(ES) č. 1568/2003Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1568/2003 ze dne 15. července 2003 o podpoře boje proti chorobám spojeným s chudobou (HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii) v rozvojových zemích

Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 1568/2003

ze dne 15. července 2003

o podpoře boje proti chorobám spojeným s chudobou (HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii) v rozvojových zemích

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 179 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Právo každého člověka na to, aby se těšil co nejlepšímu tělesnému a duševnímu zdraví, je podle ustanovení článku 25 Všeobecné deklarace lidských práv základním lidským právem. Toto právo je odpíráno více než pětině světové populace.

(2) Článek 35 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že při definování a provádění všech politik a opatření Unie je třeba usilovat o vysokou úroveň ochrany lidského zdraví.

(3) HIV/AIDS, tuberkulóza a malárie jsou každoročně příčinou úmrtí více než pěti a půl milionů lidí, přičemž mají i největší negativní dopad na nemocnost a očekávanou délku života v rozvojových zemích. Tyto choroby mimo jiné ničí výsledky mnohaletého úsilí o dosažení rozvoje a vzhledem ke svému destabilizačnímu účinku na společnost jsou dlouhodobě důvodem k vážnému znepokojení.

(4) V současné době se všeobecně uznává, že prevence, péče a léčba jsou vzájemně závislé a synergické.

(5) Skutečnost, že selhaly snahy o zmenšení zátěže, kterou tyto nemoci představují, a že jejich důsledky jsou očividně stále závažnější, vedla k tomu, že se tyto nemoci staly hlavním tématem diskuse o otázkách rozvoje. Svědčí o tom prohlášení o závazku zvláštního zasedání Valného shromáždění OSN z června roku 2001, které potvrdilo, že HIV/AIDS představuje mimořádně naléhavý problém ohrožující rozvoj, jakož i prohlášení světového zdravotnického shromáždění Světové zdravotnické organizace (WHO), v němž jsou tuberkulóza a malárie označeny za mimořádně naléhavé problémy celého světa. Uvedená skutečnost také vedla k výzvám přijmout neodkladná opatření a celou řadu vnitrostátních, regionálních a mezinárodních iniciativ, u nichž je záměrem Společenství dosáhnout cílů rozvoje stanovených na vrcholné schůzce u příležitosti nového milénia, zejména cílů jasně vymezených pro boj proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, a k jejichž plnění se Evropské společenství i členské státy zavázaly.

(6) Výše uvedené prohlášení o závazku OSN stanoví, jen pokud jde o HIV/AIDS, že do roku 2005 by mělo být postupně dosaženo celkových ročních výdajů ve výši 7 až 10 miliard dolarů na boj proti epidemii v zemích s nízkými a středními příjmy a v zemích, v nichž se nemoc rychle šíří nebo v nichž hrozí nebezpečí rychlého rozšíření nemoci. Tyto prostředky by byly určeny na prevenci, péči, léčbu, pomoc a zmírnění následků HIV/AIDS. Dalším cílem je přijmout opatření, která zajistí získání potřebných zdrojů, zejména od dárcovských zemí, jakož i z vnitrostátních rozpočtů, s přihlédnutím k tomu, že finanční prostředky nejvíce postižených zemí jsou značně omezené.

(7) Boj proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii vyžaduje příslušnou zásadní reakci, která musí být komplexní a systematická, která však přesahuje možnosti finančních a lidských zdrojů většiny rozvojových zemí. Vzhledem k rozšíření těchto nemocí a jejich přeshraniční povaze patří nemoci spojené s chudobou k problémům vyžadujícím systematickou a koordinovanou reakci ze strany mezinárodního společenství. Činnost vyvíjená v této oblasti je v zájmu všech a proto nesmí být považována pouze za rozvojovou pomoc.

(8) V prohlášení z Dohá o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (Dohoda TRIPs) a o veřejném zdraví bylo potvrzeno, že "Dohoda TRIPs nebrání a nesmí bránit členům, aby přijímaly opatření na ochranu veřejného zdraví" a že "může a musí být vykládána a prováděna způsobem, který podpoří právo členů WTO chránit veřejné zdraví a zejména podporovat všeobecnou dostupnost léků" a znovu potvrdilo "právo členů WTO plně využívat ustanovení Dohody TRIPs, která za tím účelem umožňují flexibilitu".

(9) Účinnost programů na podporu vnitrostátních strategií pro boj proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii záleží zčásti na lepší koordinaci podpory jak na evropské, tak na mezinárodní úrovni, zejména s agenturami, fondy a programy OSN, včetně partnerství mezi soukromým, veřejným a neziskovým sektorem, jakož i na využívání postupů přizpůsobených zvláštní povaze dotyčných strategií a partnerů.

(10) Za veřejné zdraví odpovídají orgány veřejné moci. Nevhodná politika v této oblasti prohloubila neschopnost trhu podpořit výzkum a vývoj pro boj proti nemocem, kterým se nevěnovala dostatečná pozornost. V roce 2000 bylo na nemoci, které způsobují 90 % všech nemocí na světe, určeno pouze 10 % příslušného výzkumu a vývoje. Míra zanedbání je u jednotlivých nemocí různá a pro odstranění této nerovnováhy jsou zapotřebí různé strategie. Ke kompenzaci selhání trhu ve vývoji léků je nutné přijmout rozsáhlá opatření spočívající ve zvýšení veřejného financování, včetně podpory výzkumu a vývoje specifických výrobků dodávaných do všech zemí světa a účinných metod prevence a léčby v boji proti těmto nemocem v rozvojových zemích, jakož i vytvoření vhodných investičních pobídek pro soukromý sektor.

(11) Opatření zvlášť zaměřená na boj proti nemocem spojeným s chudobou musí být vhodně začleněna do širšího rámce celkového zlepšení zdravotní péče a zdravotnických služeb v rozvojových zemích a zvýšení jejich účinnosti. Je nesmírně důležité podstatně zlepšit tyto systémy, má-li se proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii účinně bojovat. Zvláštní úsilí je třeba vynaložit na vzájemné propojení opatření zaměřených proti nemocem spojeným s chudobou a opatření zaměřených na sexuální a reprodukční zdraví a související práva.

(12) Zlepšení zdraví je základním předpokladem a důležitým prvkem udržitelného rozvoje. Druh pomoci stanovené v tomto nařízení napomáhá přímým a hmatatelným způsobem rozvoji dotyčných partnerských zemí a jejich obyvatel, a proto významným způsobem podporuje politiku spolupráce pro rozvoj, kterou provádí Společenství.

(13) V zájmu jednotnosti musí všechny politiky Společenství mít na zřeteli cíl zlepšovat zdraví a snižovat chudobu.

(14) Ve svých sděleních Radě a Evropskému parlamentu ze dne 20. září 2000 a 21. února 2001 o opatřeních týkajících se přenosných nemocí v rámci snižování chudoby vytyčila Komise zásady politiky a strategické priority nutné ke zvýšení účinnosti opatření Společenství a členských států v dané oblasti.

(15) Ve svých usneseních ze dne 10. listopadu 2000 a 14. května 2001 zdůraznila Rada závažnost epidemií HIV/AIDS, tuberkulózy a malárie a nutnost zvýšit úsilí o poskytování větší podpory na vnitrostátní, regionální i celosvětové úrovni.

(16) Rada ve svém usnesení ze dne 14. května 2001 a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 4. října 2001 [3] podpořily akční program Společenství pro urychlená opatření proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii v rámci snižování chudoby a zdůraznily, že je nutné zajistit dostatečné a odpovídající lidské i finanční zdroje, které umožní jeho účinné provádění.

(17) Společné prohlášení Rady a Komise ze dne 31. května 2001, výše uvedené usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2001 a usnesení Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU ze dne 1. listopadu 2001 přivítaly návrh generálního tajemníka OSN na vytvoření Světového fondu boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, který zahájil činnost dne 29. ledna 2002, a zdůraznily, že příspěvky do tohoto fondu by měly doplňovat stávající zdroje.

(18) Výše uvedené prohlášení OSN o závazku a zejména konference v Monterrey stanoví, že zvýšenou veřejnou rozvojovou pomoc (ODA) a programy na oddlužení je třeba použít ke zlepšení zdravotnických a vzdělávacích systémů. Společenství a jeho členské státy musí hrát důležitou úlohu při zjišťování, jak by se zvýšená veřejná rozvojová pomoc včetně mechanizmů oddlužení mohla účinněji využít jako nástroj v boji proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii.

(19) Smíšené parlamentní shromáždění AKT-EU zdůraznilo ve svých usneseních ze září roku 1998, října roku 2000 a března roku 2002, že HIV/AIDS ohrožuje veškeré úsilí o rozvoj a že je nezbytné rychle jednat.

(20) Nařízení Rady (ES) č. 550/97 ze dne 24. března 1997 o akcích v souvislosti s HIV/AIDS v rozvojových zemích [4] se tímto nařízením stává zastaralým a musí být proto zrušeno.

(21) Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční rámec, který pro rozpočtový orgán představuje prvotní referenci při každoroční rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 33 Interinstitucionální dohody ze dne 6. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a o zdokonalení rozpočtového procesu [5].

(22) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla být přijata podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [6].

(23) Vzhledem k tomu, že cílů zamýšlené akce, totiž boje proti třem hlavním přenosným nemocem v rámci snižování chudoby, zejména v rozvojových zemích, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy a lze jich z důvodu rozsahu či účinků lépe dosáhnout na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření podle zásady subsidiarity stanovené v článku 5 Smlouvy. Podle zásady proporcionality, rovněž stanovené v uvedeném článku, toto nařízení nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedených cílů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I Účel a oblast působnosti

Článek 1

1. Společenství provádí akční program Evropského společenství zaměřený proti třem hlavním přenosným nemocem v rozvojových zemích, to jest HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii.

2. V rámci tohoto programu poskytuje Společenství finanční pomoc a příslušné odborné znalosti těm, kdo jsou činní v oblasti rozvoje, s cílem umožnit přístup ke zdravotní péči všem občanům a podpořit vyvážený hospodářský růst v rámci všeobecného cíle snížit a posléze odstranit chudobu.

3. Uvedená finanční pomoc a odborné znalosti se poskytují přednostně:

a) nejchudším a nejméně rozvinutým zemím, jakož i nejvíce znevýhodněným skupinám populace v rozvojových zemích;

b) opatřením, která doplňují a podporují jak politiky a kapacity rozvojových zemí, tak pomoc poskytovanou jinými nástroji rozvojové spolupráce.

Článek 2

Činnosti prováděné v rámci tohoto nařízení mají za cíl:

a) optimalizovat dopad stávajících opatření, služeb a základních výrobků za účelem prevence a boje proti hlavním přenosným nemocem, které postihují nejchudší populační skupiny;

b) zvýšit cenovou dostupnost základních léčiv a diagnostických prostředků pro tyto tři nemoci;

c) zintenzívnit výzkum a vývoj v oblasti očkovacích látek, mikrobicidních prostředků a inovačních léčebných metod.

Článek 3

Finanční podpora Společenství se poskytuje konkrétním projektům určeným k dosažení cílů uvedených v článku 2, a zejména projektům majícím za cíl:

a) poskytovat technickou, vědeckou a normativní pomoc nezbytnou ke stanovení priorit v oblasti opatření přijímaných ve zdravotnictví v rámci souhrnného rozpočtu pro rozvojovou spolupráci a zlepšovat výsledky dosahované ve zdravotnictví u tří hlavních přenosných nemocí. Současně je nutné zachovat rovnováhu mezi prevencí, léčbou a péčí, přednostně se zaměřit na prevenci a uznat, že ve spojení s léčbou a péčí je prevence účinnější; je třeba si uvědomit, že je nutné připravit nezbytná opatření na základě průřezového přístupu, včetně zaměření na vzorce chování, jakož i vzít v úvahu faktory jako je čistota vod a hygienická zařízení, územní plánování, výživa a rovné příležitosti pro ženy a muže (gender mainstreaming);

b) zlepšit účinnost zdravotnických opatření zaměřených na tři hlavní přenosné nemoci, a to v rámci zdokonaleného všeobecného zdravotního systému, který zahrnuje veřejné služby;

c) zlepšit chápání účinků nemocí spojených s chudobou na sociální a hospodářský rozvoj, jakož i dopad strategií určených ke zmírnění negativních sociálních a hospodářských účinků souvisejících s těmito chorobami;

d) zlepšit farmaceutické politiky a farmaceutickou praxi a pomoci rozvojovým zemím zvýšit na regionální nebo vnitrostátní úrovni kvalitní místní produkci hlavních léčiv pro prevenci i léčbu, v souladu s prohlášením z Dohá o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs) a veřejném zdraví;

e) podpořit vytvoření mechanismu diferencovaných cen základních léčiv pro rozvojové země, který zaručí nejnižší možné ceny;

f) analyzovat účinky takových faktorů, jako jsou čisté dovozní ceny, cla, daně, jakož i poplatky za dovoz, distribuci a místní registraci, na spotřebitelské ceny léčiv v rozvojových zemích;

g) poskytovat v případě potřeby technickou pomoc rozvojovým zemím, aby mohly řešit otázky týkající se zdravotnictví, v souladu s ustanoveními dohody TRIPs a prohlášení z Dohá o dohodě TRIPs a veřejném zdraví, s cílem umožnit rozvojovým zemím chránit veřejné zdraví a podporovat všeobecnou dostupnost léků;

h) podpořit veřejné investice a vytvořit řadu pobídek pro soukromé investice do výzkumu a vývoje nových léčebných prostředků, zejména očkovacích látek a mikrobicidních léčiv, prostředků pro diagnostiku a kombinovaných léčebných prostředků pro boj proti hlavním přenosným nemocem v rozvojových zemích;

i) podpořit klinické, epidemiologické, operativní a sociologické studie vytvářené v týmech, aby výzkum v oblasti zdravotnictví měl pevnější základy; za tímto účelem jsou týmy vedeny k tomu, aby případně spolupracovaly s pracovníky pocházejícími z rozvojových zemí a tak přispívaly k jejich zaškolení;

j) podpořit vybudování kapacit v rozvojových zemích, které jim umožní koordinovat, zajišťovat a provádět u obyvatel zkoušky velkého rozsahu a dokončit všechny etapy výzkumu a vývoje;

k) podpořit celosvětové iniciativy týkající se hlavních přenosných nemocí v rámci snižování chudoby, zejména Světový fond boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, který zahájil svoji činnost dne 29. ledna 2002;

l) podpořit iniciativy týkající se dohledu nad jakostí farmaceutických výrobků a její kontroly.

Článek 4

1. V rámci opatření uvedených v článku 3 může mít podpora Společenství formu:

a) finanční pomoci;

b) technické pomoci, vzdělávání, zejména lékařů a středního zdravotnického personálu, jakož i jiných služeb;

c) materiálního zásobování, jako jsou základní lékařské potřeby a výrobky a provádění prací;

d) auditů, hodnotících a kontrolních misí;

e) případného poskytování technologií a předávání odborných znalostí pro místní výrobu léčiv.

Prioritou je zvyšování vnitrostátních kapacit, aby se zajistila jejich dlouhodobá životnost.

2. Finanční pomoc Společenství může být určena na krytí investičních nákladů, kromě nákupu nemovitostí, a ve výjimečných a náležitě odůvodněných případech a s přihlédnutím ke skutečnosti, že opatření musí mít pokud možno střednědobou platnost, rovněž na krytí trvalých nákladů (včetně administrativních nákladů, nákladů na údržbu a režijních nákladů), které jsou prozatím pro partnera zátěží, aby se maximálně využilo podpory uvedené v odstavci 1.

Kapitola II Provádění pomoci

Článek 5

1. Finanční podpora poskytovaná Společenstvím podle tohoto nařízení se provádí formou grantů.

2. Pro každé opatření založené na spolupráci je třeba získat finanční příspěvek od partnerů uvedených v článku 6. Při stanovení částky požadovaného příspěvku se bere v úvahu kapacita dotyčných partnerů a povaha dotyčného opatření. Za určitých okolností může být příspěvek v naturáliích, pokud je partnerem nevládní organizace (NGO) nebo organizace místního charakteru.

3. Poskytnutí finanční pomoci podle tohoto nařízení může zahrnovat společné financování s jinými dárci, zejména s členskými státy, Organizací spojených národů a mezinárodními nebo regionálními bankami pro rozvoj nebo finančními institucemi.

4. V rámci opatření uvedených v čl. 3 písm. h), i), a j) se poskytování finanční pomoci koordinuje s novými nástroji pro výzkum a vývoj výrobků určených k boji proti přenosným nemocem spojeným s chudobou, které jsou používány v souvislosti s rámcovým programem Společenství pro výzkum a vývoj na roky 2002 až 2006.

5. Příspěvek do Světového fondu boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii je zajišťován prostřednictvím dohody o financování, která musí být uzavřena mezi Komisí a svěřenským správcem uvedeného fondu. Tento příspěvek je spravován podle předpisů a postupů, které se pro Světový fond stanoví se souhlasem Komise a které se musí stát součástí dohody o financování.

6. V rámci opatření uvedených v čl. 3 písm. h), i), a j) je nutné usilovat o součinnost s politikami a programováním v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví, zejména s opatřeními proti HIV/AIDS.

Článek 6

1. K partnerům, kteří jsou oprávněni získat finanční pomoc podle tohoto nařízení, patří:

a) správní orgány a úřady na celostátní, regionální a místní úrovni;

b) místní orgány a jiné decentralizované subjekty;

c) místní komunity, nevládní organizace, organizace na místní úrovni a jiné neziskové fyzické a právnické osoby ze soukromého sektoru;

d) regionální organizace;

e) mezinárodní organizace jako je Organizace spojených národů a její agentury, fondy a programy, jakož i banky pro rozvoj, finanční instituce, celosvětové iniciativy a mezinárodní partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem;

f) výzkumné ústavy a univerzity.

2. Aniž je dotčen odst. 1 písm. e), finanční pomoc Společenství se poskytuje partnerům, jejichž hlavní sídlo se nachází v členském státě nebo ve třetí zemi, která je příjemcem nebo možným příjemcem pomoci poskytované Společenstvím podle tohoto nařízení, pod podmínkou, že toto sídlo je skutečně ústředím, které řídí podnikatelskou činnost. V některých výjimečných případech se hlavní sídlo může nacházet v jiné třetí zemi.

Článek 7

1. Pokud opatření podléhají dohodám o financování mezi Společenstvím a zeměmi, které využívají opatření financovaných podle tohoto nařízení, pak tyto dohody musí stanovit, že Společenství neprovádí úhradu daní, cel a poplatků.

2. Každá dohoda o financování nebo smlouva uzavřená podle tohoto nařízení stanoví, že podléhá dohledu a finanční kontrole Komise, která může provádět šetření a kontroly na místě, jakož i auditům Účetního dvora podle obvyklých pravidel stanovených Komisí na základě platných ustanovení, zejména ustanovení finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [7] (dále jen "finanční nařízení").

3. Přijmou se nezbytná opatření ke zdůraznění komunitární povahy podpory poskytované podle tohoto nařízení.

Článek 8

1. Všechny fyzické a právnické osoby v členských státech a všechny rozvojové země se mohou na základě rovných podmínek účastnit nabídkových řízení a mohou být mezi těmi, jejichž nabídka bude vybrána. Ve výjimečných případech lze tuto možnost rozšířit i na jiné třetí země.

2. Dodávky pocházejí ze země přijímající pomoc, z jiných rozvojových zemi nebo z členských států. Ve výjimečných případech mohou dodávky pocházet z jiných třetích zemí.

Článek 9

1. Za účelem dosažení cílů návaznosti a doplňkovosti uvedených ve Smlouvě a s cílem zajistit optimální účinnost všech těchto opatření může Komise přijmout veškerá nezbytná koordinační opatření, zejména:

a) vytvoření systému pro systematickou výměnu a analýzu informací o financovaných akcích a o opatřeních, jejichž financování Společenství a členské státy plánují;

b) koordinaci provádění daných opatření na místě prostřednictvím pravidelných setkání a výměny informací mezi zástupci Komise a členských států v zemi přijímající pomoc.

2. Ve spolupráci s členskými státy Komise vyvíjí veškerou iniciativu nezbytnou pro zajištění správné koordinace s ostatními dotyčnými dárci, zejména s dárci, kteří jsou součástí systému Organizace spojených národů. Má-li být zajištěna návaznost a doplňkovost, pak cílem této koordinace musí být systematická výměna a analýza informací o plánovaných a provedených opatřeních.

Kapitola III Finanční a rozhodovací postupy

Článek 10

1. Finanční rámec pro provádění tohoto nařízení v letech 2003 až 2006 se stanoví ve výši 351 milionů EUR. Roční přidělovaná částka příslušných finančních prostředků podléhá schválení rozpočtového orgánu na základě finančního výhledu nebo s použitím nástrojů stanovených v interinstitucionální dohodě ze dne 6. května 1999.

2. Roční přidělovanou částku schvaluje rozpočtový orgán v rámci finančního výhledu.

Článek 11

1. Komise odpovídá za vypracování obecných zásad pro strategické programování s cílem definovat spolupráci Společenství z hlediska měřitelných cílů, priorit, termínů pro konkrétní oblasti činnosti, předpokladů a očekávaných výsledků. Programování se provádí jednou za rok a je orientační.

2. Na základě zprávy předložené zástupcem Komise se v rámci výboru uvedeného v čl. 13 odst. 1 každoročně koná výměna názorů s členskými státy ohledně hlavních zásad strategického programování opatření, která mají být provedena. Výbor zaujímá k těmto otázkám stanovisko postupem podle čl. 13 odst. 2.

Článek 12

1. Komisi odpovídá za hodnocení, schvalování a řízení opatření uvedených v tomto nařízení v souladu s platnými rozpočtovými a jinými postupy, zejména s těmi, které jsou stanoveny ve finančním nařízení.

2. Rozhodnutí týkající se opatření, jejichž financování podle tohoto nařízení přesáhne částku 5 milionů EUR, jakož i všechny změny těchto opatření znamenající zvýšení částky původně stanovené pro dotyčné opatření o více než 20 %, se přijímají postupem podle čl. 13 odst. 2.

3. O rozhodnutích a změnách těchto opatření týkajících se částky do 5 milionů EUR informuje Komise členské státy.

Článek 13

1. Komisi je nápomocen zeměpisně příslušný výbor odpovědný za rozvoj.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 4 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 4 odst. 3 rozhodnutí 1999/468/ES je 45 dnů.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Kapitola IV Zprávy a závěrečná ustanovení

Článek 14

1. Vždy po uplynutí rozpočtového roku poskytuje Komise Evropskému parlamentu a Radě ve své výroční zprávě o rozvojové politice Společenství informace o hlavních zásadách svého ročního orientačního strategického programu a o opatřeních financovaných v průběhu daného roku, včetně opatření Světového fondu boje proti HIV/AIDS, tuberkulóze a malárii, jakož i svoje závěry o provádění tohoto nařízení v předchozím rozpočtovém roce. Souhrnná zpráva musí zejména informovat o úspěších a nedostatcích opatření z hlediska jejich vlivu na boj proti těmto třem přenosným nemocem a na snižování chudoby, a zejména o konkrétních a podrobných výsledcích dosažených v souvislosti se stanovenými cíli. Kromě toho musí informovat o subjektech, s nimiž byly uzavřeny smlouvy, o částkách, na které byly tyto smlouvy uzavřeny, jakož i o výsledcích všech nezávislých hodnocení konkrétních opatření.

2. Nejpozději jeden rok před skončením použitelnosti tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě nezávislou hodnotící zprávu o jeho provádění, aby se zjistilo, zda bylo dosaženo stanovených cílů, a aby mohly být vypracovány hlavní zásady pro zvýšení účinnosti budoucích opatření. Na základě této hodnotící zprávy může Komise předkládat návrhy týkající se budoucnosti tohoto nařízení a v případě potřeby jeho změny.

Článek 15

Zrušuje se nařízení (ES) č. 550/97. Opatření, o nichž bylo rozhodnuto podle uvedeného nařízení, se však provádějí v souladu s ním i nadále.

Článek 16

1. Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Použije se do dne 31. prosince 2006.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 15. července 2003.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

G. Tremonti

[1] Úř. věst. C 151 E, 25.6.2002, s. 202.

[2] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 30. ledna 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. června 2003.

[3] Úř. věst. C 87 E, 11.4.2002, s. 244.

[4] Úř. věst. L 85, 27.3.1997, s. 1.

[5] Úř. věst. C 172, 18.6.1999, s. 1.

[6] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

[7] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

--------------------------------------------------