2004/279/ESRozhodnutí Komise ze dne 19. března 2004 o pokynech pro provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES o ozonu ve vnějším ovzduší (oznámeno pod číslem K (2004) 764) (Text s významem pro EHP) (2004/279/ES)

Rozhodnutí Komise

ze dne 19. března 2004

o pokynech pro provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES o ozonu ve vnějším ovzduší

(oznámeno pod číslem K(2004) 764)

(Text s významem pro EHP)

(2004/279/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/3/ES ze dne 12. února 2002 o ozonu ve vnějším ovzduší [1], a zejména na čl. 12 odst. 1 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice 2002/3/ES stanoví dlouhodobé cíle, cílové hodnoty, varovné a informativní prahové hodnoty pro koncentrace ozonu ve vnějším ovzduší.

(2) V článku 7 směrnice 2002/3/ES se požaduje, aby členské státy za určitých podmínek vypracovaly krátkodobé akční plány pro případ, kdy existuje riziko překročení varovných prahových hodnot. Pokyny vypracované v této souvislosti Komisí by měly v souladu s čl. 7 odst. 3 poskytnout členským státům příklady opatření, jejichž účinnost byla posouzena.

(3) V souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice 2002/3/ES by Komise měla poskytnout členským státům obecné zásady pro vhodnou strategii měření prekurzorů ozonu ve vnějším ovzduší, a to jako součást pokynů, které mají být vypracovány podle článku 12 uvedené směrnice.

(4) Při vypracovávání uvedených pokynů a obecných zásad se Komise řídila znaleckými posudky členských států a Evropské agentury pro životní prostředí.

(5) Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 12 odst. 2 směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší [2],

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Pokyny týkající se navrhování krátkodobých akčních plánů v souladu s článkem 7 směrnice 2002/3/ES jsou stanoveny v pne I tohoto rozhodnutí.

2. Při vypracovávání a provádění krátkodobých akčních plánů vezmou členské státy v úvahu příklady opatření stanovené v příloze II tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2002/3/ES.

3. Obecné zásady pro vhodnou strategii měření prekurzorů ozonu v souladu s čl. 9 odst. 3 směrnice 2002/3/ES jsou stanoveny v příloze III tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 19. března 2004.

Za Komisi

Margot Wallström

členka Komise

[1] Úř. věst. L 67, 9.3.2002, s. 14.

[2] Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

OBECNÁ HLEDISKA KE ZVÁŽENÍ ČLENSKÝMI STÁTY PŘI VYPRACOVÁVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH AKČNÍCH PLÁNŮ V SOULADU S ČLÁNKEM 7 SMĚRNICE 2002/3/ES

Článek 7 směrnice 2002/3/ES stanoví požadavky na krátkodobé akční plány. Čl. 7 odst. 1 zejména požaduje, aby členské státy v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 96/62/ES vypracovaly akční plány na příslušných správních úrovních, v nichž budou uvedena zvláštní opatření, která mají být krátkodobě přijata s ohledem na konkrétní místní podmínky v oblastech, kde existuje riziko překročení varovné prahové hodnoty, existuje-li významná možnost ke snížení tohoto rizika nebo pro zkrácení délky trvání či zmírnění závažnosti překročení varovné prahové hodnoty. Avšak podle čl. 7 odst. 1 směrnice 2002/3/ES je na členských státech, aby zjistily, zda existuje významná možnost ke snížení rizika, zkrácení délky trvání či zmírnění závažnosti jakéhokoli překročení s ohledem na vnitrostátní zeměpisné, meteorologické a hospodářské podmínky.

S ohledem na dlouhodobou politiku EU je klíčovou otázkou, zda krátkodobé akční plány ještě nabízejí významnou dodatečnou možnost ke snížení rizika překročení varovné prahové hodnoty (240 μg/m3) nebo pro zkrácení délky jejich trvání či zmírnění jejich závažnosti.

V následujícím textu jsou uvedeny pokyny týkající se vhodných krátkodobých opatření s ohledem na zeměpisné rozdíly, regionální rozsah a délku trvání možných opatření.

1. ZEMĚPISNÉ HLEDISKO

Co se týče potřeby krátkodobých opatření vedoucích k zamezení překročení prahové hodnoty 240 μg/m3, je možné rozdělit 15 členských států na tři skupiny:

1. V severských zemích (Finsko, Švédsko a Dánsko) a v Irsku dosud nedošlo k žádnému překročení varovné prahové hodnoty (podle údajů nahlášených do databáze AIRBASE Evropské agentury pro životní prostředí) a vzhledem k uplatňování výše uvedené dlouhodobé politiky je to dokonce v budoucnosti ještě méně pravděpodobné.

Z tohoto důvodu severské země a Irsko nemusí připravovat krátkodobé akční plány, neboť zřejmě neexistuje riziko překročení varovné prahové hodnoty.

2. Při přemisťování vzduchové hmoty v zemích severozápadní a střední Evropy nejčastěji převládá advekce a často zde dochází k dálkovému znečišťování přecházejícímu hranice států.

Existují jasné důkazy o tom, že ve většině zemí severozápadní a střední Evropy se počet překročení varovné prahové hodnoty snižuje. Krátkodobá opatření uplatňovaná již v polovině 90. let prokázala pouze omezenou možnost ke snížení prahových hodnot a uplatňování dlouhodobé strategie EU bude vyžadovat všeobecné a trvalé používání některých dřívějších krátkodobých opatření.

Proto země, u nichž neexistuje významná možnost ke snížení rizika překročení prahových hodnot prostřednictvím krátkodobých akčních plánů, nemusí tyto plány sestavovat.

3. Velká města a regiony v jižních členských státech zažívají na druhé straně častěji recirkulaci vzduchových hmot vzhledem k topografii a vlivu moře. V některých případech recirkulují tytéž vzduchové hmoty několikrát [1]. Vzhledem k vysokým přirozeným emisím těkavých organických sloučenin je snižování emisí těkavých organických sloučenin poměrně neúčinné (takzvaný režim "omezený na NOx").

V souboru poněkud omezených sérií pouze z poslední doby se neprokázal žádný významný vývoj maximálních hodnot ozonu. Navíc v těchto oblastech chybějí dostatečné poznatky o účinnosti krátkodobých opatření.

Proto mohou velká města nebo regiony v jižní Evropě, jež jsou charakterizována zvláštními orografickými podmínkami, mít v zásadě místní prospěch z krátkodobých opatření na snížení rizika nebo závažnosti překročení varovné hodnoty, zejména v případě výjimečných situací extrémního výskytu ozonu, jako tomu bylo například v roce 2003.

2. REGIONÁLNÍ ROZSAH OPATŘENÍ

Úsilí vyvinuté na místní úrovni k dočasnému snížení emisí prekurzorů ozonu bude mít místně větší význam v režimech recirkulace než v regionech, v nichž většinou převládá advekce.

Některé země (např. Francie) mají oba režimy v závislosti na regionu. Tyto země mohou vypracovat zvláštní krátkodobé akční plány pro jižně položená města, ty však nemusí být vůbec účinné v případě aglomerací či regionů v severněji položených oblastech země s převládající advekcí.

Řešení problémů se znečištěním vzduchu ozonem vyžaduje řádné posouzení procesů v každém regionu a pro každé roční období, jakož i posouzení vazeb mezi regiony. Nápravná krátkodobá opatření mohou být v některých vzduchových hmotách v některých ročních obdobích účinná a v jiných nikoli. Podobně mohou krátkodobá opatření vyžadovat posouzení celého regionu a celoregionální přístup, pokud vrstvení a přemisťování vzduchových hmot odpovídají za značnou část sledovaných koncentrací ozonu.

3. KRÁTKODOBÁ A DLOUHODOBÁ OPATŘENÍ

Pouze dlouhodobé, trvalé, rozsáhlé a výrazné snížení emisí prekurzorů ozonu trvale sníží maximální koncentrace ozonu, jakož i pozaďové úrovně ozonu v městských i venkovských oblastech v celé EU. Tato snížení vyplynou ze samotné směrnice o ozonu a z příbuzné směrnice č. 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší [2] (která navazuje na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23. října 2001 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení [3]. Dále nařízení Společenství na snížení těkavých organických sloučenin (VOC) (směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/63/ES ze dne 20. prosince 1994 o omezování emisí těkavých organických sloučenin (VOC) vznikajících při skladování benzinu a při jeho distribuci od terminálů k čerpacím stanicím [4]; směrnice 1999/13/ES o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel při některých činnostech a v některých zařízeních [5]; směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění [6] i projednávané strategie k regulaci obsahu těkavých organických sloučenin ve výrobcích povedou ke snížení maximálních hodnot ozonu. Očekává se, že tato trvalá snížení emisí v rámci celé Evropy sníží maximální hodnoty ozonu o 20 až 40 % v závislosti na daném postupu a regionu.

Aby byla krátkodobá opatření účinná, jejich výsledkem by mělo být snížení emisí stejného řádu. Navíc musí být tato opatření provedena v dostatečném předstihu, např. den nebo dva před překročením (buď na základě předpovědi, či v průběhu celého letního období), a měla by mít příslušný regionální rozsah (viz výše).

Je třeba poznamenat, že rozšiřování informací o koncentracích ozonu a doporučení pro veřejnost a příslušné orgány zabývající se ochranou zdraví je povinné. Ve spojení s odpovídajícími předpověďmi koncentrací ozonu může toto rozšiřování informací snížit délku či intenzitu vystavení obyvatel vysokým hodnotám ozonu.

Dočasná opatření (spuštěná při překročení hodinového prahu 240 μg/m3), která jsou místně omezena, snižují maximální koncentrace ozonu nejvýše o 5 % (zejména kvůli relativně malým účinkům snížení emisí). To se týká téměř všech opatření v dopravě, jako jsou omezení rychlosti či zákaz jízdy vozidel bez katalyzátoru, jsou-li (sub)regionálně omezena.

Kombinací několika místně omezených opatření (včetně průmyslu a domácností) lze dosáhnout vyšší možnosti snížení maximálních koncentrací ozonu, avšak je zřejmé, že regionální strategie je podstatně účinnější než jednotlivá místní opatření. Nepředpokládá se však, že celková možnost snížení maximálních koncentrací ozonu převýší 20 %.

V některých regionech, kde je vznik ozonu způsobován pouze těkavými organickými sloučeninami, mohou výše uvedená dočasná a místní omezení dokonce maximální koncentrace ozonu zvýšit.

[1] Např. Millán, M.M., Salvador, R., Mantilla, E., Kallos, G., 1997. Photo-oxidant dynamics in the Western Mediterranean in summer; Results of European research projects. J. Geophhy. Res., 102, D7, 8811-8823.

[2] Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22.

[3] Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 1.

[4] Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 24.

[5] Úř. věst. L 85, 29.3.1999, s. 1.

[6] Úř. věst. L 257, 24.9.1996, s. 26.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Krátkodobá opatření: Příklady a zkušenosti

1. TERÉNNÍ POKUS: HEILBRONN/NECKARSULM (NĚMECKO)

Terénní pokus uskutečněný v aglomeraci Heilbronn/Neckarsulm (přibližně 200000 obyvatel) začal ve čtvrtek 23. června 1994 opatřeními ke snižování emisí a trval do neděle 26. června 1994. Byl doprovázen měřeními na čtyřech stálých stanicích, 15 mobilními jednotkami, letadlem a balony a zahrnoval modelové výpočty na základě podrobné emisní inventury. Studie byla vytvořena tak, aby zodpověděla následující otázky, a za příklad si vzala typickou letní smogovou situaci.

- Mohou být maximální koncentrace ozonu během smogové situace významně sníženy místními a dočasnými akcemi na snižování emisí a jak může být přijetím realistických opatření dosaženo snížení NOx a těkavých organických sloučenin?

- Jsou místní a dočasné krátkodobá opatření, jako např. zákazy týkající se dopravy, proveditelná na základě dané infrastruktury a jsou přijatelná pro veřejnost?

Pro tento pokus byly vymezeny tři zóny. Celková modelová oblast měla rozlohu 910 km2. Uvnitř inventarizační oblasti (400 km2) byla použita poměrně mírná opatření na snížení emisí; na všech komunikacích včetně dálnic bylo nařízeno omezení rychlosti na 70 km/h nebo nižší a průmyslové podniky a menší podniky přislíbily snížení emisí na základě dobrovolnosti. V oblasti centra města o rozloze 45 km2 bylo nařízeno zastavení dopravy; vozidla vybavená katalyzátory a vozidla s dieselovým motorem a nízkými emisemi dostala výjimku, podobně jako základní dopravní obsluha, např. hasiči, dodavatelé čerstvých potravin a léků. Další opatření zahrnovala omezení rychlosti na 60 km/h či nižší a dobrovolné omezení emisí v průmyslu a menších podnicích.

Během pokusu převládalo pěkné počasí s maximálními teplotami dosahujícími 25 °C až 30 °C a s oblačností ve dnech 25. a 27. června odpoledne. Rychlost větru byla mírná (tj. 2 až 4 m/s ve dnech 23. a 25. až 27. června) či zvýšená (tj. 4 až 7 m/s dne 24. června), meteorologické podmínky byly proto příznivé, i když ne mimořádně dobré pro vznik ozonu.

V důsledku opatření na snížení emisí byly prekurzory ozonu v modelové oblasti sníženy o 15 až 19 % v případě NOx a o 18 až 20 % v případě těkavých organických sloučenin. V oblasti centra města tak byly koncentrace sníženy až o 30 % u NOx a až o 15 % u těkavých organických sloučenin.

Nebyly však zjištěny žádné významné změny u ozonového zatížení překračující možnou odchylku měření. Tento výsledek je v souladu s modelovými výpočty. Bližší zkoumání výsledků zjistilo tři hlavní důvody této nedostatečné reakce ozonového zatížení.

- Oblast přísných opatření na snížení emisí byla příliš malá (45 km2).

- Dobrovolná snížení emisí průmyslovým odvětvím nebyla dostatečná (zejména u těkavých organických sloučenin).

- Vzhledem k meteorologickým podmínkám panujícím během pokusu byly koncentrace ozonu ovlivněny hlavně regionálním přenosem ozonu, ne místní produkcí ozonu.

- Vzhledem k mírné rychlosti větru mohly být jakékoli účinky pozorovatelné jen po směru větru od oblasti, kde terénní pokus probíhal.

Odkazy:

Umweltministerium Baden-Württemberg (Hrsg.):

Ozonversuch Neckarsulm/Heilbronn. Dokumentation über die Vorbereitung und Durchführung des Versuchs, Stuttgart, 1995.

Umweltministerium Baden-Württemberg (Hrsg.):

Ozonversuch Neckarsulm/Heilbronn, Wissenschaftliche Auswertungen, Stuttgart, 1995.

Bruckmann, P. and M. Wichmann-Fiebig: 1997. The efficiency of short-term actions to abate summer smog: Results from field studies and model calculations. EUROTRAC Newsletter, 19, 2 -9.

2. NĚMECKÝ PROGRAM KONCEPCÍ A OPATŘENÍ PRO KONTROLU OZONU – "LETNÍ SMOG"

2.1 Cíl

Cílem tohoto výzkumného projektu bylo zjistit a zhodnotit účinnost rozsáhlých opatření (v celém Německu, případně v celé EU) i místních opatření kontroly emisí při zvýšených koncentracích přízemního ozonu při smogových situacích uprostřed léta za použití modelů fotochemického rozkladu. Tento výzkumný projekt tak měl přispět k vědeckým závěrům týkajícím se účinnosti strategií snižování koncentrací ozonu. Dále měly výsledky tohoto projektu, s přihlédnutím k probíhajícím politickým diskusím o přijetí právních předpisů ke snížení ozonu na federální úrovni a na úrovni spolkových zemí, přispět ke zlepšení východiska pro rozhodování.

Simulace byly prováděny například pro zvýšenou hladinu koncentrace ozonu v roce 1994 (od 23. července do 8. srpna). Maximální koncentrace přízemního ozonu dosahovaly odpoledne hodnot 250 až 300 μg/m3 (hodinové hodnoty). Výsledky modelových výpočtů jsou shrnuty níže.

2.2 Účinek různých opatření na koncentrace ozonu v Německu

Trvalá opatření na snížení emisí: do roku 2005 budou již provedena opatření na kontrolu emisí (směrnice ES, vnitrostátní právní předpisy v oblasti životního prostředí atd.), která na vnitrostátní úrovni sníží emise prekurzorů ozonu o 37 % v případě NOx a o 42 % v případě těkavých organických sloučenin. U tohoto scénáře jsou ve velkých částech modelového území vypočtena snížení odpoledních maximálních koncentrací ozonu v rozmezí od 15 do 25 %. Maximální hodnoty 300 μg/m3 by tak byly například sníženy v průměru o 60 μg/m3. Vypočtený počet rastrových hodin [1] v přízemní vrstvě, během nichž jsou překračovány prahové hodnoty 180, resp. 240 μg/m3 v průběhu základního modelu, se v tomto scénáři sníží o 70 až 80 %.

V případě dodatečných trvalých opatření na snížení emisí (–64 % NOx, –72 % VOC) [2] jsou vypočtené odpolední maximální koncentrace o 30 až 40 % nižší než v průběhu základního modelu. Vypočtená frekvence počtu rastrových hodin, kdy jsou překračovány prahové hodnoty 180, resp. 240 μg/m3, se sníží přibližně o 90 %.

Dočasná opatření na snížení emisí: v případě "přísného" omezení rychlosti na vnitrostátní úrovni (–15 % Nox, –1 % VOC) ukazují modelové simulace snížení vypočtené frekvence rastrových hodin, kdy je překračována prahová hodnota koncentrací přízemního ozonu 180 μg/m3, přibližně o 14 %. Míry snižování maximálních koncentrací ozonu v odpoledních hodinách se pohybují podle oblasti od 2 do 6 %.

V případě celostátního zákazu provozu osobních vozidel bez trojcestného katalyzátoru (-29 % NOx, -32 % VOC) simulace ukazuje 29 % snížení vypočteného počtu rastrových hodin s koncentracemi přízemního ozonu nad 180 μg/m3. Míry snižování maximálních koncentrací ozonu v odpoledních hodinách se pohybují podle oblasti od 5 to 10 %. Hypotetické přijetí opatření o 48 hodin dříve má za následek další snížení maximálních koncentrací ozonu o 2 %.

2.3 Účinek různých opatření na snížení koncentrací ozonu ve třech vybraných regionech Německa

Místní analýza účinnosti kontrolních opatření byla zpracována pro tři vybrané modelové regiony: Rýn-Mohan-Neckar (Frankfurt), Drážďany a Berlín-Brandenburg. Ve všech třech regionech významně překračovaly při studované smogové situaci maximální koncentrace ozonu po několik dní 200 μg/m3 (hodinová hodnota).

Trvalá opatření pro snížení koncentrací: v místním měřítku ve třech modelových regionech měla trvalá rozsáhlá kontrolní opatření (až do -30 % NOx, -31 % VOC; obě s účinky v Německu/Evropě) za výsledek snížení vypočtených maximálních koncentrací ozonu v rozmezí 30 až 40 %. Odpolední dosahované maximální koncentrace 240 až 280 μg/m3 by tak klesly pod úroveň 200 μg/m3. Účinnost trvalých rozsáhlých kontrolních opatření je výrazně vyšší než účinnost dočasných opatření (viz níže), ačkoli jsou účinky snížení koncentrací spojené s emisemi "pouze" v rozmezí -30 až -40 %. Vyšší účinnost trvalých kontrolních opatření je způsobena výše uvedeným snížením emisí prekurzorů na vnitrostátní (evropské) úrovni. Sníží se tím pozaďové koncentrace ozonu a prekurzorů ozonu.

Dočasná opatření na snížení koncentrací: místní omezení rychlosti (až do -14 % NOx, -1 % VOC) a místní zákazy provozu zahrnující vozidla s dieselovým motorem s vyššími emisemi (až do –25 % NOx, –28 % VOC) mají na koncentrace ozonu pouze menší vliv, maximálně –4 % u omezení rychlosti a –7 % u zákazů provozu. Protože na pozaďové koncentrace ozonu a prekurzorů ozonu nemají místní opatření žádný vliv, jejich dopad spočívá pouze ve snížení místní produkce ozonu. V tom spočívá důvod nízké účinnosti tohoto typu opatření.

Místní dočasně uplatněné kontrolní strategie mohou dosáhnout mírného snížení u odpoledních maximálních koncentrací ozonu v oblasti, kde jsou tato opatření uplatňována za podmínek velmi nízké výměny vzduchových hmot. I při vyčerpání veškerých dostupných místních možností kontroly (tj. při uplatnění nejtvrdších opatření) nemohou být účinky na maximální hodnoty ozonu srovnány s účinky trvalého snížení emisí.

Odkaz:

Motz, G., Hartmann, A. (1997)

Determination and evaluation of effects of local, regional and larger-scale (national) emission control strategies on ground level peak ozone concentrations in summer episodes by means of emission analyses and photochemical modelling, summary of the study commissioned by the German Federal Environmental Agency — UFO-Plan Nr. 10402812/1).

www.umweltbundesamt.de/ozon-e

3. NIZOZEMSKO

Národní ústav pro zdraví a životní prostředí (Rijksinstituut voor Volksgezondheit en Milieuhygiene, RIVM) provedl v letech 1995 až 2010 modelovou studii (model EUROS) s cílem posoudit rozsah účinnosti krátkodobých opatření ke snížení emisí v Nizozemsku. Pro celou modelovou oblast se použilo základní rozlišení rastru 60 km, zatímco na území Beneluxu a Německa se použilo jemnější místní rozlišení rastru 15 km. Simulace byly provedeny za použití tří různých smogových situací v roce 1994, základních emisních let 1995, 2003 a 2010 a 5 různých typů krátkodobých opatření. Tři základní krátkodobá opatření se týkala silniční dopravy v celostátním měřítku: S1 omezení rychlosti, S2 zákaz provozu vozidel bez katalyzátoru, S3 zákaz provozu nákladních vozů na komunikacích uvnitř měst. Scénář S4 předpokládal kombinovaný účinek scénářů S1, S2 a S3 po celém Nizozemsku, S5 totéž pro Benelux a část Německa (severní Porýní-Vestfálsko) a hypotetický scénář S6 předpokládal nulové emise prekurzorů v Nizozemsku (test citlivosti extrémně nízkých hodnot). Účinnost různých scénářů v čase je uvedena v tabulce č. 1.

Tabulka 1 Přehled účinků krátkodobých opatření na celkové emise prekurzorů. Hodnoty jsou vyjádřeny v procentech celostátních emisí celkem

Země, které jsou nepříznivě ovlivněny | NL | NL | NL | NL | Benelux/Německo | NL |

Scénář č. | S1 | S2 | S3 | S4 | S5 | S6 |

Účinek na celostátní emise celkem | NOx | 1995 | – 3 | – 14 | – 3 | – 19 | – 19 | – 100 |

2003 | – 2 | –6 | – 3 | – 11 | – 11 | – 100 |

2010 | – 1 | 0 | – 2 | –3 | –3 | – 100 |

VOC | 1995 | 0 | – 13 | – 1 | – 14 | – 14 | – 100 |

2003 | 0 | –5 | – 1 | – 6 | –6 | – 100 |

2010 | 0 | 0 | – 1 | – 1 | –1 | – 100 |

Veškerá krátkodobá opatření se týkala pouze silniční dopravy, protože jiné oblasti se nezdály být pro snižování prekurzorů ozonu příliš účinné nebo neměly významné hospodářské důsledky.

V důsledku krátkodobých opatření se celostátní průměrné hodnoty 95. percentilu zvýšily v roce 1995 i 2003 o několik procent. Pouze hypotetický případ extrémně nízkých hodnot vykázal snížení o několik procent. Účinnost krátkodobých opatření v roce 2010 je zanedbatelná (viz rovněž tabulka 1). Zdá se proto, že se účinnost krátkodobých dopravních opatření rychle snižuje v čase vzhledem ke snižujícímu se počtu vozidel bez katalyzátorů. Výsledky jemnějšího rastru (15 × 15 km2) ukázaly, že zvýšení hodnot 95. percentilu je způsobeno hlavně zvyšujícími se hodnotami ve vysoce industrializovaných/hustě obydlených oblastech (účinek titrace NO), zatímco na druhé straně koncentrace ozonu jsou v méně industrializovaných/hustě obydlených oblastech těžko ovlivnitelné. Podstatného snížení maximálních hodnot ozonu může být dosaženo pouze prostřednictvím trvalých a rozsáhlých opatření, jak se ukazuje např. snížením hodnot 95. percentilu mezi základními roky 2003 a 2010 asi o 9 %.

Odkaz:

C.J.P.P. Smeets and J.P. Beck, Effects of short-term abatement measures on peak ozone concentrations during summer smog episodes in the Netherlands. Rep. 725501004/2001, RIVM, Bilthoven, 2001.

4. RAKOUSKO

V Rakousku obsahoval spolkový zákon o ozonu z roku 1992 potřebu přijmout krátkodobé akční plány v případě velmi vysokých úrovní ozonu. Příslušná varovná prahová hodnota byla stanovena ve výši 300 μg/m2 jako tříhodinová střední hodnota. Spouštěcím impulsem pro přijetí opatření byla koncentrace přesahující 260 μg/m3 jako tříhodinová střední hodnota, přičemž se bralo v úvahu, že uskutečnění plánů trvá nějaký čas. Většina opatření se týkala dopravy (hlavně zákazu provozu vozidel bez katalyzátorů). Tato opatření však nikdy nemusela být přijata, protože výše uvedených hodnot spouštějících akci nebylo nikdy dosaženo. Tento předpis byl v červenci 2003 přizpůsoben směrnici 2002/3/ES.

Všeobecně jsou úrovně ozonu v Rakousku ovlivněny hlavně dálkovým přenosem. V alpských oblastech vykazuje ozon méně výrazný denní cyklus ve srovnání s jinými regiony (UBA, 2002). V důsledku toho jsou na těchto stanicích pozorovány relativně vysoké dlouhodobé střední hodnoty. Avšak hladiny převyšující varovnou prahovou hodnotu stanovenou ve směrnici 2002/3/ES (240 μg/m3) nebyly v posledních dvou letech v alpských regionech zaznamenány.

Nejvyšší maximální koncentrace ozonu (s velice nízkým počtem překročení [3] 240 μg/m3 jako hodinové střední hodnoty) mohou být pozorovány ve smogové vlečce z Vídně, obvykle v severovýchodních částech Rakouska. Úrovně ozonu mohou překročit úrovně ozonu vně této vlečky až o 50 μg/m3 a více.

Pro simulaci tvorby ozonu v tomto regionu byl vyvinut model fotochemického přenosu (Baumann et al., 1998). Na tomto modelu byly zkoumány účinky snížení emisí na úrovně ozonu ve studované oblasti (Schneider, 1999).

Výsledky jsou obecně v souladu s výsledky jiných ucelenějších studií a je možné je shrnout takto: jediné významné účinky krátkodobých snížení emisí na úrovně ozonu v Rakousku jsou předpokládány v případě hlavního města Vídně a v jeho smogové vlečce. Na území města Vídně, kde je pravděpodobně expozice nejvyšší, vede mírné snížení emisí NOx (10 až 20 %) ke zvýšení úrovně ozonu, zatímco tvorba ozonu se snižuje s tím, jak se vzduchová hmota vzdaluje od Vídně.

Odkazy:

UBA (2002). 6. Umweltkontrollbericht. Umweltbundesamt, Wien.

Baumann et al. (1997). Pannonisches Ozonprojekt. Zusammenfassender Endbericht. ÖFZS A-4136. Forschungszentrum Seibersdorf.

Schneider J. (1999). Untersuchungen über die Auswirkungen von Emissionsreduktionsmaßnahmen auf die Ozonbelastung in Nordostösterreich. UBA-BE-160.

5. FRANCIE

Francouzský zákon o kvalitě ovzduší a racionálním využití energie, přijatý dne 30. prosince 1996, vyžaduje, aby byla v případě překročení maximálních hodnot znečištění přijata opatření. Je-li dosaženo varovných prahových hodnot, nebo je-li pravděpodobné, že jich bude dosaženo, prefekt musí okamžitě informovat veřejnost a přijmout opatření na omezení rozsahu a účinků maximálního znečištění na obyvatelstvo.

Vyhláška vydaná prefektem vymezuje pohotovostní opatření, která budou přijata v případě maximálních hodnot znečištění, a oblast, kde budou opatření přijata. Postup varování má dvě úrovně:

- úroveň poskytnutí informací a doporučení, je-li dosaženo informativní prahové hodnoty (u ozonu je to 180 μg/m3),

- úroveň varování, je-li dosaženo varovné prahové hodnoty, nebo je pravděpodobné, že jí bude dosaženo (360 μg/m3 u ozonu).

Informativní prahová hodnota bývá překročena často. V takovém případě jsou veřejnosti poskytována různá doporučení.

Je-li dosaženo varovné prahové hodnoty, nebo je-li pravděpodobné, že jí bude dosaženo, prefekt musí okamžitě informovat veřejnost. Navíc jsou v takovém případě poskytována tato doporučení:

- podle možnosti nečerpat pohonné hmoty do vozidel,

- nepoužívat sekačky na trávu na benzinový pohon,

- používat barvy na bázi vody a nepoužívat rozpouštědla,

- používat dopravní prostředky neznečišťující ovzduší,

- velkoplošně snížit rychlost (o 20 km/h),

- omezit průmyslovou činnost v případě emisí NOx nebo těkavých organických sloučenin,

- neplnit rozpouštědla v průmyslových podnicích,

- nezhášet pochodně v rafinériích.

Povinná místní krátkodobá opatření připravená prefekturou se týkají dopravy. Povolená rychlost na silnicích a dálnicích se má snížit o 20 %. Tato opatření jsou přijata, je-li na další den předpovězeno znečištění. V případě jakýchkoli opatření omezujících či přerušujících dopravu motorovými vozidly, která jsou přijata regionálním prefektem podle postupu varování, je obyvatelstvu umožněno cestovat prostředky veřejné dopravy zdarma.

Dosud byla varovná prahová hodnota překročena jen jednou na jihu Francie v březnu 2001, a to v průmyslové oblasti Berre poblíž Marseille. V této průmyslové oblasti je petrochemický průmysl odpovědný za asi 70 % veškerých emisí NOx a těkavých organických sloučenin, kdežto kolem Marseille vznikají emise NOx a těkavých organických sloučenin hlavně kvůli dopravě (VOC 98 %, NOx 87 %). V noci na 21. března ovlivňovala povětrnostní podmínky tlaková výše, bezvětří, s malým prouděním a teplými vzduchovými hmotami asi ve výši 600 metrů, přičemž se zastavil vertikální rozptyl znečišťujících látek. Dne 21. března nebyla hlášena žádná mimořádná událost v průmyslu, která by mohla vést ke zvýšení emisí znečišťujících látek. Protože na 22. března nebylo předpovězeno žádné zvýšené znečištění, nebyla naplánována ani žádná krátkodobá opatření. Večer 21. března se povětrnostní podmínky změnily a koncentrace ozonu se rychle snížily.

Protože byl místní krátkodobý akční plán omezen na opatření v dopravě, byly příslušné průmyslové podniky požádány, aby navrhly opatření vedoucí ke snížení emisí NOx a těkavých organických sloučenin ve svých provozech. Podniky navrhly:

- zamezit zhášení pochodní,

- odložit některé práce na údržbě,

- odložit odplynování výrobní jednotky,

- používat paliva s nízkým obsahem dusíku (dehtu),

- nepřenášet kapaliny, pokud nebude k dispozici rekuperační zařízení na těkavé organické sloučeniny.

Prefektura nyní pracuje na tom, aby byla krátkodobá opatření rozšířena rovněž na průmyslové podniky.

6. ŘECKO

6.1 Krátkodobá opatření v oblasti Athén

V severních a východních předměstích athénské kotliny bývají často naměřeny zvýšené koncentrace ozonu. V takovém případě musí být informována veřejnost a kromě toho jsou vydávána zvláštní doporučení na omezení dopravy a zásobování cisternovými vozidly převážejícími pohonné hmoty.

Hlavně kvůli nepovinnému charakteru těchto doporučení, složitým meteorologickým podmínkám a charakteru emisí na obrovském území Athén neexistuje jasný názor na účinnost těchto opatření.

6.2 Trvalá opatření na území Athén

V centru města Athén existuje "okruh", kde je omezen provoz osobních automobilů v závislosti na poslední číslici na poznávací značce (lichá/sudá čísla). Od začátku 80. let zůstávají patřičná omezení v platnosti po celý rok s výjimkou měsíce srpna, a to v pracovní dny od 5.00 do 20.00 hod. (v pátek do 15.00 hod.). Okruh představuje oblast o rozloze asi 10 km2.

Opatření týkající se poznávacích značek se netýká přímo koncentrací ozonu ve vnějším ovzduší, ale jeho cílem je hlavně snížení primárních znečišťujících látek v centru Athén. Předběžné studie jasně neprokázaly spojitost mezi tímto opatřením a koncentracemi ozonu.

[1] Počet rastrových hodin odpovídá počtu hodin během celé smogové situace, v jejichž průběhu byl v dané buňce rastrové sítě překročen práh koncentrace po součtu ze všech buněk rastru v přízemní vrstvě v modelové oblasti.

[2] Čísla v závorce udávají snížení emisí.

[3] V průměru jeden den v roce; avšak přibližně v 50 % let od roku 1990 nebylo naměřeno žádné překročení koncentrací.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

OBECNÉ POKYNY KE STRATEGII MĚŘENÍ PREKURZORŮ OZONU PODLE ČL. 9 ODST. 3 SMĚRNICE 2002/3/ES

V článku 9 odst. 3 směrnice 2002/3/ES je po členských státech požadováno, aby monitorovaly prekurzory ozonu nejméně v jedné měřicí stanici. Podle odstavce o pokynech bude poskytnuta vhodná strategie pro toto monitorování. V příloze VI směrnice 2002/3/ES je dále stanoveno, že cíle tohoto monitorování by měly být tyto:

- analýza trendů,

- kontrola účinnosti strategií snižování emisí,

- kontrola návaznosti emisních inventur,

- snazší přiřazení zdrojů emisí koncentracím znečišťujících látek,

- lepší porozumění vytváření ozonu a rozptylu prekurzorů,

- lepší porozumění fotochemickým modelům.

1. DOPORUČENÍ PRO STRATEGII MONITOROVÁNÍ

Nejdůležitějším cílem monitorování prekurzorů ozonu by měla být analýza trendů, a tím i kontrola účinnosti snižování emisí. Jsou doporučeny další analýzy trendů týkající se zdrojů.

Pravidelná kontrola návaznosti inventur a přiřazení určitých zdrojů emisí jsou v monitorovacích sítích považovány za dosti obtížný úkol. S pouze jednou povinnou stanicí nelze těchto cílů dosáhnout. Proto jsou doporučována další nepovinná měření, buď na vnitrostátní úrovni, nebo v rámci mezinárodní spolupráce. Zatímco pro analýzu trendů je dlouhodobé nepřetržité monitorování nezbytné, pro studie přiřazení zdrojů jsou vhodnější jednorázové měřicí kampaně. Během těchto kampaní je doporučeno analyzovat celé spektrum těkavých organických sloučenin uvedené v příloze VI směrnice 2002/3/ES. Pro zlepšení porozumění vytváření ozonu, rozptylu prekurzorů a fotochemických modelů se kromě těkavých organických sloučenin uvedených v příloze VI směrnice 2002/3/ES doporučuje měření fotoreaktivních druhů (např. radikály HO2 a RO2, PAN). Pro toto sledování orientované více na výzkum jsou opět doporučovány měřicí kampaně.

Lze předpokládat, že monitorování NOx je pokryto plněním požadavků směrnice 1999/30/ES. Doporučuje se paralelní monitorování těkavých organických sloučenin a NOx.

1.1 Doporučení pro umístění povinné měřicí stanice

Každý členský stát vybuduje nejméně jednu měřicí stanici na analýzu obecných trendů prekurzorů. Doporučuje se umístit danou stanici monitorující celé spektrum těkavých organických sloučenin uvedené v příloze VI směrnice 2002/3/ES na takovém místě, které bude reprezentativní pro emise prekurzorů a vytváření ozonu. Tato stanice by měla být přednostně umístěna v městském prostředí a neměla by být přímo ovlivněna žádnými silnými místními zdroji emisí, jako je doprava nebo velká průmyslová zařízení.

1.2 Další doporučení

1.2.1 Monitorování venkovských pozaďových koncentrací

Měření těkavých organických sloučenin ve venkovských pozaďových stanicích je součástí monitorovacího programu EMEP. Zejména se doporučuje umístit monitorovací stanice v těch oblastech, kde nejsou žádné stanice EMEP. Na jihu by bylo třeba zvážit zařazení některých nejhojnějších biogenních uhlovodíků, např. monoterpenů α-pinenu a limonenu, do monitorovacího programu.

1.2.2 Monitorování zdrojů

Hlavními zdroji těkavých organických sloučenin jsou silniční doprava, některé průmyslové závody a používání rozpouštědel. Výběr sloučenin, které by měly být monitorovány kvůli analýze trendů, závisí na typu zdroje, přičemž se doporučuje tato strategie:

- Silniční doprava

Monitorování BTX (benzenu, toluenu, xylenu) je užitečné pro analýzu trendů emisí ze silniční dopravy, ale může být nezbytné monitorování více komponent, např. acetylenu. S ohledem na očekávané snížení benzenu v palivech by bylo třeba zajistit, že se bude v každém případě analyzovat toluen a xylen. Celé spektrum těkavých organických sloučenin by mělo být monitorováno alespoň na jednom stanovišti v blízkosti dopravních tras. Obecně se dá očekávat velká podobnost u spektra na různých stanovištích s podobnou charakteristikou vozového parku.

- Průmyslové závody

Petrochemické závody vypouštějí široké spektrum těkavých organických sloučenin. Rozhodnutí o tom, jaké sloučeniny monitorovat, záleží ve velké míře na tomto spektru a musí vycházet z jednotlivých případových studií. Nejméně jedna monitorovací stanice by měla být umístěna proti směru větru a po směru větru od hlavních zdrojů, s ohledem na převládající směr větru.

- Používání rozpouštědel (komerční oblasti)

Rozhodnutí o výběru sledovaných těkavých organických sloučenin je v tomto případě nejtěžší, protože může být několik menších zdrojů. Mělo by se vycházet ze znalostí spektra emisí, a rovněž by se mělo zohlednit to, které z nich mají nejvyšší schopnost pro vytváření ozonu.

--------------------------------------------------