotčených subjektů, pokud tato ujednání odpovídají zvyklostem Komise, které se týkají průhlednosti a konzultačních postupů, a nejsou v rozporu s jejími institucionálními závazky. Komise jedná postupem podle čl. 5 odst. 2.

2. Na základě práce provedené podle odstavce 1 jsou postupem podle čl. 5 odst. 3 přijímána rozhodnutí o uplatnění výsledků této práce v rámci Společenství a o lhůtách pro jejich provedení. Tato rozhodnutí se zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Bez ohledu na odstavec 2, pokud Eurocontrol nemůže přijmout pověření, které bylo poskytnuto podle odstavce 1, nebo jestliže Komise po konzultaci s výborem uváží, že:

a) práce vykonané na základě tohoto pověření dostatečně nepokračují vzhledem ke stanovené lhůtě, nebo

b) výsledky vykonané práce nejsou dostatečné,

může Komise postupem podle čl. 5 odst. 3 přijmout jiná opatření k dosažení cílů uvedeného pověření.

4. Pro vypracování prováděcích pravidel podle článku 3, která nespadají do působnosti Eurocontrolu, jedná Komise postupem podle čl. 5 odst. 3.

Článek 9

Sankce

Sankce, které členské státy stanoví za porušení tohoto nařízení a opatření podle článku 3, kterých se dopustí uživatelé vzdušného prostoru a poskytovatelé služeb, musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 10

Konzultace s dotčenými subjekty

Členské státy jednající v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a Komise stanoví konzultační mechanismus pro vhodné zapojení dotčených subjektů do realizace jednotného evropského nebe.

Těmito dotčenými subjekty mohou být:

- poskytovatelé služeb letové navigace,

- uživatelé vzdušného prostoru,

- letiště,

- letecký průmysl a

- organizace profesního zastoupení zaměstnanců.

Konzultace s dotčenými subjekty zahrnuje zejména vypracování a zavedení nových koncepcí a technologií evropské sítě řízení letového provozu.

Článek 11

Ověření výkonnosti

1. Komise zajišťuje přezkoušení a hodnocení výkonnosti letecké navigace, přičemž vychází ze stávající odborné způsobilosti Eurocontrolu.

2. Cílem analýzy informací shromážděných pro účely odstavce 1 je:

a) umožnit porovnání letových navigačních služeb a zdokonalení jejich poskytování;

b) pomáhat poskytovatelům letových navigačních služeb při poskytování požadovaných služeb;

c) zdokonalit postup konzultace mezi uživateli vzdušného prostoru, poskytovateli letových navigačních služeb a letišti;

d) umožnit stanovení a podporu osvědčené praxe včetně zlepšení bezpečnosti, účinnosti a kapacity.

3. Aniž je dotčeno právo veřejnosti na přístup k dokumentům Komise, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise [14], přijme Komise postupem podle čl. 5 odst. 3 opatření pro poskytování informací uvedených v odstavci 2 dotčeným subjektům.

Článek 12

Dozor, sledování a metody hodnocení účinku

1. Dozor, sledování a metody hodnocení účinku vycházejí z výročních zpráv, které předkládají členské státy a které se týkají provádění akcí přijatých podle tohoto nařízení a opatření uvedených v článku 3.

2. Komise pravidelně posuzuje uplatňování tohoto nařízení a opatření, která jsou uvedená v článku 3, a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě poprvé do 20. dubna 2007 a následně každé tři roky. Za tímto účelem může Komise požádat členské státy o informace, které doplňují informace obsažené ve zprávách předaných členskými státy v souladu s odstavcem 1.

3. Pro účely sestavování zpráv uvedených v odstavci 2 může Komise požádat výbor o stanovisko.

4. S ohledem na původní cíle a budoucí potřeby obsahují zprávy hodnocení výsledků dosažených akcemi podle tohoto nařízení včetně souvisejících informací o vývoji oboru, zejména informací týkajících se hospodářských, sociálních, zaměstnaneckých a technických hledisek, jakož i kvality služeb.

Článek 13

Bezpečnostní opatření

Toto nařízení nebrání členskému státu, aby uplatňoval opatření do té míry, do které jsou potřebná pro zajištění základních bezpečnostních nebo obranných zájmů. Jde zejména o opatření, která jsou nezbytná:

- pro přehled o provozu ve vzdušném prostoru pod pravomocí dotčeného členského státu podle dohod ICAO o oblastní letové navigaci včetně možnosti zjištění, identifikace a vyhodnocení všech letadel, která užívají tento vzdušný prostor, s ohledem na zajištění bezpečnosti letů a přijetí akce k zajištění bezpečnostních a obranných potřeb,

- v případě závažných vnitřních nepokojů, které ohrožují veřejný pořádek,

- v případě války nebo závažného mezinárodního napětí, které zakládá válečnou hrozbu,

- pro plnění mezinárodních závazků členského státu týkajících se zachování míru a mezinárodní bezpečnosti,

- pro provádění vojenských činností a výcviku včetně nezbytných možností pro cvičení.

Článek 14

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 10. března 2004.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

D. Roche

[1] Úř. věst. C 103 E, 30.4.2002, s. 1.

[2] Úř. věst. C 241, 7.10.2002, s. 24.

[3] Úř. věst. C 278, 14.11.2002, s. 13.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 3. září 2002 (Úř. věst. 272 E, 13.11.2003, s. 296), Společný postoj Rady ze dne 18. března 2003 (Úř. věst. C 129 E, 3.6.2003, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 3. července 2003 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. ledna 2004 a rozhodnutí Rady ze dne 2. února 2004.

[5] Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 9.

[6] Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 27.

[7] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[8] Úř. věst. C 38, 6.2.2001, s. 3.

[9] Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 33.

[10] Úmluva upravená protokolem ze dne 12. února 1981 a změněná protokolem ze dne 27. června 1997.

[11] Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

[12] Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

[13] Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 26.

[14] Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU