2003/37/ES2003/37/ES: Rozhodnutí Komise ze dne 16. ledna 2003 týkající se pokynů pro předběžnou referenční metodu pro odběr vzorků a měření koncentrace PM2,5 podle směrnice 1999/30/ES (oznámeno pod číslem K (2003) 10) (Text s významem pro EHP)

Rozhodnutí Komise

ze dne 16. ledna 2003

týkající se pokynů pro předběžnou referenční metodu pro odběr vzorků a měření koncentrace PM2,5 podle směrnice 1999/30/ES

(oznámeno pod číslem K(2003) 10)

(Text s významem pro EHP)

(2003/37/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Rady 1999/30/ES ze dne 22. dubna 1999 o mezních hodnotách pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší [1], ve znění rozhodnutí Komise 2001/744/ES [2], a zejména na čl. 7 odst. 5 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Mezní hodnoty pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a oxidy dusíku, částice a olovo ve vnějším ovzduší jsou stanoveny ve směrnici 1999/30/ES.

(2) Referenční metoda pro odběr vzorků a měření koncentrací PM2,5 je v současné době normalizována Evropským výborem pro normalizaci (CEN). V případě, že nebude existovat referenční metoda, Komise v souladu s postupem stanoveným v oddílu V přílohy IX směrnice 1999/30/ES poskytne pokyny pro předběžnou referenční metodu pro odběr vzorků a měření koncentrací PM2,5.

(3) Směrnice Rady 96/62/ES ze dne 27. září 1996 o posuzování a řízení kvality vnějšího ovzduší [3] stanoví, že Komisi je nápomocen výbor uvedený v článku 12 směrnice, který se skládá ze zástupců členských států a kterému předsedá zástupce Komise, a že Komise bude brát co největší zřetel na stanovisko doručené výborem.

(4) Opatření tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 12 odst. 2 směrnice Rady 96/62/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pokyny pro předběžnou referenční metodu pro odběr vzorků a měření koncentrací PM2,5 uvedené v oddílu V přílohy IX směrnice 1999/30/ES jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 16. ledna 2003.

Za Komisi

Margot Wallström

členka Komise

[1] Úř. věst. L 163, 29.6.1999, s. 41.

[2] Úř. věst. L 278, 23.10.2001, s. 35.

[3] Úř. věst. L 296, 21.11.1996, s. 55.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

POKYNY PRO MĚŘENÍ KONCENTRACÍ PM2,5 PODLE SMĚRNICE 1999/30/ES

Účelem tohoto dokumentu je dát osobám pověřeným řízením kvality vnějšího ovzduší a provozovatelům sítí doporučení pro výběr zařízení pro měření koncentrací PM2,5 požadovaných první dceřinou směrnicí o znečištění ovzduší jemnými částicemi. Tato doporučení se nevztahují na další možné uplatnění těchto zařízení pro odlišné cíle měření, jako např. v případě výzkumných činností nebo v případě orientačních měření.

Pozadí a normalizační práce CEN

Směrnice 1999/30/ES stanoví v článku 5, že "Členské státy zajistí zřízení a provoz měřicích stanic k poskytnutí údajů o koncentraci PM2,5. Počet a polohy stanic pro měření koncentrace PM2,5 stanoví členský stát tak, aby koncentrace PM2,5 byla v rámci členského státu měřena reprezentativně. Pokud je to možné, sloučí se místa odběru vzorků s místy odběru vzorků pro koncentrace PM10." Článek 7 dále uvádí, že "Předběžná referenční metoda pro odběr vzorků a měření koncentrace PM2,5 je stanovena v příloze IX oddílu V." Příloha IX konečně požaduje vypracování pokynů Evropskou komisí v dohodě s výborem uvedeným v článku 12 směrnice 96/62/ES.

GŘ Životní prostředí dalo CEN mandát k rozvíjení normalizované evropské referenční metody pro měření koncentrací PM2,5. Tato metoda je založena na gravimetrickém stanovení frakce částic PM2,5 z ovzduší, odebraných při podmínkách okolí. CEN TC 264/WG 15 zahájil svou práci v roce 2000. První dvě validační kampaně v terénu (Madrid, Duisburg) byly dokončeny; dvě další kampaně v současné době probíhají (Vredepeel, Vídeň). Čtyři další kampaně ve Švédsku, Anglii, Řecku a Itálii jsou ve fázi plánování. Očekává se, že validační práce budou završeny do konce roku 2003. Proto nebude konečná normalizovaná metoda CEN k dispozici před rokem 2004.

CEN WG 15 v současné době testuje různá vhodná zařízení založená na metodě gravimetrického stanovení a vybavená různými typy vstupů od evropských výrobců i referenční vzorkovač používaný ve Spojených státech na federální úrovni (US Federal Reference sampler):

- MINI-WRAC, vzorkovač s jednoduchým filtrem, Frauenhofer Institut pro toxikologii a výzkum aerosolů (FhG-ITA), Německo,

- RAAS 2.5-1, vzorkovač s jednoduchým filtrem, ESM Andersen, Spojené státy americké,

- Partisol plus-SCC, sekvenční vzorkovač, Rupprecht and Patashnick, Spojené státy americké,

- Partisol FRM, vzorkovač s jednoduchým filtrem, Rupprecht and Patashnick, Spojené státy americké,

- SEQ 47/50, sekvenční vzorkovač, Leckel Company, Německo,

- HVS-DHA 80, sekvenční vzorkovač, Digitel, Švýcarsko.

Kromě toho také CEN testuje mnoho automatických měřicích zařízení založených na metodě zeslabení svazků paprsků beta a metodě kónické oscilační mikrováhy (Tapered element oscillating microbalance - TEOM), aby zjistil, zda jsou tyto metody rovnocenné s referenční gravimetrickou metodou:

- ADAM, zeslabení svazků paprsků beta, sekvenční, OPSIS, Švédsko,

- FH 62 I-R, zeslabení svazků paprsků beta, filtrovací pásek, ESM Andersen Company, Spojené státy americké,

- BAM 1020, zeslabení svazků paprsků beta, filtrovací pásek, Met One, Spojené státy americké,

- TEOM SES, separace cyklónovým odlučovačem, Rupprecht and Patashnick, Spojené státy americké.

Problémy s měřením hmotnostní koncentrace PM2,5

Při určování hmotnostních koncentrací PM2,5 se musí vzít v úvahu několik problémů, částečně známých z předchozích zkušeností s měřeními PM10. Předběžné srovnávací studie provedené v mnoha členských státech ukázaly významné rozdíly mezi výsledky manuálních vzorkovačů pro PM2,5, které se pohybují v rozmezí až ± 30 %. Důvody pozorovaných rozdílů mezi vzorkovači jsou komplexní a lze je rozdělit na:

- rušivé vlivy na filtru, např. odpařovací ztráty během odebírání vzorků nebo úprava filtru,

- rušivé vlivy na frakční násadě na vstupu, např. špatný tvar, změny při uzavření způsobené špatnou kontrolou průtoku vzduchu a usazováním částic na srážecí desce,

- rušivé vlivy způsobené nastavením systému pro odebírání vzorků, např. usazování částic v tubě na odebírání vzorků (zvláště v dlouhých nebo zakřivených tubách).

Musí se brát v úvahu, že chemické složení PM2,5 je značně odlišné od složení PM10, zvláště těkavé částice (např. dusičnan amonný, organické sloučeniny) jsou v rozměru frakce jemného PM2,5 obohacené. Částice v rozmezí velikosti mezi PM10 a PM2,5 se skládají zejména z inertních složek jako jsou křemičitany, oxidy kovů atd. Proto problémy se ztrátami těkavých částic, pozorované již při odběru vzorků PM10, mohou být při měřeních PM2,5 ještě zřetelnější.

Ztráty budou jednoznačně záviset na složení aerosolů a přítomnosti polétavých částic, jakož i na rozdílu mezi teplotou okolí a teplotami odebraných vzorků. Ztráty mohou proto představovat důležité sezónní a zeměpisné odchylky. Pro příklad, ztráty blížící se 0 % byly hlášeny ze Skandinávie během jarního období (aerosoly ze silničního posypu), zatímco během zimního období byly ve střední Evropě pozorovány ztráty až do 70 % (aerosoly s vysokým obsahem dusičnanu amonného).

Na základě těchto skutečností lze očekávat, že jakékoli zahřívání systému odebírání vzorků vykáže významně nižší hmotnostní koncentrace PM2,5 než systém udržovaný v podmínkách okolního ovzduší.

Doporučení pro sledování PM2,5

V případě, že nebudou k dispozici závěry normalizačních aktivit CEN, mohou být pro PM2,5 dána následující doporučení:

Co se týče metody měření:

Mandát, který CEN udělila Komise, určuje, že metoda měření, která má být normalizována, je založena na gravimetrickém stanovení hmotnostní frakce PM2,5 z částic sebraných na filtru v podmínkách okolního ovzduší. Další metody, jako je metoda zeslabení svazku paprsků beta a metoda kónické oscilační mikrováhy (TEOM) jsou v současné době testovány, aby se zjistilo, zda jsou rovnocenné s gravimetrickou metodou CEN WG 15. Metody jako tyto, založené na optických metodách (počítání částic nebo nefelometrie), nejsou pro použití podle této směrnice považovány za vhodné.

Co se týče specifického vstupu PM2,5:

V současné době existují dva hlavní tvary vstupu dostupné a používané pro sledování a výzkumné účely: dopadový typ vstupu a typ cyklónového odlučovače. Různé vstupy obou typů jsou v současné době testovány např. v rámci CEN WG 15. Výkonnost vstupu by měla být s ohledem na částice tato: filtr musí zachytit 50 % částic s aerodynamickým průměrem 2,5 μm.

Co se týče přístrojů:

Teorie a předchozí zkušenosti získané při validačních pracích s PM10 naznačují, že při měření PM2,5 by se neměla používat zařízení, u kterých se během odebírání vzorků sonda a/nebo filtr zahřívají. Aby bylo možné co nejvíce omezit ztráty polétavých částic, měla by se pro měření PM2,5 dávat přednost přístrojům, u kterých odebírání vzorků probíhá při teplotě co nejvíce odpovídající okolní teplotě.

Když vezmeme v úvahu nedostatečnost a nesourodost výsledků dosud získaných z různých studií, není možné v této chvíli vybrat vhodné přístroje pro sledování PM2,5. Pokud jde o výběr konkrétního měřicího zařízení, doporučuje se k němu přistupovat opatrně. Přednost by měla být dána takovému konceptu, který nevyžaduje velké investice a který bude umožňovat přizpůsobení požadavkům na měření, co se týče budoucího vývoje (např. nadcházející evropská standardní metoda na měření PM2,5, technický vývoj výrobců přístrojů, nadcházející nařízení o těžkých kovech).

Při ohlašování údajů PM2,5 je nezbytné plně dokumentovat metodiku měření, která byla použita k získání údajů.

--------------------------------------------------