2004/22/ESSměrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES ze dne 31. března 2004 o měřicích přístrojích (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 135, 30.4.2004, s. 1-80 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 31. března 2004 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 30. dubna 2004 Nabývá účinnosti: 30. října 2006
Platnost předpisu: Ne Pozbývá platnosti: 20. dubna 2016

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/22/ES

ze dne 31. března 2004

o měřicích přístrojích

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 95 uvedené smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [3],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Na řadu měřicích přístrojů se vztahují zvláštní směrnice přijaté na základě směrnice 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly [4]. Zvláštní směrnice, které jsou technicky zastaralé, je třeba zrušit a nahradit samostatnou směrnicí, v souladu s usnesením Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normalizaci [5].

(2) Přesné a ověřitelné měřicí přístroje lze používat pro různá měření. Ta měření, která odpovídají veřejnému zájmu, ochraně veřejného zdraví, bezpečnosti a pořádku, ochraně životního prostředí a spotřebitele, vybírání daní a poplatků a poctivého obchodování, a která různým způsobem, přímo nebo nepřímo, ovlivňují každodenní život občanů, mohou vyžadovat použití právně kontrolovaných měřících přístrojů.

(3) Právní metrologická kontrola nesmí vést k překážkám volného pohybu měřicích přístrojů. Ustanovení, která se na ně vztahují, by měla být ve všech členských státech stejná a prokázání shody by mělo být přijato v rámci celého Společenství.

(4) Právní metrologická kontrola vyžaduje soulad se zvláštními požadavky na provoz. Požadavky na provoz, které musí měřicí přístroje splňovat, by měly zajišťovat vysoký stupeň ochrany. Posuzování shody musí poskytovat vysokou úroveň spolehlivosti.

(5) Členské státy by měly ukládat právní metrologickou kontrolu jako obecné pravidlo. Je-li předepsána právní metrologická kontrola, je nutné používat pouze ty měřicí přístroje, které splňují společné požadavky na provoz.

(6) Zásada volného výběru zavedená touto směrnicí, podle které mohou členské státy vykonávat své právo rozhodnout, zda podřídí nebo nepodřídí regulaci měřicí přístroj, na nějž se vztahuje tato směrnice, by měla být použitelná pouze v takovém rozsahu, aby nezpůsobila nekalou hospodářskou soutěž.

(7) Odpovědnost výrobce za soulad s požadavky této směrnice by měla být výslovně stanovena.

(8) Provoz měřicích přístrojů je zvláště citlivý na okolní prostředí, zejména pak na elektromagnetické prostředí. Odolnost měřicích přístrojů proti elektromagnetickému rušení tvoří nedílnou součást této směrnice. Požadavky na odolnost stanovené ve směrnici 89/336/EHS ze dne 3. května 1989 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility [6] by proto neměly být použitelné.

(9) Právní předpisy Společenství by měly stanovit základní požadavky, které nebrání technickému pokroku. Proto by právní požadavky měly být přednostně požadavky na provoz. Ustanovení k odstranění technických překážek obchodu by měla být v souladu s usnesením Rady ze dne 7. května 1985 o novém přístupu k technické harmonizaci a normalizaci.

(10) Aby bylo možné vzít v úvahu rozdíly v klimatických podmínkách nebo různé úrovně ochrany spotřebitele, které mohou existovat na vnitrostátní úrovni, mohou základní požadavky vést ke stanovení tříd přesnosti nebo tříd prostředí.

(11) Aby se zjednodušila práce spočívající v prokazování shody se základními požadavky a aby bylo možné shodu posoudit, je vhodné mít harmonizované normy. Tyto harmonizované normy jsou vypracovávány soukromoprávními subjekty a měly by si zachovat povahu nezávazných dokumentů. Pro tento účel jsou Evropský výbor pro normalizaci (CEN), Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) a Evropský institut pro normalizaci v telekomunikacích (ETSI) uznány za subjekty příslušné k přijímání harmonizovaných norem v souladu s obecnými řídicími zásadami pro spolupráci mezi Komisí a evropskými normalizačními subjekty, které byly podepsány dne 13. listopadu 1984.

(12) Technické specifikace a požadavky na provoz v mezinárodně dohodnutých normativních dokumentech mohou být také zčásti nebo zcela v souladu se základními požadavky stanovenými touto směrnicí. V takových případech může být používání těchto mezinárodně dohodnutých normativních dokumentů alternativou k používání harmonizovaných norem a za určitých podmínek zajišťuje předpoklad shody.

(13) Shoda se základními požadavky stanovenými v této směrnici může být rovněž zajištěná specifikacemi, které nejsou obsaženy v evropské technické normě nebo v mezinárodně dohodnutém normativním dokumentu. Použití evropských technických norem nebo mezinárodně dohodnutých normativních dokumentů by proto mělo být volitelné.

(14) Posuzování shody přístrojových podskupin by se mělo provádět v souladu s toto směrnicí. Jestliže se přístrojové podskupiny prodávají samostatně a nezávisle na přístroji, mělo by se posuzování shody provádět nezávisle na dotyčném přístroji.

(15) Stav techniky v oboru technologie měření podléhá neustálému vývoji, což může vyvolat změny v potřebách posuzování shody. Pro každou kategorii měření, popřípadě pro přístrojové podskupiny, proto musí existovat vhodný postup nebo volba mezi různými postupy s rovnocennou náročností. Přijaté postupy odpovídají postupům uvedeným v rozhodnutí Rady 93/465/EHS ze dne 22. července 1993 o modulech pro různé fáze postupů posuzování shody a o pravidlech pro připojování a používání označení shody CE, které jsou určeny k použití ve směrnicích technické harmonizace [7]. Aby však bylo možné vzít v úvahu specifická hlediska metrologické kontroly, je možné zavést u těchto modulů určité odchylky. Je třeba připojit ustanovení týkající se připojování označení CE během výrobního procesu.

(16) Neustálý vývoj technologie měření a snahy zúčastněných osob zasahovat do osvědčování kladou důraz na potřebu zajistit pro průmyslové výrobky konzistentní postupy posuzování shody podle požadavků usnesení Rady ze dne 10. listopadu 2003 [8].

(17) Členské státy by neměly bránit uvádění měřicích přístrojů, které jsou opatřeny označením CE a doplňkovým metrologickým označením v souladu s touto směrnicí, na trh a do provozu.

(18) Členské státy by měly přijmout vhodná opatření, aby zabránily uvádění přístrojů, kterou nejsou ve shodě s touto směrnicí, na trh nebo do provozu. K tomuto účelu je nezbytná odpovídající spolupráce mezi příslušnými orgány členských států, která by zajistila dosažení tohoto cíle v měřítku Společenství.

(19) Výrobci by měli být informováni o důvodech, které byly příčinou přijetí záporných rozhodnutí týkajících se jejich výrobků, a o jim dostupných opravných prostředcích.

(20) Výrobci by měli mít možnost během přechodného období vykonávat práva získaná před vstupem této směrnice v platnost.

(21) Vnitrostátní specifikace, které se týkají příslušných platných vnitrostátních požadavků, by neměly být v rozporu s ustanoveními této směrnice o uvádění do provozu.

(22) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [9].

(23) Činnost Výboru pro měřicí přístroje by měla zahrnovat vhodné konzultace se zástupci zúčastněných osob.

(24) Směrnice 71/318/EHS, 71/319/EHS, 71/348/EHS, 73/362/EHS, 75/33/EHS, pokud jde o měřidla definovaná v příloze MI-001 této směrnice, 75/410/EHS, 76/891/EHS, 77/95/EHS, 77/313/EHS, 78/1031/EHS a 79/830/EHS by proto měly být zrušeny,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na zařízení a systémy s měřicí funkcí definované ve zvláštních přílohách pro přístroje, a sice pro vodoměry (MI-001), plynoměry a přepočítávače množství plynu (MI-002), elektroměry k měření činné energie (MI-003), měřiče tepla (MI-004), měřicí systémy pro kontinuální a dynamické měření množství kapalin jiných než voda (MI-005), váhy s automatickou činností (MI-006), taxametry (MI-007), hmotné měrky (MI-008), přístroje pro měření rozměrů (MI-009) a analyzátory výfukových plynů (MI-010).

Článek 2

1. Členské státy mohou nařídit použití měřicích přístrojů uvedených v článku 1 pro měřící práce z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, ochrany spotřebitelů, vybírání daní a poplatků a poctivého obchodování, jestliže to považují za důvodné.

2. Jestliže členské státy takové použití nenařídí, oznámí důvody svého rozhodnutí Komisi a ostatním členským státům.

Článek 3

Účel

Tato směrnice stanoví požadavky, které zařízení a systémy uvedené v článku 1 musí splňovat s ohledem na jejich uvádění na trh nebo do provozu pro práce uvedené v čl. 2 odst. 1.

Tato směrnice je zvláštní směrnicí, pokud jde o požadavky na elektromagnetickou odolnost ve smyslu čl. 2 odst. 2 směrnice 89/336/EHS. Směrnice 89/336/EHS se použije i nadále, pokud jde o požadavky týkající se elektromagnetického vyzařování.

Článek 4

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) "měřicím přístrojem" zařízení nebo systém s měřicí funkcí, na které se vztahují články 1 a 3;

b) "přístrojovou podskupinou" technické zařízení uvedené jako takové ve zvláštních přílohách, které pracuje nezávisle a tvoří měřicí přístroj společně

- s dalšími přístrojovými podskupinami, se kterými je kompatibilní, nebo

- s měřicím přístrojem, se kterým je kompatibilní;

c) "právní metrologickou kontrolou" kontrola měření v oblasti použití měřicího přístroje z důvodů veřejného zájmu, ochrany veřejného zdraví, bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, vybírání daní a poplatků, ochrany spotřebitelů a poctivého obchodování;

d) "výrobcem" fyzická nebo právnická osoba odpovědná za shodu měřicího přístroje s touto směrnicí vzhledem k uvádění přístroje na trh pod vlastním jménem nebo uvádění přístroje do provozu pro vlastní potřebu;

e) "uvedením na trh" první zpřístupnění přístroje na trhu Společenství pro konečného uživatele, za úhradu nebo zdarma;

f) "uvedením do provozu" první použití přístroje určeného pro konečného uživatele pro určené účely;

g) "zplnomocněným zástupcem" fyzická nebo právnická osoba, která je usazená ve Společenství a byla písemnou formou pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při určených pracích ve smyslu této směrnice;

h) "harmonizovanou normou" technická specifikace přijatá CEN, CENELEC nebo ETSI nebo společně dvěma nebo všemi těmito organizacemi na žádost Komise v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů [10] a která byla vypracována v souladu s obecnými řídicími zásadami, na kterých se shodla Komise s evropskými normalizačními organizacemi;

i) "normativním dokumentem" dokument, který obsahuje technické specifikace přijaté Mezinárodní organizací pro legální metrologii (OIML) a na který se vztahuje postup uvedený v čl. 16 odst. 1.

Článek 5

Použitelnost pro přístrojové podskupiny

Pokud existují zvláštní přílohy, které stanovují základní požadavky pro přístrojové podskupiny, uplatňují ustanovení této směrnice obdobně na tyto přístrojové podskupiny.

Přístrojové podskupiny a měřicí přístroje lze pro účely zjišťování shody posuzovat nezávisle a odděleně.

Článek 6

Základní požadavky a posuzování shody

1. Měřicí přístroj musí splňovat základní požadavky stanovené v příloze I a v příslušné zvláštní příloze pro daný přístroj.

Členské státy mohou vyžadovat, pokud je to nezbytné pro správné používání přístroje, aby informace uvedené v příloze I nebo v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje byly poskytovány v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém se daný přístroj uvádí na trh.

2. Shoda měřicího přístroje se základními požadavky se posuzuje podle článku 9.

Článek 7

Označení shody

1. Shoda měřicího přístroje se všemi ustanoveními této směrnice musí být vyznačena umístěním označení CE a doplňkového metrologického označení v souladu s článkem 17.

2. Označení CE a doplňkové metrologické označení jsou připojovány výrobcem nebo na jeho odpovědnost. Pokud je to odůvodněné, mohou být tato označení připojena na přístroj během výrobního procesu.

3. Je zakázáno připojovat na měřicí přístroj označení, které by mohlo uvádět třetí osoby v omyl ohledně významu a tvaru označení CE nebo doplňkového metrologického označení. Na měřicí přístroj lze připevnit jakékoliv jiné označení za předpokladu, že tím není snížena viditelnost a čitelnost označení CE a doplňkového metrologického označení.

4. Pokud se na měřicí přístroj vztahují opatření přijatá podle jiných směrnic, které se týkají jiných hledisek a v nichž se rovněž stanoví připojení označení CE, vyjadřuje toto označení, že se u daného přístroje rovněž předpokládá shoda s požadavky těchto jiných směrnic. V tom případě musí být v dokumentech, upozorněních nebo návodech, které jsou těmito směrnicemi vyžadovány a které jsou k měřicímu přístroji přiloženy, uvedeny odkazy na uvedené směrnice, jak byly zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 8

Uvádění na trh a do provozu

1. Členské státy nesmějí bránit z důvodů vyplývajících z této směrnice uvádění žádného měřicího přístroje, který je opatřen označením CE a doplňkovým metrologickým označením v souladu s článkem 7, na trh nebo do provozu.

2. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že měřicí přístroje smějí být uváděny na trh a do provozu pouze tehdy, jestliže splňují požadavky této směrnice.

3. Členský stát může požadovat, aby měřicí přístroj splňoval požadavky na uvedení do provozu, které jsou z hlediska místních klimatických podmínek odůvodněné. V tom případě členský stát vybere z tabulky 1 přílohy I vhodnou dolní a horní mez teploty; kromě toho může stanovit vlhkost (s kondenzací nebo bez kondenzace) a uvést, zda se předpokládá umístění přístroje v otevřeném nebo uzavřeném prostoru.

4. Jestliže jsou pro měřicí přístroj definovány různé třídy přesnosti,

a) mohou zvláštní přílohy pro přístroje pod nadpisem "Uvedení do provozu" udávat třídu nebo třídy přesnosti, které se pro určité aplikace používají;

b) ve všech ostatních případech může členský stát určit třídy přesnosti v rámci definovaných tříd, které se mají používat pro určité aplikace, za předpokladu, že na svém území umožní používání všech tříd přesnosti.

V obou výše uvedených případech a) i b) může být používán měřicí přístroj s lepší třídou přesnosti, pokud se tak vlastník rozhodne.

5. Členské státy nesmějí na veletrzích, výstavách, předváděcích akcích a podobně bránit předvádění přístrojů, které nejsou ve shodě s touto směrnicí, za předpokladu, že tuto skutečnost a rovněž to, že je nelze uvádět na trh nebo do provozu, dokud nedosáhnou shody, jasně uvádí zřetelné označení.

Článek 9

Posuzování shody

Posuzování shody měřicího přístroje s příslušnými základními požadavky se provádí, podle volby výrobce, jedním z postupů posuzování shody uvedených ve zvláštní příloze pro přístroje. Výrobce v případě potřeby poskytne podle článku 10 technickou dokumentaci ke specifickým přístrojům nebo skupině přístrojů.

Moduly pro posuzování shody, ze kterých se skládají příslušné postupy, jsou popsány v přílohách A až H1.

Záznamy a korespondence vztahující se k posuzování shody se vypracují v úředním jazyce nebo jazycích členského státu, ve kterém je oznámený subjekt provádějící postupy posuzování shody usazen, nebo v jazyce, který je pro tento subjekt přijatelný.

Článek 10

Technická dokumentace

1. Technická dokumentace musí srozumitelně vystihovat návrh, výrobu a funkci měřicího přístroje a musí umožňovat posouzení jeho shody s příslušnými požadavky této směrnice.

2. Technická dokumentace musí být dostatečně podrobná, aby byla zajištěna

- definice metrologických vlastností,

- reprodukovatelnost metrologických funkcí vyráběných přístrojů, jestliže jsou správně justovány pomocí vhodných určených prostředků,

- a celistvost přístroje.

3. Nakolik je to potřebné pro posuzování a identifikaci typu nebo přístroje, musí technická dokumentace obsahovat:

a) celkový popis přístroje;

b) koncepční návrh, výrobní výkresy a schémata součástí, přístrojových podskupin, obvodů atd.;

c) výrobní postupy zajišťující shodnost výroby;

d) popřípadě popis elektronických zařízení s výkresy, schématy, vývojovými diagramy logických obvodů a obecnými informacemi o vlastnostech a funkci prvků programového vybavení;

e) popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení písmen b), c) a d) včetně funkce přístroje;

f) seznam norem nebo normativních dokumentů podle článku 13, které byly zcela nebo zčásti použity;

g) popisy řešení zvolených pro splnění základních požadavků, pokud nebyly použity normy nebo normativní dokumenty podle článku 13;

h) výsledky konstrukčních výpočtů, provedených kontrol atd.;

i) v případě potřeby výsledky odpovídajících zkoušek dokazující, že typ nebo přístroje jsou v souladu

- s požadavky směrnice za deklarovaných stanovených pracovních podmínek a za stanovených rušení prostředí,

- se specifikacemi odolnosti pro plynoměry, vodoměry, měřiče tepla a pro měřicí systémy pro kapaliny jiné než voda;

j) osvědčení ES přezkoušení typu nebo osvědčení ES přezkoumání návrhu u přístrojů, které obsahují části shodné s těmi, které byly použity v návrhu.

4. Výrobce musí stanovit, kde mají být umístěny plomby a značky.

5. V případě potřeby musí výrobce stanovit podmínky pro kompatibilitu s rozhraními a přístrojovými podskupinami.

Článek 11

Oznámení

1. Členské státy oznamují ostatním členským státům a Komisi subjekty spadající do jejich pravomoci, které určily k provádění úkolů souvisejících s moduly posuzování shody podle článku 9, spolu s identifikačními čísly, která jim byla Komisí přidělena podle odstavce 4 tohoto článku, druh nebo druhy měřicích přístrojů, pro které byl každý ze subjektů určen, a popřípadě také třídy přesnosti přístrojů, měřicí rozsah, technologii měření a jakékoliv další vlastnosti přístroje, které omezují oblast působnosti oznámení.

2. Členské státy použijí pro určení těchto subjektů kritéria stanovená v článku 12. U subjektů, které splňují kritéria uvedená ve vnitrostátních normách provádějících související harmonizované normy, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, se předpokládá, že odpovídající kritéria splňují. Členské státy zveřejní odkazy na tyto vnitrostátní normy.

Jestliže členský stát nezavedl pro úkoly uvedené v článku 2 vnitrostátní právní předpisy, ponechává si právo určit a oznamovat subjekt pro práce související s tímto přístrojem.

3. Členský stát, který subjekt oznámil,

- zajistí, aby tento subjekt i nadále splňoval kritéria stanovená v článku 12,

- vezme toto oznámení zpět, pokud zjistí, že daný subjekt již stanovená kritéria nesplňuje.

O každém zpětvzetí oznámení neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi.

4. Každému ze subjektů, které mají být oznámeny, přidělí Komise identifikační číslo. Komise zveřejní seznam oznámených subjektů spolu s informacemi týkajícími se oblasti působnosti oznámení uvedené v odstavci 1 v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a zajistí, aby byl tento seznam pravidelně aktualizován.

Článek 12

Kritéria, která musí určené subjekty splňovat

Členské státy musí při určení subjektů podle čl. 11 odst. 1 používat tato kritéria.

1. Subjektem, jeho ředitelem a pracovníky zapojenými do úkolů souvisejících s posuzováním shody nesmějí být osoby, které navrhují, vyrábějí, dodávají, instalují nebo používají měřicí přístroje, jejichž inspekci provádějí, ani zplnomocněný zástupce některé z těchto osob. Nesmějí se podílet ani přímo, ani jako zástupci osob, které se na těchto činnostech podílejí, na návrhu, výrobě, prodeji ani údržbě přístrojů. Předešlá kritéria však nijak nevylučují možnost výměny technických informací mezi výrobcem a uvedeným subjektem pro účely posuzování shody.

2. Subjekt, jeho ředitel a pracovníci zapojení do úkolů souvisejících s posuzováním shody nesmějí být vystaveni žádným tlakům a podnětům, zejména finančním, které by mohly ovlivnit jejich rozhodování nebo výsledky jejich posuzování shody, zejména ze strany osob nebo skupin osob, které mají na výsledcích posuzování zájem.

3. Úkoly související s posuzováním shody musí být prováděny na nejvyšší úrovni profesionální důvěryhodnosti a vyžadují maximální způsobilost v oblasti metrologie. Jestliže si subjekt zajišťuje některé úkoly subdodavatelsky, musí nejprve zajistit, že subdodavatel splňuje ustanovení této směrnice, a zejména tohoto článku. Subjekt musí uchovávat pro potřeby oznamujícího orgánu související dokumenty posuzující kvalifikace subdodavatelů a činnosti jimi prováděné podle této směrnice.

4. Subjekt musí být schopen provádět všechny úkoly posuzování shody, pro které byl určen, ať již tyto úkoly provádí subjekt samotný, nebo jsou prováděny jeho jménem a na jeho odpovědnost. Musí mít k dispozici nezbytné pracovníky a musí mít přístup k potřebnému vybavení, aby mohl řádně vykonávat technické a administrativní úkony spojené s posuzováním shody.

5. Pracovníci subjektu musí mít

- řádné technické a odborné vzdělání zahrnující všechny úkony posuzování shody, pro které byl subjekt určen;

- dostatečné znalosti předpisů týkajících se úkonů, které provádějí, a náležité zkušenosti s těmito úkony;

- náležitou schopnost vypracovat osvědčení, záznamy a zprávy, jimiž se dokládají provedené úkony.

6. Musí být zaručena nestrannost subjektu, jeho ředitele a pracovníků. Odměňování subjektu nesmí záviset na výsledcích provedených úkonů. Odměňování ředitele subjektu a jeho pracovníků nesmí záviset na počtu provedených úkonů, ani na jejich výsledcích.

7. Subjekt uzavře pojištění zákonné odpovědnosti, pokud jeho zákonnou odpovědnost nepřevzal členský stát v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

8. Ředitel subjektu a jeho pracovníci zachovávají profesní tajemství ohledně všech informací získaných při plnění svých povinnosti na základě této směrnice, s výjimkou styku s orgánem členského státu, který jej určil.

Článek 13

Harmonizované normy a normativní dokumenty

1. Členské státy předpokládají shodu se základními požadavky uvedenými v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje u měřicího přístroje, který je v souladu s prvky vnitrostátních norem provádějících evropskou harmonizovanou normu vztahující se na příslušný měřicí přístroj, které odpovídají příslušným prvkům této evropské harmonizované normy, na niž byly zveřejněny odkazy v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Jestliže měřicí přístroj splňuje prvky vnitrostátních norem uvedených v prvním pododstavci pouze částečně, předpokládají členské státy shodu s těmi základními požadavky, které odpovídají prvkům vnitrostátních norem, které přístroj splňuje.

Členské státy zveřejní odkazy na vnitrostátní normy uvedené v prvním pododstavci.

2. Členské státy předpokládají shodu se základními požadavky uvedenými v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje u měřicího přístroje, který splňuje odpovídající části normativních dokumentů a seznamů uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. a), na něž byly zveřejněny odkazy v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

Jestliže měřicí přístroj je v souladu s normativním dokumentem zmíněným v prvním pododstavci pouze částečně, předpokládají členské státy shodu s těmi základními požadavky, které odpovídají článkům normativního dokumentu, s kterými je přístroj v souladu.

Členské státy zveřejní odkazy na normativní dokument uvedený v prvním pododstavci.

3. Výrobce si může zvolit jakékoliv technické řešení, které splňuje základní požadavky uvedené v příloze I a v příslušných zvláštních směrnicích pro přístroje (MI-001 až MI-010). Aby mohl výrobce využít předpoklad shody, musí navíc správně použít řešení uvedená buď v patřičných evropských harmonizovaných normách, nebo v odpovídajících částech normativních dokumentů a seznamů podle odstavců 1 a 2.

4. Členské státy předpokládají shodu s náležitými zkouškami uvedenými v čl. 10 písm. i), jestliže byl proveden odpovídající program zkoušek v souladu se souvisejícími dokumenty uvedenými v odstavcích 1 až 3 a jestliže výsledky zkoušek zajišťují shodu se základními požadavky.

Článek 14

Stálý výbor

Jestliže má členský stát nebo Komise za to, že evropská harmonizovaná norma podle čl. 13 odst. 1 zcela nesplňuje základní požadavky uvedené v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje, přednese tento členský stát nebo Komise věc stálému výboru zřízenému článkem 5 směrnice 98/34/ES a uvede své důvody. Výbor vydá stanovisko co nejdříve.

S ohledem na stanovisko výboru Komise uvědomí členské státy o tom, zda je či není nutné stáhnout odkazy na tyto vnitrostátní normy ze zveřejnění podle čl. 13 odst. 1 třetího pododstavce.

Článek 15

Výbor pro měřicí přístroje

1. Komisi je nápomocen Výbor pro měřicí přístroje.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 3 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článku 8 zmíněného rozhodnutí.

3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

4. Výbor přijme svůj jednací řád.

5. Komise zajistí, že informace o zamýšlených opatřeních uvedených v článku 16 jsou v řádné lhůtě dostupné zúčastněným osobám.

Článek 16

Funkce výboru pro měřicí přístroje

1. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu postupem podle čl. 15 odst. 2 přijmout veškerá vhodná opatření, aby

a) určila normativní dokumenty zpracované OIML a vypracovala seznam částí těchto dokumentů, soulad s nimiž zajišťuje předpokládanou shodu s odpovídajícími základními požadavky této směrnice;

b) zveřejnila odkazy na normativní dokumenty a seznam uvedené v písmenu a) v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

2. Komise může na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a postupem podle čl. 15 odst. 3 přijmout veškerá vhodná opatření, aby změnila zvláštní přílohy pro přístroje (MI-001 až MI-010), pokud jde o

- maximální dovolené chyby a třídy přesnosti,

- stanovené pracovní podmínky,

- hodnoty kritické změny,

- rušení.

3. Jestliže má členský stát nebo Komise za to, že normativní dokument, na nějž byly v souladu s odst. 1 písm. b) zveřejněny odkazy v řadě C Úředního věstníku Evropské unie, zcela nesplňuje základní požadavky uvedené v příloze I a v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje, přednese tento členský stát nebo Komise věc Výboru pro měřicí přístroje a uvede své důvody.

Komise postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 uvědomí členské státy o tom, zda je či není nutné stáhnout odkazy na tento normativní dokument ze zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Členské státy mohou přijmout vhodná opatření za účelem vedení konzultací se zúčastněnými osobami na vnitrostátní úrovni o činnosti OIML, která se týká oblasti působnosti této směrnice.

Článek 17

Označení

1. Označení CE uvedené v článku 7 se skládá z iniciál "CE" podle návrhu uvedeného v bodě I.B písm. d) přílohy rozhodnutí 93/465/EHS. Označení CE musí být nejméně 5 mm vysoké.

2. Doplňkové metrologické označení se skládá z velkého písmene "M" a posledních dvou číslic roku, ve kterém byla značka připojena, ohraničených obdélníkem. Výška obdélníku se rovná výšce označení CE. Doplňkové metrologické označení následuje bezprostředně za označením CE.

3. Pokud to postup posuzování shody stanoví, následuje za označením CE a doplňkovým metrologickým označením identifikační číslo dotyčného oznamovaného subjektu uvedeného v článku 11.

4. Jestliže se měřicí přístroj skládá ze souboru zařízení, která však nejsou přístrojovými podskupinami, ale pracují dohromady, umístí se označení na hlavní zařízení přístroje.

Jestliže je měřicí přístroj příliš malý nebo citlivý na to, aby na něm mohlo být umístěno označení CE a doplňkové metrologické označení, umístí se tato označení na obal, pokud existuje, a na průvodní dokumenty, které jsou vyžadovány touto směrnicí.

5. Označení CE a doplňkové metrologické označení musí být nesmazatelné. Identifikační číslo dotyčného oznamovaného subjektu musí být nesmazatelné anebo připojené tak, že je nelze bez poškození odstranit. Všechna označení musí být jasně viditelná nebo snadno přístupná.

Článek 18

Dozor nad trhem a správní spolupráce

1. Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k zajištění toho, že měřicí přístroje, které podléhají právní metrologické kontrole a které nesplňují odpovídající ustanovení této směrnice, nebudou uváděny na trh nebo do provozu.

2. Příslušné orgány členských států si poskytují vzájemnou pomoc při plnění svých povinností souvisejících s prováděním dozoru nad trhem.

Příslušné orgány si vyměňují zejména

- informace o tom, v jakém rozsahu měřicí přístroje, které zkoušejí, splňují ustanovení této směrnice, a výsledky těchto zkoušek,

- osvědčení ES přezkoušení typu a přezkoumání návrhu a jejich přílohy vydané oznamovanými subjekty a doplňky, změny a odejmutí, které se týkají již vydaných osvědčení,

- schválení systémů jakosti vydaná oznámenými subjekty a informace o systémech jakosti, jejichž schválení bylo zamítnuto nebo staženo,

- zprávy o hodnocení zajišťovaném těmito oznamovanými subjekty, pokud jsou požadovány jinými orgány.

3. Členské státy zajistí, aby všechny nezbytné informace týkající se osvědčení a schválení systémů jakosti byly k dispozici subjektům, které oznámily.

4. Každý členský stát uvědomí ostatní členské státy a Komisi o tom, které příslušné orgány pro tuto výměnu informací určily.

Článek 19

Ochranná doložka

1. Jestliže členský stát zjistí, že celý měřicí přístroj určitého typu nebo jeho část, které jsou opatřeny označením CE a doplňkovým metrologickým označením a které jsou správně instalovány a používány v souladu s pokyny výrobce, nesplňují základní požadavky z hlediska metrologických funkcí stanovených v této směrnici, přijme veškerá vhodná opatření, aby stáhl tyto přístroje z trhu, zakázal nebo omezil jejich další uvádění na trh nebo zakázal nebo omezil jejich další používání.

Při rozhodování o výše zmíněných opatřeních musí členský stát zvážit, zda je neshoda systematické, nebo náhodné povahy. Jestliže členský stát zjistí, že neshoda je systematické povahy, uvědomí neprodleně Komisi o přijatých opatřeních a uvede důvody svého rozhodnutí.

2. Komise neprodleně zahájí konzultace s dotčenými osobami.

a) Pokud Komise zjistí, že opatření přijatá příslušným členským státem jsou oprávněná, neprodleně o tom uvědomí tento členský stát a ostatní členské státy.

Příslušný členský stát přijme vhodná opatření proti tomu, kdo připojil příslušné označení, a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.

Jestliže je neshoda přisuzována nedostatkům v normách nebo normativních dokumentech, přednese Komise po konzultacích s dotčenými osobami záležitost co nejdříve příslušnému výboru uvedenému v článku 14 nebo 15.

b) Pokud Komise zjistí, že opatření přijatá členským státem nejsou důvodná, uvědomí o tom neprodleně tento členský stát a dotyčného výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce.

Komise zajistí, aby byly členské státy průběžně informovány o průběhu a výsledcích postupu.

Článek 20

Neoprávněně připojená označení

1. Jestliže členský stát zjistí, že označení CE a doplňkové metrologické označení byly připojeny neoprávněně, je výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce povinen

- zajistit, aby byl přístroj uveden ve shodu s ustanoveními o označení CE a o doplňkovém metrologickém označení, která nejsou zahrnuta v čl. 19 odst. 1, a

- ukončit porušování za podmínek uložených daným členským státem.

2. Pokud porušování uvedené v odstavci 1 přetrvává, přijme členský stát veškerá vhodná opatření, aby omezil nebo zakázal uvádění daného přístroje na trh nebo aby zajistil, že bude tento přístroj stažen z trhu, nebo aby zakázal nebo omezil jeho další používání v souladu s postupy uvedenými v článku 19.

Článek 21

Rozhodnutí mající za následek zamítnutí nebo omezení

Každé rozhodnutí přijaté podle této směrnice, které má za následek stažení měřicího přístroje z trhu nebo zákaz nebo omezení jeho uvádění na trh nebo do provozu, musí obsahovat přesné důvody, na kterých je založeno. Toto rozhodnutí musí být bezodkladně oznámeno zúčastněným osobám, které musí být současně informovány o opravných prostředcích dostupných podle platných právních předpisů daného členské státu a o lhůtách pro jejich uplatnění.

Článek 22

Zrušení

Aniž je dotčen článek 23, zrušují se s účinkem od 30. října 2006 tyto směrnice:

- směrnice Rady 71/318/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se plynoměrů [11],

- směrnice 71/319/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se průtokoměrů pro kapaliny jiné než voda [12],

- směrnice 71/348/EHS ze dne 12. října 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přídavných zařízení k průtokoměrům pro kapaliny jiné než voda [13],

- směrnice 73/362/EHS ze dne 19. listopadu 1973 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hmotných délkových měrek [14],

- směrnice 75/33/EHS ze dne 17. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vodoměrů na studenou vodu [15], pokud jde o měřidla definovaná v příloze MI-001 této směrnice,

- směrnice 75/410/EHS ze dne 24. června 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kontinuálních součtových měřících zařízení [16],

- směrnice 76/891/EHS ze dne 4. listopadu 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se elektroměrů [17],

- směrnice 77/95/EHS ze dne 21. prosince 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících taxametrů [18],

- směrnice 77/313/EHS ze dne 5. dubna 1977 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se měřicích systémů pro kapaliny jiné než voda [19],

- směrnice 78/1031/EHS ze dne 5. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se automatických kontrolních a třídicích vážicích zařízení [20],

- směrnice 79/830/EHS ze dne 11. září 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se vodoměrů na teplou vodu [21].

Článek 23

Přechodná ustanovení

Odchylně od čl. 8 odst. 2 umožní členské státy pro měřicí úkony, pro které předepsaly použití právně kontrolovaných měřicích přístrojů, uvádět na trh a do provozu měřicí přístroje, které vyhovují pravidlům platným před 30. říjnem 2006, až do uplynutí platnosti schválení typu těchto měřicích přístrojů, nebo v případě schválení typu s neomezenou platností po dobu nejdéle deseti let od 30. října 2006.

Článek 24

Provádění

1. Členské státy do 30. dubna 2006 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Členské státy budou tyto předpisy používat ode dne 30. října 2006.

2. Členské státy sdělí Komisi znění ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 25

Ustanovení o revizi

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby nejpozději do 30. dubna 2011 podala zprávu o provedení této směrnice, mimo jiné na základě zpráv poskytnutých členskými státy, a případně předložila návrh změn.

Evropský parlament a Rada vyzývají Komisi, aby zhodnotila, zda jsou postupy posuzování shody průmyslových výrobků správně používány, a případně navrhla změny, aby bylo zajištěno soustavné osvědčování.

Článek 26

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 31. března 2004.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

D. Roche

[1] Úř. věst. C 62 E, 27.2.2001, s. 1, aÚř. věst. C 126 E, 28.5.2002, s. 368.

[2] Úř. věst. C 139, 11.5.2001, s. 4.

[3] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 3. července 2001 (Úř. věst. C 65 E, 14.3.2002, s. 34), společný postoj Rady ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. C 252 E, 21.10.2003, s. 1) a postoj Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2003 (dosud nezveřejněno v Úředním věstníku). Rozhodnutí Rady ze dne 26. února 2004.

[4] Úř. věst. L 202, 6.9.1971, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (ES) č. 807/2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 36).

[5] Úř. věst. C 136, 4.6.1985, s. 1.

[6] Úř. věst. L 139, 23.5.1989, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/68/EHS (Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 1).

[7] Úř. věst. L 220, 30.8.1993, s. 23.

[8] Úř. věst. C 282, 25.11.2003, s. 3.

[9] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[10] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37. Směrnice ve znění směrnice 98/48/ES (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18).

[11] Úř. věst. L 202, 6.9.1971, s. 21. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 82/623/EHS (Úř. věst L 252, 27.8.1982, s. 5).

[12] Úř. věst. L 202, 6.9.1971, s. 32.

[13] Úř. věst. L 239, 25.10.1971, s. 9. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[14] Úř. věst. L 335, 5.12.1973, s. 56. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 85/146/EHS (Úř. věst. L 54, 23.2.1985, s. 29).

[15] Úř. věst. L 14, 20.1.1975, s. 1.

[16] Úř. věst. L 183, 14.7.1975, s. 25.

[17] Úř. věst. L 336, 4.12.1976, s. 30.

[18] Úř. věst. L 26, 31.1.1977, s. 59.

[19] Úř. věst. L 105, 28.4.1977, s. 18. Směrnice ve znění směrnice Komise 82/625/EHS (Úř. věst. L 252, 27.8.1982, s. 10).

[20] Úř. věst. L 364, 27.12.1978, s. 1.

[21] Úř. věst. L 259, 15.10.1979, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

Měřicí přístroj musí poskytovat vysokou úroveň metrologické ochrany, aby každá dotčená osoba mohla mít důvěru ve výsledek měření, a musí být navržen a vyroben s vysokou jakostí z hlediska technologie měření a bezpečnosti měřených dat.

Požadavky, které musí měřicí přístroje splňovat, jsou uvedeny dále a v případě potřeby jsou doplněny zvláštními požadavky na přístroje uvedenými v přílohách MI-001 až MI-010, které jsou v určitých hlediscích obecných požadavků mnohem podrobnější.

Řešení přijatá v důsledku těchto požadavků musí brát v úvahu předpokládaná použití přístroje a jeho předvídatelné zneužití.

DEFINICE

Měřená veličina Měřená veličina je blíže určená veličina, která je předmětem měření.

Ovlivňující veličina Ovlivňující veličina je veličina, která není měřenou veličinou, která však ovlivňuje výsledek měření.

Stanovené pracovní podmínky Stanovené pracovní podmínky jsou hodnoty měřené veličiny a ovlivňujících veličin, které tvoří normální pracovní podmínky přístroje.

Rušení Rušení je ovlivňující veličina, jejíž hodnota leží v mezích stanovených určitým požadavkem, ale je mimo stanovené pracovní podmínky měřicího přístroje. Ovlivňující veličina je rušením, jestliže pro takovou ovlivňující veličinu nejsou určeny stanovené pracovní podmínky.

Hodnota kritické změny Hodnota kritické změny je hodnota, při níž je změna výsledku měření považována za nežádoucí.

Hmotná měrka Hmotná měrka je zařízení určené k reprodukování nebo poskytování jedné nebo více známých hodnot dané veličiny trvalým způsobem během používání.

Přímý prodej - výsledek měření slouží jako základ pro stanovení ceny k zaplacení; a

- alespoň jednou ze stran této transakce, která je spojena s měřením, je spotřebitel nebo jakákoliv jiná osoba vyžadující stejnou úroveň ochrany; a

- všechny strany transakce přijímají výsledek měření v daném čase a na daném místě.

Klimatické prostředí Klimatické prostředí představuje podmínky, v nichž lze měřicí přístroje používat. Aby bylo možné zohlednit klimatické rozdíly mezi jednotlivými členskými státy, byl definován rozsah teplotních mezí.

Distribuční společnost Za distribuční společnost se považuje dodavatel elektrické energie, plynu, tepla nebo vody.

POŽADAVKY

1. Dovolené chyby

1.1 Za stanovených pracovních podmínek a bez výskytu rušení nesmí chyba měření překročit hodnotu maximální dovolené chyby (MPE) stanovené v příslušných požadavcích na daný přístroj.

Pokud není ve zvláštních přílohách pro přístroje stanoveno jinak, je MPE vyjádřena jako oboustranná hodnota odchylky od konvenčně pravé hodnoty měření.

1.2 Za stanovených pracovních podmínek a v případě výskytu rušení musí požadavek na funkci odpovídat příslušným zvláštním požadavkům pro daný přístroj.

Pokud je přístroj určen pro používání ve stanoveném trvalém spojitém elektromagnetickém poli, musí jeho dovolené vlastnosti během zkoušky ve vyzařovaném vysokofrekvenčním elektromagnetickém poli s amplitudovou modulací ležet v mezích MPE.

1.3 Výrobce musí stanovit klimatické, mechanické a elektromagnetické prostředí, v nichž se má daný přístroj používat, napájecí zdroj a další ovlivňující veličiny, které by mohly ovlivňovat jeho přesnost, přičemž je třeba vzít v úvahu požadavky uvedené v příslušných zvláštních přílohách pro přístroje.

1.3.1 Klimatické prostředí

Pokud není v přílohách MI-001 až MI-010 stanoveno jinak, stanoví výrobce horní teplotní mez a dolní teplotní mez z hodnot uvedených v tabulce 1 a uvede, zda je přístroj navržen pro vlhkost s kondenzací, nebo bez kondenzace, a také předpokládané umístění daného přístroje, tj. otevřený nebo uzavřený prostor.

Tabulka 1

| Teplotní meze |

Horní teplotní mez | 30 °C | 40 °C | 55 °C | 70 °C |

Dolní teplotní mez | 5 °C | –10 °C | –25 °C | –40 °C |

1.3.2 a) Mechanická prostředí se dělí do tříd M1 až M3, jak je popsáno dále.

M1 Tato třída se vztahuje na přístroje, které se používají v prostorách s vibracemi a rázy nízkého stupně, např. na přístroje upevněné k lehčím podpůrným konstrukcím, které jsou vystaveny zanedbatelným vibracím a rázům přenášeným z lokálních činností souvisejících se vzduchovými vlnami, zatloukáním kůlů, boucháním dveří atd.

M2 Tato třída se vztahuje na přístroje používané v prostorách s významným nebo vysokým stupněm vibrací a rázů, např. přenášených ze strojů a projíždějících vozidel v těsné blízkosti nebo v sousedství těžkých strojů, dopravníkových pásů atd.

M3 Tato třída se vztahuje na přístroje používané v prostorách, kde je vysoká nebo velmi vysoká úroveň vibrací a rázů, např. na přístroje namontované přímo na stroje, dopravníkové pásy atd.

b) V souvislosti s mechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:

- vibrace,

- mechanické rázy.

1.3.3 a) Pokud není ve zvláštních přílohách pro přístroje stanoveno jinak, dělí se elektromagnetická prostředí do tříd E1, E2, E3, jak je popsáno dále.

E1 Tato třída se vztahuje na přístroje, které se používají v prostorách s elektromagnetickými rušeními, které odpovídají rušením, která se mohou vyskytnout v obytných a obchodních budovách a budovách s lehkým průmyslem.

E2 Tato třída se vztahuje na přístroje používané v prostorách s elektromagnetickými rušeními, která odpovídají těm, která se mohou vyskytnout v průmyslových budovách.

E3 - poklesy napětí způsobené nabíjením obvodů startéru motorů s vnitřním spalováním,

- přechodové jevy související s výpadkem zátěže, které se objevují v případě, kdy je za chodu motoru odpojena vybitá baterie.

b) V souvislosti s elektromechanickým prostředím je třeba zvažovat následující ovlivňující veličiny:

- přerušení napětí,

- krátkodobé poklesy napětí,

- přechodová napětí na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,

- elektrostatické výboje,

- vysokofrekvenční elektromagnetická pole,

- vodivá vysokofrekvenční elektromagnetická pole na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu,

- rázové vlny na napájecích vedeních nebo na vedeních signálu.

1.3.4 Další ovlivňující veličiny, které je popřípadě třeba zvážit, jsou:

- změny napětí,

- změny kmitočtu sítě,

- magnetická pole síťového kmitočtu,

- veškeré další veličiny, které by mohly významným způsobem ovlivnit přesnost přístroje.

1.4 Na provádění zkoušek podle této směrnice se vztahují následující odstavce:

1.4.1 Základní pravidla pro zkoušení a pro stanovení chyb

Základní požadavky uvedené v bodech 1.1 a 1.2 musí být prověřeny pro každou příslušnou ovlivňující veličinu. Pokud není ve zvláštní příloze pro přístroje stanoveno jinak, používají se tyto základní požadavky tehdy, když je každá ovlivňující veličina použita a její vliv je vyhodnocován samostatně, přičemž všechny ostatní veličiny zůstávají relativně konstantní na svých referenčních hodnotách.

Metrologické zkoušky musí být prováděny v průběhu nebo po ukončení působení ovlivňující veličiny, podle toho, který stav odpovídá normálnímu provoznímu stavu přístroje, kdy se tato ovlivňující veličina pravděpodobně projeví.

1.4.2 Vlhkost okolního prostředí

- Podle pracovního klimatického prostředí, ve kterém se předpokládá používání příslušného přístroje, lze použít buď zkoušku vlhkým teplem konstantním (bez kondenzace) nebo vlhkým teplem cyklickým (s kondenzací).

- Zkouška vlhkým teplem cyklickým je vhodná tam, kde je významná kondenzace, nebo tam, kde je pronikání vodních par urychlováno vlivem dýchání. Za podmínek, kdy je významným faktorem vlhkost bez kondenzace, je vhodná zkouška vlhkým teplem konstantním.

2. Reprodukovatelnost

Při použití stejné měřené veličiny v jiném umístění nebo jiným uživatelem, přičemž všechny ostatní podmínky zůstávají stejné, musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.

3. Opakovatelnost

Při použití stejné měřené veličiny za stejných podmínek měření musí být výsledky po sobě následujících měření velmi podobné. Rozdíl mezi výsledky měření musí být v porovnání s MPE malý.

4. Rozlišitelnost a citlivost

Měřicí přístroj musí být dostatečně citlivý a musí mít pro přepokládané účely měření dostatečně nízký práh rozlišitelnosti.

5. Odolnost

Měřicí přístroj musí být konstruován tak, aby si zachoval odpovídající stálost svých metrologických vlastností po celé časové období předběžně stanovené výrobcem za předpokladu, že je správným způsobem instalován, udržován a používán v souladu s pokyny výrobce v podmínkách prostředí, pro které je určen.

6. Spolehlivost

Měřicí přístroj musí být konstruován tak, aby co možná nejvíce omezil vliv závady, která by vedla k nepřesnému výsledku měření, pokud není existence takové závady zcela zřejmá.

7. Použitelnost

7.1 Měřicí přístroj nesmí mít žádné vlastnosti, které by mohly usnadňovat úmyslné podvodné zneužití, a možnosti pro neúmyslné nesprávné použití musí být minimální.

7.2 Měřicí přístroj musí být vhodný pro předpokládané použití, přičemž je třeba vzít v úvahu reálné pracovní podmínky, a nesmí klást na uživatele při jeho snaze získat správný výsledek měření nepřiměřené nároky.

7.3 Chyby měřicího přístroje pro měření spotřeby médií v distribuční síti mimo sledovaný rozsah nesmějí být nadměrně odlišné.

7.4 Jestliže je měřicí přístroj určen pro měření hodnot měřené veličiny, která je v průběhu času konstantní, musí být měřicí přístroj necitlivý na malé kolísání hodnoty měřené veličiny, nebo musí vhodným způsobem reagovat.

7.5 Měřicí přístroj musí být dostatečně robustní a materiály, ze kterých je zkonstruován, musí odpovídat podmínkám, ve kterých se má používat.

7.6 Měřicí přístroj musí být navržen tak, aby po uvedení na trh a do provozu umožňoval kontrolu měřicích úkonů. Pokud je třeba, musí být součástí přístroje i speciální zařízení nebo programové vybavení určené pro tuto kontrolu. Postup této zkoušky musí být popsán v návodu k obsluze.

Jestliže je součástí měřicího přístroje programové vybavení, které kromě měřicí funkce zajišťuje ještě další přídavné funkce, musí být toto programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, identifikovatelné a nesmí být nepřípustně ovlivnitelné přídavným programovým vybavením.

8. Ochrana před ovlivněním

8.1 Metrologické vlastnosti měřicího přístroje nesmějí být žádným nepřípustným způsobem ovlivněny připojením tohoto přístroje k jinému zařízení, žádnou vlastností připojeného zařízení nebo dálkově připojeným zařízením, které s tímto měřicím přístrojem komunikuje.

8.2 Část technického vybavení, která je zásadní pro metrologické vlastnosti, musí být navržena tak, aby ji bylo možné zabezpečit. Navržená zabezpečovací zařízení musí poskytovat důkaz o každém zásahu.

8.3 Programové vybavení, které je pro metrologické vlastnosti zásadní, musí být jako takové identifikovatelné a musí být zabezpečeno.

Identifikaci programového vybavení musí jednoduchým způsobem umožňovat měřicí přístroj.

Důkaz o každém zásahu musí být k dispozici po přiměřené časové období.

8.4 Hodnoty měření, programové vybavení, které je zásadní pro měřicí vlastnosti, a metrologicky významné parametry, uložené nebo přenášené, musí být odpovídajícím způsobem chráněny před náhodným nebo úmyslným poškozením.

8.5 U měřicích přístrojů pro měření spotřeby médií v distribuční síti nesmí být možné během použití vynulovat indikační jednotku celkového dodaného množství nebo indikační jednotky, ze kterých lze odvodit celkové dodané množství, které jako celek nebo částečně tvoří základ účtované ceny.

9. Informace umístěné na přístroji nebo k němu přiložené

9.1 Měřicí přístroj musí být opatřen těmito nápisy:

- značka nebo název výrobce,

- informace o jeho přesnosti,

a v případě potřeby:

- informace týkající se podmínek použití,

- měřicí schopnost,

- měřicí rozsah,

- identifikační označení,

- číslo osvědčení ES přezkoušení typu nebo osvědčení ES přezkoumání návrhu,

- informace o tom, zda doplňková zařízení poskytující metrologické výsledky splňují nebo nesplňují ustanovení této směrnice týkající se právní metrologické kontroly.

9.2 Přístroj, jehož rozměry jsou příliš malé nebo má příliš jemnou stavbu, aby na něm mohly být umístěny odpovídající informace, musí mít vhodně označený obal, pokud existuje, a doprovodnou dokumentaci, kterou vyžadují ustanovení této směrnice.

9.3 K přístroji musí být přiloženy informace týkající se jeho funkce, pokud ovšem není přístroj tak jednoduchý, že jsou tyto informace zbytečné. Informace musí být snadno pochopitelné a musí v případě potřeby obsahovat:

- stanovené pracovní podmínky;

- třídy mechanického a elektromagnetického prostředí;

- horní a dolní teplotní meze, zda je možná kondenzace nebo nikoliv, umístění v otevřených nebo uzavřených prostorách;

- návody k instalaci, údržbě, opravě, přípustným justováním;

- pokyny pro správný provoz a veškeré zvláštní podmínky použití;

- podmínky pro soulad s rozhraními, přístrojovými podskupinami nebo měřicími přístroji.

9.4 Skupiny stejných přístrojů používané na stejném místě nebo pro měření spotřeby médií v distribuční síti nemusí mít nutně samostatné návody k obsluze.

9.5 Pokud není ve zvláštní příloze pro přístroje stanoveno jinak, dílek stupnice pro měřenou hodnotu musí být ve tvaru 1 × 10n, 2 × 10n nebo 5 × 10n, kde n je libovolné celé číslo nebo nula. Jednotka měření nebo její značka musí být ukázána v blízkosti číselné hodnoty.

9.6 Hmotná měrka musí být označena jmenovitou hodnotou nebo stupnicí s příslušnou jednotkou měření.

9.7 Použité jednotky měření a jejich značky musí být v souladu s ustanoveními právních předpisů Společenství týkajícími se jednotek měření a jejich značek.

9.8 Všechny značky a nápisy vyžadované na základě jakéhokoliv požadavku musí být zřetelné, nesmazatelné, jednoznačné a nepřenosné.

10. Indikace výsledku

10.1 Výsledek měření musí být indikován pomocí ukazovatele nebo trvalého záznamu.

10.2 Indikace výsledku měření musí být zřetelná a jednoznačná a doplněná takovými značkami a nápisy, které jsou nezbytné pro informování uživatele o významnosti výsledku. Za normálních podmínek použití musí být indikovaný výsledek snadno čitelný. Mohou být uvedeny i další indikace za předpokladu, že je není možné zaměnit s metrologicky kontrolovanými indikacemi.

10.3 V případě trvalého záznamu musí být výtisk nebo záznam rovněž snadno čitelný a nesmazatelný.

10.4 Měřicí přístroj určený pro obchodní transakce s přímým prodejem musí být navržen tak, aby při předpokládané instalaci ukazoval výsledek měření oběma stranám transakce. Pokud je to z hlediska přímého prodeje zásadní, musí každá stvrzenka poskytovaná zákazníkovi prostřednictvím pomocného zařízení, které nesplňuje požadavky této směrnice, obsahovat informace o příslušném omezení.

10.5 Bez ohledu na to, zda údaj měřicího přístroje pro měření spotřeby médií v distribuční síti může, či nemůže být zjišťován na dálku, musí být v každém případě vybaven metrologicky kontrolovanou indikační jednotkou, která je pro zákazníka přístupná bez pomoci jakéhokoliv nástroje. Čtený údaj indikační jednotky je výsledkem měření, který slouží jako základ pro stanovení účtované ceny.

11. Další zpracování dat sloužící k dokončení obchodní transakce

11.1 Měřicí přístroj jiný než měřicí přístroj pro měření spotřeby médií v distribuční síti musí trvalým způsobem zaznamenávat výsledek měření doplněný informací, která slouží k identifikaci příslušné transakce, jestliže

- je měření neopakovatelné; a

- měřicí přístroj běžně slouží pro použití bez přítomnosti jedné ze stran obchodní transakce.

11.2 Kromě toho musí být na požádání v okamžiku dokončení měření k dispozici trvalý důkaz o výsledku měření a informace, která slouží k identifikaci transakce.

12. Posouzení shody

Měřicí přístroj musí být navržen tak, aby umožňoval snadné posouzení shody s příslušnými požadavky této směrnice.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2018
Zavřít
MENU