2004/85/SZBPSpolečný postoj Rady 2004/85/SZBP ze dne 26. ledna 2004 o předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení a o zrušení společného postoje 2001/374/SZBP

Společný postoj Rady 2004/85/SZBP

ze dne 26. ledna 2004

o předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení a o zrušení společného postoje 2001/374/SZBP

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropské unie, a zejména na článek 15 této smlouvy,

s ohledem na závěry ze zasedání Evropské rady v Kolíně nad Rýnem, Helsinkách, Feiře a Nice a na program Evropské unie pro předcházení ozbrojeným konfliktům,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Primární odpovědnost za předcházení, zvládání a řešení konfliktů na africkém kontinentě spočívá na Afričanech samotných.

(2) Rada bezpečnosti Organizace spojených národů má podle Charty Organizace spojených národů základní odpovědnost za udržování mezinárodního míru a bezpečnosti.

(3) Při vypracovávání rozhodnutí Rady bezpečnosti Organizace spojených národů je obrana postojů a zájmů Evropské unie plně zajištěna použitím článku 19 Smlouvy o založení Evropské unie.

(4) Dne 14. května 2001 přijala Rada společný postoj 2001/374/SZBP o předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení [1].

(5) Podpora míru, bezpečnosti a stability na africkém kontinentě je jedním z cílů Africké unie (AU) a řešení konfliktů mírovými prostředky je jednou ze zásad zakotvených v zakládajícím aktu AU. Předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení byly předmětem rozhovorů s Organizací africké jednoty (OAJ) a jejím nástupcem, Africkou unií, a jsou obsaženy v Káhirské deklaraci a akčním plánu.

(6) Existuje spojitost mezi předcházením konfliktům a demokracií, lidskými právy, právním státem a řádnou správou věcí veřejných, přičemž spolupráce na rozvoji musí hrát strategickou úlohu v posilování schopností zvládat konflikty mírovými prostředky.

(7) Dne 23. června 2000 uzavřelo Evropské společenství a jeho členské státy v Cotonou dohodu o partnerství s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT).

(8) Evropský parlament přijal dne 30. listopadu 2000 usnesení o účasti žen na řešení konfliktů mírovými prostředky a Společné parlamentní shromáždění AKT-EU přijalo dne 21. března 2002 usnesení o otázkách rovnosti pohlaví.

(9) Dne 8. prosince 2003 přijala Rada obecné zásady týkající se dětí v ozbrojených konfliktech,

PŘIJALA TENTO SPOLEČNÝ POSTOJ:

Článek 1

1. Cílem tohoto společného postoje je přispět k předcházení ozbrojeným konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení prostřednictvím zvyšování způsobilosti a prostředků afrických států v této oblasti, zejména zavedením posíleného dialogu s AU, subregionálními organizacemi a iniciativami a organizacemi občanské společnosti a poskytováním podpory těmto subjektům. V rámci tohoto procesu přijme Evropská unie další opatření k prosazování koordinace mezi četnými možnými účastníky, včetně lepší koordinace opatření přijatých Společenstvím a jeho členskými státy.

2. K dosažení výše uvedeného cíle zdokonalí Evropská unie úzkou spolupráci s Organizací spojených národů a příslušnými regionálními a subregionálními organizacemi, aby posílila svou způsobilost v oblastech řešení krizí a předcházení konfliktům. Spolupráce s Organizací spojených národů v rámci řešení krizí je rozvíjena v souladu s plněním společného prohlášení OSN a EU ze dne 24. září 2003 o spolupráci v rámci řešení krizí. Evropská unie, jakkoli oddána zásadě, že Afrika sama řídí svůj osud, je nadále připravena zapojit se do řešení krizí v Africe vlastními prostředky, kdykoli to bude nutné.

3. Evropská unie vyvine iniciativy zaměřené na dlouhodobé předcházení konfliktům a mírovou obnovu, neboť uznává, že pokrok k těchto oblastech je též nutným předpokladem pro to, aby byly africké státy schopny vytvořit a udržet schopnosti účinného boje proti terorismu.

4. Evropská unie vyvine aktivní, komplexní a jednotný přístup, který poslouží také jako společný rámec pro akce jednotlivých členských států. Součástí tohoto přístupu je z důvodu zvýšení akceschopnosti každoroční přehled, který vypracuje předsednictví za přispění generálního tajemníka, vysokého představitele a Komise a jehož cílem je vymezit a sledovat ohniska potencionálních ozbrojených konfliktů a předkládat politická řešení k zamezení jejich vzniku nebo opakovaného výskytu.

Článek 2

Úspěšné předcházení konfliktům se opírá o připravenost zasáhnout dříve než dojde k násilným střetnutím. Politika Evropské unie proto uznává potřebu reagovat na stávající krize a zároveň se zaměřuje na předcházení ozbrojeným konfliktům nebo jejich šíření včasným zásahem a na zamezení jejich opakovanému výskytu. V této souvislosti se činnost Evropské unie zaměří na:

- předcházení konfliktům tím, že usiluje o odhalení přímých příčin – spouštěcích mechanismů – ozbrojeného konfliktu a zároveň se zabývá i hlubšími příčinami jeho vzniku,

- řešení krizí tím, že zasahuje ve kritických fázích konfliktu a podporuje snahy o ukončení násilí,

- budování míru tím, že se snaží podporovat podněty k zastavení ozbrojeného konfliktu, připravuje a udržuje mírová řešení těchto konfliktů a zabraňuje jejich novému vypuknutí,

- obnovy podporou opětné hospodářské, politické a sociální výstavby států a společností, v nichž proběhly konflikty, aby se předešlo nové eskalaci násilí a podpořil trvalý mír.

Článek 3

Ke zdokonalení příspěvku k řešení krizí a k reakci na stávající krize bere Evropská unie v úvahu

- vývoj mezinárodního právního systému, postupů řešení sporů a dohod o spolupráci na regionální úrovni,

- budování institucí zdokonalením účinnosti afrických bezpečnostních a soudních orgánů včetně protiteroristických činností, jakož i zvláštních opatření, jejichž účelem je pomoc africkým zemím při plnění jejich závazků vyplývajících ze stávajících mezinárodních nástrojů ve všech důležitých oblastech včetně boje proti terorismu a nedovolenému obchodování s drogami,

- podporu ratifikace a úplného provedení Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, který může mít důležitou úlohu při formování vnitrostátních institucí pro boj proti beztrestnosti, což zahrnuje posílení soudních institucí, které mají v této souvislosti důležitou doplňující úlohu.

Článek 4

Evropská unie uznává, že AU a africké subregionální organizace jsou hlavními činiteli v předcházení konfliktům v Africe, jejich zvládání a řešení, a nadále bude

1. zvýšeně podporovat regionální dohody a úsilí zaměřená na předcházení konfliktům posilováním společné odpovědnosti, upevňováním právního státu, vzděláváním k předcházení konfliktům, utváření způsobilosti mimo jiné k provádění politické a hospodářské analýzy, vytváření systémů včasného varování, schopností vyjednávat a zprostředkovávat, zdokonalování mezinárodních sankčních a donucovacích mechanismů, vyvíjení mechanismů působících na hospodářské činitele podněcující konflikty a posilování vazeb jak mezi samotnými regionálními organizacemi, tak mezi místními, celostátními a regionálními nevládními činiteli a jinými členy mezinárodního společenství. Úsilí o podporu regionálních a subregionálních organizací v oblasti předcházení konfliktům je Společenstvím a členskými státy pečlivě koordinováno, aby se vyvíjely společné podněty a součinnost, případně prostřednictvím společného programování;

2. poskytovat podporu AU a spolupracovat s ní v oblasti předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení s cílem rozvíjet dlouhodobé partnerství, zejména v rámci jednání navazujících na káhirskou konferenci na nejvyšší úrovni.

Článek 5

Evropská unie uznává, že účinné předcházení konfliktům vyžaduje strategie, které vytvářejí podmínky umožňující vznik stabilního a předvídatelnějšího mezinárodního prostředí, jakož i komplexní a vyvážené programy podpor a pomoci rozvojovému procesu ke zmírnění tlaků vyvolávajících ozbrojené konflikty, a vynasnaží se

- podporovat, aby byla hladiska předcházení konfliktům začleněna do rozvojové a obchodní politiky Společenství a jeho souvisejících strategií pro jednotlivé země a regiony,

- aby se do spolupráce na rozvoji zařadily základní indikátory konfliktu a nástroje hodnotící dopad na mír a konflikty, a tím se snížilo riziko, že se poskytovaná pomoc a obchod stanou záminkou konfliktu, a aby se co nejvíce zvýšil pozitivní dopad na budování míru,

- zajistit, aby obyvatelstvo jako celek rychle pocítilo konkrétní prospěch,

- zlepšit koordinaci úsilí Společenství a členských států v této oblasti,

- zlepšit obchodní a rozvojovou spolupráci s regionálními, subregionálními a místními činiteli a zajistit návaznost mezi podněty a podporovat africké aktivity,

- koordinovat své snahy s mezinárodními finančními institucemi.

Článek 6

Pokud jde o posílení africké způsobilosti provádět operace k zachování míru,

1. Evropská unie dlouhodobě podporuje posílení africké způsobilosti provádět mírové operace na regionální, subregionální a dvoustranné rovině, jakož i způsobilost afrických států přispívat k regionální integraci, míru, bezpečnosti a rozvoji. Bez ohledu na toto posilování způsobilosti zváží Společenství a jeho členské státy nadále v jednotlivých případech rozmístění vlastních operačních prostředků pro předcházení konfliktům a řešení krizí v Africe v souladu se zásadami Charty OSN a v úzké spolupráci v rámci aktivit OSN v regionu, jak bylo úspěšně znázorněno operací Artemis v Ituriské oblasti Konžské demokratické republiky. Tyto úvahy berou na zřetel rozsah kapacit vyvinutý v rámci způsobilostí EU pro řešení krizí, včetně rozmístění civilních pracovníků pro dlouhodobé úkoly při budování míru;

2. členské státy a Komise si vyměňují informace o všech akcích přijatých k podpoře afrických operací na podporu míru s cílem zlepšit koordinaci a rozvíjet součinnost. Tyto informace budou shrnuty v ročním přezkumu tohoto společného postoje stanoveném v článku 14;

3. členské státy a Komise zvýší prioritu strategií pro jednotlivé země a regiony a hodnocení rizik. Strategie pro jednotlivé země mohou být rozvíjeny s využitím standardizovaných indikátorů a za pomoci skupin znalců. Hodnocení rizik a strategie pro jednotlivé země by měly těžit z většího využívání místních znalostí, včetně informací místních odborníků vyškolených v oblasti časného varování a hodnocení rizik;

4. členské státy a Komise usilují, pokud jde o africkou způsobilost provádět operace k zachování míru, o dosažení lepší koordinace dvoustranných opatření na podporu AU a subregionálních afrických organizací, zejména Hospodářského společenství západoafrických států, Jihoafrického společenství pro rozvoj a Mezivládního úřadu pro rozvoj, Hospodářského společenství států střední Afriky a Hospodářského a měnového Společenství střední Afriky;

5. členské státy a Komise systematicky zvou sebe navzájem nebo předsednictví k účasti na cvičeních a seminářích, které pořádají za účelem zvýšení africké způsobilosti provádět operace k zachování míru;

6. usilují o koordinaci činností k tomuto účelu a výměnu informací v této oblasti se zúčastněnými třetími zeměmi, zejména se Spojenými státy, Kanadou a Japonskem, zvláště prostřednictvím politického dialogu s těmito zeměmi;

7. Evropská unie usiluje o další zlepšení koordinace s OSN, zvláště s Odborem mírových operací, ve všech činnostech směřujících k posílení africké způsobilosti provádět operace k zachování míru;

8. Evropská unie provede analýzu, jak nejlépe koordinovat úsilí členských států v oblastech vzdělávání, vybavení a výcviku. Tato analýza přihlédne ke klíčovým kapitolám zprávy vyslance Brahimiho o mírových operacích OSN, včetně schopnosti vojenských jednotek vzájemně spolupracovat, struktury velení a kontroly;

9. Evropská unie vždy včas navrhne zahájení programů na zvýšení způsobilosti vlastním jménem, pokud mohou přinést přidanou hodnotu, a to odděleně nebo ve spojení s programy, které zahájily členské státy. Tyto akce se mohou pohybovat v rozmezí od menších pozorovatelských misí přes vojenská cvičení na udržení míru až po rozsáhlé vzdělávací programy.

Článek 7

Členské státy budou nadále provádět omezující politiku, pokud jde o vývoz zbraní, přičemž plně používají Kodex chování Evropské unie pro vývoz zbraní z roku 1998. Členské státy a Komise uznávají, že dostupnost a hromadění zbraní překračující oprávněné bezpečnostní potřeby může být činitelem, který přispívá k nestabilitě, a že omezení nedovoleného obchodování se zbraněmi je důležitým příspěvkem k uvolňování napětí a procesu usmíření, a

- spolupracují při prosazování mezinárodního uznání zákazu dovozů zbraní a dalších souvisejících rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a podporují podněty k účinnému provádění těchto opatření,

- nadále podporují a uznávají regionální podněty přispívající k předcházení nedovolenému obchodování se zbraněmi a boji proti němu,

- společně pracují na tom, aby se zúčastněné země přihlásily k zásadám a opatřením přijatým Evropskou unií. Evropská unie dále zváží podporu africkému úsilí o zlepšení kontrol výroby, dovozu a vývozu zbraní, jakož i podporu kontrol nebo ničení nadbytečných ručních palných zbraní, a rovněž tak podporu africké snaze vypořádat se s problémy ručních palných zbraní v souladu se společnou akcí Rady 2002/589/SZBP ze dne 12. července 2002 o příspěvku Evropské unie k boji proti destabilizujícímu hromadění a šíření ručních palných a lehkých zbraní [2],

- nadále podporují akční program OSN o nedovoleném obchodování s ručními palnými a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech, jakož i vyjednání protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní, jejich částí, komponentů a munice, jakož i obchodování s nimi, který doplňuje úmluvu OSN o přeshraniční organizované trestné činnosti přijatou Valným shromážděním OSN dne 31. května 2001.

Článek 8

Evropská unie uznává důležitost hospodářských faktorů, které ovlivňují konflikty v Africe, a rovněž potenciál diplomatických a hospodářských opatření pro předcházení ozbrojeným konfliktům a jejich řešení,

1. a proto Evropská unie:

- usiluje o potlačování hospodářských činitelů, které podporují konflikty,

- usiluje o prosazování hlubšího zapojení Afriky do světového hospodářství a podporuje přístup k jeho výhodám a možnostem napříč společnostmi,

- podporuje hospodářskou a politickou spolupráci, například dohodami o regionální stabilizaci, aby se tak upevňovaly vztahy mezi stranami v rámci preventivního a pokonfliktního mírového opatření,

- usiluje o to, aby opatření regionální hospodářské integrace, jež jsou součástí politiky zahrnující bezpečnostní sítě pro ohrožené skupiny, napomáhala předcházení konfliktům a jejich řešení;

2. Evropská unie bude rovněž

- spolupracovat při prosazování obecného respektování zákazů nedovoleného využívání cenných surovin a obchodování s nimi a dalších souvisejících rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN; podpoří podněty zaměřené na účinné provádění těchto opatření,

- aktivně pracovat na nalezení prostředků k potlačení nedovoleného využívání přírodních zdrojů, které přispívá ke vzniku, stupňování a pokračování ozbrojených konfliktů,

- případně používat omezující opatření včetně hospodářských a finančních sankcí proti činitelům, kteří těží z ozbrojených konfliktů a podněcují je. V této souvislosti je potřeba dále uvažovat o (kladné nebo záporné) úloze, kterou hraje soukromý sektor v oblasti předcházení konfliktům a jejich řešení.

Článek 9

V průběhu různých fází konfliktu bude Evropská unie

- hodnotit důležitou úlohu, kterou mohou hrát "nestátní činitelé" buď při podněcování konfliktu, nebo svou pomocí při řešení nebo předcházení konfliktu. Obě úlohy a jejich možný kladný přínos musí být vzaty v úvahu,

- podporovat uplatňování rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a dbát na to, aby zásada rovnosti pohlaví byla zohledněna při plánování, provádění a hodnocení dopadu konfliktu, potřeby různých aktérů v konfliktu i v rámci úrovně a povahy účasti při přijímání rozhodnutí i předcházení konfliktům, jejich zvládání a řešení, včetně mírových procesů a jednání,

- určovat účinným a komplexním způsobem krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý dopad ozbrojených konfliktů na děti, přičemž použije různé nástroje, které má k dispozici, a naváže na minulé nebo probíhající činnosti v souladu s obecnými zásadami Evropské unie o dětech a ozbrojených konfliktech. Pokusí se též ovlivnit činitele třetích zemí (vlády i nestátní činitele včetně ozbrojených skupin), aby přijali opatření k ochraně práv dětí dotčených ozbrojeným konfliktem.

Článek 10

S ohledem na potřebu neodvracet pozornost od konfliktu dokonce ani poté, co jeho nejkritičtější fáze pomine, a podílet se na soudržnějším a systematičtějším přístupu k poválečné situaci v Africe bude Evropská unie

- připravena podporovat reformu bezpečnostního sektoru v rámci demokratických zásad, úcty k lidským právům, právního státu a řádné správy věcí veřejných, zejména v zemích, které jsou v období přechodu od válečného konfliktu k udržitelnému míru,

- nadále poskytovat a konsolidovat podporu snahám vypořádat se s problémy destabilizujícího hromadění a nekontrolovaného šíření ručních palných zbraní,

- zvyšovat svou podporu odzbrojování a trvalého začlenění demobilizovaných bojovníků do společnosti se zvláštním zřetelem na požadavky rovnosti pohlaví a k potřebám dětí naverbovaných k účasti na vojenských akcích,

- zvyšovat svou pomoc při odstraňování nášlapných min a podpoří též informovanost o minách a rozvoj africké způsobilosti provádět odminování,

- nadále podporovat opatření zaměřená na usnadnění opětovného začlenění do společnosti obyvatel, kteří museli opustit svá obydlí, po ukončení konfliktu, přičemž vezme v úvahu související obecné zásady o vnitřním přesídlování vydané zástupcem generálního tajemníka OSN,

- vyzývat k usmíření a podporovat nezbytnou obnovu, která zemím, ve kterých skončil konflikt, umožní znovu zahájit politiku dlouhodobého rozvoje,

- v souladu se společným postojem Rady 2003/444/SZBP ze dne 16. června 2003 o Mezinárodním trestním soudu [3] v rámci politického dialogu se svými africkými protějšky zdůrazňuje své odhodlání podporovat Mezinárodní trestní soud a svůj postoj k dvoustranným dohodám o nevydávání navrženým Spojenými státy.

Článek 11

Vzhledem k tomu, že je v Africe vztah mezi radikalizací náboženských skupin a nebezpečí jejich zneužití teroristy zvláštním zdrojem znepokojení, vyhodnotí Evropská unie možnou spolupráci v této oblasti na celostátní a regionálních úrovních a pomocí řady nástrojů navrhne cesty, jak přistoupit k tomuto problému s cílem předejít konfliktům a budovat mír. V této souvislosti Evropská unie připomíná společné prohlášení o terorismu přijaté ministerskou konferencí EU-Afrika v Bruselu (dne 11. října 2001), jakož i společné prohlášení o terorismu přijaté ministerskou konferenci EU-Afrika v Ouagadougou (dne 28. listopadu 2002).

Článek 12

Vzhledem k závažnosti HIV/AIDS a rozsahu epidemie na africkém kontinentě Evropská unie zajistí, že potírání HIV/AIDS je plně zohledněno ve strategiích Evropské unie zaměřených na předcházení konfliktům a jejich zmírňování. V této souvislosti musí podpora operací na podporu míru zahrnovat též osvětu a vzdělávání k předcházení HIV/AIDS.

Článek 13

Rada bere na vědomí, že Komise zamýšlí směřovat svou činnost k dosahování cílů a priorit tohoto společného postoje, případně prostřednictvím vhodných opatření Společenství.

Článek 14

Na základě zprávy vypracované předsednictvím ve spolupráci s generálním tajemníkem, vysokým představitelem a Komisí se tento společný postoj a jeho provádění každý rok přezkoumá a případně změní.

Článek 15

Zrušuje se společný postoj 2001/374/SZBP.

Článek 16

Tento společný postoj nabývá účinku dnem přijetí.

Článek 17

Tento společný postoj bude zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne 26. ledna 2004.

Za Radu

předseda

B. Cowen

[1] Úř. věst. L 132, 15.5.2001, s. 3.

[2] Úř. věst. L 191, 19.7.2002, s. 1.

[3] Úř. věst. L 150, 18.6.2003, s. 67.

--------------------------------------------------