(ES) č. 1/2004NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1/2004 ze dne 23. prosince 2003 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh

Nařízení Komise (ES) č. 1/2004

ze dne 23. prosince 2003

o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podporu malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory [1], a zejména na čl. 1 odst. 1 písm. a) bod i) uvedeného nařízení,

po zveřejnění předlohy tohoto nařízení [2],

po konzultaci Poradního výboru pro státní podpory,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 994/98 zmocňuje Komisi vyhlásit v souladu s článkem 87 Smlouvy že za určitých podmínek je podpora malým a středním podnikům slučitelná se společným trhem a nevztahuje se na ni oznamovací povinnost podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(2) Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na státní podpory malým a středním podnikům [3] není použitelné na činnosti související s produkcí, zpracováním nebo uváděním na trh produktů uvedených v příloze I Smlouvy.

(3) Komise použila články 87 a 88 Smlouvy na malé a střední podniky působící v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh v četných rozhodnutích a vysvětlila též svou politiku, naposledy v Pokynech Společenství týkajících se státní podpory v odvětví zemědělství [4] (dále jen "pokyny týkající se zemědělství"). Na základě značných zkušeností Komise s použitím těchto článků na malé a střední podniky působící v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh je třeba, s ohledem na zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy aniž by byla oslabena možnost kontroly ze strany Komise, umožnit Komisi rozšířit výkon pravomocí přiznaných jí nařízením (ES) č. 994/98 též na malé a střední podniky působící v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh, pokud článek 89 Smlouvy byl prohlášen za použitelný na takové produkty. Vzhledem ke zvláštnostem odvětví zemědělství je nařízení použitelné pouze na malé a střední podniky působící v tomto odvětví odůvodněné.

(4) Tímto nařízením není dotčena možnost členských států oznámit poskytnutí podpory malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh. Taková oznámení budou hodnocena Komisí s přihlédnutím k tomuto nařízení a na základě pokynů týkajících se zemědělství. Oznámení probíhající ke dni vstupu v platnost tohoto nařízení by měla být hodnocena především na základě tohoto nařízení a pokud podmínky stanovené tímto nařízením nejsou splněny, na základě pokynů týkajících se zemědělství. Je třeba stanovit přechodná ustanovení pro podporu, která byla poskytnuta před vstupem tohoto nařízení v platnost a nebyla oznámena, v rozporu s povinností podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

(5) Během následujících let se zemědělství bude muset přizpůsobit novým skutečnostem a dalším změnám souvisejícím s vývojem trhu, tržní politikou a obchodními pravidly, s poptávkou a preferencemi spotřebitelů a rozšířením Společenství. Tyto změny postihnou nejen zemědělské trhy, avšak též místní hospodářství v oblastech venkova obecně. Politika rozvoje venkova by tudíž měla mít za cíl znovu nastolit a podporovat konkurenceschopnost venkovských oblastí, a přispět tak k zachování a vytváření zaměstnanosti v těchto oblastech.

(6) Malé a střední podniky hrají rozhodující roli při tvorbě pracovních příležitostí a obecně jsou faktorem sociální stability a hospodářského rozvoje. Jejich rozvoj však může být omezen nedokonalostmi trhu. Často mají potíže při získávání kapitálu nebo úvěru dané přetrvávající neochotou riskovat na straně některých finančních trhů a omezenými zárukami, které mohou nabídnout. Jejich omezené zdroje mohou rovněž omezit jejich přístup k informacím, zejména o nových technologiích a potenciálních trzích. Vzhledem k těmto důvodům by účelem podpory vyňaté tímto nařízením mělo být ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků, pokud tato podpora nepříznivě neovlivní podmínky obchodu v rozsahu, který je v rozporu se společnými zájmy. Tento vývoj musí být podnícen a podpořen zjednodušením stávajících pravidel, použitelných na malé a střední podniky.

(7) Produkci, zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh ve Společenství z velké části zajišťují malé a střední podniky.

(8) Nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 ze dne 17. května 1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) a o změně a zrušení některých nařízení [5] již zavedlo zvláštní pravidla pro státní podporu pro některá opatření pro rozvoj venkova, na něž se vztahuje podpora členského státu bez financování Společenstvím.

(9) Toto nařízení by mělo vyjmout každou jednotlivou podporu, která splňuje všechny příslušné požadavky tohoto nařízení, a jakýkoli režim podpory, pokud podpora, kterou lze poskytnout v rámci takového režimu, splňuje všechny požadavky tohoto nařízení. Pro zajištění účinného dohledu a zjednodušení administrativy, aniž by byla oslabena možnost kontroly ze strany Komise, musí režimy podpory a jednotlivé podpory vně režimu podpory obsahovat výslovný odkaz na toto nařízení.

(10) Podpora poskytnutá na náklady související s reklamou ve smyslu pokynů Společenství týkajících se státní podpory reklamy produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES a některých produktů neuvedených v příloze I [6] by se měla vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení a i nadále by měla spadat pouze do působnosti těchto pokynů.

(11) S ohledem na potřebu najít patřičnou rovnováhu mezi minimalizací narušování hospodářské soutěže v podporovaném odvětví a mezi cíli tohoto nařízení, by neměly být vyňaty jednotlivé podpory, které překračují stanovenou maximální částku, ať už jsou nebo ne poskytnuty v rámci režimu podpory vyňatého tímto nařízením.

(12) Toto nařízení by nemělo vyjímat podporu vývozu nebo podporu podmíněnou používáním domácích produktů na úkor dovezených. Taková podpora by mohla být neslučitelná s mezinárodními závazky Společenství podle dohody Světové obchodní organizace (WTO) o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Dohody WTO o zemědělství. Podpora na pokrytí nákladů na účast na obchodních veletrzích nebo nákladů na studie nebo na poradenské služby, nezbytná pro uvedení nového produktu nebo produktu stávajícího na nový trh, se obvykle nepovažuje za podporu vývozu.

(13) Za účelem odstranění rozdílů které by mohly vyvolat narušení hospodářské soutěže a pro usnadnění koordinace mezi jednotlivými iniciativami Společenství a vnitrostátními iniciativami, které se týkají malých a středních podniků, a z důvodů transparentnosti správy a právní jistoty, je definice "malých a středních podniků" použitá v tomto nařízení stejná jako definice stanovená v nařízení (ES) č. 70/2001.

(14) Podle zavedené praxe Komise a za účelem zajišťování úměrnosti a omezení podpory na nezbytnou částku by měly být prahové hodnoty běžně vyjádřeny mírou podpor v poměru k souhrnu způsobilých nákladů a nikoli maximálními částkami podpor.

(15) Za účelem určení, zda je podpora slučitelná se společným trhem na základě tohoto nařízení, je nezbytné vzít v úvahu míru podpory, a tudíž částku podpory vyjádřenou jako grantový ekvivalent. Výpočet grantového ekvivalentu podpory splatné v několika splátkách a výpočet podpory ve formě zvýhodněné půjčky vyžaduje použití úrokových sazeb běžných v době poskytnutí podpory. Za účelem jednotného, transparentního a jednoduchého používání pravidel státní podpory by se tržní sazby pro účely tohoto nařízení měly považovat za referenční sazby za předpokladu, že v případě zvýhodněné půjčky je tato půjčka zajištěna běžnou zárukou a nezahrnuje neobvyklé riziko. Referenční sazby by měly být ty sazby, které pravidelně stanoví Komise na základě objektivních kritérií a jsou zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie a na internetu.

(16) Podle zavedené praxe Komise v oblasti hodnocení státní podpory v odvětví zemědělství není nutné činit rozdíly mezi malými a středními podniky. Pro některé druhy podpor je třeba stanovit maximální částky podpory, které v případě potřeby může příjemce získat.

(17) Vzhledem ke zkušenostem Komise by se stropy míry podpor měly stanovit na úrovni, která odpovídá jak vyváženému poměru mezi cílem minimalizování narušení hospodářské soutěže v podporovaném odvětví, tak cíli podpory ulehčení rozvoje hospodářské činnosti malých a středních podniků v odvětví zemědělství. V zájmu shody s podpůrnými opatřeními financovanými Společenstvím by stropy měly být sladěny se stropy stanovenými v pokynech týkajících se zemědělství a v nařízení (ES) č. 1257/1999.

(18) Je vhodné stanovit další podmínky, které musí splňovat každý režim podpory nebo každá jednotlivá podpora pro vynětí podle tohoto nařízení. Společnosti čerpající investiční podporu by měly splňovat kritéria týkající se životaschopnosti a dodržování minimálních norem uvedených v článku 5 a v čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999. Měla by se zohlednit veškerá omezení produkce nebo omezení podpory Společenství podle společných organizací trhů. S ohledem na čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy by obvykle jediným výsledkem takové podpory neměly být trvale nebo periodicky se snižující provozní náklady, které by příjemce jinak nesl, a měla by být úměrná nevýhodám, které je třeba překonat pro zajištění sociálně-ekonomických výhod, které jsou považovány za zájem Společenství. Jednostranná státní podpůrná opatření, směřující výhradně ke zlepšení finanční situace producentů bez jakéhokoliv přispění rozvoji odvětví, a zejména podpora poskytnutá výhradně na základě ceny, množství, produkční jednotky nebo jednotky produkčních prostředků, se považují za provozní podporu neslučitelnou se společným trhem. Navíc taková podpora by se mohla krýt s mechanismy společných organizací trhů. Je proto vhodné omezit oblast působnosti tohoto nařízení na určité druhy podpory.

(19) Toto nařízení by mělo vyjmout podporu malým a středním podnikům bez ohledu na jejich zeměpisné umístění. Investice a tvorba pracovních příležitostí může přispět k hospodářskému rozvoji znevýhodněných regionů ve Společenství. Malé a střední podniky v těchto regionech doplácejí jak na strukturální nevýhody umístění, tak na obtíže vyplývající z jejich velikosti. Proto by malé a střední podniky nacházející se v znevýhodněných regionech nebo v regionech spadajících pod cíl 1 měly mít nárok na vyšší strop.

(20) Z důvodu nebezpečí narušení vyplývajícího z cílených investičních podpor a proto, aby zemědělci měli možnost svobodné volby, do kterých produktů chtějí investovat, neměla by se investiční podpora vyňatá podle tohoto nařízení omezovat na zvláštní zemědělské produkty. Tato podmínka by však neměla bránit členskému státu, aby z podpory nebo režimu podpory vyloučil určité produkty, zejména pokud není možné najít na trzích běžná odbytiště. Stejně tak některé druhy investic by svou povahou měly být vyjmuty z oblasti působnosti tohoto nařízení. Investiční podpora zaměřená na některá odvětví může být odůvodněná, a tudíž vyňatá, pokud je podpora omezena na náklady provádění zvláštních pravidel týkajících se ochrany a zlepšování životního prostředí, zlepšování hygienických podmínek v podnicích živočišné výroby nebo dobrých životních podmínek hospodářských zvířat. Investice do zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh uskutečňované na úrovni hospodářství, které nezpůsobují zvýšení kapacity a jejichž celkové způsobilé výdaje jsou nižší než strop stanovený podle článku 7 nařízení (ES) č. 1257/1999, by měly být posuzovány na základě pravidel stanovených pro investice do produkce zemědělských produktů. Investice uskutečněné v hospodářství do zpracování a uvedení zemědělských produktů na trh, které způsobí zvýšení produkční kapacity a/nebo u nichž celkové způsobilé výdaje překročí strop stanovený podle článku 7 nařízení (ES) č. 1257/1999, by se měly posuzovat na základě pravidel stanovených pro investice do zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh.

(21) Pokud je podpora udělena na přizpůsobení nově zavedeným normám na úrovni Společenství, neměly by členské státy zemědělcům prodlužovat adaptační období tím, že by pozdržely provádění takových pravidel. Proto je třeba jasně stanovit datum, od kterého již nová právní úprava nebude moci být považována za novou.

(22) Služby poskytované za dotované ceny jsou zemědělcům často nabízeny společnostmi, jež si zemědělci nemohou svobodně vybrat. Aby se vyloučilo, že podpora bude poskytnuta poskytovatelům služby místo zemědělcům, a pro zajištění toho, že zemědělec dostane nejlepší službu za soutěžní cenu, mělo by být běžně zajištěno, aby poskytovatelé služeb byli vybíráni a odměňováni podle tržních zásad. Nicméně u některých služeb, zejména kontrol, a s ohledem na povahu služby nebo na právní základ, na němž se její poskytnutí zakládá, však může existovat pouze jeden poskytovatel.

(23) Některá nařízení Rady v oblasti zemědělství stanoví specifická oprávnění pro vyplácení podpory členskými státy, často v kombinaci nebo jako doplněk k financování Společenstvím. Tato ustanovení však obvykle nestanoví vynětí z oznamovací povinnosti podle článku 88 Smlouvy, pokud taková podpora splňuje podmínky čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Jelikož podmínky pro takovou podporu jsou jasně upřesněny v těchto nařízeních a/nebo oznamování těchto opatření Komisi se stalo závazným na základě zvláštních ustanovení těchto nařízení, není již další a samostatné oznámení podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy nezbytné pro to, aby Komise mohla tato opatření hodnotit. Z důvodů právní jistoty by měl být odkaz na tato ustanovení zapracován do tohoto nařízení s tím, že oznamování těchto opatření na základě článku 88 Smlouvy již není nutné, pokud lze předem stanovit, že taková podpora se poskytuje výhradně malým a středním podnikům.

(24) Aby bylo zaručeno, že podpora je nezbytná a že působí jako pobídka k rozvoji určitých činností, nemělo by toto nařízení vyjímat podporu těch činností, které by příjemce mohl vykonávat již v samotných tržních podmínkách. Žádná podpora by se neměla udělit se zpětnou platností na činnosti, které příjemce již podnikl.

(25) Toto nařízení by nemělo vyjímat podporu kumulovanou s jinou státní podporou, včetně podpory poskytnuté vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány, s veřejnou podporou udělenou v rámci nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo s podporou Společenství, pokud se vztahují na stejné způsobilé náklady a pokud taková kumulace překročí prahové hodnoty stanovené v tomto nařízení.

(26) Za účelem zajištění transparentnosti a účinnosti dohledu v souladu s článkem 3 nařízení (ES) č. 994/98 je vhodné vytvořit standardní tiskopis, ve kterém by členské státy poskytovaly Komisi souhrnné informace, kdykoliv se na základě tohoto nařízení uskutečňuje režim podpory nebo se poskytuje jednotlivá podpora mimo rámec těchto režimů, za účelem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie. Ze stejných důvodů je vhodné vytvořit pravidla týkající se záznamů, které by členské státy měly vést o podpoře vyňaté tímto nařízením. Pro účely výročních zpráv, které mají členské státy předkládat Komisi, je vhodné, aby Komise stanovila zvláštní požadavky. S ohledem na širokou dostupnost nezbytné technologie, by se souhrnné informace a výroční zprávy měly sdělovat elektronickou cestou.

(27) Pokud členský stát nesplní své závazky týkající se vypracování zpráv uvedených v tomto nařízení, může tím být Komisi znemožněn výkon jejích úkolů kontroly podle čl. 88 odst. 1 Smlouvy, a zejména nebude moci určit, zda kumulativní hospodářský dopad podpor vyňatých podle tohoto nařízení je takové povahy, aby poškodil obchodní podmínky v míře odporující společnému zájmu. Nutnost vyhodnocení kumulativního dopadu státní podpory je mimořádně vysoká, pokud by stejný příjemce mohl obdržet podporu poskytnutou z několika zdrojů, jak k tomu stále častěji v odvětví zemědělství dochází. Je tudíž velmi důležité, aby členský stát před provedením podpory podle tohoto nařízení urychleně sdělil Komisi patřičné informace.

(28) S ohledem na zkušenosti Komise v této oblasti, a zejména s ohledem na četnost, s jakou je obvykle nezbytné přezkoumat politiku státní podpory, je vhodné omezit dobu platnosti tohoto nařízení. Pokud by doba platnosti tohoto nařízení uplynula bez prodloužení, režimy podpor již vyňaté tímto nařízením by měly být nadále vyňaty po dobu šesti měsíců,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA 1

OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A PODMÍNKY

Článek 1

Oblast působnosti

1. Toto nařízení se použije na podporu poskytnutou malým a středním podnikům působícím v produkci, zpracování nebo uvádění zemědělských produktů na trh.

2. Toto nařízení se nepoužije na:

a) podporu poskytnutou na náklady související s reklamou ve smyslu pokynů Společenství týkajících se státní podpory reklamy produktů uvedených v příloze I Smlouvy o ES a některých produktů neuvedených v příloze I;

b) podporu poskytnutou na zpracování zemědělských produktů uvedených v příloze I na produkty neuvedené v příloze I.

3. Toto nařízení se nepoužije na podporu jednotlivých investic se způsobilými výdaji překračujícími 12,5 miliónů eur, nebo u nichž je skutečná částka podpory vyšší než 6 miliónů eur. Takovou podporu je třeba zvláště oznámit Komisi podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.

4. Aniž je dotčen čl. 16 písm. a), toto nařízení se nepoužije na:

a) podporu související s vývozem, zejména podporu přímo spojenou s vyváženým množstvím, na vytvoření a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné výdaje související s vývozní činností;

b) na podporu podmíněnou používáním domácích produktů na úkor dovezených.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1. "podporou" rozumí jakékoli opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 87 odst. 1 Smlouvy;

2. "zemědělským produktem" rozumějí:

a) produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury spadajících pod nařízení Rady (ES) č. 104/2000 [7];

b) produkty spadající pod kódy KN 4502, 4503 a 4504 (výrobky z korku);

c) produkty napodobující nebo nahrazující mléko a mléčné výrobky uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (EHS) č. 1898/87 [8];

3. "zpracováním zemědělského produktu" rozumí působení na zemědělský produkt vedoucí ke vzniku produktu, který je též zemědělským produktem;

4. "malými a středními podniky" rozumějí podniky jak jsou definovány v příloze I nařízení (ES) č. 70/2001;

5. "hrubou mírou podpory" rozumí částka podpory vyjádřená jako procento způsobilých nákladů projektu. Všechny částky se uvádějí před odečtem pro přímé zdanění. Pokud se podpory poskytují v jiné formě, než ve formě grantu, částka podpor se rovná grantovému ekvivalentu. Podpory splatné v několika splátkách jsou diskontovány na hodnotu platnou v době poskytnutí. Úroková sazba, která se má použít pro účely diskontování a pro výpočet částky podpor při zvýhodněné půjčce, je referenční sazba použitelná v době poskytnutí;

6. "jakostním produktem" rozumí produkt splňující kritéria čl. 24b odst. 2 nebo 3 nařízení Rady (ES) č. 1783/2003, kterým se mění nařízení (ES) č. 1257/1999 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF) [9];

7. "nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám" rozumějí podmínky jako mráz, krupobití, náledí, déšť nebo sucho, které zničí 20 % běžné produkce ve znevýhodněných oblastech a 30 % v ostatních oblastech;

8. "znevýhodněnými oblastmi" rozumějí oblasti definované členskými státy na základě článku 17 nařízení (ES) č. 1257/1999;

9. "regiony spadajícími pod cíl 1" rozumějí regiony uvedené v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 [10];

10. "nově zavedenými minimálními normami vztahujícími se k životnímu prostředí, hygieně a dobrým životním podmínkám zvířat" rozumějí:

a) v případě norem, které nepředpokládají přechodné období, normy, které mají být pro hospodářské subjekty závazné nejdéle dva roky před skutečným započetím investic;

b) v případě norem, které předpokládají přechodné období, normy, které musí být pro hospodářské subjekty závazné po skutečném započetí investic;

11. "mladými zemědělci" rozumí producenti zemědělských produktů jak jsou definováni v článku 8 nařízení (ES) č. 1257/1999;

12. "seskupením producentů" rozumí seskupení, které bylo zřízeno proto, aby všichni jeho členové spojili své úsilí při přizpůsobování, s ohledem na cíle společných organizací trhu, produkce potřebám trhu, zejména koncentrací nabídky;

13. "sdružením producentů" rozumí sdružení, které se skládá z uznaných seskupení producentů a jež sleduje stejné cíle v širším měřítku;

14. "náklady na testy TSE a BSE" rozumějí všechny náklady, včetně nákladů na testovací zařízení, odběr vzorků, přepravu, vyšetření, skladování a likvidaci vzorků nezbytných pro testy provedené v souladu s přílohou X kapitolou C nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií [11].

Článek 3

Podmínky vynětí

1. Jednotlivá podpora mimo režimů podpory, která splňuje všechny podmínky tohoto nařízení, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud souhrnné informace uvedené v čl. 19 odst. 1 byly sděleny a obsahují výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Režimy podpory splňující všechny podmínky tohoto nařízení jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za podmínky, že:

a) jakákoli podpora, která by mohla být přiznána v rámci takového režimu splňuje všechny podmínky stanovené v tomto nařízení;

b) režim obsahuje výslovný odkaz na toto nařízení formou citace jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie;

c) byly sděleny souhrnné údaje podle čl. 19 odst. 1.

3. Podpora poskytnutá v rámci režimů uvedených v prvním odstavci je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za předpokladu, že splňuje všechny podmínky tohoto nařízení.

KAPITOLA 2

KATEGORIE PODPORY

Článek 4

Investice do zemědělských podniků

1. Podpora na investice do zemědělských podniků uvnitř Společenství určených pro produkci, zpracování nebo uvedení zemědělských produktů na trh, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 10.

2. Hrubá míra podpory nesmí překročit:

a) 50 % způsobilých investic ve znevýhodněných oblastech;

b) 40 % způsobilých investic v ostatních oblastech.

V případě, že investice uskuteční mladí zemědělci do pěti let od zahájení činnosti, maximální výše podpory se zvyšuje na 60 % ve znevýhodněných oblastech a 50 % v ostatních oblastech.

Pokud investice s sebou nesou dodatečné náklady související s ochranou a zlepšením životního prostředí, se zlepšením hygienických podmínek podniků živočišné výroby nebo dobrých životních podmínek zvířat, pak maximální výše podpory 50 % a 40 %, uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) mohou být zvýšeny o 25 a 20 procent, v uvedeném pořadí. Toto zvýšení může být poskytnuto pouze investicím, které jdou nad rámec platných minimálních požadavků Společenství, nebo investicím uskutečněným pro dosažení souladu s nově zavedenými minimálními normami. Toto zvýšení musí být omezeno na nutné mimořádné způsobilé náklady a nemůže se použít v případě investic, které vedou ke zvýšení produkční kapacity.

3. Investice musí sledovat jeden nebo více z následujících cílů:

a) snížení výrobních nákladů;

b) zlepšení a další rozvinutí produkce;

c) zlepšení jakosti;

d) ochrana a zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek a dobrých životních podmínek zvířat;

e) podpora diversifikace činností v hospodářství.

4. Způsobilé výdaje mohou zahrnovat zejména:

a) výstavbu, nabývání nebo zkvalitnění nemovitého majetku;

b) nákup nebo koupi na leasing nového strojního zařízení a vybavení, včetně počítačového programového vybavení, až do výše tržní hodnoty majetku; další náklady související s nájemní smlouvou (daně, marže pronajímatele, náklady na refinancování, režijní náklady, pojistné atd.) nejsou způsobilými výdaji;

c) režijní náklady, jako odměna architektům, inženýrům a odborníkům, studie proveditelnosti, získání patentů a licencí, až do výše 12 % výdajů uvedených v písmenech a) a b).

Odchylně od prvního pododstavce písm. b) může být v řádně odůvodněných případech nákup použitého vybavení považován za způsobilý výdaj, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) prohlášení prodávajícího musí potvrzovat přesný původ zařízení a osvědčovat, že toto zařízení doposud nebylo předmětem státní podpory nebo podpory Společenství;

b) nákup zařízení musí představovat zvláštní výhodu pro program nebo projekt nebo musí být odůvodněn mimořádnými okolnostmi (například v požadovanou dobu není k dispozici nové zařízení, což ohrožuje vlastní realizaci projektu);

c) snížení nákladů, a tím i částky podpory ve srovnání s náklady na zakoupení stejného nového zařízení, při zachování dobrého poměru vynaložených prostředků a výsledného zisku;

d) získané použité vybavení musí vykazovat technické a/nebo technologické vlastnosti nezbytné pro požadavky projektu.

5. Podporu je možné poskytnout pouze životaschopným zemědělským podnikům, které splňují kritéria stanovená v článku 5 nařízení (ES) č. 1257/1999.

Podpora může být poskytnuta proto, aby příjemci umožnila dosažení souladu s nově zavedenými minimálními normami vztahujícími se k životnímu prostředí, hygieně a dobrým životním podmínkám zvířat.

Dodržování kritérií článku 5 nařízení (ES) č. 1257/1999 musí na úrovni podniku zhodnotit veřejný subjekt nebo nezávislá třetí osoba, která má pro daný úkol patřičnou kvalifikaci. Pravidla zřizující režim podpory nebo rozhodnutí o poskytnutí jednotlivé podpory mimo takový režim musí stanovit, jakým způsobem se toto hodnocení provede.

6. Musí být dostatečně prokázáno, že v budoucnosti existuje pro dotyčné produkty běžný tržní odbyt. To se musí zhodnotit na vhodné úrovni určené členským státem, s ohledem na dotyčné produkty, druhy investic, jakož i stávající a očekávané kapacity. Existenci běžného tržního odbytu musí posoudit veřejný subjekt nebo třetí osoba, která je nezávislá na příjemci podpory a je kvalifikovaná toto posouzení provést. Pravidla zřizující režim podpory musí upřesnit, jakým způsobem se hodnocení provede. Hodnocení musí spočívat na čerstvých údajích a musí být přístupné veřejnosti.

7. Podpora nesmí být poskytnuta v rozporu s jakýmkoliv zákazem nebo omezením stanoveným v nařízeních Rady zřizujících společné organizace trhu, a to i tehdy, pokud se tyto zákazy nebo omezení týkají pouze podpory Společenství.

8. S výjimkou případu, kdy je podpora omezena na náklady související s prováděním zvláštních pravidel vztahujících se k ochraně a zlepšení životního prostředí, zlepšení hygienických podmínek v podnicích živočišné výroby nebo dobrých životních podmínek hospodářských zvířat, nemůže být omezena na zvláštní zemědělské produkty. Podpora nesmí být poskytnuta na:

a) investice, jejichž výsledkem je zvýšení produkční kapacity, pokud zvýšení kapacity v hospodářství překročí 20 %, měřeno ve velkých dobytčích jednotkách u živočišné výroby a v obhospodařované ploše u rostlinné výroby;

b) nákup výrobních práv, zvířat, pozemků jiných než pro stavební účely, rostlin nebo sadby;

c) investice na pouhé nahrazení.

9. Maximální výdaje způsobilé k podpoře nesmí překročit mez pro celkovou investici způsobilou pro podporu stanovenou členským státem v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1257/1999. Režimy podpor musí tuto mez uvádět.

10. Podpora nesmí být poskytnuta na:

a) produkci a uvádění na trh produktů napodobujících nebo nahrazujících mléko a mléčné výrobky;

b) činnosti související se zpracováním a uváděním na trh v odvětví cukru.

Článek 5

Zachování krajiny a tradičních staveb

1. Podpora pro zachování krajiny a tradičních staveb je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 a 3.

2. Podpora může být udělena až do výše 100 % vzniklých skutečných nákladů na investice nebo na práce určené na zachování prvků neprodukčního kulturního dědictví ležících na území zemědělských podniků, jako například archeologické nebo historické prvky. Tyto náklady mohou zahrnovat přiměřenou náhradu za práce, které provedl sám zemědělec, nebo jeho pracovníci, až do výše 10000 eur ročně.

3. Podpora může být udělena až do výše 60 % (75 % ve znevýhodněných oblastech) vzniklých skutečných nákladů na investice nebo práce určené na zachování prvků kulturního dědictví, důležitých pro produkční postupy, jako například hospodářská stavení, pokud z dotyčné investice nevyplývá zvýšení produkční kapacity hospodářství.

Pokud dochází ke zvýšení produkční kapacity, výše podpory pro investice podle čl. 4 odst. 2 se použijí na způsobilé výdaje vyplývající ze závazku provést odpovídající práce za použití běžných moderních materiálů. Může být poskytnuta dodatečná podpora v míře kryjící až 100 % mimořádných nákladů vzniklých použitím tradičních materiálů nezbytných pro zachování historických prvků budovy.

Článek 6

Přemístění zemědělských staveb ve veřejném zájmu

1. Podpora na přemístění zemědělských staveb je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud k přemístění dochází ve veřejném zájmu a pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

Veřejný zájem, kterým se odůvodňuje poskytnutí podpory na základě tohoto článku, musí být stanoven v příslušných předpisech členského státu.

2. Podpora může být udělena až do výše 100 % vzniklých skutečných nákladů, pokud přemístění ve veřejném zájmu spočívá pouze v rozebrání, přenesení a novém sestavení stávajících zařízení.

3. Pokud z přemístění ve veřejném zájmu vyplyne vybavení zemědělce modernějšími zařízeními, musí zemědělec přispět přinejmenším 60 %, nebo 50 % ve znevýhodněných oblastech, na zvýšení hodnoty dotyčných zařízení po přemístění. Je-li příjemcem mladý zemědělec, je příspěvek nejméně 55 % nebo 45 %, v uvedeném pořadí.

4. Pokud z přemístění ve veřejném zájmu vyplyne zvýšení produkční kapacity, činí příspěvek příjemce přinejmenším 60 %, nebo 50 % ve znevýhodněných oblastech, výdajů souvisejících s tímto zvýšením. Je-li příjemcem mladý zemědělec, příspěvek činí přinejmenším 55 % nebo 45 %.

Článek 7

Investice do zpracování a uvádění na trh

1. Podpora na investice do zpracování a uvádění zemědělských produktů na trh je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 7.

2. Hrubá míra podpory nesmí překročit:

a) 50 % způsobilých investic v regionech spadajících pod cíl 1;

b) 40 % způsobilých investic v ostatních regionech.

3. Způsobilé výdaje mohou zahrnovat zejména:

a) výstavbu, nabytí nebo zkvalitnění nemovitého majetku;

b) nákup nebo koupi na leasing nového strojního zařízení a vybavení, včetně počítačového programového vybavení, až do výše tržní hodnoty majetku; další náklady související s nájemní smlouvou (daně, marže pronajímatele, náklady na refinancování, režijní náklady, pojistné atd.) nejsou způsobilými výdaji;

c) režijní náklady, jako odměna architektům, inženýrům a odborníkům, studie proveditelnosti, získání patentů a licencí, až do výše 12 % výdajů uvedených v písmenech a) a b).

Odchylně od prvního pododstavce písm. b), nákup použitého vybavení může být považován za způsobilý výdaj v řádně odůvodněných případech, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) prohlášení prodávajícího musí potvrzovat přesný původ zařízení a osvědčovat, že toto zařízení doposud nebylo předmětem státní podpory nebo podpory Společenství;

b) nákup zařízení musí představovat zvláštní výhodu pro program nebo projekt nebo musí být odůvodněn mimořádnými okolnostmi (například v požadovanou dobu není k dispozici nové zařízení, což ohrožuje vlastní realizaci projektu);

c) snížení nákladů, a tím i částky podpory, ve srovnání s náklady na zakoupení stejného nového zařízení, se zachováním dobrého poměru vynaložených prostředků a výsledného zisku;

d) získané použité vybavení musí vykazovat technické a/nebo technologické vlastnosti nezbytné pro požadavky projektu.

4. Podporu je možné poskytnout pouze podnikům, u nichž je ověřeno, že splňují podmínky čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999.

Podpora může být poskytnuta proto, aby příjemci umožnila dosažení souladu s nově zavedenými minimálními normami vztahujícími se k životnímu prostředí, hygieně a dobrým životním podmínkám zvířat.

Dodržování kritérií čl. 26 odst. 1 nařízení (ES) č. 1257/1999 musí na úrovni podniku zhodnotit veřejný subjekt nebo nezávislá třetí osoba, která má pro daný úkol patřičnou kvalifikaci. Pravidla zřizující režim podpory musí stanovit, jakým způsobem se toto hodnocení provede.

5. Musí být dostatečně prokázáno, že v budoucnosti existuje pro dotyčné produkty běžný tržní odbyt. To se musí zhodnotit na vhodné úrovni určené členským státem, s ohledem na dotyčné produkty, druhy investic, jakož i stávající a očekávané kapacity. Existenci běžného tržního odbytu musí posoudit veřejný subjekt nebo třetí osoba, která je nezávislá na příjemci podpory a je kvalifikovaná toto posouzení provést. Pravidla zřizující režim podpory musí upřesnit, jakým způsobem se hodnocení provede. Hodnocení musí spočívat na čerstvých údajích a musí být přístupné veřejnosti.

6. Podpora nesmí být poskytnuta v rozporu s jakýmkoliv zákazem nebo omezením stanoveným v nařízeních Rady zřizujících společné organizace trhu, a to i tehdy, pokud se tyto zákazy nebo omezení týkají pouze podpory Společenství.

7. Podpora nesmí být omezena na zvláštní zemědělské produkty, avšak nesmí být udělena pro:

a) produkci a uvádění na trh produktů napodobujících nebo nahrazujících mléko a mléčné výrobky;

b) činnosti související se zpracováním a uváděním na trh v odvětví cukru.

Článek 8

Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců

Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za těchto podmínek:

a) musí být splněna kritéria stanovená v článcích 7 a 8 nařízení (ES) č. 1257/1999;

b) kombinovaná podpora udělená podle nařízení (ES) č. 1257/1999 a ve formě státní podpory nesmí překročit stropy stanovené v čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 9

Podpora na předčasný odchod do důchodu

Podpora na předčasný odchod zemědělců do důchodu je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy za těchto podmínek:

a) musí být splněna kritéria stanovená v článcích 10, 11 a 12 nařízení (ES) č. 1257/1999;

b) ukončení zemědělských činností obchodní povahy musí být trvalé a s konečnou platností.

Článek 10

Podpora seskupením producentů

1. Podpora na zahájení činnosti pro vytvoření seskupení producentů nebo sdružení producentů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 9.

2. Pro podporu uvedenou v odstavci 1, pokud jsou oprávněna přijímat finanční pomoc podle právních předpisů dotyčného členského státu, jsou způsobilá:

a) seskupení producentů nebo sdružení producentů působící v produkci zemědělských produktů a/nebo:

b) sdružení producentů odpovědná za dohled nad používáním označení původu nebo označováním jakosti v souladu s právními předpisy Společenství.

Vnitřní pravidla seskupení producentů nebo sdružení producentů musí stanovit povinnost členů uvádět produkci na trh v souladu s pravidly o dodávce a uvádění na trh vypracovanými seskupením nebo sdružením.

Tato pravidla mohou stanovit, že určitou část produkce může producent uvést na trh přímo. Každý producent přistupující k seskupení se musí zavázat, že zůstane součástí seskupení po dobu minimálně tří let a poté z něho může vystoupit po uplynutí nejméně dvanáctiměsíční výpovědní lhůty. Seskupení producentů se musí řídit společnými produkčními pravidly, zejména vztahujícími se k jakosti produktů a užívání ekologických postupů, společnými pravidly pro uvádění zboží na trh a pravidly o informování o produkci, zejména pokud jde o sklizeň a dostupnost. Producentům však zůstává odpovědnost za řízení jejich podniků. Dohody uzavřené v rámci seskupení producentů nebo sdružení producentů musí zcela dodržovat všechna pravidla hospodářské soutěže, zejména články 81 a 82 Smlouvy.

3. Způsobilé výdaje mohou zahrnovat nájem odpovídajících prostor, nákup kancelářského vybavení, včetně počítačového technického i programového vybavení, náklady na zaměstnance ve správě, režijních náklady a právní a správní poplatky. V případě nákupu prostor se způsobilé výdaje za budovy omezují na náklady na pronájem za tržní cenu.

4. Podpora musí být dočasná, musí mít sestupnou tendenci a nesmí překročit 100 % způsobilých nákladů vzniklých během prvního roku. Výše podpory se musí snižovat přinejmenším o 20 procent za každý další rok, aby v pátém roce byla omezena na 20 % způsobilých výdajů skutečně vzniklých v daném roce.

5. Podpora nesmí být vyplácena na základě výdajů vzniklých po pátém roce, ani vyplacena po sedmém roce následujícím po uznání seskupení producentů. Tím není dotčena možnost poskytnout podporu na způsobilé výdaje vyplývající pouze z meziročního zvýšení obratu příjemce o minimálně 30 % v důsledku přistoupení nových členů a/nebo zahrnutí nových produktů.

6. Podpora nesmí být poskytnuta seskupením producentů, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více zemědělských podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty.

7. Podpora nesmí být poskytnuta jiným sdružením zemědělského typu, která vykonávají práce na úrovni zemědělské produkce, jako je vzájemná podpora, pomoc a služby související s vedením hospodářství v zemědělských podnicích členů, aniž by se tito účastnili společného přizpůsobení dodávek trhu.

8. Celková částka podpory udělené seskupení producentů nebo sdružení producentů podle tohoto článku nesmí překročit 100000 eur.

9. Podpora nesmí být udělena seskupení nebo sdružení producentů jehož cíle jsou neslučitelné s nařízením Rady o společné organizaci trhů.

Článek 11

Podpora na platby pojistného

1. Podpora na platby pojistného pro podniky prvovýroby zemědělských produktů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 3 a 4.

2. Hrubá míra podpory nesmí překročit:

a) 80 % nákladů pojistného, pokud pojistná smlouva stanoví, že kryje pouze ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které je možno přirovnat k přírodním katastrofám:

b) 50 % nákladů pojistného, pokud pojistná smlouva stanoví, že kryje ztráty uvedené v písmenu a) a kromě toho:

i) jiné ztráty způsobené klimatickými jevy; a/nebo

ii) ztráty způsobené chorobami zvířat nebo rostlin.

Ztráty způsobené nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám, se musí určit na základě hrubé produkce příslušné plodiny v dotyčném roce v poměru k hrubé produkci v běžném roce. Hrubá produkce se musí vypočítat z průměrné hrubé produkce ve třech předcházejících letech, s výjimkou jakéhokoliv roku, během něhož by v důsledku jiných nepříznivých klimatických podmínek mohla být vyplacena náhrada. V případě škody na výrobních prostředcích, jejíž důsledky jsou patrné po několik let, pro první sklizeň po nepříznivé události musí procento skutečné ztráty ve srovnání s běžným rokem, určené v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci, překročit 10 % a procento skutečné ztráty násobené počtem roků, v nichž došlo ke ztrátám produkce, musí překročit 20 % ve znevýhodněných oblastech a 30 % v ostatních oblastech.

3. Podpora musí být poskytnuta na náklady na pojistné, které zahrnuje krytí ztrát způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodním katastrofám.

4. Podpora nesmí představovat překážku poskytování pojišťovacích služeb na vnitřním trhu. Podpora nesmí být omezena na pojištění nabízená jedinou společností nebo jednou skupinou společností, ani se na ni nesmí vztahovat podmínka, aby pojišťovací smlouva byla uzavřena se společností usazenou v dotyčném členském státě.

Článek 12

Podpora na novou parcelaci pozemků

1. Podpora podnikům zajišťujícím produkci zemědělských produktů je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud je poskytnuta výhradně na právní a administrativní náklady, včetně nákladů na zaměření, související s novou parcelací, až do výše 100 % skutečně vzniklých nákladů.

2. Odstavec 1 se nepoužije na podporu na investice, včetně podpory na nákup půdy.

Článek 13

Podpora na povzbuzení produkce a uvádění jakostních zemědělských produktů na trh

1. Podpora na povzbuzení produkce a uvádění jakostních zemědělských produktů na trh je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud je poskytnuta na způsobilé náklady vyjmenované v odstavci 2 a splňuje podmínky stanovené v odstavcích 3 až 7.

2. Podpora může být poskytnuta na krytí nákladů souvisejících s těmito činnostmi, jestliže vedou ke zlepšení jakosti zemědělských produktů:

a) až do výše 100 % nákladů na studie trhu, návrh a design produktů, včetně podpory poskytnuté pro přípravu žádostí o uznání označení původu nebo osvědčení o zvláštní povaze v souladu s příslušnými nařízeními Společenství;

b) až do výše 100 % nákladů na zavedení režimů zajištění jakosti, jako jsou řady ISO 9000 nebo 14000, systémy založené na analýze rizika a kritických kontrolních bodech (HACCP), systémy zpětného vyhledávání, systémy zajišťující dodržování norem pravosti a uvádění na trh nebo systémy environmentálního auditu;

c) až do výše 100 % nákladů na školení osob, které budou používat režimy a systémy uvedené v písmenu b);

d) až do výše 100 % nákladů na poplatky uznávaným certifikačním subjektům za počáteční osvědčení týkající se zabezpečování jakosti a nákladů na podobné systémy;

e) až do výše 100 % nákladů na závazná kontrolní opatření použitá podle právních předpisů Společenství nebo vnitrostátních právních předpisů příslušnými orgány nebo jejich jménem, pokud právní předpisy Společenství nepožadují, aby tyto náklady nesly podniky;

f) prozatímní a sestupná podpora na náklady na kontrolní opatření prováděná během prvních šesti let po zavedení kontrolního systému zajišťujícího pravost označení původu nebo osvědčení o zvláštní povaze v rámci nařízení Rady (EHS) č. 2081/92 [12] a (EHS) č. 2082/92 [13]; sestupná tendence musí být přinejmenším 10 procent ročně;

g) až do výše 100 % skutečných nákladů na kontroly ekologických metod produkce prováděné v rámci nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 [14].

3. Podpora musí být poskytnuta na kontroly prováděné třetími stranami nebo jménem třetích stran, například příslušnými regulačními orgány nebo subjekty jednajícími jejich jménem, nebo nezávislými subjekty odpovědnými za kontrolu a dohled nad používáním označení původu, ekologických značek nebo označení jakosti, pokud tato označení a značky jsou v souladu s právními předpisy Společenství.

4. Podpora nesmí být poskytnuta na náklady na kontroly prováděné osobně zemědělcem nebo výrobcem, nebo pokud právní předpisy Společenství stanoví, že náklady na kontrolu hradí producenti, bez uvedení skutečné výše poplatků.

5. Celková částka veřejného příspěvku poskytnutého podle odstavce 2 nesmí během tříletého období překročit 100000 eur na příjemce. Pro účely výpočtu částky podpory se za příjemce považuje osoba, která přijímá služby vyjmenované v uvedeném odstavci.

6. K podpoře musí mít přístup každá způsobilá osoba v dané oblasti, na základě objektivně stanovených podmínek. Pokud služby vyjmenované v odstavci 2 nabízejí seskupení producentů nebo jiné vzájemně se podporující zemědělské organizace, nesmí členství v těchto seskupeních nebo organizacích být podmínkou přístupu ke službě. Jakýkoliv příspěvek nečlena na administrativní náklady dotyčného seskupení nebo organizace musí být omezen na poměrné náklady za poskytnutí služby.

7. Pokud výběr poskytovatele služeb vyjmenovaných v odstavci 2 není ponechán na příjemci a pokud je z povahy služby nebo z právních důvodů možný pouze jeden poskytovatel dané služby, musí být takový poskytovatel vybrán a odměněn v souladu s tržními zásadami, nediskriminačním způsobem a v případě potřeby s použitím postupů pro zadávání veřejných zakázek podle právních předpisů Společenství a v každém případě musí být výběr uveřejněn způsobem dostatečným pro zajištění volné hospodářské soutěže na trhu a umožňujícím kontrolu nestrannosti pravidel zadávacího řízení.

Článek 14

Zajištění technické pomoci v odvětví zemědělství

1. Podpora je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy, pokud je poskytnuta na způsobilé náklady činností technické pomoci vyjmenované v odstavci 2 a pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 3, 4 a 5.

2. Podpora může být poskytnuta na krytí těchto způsobilých nákladů:

a) u vzdělávání a školení zemědělců a zaměstnanců v zemědělství:

i) skutečné náklady na organizaci školicího programu;

ii) cestovní výdaje a výdaje na pobyt účastníků;

iii) náklady na obstarání náhradních služeb během nepřítomnosti zemědělce nebo zaměstnance v zemědělství;

b) u náhradních služeb, skutečné náklady způsobené nepřítomností zemědělce, jeho partnera nebo zaměstnance v zemědělství z důvodu nemoci nebo dovolené;

c) u poradenských služeb, honoráře za služby, které nepředstavují trvalou nebo pravidelnou činnost a nesouvisejí s běžnými provozními výdaji podniku, jako je běžné daňové poradenství, pravidelná právní služba nebo výdaje na reklamu;

d) u organizování soutěží, výstav a veletrhů a účasti na nich:

i) poplatky za účast;

ii) cestovní náklady;

iii) publikační náklady;

iv) nájemné výstavních prostor.

3. Celková částka veřejného příspěvku poskytnutá podle odstavce 2 nesmí během tříletého období překročit 100000 eur na příjemce nebo 50 % způsobilých nákladů, přičemž se bere v úvahu vyšší částka. Pro účely výpočtu částky podpory se za příjemce považuje osoba, která technickou pomoc přijímá.

4. K podpoře musí mít přístup každá způsobilá osoba v dotčené oblasti, na základě objektivně stanovených podmínek. Pokud technickou pomoc nabízejí seskupení producentů nebo jiné vzájemně se podporující zemědělské organizace, nesmí členství v těchto seskupeních nebo organizacích být podmínkou přístupu ke službě. Jakýkoliv příspěvek nečlena na administrativní náklady dotyčného seskupení nebo organizace musí být omezen na náklady za poskytnutí služby.

5. Pokud výběr poskytovatele technické pomoci není ponechán na příjemci této služby, musí být takový poskytovatel vybrán a odměněn v souladu s tržními zásadami, nediskriminačním způsobem a v případě potřeby s použitím postupů pro zadávání veřejných zakázek podle právních předpisů Společenství a v každém případě musí být výběr uveřejněn způsobem dostatečným pro zajištění volné hospodářské soutěže na trhu a umožňujícím kontrolu nestrannosti pravidel zadávacího řízení.

Článek 15

Podpora odvětví živočišné výroby

Níže uvedená podpora podnikům působícím v odvětví živočišné výroby je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy:

a) podpora až do výše 100 % na krytí administrativních nákladů přímo souvisejících se zřízením a vedením plemenných knih;

b) podpora až do výše 70 % nákladů na testy prováděné třetími osobami nebo jménem třetích osob, za účelem určení genetické jakosti nebo výnosu hospodářských zvířat, s výjimkou kontrol prováděných vlastníkem hospodářských zvířat a běžných kontrol týkajících se jakosti mléka;

c) podpora až do výše 40 % způsobilých nákladů vyjmenovaných v článku 4 souvisejících s investicemi do reprodukčních center nebo do zavádění nových chovných technik nebo praktik do hospodářství, s výjimkou nákladů souvisejících se zaváděním nebo prováděním inseminace;

d) podpora až do výše 100 % nákladů na testy TSE.

U povinného testování skotu, poraženého k lidské spotřebě, na BSE však nesmí celková přímá a nepřímá podpora, včetně plateb Společenství, překročit celkem 40 eur na test. Tato částka představuje celkovou cenu testování, včetně odběru vzorku, přepravy, testy, skladování a likvidace vzorku. Povinnost testování se může zakládat na právních předpisech Společenství nebo vnitrostátních právních předpisech.

Státní podpora na náklady související s testy TSE se vyplácí hospodářskému subjektu u nějž se odebírají vzorky k testování. Pro usnadnění správy takových státních podpor se však může podpora namísto toho vyplácet laboratoři, za podmínky, že bude moci být prokázáno, že se celá částka státní podpory předá hospodářskému subjektu. Státní podpora, kterou přímo nebo nepřímo přijal hospodářský subjekt u nějž byly odebrány vzorky k testování, se musí odrazit v odpovídajícím snížení cen požadovaných tímto hospodářským subjektem.

Článek 16

Podpora stanovená v některých nařízeních Rady

Níže uvedené podpory malým a středním podnikům jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy:

a) příspěvky členských států splňující všechny podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 2702/1999 ze dne 14. prosince 1999 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů ve třetích zemích [15], a zejména v čl. 9 odst. 3 uvedeného nařízení;

b) příspěvky členských států splňující všechny podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 2826/2000 ze dne 19. prosince 2000 o informačních a propagačních opatřeních pro zemědělské produkty na vnitřním trhu [16], a zejména v čl. 9 odst. 2, 3 a 4 uvedeného nařízení;

c) podpora poskytnutá členskými státy splňující všechny podmínky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií [17], a zejména v čl. 13 odst. 4 uvedeného nařízení;

d) podpora poskytnutá členskými státy splňující všechny podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1255/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s mlékem a mléčnými výrobky [18], a zejména v čl. 14 odst. 2 uvedeného nařízení;

e) podpora poskytnutá členskými státy splňující všechny podmínky stanovené v nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s hovězím a telecím masem [19], a zejména v čl. 6 odst. 5 a článku 14 uvedeného nařízení;

f) podpora poskytnutá členskými státy v souladu s články 3 a 4 nařízení Komise (ES) č. 2777/2000 ze dne 18. prosince 2000 o přijetí mimořádných opatření na podporu trhu s hovězím masem [20];

g) podpora poskytnutá členskými státy v souladu s čl. 6 odst. 3 druhým pododstavcem nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě [21];

h) podpora poskytnutá členskými státy v souladu s čl. 15 odst. 6 nařízení Rady (ES) č. 2200/96 ze dne 28. října 1996 o společné organizaci trhu s ovocem a zeleninou [22].

KAPITOLA 3

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

Kroky předcházející poskytnutí podpory

1. Aby byla vyňata podle tohoto nařízení může být podpora stanovená režimem podpory poskytnuta pouze na činnosti podniknuté nebo služby obdržené až po zavedení a zveřejnění režimu podpory v souladu s tímto nařízením.

Pokud režim podpory zakládá automatické právo na příjem podpory bez dalších administrativních kroků, může být podpora poskytnuta až po zavedení a zveřejnění režimu podpory v souladu s tímto nařízením.

Pokud režim podpor požaduje podání žádosti o podporu u dotyčného příslušného orgánu, může být podpora poskytnuta až po splnění níže uvedených podmínek:

a) režim podpory musí být zaveden a zveřejněn v souladu s tímto nařízením;

b) žádost o podporu musí být řádně podána u dotyčného příslušného orgánu;

c) žádost musí přijmout dotyčný příslušný orgán způsobem, který zavazuje uvedený orgán k poskytnutí podpory a jenž jasně uvádí částku podpory, která se má vyplatit, nebo jak se má tato částka vypočítat; příslušný orgán může žádost přijmout pouze tehdy, pokud rozpočet na podporu nebo režim podpory není vyčerpán.

2. Aby bylo možno jednotlivou podporu mimo jakýkoliv režim vyjmout podle tohoto nařízení, může být podpora na podniknuté činnosti nebo obdržené služby poskytnuta až po splnění podmínek odst. 1 třetího pododstavce písm. b) a c).

Článek 18

Kumulace

1. Stropy podpory stanovené v článcích 4 až 15 se použijí bez ohledu na to, zda podpora projektu nebo činnosti je zcela financována ze státních zdrojů nebo je spolufinancována Společenstvím.

2. Podpora vyňatá tímto nařízením nemůže být kumulována s jakoukoliv jinou státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, ani s finančními příspěvky poskytovanými členskými státy nebo Společenstvím v souvislosti se stejnými způsobilými náklady podle čl. 51 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1257/1999, pokud by taková kumulace způsobila překročení maximální míry stanovené v tomto nařízení.

3. Pokud členský stát poskytne podniku podporu uvedenou v článku 8, 10, 13 nebo 14 tohoto nařízení, uvědomí podnik o tom, že taková podpora se uděluje na základě příslušného článku tohoto nařízení. Členský stát od dotyčného podniku obdrží úplné informace o jiných podobných přijatých podporách. U podpor uvedených v článcích 13 a 14 se tyto informace týkají podobných podpor přijatých během tří předcházejících let.

Členský stát může novou podporu poskytnout až poté, co prověřil, že tím nedojde ke zvýšení celkové částky podpory poskytnuté podle některého z těchto článků, které by způsobilo během daného období překročení stopu stanoveného v příslušném článku.

Článek 19

Transparentnost a kontrola

1. Nejpozději deset pracovních dní před vstupem režimu podpory v platnost nebo poskytnutím jednotlivé podpory mimo jakýkoli režim podpory vyňatý tímto nařízením zašlou členské státy Komisi za účelem zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie souhrn údajů týkajících se takového režimu podpory nebo jednotlivé podpory ve formě stanovené v příloze I. Tento souhrn se zašle v elektronické podobě. Komise do pěti pracovních dnů po přijetí souhrnu zašle oznámení o přijetí spolu s identifikačním číslem a uveřejní souhrn na internetu.

2. Členské státy vedou podrobné záznamy o režimech podpory vyňatých tímto nařízením, jednotlivých podporách poskytovaných v rámci těchto režimů a jednotlivých podporách vyňatých tímto nařízením, které jsou poskytovány mimo kterýkoli stávající režim. Takové záznamy obsahují všechny informace nezbytné k ověření, že podmínky pro vynětí stanovené v tomto nařízení jsou splněny, včetně údajů o postavení podniku jakožto malého až středního podniku (MSP). Členské státy vedou záznam týkající se jednotlivých podpor po dobu 10 let ode dne, kdy byly poskytnuty, a týkající se režimu podpor po dobu 10 let ode dne, kdy byla v rámci takového režimu poskytnuta poslední jednotlivá podpora. Na písemnou žádost poskytnou dotyčné členské státy Komisi ve lhůtě 20 pracovních dnů nebo v delší lhůtě případně stanovené v žádosti všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k posouzení, zda byly splněny podmínky tohoto nařízení.

3. Pokud členský stát zavedl ústřední rejstřík jednotlivě poskytnutých podpor podle článků 8, 10, 13 nebo 14, obsahující úplné údaje o každé z těchto podpor poskytnutých jakýmkoliv orgánem daného členského státu, pak se požadavek čl. 18 odst. 3 prvního pododstavce již nepoužije od chvíle, kdy rejstřík pokrývá období tří let.

4. Členské státy vypracují zprávu o použití tohoto nařízení pro každý celý kalendářní rok nebo jeho část, během které se toto nařízení použije, podle vzoru stanoveného v příloze II, v elektronické podobě. Tato zpráva může být součástí výroční zprávy, kterou mají členské státy předkládat podle čl. 21 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 [23] a která se podává do 30. června roku následujícího po kalendářním roce, k němuž se zpráva vztahuje.

5. Jakmile vstoupí v platnost režim podpory nebo je poskytnuta jednotlivá podpora mimo jakýkoliv režim vyňatý tímto nařízením, uveřejní členské státy na internetu úplné znění tohoto režimu podpory nebo kritéria a podmínky, podle kterých je taková jednotlivá podpora poskytována. Adresa webových stránek se Komisi sdělí spolu se souhrnem údajů o podpoře, požadovaným podle odstavce 1. Adresu je též třeba uvádět ve výroční zprávě podávané podle odstavce 4.

Článek 20

Vstup v platnost a účinnost

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Jeho použitelnost končí dnem 31. prosince 2006.

2. Oznámení, o kterých nebude rozhodnuto v den vstupu tohoto nařízení v platnost, budou posouzena podle jeho ustanovení. Pokud podmínky tohoto nařízení nebudou dodrženy, prošetří Komise taková nevyřízená oznámení podle pokynů Společenství týkajících se státní podpory v odvětví zemědělství.

Jednotlivá podpora a režimy podpory zavedené před datem vstupu tohoto nařízení v platnost a podpora poskytnutá podle těchto režimů bez povolení Komise a při porušení oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy jsou slučitelné se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty podle tohoto nařízení, pokud splňují podmínky stanovené v článku 3 tohoto nařízení, s výjimkou požadavků v odstavci 1 a v odst. 2 písm. b) a c) uvedeného článku, podle nichž má být učiněn výslovný odkaz na toto nařízení a souhrn podle čl. 19 odst. 1 má být předložen před poskytnutím podpory. Jakákoli podpora, která podmínky nesplňuje, bude hodnocena Komisí v souladu s příslušnými rámci, pokyny, sděleními a oznámeními.

3. Režim podpory vyňatý podle tohoto nařízení zůstane vyňatý po adaptační období šesti měsíců od data stanoveného v odst. 1 druhém pododstavci.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2003.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.

[2] Úř. věst. C 194, 15.8.2003, s. 2.

[3] Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 33.

[4] Úř. věst. C 28, 1.2.2000, s. 2 (Opravená verze Úř. věst. C 232, 12.8.2000, s. 17).

[5] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[6] Úř. věst. C 252, 12.9.2001, s. 5.

[7] Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22.

[8] Úř. věst. L 182, 3.7.1987, s. 36.

[9] Úř. věst. L 270, 21.10.2003, s. 70.

[10] Úř. věst. L 161, 26.6.1999, s. 1.

[11] Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

[12] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 1.

[13] Úř. věst. L 208, 24.7.1992, s. 9.

[14] Úř. věst. L 198, 22.7.1991, s. 1.

[15] Úř. věst. L 327, 21.12.1999, s. 7.

[16] Úř. věst. L 328, 23.12.2000, s. 2.

[17] Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1.

[18] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 48.

[19] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21.

[20] Úř. věst. L 321, 19.12.2000, s. 47.

[21] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

[22] Úř. věst. L 297, 21.11.1996, s. 1.

[23] Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------