(ES) č. 128/2004NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 128/2004 ze dne 23. ledna 2004, kterým se mění nařízení (EHS) č. 2676/90, kterým se stanoví metody Společenství používané pro rozbor vín

Nařízení Komise (ES) č. 128/2004

ze dne 23. ledna 2004,

kterým se mění nařízení (EHS) č. 2676/90, kterým se stanoví metody Společenství používané pro rozbor vín

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem [1], a zejména na čl. 46 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Metoda měření obsahu alkoholu ve víně s použitím hydrostatických vah byla aktualizována a vylisována v souladu s mezinárodně uznávanými kritérii. Popis této nové metody přijal Mezinárodní úřad pro révu a víno na svém valném shromáždění v roce 2003.

(2) Používání této metody měření může zabezpečit jednodušší a mnohem přesnější kontrolu obsahu alkoholu v % objemových ve vínech a zabránit sporům vyplývajícím z použití méně přesných kontrolních metod.

(3) Aktualizovaný popis této metody by měl být spolu s experimentálními hodnotami pro validační parametry metody zahrnut do kapitoly 3 přílohy nařízení Komise (EHS) č. 2676/90 [2].

(4) Nařízení (EHS) č. 2676/90 by proto mělo být změněno.

(5) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Kapitola 3 přílohy nařízení (EHS) č. 2676/90 "Obsah alkoholu" se mění takto:

1. v odstavci 2 se zrušuje bod 2.3.2;

2. za odstavec 4 se vkládá znění tohoto nařízení jako odstavec 4a;

3. v odstavci 5 se zrušuje bod 5.2. "Měření hustoty s použitím hydrostatických vah".

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. ledna 2004.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1795/2003 (Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 13).

[2] Úř. věst. L 272, 3.10.1990, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 440/2003 (Úř. věst. L 66, 11.3.2003, s. 15).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

"4a. VALIDOVANÁ METODA

Stanovení obsahu alkoholu ve víně s použitím hydrostatických vah

1. METODA MĚŘENÍ

1.1 Úvod

Obsah alkoholu v % objemových musí být změřen před uvedením vína na trh, zejména s ohledem na dodržování pravidel pro označování na etiketách.

Obsah alkoholu v % objemových se rovná počtu litrů ethanolu ve 100 litrech vína při teplotě 20 °C. Symbolem pro obsah alkoholu v % objemových je % obj.

1.2 Předmět a oblast působnosti

Popsanou metodou měření je měření hustoty s použitím hydrostatických vah.

Pro účely platných právních předpisů je zkušební teplota stanovena na 20 °C.

1.3 Podstata a definice

Podstatou metody je destilace vína po objemových jednotkách. Destilační metoda je popsána v této kapitole. Destilace eliminuje netěkavé látky. V obsahu alkoholu jsou zahrnuty homology ethanolu spolu s ethanolem a homology ethanolu v esterech ethylu, protože se vyskytují v destilátu.

Následuje měření hustoty získaného destilátu. Hustota kapaliny při stanovené teplotě se rovná podílu její hmotnosti k jejímu objemu ρ = m/V; u vína je vyjádřena v g/ml.

Obsah alkoholu ve víně lze stanovit měřením hustoty s použitím hydrostatických vah na základě Archimédova zákona, podle něhož je těleso ponořené do kapaliny nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené.

1.4. Činidla

Není-li uvedeno jinak, používají se při rozboru pouze činidla uznávané analytické kvality a voda o čistotě alespoň 3 podle normy ISO 3696:1987.

1.4.1 Roztok pro čištění plováku (hydroxid sodný, 30 % m/V)

Pro přípravu 100 ml roztoku se odváží 30 g hydroxidu sodného a objem se doplní 96 % ethanolem o 96 % objemových.

1.5 Přístroje a vybavení

Obvyklé laboratorní přístroje, zejména:

1.5.1 Jednoramenné hydrostatické váhy s citlivostí 1 mg.

1.5.2 Plovák o objemu nejméně 20 ml, speciálně upravený pro dané váhy, upevněný na vlákně o průměru nejvýše 0,1 mm.

1.5.3 Odměrný válec s ryskou. Musí být možné zcela ponořit plovák v objemu válce pod ryskou; z hladiny kapaliny smí vystupovat pouze vlákno. Vnitřní průměr válce musí být alespoň o 6 mm větší než průměr plováku

1.5.4 Teploměr (nebo sonda) dělený po stupních a desetinách stupně od 10 do 40 °C, kalibrovaný s přesností na 0,05 °C.

1.5.5 Závaží kalibrovaná uznaným metrologickým subjektem vydávajícím osvědčení.

1.6 Postup

Mezi jednotlivými měřeními očistěte plovák a odměrný válec destilovanou vodou, vysušte měkkým laboratorním papírem, který neuvolňuje vlákna, a opláchněte roztokem, jehož hustota má být stanovena. Měření musí být provedeno, jakmile se aparatura ustálí, aby se omezily ztráty alkoholu vypařováním.

1.6.1 Kalibrace vah

Ačkoliv mají váhy obvykle vnitřní kalibrační systém, musí hydrostatické váhy umožňovat kalibraci závažími ověřenými metrologickým subjektem vydávajícím osvědčení.

1.6.2 Kalibrace plováku

1.6.2.1 Odměrný válec naplňte při teplotě 15 až 25 °C, přednostně při 20 °C, po rysku redestilovanou vodou (nebo vodou o ekvivalentní čistotě, např. mikrofiltrovanou vodou o vodivosti 18,2 MΩ/cm).

1.6.2.2 Plovák a teploměr ponořte, zakružte jimi, a na přístroji odečtěte hustotu kapaliny; odečtená hodnota se podle potřeby koriguje tak, aby se rovnala hustotě vody při teplotě měření.

1.6.3 Kontrola s použitím roztoku vodaalkohol

1.6.3.1 Odměrný válec se při teplotě 15 až 25 °C, přednostně při 20 °C, naplňte po rysku směsí vodaalkohol o známém obsahu alkoholu.

1.6.3.2 Plovák a teploměr ponořte, zakružte jimi, a na přístroji odečtěte hustotu kapaliny (nebo obsah alkoholu, jeli to možné); takto zjištěný obsah alkoholu se musí rovnat předtím stanovenému obsahu alkoholu.

Poznámka:

Tento roztok o známém obsahu alkoholu lze použít ke kalibraci namísto redestilované vody.

1.6.4 Měření hustoty destilátu (nebo jeho obsahu alkoholu, pokud to přístroj umožňuje)

1.6.4.1 Měřený vzorek nalijte do odměrného válce po rysku.

1.6.4.2 Plovák a teploměr ponořte, zakružte jimi, a na přístroji odečtěte hustotu kapaliny (nebo obsah alkoholu, jeli to možné); měříli se hustota při teplotě t °C, (ρt), zaznamenejte teplotu.

1.6.4.3 Proveďte korekci ρt pomocí tabulky hustot ρt pro směsi voda-alkohol (tabulka II přílohy II této kapitoly).

1.6.5 Čištění plováku a odměrného válce

1.6.5.1 Ponořte plovák do čisticího roztoku v odměrném válci.

1.6.5.2 Ponechte plovák namočený jednu hodinu a pravidelně jím otáčejte.

1.6.5.3 Opláchněte velkým množství tekoucí vody a poté destilovanou vodou.

1.6.5.4 Vysušte měkkým laboratorním papírem, který neuvolňuje vlákna.

Tento postup provádějte při prvním použití plováku a poté pravidelně podle potřeby.

1.6.6 Výsledek

S použitím hustoty ρ20 vypočítejte skutečný obsah alkoholu pomocí tabulky hodnot obsahu alkoholu v % objemových při teplotě 20°C jako funkci hustoty směsí voda-alkohol při 20°C. Tou je mezinárodní tabulka, kterou přijala Mezinárodní organizace pro legální metrologii ve svém doporučení č. 22.

2. SROVNÁNÍ MĚŘENÍ HUSTOTY S POUŽITÍM HYDROSTATICKÝCH VAH S VÝSLEDKY ELEKTRONICKÉHO MĚŘENÍ HUSTOTY

Opakovatelnost a reprodukovatelnost byly měřeny pomocí vzorků s obsahem alkoholu mezi 4 % a 18 % po provedení mezilaboratorního testu. Porovnány byly hodnoty obsahu alkoholu rozdílných vzorků naměřené s použitím hydrostatických vah a elektronicky, a hodnoty opakovatelnosti a reprodukovatelnosti pocházející z rozsáhlého víceletého srovnávání výsledků mezi spolupracujícími laboratořemi.

2.1 Vzorky

Vína rozdílné hustoty a obsahu alkoholu, průmyslově vyráběná, která jsou každý měsíc odebírána z lahví uskladněných běžných způsobem a dodávána do laboratoří jako anonymní produkty.

2.2 Laboratoře

Laboratoře, které se účastní testů organizovaných jednou měsíčně italským sdružením Unione Italiana Vini (Verona, Itálie) podle pravidel ISO 5725 (UNI 9225) a podle Mezinárodního protokolu pro testování účinnosti laboratoří zabývajících se chemickými rozbory (the International Protocol of Proficiency Testing for chemical analysis laboratories) stanoveného organizacemi AOAC, ISO (Mezinárodní organizace pro normalizaci) a IUPAC (Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii), a podle pokynů ISO 43 a ILAC G13. Tato společnost poskytne všem účastníkům výroční zprávu.

2.3 Vybavení

2.3.1. Elektronické hydrostatické váhy (s přesností na 5 desetinných míst), pokud možno se zařízením na zpracování dat:

2.3.2 Elektronický hustoměr, pokud možno s automatickým vzorkovacím zařízením.

2.4 Rozbory

Ke stanovení obsahu alkoholu byl každý vzorek dvakrát po sobě analyzován podle pravidel pro validaci metod.

2.5 Výsledek

Tabulka 1 znázorňuje výsledky laboratoří získané měřením s použitím hydrostatických vah.

Tabulka 2 znázorňuje výsledky laboratoří získané měřením s použitím elektronického hustoměru.

2.6 Hodnocení výsledků

2.6.1 Výsledky zkoušek byly zkoumány z hlediska výskytu individuální systematické chyby (p < 0,025) identifikované po sobě jdoucími Cochran-Grubbovými testy postupy stanovenými v mezinárodním protokolu pro navrhování, provádění a výklad studií o dodržování metod(Protocol for the Design, Conduct and Interpretation of Method-Performance Studies).

2.6.2 Opakovatelnost (r) a reprodukovatelnost (R)

Protokolem stanovené výpočty opakovatelnosti (r) a reprodukovatelnosti (R) byly provedeny na základě výsledků, které byly získány po vyloučení odlehlých hodnot. Při posuzování nové metody mnohdy neexistuje validovaná referenční metoda nebo předepsaná metoda pro srovnání s kritérii přesnosti, proto je užitečné srovnávat údaje o přesnosti získané při společném pokusu s odhadovanou úrovní přesnosti. Tato odhadovaná úroveň se vypočítá pomocí Horwitzovy rovnice. Srovnáním výsledků zkoušek s odhadovanou úrovní se prokáže, zda je metoda dostatečně přesná pro měřenou úroveň koncentrace analytu. Horwitzova odhadovaná hodnota se vypočítá pomocí Horwitzovy rovnice.

RSDR = 2

kde C = měřená koncentrace analytu vyjádřená desetinným číslem (např. 1 g/100 g = 0,01).

Horratova hodnota poskytuje srovnání skutečně naměřené přesnosti s přesností odhadovanou podle Horowitzovy rovnice pro metodu a pro určitou úroveň koncentrace analytu. Vypočítá se takto:

HoR = RSDR(naměřená)/RSDR(Horwitz)

2.6.3 Mezilaboratorní přesnost

Horratova hodnota 1 obvykle označuje uspokojivou míru přesnosti mezi laboratořemi, zatímco hodnota 2 označuje neuspokojivou míru přesnosti, tj. přesnost, která je příliš proměnlivá pro většinu analytických účelů, nebo kde zjištěná odchylka je větší, než se u použitého typu metody očekávalo. Hor se také vypočítává a používá ke stanovení přesnosti mezi laboratořemi pomocí následující aproximace:

RSDr(Horwitz) = 0,66 RSDR(Horwitz) (při předpokládané aproximaci r = 0,66 R).

Tabulka 3 znázorňuje rozdíly mezi hodnotami, které laboratoře naměřily s použitím elektronického hustoměru, a hodnotami naměřenými hydrostatickým vážením. Vyjma vzorku 2000/3, u něhož byl zjištěn velmi nízký obsah alkoholu a špatná reprodukovatelnost při použití obou metod, byla u všech ostatních vzorků všeobecně zaznamenána značná shoda.

2.6.4 Parametry přesnosti

Tabulka 4 znázorňuje celkové průměrné parametry přesnosti vypočítané na základě všech měsíčních zkoušek prováděných od ledna 1999 do května 2001.

Jedná se zejména o:

opakovatelnost (r) = 0,074 ( % obj.) při použití hydrostatických vah a 0,061 ( % obj.) při použití elektronického hustoměru;

reprodukovatelnost (R) = 0,229 ( % obj.) při použití hydrostatických vah a 0,174 ( % obj.) při použití elektronického hustoměru.

2.7 Závěr

Výsledky stanovení obsahu alkoholu u širokého sortimentu vín prokazují srovnatelnost měření s použitím hydrostatických vah a elektronického hustoměru s použitím frekvenčního oscilátoru, a demonstrují skutečnost, že hodnoty validačních parametrů jsou pro obě metody podobné.

Vysvětlivky k tabulkám

—střední hodnota | střední hodnota všech dat použitých ve statistické analýze |

—N | celkový počet předložených souborů dat |

—Nc | počet výsledků, které byly z důvodu nevyhovění vyřazeny ze statistické analýzy |

—Odlehlé hodnoty | počet výsledků, které byly ze statistické analýzy vyřazeny z důvodu označení jako odlehlé hodnoty na základě Cochranova nebo Grubbova testu |

—nl | počet výsledků použitých ve statistické analýze |

—R | mez opakovatelnosti |

—Sr | směrodatná odchylka opakovatelnosti |

—RSDr | poměrná směrodatná odchylka opakovatelnosti (Sr x 100/střední hodnota) |

—Hor | Horratova hodnota opakovatelnosti se rovná zjištěné RSDr vydělené hodnotou RSDr odhadnutou podle Horwitzovy rovnice pomocí předpokladu r = 0,66R |

—R | mez reprodukovatelnosti |

—SR | směrodatná odchylka reprodukovatelnosti |

—HoR | Horratova hodnota reprodukovatelnosti se rovná zjištěné RSDR vydělené hodnotou RSDR vypočtenou podle rovnice HoR = RSDR(změřená)/RSDR |

Tabulka 1: Hydrostatické váhy (HV)

| Střední hodnota | n | Odlehlé hodnoty | n1 | r | Sr | RSDr | Hor | R | sR | RSDR | HoR | Počet dvojitých analýz | Kritický rozdíl CrD95 |

1999/1 | 11,043 | 17 | 1 | 16 | 0,0571 | 0,0204 | 0,1846 | 0,1004 | 0,1579 | 0,0564 | 0,5107 | 0,18 | 2 | 0,1080 |

1999/2 | 11,247 | 14 | 1 | 13 | 0,0584 | 0,0208 | 0,1854 | 0,1011 | 0,1803 | 0,0644 | 0,5727 | 0,21 | 2 | 0,1241 |

1999/3 | 11,946 | 16 | 0 | 16 | 0,0405 | 0,0145 | 0,1211 | 0,0666 | 0,1593 | 0,0569 | 0,4764 | 0,17 | 2 | 0,1108 |

1999/4 | 7,653 | 17 | 1 | 16 | 0,0502 | 0,0179 | 0,2344 | 0,1206 | 0,1537 | 0,0549 | 0,7172 | 0,24 | 2 | 0,1057 |

1999/5 | 11,188 | 17 | 0 | 17 | 0,0871 | 0,0311 | 0,2780 | 0,1515 | 0,2701 | 0,0965 | 0,8622 | 0,31 | 2 | 0,1860 |

1999/6 | 11,276 | 19 | 0 | 19 | 0,0846 | 0,0302 | 0,2680 | 0,1462 | 0,2957 | 0,1056 | 0,9365 | 0,34 | 2 | 0,2047 |

1999/7 | 8,018 | 17 | 0 | 17 | 0,0890 | 0,0318 | 0,3964 | 0,2054 | 0,2573 | 0,0919 | 1,1462 | 0,39 | 2 | 0,1764 |

1999/9 | 11,226 | 17 | 0 | 17 | 0,0580 | 0,0207 | 0,1846 | 0,1423 | 0,2796 | 0,0999 | 0,8896 | 0,45 | 2 | 0,1956 |

1999/10 | 11,026 | 17 | 0 | 17 | 0,0606 | 0,0216 | 0,1961 | 0,1066 | 0,2651 | 0,0947 | 0,8588 | 0,31 | 2 | 0,1850 |

1999/11 | 7,701 | 16 | 1 | 15 | 0,0643 | 0,0229 | 0,2980 | 0,1535 | 0,2330 | 0,0832 | 1,0805 | 0,37 | 2 | 0,1616 |

1999/12 | 10,987 | 17 | 2 | 15 | 0,0655 | 0,0234 | 0,2128 | 0,1156 | 0,1258 | 0,0449 | 0,4089 | 0,15 | 2 | 0,0827 |

2000/1 | 11,313 | 16 | 0 | 16 | 0,0986 | 0,0352 | 0,3113 | 0,1699 | 0,2577 | 0,0920 | 0,8135 | 0,29 | 2 | 0,1754 |

2000/2 | 11,232 | 17 | 0 | 17 | 0,0859 | 0,0307 | 0,2731 | 0,1489 | 0,2535 | 0,0905 | 0,8060 | 0,29 | 2 | 0,1740 |

2000/3 | 0,679 | 10 | 0 | 10 | 0,0680 | 0,0243 | 3,5773 | 1,2783 | 0,6529 | 0,2332 | 34,3395 | 8,10 | 2 | 0,4604 |

2000/4 | 11,223 | 18 | 0 | 18 | 0,0709 | 0,0253 | 0,2257 | 0,1230 | 0,2184 | 0,0780 | 0,6951 | 0,25 | 2 | 0,1503 |

2000/5 | 7,439 | 19 | 1 | 18 | 0,0630 | 0,0225 | 0,3023 | 0,1549 | 0,1522 | 0,0544 | 0,7307 | 0,25 | 2 | 0,1029 |

2000/6 | 11,181 | 19 | 0 | 19 | 0,0536 | 0,0191 | 0,1710 | 0,0932 | 0,2783 | 0,0994 | 0,8890 | 0,32 | 2 | 0,1950 |

2000/7 | 10,858 | 16 | 0 | 16 | 0,0526 | 0,0188 | 0,1731 | 0,0939 | 0,1827 | 0,0653 | 0,6011 | 0,22 | 2 | 0,1265 |

2000/9 | 12,031 | 17 | 1 | 16 | 0,0602 | 0,0215 | 0,1787 | 0,0985 | 0,2447 | 0,0874 | 0,7263 | 0,26 | 2 | 0,1704 |

2000/10 | 11,374 | 18 | 0 | 18 | 0,0814 | 0,0291 | 0,2555 | 0,1395 | 0,2701 | 0,0965 | 0,8482 | 0,31 | 2 | 0,1866 |

2000/11 | 7,644 | 18 | 0 | 18 | 0,0827 | 0,0295 | 0,3863 | 0,1988 | 0,2289 | 0,0817 | 1,0694 | 0,36 | 2 | 0,1565 |

2000/12 | 11,314 | 19 | 1 | 18 | 0,0775 | 0,0277 | 0,2447 | 0,1336 | 0,2421 | 0,0864 | 0,7641 | 0,28 | 2 | 0,1667 |

2001/1 | 11,415 | 19 | 0 | 19 | 0,0950 | 0,0339 | 0,2971 | 0,1623 | 0,2410 | 0,0861 | 0,7539 | 0,27 | 2 | 0,1636 |

2001/2 | 11,347 | 19 | 0 | 19 | 0,0792 | 0,0283 | 0,2493 | 0,1361 | 0,1944 | 0,0694 | 0,6119 | 0,22 | 2 | 0,1316 |

2001/3 | 11,818 | 16 | 0 | 16 | 0,0659 | 0,0235 | 0,1990 | 0,1093 | 0,2636 | 0,0941 | 0,7965 | 0,29 | 2 | 0,1834 |

2001/4 | 11,331 | 17 | 0 | 17 | 0,1067 | 0,0381 | 0,3364 | 0,1836 | 0,1895 | 0,0677 | 0,5971 | 0,22 | 2 | 0,1229 |

2001/5 | 8,063 | 19 | 1 | 18 | 0,0782 | 0,0279 | 0,3465 | 0,1797 | 0,1906 | 0,0681 | 0,8442 | 0,29 | 2 | 0,1290 |

Tabulka 2: Elektronický hustoměr (EH)

| Střední hodnota | n | Odlehlé hodnoty | n1 | r | sr | RSDr | Hor | R | sR | RSDR | HoR | Počet dvojitých analýz | Kritický rozdíl CrD95 |

D1999/1 | 11,019 | 18 | 1 | 17 | 0,0677 | 0,0242 | 0,2196 | 0,1193 | 0,1996 | 0,0713 | 0,6470 | 0,23 | 2 | 0,1370 |

D1999/2 | 11,245 | 19 | 2 | 17 | 0,0448 | 0,0160 | 0,1423 | 0,0776 | 0,1311 | 0,0468 | 0,4165 | 0,15 | 2 | 0,0900 |

D1999/3 | 11,967 | 21 | 0 | 21 | 0,0701 | 0,0250 | 0,2091 | 0,1151 | 0,1552 | 0,0554 | 0,4631 | 0,17 | 2 | 0,1040 |

D1999/4 | 7,643 | 19 | 1 | 18 | 0,0610 | 0,0218 | 0,2852 | 0,1467 | 0,1340 | 0,0479 | 0,6262 | 0,021 | 2 | 0,0897 |

D1999/5 | 11,188 | 21 | 3 | 18 | 0,0260 | 0,0093 | 0,0829 | 0,0452 | 0,2047 | 0,0731 | 0,6536 | 0,24 | 2 | 0,1442 |

D1999/6 | 11,303 | 21 | 0 | 21 | 0,0652 | 0,0233 | 0,2061 | 0,1125 | 0,1466 | 0,0523 | 0,4631 | 0,17 | 2 | 0,0984 |

D1999/7 | 8,026 | 21 | 0 | 21 | 0,0884 | 0,0316 | 0,3935 | 0,2039 | 0,1708 | 0,0610 | 0,7600 | 0,26 | 2 | 0,1124 |

D1999/9 | 11,225 | 17 | 0 | 17 | 0,0372 | 0,0133 | 0,1183 | 0,0645 | 0,1686 | 0,0602 | 0,5366 | 0,19 | 2 | 0,1178 |

D1999/10 | 11,011 | 19 | 0 | 19 | 0,0915 | 0,0327 | 0,2969 | 0,1613 | 0,1723 | 0,0615 | 0,5588 | 0,20 | 2 | 0,1129 |

D1999/11 | 7,648 | 21 | 1 | 20 | 0,0615 | 0,0220 | 0,2872 | 0,1478 | 0,1538 | 0,0549 | 0,7183 | 0,24 | 2 | 0,1043 |

D1999/12 | 10,999 | 16 | 1 | 15 | 0,0428 | 0,0153 | 0,1389 | 0,0755 | 0,2015 | 0,0720 | 0,6541 | 0,23 | 2 | 0,1408 |

D2000/1 | 11,248 | 22 | 1 | 21 | 0,0697 | 0,0249 | 0,2212 | 0,1206 | 0,1422 | 0,0508 | 0,4516 | 0,16 | 2 | 0,0944 |

D2000/2 | 11,240 | 19 | 3 | 16 | 0,0448 | 0,0160 | 0,1424 | 0,0776 | 0,1619 | 0,0578 | 0,5145 | 0,19 | 2 | 0,1123 |

D2000/3 | 0,526 | 12 | 1 | 11 | 0,0327 | 0,0117 | 2,2185 | 0,7630 | 0,9344 | 0,3337 | 63,4009 | 14,39 | 2 | 0,6605 |

D2000/4 | 11,225 | 19 | 1 | 18 | 0,0476 | 0,0170 | 0,1514 | 0,0825 | 0,1350 | 0,0482 | 0,4295 | 0,15 | 2 | 0,0924 |

D2000/5 | 7,423 | 21 | 0 | 21 | 0,0628 | 0,0224 | 0,3019 | 0,1547 | 0,2635 | 0,0941 | 1,2677 | 0,43 | 2 | 0,1836 |

D2000/6 | 11,175 | 23 | 2 | 21 | 0,0606 | 0,0217 | 0,1938 | 0,1056 | 0,1697 | 0,0606 | 0,5424 | 0,20 | 2 | 0,1161 |

D2000/7 | 10,845 | 21 | 5 | 16 | 0,0440 | 0,0157 | 0,1449 | 0,0786 | 0,1447 | 0,0517 | 0,4766 | 0,17 | 2 | 0,0999 |

D2000/9 | 11,983 | 22 | 1 | 21 | 0,0841 | 0,0300 | 0,2507 | 0,1380 | 0,2410 | 0,0861 | 0,7183 | 0,26 | 2 | 0,1651 |

D2000/10 | 11,356 | 22 | 1 | 21 | 0,0635 | 0,0227 | 0,1997 | 0,1090 | 0,1865 | 0,0666 | 0,5866 | 0,21 | 2 | 0,1280 |

D2000/11 | 7,601 | 27 | 0 | 27 | 0,0521 | 0,0186 | 0,2448 | 0,1258 | 0,1685 | 0,0602 | 0,7916 | 0,27 | 2 | 0,1162 |

D2000/12 | 11,322 | 25 | 1 | 24 | 0,0476 | 0,0170 | 0,1503 | 0,0820 | 0,1594 | 0,0569 | 0,5028 | 0,18 | 2 | 0,1102 |

D2001/1 | 11,427 | 29 | 0 | 29 | 0,0706 | 0,0252 | 0,2207 | 0,1206 | 0,1526 | 0,0545 | 0,4771 | 0,17 | 2 | 0,1020 |

D2001/2 | 11,320 | 29 | 1 | 28 | 0,0675 | 0,0241 | 0,2128 | 0,1161 | 0,1570 | 0,0561 | 0,4952 | 0,18 | 2 | 0,1057 |

D2001/3 | 11,826 | 34 | 1 | 33 | 0,0489 | 0,0175 | 0,1476 | 0,0811 | 0,1762 | 0,0629 | 0,5322 | 0,19 | 2 | 0,1222 |

D2001/4 | 11,339 | 31 | 2 | 29 | 0,0639 | 0,0228 | 0,2012 | 0,1099 | 0,1520 | 0,0543 | 0,4788 | 0,17 | 2 | 0,1026 |

D2001/5 | 8,058 | 28 | 0 | 28 | 0,0473 | 0,0169 | 0,2098 | 0,1088 | 0,2025 | 0,0723 | 0,8976 | 0,31 | 2 | 0,1412 |

Tabulka 3: Srovnání výsledků získaných hydrostatickými vahami (HV) a elektronickým hustoměrem (EH)

| Střední hodnota (HV) | n | Odlehlé hodnoty | n1 | | Střední hodnota (EH) | n | Odlehlé hodnoty | n1 | ΔTAV (HV-EH) |

1999/1 | 11,043 | 17 | 1 | 16 | D1999/1 | 11,019 | 18 | 1 | 17 | 0,24 |

1999/2 | 11,247 | 14 | 1 | 13 | D1999/2 | 11,245 | 19 | 2 | 17 | 0,002 |

1999/3 | 11,946 | 16 | 0 | 16 | D1999/3 | 11,967 | 21 | 0 | 21 | – 0,021 |

1999/4 | 7,653 | 17 | 1 | 16 | D1999/4 | 7,643 | 19 | 1 | 18 | 0,010 |

1999/5 | 11,188 | 17 | 0 | 17 | D1999/5 | 11,188 | 21 | 3 | 18 | 0,000 |

1999/6 | 11,276 | 19 | 0 | 19 | D1999/6 | 11,303 | 21 | 0 | 21 | – 0,028 |

1999/7 | 8,018 | 17 | 0 | 17 | D1999/7 | 8,026 | 21 | 0 | 21 | – 0,008 |

1999/9 | 11,226 | 17 | 0 | 17 | D1999/9 | 11,225 | 17 | 0 | 17 | 0,002 |

1999/10 | 11,026 | 17 | 0 | 17 | D1999/10 | 11,011 | 19 | 0 | 19 | 0,015 |

1999/11 | 7,701 | 16 | 1 | 15 | D1999/11 | 7,648 | 21 | 1 | 20 | 0,052 |

1999/12 | 10,987 | 17 | 2 | 15 | D1999/12 | 10,999 | 16 | 1 | 15 | – 0,013 |

2000/1 | 11,313 | 16 | 0 | 16 | D2000/1 | 11,248 | 22 | 1 | 21 | 0,065 |

2000/2 | 11,232 | 17 | 0 | 17 | D2000/2 | 11,240 | 19 | 3 | 16 | – 0,008 |

2000/3 | 0,679 | 10 | 0 | 10 | D2000/3 | 0,526 | 12 | 1 | 11 [1] | 0,153 |

2000/4 | 11,223 | 18 | 0 | 18 | D2000/4 | 11,225 | 19 | 1 | 18 | – 0,002 |

2000/5 | 7,439 | 19 | 1 | 18 | D2000/5 | 7,423 | 21 | 0 | 21 | 0,016 |

2000/6 | 11,181 | 19 | 0 | 19 | D2000/6 | 11,175 | 23 | 2 | 21 | 0,006 |

2000/7 | 10,858 | 16 | 0 | 16 | D2000/7 | 10,845 | 21 | 5 | 16 | 0,013 |

2000/9 | 12,031 | 17 | 1 | 16 | D2000/9 | 11,983 | 22 | 1 | 21 | 0,049 |

2000/10 | 11,374 | 18 | 0 | 18 | D2000/10 | 11,356 | 22 | 1 | 21 | 0,018 |

2000/11 | 7,644 | 18 | 0 | 18 | D2000/11 | 7,601 | 27 | 0 | 27 | 0,043 |

2000/12 | 11,314 | 19 | 1 | 18 | D2000/12 | 11,322 | 25 | 1 | 24 | – 0,008 |

2001/1 | 11,415 | 19 | 0 | 19 | D2001/1 | 11,427 | 29 | 0 | 29 | – 0,012 |

2001/2 | 11,347 | 19 | 0 | 19 | D2001/2 | 11,320 | 29 | 1 | 28 | 0,027 |

2001/3 | 11,818 | 16 | 0 | 16 | D2001/3 | 11,826 | 34 | 1 | 33 | – 0,008 |

2001/4 | 11,331 | 17 | 0 | 17 | D2001/4 | 11,339 | 31 | 2 | 29 | – 0,008 |

2001/5 | 8,063 | 19 | 1 | 18 | D2001/5 | 8,058 | 28 | 0 | 28 | 0,004 |

Průměrný rozdíl/D TAV (HV-EH) | 0,014 |

Směrodatná odchylka rozdílu | 0,036 |

Tabulka 4: Parametry přesnosti

| Hydrostatické váhy | Elektronický hustoměr |

n1 | 441 | 557 |

Vážený rozptyl opakovatelnosti | 0,309 | 0,267 |

R | 0,074 | 0,061 |

Sr | 0,026 | 0,022 |

Vážený rozptyl reprodukovatelnosti | 2,948 | 2,150 |

R | 0,229 | 0,174 |

sR | 0,082 | 0,062" |

[1] "Zkouška 2000/2003 není zohledněna.

--------------------------------------------------