(ES) č. 436/2004Nařízení Rady (ES) č. 436/2004 ze dne 8. března 2004, kterým se mění nařízení (ES) č. 1784/2000 o uložení konečných antidumpingových cel z dovozu potrubních tvarovek z tvárné litiny pocházejících z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska a o konečném výběru uložených prozatímních cel

Nařízení Rady (ES) č. 436/2004

ze dne 8. března 2004,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1784/2000 o uložení konečných antidumpingových cel z dovozu potrubních tvarovek z tvárné litiny pocházejících z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska a o konečném výběru uložených prozatímních cel

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1515/2000 ze dne 23. července 2001 o opatřeních, která může Společenství zavést po zprávě přijaté Orgánem WTO k řešení sporů týkající se antidumpingových a antisubvenčních záležitostí [1],

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (dále jen "základní nařízení") [2],

s ohledem na návrh Komise po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. STÁVAJÍCÍ OPATŘENÍ

(1) Nařízením (ES) č. 1784/2000 ze dne 11. srpna 2000 uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu některých potrubních tvarovek z tvárné litiny pocházejících z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska (dále jen "konečné nařízení") [3]. Konečnému nařízení předcházelo nařízení Komise (ES) č. 449/2000 ze dne 28. února 2000, o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek z tvárné litiny pocházejících z Brazílie, České republiky, Japonska, Čínské lidové republiky, Korejské republiky a Thajska a o přijetí závazku nabídnutého vyvážejícím výrobcem v České republice (dále jen "prozatímní nařízení") [4].

B. ZPRÁVY PŘIJATÉ ORGÁNEM WTO K ŘEŠENÍ SPORŮ

(2) Dne 18. srpna 2003 přijal Orgán pro řešení sporů (dále jen "DSB") Světové obchodní organizace (dále jen "WTO") zprávu Odvolacího orgánu (dále jen "ZOO") a zprávu Poradního sboru (dále jen "PZ"), kterou Odvolací orgán pozměnil v případu "Evropská společenství (ES) – antidumpingová cla na potrubní tvarovky z tvárné litiny pocházející z Brazílie" [5] (ZOO a PZ dále jen souhrnně "zprávy").

(3) Ve zprávách se požaduje, aby Evropská společenství uvedla opatření do souladu s Dohodou WTO o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994 (dále jen "antidumpingová dohoda"), pokud jde o tyto aspekty:

i) článek 2.4.2 antidumpingové dohody: "nulování", tj. stanovení nulové hodnoty negativních dumpingových rozpětí při jejich určování;

ii) články 12.2 a 12.2.2 antidumpingové dohody: opomenutí poukázat ve zveřejněných prozatímních nebo konečných průzkumech přímo a jasně na to, že Evropská společenství vysvětlila nevýznamnost ukazatelů újmy, uvedených v článku 3.4 antidumpingové dohody, tj. mezd, produktivity, návratnosti investic, peněžního toku, schopnosti získat kapitál a výše skutečného dumpingového rozpětí;

iii) články 6.2 a 6.4 antidumpingové dohody: neinformování dotčených stran během antidumpingového řízení o ukazatelích újmy uvedených výše pod bodem ii).

(4) Komise vzala v úvahu doporučení uvedená ve zprávách na základě informací sebraných při původním šetření v době 1999/2000 a zjištění přehodnotila. Pokud nebylo stanoveno jinak, zůstává zjištění v konečném nařízení v platnosti. Přehodnocení ukázalo, že škodlivý dumping stále existuje, ačkoliv již na poněkud nižší úrovni.

C. ŘÍZENÍ

(5) Poté, co DSB přijal ZOO, byly dotčené strany, tj. brazilský vyvážející výrobce a příslušné odvětví průmyslu Společenství (dále jen "POS"), informovány o skutečnostech a úvahách o výpočtu dumpingu a ukazatelích újmy uvedených v bodu odůvodnění 3 bodu ii). Všechny strany byly informovány o zásadních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo rozhodnuto změnit a potvrdit konečné nařízení. Byla rovněž stanovena lhůta pro podání připomínek. Všem stranám poskytla Komise příležitost ke slyšení. O slyšení však žádná strana nepožádala.

(6) Všechny připomínky dotčených stran byly zváženy a případně použity ve změněných zjištěních.

(7) Je třeba připomenout, že dumpingové šetření probíhalo od 1. dubna 1998 do 31. března 1999 (dále jen období šetření "OŠ"). Šetření týkající se trendů souvisejících se stanovením újmy trvalo od 1. ledna 1995 do konce OŠ, tj. do 31. března 1999 (dále jen "zvažované období").

D. POZMĚNĚNÁ A POTVRZENÁ ZJIŠTĚNÍ

1. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(8) Dotyčným výrobkem jsou potrubní tvarovky z tvárné litiny, se závitem, kódu KN ex73071910 (kódy TARIC 7307191011 a 7307191019). Zprávy nemají vliv na zjištění uvedená v konečném nařízení, pokud jde o dotyčný výrobek a obdobný výrobek.

2. DUMPING

2.1 Úvod

(9) Uvádějí se podrobné údaje zjištění přehodnocených na základě doporučení ve zprávách, týkající se praktiky stanovení nulové hodnoty při stanovení váženého průměru dumpingového rozpětí.

(10) U šech ostatních použitých metod výpočtu se jedná o metody použité při původním šetření. Další podrobnosti jsou uvedeny v prozatímním a konečném nařízení.

2.2 Brazílie

(11) Je třeba připomenout, že během původního šetření byla společnost Indústria de Fundição Tupy Ltda jediným známým vyvážejícím výrobcem dotyčného výrobku v Brazílii.

(12) Pokud jde o zjištění týkající se běžné hodnoty, vývozní ceny a úprav provedených v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení, nebylo třeba provádět žádné změny.Další podrobnosti jsou uvedeny v bodech odůvodnění 20 až 31 a 35 až 49 výše uvedeného prozatímního nařízení a v bodech odůvodnění 24 až 27, 30, 31, 38 až 43, 46 až 48 a 51 až 54 konečného nařízení.

(13) Jako v prozatímním a konečném nařízení, byl vážený průměr běžných hodnot každého typu dotyčného výrobku vyváženého do Evropského společenství, srovnán s váženým průměrem vývozní ceny každého odpovídajícího typu dotyčného výrobku. Podle doporučení zprávy nedošlo při výpočtu celkového dumpingového rozpětí ke stanovení nulové hodnoty.

(14) Změněné dumpingové rozpětí vyjádřené procentem dovozní ceny CIF na hranice Společenství je:

pro společnost Indústria de Fundição Tupy Ltda: 32 %.

(15) Úroveň spolupráce byla vysoká. Následně bylo reziduální dumpingové rozpětí stanoveno na téže úrovni jako pro společnost Indústria de Fundição Tupy Ltda, tj. na 32 %.

2.3 Oznámení

(16) Výše uvedená pozměněná zjištění o dumpingu byla oznámena všem dotčeným stranám, kterých se současné šetření týká, a byla jim poskytnuta příležitost k předložení svých názorů a připomínek a ke slyšení před Komisí.

(17) Žádná z dotyčných stran nepodala proti zjištěním Komise o dumpingu žádné námitky.

3. DEFINICE VÝROBNÍHO ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(18) Zjištění týkající se definice výrobního odvětví uvedená souhrnně v 65. až 68. bodu odůvodnění konečného rozhodnutí zůstávají doporučeními a závěry uvedenými ve zprávách nedotčena.

4. ÚJMA

4.1 Dovozy z dotyčných zemí a cenové podbízení

(19) Zjištění uvedená v 69. až 94. boduodůvodnění konečného nařízení zůstávají doporučeními ve zprávách nedotčena.

4.2 Situace výrobního odvětví Společenství

4.2.1 Předběžná poznámka

(20) Tato část uvádí přehodnocená zjištění, založená na doporučeních ve Zprávách, týkající se analýzy újmy. Ze závěrů zpráv vyplývá, že Společenství nejednalo v souladu s články 12.2 a 12.2.2 antidumpingové dohody a opomenulo poukázat ve zveřejněných prozatímních nebo konečných průzkumech přímo a jasně na to, že Evropská společenství vysvětlila nevýznamnost ukazatelů újmy uvedených v článku 3.4 antidumpingové dohody, tj. mezd, produktivity, návratnosti investic, peněžního toku, schopnosti získat kapitál a výše skutečného dumpingového rozpětí. Je třeba připomenout, že tyto ukazatele újmy byly přezkoumány během původního šetření. Protože však v té době nebyly považovány za významné, nebyly zahrnuty do zveřejněné analýzy, ale byly uvedeny pouze jako interní poznámka v evidenci.

4.2.2 Situace výrobního odvětví Společenství uvedená v prozatímním a konečném nařízení

(21) Je třeba připomenout, že v 160. a 161. bodu odůvodnění prozatímního nařízení bylo konstatováno, že výrobní odvětví utrpělo ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení značnou újmu. Bylo zjištěno, že situace výrobního odvětví se během OŠ zhoršila, zejména v důsledku poklesu výroby, výrobní kapacity, odbytu a podílu na trhu. Výrobní odvětví navíc utrpělo značnou ztrátu pracovních míst a úbytek investic, jakož i vzrůstem zásob. Pokud jde o využití kapacity, vysvětluje se její vzrůst snížením výrobní kapacity.

4.2.3 Přezkum zjištěné újmy z hlediska doporučení a rozhodnutí DSB

(22) Dodatkem k ukazatelům újmy uvedeným ve 150. až 159. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, tj. k výrobě, výrobní kapacitě, využívání kapacity, objemu odbytu, podílu na trhu, prodejním cenám. zásobám, výnosnosti, zaměstnanosti a investicím, byly podrobeny analýze ještě další ukazatele újmy a po doporučení Zpráv jsou nyní podrobně uvedeny níže.

4.2.3.1 Mzdy

(23) Vývoj mezd, vyjádřených jako celkové roční mzdové náklady na výrobu dotyčného výrobky, je uveden v následující tabulce:

Tabulka 1 Mzdy

Zdroj: Výroční zpráva výrobního odvětví.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | OŠ |

Celkové mzdové náklady (v tisících EUR) | 44730 | 48479 | 48375 | 46995 | 47132 |

Index | 100 | 108 | 108 | 105 | 105 |

(24) Mzdy poklesly době od roku 1995 do OŠ téměř o 5 %. Vezme-li se za základ rok 1996, pak ceny poklesly téměř o 3 %.

(25) Tento ukazatel zhruba odpovídá celkovému vývoji mezd v odvětví a pohybům zaměstnanosti, jak byly ve výrobním odvětví zaznamenány. V době mezi rokem 1996 a OŠ tento ukazatel poklesl o 3 %, což odpovídalo vývoji zaměstnanosti podle 158. bodu odůvodnění prozatímního nařízení (pokles o 6 % mezi rokem 1996 a OŠ a mírný pokles o cca 1 % mezi rokem 1996 a OŠ).

4.2.3.2 Produktivita

(26) Vývoj produktivity, měřené jako výkon zaměstnaných osob, je uveden v následující tabulce:

Tabulka2 Produktivita

Zdroj: Ověřené odpovědi dotazníku výrobního odvětví.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | OŠ |

Vvýroba v tunách na jednoho zaměstnance | 21,58 | 19,47 | 19,76 | 20,84 | 20,82 |

Index | 100 | 90 | 92 | 97 | 96 |

(27) Během období šetření docházelo v produktivitě k výkyvům, ale mezi rokem 1995 a OŠ byl zaznamenán celkový pokles o 4 %. V době od roku 1996 do OŠ se produktivita zvýšila o téměř 7 %. Tento ukazatel odpovídá číslům zaměstnanosti a výroby, uvedeným již ve 150. a 158. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2.3.3 Návratnost investic (dále jen "NI")

(28) Vývoj NI, vypočítané vydělením finančního výsledku výrobního odvětví (zisku nebo ztráty) objemem investic, je uveden v následující tabulce:

Tabulka 3 NI

Zdroj: Ověřené odpovědi dotazníku výrobního odvětví a roční uzávěrky výrobního odvětví.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | OŠ |

NI | –6,55 % | 3,72 % | –2,78 % | –0,70 % | –2,72 % |

(29) NI se v době mezi rokem 1995 a OŠ zvýšila z –6,55 na –2,72. Je však třeba připomenout, že podle vysvětlení v bodu odůvodnění 157 prozatímního nařízení, byl finanční výsledek výrobního odvětví mimořádně negativně ovlivněn náklady spojenými s uzavřením podniku v roce 1995. Navíc byl tento rok poznamenán restrukturalizační snahou dvou výrobců uvedených v definici výrobního odvětví, zaměřenou zejména na racionalizaci výroby, a investicemi, které si vyžádalo provádění právních předpisů pro životní prostředí Společenství. To mělo rovněž negativní dopad na finanční výsledek výrobního odvětví. Na základě těchto skutečností bylo usouzeno, že rok 1995 nebyl pro situaci výrobního odvětví reprezentativní, a nebylo by proto účelné, aby byl považován za základ pro analýzu trendů ve výrobním odvětví.

(30) Tato poznámka se vztahuje i na ostatní ukazatele újmy, tj. na finanční výsledky výrobního odvětví, např. peněžní tok podle 33. bodu odůvodnění níže.

(31) Ve srovnání roku 1996 s OŠ poklesla NI o 6,4 procentních bodů, a to ze 3,72 % na –2,72 %. Negativní vývoj NI zhruba odpovídal negativnímu vývoji výnosnosti, která v tomtéž období poklesla o 2,2 procentních bodů.

4.2.3.4 Peněžní tok

(32) Vývoj peněžního toku uvádí tato tabulka:

Tabulka 4 Peněžní tok

Zdroj: Výroční zpráva PS.

| 1995 | 1996 | 1997 | 1998 | OŠ |

Peněžní tok (v tisících EUR) | 10522 | 12799 | 19339 | 12236 | 12205 |

Index | 100 | 122 | 184 | 116 | 116 |

Index | | 100 | 151 | 96 | 96 |

(33) Je třeba poznamenat, že obrat dotyčného výrobku vždy představoval více než 50 % celkového obratu všech činností výrobního odvětví, jak je uvedeno ve zprávě o auditu účetních zápisů. Výše uvedená tabulka ukazuje peněžní tok uvedeného výrobku, vypočítaný na základě zjištěného obratu za období od roku 1995 do roku 1998. Vzhledem k tomu, že auditem revidované účetní zápisy výrobního odvětví nebyly k dispozici, byl peněžní tok vypočítán na základě celkového obratu dotyčného výrobku ověřeného během šetření. Jak je vysvětleno ve 29. bodu odůvodnění, byl finanční výsledek, dosažený výrobním odvětvím v roce 1995, mimořádně negativně ovlivněn náklady spojenými s uzavřením podniku a restrukturalizací, a proto nelze tento rok považovat za dostatečně reprezentativní základ pro analýzu trendů peněžního toku. V době od roku 1995do roku 1998 se peněžní tok zvýšil téměř o 16 % a během OŠ zůstal stabilní. Vezme-li se za základ rok 1996, poklesl peněžní tok do konce OŠ o cca 4 %. Bylo zjištěno, že negativní vývoz peněžního toku zhruba odpovídal negativnímu vývoji výnosnosti.

4.2.3.5 Schopnost získat kapitál

(34) Během původního šetření výrobní odvětví neuvedlo (a ani tomu nic nenasvědčovalo), že má problémy se získáním kapitálu pro svou činnost. Je však jasné, že značné zhoršení finanční situace výrobního odvětví (viz zejména výnosnost, peněžní tok a NI) může schopnost získání kapitálu v blízké budoucnosti negativně ovlivnit.

4.2.3.6 Výše skutečného dumpingového rozpětí

(35) Dopad výše skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví nelze, vzhledem k objemu a cenám dovozů z dotyčných zemí, považovat za zanedbatelný. Toto zjištění bude platit bez ohledu na snížení dumpingového rozpětí pro jednoho z vývozců, jak je uvedeno ve 14. bodu odůvodnění.

(36) Brazilský vyvážející výrobce proti zjištěním Komise namítal, že dopad velikosti skutečného dumpingového rozpětí na odvětví průmyslu Společenství není zanedbatelný. Podle brazilského výrobce byl rozdíl mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím podbízení téměř 50 %, důkazem velkého rozdílu mezi výrobními náklady výrobců ve Společenství na jedné straně a brazilského vývozce na straně druhé. Proto vývozce tvrdil, že i kdyby byl dumping úplně odstraněn, přesto by dovozy z Brazílie stále podstatně podbízely ceny průmyslového odvětví Společenství. Brazilský vyvážející výrobce nakonec argumentoval tím, že v souvislosti z vysoce citlivými cenami trhu by byl dopad skutečného dumpingového rozpětí, na rozdíl od zjištění Komise, zcela evidentně zanedbatelný.

(37) Je třeba připomenout, že podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení je ukazatel "výše aktuálního dumpingového rozpětí" přezkoumáván v rámci analýzy stavu domácího odvětví průmyslu. V této souvislosti Komise vždy stanoví skutečné dumpingové rozpětí ve vztahu ke stavu domácího odvětví průmyslu s přihlédnutím k objemu a cenám dovozů z dotyčné země. Analýza, kterou navrhuje Brazilský vývozce, tj. srovnání dumpingového rozpětí s rozpětím podbízení, vede k závěru, že rozdíl výrobních nákladů vyvážejícího výrobce a průmyslového odvětví Společenství by daleko přesáhl rámec stanovený čl. 3 odst. 5 základního nařízení a vnesl by do takové analýzy prvek příčinné souvislosti. V této souvislosti je třeba poznamenat, že rozpětí podbízení se vypočítá za účelem použití "pravidla nižšího cla", podle kterého se antidumpingové clo stanoví buď na úrovni dumpingového rozpětí nebo rozpětí újmy podle toho, které je nižší. Je třeba zdůraznit, že WTO použití "pravidla nižšího cla", a tím i výpočtu rozpětí podbízení nevyžaduje. I kdyby se na tento argument přistoupilo, aniž by se uznala podstata tvrzení brazilského vývozce, že srovnání výrobních nákladů vyvážejícího výrobce a výrobců ve Společenství by bylo v této souvislosti zaručeno, byla by taková analýza založena pouze na srovnání dumpingového rozpětí a rozpětí podrážení (nikoliv rozpětí podbízení). Výše obou rozpětí však jsou srovnatelné. Bez dumpingu by proto byl rozdíl mezi dovozy z Brazílie a prodejem průmyslového odvětví ve Společenství minimální.

(38) Proto byl uvedený argument odmítnut.

4.2.4 Připomínky vyvážejícího výrobce k některým ukazatelům újmy

(39) Brazilský vyvážející výrobce tvrdil, že pro stanovení trendu některých ukazatelů újmy (výnosnosti, NI, peněžního toku, schopnosti získání kapitálu) nebyl vzat v úvahu rok 1995. Údajně nebyl na rok 1995 vzat zřetel proto, že by byl jinak prokázal pozitivní vývoj. Podle brazilského vyvážejícího výrobce to představuje diskriminační přístup a nesplňuje požadavky objektivního a nestranného přezkumu a je to v rozporu s článkem 3.1 a čl. 17.6 bodem i) antidumpingové dohody.

(40) Za prvé je třeba poznamenat, že podle doporučení ve zprávách nedošlo k žádnému novému posouzení výnosnosti. Je třeba připomenout, že v rámci řešení sporu předložila Brazílie argumenty přesně shodné s výše uvedenými tvrzeními týkajícími se výnosnosti. Argumenty byly Panelem odmítnuty a nebyla vydána žádná doporučení týkající se tohoto ukazatele. Proto nebyl ukazatel "výnosnost" znovu posuzován.

(41) Za druhé je třeba poznamenat, že – v souladu s původním šetřením – byly trendy týkající se ukazatelů újmy, analyzované, ale během původního šetření nezveřejněné, analyzovány po roce 1995. To se týká také ukazatele "schopnosti získat kapitál". Zejména u dvou ukazatelů újmy (NI a peněžního toku) bylo usouzeno, že rok 1995 byl výjimečným rokem a nemohl být proto považován za dostatečně reprezentativní z důvodů uvedených podrobně ve 29. a 33. bodu odůvodnění. Ve skutečnosti bylo v několika zprávách Poradního sboru a ZOO, uznáno, že posouzení ukazatelů újmy není omezeno na přísné strohé srovnání začátku a konce zvažovaného období. Je třeba rovněž poznamenat, že brazilský vyvážející výrobce nepopřel podstatu argumentů ve 29. bodu odůvodnění.

(42) K údajné nedůslednosti přístupu je třeba poznamenat, že přesně z důvodů důsledného sladění s analýzou v rámci původního šetření je nezbytné – za účelem provádění doporučení ve Zprávách – analyzovat peněžní tok a NI, které jsou přímo odvozeny od výnosnosti, na stejném základě jako výnosnost při původním šetření, pro které byl rok 1995 na základě závěrů Zpráv z analýzy trendů vyloučen. Přístup, který orgány ES zvolily, byl proto důsledný a objektivní.

(43) Argument byl proto odmítnut.

4.2.5 Závěr k újmě

(44) Na základě výše uvedené analýzy byl přijat závěr, že zjištění týkající se mezd, produktivity, návratnosti investic a peněžního toku byla v souladu s některými jinými ukazateli analyzovanými a zveřejněnými při původním šetření. Pokud jde o schopnost získat kapitál, neuvedlo výrobní odvětví žádné problémy se získáním kapitálu pro svou činnost. Tento ukazatel by však měl být posuzován z hlediska postupného zhoršování finanční situace výrobního odvětví. Pokud jde o dumpingové rozpětí, byl přijat závěr, že vzhledem k objemu a cenám dovozů z dotyčných zemí nemůže být jeho dopad považován za zanedbatelný.

(45) Na základě výše uvedených skutečností je potvrzeno, že průmyslové odvětví Společenství utrpělo během zvažovaného období značnou újmu.

5. PŘÍČINY ÚJMY

(46) Obsah a dosažené závěry uvedené v 101. a 114. bodu odůvodnění konečného nařízení nejsou zprávami a přezkumem analýzy újmy nijak dotčeny.

(47) Brazilský vývozce tvrdil, že újma, kterou průmyslové odvětví Společenství utrpělo, nebyla způsobena dumpingovými dovozy, nýbrž nízkou produktivitou průmyslového odvětví, jak dokazuje 50 % rozdíl mezi dumpingovým rozpětím a rozpětím podbízení, a restrukturalizační snahou průmyslového odvětví Společenství v roce 1995 za účelem racionalizace výroby. Podobnost tohoto argumentu s argumentem uplatněným v souvislosti s velikostí dumpingového rozpětí, uvedeným v bodu odůvodnění 36, je evidentní. Brazilský vývozce navíc tvrdil, že Komise sice analyzovala rozdíl výrobních nákladů, avšak omezila tuto analýzu pouze na rozdíly týkající se spotřeby energií spojené s rozdílem jakosti a výrobních postupů mezi fitinkami z feritické a perlitické temperované litiny.

(48) Je třeba připomenout, že v rámci řešení sporu uplatnila Brazílie přesně stejné argumenty jako výše uvedené. Poradní sbor i Orgán pro řešení sporů argumenty odmítly a ve věci analýzy příčinné souvislosti nebylo vydáno vůbec žádné doporučení.

(49) Proto byly argumenty uvedené v 47. bodu odůvodnění zamítnuty.

6. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

(50) Obsah a dosažené závěry, uvedené v 178. a 186. bodu odůvodnění prozatímního nařízení a v 115. a 117. bodu odůvodnění konečného nařízení nejsou zprávami a přezkumem analýzy újmy nijak dotčeny.

7. ZMĚNĚNÁ OPATŘENÍ

(51) Jak je uvedeno výše, plný přezkum stanovených skutečností a dosažených závěrů z původního šetření a zohlednění doporučení a rozhodnutí stanovených ve zprávách dokazuje, že škodlivé dumpingové dovozy z Brazílie stále ještě existují, ačkoliv již v poněkud menší míře,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

V nařízení (ES) č. 1784/2000 v čl. 1 odst. 2 se tabulka pro výrobky pocházející z Brazílie mění takto:

Země | Konečné clo (%) | Doplňkový kód TARIC |

Brazílie | 32,0 | — |

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 8. března 2004.

Za Radu

předseda

D. Ahern

[1] Úř. věst. L 201, 26.7.2001, s. 10.

[2] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1972/2002 (Úř. věst. L 305, 7.11.2002, s. 1).

[3] Úř. věst. L 208, 18.8.2000, s. 8.

[4] Úř. věst. L 55, 29.2.2000, s. 3.

[5] Dokument WT/DS219/10 ze dne 27. srpna 2003.

--------------------------------------------------