(ES, Euratom) č. 2342/2002Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

Nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2342/2002

ze dne 23. prosince 2002

o prováděcích pravidlech k nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství

OBSAH

ČÁST PRVNÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I PŘEDMĚT

HLAVA II ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

Kapitola 1 Zásada jednotnosti a správnosti rozpočtu

Kapitola 2 Zásada ročního rozpočtu

Kapitola 3 (Kapitola 4 finančního nařízení) Zásada zúčtovací jednotky

Kapitola 4 (Kapitola 5 finančního nařízení) Zásada obecnosti

Kapitola 5 (Kapitola 6 finančního nařízení) Zásada specifikace

Kapitola 6 (Kapitola 7 finančního nařízení) Zásada řádného finančního řízení

Kapitola 7 (Kapitola 8 finančního nařízení) Zásada průhlednosti

HLAVA III SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

Kapitola 1 Sestavování rozpočtu

Kapitola 2 Skladba a předkládání rozpočtu

HLAVA IV PLNĚNÍ ROZPOČTU

Kapitola 1 Obecná ustanovení

Kapitola 2 Způsoby plnění

Oddíl 1 Obecná ustanovení

Oddíl 2 Zvláštní ustanovení

Kapitola 3 Účastníci finančních operací

Oddíl 1 Práva a povinnosti účastníků finančních operací

Oddíl 2 Schvalující osoba

Oddíl 3 Účetní

Oddíl 4 Správce zálohových účtů

Kapitola 4 Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1 Obecná pravidla

Oddíl 2 Pravidla pro pověřené a dále pověřené schvalující osoby

Kapitola 5 Příjmové operace

Oddíl 1 Vlastní zdroje

Oddíl 2 Odhad pohledávek

Oddíl 3 Zjištění pohledávek

Oddíl 4 Schválení inkasa

Oddíl 5 Inkaso

Kapitola 6 Výdajové operace

Oddíl 1 Závazek výdajů

Oddíl 2 Potvrzení výdajů

Oddíl 3 Schválení výdajů

Oddíl 4 Platby výdajů

Oddíl 5 Lhůty pro výdajové operace

Kapitola 7 Informační systémy

Kapitola 8 Interní auditor

HLAVA V ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

Kapitola 1 Obecná ustanovení

Oddíl 1 Oblast působnosti a zásady zadávání

Oddíl 2 Zveřejňování

Oddíl 3 Zadávání řízení

Oddíl 4 Jistoty a kontrola

Kapitola 2 Zakázky zadávané orgány Společenství na vlastní účet

HLAVA VI GRANTY

Kapitola 1 Oblast působnosti

Kapitola 2 Zásady pro poskytování

Kapitola 3 Postup poskytování

Kapitola 4 Platby a kontrola

Kapitola 5 Provádění

HLAVA VII PŘEDKLÁDÁNÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ

Kapitola 1 Předkládání účtů

Kapitola 2 (Kapitola 3 finančního nařízení) Účetnictví

Oddíl 1 Organizace účtů

Oddíl 2 Účetní knihy

Oddíl 3 Účtová osnova

Oddíl 4 Zápis

Oddíl 5 Sladění a přezkoumání

Oddíl 6 Rozpočtové účty

Kapitola 3 (Kapitola 4 finančního nařízení) Inventární soupisy majetku

ČÁST DRUHÁ ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I (HLAVA II FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) STRUKTURÁLNÍ FONDY

HLAVA II (HLAVA III FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) VÝZKUM

HLAVA III (HLAVA IV FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) VNĚJŠÍ AKCE

Kapitola 1 Obecná ustanovení

Kapitola 2 Provádění akcí

Kapitola 3 Zadávání zakázek

Kapitola 4 Granty

Kapitola 5 Zálohové účty a inventární soupisy

HLAVA IV (HLAVA V FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) EVROPSKÉ ÚŘADY

HLAVA V (HLAVA VI FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ) SPRÁVNÍ POLOŽKY

ČÁST 3 PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

HLAVA II ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství [1], a zejména na článek 183 uvedeného nařízení,

po konzultaci s Evropským parlamentem, Radou, Soudním dvorem Evropských společenství, Účetním dvorem, Hospodářským a sociálním výborem, Výborem regionů, veřejným ochráncem práv a Evropským inspektorem ochrany údajů,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Ustanovení nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen "finanční nařízení") byla zjednodušena tak, že se omezují na základní zásady a definice týkající se sestavování, plnění a kontroly souhrnného rozpočtu Evropských společenství (dále jen "rozpočtu").

(2) Tato prováděcí pravidla by proto neměla pouze doplňovat finanční nařízení, pokud jde o ustanovení, která výslovně odkazují na prováděcí pravidla, ale také pokud jde o ustanovení, jejichž použití vyžaduje předem stanovená prováděcí opatření. V zájmu přehlednosti je nezbytné nahradit nařízení Komise (Euratom, ESUO, ES) č. 3418/93 ze dne 9. prosince 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977 [2], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1687/2001 [3].

(3) Pro zajištění souladu odvětvových právních předpisů s rozpočtovými zásadami stanovenými ve finančním nařízení musí být všechny právní akty, které se týkají plnění rozpočtu, uvedeny v seznamu, který vypracuje Komise a předá jej rozpočtovému orgánu.

(4) Pokud jde o rozpočtové zásady a zejména o zásadu jednotnosti, povinnost identifikovat úroky z předběžného financování, které mají plynout zpět do rozpočtu, vyžaduje identifikovaci částek předběžného financování, které zůstávají ve vlastnictví Společenství. Částky předběžného financování zůstávají vlastnictvím orgánu, pokud základní právní akt ve smyslu článku 49 finančního nařízení nestanoví jinak a pokud se jedná o částky předběžného financování, které se vyplácejí v rámci zakázky nebo zaměstnancům nebo členům orgánů nebo členským státům. Toto pravidlo by mělo být upřesněno podle různých druhů řízení (přímého nebo nepřímého řízení na ústřední úrovni a sdíleného řízení). Nevztahuje se na společné řízení, neboť v tomto případě jsou finanční prostředky Společenství spojeny s finančními prostředky mezinárodních organizací. Pokud předběžné financování, které zůstává vlastnictvím Společenství, nese úroky, plynou tyto úroky do rozpočtu jako různé příjmy.

(5) Pokud jde o zásadu ročního rozpočtu, je důležité vyjasnit pojem položek rozpočtového roku a přípravných etap závazkového řízení, které, pokud jsou dokončeny do 31. prosince, dovolují přenést položky závazků, které pak budou muset být použity do 31. března následujícího rozpočtového roku.

(6) Pokud jde o zásadu zúčtovací jednotky, je třeba upřesnit kurzy používané pro přepočet mezi eurem a ostatními měnami pro potřeby pokladní správy a účetnictví.

(7) Pokud jde o odchylky ze zásady obecnosti, mělo by se upřesnit, jak bude z rozpočtového hlediska zacházeno s účelově vázanými příjmy, zejména s příspěvky členských států nebo třetích zemí na některé programy Společenství, a je třeba stanovit omezení při vyrovnávání výdajů a příjmů.

(8) Pokud jde o zásadu specifikace, je třeba přesně stanovit výpočet procent položek, které mohou orgány převést v rámci své autonomie, a zajistit plnou informovanost rozpočtového orgánu podrobným odůvodněním žádostí o převod, které mu musí být předloženy.

(9) Pokud jde o řádné finanční řízení, je třeba stanovit za jakým účelem a jak často mají být programy a činnosti hodnoceny ex ante, průběžně a ex post, a také informace, které musí být obsaženy v legislativním finančním výkazu.

(10) V oblasti sestavování a předkládání rozpočtu je pro zajištění plné informovanosti rozpočtového orgánu nezbytné určit obsah obecného úvodu rozpočtu, pracovních dokumentů předkládaných k odůvodnění rozpočtu a rozpočtových komentářů. V rámci nového předkládání rozpočtu podle činností (ABB) musí být kromě toho stanovena definice a klasifikace správních položek.

(11) Pokud jde o plnění rozpočtu, je třeba nejprve vyjasnit, jaké formy může mít základní právní akt v oblasti Společenství a v oblastech spadajících do působnosti Smlouvy o Evropské unii. Je třeba také určit, jaké nejvyšší částky položek lze uplatňovat na přípravné akce a pilotní projekty bez základního právního aktu, a měla by být vyjmenována ustanovení Smluv, která přímo svěřují Komisi zvláštní pravomoci.

(12) Dále by mělo být stanoveno, jaká jednání mohou vést ke střetu zájmů a jaký postup se v takovém případě použije.

(13) Pokud jde o různé způsoby plnění rozpočtu, mělo by se stanovit, že pokud Komise neplní rozpočet přímo ve svých útvarech, musí se nejdříve ujistit, že subjekty, kterým chce úkoly plnění rozpočtu svěřit, mají přiměřené řídící a kontrolní postupy i účetní systémy odpovídající požadavkům řádného finančního řízení.

(14) Pokud jde o nepřímé řízení na ústřední úrovni, tj. řízení přenesené Komisí na výkonné agentury nebo subjekty práva Společenství nebo vnitrostátní veřejné subjekty nebo subjekty pověřené veřejnou službou, je třeba kromě jiného stanovit rámec pro takové přenesení pravomocí a režim jeho provedení prostřednictvím pověřovacího aktu nebo dohody. Výkonné agentury pod kontrolou Komise by měly být uznány za pověřené schvalující osoby uvedeného orgánu k plnění rozpočtu Společenství. Pokud rozpočet plní vnitrostátní subjekty, měly by poskytovat dostatečné finanční záruky a být vybrány průhledným způsobem po rozboru efektivnosti nákladů dosvědčujícím správnost výběru uvedeného subjektu. Před přenesením pravomocí na vnitrostátní subjekty by měla Komise podle základního právního aktu pro plnění dotyčných položek požádat příslušný výbor o stanovisko. Pokud jde o soukromé subjekty uskutečňující přípravné nebo pomocné práce na účet Komise, měly by být vybrány v souladu s postupy zadávání veřejných zakázek.

(15) Pokud jde o řízení sdílené s členskými státy nebo decentralizované řízení se třetími zeměmi, měly by být stanoveny etapy a cíle postupu schválení účetních závěrek, aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odpovídajících odvětvových právních předpisů.

(16) Nakonec by se mělo pro společné řízení stanovit, že příspěvky každého dárce nebudou přiřazeny jednotlivým druhům výdajů, ale že podporované akce musí být celkově kontrolovány. Měly by být určeny mezinárodní organizace vhodné pro tento typ řízení.

(17) Pokud jde o roli účastníků finančních operací, má reforma finančního řízení společně se zrušením centralizovaných kontrol ex ante za následek větší odpovědnost schvalujících osob u všech příjmových a výdajových operací, včetně systémů vnitřní kontroly. Rozpočtový orgán by měl být v budoucnu informován o opatřeních jmenování nebo ukončení výkonu funkce týkajících se pověřených schvalujících osob. Následně by měly být stanoveny úkoly, odpovědnost a zásady postupů, které je třeba dodržovat. Internacionalizace kontrol ex ante vyžaduje zejména jasné rozlišení mezi úkoly, které se týkají zahájení operací při plnění rozpočtu a jejich ověřování. Každý orgán by měl kromě toho přijmout kodex profesních norem, který se vztahuje na zaměstnance provádějící kontroly ex ante i ex post. Je třeba stanovit, že bude orgánu každoročně předkládána výroční zpráva, která musí obsahovat zejména výsledky kontrol ex post; mělo by být rovněž upraveno vedení podkladů k prováděným operacím. Nakonec by měly být všechny druhy vyjednávacího řízení v oblasti zadávání veřejných zakázek, na základě jejich odlišné povahy, předmětem zvláštní zprávy předložené dotyčnému orgánu a měly by být sděleny rozpočtovému orgánu.

(18) Pro vyjasnění odpovědností je také třeba upřesnit úkoly a odpovědnost účetního v souvislosti s účetními systémy, pokladní správou a bankovních účtů a databáze třetích osob. Také by mělo být upraveno ukončení výkonu funkce účetního.

(19) Měly by být stanoveny podmínky pro použití zálohových účtů, které představují odchylku od běžných rozpočtových postupů, a úkoly a odpovědnost správců zálohových účtů, schvalujících osob a účetních, pokud jde o kontrolu zálohových účtů. Rozpočtový orgán by měl být informován o každém jmenování nebo ukončení výkonu jejich funkce.

(20) Jakmile budou úkoly a odpovědnost každého účastníka finančních operací definovány, odpovídají tito pouze za podmínek stanovených ve služebním řádu úředníků Evropských společenství a pracovním řádu ostatních zaměstnanců Společenství. V každém orgánu by však měla být vhodným způsobem zřízena nová specializovaná odborná komise pro finanční nesrovnalosti, která určí, zda došlo k nesrovnalosti finanční povahy. Je také třeba stanovit postup, kterým může schvalující osoba požadovat potvrzení pokynu, a být tak zproštěna odpovědnosti.

(21) Pokud jde o příjmy, kromě zvláštního případu vlastních zdrojů, na které se vztahuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1150/2000 ze dne 22. května 2000, kterým se provádí rozhodnutí 94/728/ES, Euratom o systému vlastních zdrojů Společenství [4], je třeba upřesnit úkoly a kontroly připadající do rámce odpovědnosti schvalujících osob v různých stadiích řízení: sestavení odhadu pohledávek, vydání inkasního příkazu a zaslání oznámení o dluhu dlužníkovi, že pohledávka byla zjištěna, výpočet případných úroků z prodlení a konečně případné rozhodnutí o vzdání se pohledávky v souladu s kritérii, která zajišťují řádné finanční řízení. Je třeba také upřesnit roli účetního při inkasu příjmů a poskytování případných dodatečných lhůt k platbě.

(22) Pokud jde o výdaje, měl by být především definován vztah mezi rozhodnutími o financování, souhrnnými závazky a individuálními závazky a vlastnosti těchto různých stadií. Rozlišení mezi souhrnným a individuálním závazkem závisí na rozsahu identifikace příjemců a částek. Předběžné závazky jsou omezeny na běžné správní výdaje a výdaje ve Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF). Pro omezení částky spících závazků je třeba zrušit položky odpovídající závazkům, u kterých během posledních tří let nedošlo k žádné platbě.

(23) Dále je třeba vyjasnit vztah mezi operacemi potvrzení, schválení a platby a kontrolami, které musí provádět schvalující osoby při potvrzování výdajů uvedením poznámky "předání k platbě" a při schvalování plateb ověřením platnosti zproštění závazku, za něž nyní odpovídá pouze schvalující osoba. Je třeba uvést podklady potvrzující platby a stanovit pravidla pro uzavření předběžného financování a průběžných plateb. Dále by měly být stanoveny vhodné lhůty pro operace potvrzení a plateb, přičemž je třeba vzít v úvahu směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/35/ES ze dne 29. června 2000 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích [5].

(24) U interního auditu je třeba stanovit postup jmenování interního auditora a zajistit jeho nezávislost na orgánu, který jej jmenoval a kterému musí podávat zprávy o své činnosti; rozpočtový orgán by měl být informován o každém jmenování nebo ukončení výkonu funkce.

(25) Pokud jde o veřejné zakázky, bylo zvoleno vložit do nařízení ustanovení směrnic Rady 92/50/EHS [6], 93/36/EHS [7] a 93/37/EHS [8], naposledy pozměněných směrnicí Komise 2001/78/ES [9], týkajících se zadávání veřejných zakázek na služby, dodávky a stavební práce. V důsledku toho je především nezbytné definovat různé druhy smluv na veřejné zakázky; opatření pro jejich vyhlašování a zveřejňování; podmínky pro jejich použití a hlavní rysy stávajících postupů; určení kritérií výběru a možných způsobů zadávání; pravidla pro přístup k zadávací dokumentaci a pro komunikaci s uchazeči nebo zájemci; a pokud Komise zadává zakázky na vlastní účet, různé limity a pravidla pro odhad hodnoty zadávaných zakázek.

(26) Účelem zadávání zakázek je zajistit dotyčným orgánům, za nejlepších podmínek, požadovaná plnění při zachování zásad rovného přístupu k veřejným zakázkám, průhlednosti a vyloučení diskriminace. Pro zajištění průhlednosti a rovného zacházení se zájemci, ale i plné odpovědnosti schvalujících osob při konečném výběru je nezbytné stanovit postup pro otevírání a hodnocení nabídek a žádostí o účast, od jmenování komise až po odůvodněné a podložené rozhodnutí o nabídce, které v posledním stupni přijme zadavatel. Měla by být rovněž stanovena finanční zajištění požadovaná pro ochranu finančních zájmů Společenství.

(27) Je třeba udělit zadavatelům pravomoci při ukládání správních sankcí, aby se zajistilo, že sankce jsou přiměřené a odrazující, a aby se zaručila rovnost zacházení mezi různými orgány a útvary.

(28) Měla by být také vyjasněna oblast působnosti hlavy týkající se grantů, zejména z hlediska různých způsobů plnění rozpočtu, ale také z hlediska druhu akce nebo subjektu obecného evropského zájmu způsobilého k poskytnutí grantu. Měly by být upřesněny rysy ročního pracovního programu a výzev k předkládání návrhů, dále možné výjimky k tomuto bodu a možnosti zpětného účinku zejména v oblasti humanitární pomoci a řízení krizových situací, která mají zvláštní omezení.

(29) Pokud jde o požadavky průhlednosti, rovného zacházení s žadateli a odpovědnosti schvalujících osob, měl by být stanoven postup zadávání výborem, od žádosti o grant až po její hodnocení, podle předem vyhlášených kritérií výběru a přidělení, dříve než schvalující osoba přijme konečné a podložené rozhodnutí.

(30) Podle zásady řádného finančního řízení vyžaduje Komise zajištění: nejdříve ve stadiu žádostí o grant (provedením finančních auditů, pokud náklady, které mají být financovány, přesahují určitou hodnotu); dále ve stadiu platby částek předběžného financování (jistoty předem) a konečně ve stadiu konečné platby (provedení finančních auditů u žádostí s nejvyšším objemem a rizikovostí). Zásady řádného finančního řízení, neziskovosti a spolufinancování vyžadují kromě jiného omezení paušálních plateb. Nakonec vyžaduje řádné finanční řízení prostředků Společenství od příjemců grantů dodržování zásad průhlednosti a rovného zacházení s možnými dodavateli a zásadu, že zakázka bude zadána hospodářsky nejvýhodnější nabídce.

(31) Pravomoc ukládat sankce v této oblasti by měla být shodná s pravomocemi v oblasti veřejných zakázek.

(32) Pokud jde o účetnictví a předkládání účtů, je třeba definovat každou z obecně uznávaných účetních zásad, na kterých mají být založeny finanční výkazy. Je také nezbytné upřesnit podmínky pro účetní zaznamenání transakce, pravidla pro oceňování aktiv a pasiv a vytváření rezerv.

(33) Mělo by být stanoveno, že účty orgánů musí být doloženy zprávou o rozpočtovém a finančním řízení, a měl by se upřesnit obsah a předkládání jednotlivých částí, z nichž se skládají finanční výkazy (rozvaha, výsledovka, tabulka peněžních toků a příloha) a výkaz o plnění rozpočtu (výsledný účet plnění rozpočtu a příloha).

(34) V oblasti účetnictví by se mělo stanovit, že účetní každého orgánu musí dokumentovat organizaci i účetní postupy svého orgánu a určit podmínky, které musí splňovat počítačové účetní systémy zejména v oblasti zabezpečení přístupu a cesty pro audit pro jakékoliv změny systémů.

(35) Pokud jde o vedení účetnictví, je nezbytné upřesnit zásady vedení účetních knih, předvahy, pravidelného sladění zůstatků této předvahy a inventárních soupisů a definovat prvky účtové osnovy stanovené účetním Komise. Měla by se stanovit pravidla pro zaznamenávání operací, zejména podvojnou metodu, pravidla převodu operací, které nejsou vedeny v eurech, a podklady účetních zápisů. Upřesněn by měl být také obsah účetních zápisů.

(36) Nakonec je třeba stanovit pravidla týkající se inventárního soupisu majetku a vyjasnit odpovědnost účetních a schvalujících osob v této oblasti, jakož i pravidla pro další prodej majetku zapsaného v inventárním soupisu.

(37) V oblasti strukturálních fondů by se mělo stanovit, že vrácení záloh pro danou operaci nevede ke snížení příspěvku z fondů na tuto operaci.

(38) Měly by se stanovit typy přímých i nepřímých akcí, které mohou být financovány v oblasti výzkumu.

(39) V oblasti vnějších akcí je cílem prováděcích pravidel i samotného finančního nařízení stanovit odchylky, které odrážejí operativní zvláštnosti této oblasti, zejména pokud jde o zadávání zakázek a poskytování grantů.

(40) Pokud jde o zadávání zakázek, přebírají tato prováděcí pravidla věcně rozhodnutí Komise ze dne 10. listopadu 1999 o zjednodušení systémů zadávání zakázek v rámci programů spolupráce zavedených generálním ředitelstvím pro vnější vztahy [10]. Tím se odlišují pravidla pro zakázky od obecných pravidel, zejména pokud jde o limity a řídící postupy, které byly přizpůsobeny pro vnější akce.

(41) Pokud jde o granty, je nezbytné vyjmenovat druhy akcí, u kterých je možné odchýlit se od zásady spolufinancování uvedené v článku 109 finančního nařízení. Jedná se zejména o humanitární pomoc, pomoc v krizových situacích a akce na ochranu zdraví nebo základních lidských práv.

(42) Aby byla zajištěna řádná správa položek Společenství, je také nezbytné upřesnit předchozí podmínky pro decentralizované řízení položek nebo pro použití zálohových účtů a pravidla, která budou obsažena v dohodách.

(43) Ustanovení finančního nařízení, která se týkají evropských úřadů, by měla být doplněna o zvláštní pravidla pro Úřad pro úřední tisky Evropských společenství a o ustanovení, která zmocňují účetního Komise přenést některé ze svých úkolů na zaměstnance těchto úřadů. Je také třeba upravit vedení bankovních účtů, které mohou evropské úřady otevírat jménem Komise.

(44) Pokud jde o správní položky, měl by každý orgán informovat rozpočtový orgán o plánovaných významných stavebních projektech, tj. těch, které mají za následek zvětšení nemovitého majetku.

(45) Je nezbytné určit subjekty, které mohou získat granty z rozpočtu a pro které musí být přijata rámcová úprava v souladu s článkem 185 finančního nařízení.

(46) Limity a částky uvedené v tomto nařízení, s výjimkou limitů v oblasti veřejných zakázek, by měly být pravidelně aktualizovány podle změn indexu spotřebitelských cen zaznamenaných ve Společenství,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST PRVNÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘEDMĚT

Článek 1

Předmět(Článek 1 finančního nařízení)

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES, Euratom) č. 1605/2002 (dále jen "finanční nařízení").

Orgány uvedené v tomto nařízení jsou orgány ve smyslu finančního nařízení.

Článek 2

Soupis aktů týkajících se plnění rozpočtu(Článek 2 finančního nařízení)

Komise vede soupis aktů uvedených v článku 2 finančního nařízení. Tento soupis každoročně aktualizuje a informuje o tom rozpočtový orgán.

HLAVA II

ROZPOČTOVÉ ZÁSADY

KAPITOLA 1

Zásady jednotnosti a správnosti rozpočtu

Článek 3

Oblast předběžného financování zůstávající ve vlastnictví Společenství(Čl. 5 odst. 4 finančního nařízení)

1. Předběžné financování ve smyslu článku 105 zůstává vlastnictvím Společenství, pokud základní právní akt ve smyslu čl. 49 odst. 1 finančního nařízení nestanoví jinak. Toto ustanovení se netýká předběžného financování placeného v rámci veřejné zakázky ve smyslu článku 88 finančního nařízení členským státům nebo v rámci předvstupní pomoci, ani záloh uvedených v článku 265. Nepoužije se na společné řízení ve smyslu článku 53 finančního nařízení.

2. V případě přímého řízení na ústřední úrovni ve smyslu článku 53 finančního nařízení, které zahrnuje více partnerů, se pravidlo uvedené v odstavci 1 tohoto článku použije pouze na hlavní smluvní stranu.

3. V případě decentralizovaného řízení a nepřímého řízení na ústřední úrovni ve smyslu článku 53 finančního nařízení se pravidlo uvedené v odstavci 1 tohoto článku použije pouze na příjemce, který obdrží předběžné financování přímo od Komise.

4. Pravidlo uvedené v odstavci 1 tohoto článku se použije na předběžná financování placená na základě smluv nebo dohod uzavřených po vstupu tohoto nařízení v platnost.

5. Odstavci 1 až 4 nejsou dotčeny zápisy předběžného financování na straně aktiv finančních výkazů, jež budou stanoveny v účetních pravidlech uvedených v článku 133 finančního nařízení.

Schvalující osoby poskytnou účetnímu údaje, které mu umožní zjistit, jaká předběžná financování zůstávají ve vlastnictví Společenství.

Článek 4

Zápis úrokových výnosů z prostředků Společenství do rozpočtu(Čl. 5 odst. 4 finančního nařízení)

1. Pokud předběžné financování, které zůstává ve vlastnictví Společenství v souladu s článkem 3, nese úroky nebo rovnocenná plnění, plynou do souhrnného rozpočtu Evropských společenství (dále jen "rozpočtu") jako různé příjmy.

2. Schvalující osoby zajistí, aby ve smlouvách a dohodách uzavřených s příjemci

a) bylo toto předběžné financování placeno na účty umožňující identifikovat finanční prostředky poskytnuté Společenstvími a

b) příjemci alespoň jednou ročně informovali příslušnou schvalující osobu o výši úroků nebo rovnocenných plnění vyplývajících z těchto finančních prostředků, pokud tyto úroky představují významnou částku, a v každém případě při žádostech o průběžné platby nebo platby konečného zůstatku, kterými bude předběžné financování vyrovnáno.

3. Příslušná schvalující osoba vypracuje v souladu s hlavou IV kapitolou 5 při platbě předběžného financování odhad pohledávek, které zahrnují úroky nebo rovnocenná plnění plynoucí z tohoto předběžného financování.

Příslušná schvalující osoba vystaví ve lhůtě uvedené v odst. 2 písm. b) inkasní příkaz ve výši částky úroku uvedeného v odstavci 1.

4. Pokud je předběžné financování placeno ze stejné rozpočtové položky, podle stejného základního právního aktu a příjemcům, na které se vztahuje stejné zadávací řízení, může schvalující osoba vypracovat společný odhad pohledávky pro více dlužníků.

KAPITOLA 2

Zásada ročního rozpočtu

Článek 5

Položky rozpočtového roku(Čl. 8 odst. 3 finančního nařízení)

Položky závazků a položky plateb zapsané do rozpočtu rozpočtového roku, které musí být použity v průběhu uvedeného rozpočtového roku, se skládají z položek schválených pro rozpočtový rok. Schválenými položkami pro rozpočtový rok jsou

a) položky poskytnuté v rozpočtu včetně opravných rozpočtů;

b) přenesené položky;

c) položky obnovené podle článku 157 a čl. 181 odst. 5 finančního nařízení;

d) položky pocházející z vrácených záloh v souladu s článkem 228;

e) položky poskytnuté po přijetí účelově vázaných příjmů v průběhu rozpočtového roku nebo předchozích rozpočtových roků a dosud nepoužité.

Článek 6

Přenos položek(Čl. 9 odst. 2 finančního nařízení)

1. Položky závazků uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení mohou být přeneseny, pouze pokud odpovídající závazky nemohly být uskutečněny do 31. prosince rozpočtového roku z důvodů, které nelze přičítat schvalující osobě, a pokud přípravné etapy již pokročily tak, že lze předpokládat, že závazek bude uskutečněn do 31. března následujícího roku.

2. Přípravnými etapami uvedenými v čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, které mají být dokončeny do 31. prosince rozpočtového roku kvůli přenosu do následujícího rozpočtového roku, jsou zejména

a) u souhrnných závazků ve smyslu článku 76 finančního nařízení přijetí rozhodnutí o financování nebo ukončení konzultací příslušných útvarů orgánu ohledně přijetí tohoto rozhodnutí k uvedenému dni;

b) u individuálních závazků ve smyslu článku 76 finančního nařízení pokročilá etapa přípravy smluv nebo dohod. Tato pokročilá etapa přípravy smluv nebo dohod znamená, že byl uzavřen výběr možných smluvních stran nebo příjemců.

3. Položky přenesené v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. a) finančního nařízení, které nebyly přiděleny do 31. března následujícího roku, se automaticky ruší.

Komise informuje rozpočtový orgán o takto zrušených položkách do 15. dubna.

4. Položky přenesené v souladu s čl. 9 odst. 2 písm. b) finančního nařízení mohou být použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku.

5. Účetnictví musí umožnit identifikovat takto přenesené položky.

6. Položky týkající se výdajů na zaměstnance uvedených v čl. 9 odst. 6 finančního nařízení zahrnují odměny a příplatky pro členy a zaměstnance orgánů.

KAPITOLA 3

(Kapitola 4 finančního nařízení)

Zásada zúčtovací jednotky

Článek 7

Přepočítací kurz eura a ostatních měn(Článek 16 finančního nařízení)

1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových předpisů, uskutečňuje se přepočet eura na jinou měnu podle denních směnných kurzů eura zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

2. Pokud není denní směnný kurz eura pro danou měnu zveřejněn v Úředním věstníku Evropských společenství, použije Komise účetní kurz uvedený v odstavci 3.

3. Pro účely účetnictví uvedené v článcích 132 až 137 finančního nařízení a s výhradou článku 213 se přepočet eura na jinou měnu uskutečňuje pomocí měsíčního účetního kurzu eura. Tento účetní kurz stanoví Komise s pomocí veškerých zdrojů informací, které považuje za spolehlivé, na základě kurzu předposledního pracovního dne měsíce předcházejícího měsíci, pro který je kurz stanovován.

Článek 8

Kurz použitelný pro přepočet eura a ostatních měn(Článek 16 finančního nařízení)

1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových předpisů, je kurzem použitelným pro přepočet eura na jinou měnu kurz dne, kdy schvalující útvar vystavil platební nebo inkasní příkaz.

2. V případě zálohových účtů vedených v eurech určuje kurz, který se má použít, den platby bankou.

3. V případě zálohových účtů vedených v národních měnách uvedených v článku 16 finančního nařízení se použije kurz měsíce, ve kterém byl uskutečněn výdaj ze zálohového účtu.

4. U výdajů financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF), se pro měsíc "n", pro který byly výdaje oznámeny podle článku 3 nařízení Komise (ES) č. 296/96 [11], použije kurz desátého dne měsíce "n+1" nebo prvního dne předcházejícího dni, pro který je kurz zaznamenán.

Tento kurz se použije i na odpovídající zálohy uvedené v článcích 4 a 5 nařízení (ES) č. 296/96.

Článek 9

Informace o převodech hotovosti uskutečněných Komisí mezi různými měnami(Článek 16 finančního nařízení)

Každé čtvrtletí zasílá Komise členským státům výkaz převodů uskutečněných mezi různými měnami.

KAPITOLA 4

(Kapitola 5 finančního nařízení)

Zásada obecnosti

Článek 10

Skladba účelově vázaných příjmů a poskytnutí odpovídajících položek(Článek 18 finančního nařízení)

1. Aniž jsou dotčeny články 12 a 13, jsou účelově vázané příjmy zaznamenávány do rozpočtu takto:

a) ve výkazu příjmů oddílu každého orgánu do rozpočtové položky stanovené pro obdržení těchto tyto příjmů;

b) ve výkazu výdajů jsou uvedeny poznámky u rozpočtových položek, ve kterých mohou být zapsány položky odpovídající účelově vázaným příjmům.

Pokud lze částku těchto příjmů předvídat, je v případě uvedeném v prvním pododstavci písm. a) částka zapsána do rozpočtové položky. Pokud ji nelze předvídat, je v položce uvedeno "p. m." a odhadované příjmy budou pro informaci uvedeny v poznámkách.

2. Kromě případu uvedeného v čl. 161 odst. 2 finančního nařízení mohou být položky odpovídající účelově vázaným příjmům poskytnuty jako položky závazků nebo položky plateb, jakmile orgán příjem obdrží. Poskytují se automaticky, kromě případu úhrad záloh uvedených v článku 156 finančního nařízení a případu finančních oprav v souvislosti se strukturálními fondy.

Článek 11

Příspěvky členských států na výzkumné programy(Čl. 18 odst. 1 písm. a) finančního nařízení)

1. Příspěvky členských států na financování některých doplňkových programů výzkumu uvedené v článku 5 nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 se platí takto:

a) sedm dvanáctin částky zapsané v rozpočtu nejpozději do 31. ledna běžného rozpočtového roku;

b) zbývajících pět dvanáctin do 15. července běžného rozpočtového roku.

2. Pokud není rozpočet s konečnou platností schválen před začátkem rozpočtového roku, jsou příspěvky uvedené v odstavci 1 založeny na částce zapsané v rozpočtu pro předchozí rozpočtový rok.

3. Každý příspěvek nebo dodatečné platby členských států do rozpočtu musí být zapsány na účet nebo účty Komise do 30 kalendářních dní po výzvě k zaplacení prostředků.

4. Uskutečněné platby jsou zapsány na účet stanovený v nařízení (ES, Euratom) č. 1150/2000 a vztahují se na ně podmínky stanovené v uvedeném nařízení.

Článek 12

Účelově vázané příjmy vyplývající z účasti zemí ESVO na některých programech Společenství(Čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení)

1. Příspěvky států ESVO na některé programy Společenství se vykazují v rozpočtu takto:

a) ve výkazu příjmů je vytvořena rozpočtová položka "p. m.", u které se zaznamená celková částka příspěvků států ESVO pro uvedený rozpočtový rok. Stanovená částka je uvedena v poznámkách rozpočtu;

b) ve výkazu výdajů

i) se v poznámkách ke každé rozpočtové položce týkající se činností Společenství, na nichž se účastní státy ESVO, uvádí "pro informaci" částka předpokládané účasti;

ii) se v příloze, která je nedílnou součástí rozpočtu, uvedou veškeré rozpočtové položky, které se týkají činností Společenství, na nichž se účastní státy ESVO.

Příloha uvedená v prvním pododstavci písm. b) bod ii) představuje a doplňuje strukturu pro zapsání položek odpovídajících těmto příspěvkům, jak je uvedeno v odstavci 2, a pro provádění výdajů.

2. Podle článku 82 dohody o Evropském hospodářském prostoru (EHP) jsou částky ročních příspěvků států ESVO, jak byly potvrzeny Komisi Smíšeným výborem EHP v souladu s čl. 1 odst. 5 protokolu 32 připojeného k uvedené dohodě, zapsány hned od počátku rozpočtového roku v plné výši odpovídající položky závazků i plateb.

3. Pokud jsou v průběhu rozpočtového roku přidány do rozpočtových položek, na které přispívají státy ESVO, dodatečné položky, aniž by státy ESVO mohly v průběhu uvedeného rozpočtového roku upravit své příspěvky, aby dodržely "činitel úměrnosti" uvedený v článku 82 dohody o Evropském hospodářském prostoru, může Komise přechodně a výjimečně na základě hotovostních zdrojů zajistit předběžné financování podílu států ESVO. Po takovém přidání položek, vyzve Komise co nejdříve státy ESVO k poskytnutí odpovídajících příspěvků. Komise informuje každoročně rozpočtový orgán o těchto rozhodnutích.

Předběžné financování se vyrovná co nejdříve v rámci rozpočtu pro následující rozpočtový rok.

4. Podle čl. 18 odst. 1 písm. d) finančního nařízení jsou finanční příspěvky států ESVO účelově vázanými příjmy. Účetní přijme vhodná opatření, aby použití příjmů z těchto příspěvků a jim odpovídajících položek bylo sledováno odděleně.

Ve zprávě uvedené v čl. 131 odst. 2 finančního nařízení uvede Komise odděleně stav plnění u příjmů i výdajů odpovídající účasti států ESVO.

Článek 13

Výnosy ze sankcí uložených členským státům s nadměrným schodkem(Čl. 18 odst. 1 písm. b) finančního nařízení)

Výnosy ze sankcí uvedených v oddílu 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 [12] se vykazují v rozpočtu takto:

a) ve výkazu příjmů se vytvoří rozpočtová položka "p. m.", u které mají být zaúčtovány úroky z těchto částek;

b) zároveň, a aniž je dotčen článek 74 finančního nařízení, se vede zápis těchto částek ve výkazu příjmů k zápisu položek závazků a plateb u rozpočtové položky výkazu výdajů. Tyto položky se plní v souladu s článkem 17 finančního nařízení.

Článek 14

Předání k platbě čisté částky(Čl. 20 odst. 1 finančního nařízení)

Podle čl. 20 odst. 1 finančního nařízení lze provést následující odpočty od žádostí o platbu, faktury nebo výkazu, které jsou poté vyplaceny v čisté částce:

a) sankce uložené smluvní straně nebo dodavateli;

b) neoprávněně vyplacené částky; v tomto případě se může uskutečnit přímým snížením nové platby stejného druhu stejnému příjemci platby ve stejné kapitole, článku a rozpočtovém roce; u platby se může jednat o prozatímní platbu nebo platbu zůstatku.

Slevy, náhrady a rabaty z jednotlivých faktur a žádostí o platbu se nezaznamenávají jako příjmy Společenství.

Článek 15

Účty pro vrácené daně(Čl. 20 odst. 2 finančního nařízení)

Daně, které vzniknou Společenství podle čl. 20 odst. 2 finančního nařízení, jsou zapsány na prozatímním účtu až do doby uhrazení dotyčnými státy.

KAPITOLA 5

(Kapitola 6 finančního nařízení)

Zásada specifikace

Článek 16

Postupy převodu(Čl. 22 odst. 1 finančního nařízení)

1. Každý orgán může v rámci svého oddílu rozpočtu navrhnout rozpočtovému orgánu převody z jedné hlavy do druhé, které přesahují limit 10 % položek za rozpočtový rok, na rozpočtové položce, ze které se má převod uskutečnit. Uvědomí o tom Komisi.

Převody se uskutečňují postupem stanoveným v článku 24 finančního nařízení.

2. Každý orgán může v rámci svého oddílu rozpočtu provádět převody v rámci článků.

Článek 17

Pravidla pro výpočet limitů převodů(Článek 23 finančního nařízení)

1. Procentní částky uvedené v čl. 22 odst. 1 a v čl. 23 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) finančního nařízení se vypočítají v okamžiku podání žádosti o převod.

2. Pro účely limitu uvedeného v čl. 22 odst. 1 a v čl. 23 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) finančního nařízení je třeba vzít v úvahu částku, která se má převést u rozpočtové položky, ze které se převod uskutečňuje, přičemž se tato částka upraví o dřívější převody.

Článek 18

Správní výdaje(Článek 23 finančního nařízení)

Výdaje uvedené v čl. 23 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) finančního nařízení pokrývají pro každou oblast politik body uvedené v článku 27.

Článek 19

Odůvodnění žádostí o převod položek(Články 22 a 23 finančního nařízení)

K návrhům na převody a veškerým informacím pro rozpočtový orgán, které se týkají převodů uskutečněných podle článků 22 a 23 finančního nařízení, musí být přiloženo vhodné a podrobné odůvodnění, ze kterého vyplývá plnění položek a odhady potřeb až do konce rozpočtového roku jak pro rozpočtové položky, na které má být převod uskutečněn, tak pro položky, ze kterých má být převod uskutečněn.

Článek 20

Odůvodnění žádostí o převody z rezervy na pomoc při mimořádných událostech(Článek 26 finančního nařízení)

K návrhům na převody umožňující použití rezervy na pomoc při mimořádných událostech uvedené v čl. 26 odst. 2 prvním pododstavci finančního nařízení musí být přiloženo vhodné a podrobné odůvodnění, ze kterého vyplývá

a) pro rozpočtovou položku, na kterou má být převod uskutečněn, co nejaktuálnější informace o plnění položek a odhad potřeb až do konce rozpočtového roku;

b) pro všechny rozpočtové položky, které se týkají vnějších akcí, plnění položek do konce měsíce, který předchází měsíc podání žádosti o převod, a odhad potřeb až do konce rozpočtového roku spolu se srovnáním s původními odhady;

c) rozbor možností přerozdělení položek.

KAPITOLA 6

(Kapitola 7 finančního nařízení)

Zásada řádného finančního řízení

Článek 21

Hodnocení(Článek 27 finančního nařízení)

1. Všechny návrhy na programy nebo činnosti, ze kterých plynou výdaje k tíži rozpočtu nebo snížení příjmů rozpočtu, jsou předmětem hodnocení ex ante, které musí označit

a) potřebu, která má být krátkodobě nebo dlouhodobě uspokojena;

b) cíle, kterých má být dosaženo;

c) očekávané výsledky a ukazatele nezbytné k jejich hodnocení;

d) přidanou hodnotu zásahu Společenství;

e) rizika, včetně podvodu, spojená s návrhy a dostupné alternativní možnosti;

f) poučení vyplývající z podobných zkušeností v minulosti;

g) objem položek, lidských zdrojů a ostatních správních výdajů, které mají být přiděleny podle zásady efektivnosti nákladů;

h) sledovací systém, který má být zaveden.

2. Všechny programy nebo činnosti jsou dále z hlediska přidělených lidských zdrojů a finančních prostředků a dosažených výsledků předmětem průběžného hodnocení nebo hodnocení ex post, aby bylo ověřeno, zda jsou v souladu se stanovenými cíli, za těchto podmínek:

a) výsledky získané při provádění víceletého programu jsou pravidelně hodnoceny podle časového rozvrhu, který umožňuje vzít v úvahu výsledky těchto hodnocení u každého rozhodnutí o obnovení, změně nebo přerušení programu;

b) výsledky činností financovaných jednou ročně se hodnotí alespoň jednou za šest let.

Povinnost uvedená v prvním pododstavci písm. b) se nepoužije na jednotlivé projekty nebo akce prováděné v rámci činností, u kterých může být tato povinnost splněna zasláním konečných zpráv subjekty, které akci provedly.

Článek 22

Finanční výkaz(Článek 28 finančního nařízení)

1. Každý návrh předložený legislativnímu orgánu, který by mohl mít vliv na rozpočet, včetně změny počtu pracovních míst, musí být doložen finančním výkazem.

Finanční výkaz obsahuje finanční a hospodářské údaje, na jejichž základě může legislativní orgán zhodnotit nezbytnost zásahu Společenství. Poskytuje vhodné informace o souladu s jinými finančními nástroji a případné spolupůsobení.

U víceletých akcí obsahuje finanční výkaz předběžný plán ročních potřeb položek a pracovních míst a hodnocení jejich střednědobého finančního dopadu.

2. Aby se předešlo rizikům podvodu a nesrovnalostí, které by mohly narušit ochranu finančních zájmů Společenství, poskytuje finanční výkaz informace o stávajících a plánovaných opatřeních na předcházení podvodů a ochranu proti nim.

KAPITOLA 7

(Kapitola 8 finančního nařízení)

Zásada průhlednosti

Článek 23

Prozatímní zveřejnění shrnutí rozpočtu(Článek 29 finančního nařízení)

Co nejdříve po schválení rozpočtu s konečnou platností, a nejpozději čtyři týdny po tomto schválení, je před jeho zveřejněním v Úředním věstníku Evropských společenství zveřejněno z podnětu Komise shrnutí rozpočtu na internetových stránkách orgánů.

HLAVA III

SESTAVOVÁNÍ A SKLADBA ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Sestavování rozpočtu

Článek 24

Obecný úvod k předběžnému návrhu rozpočtu(Článek 33 finančního nařízení)

Komise vypracuje obecný úvod k předběžnému návrhu rozpočtu.

Každému oddílu předběžného návrhu rozpočtu předchází úvod vypracovaný dotčeným orgánem.

Obecný úvod obsahuje

a) finanční tabulky pro celý rozpočet;

b) pokud jde o hlavy oddílu Komise,

i) popis politik, které odůvodňují žádosti o požadované položky, s ohledem na zásady a požadavky uvedené v článku 27 a čl. 33 odst. 2 písm. d) finančního nařízení;

ii) odůvodnění změn v položkách mezi jednotlivými rozpočtovými roky.

Článek 25

Pracovní dokumenty k předběžnému návrhu rozpočtu(Články 30 a 33 finančního nařízení)

K předběžnému návrhu rozpočtu se přiloží tyto pracovní dokumenty:

a) pokud jde o zaměstnance orgánů,

i) popis personální politiky stálých a dočasných pracovních míst;

ii) pro každou kategorii zaměstnanců plán pracovních míst a počet skutečně zaměstnaných osob ke dni předložení předběžného návrhu rozpočtu, který uvádí jejich rozdělení podle stupně a správní jednotky;

iii) odůvodnění změny v počtu zaměstnanců, je-li navrhována;

iv) seznam pracovních míst podle oblastí politik;

b) podrobný přehled o výpůjční a úvěrové politice;

c) pokud jde o subvence subjektům uvedeným v článku 32 finančního nařízení, odhad příjmů a výdajů uvedený odůvodněním sestaveným danými subjekty, a pokud jde o evropské školy, výkaz uvádějící příjmy a výdaje uvedený odůvodněním.

Článek 26

Předběžné návrhy opravných rozpočtů(Čl. 37 odst. 1 finančního nařízení)

K předběžným návrhům opravných rozpočtů budou připojena odůvodnění a informace o plnění rozpočtu z předchozího rozpočtového roku a běžného rozpočtového roku, které jsou dostupné v okamžiku jejich sestavování.

KAPITOLA 2

Skladba a předkládání rozpočtu

Článek 27

Správní položky(Článek 41 finančního nařízení)

Pokud je výkaz výdajů oddílu rozpočtu sestavován podle nomenklatury založené na klasifikaci podle účelu, jsou správní položky rozděleny do zvláštních záhlaví podle hlav podle tohoto zařazení:

a) výdaje na zaměstnance schválené v plánu pracovních míst, přičemž je vždy třeba uvést částku položek a počet pracovních míst;

b) výdaje na externí pracovníky (včetně pomocných sil a pracovníků na přechodnou dobu) a ostatní výdaje na řízení (včetně výdajů na reprezentaci a zasedání);

c) výdaje na budovy a ostatní s tím spojené výdaje, včetně úklidu a údržby, pronájmu, telekomunikací, vody, plynu a elektřiny;

d) podpůrné výdaje.

Správní výdaje Komise, jejichž druh je společný s výdaji ve všech hlavách, jsou uvedeny v odděleném souhrnném výkazu rozděleném podle druhu.

Článek 28

Skutečně vynaložené výdaje v posledním uzavřeném rozpočtovém roce(Čl. 46 odst. 1 bod 1) písm. e) finančního nařízení)

Pro účely sestavení rozpočtu se skutečně vynaložené výdaje v posledním uzavřeném rozpočtovém roce určují takto:

a) u závazků: závazky zapsané na účtech v průběhu rozpočtového roku k tíži položek tohoto rozpočtového roku, jak je uvedeno v článku 5;

b) u plateb: platby uskutečněné v průběhu rozpočtového roku, tj. jejichž platební příkaz byl předán bance, k tíži položek tohoto rozpočtového roku, jak je uvedeno v tomtéž článku.

Článek 29

Poznámky k rozpočtu(Čl. 46 odst. 1 bod 1) písm. g) finančního nařízení)

Poznámky k rozpočtu obsahují zejména

a) odkazy na základní právní akt, pokud existuje;

b) vhodné vysvětlivky k druhu a určení položek.

Článek 30

Plán pracovních míst(Čl. 46 odst. 1 a odst. 3 písm. a) finančního nařízení)

Pracovní místa Zásobovací agentury jsou uváděna v plánu pracovních míst Komise odděleně.

HLAVA IV

PLNĚNÍ ROZPOČTU

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 31

Možné formy základních právních aktů(Čl. 49 odst. 1 finančního nařízení)

1. V oblasti Společenství může mít základní právní akt formu nařízení, směrnice, rozhodnutí ve smyslu článku 249 Smlouvy o ES nebo rozhodnutí sui generis [13].

2. V oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky může mít základní právní akt jednu z forem uvedených v čl. 13 odst. 2, článku 14 a čl. 23 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

3. V oblasti policejní a soudní spolupráce v trestních věcech může mít základní právní akt jednu z forem uvedených v čl. 34 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

Článek 32

Maximální částky pro pilotní projekty a přípravné akce(Čl. 49 odst. 2 písm. a) a b) finančního nařízení)

1. Celková výše položek pro pilotní projekty uvedené v čl. 49 odst. 2 písm. a) finančního nařízení nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 32 milionů EUR.

2. Celková výše položek pro nové přípravné akce uvedené v čl. 49 odst. 2 písm. b) finančního nařízení nesmí v žádném rozpočtovém roce překročit částku 30 milionů EUR a celková výše skutečně přidělených položek pro přípravné akce nesmí překročit částku 75 milionů EUR.

Článek 33

Zvláštní pravomoci Komise vyplývající ze Smluv(Čl. 49 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

1. Články Smlouvy o ES, které Komisi přímo svěřují zvláštní pravomoci, jsou

a) článek 138 (sociální dialog);

b) článek 140 (průzkumy, stanoviska a porady v sociální oblasti);

c) články 143 a 145 (zprávy o zvláštních problémech týkajících se sociální situace);

d) čl. 152 odst. 2 (podněty na podporu koordinace v oblasti veřejného zdraví);

e) čl. 155 odst. 2 (podněty na podporu koordinace v oblasti transevropských sítí);

f) čl. 157 odst. 2 (podněty na podporu koordinace v oblasti průmyslu);

g) čl. 159 druhý pododstavec (zpráva o pokroku dosaženém při upevňování hospodářské a sociální soudržnosti);

h) čl. 165 odst. 2 (podněty na podporu koordinace v oblasti výzkumu a technologického rozvoje);

i) článek 173 (zpráva o činnostech v oblasti výzkumu a technologického rozvoje);

j) čl. 180 odst. 2 (podněty na podporu koordinace politik v oblasti rozvojové spolupráce).

2. Články Smlouvy o Euratomu, které Komisi přímo svěřují zvláštní pravomoci, jsou

a) článek 70 (finanční přispěvek v mezích rozpočtu Společenství na programy průzkumu nerostných ložisek na územích členských států);

b) článek 77 a následující (dozor nad bezpečností).

3. Seznamy uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být při předložení předběžného návrhu rozpočtu doplněny, přičemž je třeba uvést odpovídající článek a částky.

Článek 34

Střet zájmů(Čl. 52 odst. 2 finančního nařízení)

1. Střet zájmů ve smyslu čl. 52 odst. 2 finančního nařízení může mít, mimo jiné, tyto formy:

a) poskytnutí sobě nebo jinému neoprávněných přímých nebo nepřímých výhod;

b) odmítnutí poskytnout příjemci práva nebo výhody, na které má nárok;

c) nepřípustná nebo zneužívající jednání nebo opomenutí uskutečnit nezbytná jednání.

2. Příslušný orgán uvedený v čl. 52 odst. 1 finančního nařízení je nadřízen dotyčnému zaměstnanci. Písemně potvrdí, zda došlo ke střetu zájmů či nikoli. Pokud ano, přijme nadřízený orgán sám vhodné rozhodnutí.

KAPITOLA 2

Způsoby plnění

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 35

Předběžné kontroly vykonávané Komisí(Články 53 a 56 finančního nařízení)

1. Plní-li Komise rozpočet sdíleným, decentralizovaným nebo nepřímým centralizovaným řízením, přesvědčí se v souladu se zásadou řádného finančního řízení nejprve kontrolou dokladů a kontrolou na místě subjektů, kterým svěřila plnění, a v případě decentralizovaného řízení, zcela nebo zčásti podle odpovídajícího stupně decentralizace, o existenci a náležitém a řádném fungování

a) používaných postupů;

b) kontrolních systémů;

c) účetních systémů;

d) postupů zadávání veřejných zakázek a poskytování grantů.

2. U podstatných změn postupů nebo systémů provádí Komise nezbytná přezkoumání, aby se ubezpečila, že jsou i nadále dodržovány podmínky uvedené v odstavci 1.

3. Subjekty uvedené v odstavci 1 poskytnou Komisi v přesně stanovené lhůtě veškeré informace, které na nich Komise požaduje a bezodkladně ji informují o každé podstatné změně svých postupů nebo systémů. Komise stanoví tyto povinnosti, v pověřovacích aktech nebo dohodách uzavřených s dotyčnými subjekty.

4. Plní-li Komise rozpočet společným řízením, použijí se ověřovací dohody uzavřené s mezinárodními organizacemi.

Oddíl 2

Zvláštní ustanovení

Článek 36

Přímé řízení na ústřední úrovni(Článek 53 finančního nařízení)

Pokud Komise plní rozpočet na ústřední úrovni přímo ve svých úvarech, uskutečňují úkoly plnění účastníci finančních operací ve smyslu článků 58 až 68 finančního nařízení a v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení.

Článek 37

Plnění pravomocí přenesených na výkonné agentury(Čl. 54 odst. 2 písm. a) a čl. 55 odst. 2 finančního nařízení)

1. Rozhodnutí o přenesení pravomocí na výkonné agentury zmocňuje tyto agentury, jakožto pověřené schvalující osoby, plnit položky, které se vztahují k programu Společenství, jehož řízením byly pověřeny.

2. Pravomoci přenesené na výkonnou agenturu vykonává ředitel agentury podle čl. 55 odst. 2 finančního nařízení.

3. Pověřovací akt Komise obsahuje stejná ustanovení, jako jsou uvedena v čl. 41 odst. 2. Musí být formálně písemně přijata ředitelem jménem dotyčné výkonné agentury.

Článek 38

Způsobilost vnitrostátních veřejných subjektů nebo subjektů soukromého práva pověřených veřejnou službou a podmínky přenesení pravomocí(Čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

1. Komise může přenést úkoly veřejné moci na vnitrostátní veřejné subjekty nebo subjekty soukromého práva pověřené veřejnou službou pouze v případě, že se řídí právem některého z členských států nebo států Evropského hospodářského prostoru (EHP) nebo zemí kandidujících na přistoupení k Evropské unii, pokud základní právní akt nestanoví jinak.

2. Komise se ujistí, že subjekty uvedené v odstavci 1 poskytují dostatečné finanční záruky, které vydá nejlépe orgán veřejné moci, zejména pro úplné zpětné získání částek, které náleží Komisi.

3. Pokud má Komise v úmyslu svěřit úkoly výkonu veřejné moci, a zejména úkoly plnění rozpočtu, subjektu uvedenému v čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, analyzuje dodržování zásad hospodárnosti, efektivity a účinnosti. Pokud tato analýza ukáže, že svěření pravomocí nejlépe splňuje požadavky řádného finančního řízení, požádá před přenesením pravomocí příslušný výbor uvedený v základním právním aktu o stanovisko, a ten se může též vyjádřit k plánovanému použití kritérií výběru.

Článek 39

Určení vnitrostátních veřejných orgánů nebo subjektů soukromého práva pověřených veřejnou službou(Čl. 54 odst. 2 písm. c) finančního nařízení)

1. Na vnitrostátní veřejné orgány nebo subjekty soukromého práva pověřené veřejnou službou se vztahuje právo členského státu nebo země, ve které byly založeny.

2. Výběr těchto subjektů se provádí objektivním a průhledným způsobem na základě analýzy efektivnosti nákladů tak, aby odpovídal potřebám Komise v oblasti plnění rozpočtu. Při výběru nesmí dojít k diskriminaci jednotlivých členských států nebo zemí.

3. V případě řízení po síti, které vyžaduje určení alespoň jednoho subjektu členským státem nebo dotyčnou zemí, provádí určení členský stát nebo dotyčná země v souladu se základním právním aktem.

V ostatních případech určuje Komise tyto subjekty se souhlasem členských států nebo dotyčných zemí a v souladu se základním právním aktem.

Článek 40

Dodržování pravidel zadávání veřejných zakázek(Článek 57 finančního nařízení)

Pokud Komise svěří úkoly soukromým subjektům podle čl. 57 odst. 2 finančního nařízení, zadá zakázku v souladu s hlavou V první části finančního nařízení.

Článek 41

Postupy výkonu nepřímého řízení na ústřední úrovni(Čl. 54 odst. 2 písm. b) a c) finančního nařízení)

1. Pokud Komise svěří úkoly plnění agenturám nebo subjektům podle čl. 54 odst. 2 písm. b) a c) finančního nařízení, uzavře s nimi dohodu.

2. Dohoda uvedená v odstavci 1 obsahuje zejména tato ustanovení:

a) vymezení svěřených úkolů;

b) podmínky a pravidla pro plnění těchto úkolů, včetně vhodných ustanovení pro vymezení odpovědnosti a organizování kontrol, které mají být prováděny;

c) pravidla pro podávání zpráv o plnění úkolů Komisi;

d) podmínky ukončení plnění úkolů;

e) pravidla pro kontroly prováděné Komisí;

f) podmínky použití oddělených bankovních účtů, příjemce získaných úroků a jejich použití;

g) ustanovení zajišťující rozeznatelnost akcí Společenství ve vztahu k ostatním činnostem subjektu;

h) závazek neprovádět žádnou činnost, která by mohla vést ke střetu zájmů ve smyslu čl. 52 odst. 2 finančního nařízení.

3. Agentury a subjekty uvedené v odstavci 1 nemají postavení pověřených schvalujících osob.

Článek 42

Postupy schválení účetních závěrek při sdíleném nebo decentralizovaném řízení(Čl. 53 odst. 5 finančního nařízení)

1. Postup schválení účetní závěrky uvedený v čl. 53 odst. 5 finančního nařízení má zajistit, aby výdaje členských států při sdíleném řízení nebo výdaje třetích zemí při decentralizovaném řízení, které mohou být připsány k tíži rozpočtu Společenství, byly řádné a v souladu s platnými předpisy Společenství.

2. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových předpisů, je postup schválení účetní závěrky tento:

a) členské státy nebo třetí země vydají prohlášení o výdajích ve formě účtů, které byly osvědčeny odborně způsobilým útvarem nebo institucí, který je funkčně nezávislý na subjektu, který výdaje uskutečňuje;

b) Komise provede kontrolu účtů a operací na základě účtů podle dokladů a případně na místě bez omezení, včetně kontrol u příjemců;

c) Komise stanoví ve sporném řízení výši uznaných výdajů, které budou připsány k tíži rozpočtu, a oznámí ji členským státům nebo třetím zemím;

d) na základě rozdílu mezi prohlášenými výdaji a výdaji uznanými k tíži rozpočtu se vypočítá finanční oprava;

e) zůstatek, který vyplývá z rozdílu mezi uznanými výdaji a finančními částkami již vyplacenými členským státům nebo třetím zemím, bude získán zpět nebo uhrazen. Získání zpět se provede započtením za podmínek uvedených v článku 83.

3. V rámci decentralizovaného řízení se použije postup schválení účetní závěrky popsaný v odstavcích 1 a 2 v souladu s dohodnutým stupněm decentralizace.

Článek 43

Společné řízení(Články 53 a 165 finančního nařízení)

1. Položky poskytnuté v rámci společného řízení s mezinárodními organizacemi ve smyslu článků 53 a 165 finančního nařízení financují akce, jejichž provedení vyžaduje spojení zdrojů od více dárců, přičemž přiřazení příspěvků jednotlivých dárců na jednotlivé druhy výdajů není podle rozumného uvážení možné ani vhodné.

Komise se ujistí, že existují přiměřené systémy pro kontrolu a audit celé akce.

2. Mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 jsou tyto:

a) organizace mezinárodního veřejného práva vytvořené mezivládními dohodami a specializované agentury zřízené těmito organizacemi;

b) Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK);

c) Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.

KAPITOLA 3

Účastníci finančních operací

Oddíl 1

Práva a povinnosti účastníků finančních operací

Článek 44

Práva a povinnosti účastníků finančních operací(Článek 58 finančního nařízení)

Každý orgán poskytne každému účastníku finančních operací zdroje nezbytné k plnění jeho povinností a listinu podrobně popisujující jeho úkoly, práva a povinnosti.

Oddíl 2

Schvalující osoba

Článek 45

Pomoc pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám(Článek 59 finančního nařízení)

1. Příslušné schvalující osobě mohou být při plnění jejích úkolů nápomocni úředníci nebo ostatní zaměstnanci (dále jen "zaměstnanci"), kteří jsou pověřeni uskutečňovat, pod její odpovědností, některé operace nezbytné pro plnění rozpočtu a poskytování finančních a řídících informací. Za účelem předcházení střetu zájmů se na zaměstnance, kteří jsou nápomocni pověřeným a dále pověřeným schvalujícím osobám, vztahují povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

2. Každý orgán informuje rozpočtový orgán o každém jmenování, o změně úkolů nebo o ukončení výkonu funkce pověřené schvalující osoby stupně A1.

Článek 46

Vnitřní předpisy upravující pověření(Článek 59 finančního nařízení)

V souladu s finančním nařízením a tímto nařízením stanoví každý orgán ve svých vnitřních předpisech taková opatření pro řízení položek, jaká považuje za nezbytná pro správné plnění svého oddílu rozpočtu.

Článek 47

Oddělení činností zahájení operace a jejího ověření(Čl. 60 odst. 4 finančního nařízení)

1. Zahájením operace se rozumějí všechny operace, které běžně uskutečňují zaměstnanci uvedení v článku 45 a které slouží k přípravě úkonů k plnění rozpočtu příslušnou pověřenou nebo dále pověřenou schvalující osobou.

2. Ověřením operace ex ante se rozumějí všechny kontroly ex ante, které provádí příslušná schvalující osoba za účelem ověření jejích operativních a finančních hledisek.

3. Každá operace je alespoň jednou ověřena ex ante. Účelem tohoto ověření je zejména ověřit

a) řádnost výdajů a příjmů a jejich soulad s platnými předpisy, zejména rozpočtem a souvisejícími předpisy, a s akty přijatými při provádění Smluv nebo nařízení, a případně se smluvními podmínkami;

b) uplatňování zásady řádného finančního řízení uvedené v hlavě II kapitole 7 finančního nařízení.

4. Ověřování ex post, které se provádí na základě dokladů a případně i na místě, slouží ke kontrole, že operace financované z rozpočtu jsou řádně plněny, a zejména že jsou dodržována kritéria uvedená v odstavci 3. Tato ověřování mohou být prováděna na základě výběrového souboru s použitím analýzy rizik.

5. Úředníci a ostatní zaměstnanci pověření ověřováním podle odstavců 2 a 4 musí být jiní než zaměstnanci, kteří vykonávají úkoly zahájení operace uvedené v odstavci 1, a nesmějí jim být podřízeni.

Článek 48

Postupy řízení a vnitřní kontroly(Čl. 60 odst. 4 finančního nařízení)

Systémy a postupy řízení a vnitřní kontroly mají umožnit

a) dosažení cílů politik, programů a akcí orgánu v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

b) dodržování právních předpisů Společenství a minimálních standardů kontroly vytvořených orgánem;

c) uchování aktiv orgánu a informací;

d) předcházení nesrovnalostem, chybám a podvodům a jejich odhalování;

e) identifikaci rizik řízení a předcházení jim;

f) vytváření spolehlivých finančních a řídicích informací;

g) uchování podkladů souvisejících s plněním rozpočtu a následné k němu a souvisejících s úkony k plnění rozpočtu;

h) uchování dokumentů, které se vztahují na požadované záruky předem pro orgán, a zavedení časového plánu, který umožní přiměřené sledování uvedených záruk.

Článek 49

Uchovávání podkladů schvalujícími osobami(Čl. 60 odst. 4 finančního nařízení)

Systémy a postupy řízení, které se týkají uchování originálních podkladů stanoví, aby

a) byly číslovány;

b) byly označeny datem;

c) byly vedeny registry, které mohou být v elektronické podobě a na jejichž základě lze zjistit přesné umístění těchto dokladů;

d) byly tyto doklady uchovávány alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium pro rozpočtový rok, ke kterému se vztahují.

Doklady, které se týkají operací dosud neuzavřených s konečnou platností, se uchovávají déle, než je uvedeno v prvním pododstavci písm. d), a to do konce roku, který následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.

Článek 50

Kodex profesních norem(Čl. 60 odst. 5 finančního nařízení)

1. Zaměstnanci určení příslušnou schvalující osobou k ověřování finančních operací jsou vybíráni na základě svých odborných znalostí, schopností a zvláštních předpokladů prokázaných diplomy nebo odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodného školení.

2. Každý orgán vypracuje kodex profesních norem, který, zejména v oblasti vnitřní kontroly, stanoví

a) odbornou úroveň v technické a finanční oblasti požadovanou od zaměstnanců uvedených v odstavci 1;

b) závazek těchto zaměstnanců k trvalé odborné přípravě;

c) poslání, úlohy a úkoly, které jim jsou přiděleny;

d) pravidla chování, zejména pokud jde o etické normy a bezúhonnost, které musí zaměstnanci splňovat, a práva, která jim jsou přiznána.

3. Každý orgán zavede vhodné struktury, které umožní sdělovat schvalujícím útvarům vhodné informace týkající se kontrolních norem a dostupných metod a technik pro tyto účely a tyto informace pravidelně aktualizovat.

Článek 51

Nečinnost pověřené schvalující osoby(Čl. 60 odst. 6 finančního nařízení)

Nečinností pověřené schvalující osoby, jak je uvedena v čl. 60 odst. 6 finančního nařízení, se rozumí, že v přiměřené lhůtě s ohledem na okolnosti jednotlivého případu, v každém případě však do jednoho měsíce, nedojde k žádné odpovědi.

Článek 52

Ověření ex post a výroční zpráva o činnosti(Čl. 60 odst. 7 finančního nařízení)

Výsledek ověření ex post se předkládá s ostatními částmi ve výroční zprávě o činnosti, kterou podává pověřená schvalující osoba svému orgánu.

Článek 53

Předávání finančních a řídících informací účetnímu(Článek 60 finančního nařízení)

Pověřená schvalující osoba předává účetnímu, v souladu s pravidly přijatými účetním, finanční a řídící informace nezbytné pro plnění jeho úkolů.

Článek 54

Zpráva o vyjednávacích řízeních(Článek 60 finančního nařízení)

Pověřené schvalující osoby zaznamenávají pro každý rozpočtový rok veřejné zakázky uzavřené ve vyjednávacím řízení uvedeném v článcích 126, 127, 242, 244, 246 a 247. Pokud se poměr vyjednávacích řízení k počtu veřejných zakázek udělených stejnou pověřenou schvalující osobou značně zvýší ve vztahu k minulým rokům nebo pokud je tento poměr značně vyšší než průměr zaznamenaný jejím orgánem, podá o tom příslušná schvalující osoba zprávu uvedenému orgánu s uvedením opatření přijatých pro odvrácení tohoto vývoje. Každý orgán předá rozpočtovému orgánu zprávu o vyjednávacích řízeních. V případě Komise je tato zpráva přiložena ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedeném v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení.

Oddíl 3

Účetní

Článek 55

Jmenování účetního(Článek 61 finančního nařízení)

Každý orgán jmenuje účetního z řad úředníků, na které se vztahuje služební řád úředníků Evropských společenství.

Účetního povinně vybírá orgán na základě jeho zvláštní kvalifikace prokázané diplomy nebo rovnocennými odbornými zkušenosti.

Článek 56

Ukončení výkonu funkce účetního(Článek 61 finančního nařízení)

1. V případě ukončení výkonu funkce účetního se bezodkladně vypracuje prozatímní účetní závěrka.

Tato závěrka sestává z účtů uvedených v hlavě VII první části finančního nařízení uzavřených poslední den měsíce, ve kterém účetní ukončí výkon své funkce.

2. Prozatímní účetní závěrka se nevyžaduje, pokud účetní ukončí výkon své funkce na konci rozpočtového roku.

3. Prozatímní účetní závěrku nebo, v případě uvedeném v odstavci 2, prozatímní účty uvedené v článku 128 finančního nařízení předá účetní, který ukončuje výkon své funkce, nebo není-li to možné, úředník z jeho útvaru novému účetnímu, který musí podepsat přijetí a může vyjádřit výhrady ve lhůtě, která nepřekročí jeden měsíc ode dne předání.

4. Každý orgán informuje rozpočtový orgán o jmenování nebo ukončení výkonu funkce svého účetního.

Článek 57

Stanovisko k účetnímu a inventárnímu systému(Článek 61 finančního nařízení)

Pokud systémy finančního řízení stanovené schvalujícím úředníkem dodávají údaje do účetnictví orgánu nebo pokud se používají k odůvodnění údajů v účetnictví, musí dát účetní souhlas k zavedení nebo změně těchto systémů.

Příslušní schvalující úředníci s účetním konzultují rovněž zavádění nebo změny inventárních systémů a systémů oceňování aktiv a pasiv.

Článek 58

Správa pokladny(Článek 61 finančního nařízení)

1. Účetní zajišťuje, aby měl jeho orgán k dispozici dostatečné prostředky na hotovostní potřeby, které vyplývají z plnění rozpočtu.

2. Účetní zřídí pro účely odstavce 1 systémy řízení hotovosti, které mu umožní sestavit předpovědi peněžních toků.

3. Účetní Komise rozděluje dostupné prostředky v souladu s nařízením (ES, Euratom) č. 1150/2000.

Článek 59

Správa bankovních účtů(Článek 61 finančního nařízení)

1. Pro účely správy pokladny může účetní otevřít nebo nechat otevřít účty jménem orgánu u finančních institucí nebo národních centrálních bank. V řádně odůvodněných případech může účty otevřít v jiných měnách než v eurech.

2. Účetní vyjedná podmínky pro vedení účtů otevřených u finančních institucí v souladu se zásadami řádného finančního řízení, efektivity a hospodářské soutěže.

3. Alespoň jednou za pět let účetní znovu vyhlašuje soutěž pro finanční instituce, u kterých mají být účty otevřeny.

4. Účetní zajistí přísné dodržování podmínek pro vedení účtů otevřených u finančních institucí.

5. Účetní Komise je pověřen, po konzultacích s účetními ostatních orgánů, sladěním podmínek pro vedení účtů otevřených u různých institucí.

Článek 60

Podepisování účtů(Článek 61 finančního nařízení)

Podmínky pro otevření, vedení a použití účtů stanoví, v závislosti na požadavcích vnitřní kontroly, že šeky, bankovní převody a všechny další bankovní operace musí podepsat jeden nebo více řádně zmocněných zaměstnanců.

Za tímto účelem zašle každý orgán všem finančním institucím, u kterých otevřel účet, jména a podpisové vzory zmocněných zaměstnanců.

Článek 61

Správa zůstatků bankovních účtů(Článek 61 finančního nařízení)

1. Účetní zajistí, aby se zůstatek bankovních účtů uvedených v článku 59 výrazně nelišil od předpovědi peněžních toků podle čl. 58 odst. 2 a v každém případě,

a) že žádný z účtů nevykazuje záporný zůstatek;

b) že zůstatek účtů vedených v jiných měnách je pravidelně přepočítáván na eura.

2. Účetní nesmí udržovat na účtech zůstatky v měnách, které by mohly orgánu způsobit nadměrné ztráty jako důsledek výkyvů směnných kurzů.

Článek 62

Převody a směny(Článek 61 finančního nařízení)

Aniž je dotčen článek 69, uskutečňuje účetní převody mezi účty otevřenými jménem orgánu u finančních institucí a provádí směnné operace.

Článek 63

Způsoby placení(Článek 61 finančního nařízení)

Platby jsou uskutečňovány bankovním převodem nebo šekem.

Článek 64

Databáze třetích osob(Článek 61 finančního nařízení)

1. Účetní může uskutečňovat platby bankovním převodem, pouze pokud bankovní údaje příjemce platby byly předtím zapsány do společné databáze orgánu.

Zapsání bankovních údajů příjemce platby do této databáze nebo každá změna těchto údajů se uskutečňuje na základě dokumentu v papírové nebo elektronické formě, který je osvědčen bankou příjemce.

2. Pokud jde o platbu bankovním převodem, mohou se schvalující osoby jménem svého orgánu zavázat vůči třetí osobě, pouze pokud jim daná třetí osoba dodá dokumentaci požadovanou pro zápis do databáze.

Schvalující osoby ověří při každém vystavení platebního příkazu, že údaje o bankovním účtu sdělení příjemcem jsou stále platné.

V souvislosti s předvstupní pomocí mohou být individuální závazky uzavírány s orgány veřejné moci v kandidátských zemích bez předchozího zápisu do databáze třetí osoby. V tomto případě učiní schvalující osoba vše pro to, aby byl zápis proveden co nejdříve. Jednotlivé dohody stanoví, že zaslání bankovních údajů příjemce Komisi je podmínkou, která musí být splněna před první platbou.

Článek 65

Uchovávání podkladů účetním(Článek 61 finančního nařízení)

Podklady v souvislosti s účetnictvím a vypracováváním účtů uvedené v článku 121 finančního nařízení se uchovávají alespoň po dobu pěti let ode dne, kdy Evropský parlament udělí absolutorium pro rozpočtový rok, ke kterému se doklady vztahují.

Doklady, které se týkají operací dosud neuzavřených s konečnou platností, se však uchovávají déle, a to do konce roku, který následuje po roce, kdy jsou tyto operace uzavřeny.

Každý orgán rozhodne, v jakém útvaru budou podklady uchovávány.

Oddíl 4

Správce zálohových účtů

Článek 66

Podmínky použití zálohových účtů(Článek 63 finančního nařízení)

1. Pokud je z důvodů omezené výše plateb fyzicky nemožné nebo nevýhodné uskutečňovat platební operace rozpočtovými postupy, mohou být zřízeny zálohové účty pro platby takových výdajů.

2. Správce zálohových účtů může předběžně potvrzovat a platit výdaje podle pokynů příslušné schvalující osoby.

3. Vytvoření zálohového účtu a jmenování správce zálohového účtu jsou předmětem rozhodnutí účetního na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby. Toto rozhodnutí stanoví odpovědnost a povinnosti správce zálohových účtů a schvalující osoby.

Změna podmínek fungování zálohového účtu je také předmětem rozhodnutí účetního na řádně odůvodněný návrh příslušné schvalující osoby.

Článek 67

Podmínky pro zřízení a placení(Článek 63 finančního nařízení)

1. Rozhodnutí o zřízení zálohového účtu a o jmenování správce zálohového účtu a rozhodnutí o změně podmínek fungování zálohového účtu stanoví zejména

a) předmět a nejvyšší částku počáteční zálohy, která může být poskytnuta;

b) případné otevření bankovního účtu nebo poštovního žirového účtu jménem orgánu;

c) druh a nejvyšší částku každého výdaje, kterou může vyplatit správce zálohového účtu třetím osobám nebo od nich vybrat;

d) četnost a postupy vytváření podkladů a pravidla pro jejich předávání schvalující osobě k vypořádání;

e) postup pro případné doplnění zálohy;

f) že zálohové operace jsou vypořádávány schvalující osobou nejpozději do konce následujícího měsíce tak, aby bylo zajištěn soulad účetního zůstatku s bankovním zůstatkem;

g) dobu platnosti pověření, které účetní udělil správci zálohového účtu;

h) totožnost jmenovaného správce zálohového účtu.

2. V návrzích na rozhodnutí o zřízení zálohového účtu zajistí příslušná schvalující osoba, aby

a) byly přednostně využívány rozpočtové postupy, pokud existuje přístup k centrálnímu počítačovému účetnímu systému;

b) zálohové účty byly používány jen v odůvodněných případech.

S výhradou zvláštních zálohových účtů otevřených v oblasti humanitární pomoci a řízení krizových situací ve smyslu čl. 168 odst. 2 nesmí nejvyšší částka uvedená v odst. 1 písm. c) překročit 30000 EUR pro jednotlivý výdaj.

3. Správce zálohového účtu může provádět platby třetím osobám na základě a v rámci

a) předběžných rozpočtových a právních závazků podepsaných příslušnou schvalující osobou;

b) kladného zůstatku zálohového účtu v hotovosti nebo v bance.

4. Platby ze zálohových účtů mohou být uskutečňovány bankovním převodem, šekem nebo jiným platebním prostředkem.

5. Po uskutečněných platbách následují formální rozhodnutí o konečném potvrzení nebo platební příkazy podepsané příslušnou schvalující osobou.

Článek 68

Výběr správců zálohových účtů(Článek 63 finančního nařízení)

Správci zálohových účtů jsou vybíráni z úředníků kategorie A, B nebo C. V případě potřeby mohou být správci zálohových účtů vybráni ze zaměstnanců, na které se vztahuje pracovní řád ostatních zaměstnanců odpovídající úrovně rovnocenné s těmito kategoriemi. Správci zálohových účtů jsou vybíráni na základě svých znalostí, schopností a zvláštní kvalifikace prokázaných diplomy nebo odpovídajícími odbornými zkušenostmi nebo absolvováním vhodného školení.

Článek 69

Dotování zálohových účtů(Článek 63 finančního nařízení)

1. Účetní provádí platby, aby vybavil zálohové účty nezbytnými prostředky, a zajišťuje finanční kontrolu z hlediska zřizování bankovních účtů, přenesení podpisového práva a kontrol na místě i v centralizovaném účetnictví. Účetní poskytuje prostředky na zálohové účty. Zálohy se platí na bankovní účet otevřený pro zálohy.

Zálohové účty mohou být dotovány přímo různými místními příjmy, jako jsou příjmy vyplývající z

a) prodejů zařízení;

b) publikací;

c) různých náhrad;

d) úroků.

Vypořádání výdajů nebo příjmů, různých či účelově vázaných, se uskutečňuje v souladu s rozhodnutím o zřízení zálohového účtu uvedeným v článku 67 a s finančním nařízením. Dotyčné částky odečte schvalující osoba při následném doplňování dotyčných zálohových účtů.

2. Zejména z důvodů vyhnutí se kurzovním ztrátám může správce zálohového účtu provádět převody mezi různými bankovními účty, které se vztahují ke stejné záloze.

Článek 70

Kontroly prováděné schvalujícími osobami a účetními(Článek 63 finančního nařízení)

1. Správce zálohového účtu vede, v souladu s pravidly a pokyny účetního, účetnictví prostředků, které má k dispozici v hotovosti i v bance, a uskutečněných plateb a obdržených částek. Výkazy uvedeného účetnictví jsou kdykoli dostupné příslušné schvalující osobě a měsíční souhrn transakcí spolu s podklady zasílá správce zálohového účtu následující měsíc schvalující osobě pro vypořádání zálohových operací.

2. Účetní provádí, nebo nechává provádět úředníkem nebo jiným zaměstnancem ve svém útvaru nebo útvaru zvláště k tomu určeném, kontroly, které by se měly zpravidla provádět na místě a bez předchozího upozornění, pro ověření existence prostředků přidělených správci zálohových účtů a účetnictví a pro kontrolu, zda jsou zálohové transakce vypořádávány ve stanovených lhůtách. Účetní sdělí výsledky těchto kontrol příslušné schvalující osobě.

Článek 71

Postupy zadávání zakázek(Článek 63 finančního nařízení)

Platby prováděné ze zálohových účtů mohou, v mezích stanovených v čl. 129 odst. 4, spočívat jednoduše v zaplacení faktury bez předchozího přijetí nabídky.

KAPITOLA 4

Odpovědnost účastníků finančních operací

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 72

Odpovědné subjekty v oblasti podvodů(Čl. 60 odst. 6 a čl. 65 odst. 2 finančního nařízení)

Orgány a subjekty uvedenými v čl. 60 odst. 6 a čl. 65 odst. 2 finančního nařízení se rozumějí subjekty označené služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Evropských společenství (dále jen "služebním řádem") a rozhodnutími orgánů Společenství týkajícími se požadavků a podmínek vnitřních šetření ve vztahu k předcházení podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím zájmy Společenství.

Oddíl 2

Pravidla pro pověřené a dále pověřené schvalující osoby

Článek 73

Potvrzení pokynů(Čl. 66 odst. 2 finančního nařízení)

1. Pokud se schvalující osoba domnívá, že pokyn, který dostala, je nesprávný nebo odporuje zásadě řádného finančního řízení, zejména protože nemůže být vykonán v rámci jí svěřených zdrojů, uvědomí o tom písemně orgán, který jí pověřil. Pokud je pokyn písemně potvrzen a potvrzení je přijato v odpovídající lhůtě a je dostatečně jasné v tom smyslu, že otevřeně odkazuje na body, které pověřena schvalující osoba zpochybnila, je pověřená schvalující osoba zproštěna odpovědnosti; vykoná pokyn, kromě případu, kdy porušuje trestní právo nebo platné bezpečnostní normy.

2. Odstavec 1 se také použije, pokud se schvalující osoba v průběhu plnění jí uloženého pokynu dozví, že dotyčná operace vykazuje nesrovnalosti.

3. Pokyny, které byly potvrzeny podle čl. 66 odst. 2 finančního nařízení, jsou zaznamenány příslušnou pověřenou schvalující osobou a uvedeny v její výroční zprávě o činnosti

Článek 74

Finanční nesrovnalosti(Čl. 60 odst. 6 a čl. 66 odst. 4 finančního nařízení)

Aniž jsou dotčeny pravomoci Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), je zvláštní komise v oblasti finančních nesrovnalostí příslušná pro všechna porušení finančního nařízení nebo předpisů týkající se finančního řízení nebo kontroly operací, která vyplývají z konání nebo opomenutí úředníka nebo jiného zaměstnance.

Článek 75

Zvláštní komise pro finanční nesrovnalosti(Čl. 60 odst. 6 a čl. 66 odst. 4 finančního nařízení)

1. Orgán oprávněný ke jmenování nebo orgán zmocněný k uzavírání pracovních smluv předá případy finančních nesrovnalostí uvedené v článku 74 komisi uvedené v čl. 66 odst. 4 finančního nařízení, která vydá stanovisko.

Pokud případ komisi předá orgán oprávněný ke jmenování nebo orgán zmocněný k uzavírání pracovních smluv, vydá komise stanovisko, které hodnotí, zda došlo k nesrovnalosti podle článku 74, stupeň závažnosti a případné následky. Pokud rozbor komise dospěje k závěru, že uvedený případ spadá do pravomoci OLAF, vrátí bezodkladně spis orgánu oprávněnému ke jmenování nebo orgánu zmocněnému k uzavírání pracovních smluv a informuje o tom neprodleně OLAF.

Pokud je komise uvedená v prvním pododstavci přímo informována zaměstnancem v souladu s čl. 60 odst. 6 finančního nařízení, předá spis orgánu oprávněnému ke jmenování nebo případně orgánu zmocněnému k uzavírání pracovních smluv a uvědomí o tom zaměstnance, který ji informoval.

2. Každý orgán upraví podle své vnitřní organizace pracovní postupy zvláštní komise uvedené v čl. 66 odst. 4 finančního nařízení a její složení, jehož součástí je vnější osoba s požadovanou kvalifikací a odborností.

KAPITOLA 5

Příjmové operace

Oddíl 1

Vlastní zdroje

Článek 76

Pravidla pro vlastní zdroje(Článek 69 finančního nařízení)

Schvalující osoba vypracuje předběžný plán, podle kterého jsou Komisi poskytovány vlastní zdroje stanovené v rozhodnutí o systému vlastních zdrojů Evropských společenství.

Vlastní zdroje jsou zjišťovány a inkasovány v souladu s pravidly přijatými na základě rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci.

Oddíl 2

Odhad pohledávek

Článek 77

Odhady pohledávek(Článek 70 finančního nařízení)

1. Odhady pohledávek uvádí údaje o druhu příjmu a jeho zapsání do položky rozpočtu, a pokud možno označení dlužníka a odhad částky.

Při sestavení odhadu pohledávky ověří příslušná schvalující osoba zejména, že

a) příjem je zapsán do správné položky rozpočtu;

b) odhad je v pořádku a v souladu s platnými předpisy a se zásadou řádného finančního řízení.

2. S výhradou čl. 161 odst. 2 finančního nařízení nezakládá odhad pohledávek položky závazků. V případech uvedených v článku 18 finančního nařízení jsou položky zřízeny až poté, co Společenství skutečně získá dlužné částky zpět.

Oddíl 3

Zjištění pohledávek

Článek 78

Postup(Článek 71 finančního nařízení)

1. Zjištění pohledávky příslušnou schvalující osobou znamená uznání práva Společenství vůči dlužníku a stanovení nároku, kterým bude od dlužníka požadována úhrada dluhu.

2. Inkasní příkaz je operací, kterou příslušná schvalující osoba dává pokyn účetnímu k inkasu zjištěné pohledávky.

3. Oznámení o dluhu informuje dlužníka, že

a) Společenství zjistila pohledávku;

b) dluh je ve prospěch Společenství splatný k určitému dni (dále jen "den splatnosti");

c) v případě nezaplacení do dne splatnosti ponese dluh úroky se sazbou uvedenou v článku 86, aniž jsou dotčeny platné zvláštní předpisy;

d) pokud je to možné, provede orgán inkaso započtením poté, co uvědomí dlužníka;

e) v případě nezaplacení ke dni splatnosti provede orgán inkaso uplatněním předem složených jistot;

f) pokud není možné po všech těchto krocích inkasovat celou částku, provede orgán inkaso výkonem rozhodnutí podle čl. 72 odst. 2 finančního nařízení nebo na základě žaloby.

Schvalující osoba zasílá oznámení o dluhu dlužníkovi s kopií pro účetního.

Článek 79

Zjištění pohledávek(Článek 71 finančního nařízení)

Při zjištění pohledávky se příslušná schvalující osoba ujistí, že

a) pohledávka je jistá a neobsahuje žádnou podmínku;

b) pohledávka je pevně stanovena v peněžní částce;

c) pohledávka je splatná a nepodléhá žádné lhůtě k platbě;

d) údaje o dlužníku jsou správné;

e) částka, která se má inkasovat, je zapsána ve správné položce rozpočtu;

f) podklady jsou v pořádku;

g) je dodržena zásada řádného finančního řízení, zejména z hlediska kritérií uvedených v čl. 87 odst. 1 písm. a).

Článek 80

Podklady pro zjištění pohledávek(Článek 71 finančního nařízení)

1. Zjištění pohledávky vychází z podkladů, které potvrzují nárok Společenství.

2. Před zjištěním pohledávky provede příslušná schvalující osoba osobně kontrolu podkladů nebo se na vlastní odpovědnost ujistí, že tato kontrola byla provedena.

3. Schvalující osoba uchovává podklady v souladu s články 48 a 49.

Oddíl 4

Schválení inkasa

Článek 81

Vystavení inkasního příkazu(Článek 72 finančního nařízení)

1. Inkasní příkaz uvádí

a) rozpočtový rok, do kterého je příjem zapsán;

b) odkazy na právní akt nebo právní závazek, které představují rozhodnou skutečnost pro vznik pohledávky a odůvodňují nárok na inkaso;

c) článek rozpočtu a případně další dělení, včetně případných odkazů na odpovídající rozpočtový závazek;

d) částku k inkasu vyjádřenou v eurech;

e) jméno a adresu dlužníka;

f) den splatnosti a

g) možný způsob inkasa, zejména započtení nebo uplatnění složených jistot.

2. Inkasní příkaz je datován a podepsán příslušnou schvalující osobou a poté postoupen účetnímu.

Oddíl 5

Inkaso

Článek 82

Náležitosti inkasa(Článek 73 finančního nařízení)

1. Na základě inkasa pohledávky provede účetní zápis do účtů a uvědomí příslušnou schvalující osobu.

2. Na každou platbu v hotovosti do pokladny vydá účetní nebo správce zálohových účtů potvrzení.

Článek 83

Inkaso započtením(Článek 73 finančního nařízení)

V každém stadiu řízení v případě, že má dlužník vůči Společenství také jistou a splatnou pohledávku o stanovené částce potvrzenou platebním příkazem a poté, co uvědomí příslušnou schvalující osobu a dlužníka, inkasuje účetní pohledávku započtením.

Článek 84

Postup vymáhání inkasa(Články 72 a 73 finančního nařízení)

1. Aniž je dotčen článek 83, pokud nebyla celá částka inkasována v den splatnosti uvedený v oznámení o dluhu, uvědomí o tom účetní příslušnou schvalující osobu a bezodkladně zahájí postup pro získání částky jakýmikoli právními prostředky, včetně případného propadnutí předem složených jistot.

2. Aniž je dotčen článek 83, pokud není možné provést způsob inkasa uvedený v odstavci 1 a dlužník nezaplatí ani po obdržení upomínky od účetního, vymáhá účetní pohledávku výkonem rozhodnutí v souladu s čl. 72 odst. 2 finančního nařízení nebo žalobou.

Článek 85

Dodatečná lhůta k platbě(Článek 73 finančního nařízení)

Účetní může ve spolupráci s příslušnou schvalující osobou poskytnout dodatečnou lhůtu k platbě pouze na základě odůvodněné písemné žádosti dlužníka a za předpokladu, že jsou splněny tyto dvě podmínky:

a) dlužník se zaváže k zaplacení úroků se sazbou stanovenou v článku 86 za celou dodatečně poskytnutou dobu počínaje původním dnem splatnosti, a

b) aby byla chráněna práva Společenství, složí dlužník finanční jistotu přijatou účetním orgánu, která kryje jistinu i úroky nezaplaceného dluhu.

Jistota uvedená v odst. 1 písm. b) může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby, které schválí účetní orgánu.

Článek 86

Úroky z prodlení(Čl. 71 odst. 4 finančního nařízení)

1. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení odvětvových předpisů, je každá pohledávka nezaplacená v den splatnosti zatížena úroky z prodlení v souladu s odstavci 2 a 3.

2. Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplaňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství platná první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, zvýšená o

a) sedm procentních bodů, pokud pohledávka pochází z veřejné zakázky na dodávky a služby uvedené v hlavě V;

b) tři a půl procentních bodů ve všech ostatních případech.

3. Úroky se počítají od kalendářního dne následujícího po dni splatnosti uvedeného v oznámení o dluhu do kalendářního dne úhrady celého dluhu.

4. Každá částečná platba kryje nejprve úroky z prodlení stanovené podle odstavců 2 a 3.

5. Složí-li dlužník v případě pokuty finanční jistotu přijatou účetním namísto předběžné platby, použije se ode dne splatnosti úroková sazba uvedená v odstavci 2 zvýšená pouze o jeden a půl procentního bodu.

Článek 87

Vzdání se inkasa zjištěné pohledávky(Článek 73 finančního nařízení)

1. Příslušná schvalující osoba se může vzdát inkasa celé nebo části zjištěné pohledávky pouze v těchto případech:

a) pokud by předvídatelné náklady inkasa překročily výši pohledávky, která má být inkasována, a vzdání se inkasa nepoškodí obraz Společenství;

b) pokud je inkaso pohledávky nemožné z důvodů jejího stáří nebo platební neschopnosti dlužníka;

c) pokud je inkaso v rozporu se zásadou úměrnosti.

2. V případě uvedeném v odst. 1 písm. c) jedná příslušná schvalující osoba v souladu s postupy, které byly stanoveny předem v rámci orgánu, a použije ve všech případech tato závazně stanovená kritéria:

a) povaha skutečností s ohledem na závažnost nesrovnalosti, které způsobily zjištění pohledávky (podvod, opakování přestupku, úmysl, porušení povinnosti řádné péče, dobrá víra, zjevný omyl);

b) dopad, který by vzdání se inkasa pohledávky mělo na činnost Společenství a jejich finanční zájmy (dotčená částka, riziko vytvoření precedentu, ohrožení autority právního předpisu).

Podle okolností případu může příslušná schvalující osoba vzít v úvahu tato dodatečná kritéria:

a) narušení hospodářské soutěže, které by mohlo vzdání se inkasa pohledávky vyvolat;

b) hospodářskou a sociální škodu, kterou by způsobilo inkaso celé pohledávky.

3. Rozhodnutí o vzdání se inkasa uvedené v čl. 73 odst. 2 finančního nařízení musí být řádně odůvodněné a odkazuje na opatření přijatá za účelem inkasa pohledávky a právní a věcné důvody, o které se opírá. Příslušná schvalující osoba se vzdává inkasa postupem podle článku 81.

4. Pravomoc vzdát se inkasa zjištěné pohledávky nemůže orgán přenést, pokud částka, která má být odmítnuta,

a) činí nejméně 1000000 EUR nebo

b) dosahuje nejméně 100000 EUR, pokud představuje alespoň 25 % zjištěné pohledávky.

Pro částky, které nedosahují limitů uvedených v prvním pododstavci stanoví každý orgán ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy přenesení pravomoci vzdát se inkasa zjištěné pohledávky.

5. Každý orgán zasílá každoročně rozpočtovému orgánu zprávu o vzdáních se inkasa uvedených v odstavcích 1 až 4, která se týkají částek nejméně 100000 EUR. V případě Komise se tato zpráva přikládá ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedenému v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení.

Článek 88

Zrušení zjištěné pohledávky(Článek 73 finančního nařízení)

1. V případě právní chyby zruší příslušná schvalující osoba zjištěnou pohledávku v souladu s články 80 a 81; zrušení musí být řádně odůvodněno.

2. Každý orgán stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy pro přenesení pravomoci zrušit zjištěnou pohledávku.

Článek 89

Technická a účetní úprava zjištěné pohledávky(Článek 73 finančního nařízení)

1. Příslušná schvalující osoba zvýší nebo sníží zjištěnou pohledávku, pokud má odhalení věcné chyby za následek změnu výše pohledávky a pokud tato oprava nezpůsobí zánik zjištěného nároku Společenství. Oprava se provádí v souladu s články 80 a 81 a musí být řádně odůvodněna.

2. Každý orgán stanoví ve svých vnitřních předpisech podmínky a postupy pro přenesení pravomoci provést technické a účetní úpravy zjištěné pohledávky.

KAPITOLA 6

Výdajové operace

Článek 90

Rozhodnutí o financování(Článek 75 finančního nařízení)

Rozhodnutí o financování stanoví základní prvky akce, která zahrnuje výdaj z rozpočtu.

Oddíl 1

Závazek výdajů

Článek 91

Souhrnné a předběžné závazky(Čl. 76 odst. 2 finančního nařízení)

1. Souhrnný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením finanční dohody, která sama stanoví následné uzavření jednoho nebo několika právních závazků, nebo uzavřením jednoho nebo více právních závazků.

Finanční dohody v oblasti finanční pomoci a rozpočtové podpory, které zakládají právní závazky, mohou působit platby bez uzavření dalších právních závazků.

2. Předběžný rozpočtový závazek se provádí buď uzavřením jednoho nebo více právních závazků, které zakládají nárok na následné platby, nebo, v případech týkajících se výdajů na zaměstnance nebo na informování veřejnosti orgány kvůli předávání aktualit Společenství, přímo platbami.

Článek 92

Přijetí souhrnného závazku(Článek 76 finančního nařízení)

1. Souhrnný závazek se uskutečňuje na základě rozhodnutí o financování.

Souhrnný závazek se uskuteční nejpozději před vydáním rozhodnutí o výběru příjemců, a pokud uplatnění dotyčných položek vyžaduje přijetí pracovního program ve smyslu článku 166, nejdříve po přijetí tohoto plánu.

2. Pokud se souhrnný závazek provádí uzavřením finanční dohody, nepoužije se odst. 1 druhý pododstavec.

Článek 93

Zrušení závazku z důvodu nezaplacení v průběhu tří let(Článek 77 finančního nařízení)

Částka rozpočtového závazku odpovídající právnímu závazku, pro který nebyla během tří roků po podpisu uvedeného právního závazku uskutečněna žádná platba ve smyslu článku 81 finančního nařízení, se v odpovídající výši ruší.

Článek 94

Podpisy téže osoby(Článek 76 finančního nařízení)

1. Od pravidla, podle kterého musí rozpočtový závazek i jemu odpovídající právní závazek podepsat táž osoba, se lze odchýlit pouze v těchto případech:

a) jedná se o předběžné závazky;

b) souhrnné závazky se vztahují na finanční dohody se třetími zeměmi;

c) rozhodnutí orgánu zakládá právní závazek;

d) souhrnný závazek se uskutečňuje prostřednictvím více právních závazků, za které odpovídají různé pověřené schvalující osoby;

e) v rámci zálohových účtů v souvislosti s vnějšími akcemi podepisují právní závazky zaměstnanci místních jednotek uvedených v článku 254.

2. Pokud příslušná schvalující osoba, která podepsala rozpočtový závazek, není schopna právní závazek podepsat a doba této neschopnosti překročí lhůty pro uzavření právního závazku, uzavře právní závazek osoba jmenovaná podle předpisů pro zastupování přijatých každým orgánem, jestliže má tato osoba postavení schvalující osoby v souladu s čl. 59 odst. 2 finančního nařízení.

Článek 95

Zápis individuálních právních závazků(Článek 77 finančního nařízení)

V případě souhrnných rozpočtových závazků, na které navazuje několik individuálních právních závazků, zapíše příslušná schvalující osoba do ústředního účetnictví částky individuálních po sobě následujících právních závazků. Příslušná schvalující osoba ověří, že jejich souhrnná částka nepřekračuje částku celkového souhrnného závazku, který je pokrývá.

U těchto účetních zápisů se uvedou odkazy na souhrnný závazek, k jehož tíži se individuální závazky účtují.

Příslušná schvalující osoba provede tento účetní zápis před podpisem odpovídajícího individuálního právního závazku.

Článek 96

Správní výdaje, na které se vztahují předběžné závazky(Článek 76 finančního nařízení)

Za běžné správní výdaje, ze kterých mohou vzniknout předběžné závazky, se považují zejména

a) výdaje na zaměstnance podléhající služebnímu řádu či nikoli a výdaje na ostatní lidské zdroje, důchody a odměny odborníků;

b) výdaje týkající se členů orgánů;

c) výdaje na vzdělávání;

d) výdaje na výběrová řízení, výběr a nábor;

e) výdaje na služební cesty;

f) výdaje na reprezentaci;

g) výdaje na zasedání;

h) externí tlumočníci a/nebo překladatelé;

i) výměny úředníků;

j) běžný nájem movitých věcí a nemovitostí;

k) různá pojištění;

l) úklid a údržba;

m) výdaje v sociální oblasti;

n) výdaje na telekomunikace;

o) finanční výdaje;

p) výdaje na právní ochranu;

q) výdaje na náhradu škody včetně úroků;

r) náklady na pracovní prostředky;

s) voda, plyn a elektřina;

t) periodické publikace na papírových nebo elektronických nosičích.

Oddíl 2

Potvrzení výdajů

Článek 97

Potvrzení a "předání k platbě"(Článek 79 finančního nařízení)

1. Každé potvrzení výdajů je založeno na podkladech ve smyslu článku 104, ze kterých vyplývají nároky věřitele na základě zjištění skutečně poskytnutých služeb, skutečně provedených dodávek nebo stavebních prací nebo na základě jiných dokladů, které odůvodňují platbu.

2. Příslušná schvalující osoba osobně zkontroluje před přijetím rozhodnutí o potvrzení výdaje podklady nebo na vlastní odpovědnost ověří, že kontrola byla provedena.

3. Rozhodnutí o potvrzení výdaje se provádí podpisem "předání k platbě" příslušnou schvalující osobou nebo odborně způsobilým úředníkem nebo jiným zaměstnancem, který k tomu byl zmocněn formálním rozhodnutím příslušné schvalující osoby. Tato rozhodnutí o zmocnění jsou uchovávána za účelem pozdějších odkazů.

Článek 98

Předání k platbě u veřejných zakázek(Článek 79 finančního nařízení)

U plateb v rámci veřejných zakázek se přidělením doložky "předání k platbě" potvrzuje, že

a) orgán obdržel a formálně zapsal fakturu vystavenou dodavatelem;

b) faktura nebo vnitřní dokument přiložený k faktuře nesou doložku "osvědčení správnosti" a jsou podepsány úředníkem nebo jiným odborně způsobilým zaměstnancem, kteří jsou řádně zmocněni příslušnou schvalující osobou;

c) faktura byla přezkoumána příslušnou schvalující osobou nebo na její odpovědnost z hlediska stanovení zejména částky, která má být zaplacena, a zproštění závazku uskutečněním platby.

Doložka "osvědčení správnosti" uvedená v prvním pododstavci písm. b) potvrzuje, že služby nebo dodávky uvedené ve smlouvě byly řádně uskutečněny a stavební práce uvedené ve smlouvě byly řádně provedeny. Pro dodávky a stavební práce vydá úředník nebo jiný odborně způsobilý zaměstnanec předběžné potvrzení o přijetí a po skončení záruční lhůty uvedené ve smlouvě konečné potvrzení o přijetí. Obě potvrzení se nazývají "osvědčení správnosti".

Článek 99

Předání k platbě u grantů(Článek 79 finančního nařízení)

U plateb v rámci grantů se přidělením doložky "předání k platbě" potvrzuje, že

a) orgán obdržel a formálně zapsal žádost o platbu vystavenou příjemcem;

b) žádost o platbu nebo vnitřní dokument přiložený k žádosti o platbu nesou doložku "osvědčení správnosti" a jsou podepsány úředníkem nebo jiným odborně způsobilým zaměstnancem, kteří jsou řádně zmocněni příslušnou schvalující osobou; touto doložkou potvrzuje, že akce nebo pracovní program prováděný příjemcem jsou ze všech hledisek v souladu s dohodou o grantu;

c) žádost o platbu byla přezkoumána příslušnou schvalující osobou nebo na její odpovědnost z hlediska stanovení zejména částky, která má být zaplacena, a zproštění závazku uskutečněním platby.

Článek 100

Předání k platbě u výdajů na zaměstnance(Článek 79 finančního nařízení)

U plateb v rámci výdajů na zaměstnance se přidělením doložky "předání k platbě" potvrzuje, že jsou dostupné tyto podklady:

a) u měsíčních platů:

i) úplný seznam zaměstnanců s uvedením všech složek jejich odměn;

ii) tiskopis (osobní list) založený na rozhodnutích přijatých v každém jednotlivém případě, ze kterého je zřejmá každá změna kterékoli složky odměn;

iii) v případě náborů nebo jmenování potvrzená kopie rozhodnutí o náboru nebo jmenování, která je přiložena při potvrzení první výplaty;

b) u ostatních odměn (zaměstnanci odměňovaní podle hodin nebo dní): výkaz podepsaný zmocněným úředníkem nebo jiným zaměstnancem, ze kterého vyplývá počet odpracovaných dní a hodin;

c) u přesčasů: výkaz podepsaný zmocněným úředníkem nebo jiným zaměstnancem, ze kterého vyplývá odpracovaná práce přesčas;

d) u výdajů na pracovní cesty:

i) cestovní příkaz podepsaný příslušným orgánem;

ii) výkaz výdajů na služební cesty podepsaný úředníkem na služební cestě a jeho pověřeným nadřízeným s uvedením zejména místa, data a časů odjezdu a příjezdu na místo služební cesty, cestovní výdaje, náklady na pobyt a ostatní řádně schválené výdaje proti předložení podkladů;

e) u ostatních výdajů na zaměstnance: podklady, které odkazují na rozhodnutí, na němž je výdaj založen, a které uvádějí jednotlivé složky pro výpočet.

Článek 101

Podoba "předání k platbě"(Článek 79 finančního nařízení)

V jiném než počítačovém systému má "předání k platbě" podobu razítka s podpisem příslušné schvalující osoby nebo odborně způsobilého úředníka nebo jiného zaměstnance, který byl zmocněn příslušnou schvalující osobou v souladu s článkem 97. V počítačovém systému má "předání k platbě" podobu elektronického potvrzení s osobním heslem příslušné schvalující osoby nebo odborně způsobilého úředníka nebo jiného zaměstnance, který byl zmocněn příslušnou schvalující osobou.

Oddíl 3

Schválení výdajů

Článek 102

Kontroly plateb schvalující osobou(Článek 80 finančního nařízení)

Při vystavení platebního příkazu se příslušná schvalující osoba ujistí, že

a) platební příkaz byl řádně vystaven, což znamená, že bylo vydáno odpovídající předchozí rozhodnutí o potvrzení formou "předání k platbě", že údaje o příjemci jsou správné a pohledávka je splatná;

b) platební příkaz odpovídá rozpočtovému závazku, pro který je zapsán;

c) výdaj je zapsán ve správné položce rozpočtu;

d) položky jsou dostupné.

Článek 103

Povinné údaje v platebních příkazech a jejich předávání účetnímu(Článek 80 finančního nařízení)

1. Platební příkaz uvádí

a) rozpočtový rok, do kterého má být výdaj zapsán;

b) článek rozpočtu a případně další nezbytná dělení;

c) odkazy na právní závazek, který zakládá nárok na platbu;

d) odkazy na rozpočtový závazkek, pro který je zapsán;

e) částku, která má být vyplacena vyjádřenou v eurech;

f) jméno, adresu a bankovní údaje příjemce;

g) předmět výdaje;

h) způsob platby;

i) zápis majetku do inventárního soupisu v souladu s článkem 222.

2. Platební příkaz je datován a podepsán příslušnou schvalující osobou a poté postoupen účetnímu.

Oddíl 4

Platby výdajů

Článek 104

Podklady(Článek 81 finančního nařízení)

1. Předběžné financování včetně předběžného financování v částečných úhradách se platí buď na základě smlouvy, dohody nebo základního právního aktu, anebo na základě podkladů, které umožňují ověřit soulad financovaných akcí s danou smlouvou nebo dohodou. Průběžné platby a platby zůstatku jsou založeny na podkladech, které umožňují ověřit, zda byly financované akce prováděny v souladu se smlouvou nebo dohodou uzavřenou s příjemcem nebo se základním právním aktem.

2. Příslušná schvalující osoba stanoví podle základního právního aktu a smluv a dohod uzavřených s příjemcem v souladu se zásadou řádného finančního řízení druh podkladů uvedených v odstavci 1. Technické a finanční průběžné a konečné zprávy o plnění se považují za podklady pro účely odstavce 1.

3. Podklady uchovává příslušná schvalující osoba v souladu s články 48 a 49.

Článek 105

Zapsání předběžného financování a průběžných plateb(Článek 81 finančního nařízení)

1. Předběžné financování má poskytnout příjemci prostředky v hotovosti. Může být rozděleno do více plateb.

2. Průběžná platba, která se může opakovat, je určena k úhradě výdajů příjemce zejména na základě výkazu výdajů, pokud financovaná akce dosahuje určitého stupně provedení. Aniž je dotčen základní právní akt, může zcela nebo zčásti vyrovnat předběžné financování.

3. Uzavření výdaje má formu platby zůstatku, kterou nelze opakovat a která vyrovnává všechny předchozí platby, nebo inkasního příkazu.

Oddíl 5

Lhůty pro výdajové operace

Článek 106

Platební lhůty a úroky z prodlení(Článek 83 finančního nařízení)

1. Platba dlužných částek se uskutečňuje ve lhůtě 45 kalendářních dní ode dne zapsání přípustné žádosti o platbu útvarem zmocněným příslušnou schvalující osobou; dnem platby se rozumí den, ke kterému byla platba připsána k tíži orgánu.

Žádost o platbu není přípustná, pokud nejsou splněny všechny zásadní požadavky.

2. Lhůta uvedená v odstavci 1 činí 30 kalendářních dní pro platby, které se týkají smluv na služby a dodávky, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak.

3. V případě smluv nebo dohod, u kterých platba závisí na schválení zprávy, začínají běžet lhůty uvedené v odstavcích 1 a 2 až od okamžiku schválení uvedené zprávy buď výslovně, kdy je o nich příjemce uvědoměn, nebo mlčky, protože uplynula lhůta ke schválení stanovená smlouvou, aniž byla přerušena formálním dokumentem zaslaným příjemci.

Lhůta pro schválení nemůže překročit

a) 20 kalendářních dní u jednoduchých smluv týkajících se dodávek zboží a služeb;

b) 45 kalendářních dní pro ostatní smlouvy a dohody o grantech;

c) 60 kalendářních dní u smluv, které zahrnují technické služby, jejichž vyhodnocení je zvláště složité.

4. Příslušná schvalující osoba může přerušit lhůtu pro platbu, pokud kdykoli v průběhu období uvedeného v odstavci 1 sdělí věřitelům, že žádosti o platbu nelze vyhovět, buď protože částka není splatná, nebo protože nebyly předloženy odpovídající podklady. Pokud příslušná schvalující osoba obdrží informaci, která zpochybňuje způsobilost výdajů uvedených v žádosti o platbu, může přerušit lhůtu pro platbu za účelem dalších ověření, včetně kontroly na místě, aby se před provedením platby ujistila, že výdaje jsou skutečně způsobilé. Schvalující osoba informuje co nejdříve uvedeného příjemce.

Přerušená lhůta pro platbu běží dále ode dne, ke kterému byla řádně vyhotovená žádost o platbu poprvé zaznamenána.

5. Po uplynutí lhůt uvedených v odstavcích 1 a 2 může věřitel do dvou měsíců po přijetí zpožděné platby požadovat úroky podle těchto ustanovení:

a) úrokové sazby jsou sazby uvedené v čl. 86 odst. 2 prvním pododstavci;

b) úroky se platí za dobu uplynulou od kalendářního dne, který následuje po uplynutí lhůty pro platbu, až do dne zaplacení.

První pododstavec se nevztahuje na členské státy.

KAPITOLA 7

Informační systémy

Článek 107

Popis informačních systémů(Článek 84 finančního nařízení)

Pokud jsou použity informační systémy a subsystémy pro zpracování operací plnění rozpočtu, požaduje se úplný a aktualizovaný popis každého systému nebo subsystému.

Každý popis stanoví obsah všech datových polí a upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace. Uvádí způsob, jakým systém zaručuje úplnou cestu pro audit každé operace.

Článek 108

Pravidelné ukládání(Článek 84 finančního nařízení)

Údaje v počítačových systémech a subsystémech musí být pravidelně ukládány a uchovávány na bezpečném místě.

KAPITOLA 8

Interní auditor

Článek 109

Jmenování interního auditora(Článek 85 finančního nařízení)

1. Každý orgán jmenuje svého interního auditora podle pravidel přizpůsobených jeho zvláštnostem a požadavkům. Orgán informuje rozpočtový orgán o jmenování interního auditora.

2. Každý orgán stanoví podle svých zvláštností a potřeb oblast působnosti interního auditora a určí podrobně cíle a postupy pro plnění funkce interního auditu při dodržení platných mezinárodních norem v oblasti interního auditu.

3. Orgán může jmenovat interním auditorem, z důvodů jeho zvláštní způsobilosti, úředníka nebo jiného zaměstnance, na kterého se vztahuje služební řád, vybraného ze státních příslušníků členských států.

4. Pokud dva nebo více orgánů jmenují stejného interního auditora, přijmou pro něj nezbytná pravidla, aby mohla být uplatněna jeho odpovědnost v souladu s článkem 114.

5. Orgán informuje rozpočtový orgán o ukončení výkonu funkce interního auditora.

Článek 110

Provozní prostředky(Článek 86 finančního nařízení)

Každý orgán poskytne internímu auditorovi prostředky potřebné pro řádné plnění jeho kontrolní funkce a listinu podrobně popisující jeho úkoly, práva a povinnosti.

Článek 111

Pracovní program(Článek 86 finančního nařízení)

1. Interní auditor přijímá svůj pracovní program a předkládá jej orgánu.

2. Orgán může od interního auditora požadovat, aby provedl audit, který není obsažen v jeho pracovním programu uvedeném v odstavci 1.

Článek 112

Zprávy interního auditora(Článek 86 finančního nařízení)

1. Interní auditor předkládá orgánu výroční zprávu o interním auditu uvedenou v čl. 86 odst. 3 finančního nařízení, ve které je uveden počet a druh provedených interních auditů, hlavní učiněná doporučení a opatření přijatá na základě těchto doporučení.

Výroční zpráva uvádí také systémové problémy odhalené zvláštní komisí zřízenou podle čl. 66 odst. 4 finančního nařízení.

2. Každý orgán posuzuje, zda doporučení učiněná ve zprávách interního auditora jsou vhodná pro výměnu osvědčených postupů s ostatními orgány.

Článek 113

Nezávislost(Článek 87 finančního nařízení)

Interní auditor provádí audit v plné nezávislosti. Nesmí dostávat žádné pokyny ani být omezován při výkonu svých úkolů, které jsou mu při jmenování svěřeny podle finančního nařízení.

Článek 114

Odpovědnost interního auditora(Článek 87 finančního nařízení)

Každý orgán sám, za podmínek uvedených v tomto článku, určí odpovědnost interního auditora jako úředníka nebo jiného zaměstnance, na kterého se vztahuje služební řád.

Orgán přijme odůvodněné rozhodnutí o zahájení vyšetřování. Toto rozhodnutí se oznámí zúčastněné osobě. Orgán může pověřit vyšetřováním na svou přímou odpovědnosti jednoho nebo více úředníků stejného nebo vyššího stupně, než je dotyčný zaměstnanec. V průběhu vyšetřování musí být vyslechnuta zúčastněná osoba.

Zpráva o vyšetřování se zašle zúčastněné osobě, která je poté ve věci této zprávy vyslechnuta orgánem.

Na podkladě zprávy a slyšení přijme orgán buď odůvodněné rozhodnutí o zastavení řízení, nebo odůvodněné rozhodnutí v souladu s články 22 a 86 až 89 služebního řádu. Rozhodnutí, která ukládají disciplinární opatření nebo finanční sankce, musí být oznámena zúčastněné osobě a zaslána pro informaci dalším orgánům a Účetnímu dvoru.

Zúčastněná osoba může podat proti takovým rozhodnutím žalobu u Soudního dvoru Evropských společenství za podmínek stanovených ve služebním řádu.

Článek 115

Žaloba u Soudního dvoru Evropských společenství(Článek 87 finančního nařízení)

Aniž jsou dotčeny opravné prostředky podle služebního řádu, může interní auditor podat žalobu přímo u Soudního dvora Evropských společenství ve věci jakéhokoli jednání, které se týká výkonu jeho funkce interního auditora. Žaloba musí být podána do tří měsíců od kalendářního dne, kdy bylo dotyčné jednání oznámeno.

O žalobách se jedná a rozhoduje podle čl. 91 odst. 5 služebního řádu.

HLAVA V

ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Oblast působnosti a zásady zadávání

Článek 116

Definice a oblast působnosti(Článek 88 finančního nařízení)

1. Předmětem veřejné zakázky na nemovitosti je koupě, pronájem, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky s předkupním právem nebo bez něj pozemků, budov nebo jiných nemovitostí.

2. Předmětem veřejné zakázky na dodávky je koupě, koupě najaté věci, nájem nebo koupě na splátky s předkupním právem nebo bez něj výrobků. Dodávka výrobků může navíc zahrnovat umístění, instalaci a údržbu.

3. Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je buď provedení prací, nebo jak návrh, tak provedení stavebních prací jakýmikoli prostředky podle požadavků zadavatele. "Stavební prací" se rozumí výsledek stavebních nebo inženýrských prací, který má sám plnit hospodářskou nebo technickou funkci.

4. Předmětem veřejné zakázky na služby je poskytování duševních a neduševních služeb, s výjimkou dodávek, provedení stavebních prací a nemovitostí. Tyto služby jsou uvedeny v přílohách I A a I B směrnice 92/50/EHS.

5. Pokud zakázka zahrnuje současně dodávky výrobků a poskytování služeb, považuje se za zakázku na služby, pokud hodnota uvedených služeb přesahuje hodnotu výrobků obsažených v zakázce.

6. Výrazy "dodavatel", "stavební dodavatel" a "poskytovatel služeb" označují tři kategorie hospodářských subjektů, fyzických nebo právnických osob, kteří dodávají výrobky, provádějí stavbu nebo poskytují služby. Hospodářský subjekt, který podal nabídku, se označuje jako "uchazeč". Ti, kteří požádali o účast v omezeném nebo vyjednávacím řízení, se označují jako "zájemci".

7. Útvary orgánů Společenství jsou považovány za zadavatele.

Článek 117

Rámcové a zvláštní smlouvy(Článek 88 finančního nařízení)

1. Rámcová smlouva je smlouva uzavřená mezi zadavatelem a hospodářským subjektem za účelem stanovení podstatných podmínek, které upravují řadu zvláštních smluv, které mají být uzavřeny během určitého období, zejména pokud jde o trvání, předmět, ceny a podmínky plnění zakázky, a případně plánovaná množství.

Zadavatel může také uzavřít vícenásobné rámcové smlouvy, které jsou samostatnými smlouvami, ale které byly uzavřeny ve stejném znění s více dodavateli nebo poskytovateli služeb. Ve specifikacích uvedených v článku 130 je uveden nejvyšší počet hospodářských subjektů, se kterými zadavatel uzavře smlouvy.

Doba trvání rámcových smluv nesmí překročit čtyři roky, s výjimkou řádně odůvodněných případů, zejména pokud jde o předmět rámcové smlouvy.

Zadavatelé nesmějí zneužívat rámcové smlouvy nebo je používat způsobem, jehož cílem nebo účelem je zabránit hospodářské soutěži, omezit ji nebo narušit.

2. Zvláštní smlouvy založené na rámcových smlouvách uvedené v odstavci 1 se zadávají v souladu s podmínkami stanovenými v rámcové smlouvě.

3. Pouze zvláštním smlouám uzavřeným na základě rámcových smluv předchází rozpočtový závazek.

Oddíl 2

Zveřejňování

Článek 118

Vyhlašování zakázek v rámci směrnic o veřejných zakázkách(Článek 90 finančního nařízení)

1. Zveřejnění obsahuje předběžnou informaci, vyhlášení veřejné zakázky a vyhlášení zadání zakázky.

2. Předběžná informace je oznámení, kterým zadavatel dává na vědomí celkovou odhadovanou hodnotu zakázek podle kategorií služeb nebo skupin výrobků a podstatné znaky zakázek na stavební práce, které má v úmyslu zadat v rozpočtovém roce, pokud se celková odhadovaná hodnota rovná limitům uvedeným v článku 157 nebo je přesahuje.

Předběžná informace se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství, a to co nejdříve, nejpozději však do 31. března každého rozpočtového roku, pokud jde o zakázky na dodávky a služby, a co nejdříve po rozhodnutí o schválení programu, pokud jde o zakázky na stavební práce.

3. Vyhlášením zakázky zadavatel oznamuje svůj úmysl zadat veřejnou zakázku. Vyhlášení zakázky je povinné pro zakázky, jejichž celková odhadovaná hodnota se rovná limitům uvedeným v čl. 158 odst. 1 písm. a) a c) nebo je přesahuje.

V otevřeném řízení uvádí vyhlášení zakázky datum, dobu a místo zasedání otevírací komise, které je přístupné uchazečům.

Zadavatel, který hodlá uspořádat soutěž, sdělí svůj úmysl prostřednictvím oznámení.

4. Vyhlášení zadání zakázky sděluje výsledky zadávacího řízení. Vyhlášení zadání je povinné pro zakázky, jejichž hodnota se rovná limitům uvedeným v článku 158 nebo je přesahuje. Není povinné pro zvláštní smlouvy, které jsou uzavírány na základě rámcové smlouvy.

Vyhlášení zadání zakázky se zasílá Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství do 48 kalendářních dní po ukončení řízení, tj. ode dne podpisu smlouvy.

5. Vyhlášení se vypracují v souladu se vzory přiloženými ke směrnici 2001/78/ES.

Článek 119

Vyhlašování zakázek, na které se nevztahují směrnice o veřejných zakázkách(Článek 90 finančního nařízení)

1. Zakázky, jejichž hodnota je nižší než limity uvedené v článcích 157 a 158 a zakázky na služby uvedené v příloze I B směrnice 92/50/EHS, jsou vyhlašovány způsobem, který zajišťuje otevřenost zakázek pro soutěž a objektivitu postupu zadávání zakázek. Toto vyhlášení obsahuje,

a) pokud nebylo zveřejněno vyhlášení zakázky uvedené v čl. 118 odst. 3, výzvu k vyjádření zájmu na zakázky s podobným předmětem o hodnotě, která se rovná částce uvedené v čl. 128 odst. 1 nebo ji přesahuje;

b) každoroční zveřejnění seznamu dodavatelů s uvedením předmětu a hodnoty zadané zakázky.

2. Seznam dodavatelů, kterým byly zadány stavební práce, se každoročně zveřejňuje s uvedením předmětu a hodnoty zadané zakázky. Tento seznam se předá rozpočtovému orgánu; v případě Komise se přiloží ke shrnutí výročních zpráv o činnosti uvedeném v čl. 60 odst. 7 finančního nařízení.

3. Informace o zakázkách o hodnotě, která se rovná částce uvedenou v čl. 128 odst. 1 nebo ji přesahuje, se předávají Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství; roční seznamy dodavatelů se zasílají nejpozději do 31. března po uzavření rozpočtového roku.

Předchozí vyhlášení a roční zveřejnění seznamu dodavatelů pro ostatní zakázky se uskutečňuje přes internetové stránky orgánů; následné zveřejnění se uskutečňuje nejpozději 31. března následujícího rozpočtového roku. Mohou být také zveřejněna v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 120

Zveřejňování vyhlášení(Článek 90 finančního nařízení)

1. Úřad pro úřední tisky Evropských společenství zveřejňuje v Úředním věstníku Evropských společenství vyhlášení uvedená v článcích 118 a 119 nejpozději 12 kalendářních dní po zaslání.

Tato lhůta se zkracuje na pět kalendářních dní v případě zrychlených řízení uvedených v článku 142, a pokud jsou vyhlášení vypracována a zaslána elektronicky.

2. Zadavatel musí být schopen prokázat den odeslání.

Článek 121

Ostatní formy vyhlašování(Článek 90 finančního nařízení)

Kromě vyhlášení stanoveného v článcích 118, 119 a 120 mohou být zakázky vyhlášeny jiným způsobem, zejména elektronicky. Takové vyhlášení odkazuje na vyhlášení zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství stanovené v článku 120, pokud bylo takto zveřejněno, a nesmí předcházet zveřejnění uvedeného vyhlášení, které jediné je závazné.

Takové vyhlášení nesmí diskriminovat zájemce nebo uchazeče ani obsahovat jiné údaje, než jaké obsahuje výše uvedené vyhlášení zakázky, pokud bylo zveřejněno.

Oddíl 3

Zadávací řízení

Článek 122

Druhy zadávacích řízení(Článek 91 finančního nařízení)

1. Zakázka se zadává buď prostřednictvím výzvy k podávání nabídek, a to otevřeným řízením, omezeným řízením nebo vyjednávacím řízením po zveřejnění vyhlášení zakázky, nebo vyjednávacím řízením bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky, případně po soutěži.

2. Řízení je otevřené, pokud mohou nabídku podat všechny zúčastněné hospodářské subjekty.

Řízení je omezené, pokud všechny hospodářské subjekty mohou požádat o účast, avšak připuštěni mohou být pouze zájemci, kteří splňují kritéria výběru uvedená v článku 135 a kteří jsou zároveň písemně vyzváni zadavatelem k předložení nabídky.

Výběrová fáze se může uskutečnit buď pro každou jednotlivou zakázku, nebo v řízení podle článku 128 k vypracování seznamu možných zájemců.

3. Ve vyjednávacím řízení osloví zadavatelé vybrané uchazeče, kteří splňují kritéria výběru stanovená v článku 135, a vyjednávají s jedním nebo s několika z nich podmínky zakázky.

Při vyjednávacích řízeních po vyhlášení zakázky podle článku 127 zadavatelé zároveň písemně vyzvou vybrané zájemce k vyjednávání.

4. Veřejné soutěže na určitý výkon jsou řízení, která zadavateli umožňují získat, zejména v oblasti architektury a stavebního inženýrství nebo zpracování dat, na základě soutěže s udílením nebo bez udílení cen, plán nebo projekt navržený výběrovou komisí.

Článek 123

Počet zájemců v omezených řízeních nebo vyjednávacích řízeních(Článek 91 finančního nařízení)

1. V omezeném řízení, včetně řízení uvedeného v článku 128, nesmí být počet zájemců vyzvaných podat nabídku nižší než pět, za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru.

Podle předmětu zakázky a na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru může také zadavatel stanovit nejvyšší počet 20 zájemců. V tomto případě jsou nejvyšší počet zájemců a kritéria uvedena ve vyhlášení zakázky nebo ve výzvě k projevení zájmu podle článků 118 a 119.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných podat nabídku dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

2. Při vyjednávacích řízeních nesmí být počet zájemců vyzvaných k vyjednávání nižší než tři, za předpokladu, že existuje dostatečný počet zájemců, kteří splňují kritéria výběru.

V každém případě musí být počet zájemců vyzvaných podat nabídku dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

Druhý pododstavec se nepoužije na zakázky nízké hodnoty podle čl. 129 odst. 3.

Článek 124

Režim vyjednávacích řízení(Článek 91 finančního nařízení)

Zadavatelé vyjednávají s uchazeči nabídky, které předložili, za účelem přizpůsobit je požadavkům stanoveným ve vyhlášení zakázky uvedeném v článku 118 nebo ve specifikacích a v případných dodatečných dokumentech a za účelem výběru co nejvýhodnější nabídky.

Během vyjednávání zajistí zadavatel rovné zacházení se všemi uchazeči.

Článek 125

Veřejné soutěže na určitý výkon(Článek 91 finančního nařízení)

1. Pravidla pro organizování veřejné soutěže na určitý výkon budou sděleny všem, kteří mají zájem o účast.

Počet vyzvaných zájemců k účasti musí být dostatečný k zajištění skutečné soutěže.

2. Výběrová komise je jmenována příslušnou schvalující osobou. Skládá se výhradně z fyzických osob, kteří jsou nezávislí na účastnících soutěže. Pokud se pro účast v soutěži požaduje odborná kvalifikace, musí mít alespoň třetina členů výběrové komise stejnou nebo rovnocennou kvalifikaci.

Stanoviska výběrové komise jsou nezávislá. Stanoviska se přijímají na základě projektů, které jí předložili anonymně zájemci, a vycházejí výhradně z kritérií uvedených ve vyhlášení soutěže.

3. Návrhy výběrové komise, které jsou založeny na podstatě každého projektu, a její připomínky jsou uvedeny ve zprávě podepsané jejími členy.

Anonymita zájemců je zaručena až do vydání stanoviska výběrové komise.

4. Zadavatel poté přijme rozhodnutí s uvedením jména a adresy vybraného zájemce a důvody výběru s odkazem na kritéria, která byla předem oznámena ve vyhlášení soutěže, zejména pokud se odchyluje od návrhů uvedených ve stanovisku výběrové komise.

Článek 126

Použití vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky(Článek 91 finančního nařízení)

1. Zadavatelé mohou použít vyjednávací řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

a) pokud v otevřeném nebo omezeném řízení po uzavření zahajovacího řízení nebyla předložena žádná nabídka nebo žádná vhodná nabídka, pokud původní podmínky zakázky stanovené v zadávací dokumentaci uvedené v článku 130 nejsou podstatně změněny;

b) pokud z technických nebo uměleckých důvodů nebo z důvodů ochrany výlučných práv může být zakázka zadána pouze určitému hospodářskému subjektu;

c) pokud z nezbytně naléhavých důvodů způsobených nepředvídatelnými událostmi, za které zadavatel neodpovídá a které by mohly ohrozit zájmy Společenství, není možné dodržet lhůty platné pro ostatní řízení a uvedené v článcích 140, 141 a 142;

d) pokud zakázka na služby následuje po soutěži na určitý výkon a musí být podle odpovídajících předpisů zadána úspěšnému zájemci nebo jednomu z úspěšných zájemců; v posledním uvedeném případě jsou všichni úspěšní zájemci vyzváni k účasti na jednání;

e) pro dodatečné služby a stavební práce, které nejsou zahrnuty v původně uvažovaném projektu ani v první uzavřené smlouvě, ale které se následkem nepředvídatelných okolností nezávislých na zadavateli staly nezbytnými pro provedení služeb nebo prací za podmínek stanovených v odstavci 2;

f) pro dodatečné zakázky, které spočívají v opakování podobných služeb nebo stavebních prací svěřených stejným zadavatelem dodavateli dřívější zakázky, za předpokladu, že jejich předmět odpovídá základnímu projektu a že první zakázka byla zadána v otevřeném nebo omezeném řízení;

g) pro zakázky na dodávky

i) v případě dodatečných dodávek určených buď k částečnému obnovení dodávek zboží nebo zařízení pro běžné použití, nebo k rozšíření dodávek zboží nebo stávajícího zařízení, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele přijmout zařízení s jinými technickými vlastnostmi, což by mělo za následek neslučitelnost nebo nepřiměřené technické potíže při používání a údržbě; doba platnosti těchto smluv nesmí přesáhnout tři roky;

ii) pokud jsou výrobky vyrobeny pouze pro účely výzkumu, experimentů, studií nebo vývoje, s výjimkou testů obchodní realizace a výroby velkého rozsahu s cílem pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

h) pro zakázky týkající se nemovitostí po předchozím průzkumu místního trhu;

i) pro zakázky s hodnotou pod limity stanovenými v čl. 129 odst. 2.

2. Pro dodatečné služby a stavební práce uvedené v odst. 1 písm. e) mohou zadavatelé použít vyjednávacího řízení bez předchozího zveřejnění vyhlášení zakázky za podmínky, že zakázka bude poskytnuta hospodářskému subjektu, který provede zakázku,

a) pokud tyto dodatečné zakázky nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez závažných obtíží pro zadavatele, nebo

b) pokud tyto služby nebo stavební práce, ačkoli je lze oddělit od provedení původní zakázky, jsou bezpodmínečně nezbytné pro její dokončení.

Souhrnná hodnota dodatečných zakázek nesmí přesáhnout 50 % částky původní zakázky.

3. V případech uvedených v odst. 1 písm. f) musí být možnost použít vyjednávací řízení uvedena již od okamžiku výzvy k soutěži pro první zakázku a při výpočtu limitů uvedených v článku 158 se vezmou v úvahu celkové odhadované náklady dodatečných zakázek. Toto řízení lze použít pouze po dobu tří let od uzavření původní zakázky.

Článek 127

Použití vyjednávacího řízení po předchozím zveřejnění vyhlášení zakázky(Článek 91 finančního nařízení)

1. Zadavatelé mohou použít vyjednávací řízení po předchozím zveřejnění vyhlášení zakázky v těchto případech:

a) pokud do skončení otevřeného nebo omezeného řízení byly předloženy neregulérní nebo nepřijatelné nabídky, zejména z hlediska kritérií výběru nebo kritérií pro udělení zakázky, pokud původní podmínky zakázky stanovené v zadávací dokumentaci uvedené v článku 130 nejsou podstatně změněny;

b) u zakázek na služby a stavební práce, ve výjimečných případech, pokud povaha služeb a stavebních prací, nebo rizika s nimi spojená nepřipouštějí předchozí a celkové stanovení ceny uchazečem;

c) pokud je, zejména v oblasti finančních služeb a služeb duševně pracujících, povaha služby, která má být zadána, taková, že zakázku nelze specifikovat s dostatečnou přesností, jež by umožnila zadání zakázky výběrem nejlepší nabídky v souladu s pravidly, která upravují otevřené nebo omezené řízení;

d) u zakázek na stavební práce, pokud jsou práce prováděny výlučně pro účely výzkumu, testování nebo vývoje, a nikoli s cílem dosažení zisku nebo pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

e) u zakázek na služby uvedené v příloze I B směrnice 92/50/EHS s výhradou čl. 126 odst. 1 písm. i).

2. V případech uvedených v odst. 1 písm. a) nemusí zadavatelé zveřejnit vyhlášení zakázky, pokud do vyjednávacího řízení zahrnou všechny uchazeče, kteří splňují kritéria výběru a kteří v předchozím řízení předložili nabídky v souladu s formálními požadavky zadávání zakázek.

Článek 128

Omezené řízení s výzvou k projevení zájmu(Článek 91 finančního nařízení)

1. Výzva k projevení zájmu je prostředkem předběžného výběru zájemců, kteří budou v rámci budoucích omezených nabídkových řízení pro zakázky o hodnotě nejméně 50000 EUR vyzváni k podání nabídek, s výhradou článků 126 a 127.

2. Seznam vypracovaný po výzvě k projevení zájmu platí nejdéle tři roky ode dne zaslání vyhlášení uvedeného v čl. 119 odst. 1 písm. a) Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství.

Každá zúčastněná osoba může kdykoli během doby platnosti seznamu podat svou přihlášku, s výjimkou posledních tří měsíců tohoto období.

3. Má-li být zadána zvláštní zakázka, vyzve zadavatel k podání nabídky buď všechny zájemce zapsané v seznamu, nebo pouze některé z nich, na základě objektivních a nediskriminačních kritérií výběru specifických pro zakázku.

Článek 129

Zakázky nízké hodnoty(Článek 91 finančního nařízení)

1. Zakázky o hodnotě nižší než 50000 EUR mohou být zadány v omezeném řízení, pokud je osloveno alespoň pět zájemců, bez výzvy k projevení zájmu, s výhradou článků 126 a 127.

2. Zakázky o hodnotě nižší než 13800 EUR mohou být zadány ve vyjednávacím řízení s alespoň třemi zájemci.

3. Zakázky o hodnotě nižší než 1050 EUR mohou být zadány na základě jediné nabídky v rámci vyjednávacího řízení.

4. V rámci zálohových účtů a u výdajů orgánů na informování veřejnosti o aktuálních událostech ve Společenství mohou být provedeny platby částky do výše 200 EUR jednoduchou úhradou faktury, aniž by předtím byla přijata nabídka.

Článek 130

Zadávací dokumentace(Článek 92 finančního nařízení)

1. Zadávací dokumentace obsahuje alespoň

a) výzvu k podávání nabídek nebo k vyjednávání;

b) připojené specifikace, ke kterým jsou přiloženy obecné podmínky veřejných zakázek;

c) vzorovou smlouvu.

Zadávací dokumentace odkazuje na zveřejnění podle článků 118 až 121.

2. Výzva k podávání nabídek uvádí alespoň

a) pravidla, která upravují podobu a podávání nabídek, včetně zejména lhůty k podání a doby uzavření nabídek, požadavky na vyplnění standardního dotazníku, dokumenty, které je třeba přiložit, včetně průvodních dokladů o finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti uvedených v článku 135, a adresu, na kterou má být nabídka zaslána;

b) že podání nabídky znamená přijetí specifikací a obecných podmínek veřejných zakázek uvedených v odstavci 1, na které se nabídka odvolává, a že toto podání nabídky zavazuje uchazeče k provedení zakázky, bude-li mu zakázka zadána;

c) dobu, po kterou zůstává nabídka v platnosti a po kterou musí uchazeč dodržet všechny podmínky své nabídky;

d) zákaz jakéhokoli styku mezi zadavatelem a uchazečem během celého řízení, kromě výjimečných případů za podmínek stanovených v článku 148, a pokud je stanovena kontrola na místě, přesně stanovené podmínky kontroly;

3. Specifikace uvádí alespoň

a) kritéria pro vyloučení a kritéria výběru pro zakázky, kromě omezeného a vyjednávacího řízení po zveřejnění vyhlášení zakázky podle článku 127; v takových případech se kritéria uvádějí pouze ve vyhlášení zakázky nebo ve výzvě k projevení zájmu;

b) kritéria pro udělení zakázky a jejich relativní důležitost, pokud to nevyplývá z vyhlášení zakázky;

c) technické specifikace uvedené v článku 131;

d) minimální požadavky na varianty, které musí splňovat v řízeních stanovených v čl. 138 odst. 2, v jejichž rámci je zakázka zadána nejvýhodnější nabídce, pokud zadavatel neuvedl ve vyhlášení zakázky, že takové varianty nejsou povoleny;

e) že se použije protokol o výsadách a imunitách nebo případně Vídeňská úmluva o diplomatických a konzulárních vztazích;

f) druh a způsob prokázání přístupu k zakázkám, jak je stanoveno v článku 159.

4. Vzorová smlouva uvádí zejména

a) sankce za nedodržení smluvních ustanovení;

b) údaje, které musí obsahovat faktury nebo odpovídající podklady podle článku 98;

c) právo rozhodné na smlouvu a soudní příslušnost pro případ sporu.

5. Zadavatelé mohou od uchazeče požadovat údaje o té části zakázky, ohledně které má uchazeč v úmyslu uzavřít smlouvu se subdodavateli, a o totožnosti subdodavatelů.

Článek 131

Technické specifikace(Článek 92 finančního nařízení)

1. Technické specifikace musí umožnit stejný přístup zájemců a uchazečů a nesmí vytvářet neodůvodněné překážky pro soutěž v zakázkách.

Technické specifikace stanoví požadované vlastnosti výrobku, služby nebo materiálu nebo stavební práce za účelem splnění účelu použití stanoveného zadavatelem.

2. Vlastnosti uvedené v odstavci 1 obsahují

a) úrovně kvality;

b) vliv na životní prostředí;

c) záměr pro všechny požadavky (včetně přístupu pro zdravotně postižené osoby);

d) úrovně a postupy posuzování shody;

e) způsobilost k použití;

f) bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na prodejní názvy a návody u dodávek a na terminologii, symboly, testování a testovací metody, balení, značení a označování, výrobní postupy a metody u všech zakázek;

g) u zakázek na stavební práce postupy týkající se zabezpečování kvality, pravidla pro plánování a výpočet nákladů, podmínky pro přezkoumání, kontrolu a přejímání prací, techniky anebo metody konstrukce a všechny ostatní technické podmínky, které zadavatel může také stanovit ve zvláštních nebo obecných předpisech v souvislosti s dokončovacími pracemi a materiály nebo prvky, ze kterých se skládají.

3. Technické specifikace jsou formulovány

a) odkazem na evropské normy, evropské technické schvalování, společné technické specifikace, pokud existují, na mezinárodní normy nebo ostatní technické odkazy vypracované evropskými orgány v oblasti norem, nebo pokud neexistují, jejich vnitrostátními ekvivalenty. Každý odkaz je opatřen výrazem "nebo rovnocenný"; nebo

b) požadavky výkonu nebo fungování; jsou dostatečně přesné, aby umožnily uchazeči poznat předmět zakázky a zadavateli udělit zakázku; nebo

c) kombinací obou metod.

4. Využijí-li zadavatelé možnosti odkazu na specifikace uvedené v odst. 3 písm. a), nemohou odmítnout nabídku z důvodu, že neodpovídá výše uvedeným specifikacím, pokud uchazeč nebo zájemce prokáže ke spokojenosti zadavatele jakýmikoli vhodnými prostředky, že nabídka odpovídá stanoveným požadavkům rovnocenným způsobem.

5. Využijí-li zadavatelé možnosti a odkazu na specifikace uvedené v odst. 3 písm. b), nemohou odmítnout nabídku, která je v souladu s vnitrostátní normou, která provádí evropskou normu, s evropským technickým schvalováním, společnými technickými specifikacemi, mezinárodní normou nebo jiným technickým odkazem vypracovaným evropskými orgány v oblasti norem, pokud tyto specifikace splňují nezbytné požadavky na výkon nebo fungování.

6. Kromě výjimečných případů řádně odůvodněných předmětem zakázky nemohou tyto specifikace obsahovat žádné odkazy na určitou výrobu nebo původ nebo zvláštní postupy, ani se odvolávat na ochrannou známku, patent, typ nebo specifický původ nebo výrobu, jejímž důsledkem by mohlo být zvýhodnění nebo vyloučení některých výrobků nebo hospodářských subjektů.

Pokud není možné dostatečně přesně a srozumitelně definovat předmět zakázky, následuje za odkazem poznámka "nebo rovnocenný".

Článek 132

Úprava cen(Článek 92 finančního nařízení)

1. Zadávací dokumentace jasně stanoví, zda musí být oznámena pevná a neměnná cena.

2. V opačném případě stanoví zadávací dokumentace podmínky nebo vzorce pro úpravu ceny během trvání smlouvy. V takových případech musí zadavatel zohlednit zejména

a) druh zakázky a hospodářskou situaci, ve které se uskuteční;

b) druh a dobu trvání úkolů a smlouvy;

c) své finanční zájmy.

Článek 133

Správní a finanční sankce(Články 93 až 96 a 114 finančního nařízení)

1. Aniž jsou dotčeny smluvní sankce, jsou zájemci, uchazeči a dodavatelé, kteří učinili nepravdivá prohlášení nebo u kterých bylo zjištěno vážné porušení smluvní povinnosti v rámci některé předchozí zakázky, vyloučeni z veškerého zadávání zakázek a grantů financovaných z rozpočtu Společenství na dobu nejvýše dvou let ode dne zjištění porušení potvrzeného v řízení, v němž byla dodavateli poskytnuta možnost vyjádření.

Tato lhůta může být prodloužena na tři roky v případě opakování v průběhu pěti let od prvního protiprávního jednání.

Uchazečům nebo zájemcům, kteří učinili nepravdivá prohlášení, jsou uloženy finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty zakázky, která má být zadána.

Dodavatelům, kteří vážně porušili smluvní povinnosti, jsou uděleny finanční sankce ve výši 2 až 10 % celkové hodnoty dané zakázky.

Tyto sazby mohou být zvýšeny na 4 až 20 % v případě opakování v průběhu pěti let od prvního protiprávního jednání.

2. V případech uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. a), c) a d) finančního nařízení jsou zájemci nebo uchazeči vyloučeni ze zadávání zakázek a poskytování grantů na dobu nejvýše dvou let od zjištění protiprávního jednání potvrzeného v řízení, v němž byla dodavateli poskytnuta možnost vyjádření.

V případech uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. b) a e) finančního nařízení jsou zájemci nebo uchazeči vyloučeni ze zadávání zakázek a poskytování grantů na dobu nejméně jednoho roku a nejvýše čtyř let od oznámení rozsudku.

Tyto lhůty mohou být prodlouženy na pět let v případě opakování v průběhu pěti let od prvního protiprávního jednání nebo oznámení prvního rozsudku.

3. K případům uvedeným v čl. 93 odst. 1 písm. e) finančního nařízení patří

a) případy podvodu podle článku 1 Úmluvy o ochraně finančních zájmů Evropských společenství, vypracované aktem Rady ze dne 26. července 1995 [14];

b) případy korupce podle článku 3 Úmluvy o boji proti korupci úředníků Evropských společenství nebo členských států Evropské unie, vypracované aktem Rady ze dne 26. května 1997 [15];

c) případy účasti na zločinném spolčení podle čl. 2 odst. 1 společné akce Rady 98/733/SVV [16];

d) případy praní peněz podle článku 1 směrnice Rady 91/308/EHS [17].

Článek 134

Důkazy(Článek 96 finančního nařízení)

1. Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč nenachází v některé ze situací uvedených v čl. 93 odst. 1 písm. a), b) nebo e) finančního nařízení, nejnovější výpis z trestního rejstříku, nebo pokud neexistuje, aktuální rovnocenný doklad vydaný soudním nebo správním orgánem země původu nebo provenience, ze kterého vyplývá, že jsou tyto požadavky splněny.

2. Zadavatel přijme jako dostatečný důkaz, že se zájemce nebo uchazeč nenachází v situaci uvedené v čl. 93 odst. 1 písm. d) finančního nařízení, nejnovější osvědčení vydané příslušným orgánem dotyčného státu.

Není-li takové osvědčení v dotyčné zemi vydáváno, může být nahrazeno místopřísežným, nebo pokud neexistuje, čestným prohlášením učiněným zúčastněnou osobou u soudního nebo správního orgánu, notáře nebo příslušné profesní organizace země jejího původu nebo provenience.

3. V souladu s vnitrostátními právními předpisy země, ve které je uchazeč nebo zájemce usazen, se doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 týkají právnických nebo fyzických osob včetně, pokud to zadavatel považuje za nezbytné, ředitelů podniků nebo jiných osob se zastupujícími, rozhodovacím nebo kontrolními pravomocemi ve vztahu k zájemcům nebo uchazečům.

Článek 135

Kritéria výběru(Čl. 97 odst. 1 finančního nařízení)

1. Zadavatel vypracuje jasná a nediskriminační kritéria výběru.

2. Při každém zadávácím řízení se použijí tato kritéria:

a) způsobilost uchazeče nebo zájemce k účasti na řízení s ohledem na kritéria pro vyloučení uvedená v článcích 93 a 94 finančního nařízení;

b) kritéria pro posouzení jeho finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti.

Zadavatel může stanovit minimální požadavky, ze kterých nemůže při výběru zájemce slevit.

3. Každý uchazeč nebo zájemce může být vyzván, aby prokázal své oprávnění k provedení zakázky podle vnitrostátního práva, jako je zápis v obchodním nebo profesním rejstříku, místopřísežné prohlášení nebo osvědčení, členství v příslušné organizaci, výslovné povolení nebo zápis do rejstříku plátců DPH.

4. Zadavatelé upřesní ve vyhlášení zakázky, výzvě k projevení zájmu nebo výzvě k podávání nabídek odkazy zvolené k prokázání postavení a právní subjektivity uchazečů nebo zájemců.

5. Rozsah informací požadovaných zadavatelem k prokázání finanční, hospodářské, technické a odborné způsobilosti zájemce nebo uchazeče nesmí překračovat rámec předmětu zakázky a musí brát v úvahu oprávněné zájmy hospodářských subjektů, zejména pokud jde o ochranu technických a obchodních tajemství podniku.

Článek 136

Hospodářská a finanční způsobilost(Čl. 97 odst. 1 finančního nařízení)

1. Hospodářská a finanční způsobilost může být prokázána jedním nebo několika z těchto dokladů:

a) vhodnými prohlášeními bank nebo důkazem o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání;

b) předložením rozvah nebo výpisů z rozvah za nejméně dva poslední uzavřené rozpočtové roky, pokud je zveřejnění rozvahy předepsáno právem obchodních společností země, ve které je hospodářský subjekt usazen;

c) výkazem celkového obratu a obratu týkajícím se stavebních prací, dodávek nebo služeb, na které se zakázka vztahuje, za období, které nesmí být delší než poslední tři rozpočtové roky.

2. Pokud z výjimečného důvodu, který zadavatel považuje za oprávněný, nemůže uchazeč nebo zájemce poskytnout požadované doklady, může prokázat svou hospodářskou a finanční způsobilost jiným způsobem, který zadavatel považuje za vhodný.

3. Hospodářský subjekt může případně pro určitou zakázku odkázat na způsobilost jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě musí zadavateli prokázat, že má nezbytné prostředky pro provedení zakázky, například předložením závazku těchto subjektů, že mu zpřístupní své zdroje.

Článek 137

Technická a odborná způsobilost(Čl. 97 odst. 1 finančního nařízení)

1. Technická a odborná způsobilost hospodářských subjektů se hodnotí a ověřuje v souladu s odstavci 2 a 3. U zadávacího řízení na dodávky vyžadující práce s umístěním a instalací, na služby nebo na provedení stavebních prací se tato způsobilost hodnotí především s ohledem na jejich dovednosti, výkonnost, zkušenosti a spolehlivost.

2. Technická a odborná způsobilost hospodářských subjektů může být prokázána podle druhu, množství nebo důležitosti a účelu použití dodávek, služeb nebo stavebních prací na základě těchto dokladů:

a) vzděláním a odbornou kvalifikací poskytovatele služeb nebo dodavatele nebo vedení podniku a zejména osoby nebo osob, které jsou odpovědné za poskytování služeb nebo provádění stavebních prací;

b) seznamem

i) hlavních služeb a dodávek poskytnutých a dodaných za poslední tři roky s uvedením částek, dat a veřejných nebo soukromých příjemců;

ii) stavebních prací provedených za posledních pět let s uvedením částek, dat a místa provedení. K seznamu nejdůležitějších prací jsou připojena osvědčení o řádném provedení, která uvádějí, zda byly provedeny odborně a řádně;

c) popisem technického zařízení, nástrojů a materiálů, které mají být použity pro provedení zakázky na služby nebo stavební práce;

d) popisem opatření použitých pro zajištění kvality dodávek a služeb a popis vybavení podniku pro studium a výzkum;

e) přehledem techniků nebo technických útvarů, i když nejsou přímo součástí podniku, zvláště těch, kteří odpovídají za řízení kvality;

f) u dodávek: vzorky, popisy nebo autentickými fotografiemi nebo osvědčeními vystavenými úředními subjekty pro kontrolu kvality nebo uznávanými agenturami potvrzujícími shodu výrobků se specifikacemi nebo platnými normami;

g) přehledem průměrného ročního počtu zaměstnanců a počtem řídících pracovníků poskytovatele služby nebo dodavatele za poslední tři roky;

h) uvedením části zakázky, kterou poskytovatel služeb připadně zamýšlí zadat subdodavateli.

Pokud je příjemcem služeb a dodávek uvedených v prvním pododstavci písm. b) bod i) zadavatel, předloží hospodářské subjekty osvědčení vydaná nebo úředně ověřená příslušným orgánem.

3. Pokud jsou služby nebo dodávky, které mají být poskytovány, náročné nebo jsou výjimečně požadovány pro zvláštní účel, může být ověření technické a odborné způsobilosti zajištěno kontrolou uskutečněnou zadavatelem nebo jeho jménem příslušným orgánem země, ve které je poskytovatel služby nebo dodavatel usazen, s výhradou souhlasu tohoto subjektu. Tato kontrola se týká technické způsobilosti poskytovatele služby a výrobních možností dodavatele, a pokud je to nutné, také jejich vybavení pro studium a výzkum a opatření, jimiž je zajišťována kvalita.

4. Hospodářský subjekt může případně pro určitou zakázku odkázat na způsobilost jiných subjektů bez ohledu na právní povahu vztahů mezi ním a těmito subjekty. V tomto případě musí prokázat zadavateli, že má nezbytné prostředky pro splnění zakázky, například předložením závazku těchto subjektů, že mu zpřístupní své zdroje.

Článek 138

Postupy a kritéria pro udělení zakázky(Čl. 97 odst. 2 finančního nařízení)

1. Zakázky se zadávají jedním z těchto dvou postupů:

a) automatickým výběrem nabídky, kdy je zakázka zadána nabídce, která splňuje všechny stanovené podmínky a uvádí nejnižší cenu;

b) výběrem hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

2. Nabídkou hospodářsky nejvýhodnější je nabídka, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou s ohledem na kritéria odůvodněná předmětem zakázky, jako je navrhovaná cena, technická hodnota, estetické a funkční vlastnosti, vliv na životní prostředí, provozní náklady, rentabilita, výrobní nebo dodací lhůty, servis a technická pomoc.

3. Zadavatel uvede ve vyhlášení zakázky nebo ve specifikacích váhu, kterou přisuzuje jednotlivým kritériím pro stanovení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Váha přisouzená ceně ve vztahu k ostatním kritériím nesmí vést ke ztrátě významu ceny při výběru dodavatele.

Pokud není ve výjimečných případech toto vážení technicky možné, zejména z důvodu předmětu zakázky, uvádí zadavatel pouze použití kritérií sestupně podle důležitosti.

Článek 139

Neobvykle nízké nabídky(Čl. 97 odst. 2 finančního nařízení)

1. Pokud se pro danou zakázku zdají být nabídky neobvykle nízké, požaduje zadavatel, dříve než je odmítne pouze z tohoto důvodu, písemné upřesnění základních prvků nabídky, které považuje za podstatné, a ověřuje základní prvky po vysvětlení stran podle jejich zdůvodnění.

Zadavatel může vzít v úvahu zejména vysvětlení, která se týkají

a) hospodárnosti výrobního postupu, poskytování služeb nebo stavebních postupů;

b) vybraných technických řešení nebo výjimečně výhodných podmínek, kterými uchazeč disponuje;

c) původnosti nabídky.

2. Pokud zadavatel zjistí, že nabídka je neobvykle nízká z důvodu poskytnuté státní podpory, může tuto nabídku odmítnout pouze z tohoto důvodu, jen pokud uchazeč nemůže v přiměřené zadavatelem stanovené době prokázat, že dotyčná pomoc byla poskytnuta s konečnou platností na základě postupů a rozhodnutí stanovených v předpisech Společenství v oblasti státní podpory.

Článek 140

Lhůty pro přijetí nabídek a žádostí o účast(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

1. Lhůty pro přijetí nabídek a žádostí o účast stanovené zadavateli v kalendářních dnech budou dostatečně dlouhé, aby umožnily zúčastněným osobám přiměřenou a dostatečnou dobu na přípravu a podání nabídek, přičemž se zohlední zejména náročnost zakázky nebo nezbytnost prohlédnout si místo nebo nahlédnout na místě do dokumentů přiložených ke specifikacím.

2. V otevřených řízeních činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 52 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky.

3. V omezených řízeních a ve vyjednávacích řízeních, kde bylo zveřejněno vyhlášení zakázky, činí lhůta pro přijetí žádostí o účast alespoň 37 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky.

V omezených řízeních pro zakázky nad limity stanovenými v článku 158 činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 40 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

V omezených řízeních uvedených v článku 128 činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 21 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

4. Pokud zadavatel odeslal v souladu s článkem 118 ke zveřejnění předběžnou informaci obsahující veškeré údaje požadované ve vyhlášení zakázky alespoň 52 dní a nejvýše 12 měsíců přede dnem odeslání vyhlášení zakázky, může být minimální lhůta pro přijetí nabídek obecně zkrácena na 36 dní, avšak v žádném případě nemůže činit méně než 22 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky u otevřených řízení, a u omezených řízení může být zkrácena na 26 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

Článek 141

Lhůty pro nahlížení do zadávací dokumentace(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

1. Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem před uplynutím lhůty pro podávání nabídek, jsou specifikace a doplňující dokumenty zaslány všem hospodářským subjektům, které požádají o specifikace nebo projeví zájem o účast v nabídkovém řízení, do šesti kalendářních dní od obdržení žádosti.

2. Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem, jsou zároveň všem hospodářským subjektům, které požádaly o specifikace nebo projevily zájem o účast v nabídkovém řízení, podány doplňující informace týkající se specifikací nejpozději do šesti kalendářních dní před lhůtou pro přijetí nabídek nebo, v případě žádostí o informace obdržených méně než osm kalendářních dní před lhůtou pro přijetí nabídek, co nejdříve po obdržení žádosti o informace.

3. Pokud nemohou být z jakýchkoli důvodů specifikace a doplňující dokumenty nebo informace poskytnuty ve lhůtách stanovených v odstavcích 1 a 2 nebo pokud mohou být nabídky učiněny až po návštěvě místa nebo po nahlédnutí do dokumentů přiložených ke specifikacím, jsou lhůty pro přijetí nabídek uvedené v článku 140 prodlouženy, aby se všechny hospodářské subjekty mohly seznámit se všemi informacemi nezbytnými pro přípravu, s výhradou článku 240. Toto prodloužení se vhodným způsobem zveřejní způsoby uvedenými v článcích 118 až 121.

4. Pokud jsou všechny zadávací dokumenty volně, zcela a přímo přístupné elektronickými prostředky, uvede vyhlášení zakázky uvedené v čl. 118 odst. 3 internetovou adresu, na které se lze s těmito dokumenty seznámit.

Případné doplňující dokumenty a informace budou v takovém případě také volně, zcela a přímo přístupné všem hospodářským subjektům, které požádají o specifikace nebo projeví zájem podat nabídku.

Článek 142

Lhůty v naléhavých případech(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

1. Nelze-li v řádně odůvodněných naléhavých případech dodržet lhůty uvedené v čl. 140 odst. 3, mohou zadavatelé stanovit tyto lhůty vyjádřené v kalendářních dnech:

a) lhůtu pro přijetí žádostí o účast, která nesmí činit méně než 15 dní ode dne odeslání vyhlášení zakázky;

b) lhůtu pro přijetí nabídek, která nesmí činit méně než deset dní ode dne výzvy k podávání nabídek.

2. Je-li o to požádáno s dostatečným předstihem, jsou doplňující informace týkající se specifikací sděleny všem hospodářským subjektům nejpozději do čtyř kalendářních dní před uplynutím lhůty pro přijetí nabídek

Článek 143

Způsoby komunikace(Čl. 98 odst. 1 finančního nařízení)

1. Žádosti o účast se podávají dopisem, faxem nebo elektronickou poštou; žádosti podané faxem nebo elektronickou poštou se potvrzují dopisem zaslaným před uplynutím lhůt stanovených v článcích 140 a 251.

2. Uchazeči mohou podávat nabídky

a) poštou: v zadávací dokumentaci bude uvedeno, že rozhodným datem je den doporučeného podání k poštovní přepravě doložený poštovním razítkem; nebo

b) předáním v prostorách útvaru orgánu uchazečem nebo jeho zmocněncem, včetně kurýrní služby; pro tento případ je v zadávací dokumentaci kromě údajů podle čl. 130 odst. 2 písm. a) uvedeno, u kterého útvaru se nabídky podávají proti vyhotovení datovaného a podepsaného potvrzení o přijetí.

3. Za účelem utajení a vyloučení jakýchkoli potíží v případě zasílání nabídek dopisem obsahuje výzva k podávání nabídek tuto poznámku:

"Nabídky musí být podány v zapečetěné obálce umístěné do další zapečetěné obálky. Na vnitřní obálce je kromě názvu útvaru, kterému je určena, jak je uveden ve výzvě k podávání nabídek, slova "Nabídkové řízení – neotvírat v podatelně". Jsou-li použity samolepící obálky, musí být zapečetěny lepící páskou, přes niž je podepsán odesílatel."

Článek 144

Soutěžní jistoty(Čl. 98 odst. 2 finančního nařízení)

Zadavatel může požadovat složení soutěžní jistoty v souladu s článkem 150, která představuje 1 % až 2 % celkové hodnoty zakázky.

Jistota je uvolněna při zadání zakázky. Pokud není v dané lhůtě podána žádná nabídka nebo pokud je podaná nabídka stažena, je jistota zadržena.

Článek 145

Otevírání nabídek a žádostí o účast(Čl. 98 odst. 3 finančního nařízení)

1. Všechny žádosti o účast a nabídky, které splňují požadavky čl. 143 odst. 1 a 2, jsou otevřeny.

2. Pokud hodnota zakázky přesahuje limit stanovený v čl. 129 odst. 2, jmenuje příslušná schvalující osoba komisi pro otevření nabídek.

Tato komise je složena nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotyčného orgánu, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. Aby nedošlo ke střetu zájmů, vztahují se na tyto osoby povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

V zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 254, pokud neexistují oddělené jednotky, se požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, nepoužije.

3. Jeden nebo více členů komise pro otevření nabídek parafuje doklady, na kterých je uvedeno datum a doba odeslání nabídek.

Mimo jiné parafují

a) buď každou stránku každé nabídky, nebo

b) mimo případů uvedených v odstavci 2 třetím pododstavci, titulní stránku a stránky obsahující finanční údaje každé nabídky, přičemž úplnost původní nabídky musí být zajištěna veškerými vhodnými bezpečnostními opatřeními vypracovanými útvarem nezávislým na schvalujícím útvaru.

Pokud je zakázka zadána postupem automatického výběru nabídky podle čl. 138 odst. 1 písm. a), jsou ceny uvedené v nabídkách, které splňují požadavky, zveřejněny.

Členové komise podepíší písemný protokol o otevření přijatých nabídek, jenž uvádí nabídky, které splňují požadavky a které je nesplňují, a jenž uvádí důvody odmítnutí pro nesplnění požadavků, pokud jde o způsoby podání nabídek uvedených v článku 143.

Článek 146

Výbor pro hodnocení nabídek a žádostí o účast(Čl. 98 odst. 4 finančního nařízení)

1. Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za splňující požadavky jsou zhodnoceny a roztříděny hodnotícím výborem na podkladě předem vyhlášených kritérií vyloučení, výběru a udělování zakázky.

Výbor jmenuje příslušná schvalující osoba za účelem vydání poradního stanoviska pro zakázky s hodnotou vyšší, než je limit uvedený v čl. 129 odst. 2.

2. Hodnotící výbor je složen nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky dotyčného orgánu, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. Aby nedošlo ke střetu zájmů, vztahují se na tyto osoby povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

V zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 254, pokud neexistují oddělené jednotky, se požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, nepoužije.

Složení tohoto výboru může být stejné jako složení komise pro otevření nabídek.

3. Žádosti o účast a nabídky, které nesplňují všechny základní požadavky uvedené v zadávací dokumentaci nebo které nesplňují zvláštní požadavky, které jsou v nich uvedeny, jsou vyloučeny.

Hodnotící výbor však může v souvislosti s kritérii vyloučení a výběru vyzvat zájemce nebo uchazeče o doplnění nebo vyjasnění předložených podkladů ve lhůtě, kterou stanoví.

4. V případě neobvykle nízkých nabídek podle článku 139 tohoto nařízení si hodnotící výbor vyžádá související informace týkající se složení nabídky.

Článek 147

Výsledky hodnocení(Články 99 a 100 finančního nařízení)

1. O hodnocení a roztřídění žádostí o účast a nabídek prohlášených za splňující požadavky bude vypracován datovaný protokol. Podepíší jej všichni členové hodnotícího výboru. Je uchováván za účelem pozdějších odkazů.

2. Protokol obsahuje alespoň

a) jméno a adresu zadavatele, předmět a hodnotu zakázky nebo rámcové smlouvy;

b) jména odmítnutých zájemců a uchazečů a důvody pro jejich odmítnutí;

c) jména zájemců a uchazečů, jejichž nabídka bude přezkoumána, a důvody pro jejich výběr;

d) důvody pro odmítnutí nabídek považovaných za neobvykle nízké;

e) jména navrhovaných zájemců nebo smluvní strany a důvody pro jejich výběr a část zakázky nebo rámcové smlouvy, pro kterou smluvní strana zamýšlí dále uzavřít smlouvy se subdodavateli, pokud je to známo.

3. Zadavatel poté přijme rozhodnutí a uvede v něm alespoň

a) jméno a adresu zadavatele a předmět a hodnotu zakázky nebo rámcové smlouvy;

b) jména odmítnutých zájemců a uchazečů a důvody pro jejich odmítnutí;

c) jména zájemců a uchazečů, jejichž nabídka bude přezkoumána, a důvody pro jejich výběr;

d) důvody pro odmítnutí nabídek považovaných za neobvykle nízké;

e) jména vybraných zájemců nebo dodavatele a důvody pro jejich výběr z hlediska předem vyhlášených kritérií výběru, a dále část zakázky nebo rámcové smlouvy, pro kterou dodavatel zamýšlí dále uzavřít smlouvy se subdodavateli, pokud je to známo;

f) v případě vyjednávacích řízení okolnosti uvedené v článcích 126, 127, 242, 244, 246 a 247, které odůvodňují jejich použití;

g) případné důvody, pro které zadavatel rozhodl nezadat zakázku.

Článek 148

Styk mezi zadavateli a uchazeči(Článek 99 finančního nařízení)

1. Styk mezi zadavatelem a uchazeči v průběhu řízení je povolen výjimečně za podmínek uvedených v odstavcích 2 a 3.

2. Před uplynutím lhůty pro podávání nabídek může zadavatel, pokud jde o doplňující doklady a informace uvedené v článku 141,

a) sdělit na podnět uchazečů doplňující informace výlučně za účelem vyjasnění povahy zakázky; tyto informace musí být sděleny ke stejnému dni všem uchazečům, kteří si vyžádali specifikace;

b) z vlastního podnětu, pokud zjistí omyl, nepřesnost, opomenutí nebo jiný druh administrativní chyby v textu vyhlášení zakázky, výzvy k podávání nabídek nebo specifikacích, informovat o tom zúčastněné osoby ke stejnému dni a stejným způsobem, jaký použil při původní výzvě k podávání nabídek.

3. Pokud po otevření nabídek vyžaduje některá nabídka vyjasnění nebo pokud se jedná o opravu zřejmých administrativních chyb v nabídce, může zadavatel navázat styk s uchazečem, přičemž tento styk nesmí vést k žádné změně podmínek nabídky.

4. Ve všech případech, kdy byl navázán styk, je třeba učinit poznámku do spisu.

Článek 149

Informace pro zájemce a uchazeče(Čl. 100 odst. 2 a článek 101 finančního nařízení)

1. Zadavatelé sdělí zájemcům a uchazečům co nejdříve rozhodnutí o jejich nabídce včetně důvodů pro každé rozhodnutí nezadat zakázku, pro kterou se uskutečnila soutěž, nebo znovu zahájit řízení.

2. Zadavatel sdělí nejpozději do 15 kalendářních dní ode dne obdržení písemné žádosti údaje uvedené v čl. 100 odst. 2 finančního nařízení.

Oddíl 4

Jistoty a kontrola

Článek 150

Předem složená jistota(Článek 102 finančního nařízení)

1. Pokud je od dodavatelů, stavebních dodavatelů nebo poskytovatelů služeb vyžadována jistota předem jako záruka pro řádné splnění zakázky, musí pokrývat částku a období, které jsou dostatečné pro její aktivaci.

2. Jistotu poskytuje povolená banka nebo finanční instituce. Může být nahrazena společným a nerozdílným ručením třetí osoby.

Jistota je vyjádřena v eurech.

Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci nebo třetí osobu k neodvolatelné záruce nebo prvnímu ručení za splnění povinností dodavatele.

Článek 151

Záruka za splnění(Článek 102 finančního nařízení)

1. S výhradou článku 250 může záruku za splnění požadovat schvalující osoba podle obvyklých obchodních podmínek pro zakázky na dodávky nebo služby a podle zvláštních specifikací pro zakázky na stavební práce.

Tato záruka je povinná u zakázek na stavební práce s hodnotou vyšší než 345000 EUR.

2. Záruka ve výši 10 % celkové hodnoty zakázky se může skládat ze srážek z uskutečněných plateb.

Může být nahrazena částkou sraženou z konečné platby, aby sloužila jako záruka až do konečného řádného splnění služeb, dodávek nebo prací.

3. Záruky budou uvolněny v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě, kromě případu nesplnění, špatného splnění nebo opožděného splnění zakázky. V těchto případech jsou zadrženy podle závažnosti vzniklé škody.

Článek 152

Záruka pro předběžné financování(Článek 102 finančního nařízení)

Při předběžném financování převyšujícím 150000 EUR je požadována jistota jako protiplnění.

Bude uvolněna postupně při odečtení předběžného financování z průběžných plateb nebo plateb zůstatků ve prospěch dodavatele podle podmínek uvedených ve smlouvě.

Článek 153

Pozastavení v případě chyb nebo nesrovnalostí(Článek 103 finančního nařízení)

1. Zakázka bude pozastavena podle článku 103 finančního nařízení za účelem ověření, zda došlo k podstatným chybám, nesrovnalostem nebo podvodu. Pokud nejsou potvrzeny, obnoví se co nejdříve plnění zakázky.

2. Podstatnou chybou nebo nesrovnalostí je každé porušení smlouvy nebo předpisů, které vyplývá z jednání nebo opomenutí, jež způsobuje nebo by mohlo způsobit ztrátu pro rozpočet Společenství.

KAPITOLA 2

Zakázky zadávané orgány Společenství na vlastní účet

Článek 154

Zjištění, zda bylo dosaženo limitu(Článek 104 finančního nařízení)

Každá pověřená nebo dále pověřená schvalující osoba každého orgánu posoudí, zda bylo dosaženo limitů uvedených v článku 105 finančního nařízení.

Článek 155

Samostatné zakázky a zakázky sestávající z dílčích plnění(Článek 105 finančního nařízení)

1. Odhadovaná hodnota zakázky nesmí být stanovena s úmyslem vyhnout se požadavkům stanoveným v tomto nařízení. Za tímto účelem je nepřípustné Rozdělení zakázky k tomuto účelu je nepřípustné.

2. Pokud je předmět zakázky na služby nebo stavební práce rozdělen do několika položek, jež jsou každá předmětem samostatné zakázky, vezme se při celkovém hodnocení použitelného limitu v úvahu hodnota každého dílčího plnění.

Pokud se celková hodnota dílčích plnění rovná limitům stanoveným v článku 158 nebo je přesahuje, použijí se na každé dílčí plnění čl. 90 odst. 1 a čl. 91 odst. 1 a 2 finančního nařízení, s výjimkou dílčích plnění, jejichž odhadovaná hodnota je nižší než 80000 EUR u zakázek na služby nebo nižší než 1000000 EUR u zakázek na stavební práce, přičemž souhrnná hodnota všech těchto dílčích plnění nepřekročí 20 % souhrnné hodnoty všech položek, které tvoří dotyčnou zakázku.

3. Pokud plánovaná koupě stejnorodých dodávek může vést k současnému zadání více zakázek v samostatných dílčích plněních, vezme se odhadovaná hodnota všech těchto dílčích plnění jako základ pro použitelný limit.

Článek 156

Postupy pro odhad hodnoty určitých zakázek(Článek 105 finančního nařízení)

1. Pro účely výpočtu odhadované částky zakázky zahrne zadavatel celkovou odhadovanou odměnu uchazeče.

Pokud zakázka stanoví přednostní práva, je základem pro výpočet nejvyšší povolená částka zahrnující přednostní práva.

2. U zakázek na služby se bere v úvahu

a) v případě pojišťovacích služeb pojistné, které je třeba zaplatit;

b) v případě bankovních nebo finančních služeb poplatky, provize, úroky a jiné druhy odměn;

c) v případě smluv, které zahrnují projekt, poplatky, ceny nebo provize.

3. U zakázek na služby, které neuvádějí celkovou cenu, nebo u zakázek na dodávky týkajících se koupě najaté věci, nájmu nebo koupě na splátky je základem pro výpočet odhadované hodnoty

a) v případě zakázek na dobu určitou:

i) pokud tato doba činí nejvýše 48 měsíců u služeb nebo 12 měsíců u dodávek, celková hodnota zakázky za celou dobu jejího trvání;

ii) pokud tato doba činí více než 12 měsíců u dodávek, celková hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b) v případě zakázek na dobu neurčitou nebo v případě služeb na dobu delší než 48 měsíců měsíční hodnota vynásobená čtyřiceti osmi.

4. V případě zakázek na služby nebo dodávky, které se zadávají pravidelně, nebo zakázek, které mají být obnovovány v průběhu stanoveného období se hodnota zakázek určí na základě

a) skutečných souhrnných nákladů podobných zakázek pro stejné kategorie služeb nebo výrobků zadaných v průběhu předchozího rozpočtového roku nebo 12 měsíců, pokud možno upravená o předpokládané změny množství nebo hodnoty během 12 měsíců následujících po původní smlouvě; nebo

b) odhadovaných souhrnných nákladů po sobě jdoucích zakázek v průběhu 12 měsíců po prvním poskytnutí služby nebo první dodávce nebo v průběhu trvání smlouvy, pokud je delší než 12 měsíců.

5. V případě zakázek na stavební práce se kromě hodnoty stavebních prací bere v úvahu i celková odhadovaná hodnota dodávek nezbytných pro provedení prací, které poskytne zadavatel stavebnímu dodavateli.

Článek 157

Limity pro zveřejnění předběžné informace(Článek 105 finančního nařízení)

Limity uvedené v článku 118 pro zveřejnění předběžné informace činí

a) 750000 EUR u zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze I A směrnice 92/50/EHS,

b) 6242028 EUR pro zakázky na stavební práce.

Článek 158

Limity pro použití postupů podle směrnic o veřejných zakázkách(Článek 105 finančního nařízení)

1. Limity uvedené v článku 105 finančního nařízení činí

a) 162293 EUR u zakázek na dodávky a služby uvedené v příloze I A směrnice 92/50/EHS, s výjimkou zakázek na výzkum a vývoj uvedených v kategorii 8 uvedené přílohy;

b) 200000 EUR u zakázek na služby uvedené v příloze I B směrnice 92/50/EHS a u zakázek na služby ve výzkumu a vývoji uvedené v kategorii 8 přílohy I A uvedené směrnice;

c) 6242028 EUR pro zakázky na stavební práce.

2. Lhůty podle článku 105 finančního nařízení jsou lhůty uvedené v článcích 140, 141 a 142.

Článek 159

Důkaz o přístupu k zakázkám(Články 106 a 107 finančního nařízení)

Specifikace vyžadují od uchazečů uvést stát, ve kterém mají sídlo nebo bydliště, a prokázat to doklady obvykle požadovanými podle svého vnitrostátního práva.

HLAVA VI

GRANTY

KAPITOLA 1

Oblast působnosti

Článek 160

Oblast působnosti(Článek 108 finančního nařízení)

1. Tato hlava se nepoužije na postup poskytování grantů a uzavírání dohod Komisí se subjekty uvedenými v článku 54 finančního nařízení, pokud jde o spolufinancování jejich provozních výdajů a poskytování provozních položek, jejichž správou jsou pověřeny, a s příjemci podle finančních dohod podle článku 166 uvedeného nařízení.

Tato hlava se však vztahuje na granty, které vyplácejí tito příjemci podle těchto dohod.

2. Tato hlava se použije také na

a) prospěch, který vyplývá z dotace úroku některých půjček;

b) majetkové účasti s výjimkou majetkových účastí ve prospěch mezinárodních finančních institucí, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, a grantů, které lze za určitých okolností nahradit.

3. Tato hlava se nevztahuje na členské příspěvky Společenství organizacím.

Článek 161

Akce, na které lze poskytnout grant(Článek 108 finančního nařízení)

Akce, na kterou lze poskytnout grant ve smyslu článku 108 finančního nařízení, musí být jasně označena.

Žádná akce nesmí být rozdělena s úmyslem vyhnout se finančním pravidlům stanoveným tímto nařízením.

Článek 162

Subjekty, které sledují cíl obecného evropského zájmu(Článek 108 finančního nařízení)

Subjektem, který sleduje cíl obecného evropského zájmu, je

a) evropský subjekt, který plní úkoly vzdělávání, odborné přípravy, informování nebo výzkumu a studií v oblasti evropské politiky, nebo evropský normalizační orgán; anebo

b) evropská síť, která zastupuje neziskové subjekty působící v členských státech nebo kandidátských zemích, a která prosazuje zásady a politiky, které jsou v souladu s cíli Smluv.

Článek 163

Partnerství(Článek 108 finančního nařízení)

1. Zvláštní dohody o grantech mohou tvořit součást rámcových dohod o partnerství.

2. Rámcová dohoda o partnerství může být uzavřena s příjemci s cílem stanovit dlouhodobou spolupráci s Komisí.

Rámcová dohoda uvádí společné cíle, druh přesně plánovaných akcí nebo akcí plánovaných v rámci schváleného ročního pracovního programu, postup pro poskytování zvláštních grantů v souladu se zásadami a procesními pravidly této hlavy a také obecná práva a povinnosti každé strany v rámci zvláštních dohod.

Doba trvání těchto dohod nesmí překročit čtyři roky, kromě výjimečných případů řádně odůvodněných zejména předmětem rámcové dohody.

Schvalující osoby nesmějí zneužívat rámcové dohody nebo je používat takovým způsobem, jehož důsledek nebo účinek odporuje zásadám průhlednosti a rovného zacházení s žadateli.

3. S rámcovými dohodami o partnerství se pro účely postupu poskytování zachází jako s granty; podléhají postupům vyhlášení ex ante uvedeným v článku 167.

4. Zvláštní granty založené na rámcových dohodách o partnerství se poskytují podle postupů stanovených v uvedených dohodách v souladu se zásadami této hlavy.

Zveřejňují se ex post v souladu s článkem 169.

5. Pouze zvláštním dohodám, které jsou založeny na těchto rámcových dohodách, předchází rozpočtový závazek.

Článek 164

Obsah dohod o grantech(Článek 108 finančního nařízení)

1. Dohoda stanoví především

a) předmět;

b) příjemce;

c) dobu trvání, a to

i) datum vstupu v platnost a konec platnosti;

ii) datum zahájení a dobu trvání financované akce nebo financovaného rozpočtového roku;

d) nejvyšší možné financování ve formě

i) nejvyšší částky grantu; a

ii) nejvyšší sazby financování nákladů akce nebo přijatého pracovního programu, kromě případů paušálních částek uvedených v čl. 181 odst. 1;

e) podrobný popis akce nebo, u grantu na provozní náklady, pracovní program schválený na daný rozpočtový rok schvalující osobou;

f) obecné podmínky použitelné pro všechny dohody stejného typu; patří k nim zejména určení rozhodného práva pro dohodu, soudní příslušnost pro případ sporu a souhlas příjemce s kontrolami ze strany Komise, OLAF a Účetního dvora, a také pravidla zveřejňování ex post uvedená v článku 169 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 [18]. Dohoda může stanovit postupy a lhůty pro pozastavení v souladu s článkem 183;

g) odhadovaný celkový rozpočet a podrobné údaje o financovatelných nákladech akce nebo schváleného pracovního programu, kromě případů paušálních částek uvedených v čl. 181 odst. 1;

h) pokud provádění akce zahrnuje zadávání zakázek, zásady uvedené v článku 184 nebo pravidla pro zadávání zakázek, která musí příjemce dodržovat;

i) odpovědnost příjemce, zejména pokud jde o řádné finanční řízení a předkládání zpráv o činnosti a financování;

j) postupy a lhůty pro schvalování těchto zpráv a pro platby Komise.

2. V případech uvedených v článku 163 uvádí rámcová dohoda informace uvedené v odst. 1 písm. a), b), písm. c) bodě i), písm. d) bodě ii), písm. f), h), i) a j) tohoto článku.

Zvláštní dohoda obsahuje informace uvedené v odst. 1 písm. a), b), c), d), e) a g), a pokud je to nezbytné, i písmene i).

3. Dohody o grantech mohou být změněny pouze písemnými dodatečnými dohodami. Účelem ani důsledkem těchto dodatečných dohod nesmí být taková změna dohody, která by zpochybnila rozhodnutí o poskytnutí grantu nebo by porušila rovné zacházení s žadateli.

KAPITOLA 2

Zásady pro poskytování

Článek 165

Pravidlo neziskovosti(Čl. 109 odst. 2 finančního nařízení)

1. Účelem ani důsledkem grantu nesmí být dosažení zisku pro příjemce. Ziskem se rozumí

a) s výhradou druhého pododstavce přebytek příjmů nad náklady dotyčné akce v době podání žádosti o konečnou platbu grantu na akci;

b) přebytek zůstatku provozního rozpočtu subjektu, který obdržel grant na provozní náklady.

V případě akcí určených k posílení finanční způsobilosti příjemce v oblasti vnějších akcí se za zisk považuje také rozdělení přebytku příjmů vzniklého z činnosti členům příjemce grantu na akci, které vede k jejich osobnímu obohacení.

2. Odstavec 1 se nepoužije na stipendia na studium, výzkum nebo odborné vzdělávání placené fyzickým osobám ani na ceny udělované v soutěžích ani v případě paušálních částek uvedených v čl. 181 odst. 1.

Článek 166

Roční programování(Čl. 110 odst. 1 finančního nařízení)

1. Roční pracovní program pro granty přijímá Komise. Je zveřejňován na internetových stránkách Komise týkajících se grantů nejpozději do 31. ledna každého rozpočtového roku.

Pracovní program obsahuje údaje o základním právním aktu, cíle, časový plán výzev k podávání návrhů s uvedením orientačních částek a očekávané výsledky.

2. Každá podstatná změna pracovního programu se zveřejňuje v souladu s odstavcem 1.

Článek 167

Obsah výzev k předkládání návrhů(Čl. 110 odst. 1 finančního nařízení)

1. Výzvy k předkládání návrhů obsahují tyto údaje:

a) sledované cíle;

b) kritéria způsobilosti, výběru a poskytování uvedená v článcích 114 a 115 finančního nařízení a odpovídající podklady;

c) režim financování Společenstvím;

d) režim a lhůtu pro předkládání návrhů, možné datum zahájení akcí a zamýšlené datum pro uzavření řízení o poskytnutí grantu.

2. Výzvy k předkládání návrhů jsou zveřejňovány na internetových stránkách evropských orgánů a případně v jiné vhodné formě, včetně Úředního věstníku Evropských společenství, aby byla zajištěna co největší publicita u možných příjemců.

Článek 168

Výjimky z výzev k předkládání návrhů(Čl. 110 odst. 1 finančního nařízení)

1. Granty mohou být poskytnuty bez výzvy k předkládání návrhů pouze v těchto případech:

a) pro účely humanitární pomoci ve smyslu nařízení Rady (ES) č. 1257/96 [19] a pomoci v krizových situacích ve smyslu odstavce 2;

b) v jiných výjimečných a řádně odůvodněných případech;

c) ve prospěch subjektů právně i fakticky monopolních, které budou řádně odůvodněny v rozhodnutí Komise o poskytnutí grantu;

d) ve prospěch subjektů uvedených v základním právním aktu jako příjemci grantu.

2. Krizovými situacemi se rozumí pro třetí země situace ohrožující veřejný pořádek, bezpečnost a jistotu osob, jež hrozí vyústit v ozbrojený konflikt nebo destabilizaci země a jež by mohla vážně poškodit

a) zachování společných hodnot, základních zájmů, nezávislosti a integrity Evropské unie;

b) bezpečnost Evropské unie nebo udržení míru a mezinárodní bezpečnosti, podporu mezinárodní spolupráce nebo rozvoj a posilování demokracie, právního státu, dodržování lidských práv a základních svobod v souladu s článkem 11 Smlouvy o Evropské unii a s článkem 3 nařízení Rady (ES) č. 381/2001 [20].

Článek 169

Zveřejňování ex post(Čl. 110 odst. 2 finančního nařízení)

1. Všechny granty poskytnuté v průběhu rozpočtového roku, kromě stipendií placených fyzickým osobám, se zveřejňují na internetových stránkách orgánů Společenství v průběhu prvního čtvrtletí po uzavření rozpočtového roku, ve kterém byly poskytnuty.

V případech, kdy je řízení přeneseno na subjekty uvedené v článku 54 finančního nařízení, uvede se alespoň odkaz na internetovou adresu, kde lze tuto informaci nalézt, pokud není zveřejněna přímo na internetové stránce orgánů Společenství.

Informace mohou být také zveřejněny jiným vhodným způsobem, včetně Úředního věstníku Evropských společenství.

2. Se souhlasem příjemce se v souladu s čl. 164 odst. 1 písm. f) zveřejňují tyto údaje:

a) jméno a adresa příjemců;

b) předmět grantu;

c) poskytnutá částka a kromě případů paušálních částek uvedených v čl. 181 odst. 1 sazba financování nákladů akce nebo schváleného pracovního programu.

Povinnost stanovená v prvním pododstavci nemusí být dodržena, pokud by zveřejnění informací mohlo ohrozit bezpečnost příjemců nebo poškodit jejich obchodní zájmy.

Článek 170

Souběžné financování(Článek 111 finančního nařízení)

Akci lze financovat souběžně z oddělených rozpočtových položek různými schvalujícími osobami.

Článek 171

Zpětný účinek u řízení humanitárních akcí a krizových situací(Článek 112 finančního nařízení)

Pro zajištění účinného průběhu operací humanitární pomoci nebo operací při krizových situacích ve smyslu čl. 168 odst. 2 mohou být výdaje vynaložené příjemcem přede dnem podání žádosti financovány z rozpočtu Společenství pouze v těchto případech:

a) pokud výdaje slouží vytvoření zásob u příjemce pro použití v rámci akce, na kterou je grant poskytován;

b) výjimečně a v řádně odůvodněných případech, pokud rozhodnutí o financování a dohoda o grantu výslovně stanoví datum financovatelnosti přede dnem podání žádosti.

Článek 172

Vnější spolufinancování(Článek 113 finančního nařízení)

1. Příjemce prokazuje výši spolufinancování buď z vlastních zdrojů, nebo ve formě finančních převodů ze strany třetích osob, nebo také věcným plněním, kromě případů paušálních částek uvedených v čl. 181 odst. 1.

2. Schvalující osoba může v řádně odůvodněných výjimečných případech připustit spolufinancování ve formě věcného plnění. V těchto případech nesmí hodnota těchto příspěvků překročit

a) buď náklady skutečně vynaložené a řádně doložené účetními doklady;

b) nebo náklady obvyklé na dotyčném trhu.

Příspěvky zahrnující nemovitý majetek uvedené v čl. 116 odst. 1 jsou vyloučeny z výpočtu výše spolufinancování.

KAPITOLA 3

Postup poskytování

Článek 173

Žádosti o financování(Článek 114 finančního nařízení)

1. Žádosti se podávají na formuláři distribuovaném příslušnými schvalujícími osobami a v souladu s kritérii stanovenými v základním právním aktu a výzvě k předkládání návrhů.

2. Žádost slouží jako důkaz právní existence žadatele a jeho finanční a provozní schopnosti uskutečnit navrhované akce nebo pracovní program, s výhradou čl. 176 odst. 4.

Za tímto účelem požaduje schvalující osoba čestné prohlášení od potenciálních příjemců. K žádosti budou připojeny, v závislosti na analýze rizik řízení provedené příslušnou schvalující osobou, účet zisků a ztrát, rozvaha za poslední uzavřený rozpočtový rok a všechny ostatní podklady požadované ve výzvě k předkládání návrhů.

3. Rozpočet akce nebo provozní rozpočet přiložený k žádosti musí mít vyrovnané příjmy a výdaje a jasně označovat náklady, které mohou být financovány z rozpočtu Společenství, kromě případů paušálních částek uvedených v čl. 181 odst. 1.

4. U akcí s náklady, které mají být financovány, vyššími než 300000 EUR a u provozních grantů vyššími než 75000 EUR se k žádosti přikládá zpráva externího auditu vypracovaná schváleným auditorem. Tato zpráva osvědčuje dostupné účty z posledního rozpočtového roku a hodnotí finanční životaschopnost žadatele ve smyslu čl. 176 odst. 2.

První pododstavec se použije pouze na první žádost podanou příjemcem schvalující osobě ve stejném rozpočtovém roce.

V případě dohod mezi Komisí a více příjemci se uvedené limity použijí pro každého příjemce.

V případě partnerství podle článku 163 musí být před uzavřením rámcové dohody proveden externí audit za poslední dva rozpočtové roky, které jsou dostupné.

Příslušná schvalující osoba může podle své analýzy rizik řízení osvobodit od této povinnosti veřejné orgány a středoškolská a vysokoškolská zařízení, mezinárodní organizace uvedené v článku 43 a příjemce, kteří v případě dohod s více příjemci ručí společně a nerozdílně.

5. Žadatel uvádí zdroje a částky jakýchkoli jiných finančních prostředků, které obdržel nebo o které požádal v dotyčném rozpočtovém roce na stejnou akci nebo na jiné akce nebo na své běžné činnosti.

Článek 174

Prokazování způsobilosti žadatele(Článek 114 finančního nařízení)

Žadatelé čestně prohlásí, že se nenacházejí v žádné ze situací uvedených v článku 93 finančního nařízení. Příslušná schvalující osoba může podle své analýzy rizik řízení požadovat také důkazy podle článku 134. Žadatelé jsou povinni tyto důkazy poskytnout, pokud příslušná schvalující osoba neuzná, že je to fyzicky nemožné.

Článek 175

Finanční a správní sankce(Článek 114 finančního nařízení)

1. Žadatelům, kteří učinili nepravdivá prohlášení, mohou být uloženy finanční sankce podle článku 133 v poměru k hodnotě dotyčných grantů.

Příjemcům, u kterých bylo zjištěno važné porušení smluvních povinností, mohou být uloženy finanční sankce za stejných podmínek.

2. Žadatelé a příjemci, kteří se nacházejí v některé ze situací uvedených v článcích 93 až 96 finančního nařízení, mohou být také vyloučeni z grantů a zakázek Společenství za podmínek uvedených v článku 133.

Článek 176

Kritéria výběru(Čl. 115 odst. 1 finančního nařízení)

1. Kritéria výběru jsou zveřejněna ve výzvě k předkládání návrhů a umožňují posoudit finanční a provozní schopnosti žadatele provést navrhovanou akci nebo pracovního program.

2. Žadatel musí disponovat stabilními a dostatečnými finančními zdroji pro udržení své činnosti během období provádění akce nebo rozpočtového roku, pro který byl grant poskytnut, a účastnit se jejího financování. Žadatel musí mít odborné schopnosti a kvalifikaci požadované k provedení navrhované akce nebo pracovního programu, pokud není v základním právním aktu stanoveno jinak.

3. Finanční a provozní schopnosti se ověřují zejména na základě analýzy podkladů uvedených v článku 173.

4. Ověření finančních schopností se nepoužije u fyzických osob, které obdržely stipendia, ani u veřejných subjektů a mezinárodních organizací uvedených v článku 43.

V případě partnerství podle článku 163 se uvedené ověření provádí před uzavřením rámcové dohody.

Článek 177

Kritéria poskytování(Čl. 115 odst. 2 finančního nařízení)

1. Kritéria poskytování se zveřejňují ve výzvě k předkládání návrhů.

2. Kritéria poskytování umožňují poskytovat granty buď na akce, které maximalizují celkovou účinnost programu Společenství, který provádějí, nebo subjektům, jejichž pracovní program je určený k dosažení stejného výsledku. Tato kritéria jsou definována způsobem, který zajišťuje řádnou správu prostředků Společenství.

Tato kritéria se používají tak, aby umožnila výběr plánovaných akcí nebo pracovních programů, která zajišťují Komisi zohlednění jejích cílů a priorit a zaručují zviditelnění financování Společenství.

3. Kritéria poskytování jsou definovaná tak, aby mohla být následně vyhodnocena.

Článek 178

Hodnocení žádostí a poskytování(Článek 116 finančního nařízení)

1. Příslušná schvalující osoba jmenuje výbor pro hodnocení návrhů, s výjimkou případu rozhodnutí Komise o zvláštním odvětvovém programu.

Výbor je složen nejméně ze tří osob, které zastupují alespoň dvě organizační jednotky Komise, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti. Aby nedošlo ke střetu zájmů, vztahují se na tyto osoby povinnosti uvedené v článku 52 finančního nařízení.

V zastoupeních a místních jednotkách uvedených v článku 254 a u subjektů uvedených v čl. 160 odst. 1, které byly pověřeny řízením prostředků, pokud neexistují oddělené jednotky, se požadavek organizačních jednotek, mezi nimiž není vztah nadřízenosti a podřízenosti, nepoužije.

Na základě rozhodnutí příslušné schvalující osoby mohou být výboru nápomocni vnější odborníci.

2. Hodnotící výbor si může ve lhůtě, kterou stanoví, vyžádat od žadatele doplnění nebo vyjasnění podkladů uvádějících jeho finanční a provozní schopnosti.

3. Po skončení své práce podepisují členové hodnotícího výboru protokol o všech přezkoumávaných návrzích s hodnocením kvality a označením návrhů, které mohou být financovány. Pokud je to nutné, protokol přezkoumávané návrhy seřadí.

Protokol je uchováván pro pozdější odkazy.

4. Příslušná schvalující osoba poté přijme rozhodnutí, které obsahuje alespoň tyto údaje:

a) předmět a celkovou částku rozhodnutí;

b) jména příjemců, označení akcí, stanovené částky a důvody pro výběr, včetně případu, kdy se výběr liší od názoru hodnotícího výboru;

c) jména odmítnutých žadatelů a důvody jejich odmítnutí.

5. Odstavce 1 až 4 se nevztahují na příjemce grantů, kteří jsou uvedeni v základním právním aktu.

Článek 179

Informování žadatelů(Článek 116 finančního nařízení)

Žadatelé jsou informováni do 15 kalendářních dní po zaslání rozhodnutí o poskytnutí příjemcům.

KAPITOLA 4

Platby a kontrola

Článek 180

Podklady pro žádosti o platby(Článek 117 finančního nařízení)

1. U každého grantu v případě předběžného financování po částkách závisí každá nová platba na využití alespoň 70 % celkové částky předchozího předběžného financování. Vyúčtování nákladů vynaložených příjemcem se přiloží k žádosti o novou platbu.

2. Příslušná schvalující osoba může na základě analýzy rizik řízení požadovat ke každé platbě externí audit účtů provedený schváleným auditorem. V případě grantu na akci nebo na provozní náklady se zpráva o auditu přikládá k žádosti o platbu. Jejím účelem je potvrdit, že uvedené účty jsou věrohodné, spolehlivé a podložené vhodnými podklady.

Externí audit je povinný

a) v případě grantů na akce pro tyto platby:

i) platby předběžného financování a průběžné platby, jejichž součet překročí u jedné dohody 750000 EUR za rozpočtový rok;

ii) platby zůstatků, které překročí 150000 EUR;

b) v případě grantů na provozní náklady pro platby, které překročí 75000 EUR za rozpočtový rok.

V případech uvedených v druhém pododstavci písm. a) a b) však není audit nezbytný u první platby předběžného financování.

Na základě své analýzy rizik řízení může příslušná schvalující osoba osvobodit od povinnosti auditu

a) veřejné subjekty a mezinárodní organizace uvedené v článku 43;

b) příjemce grantů v oblasti humanitární pomoci a řízení krizových situací, s výjimkou platby zůstatku.

V případě dohody mezi Komisí a více příjemci se na každého příjemce použijí limity uvedené v druhém pododstavci písm. a) a b).

Článek 181

Paušální financování(Článek 117 finančního nařízení)

1. Kromě případů stipendií a cen může základní právní akt připustit paušální financování také u příspěvků s částkou nižší než 5000 EUR nebo použití stupnic jednotkových nákladů.

Pro zajištění dodržování zásad spolufinancování, neziskovosti a řádného finančního řízení přezkoumává příslušná schvalující osoba tyto paušální částky a stupnice nejméně každé dva roky. Schvaluje je Komise.

2. Dohoda o grantu může povolit paušální krytí

a) režijních nákladů příjemce do maximální výše 7 % celkových nákladů akce, které lze financovat, ledaže příjemce obdrží grant na provozní náklady financovaný z rozpočtu Společenství;

b) určitých výdajů na služební cesty na základě sazeb pro denní náhrady schvalovaných každoročně Komisí.

Limit uvedený v prvním pododstavci písm. a) může být překročen pouze odůvodněným rozhodnutím Komise.

Článek 182

Předem složená jistota(Článek 118 finančního nařízení)

1. Příslušná schvalující osoba může od příjemce požadovat složení jistoty předem, aby omezila finanční rizika spojená s platbami předběžného financování.

2. Pokud předběžné financování představuje více než 80 % celkové částky grantu, nemůže být platba uskutečněna dříve, než příjemce složí jistotu, kterou musí zhodnotit a přijmout příslušná schvalující osoba.

U nevládních organizací činných v oblasti vnějších akcí je tato jistota vyžadována u předběžného financování, které přesahuje částku jeden milion EUR nebo představuje více než 90 % celkové částky grantu.

Jistota musí být platná pro dostatečně dlouhé období, které umožní její aktivaci.

3. Jistotu poskytuje povolená banka nebo finanční instituce usazená v některém členském státě.

Jistota může být nahrazena osobním společným a nerozdílným ručením třetí osoby nebo společným a nerozdílným ručením příjemců zúčastněných na jedné akci, kteří jsou stranami stejné dohody o grantu.

Jistota je vyjádřena v eurech.

Jejím účelem je zavázat banku, finanční instituci, třetí osobu nebo ostatní příjemce k neodvolatelné záruce nebo prvnímu ručení za splnění povinností příjemce grantu.

4. Jistota je uvolňována při započítání předběžného financování na průběžné platby nebo platby zůstatků ve prospěch příjemce za podmínek stanovených v dohodě o grantu.

5. Příslušná schvalující osoba může osvobodit od povinnosti uvedené v odstavci 2 veřejné subjekty a mezinárodní organizace uvedené v článku 43.

Příslušná schvalující osoba může od této povinnosti osvobodit také příjemce, kteří uzavřeli rámcovou dohodu o partnerství podle článku 163.

Článek 183

Pozastavení a snížení grantů(Článek 119 finančního nařízení)

1. Příslušná schvalující osoba pozastaví platby a v závislosti na dosaženém stadiu řízení buď sníží grant, nebo požaduje vrácení v poměrné výši od příjemce nebo příjemců,

a) pokud akce nebo schválený pracovní program nejsou prováděny nebo nejsou prováděny řádně, zcela nebo včas;

b) pokud byly vyplaceny částky, které překračují stropy financování stanovené dohodou, zejména pokud akce nebo schválený pracovní program byly provedeny s nižšími náklady, než byl původní předpoklad;

c) pokud rozpočet akce nebo provozní rozpočet dodatečně vykazují přebytek.

2. Platby mohou být také pozastaveny na základě domněnky o porušení jiných ustanovení dohody. Účelem pozastavení je přezkoumání existence domnělých porušení a případně jejich napravení.

KAPITOLA 5

Provádění akce

Článek 184

Zakázky k provádění akce(Článek 120 finančního nařízení)

1. Pokud provádění akcí, na které je poskytnut grant, vyžaduje zadání zakázky, udělí příjemci grantu zakázku nabídce, která je hospodářsky nejvýhodnější, tj. nabídce, která představuje nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou při dodržení zásad průhlednosti a rovného zacházení s potenciálními dodavateli, přičemž dbají, aby nedošlo ke střetu zájmů.

2. Pro účely odstavce 1 může příslušná schvalující osoba požadovat od příjemců, aby dodržovali zvláštní pravidla, přičemž je třeba zohlednit především hodnotu dotyčných zakázek, podíl příspěvku Společenství na celkových nákladech akce a riziko řízení.

V tomto případě jsou tato pravidla stanovena v dohodě o grantu.

HLAVA VII

PŘEDKLÁDANÍ ÚČTŮ A ÚČETNICTVÍ

KAPITOLA 1

Předkládání účtů

Článek 185

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok(Článek 122 finančního nařízení)

Zpráva o rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok podává přesný popis

a) dosažení cílů za rozpočtový rok v souladu se zásadou řádného finančního řízení;

b) finanční situace a událostí, které měly výrazný vliv na činnosti v průběhu rozpočtového roku.

Článek 186

Výjimky z účetních zásad(Článek 124 finančního nařízení)

Pokud se účetní ve zvláštním případě domnívají, že má být učiněna výjimka z účetních zásad uvedených v článcích 187 až 194, musí být tato výjimka uvedena a řádně zdůvodněna v příloze uvedené v článku 203.

Článek 187

Zásada kontinuity činnosti(Článek 124 finančního nařízení)

1. Zásada kontinuity činnosti znamená, že se pro účely vypracování finančních výkazů považují orgány a subjekty uvedené v článku 185 finančního nařízení za zřízené na neomezenou dobu.

2. Pokud z objektivních údajů vyplývá, že orgán nebo subjekt uvedený v článku 185 finančního nařízení ukončí svou činnost, uvede účetní tuto informaci v příloze s uvedením důvodů. Použije účetní pravidla pro určení likvidační hodnoty dotyčného orgánu nebo subjektu.

Článek 188

Zásada obezřetnosti(Článek 124 finančního nařízení)

Zásada obezřetnosti znamená, že aktiva a příjmy nejsou nadhodnoceny a pasiva a výdaje nejsou podhodnoceny. Zásada obezřetnosti však neumožňuje vytvářet skryté nebo nepřípustné rezervy.

Článek 189

Zásada stálosti účetních metod(Článek 124 finančního nařízení)

1. Zásada stálosti účetních metod znamená, že struktura jednotlivých složek finančních výkazů, účetní metody a pravidla oceňování nelze měnit z jednoho rozpočtového roku na druhý.

2. Účetní Komise může učinit výjimku ze zásady stálosti účetních metod pouze ve výjimečných případech, zejména

a) v případě významné změny povahy operací subjektu;

b) pokud má provedená změna za následek vhodnější podobu účetních operací.

Článek 190

Zásada srovnatelnosti informací(Článek 124 finančního nařízení)

1. Zásada srovnatelnosti informací znamená, že každá položka finančních výkazů obsahuje částku odpovídající položky vykázanou v předchozím rozpočtovém roce.

2. Pokud se při použití odstavce 1 změní podoba nebo klasifikace jedné ze složek finančních výkazů, jsou odpovídající částky z předchozího rozpočtového roku učiněny srovnatelnými a nově klasifikovány.

Pokud položku nelze nově klasifikovat, bude to vysvětleno v příloze uvedené v článku 203.

Článek 191

Zásada významnosti(Článek 124 finančního nařízení)

1. Zásada významnosti znamená, že všechny operace, které mají význam pro hledanou informaci, jsou zohledněny ve finančních výkazech. Významnost se hodnotí zejména ve vztahu k povaze transakce nebo její výši.

2. Transakce mohou být sloučeny, pokud

a) povaha transakcí je stejná, i když je výše částek významná;

b) nejde o významné částky;

c) sloučení učiní finanční výkaz přehlednější.

Článek 192

Zákaz vzájemných zápočtů(Článek 124 finančního nařízení)

Zákaz vzájemných zápočtů znamená, že se pohledávky a dluhy mezi sebou, ani náklady a výnos mezi sebou nesmějí vzájemně vyrovnávat, ledaže náklady a výnosy vyplývají ze stejné transakce, z podobných transakcí nebo z krycích operací a pokud nejsou jednotlivě významné.

Článek 193

Zásada přednosti skutečnosti před vnějším zdáním(Článek 124 finančního nařízení)

Zásada přednosti skutečnosti před vnějším zdáním znamená, že účetní případy zaznamenané ve finančních výkazech jsou předkládány ve vztahu k jejich hospodářské povaze.

Článek 194

Zásada účetnictví na akruální bázi(Článek 125 finančního nařízení)

1. Zásada účetnictví na akruální bázi znamená, že transakce a případy se účtují k okamžiku, kdy vznikly, a nikoli k okamžiku platby nebo inkasa. Jsou zaúčtovány do rozpočtového roku, ke kterému se vztahují.

2. Účetní metody uvedené v článku 133 finančního nařízení upřesňují rozhodnou skutečnost pro zaúčtování každé transakce.

Článek 195

Oceňování aktiv a pasiv(Článek 125 finančního nařízení)

1. Aktiva a pasiva se oceňují pořizovací cenou nebo výrobními náklady. Hodnota nefinančních dlouhodobých aktiv a zřizovacích výdajů na založení se však snižuje o odpisy. Kromě toho mohou být u snížení hodnoty provedeny opravy hodnoty a při zvýšení pasiv vytvořena rezerva.

2. Účetní pravidla a metody uvedené v článku 133 finančního nařízení mohou stanovit, že všechny položky účtů nebo jen některé z nich jsou oceněny jinou hodnotou, než je pořizovací cena.

Článek 196

Rezervy(Článek 125 finančního nařízení)

Rezerva se vytváří, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a) existuje současný závazek vyplývající z minulé události;

b) k zániku závazku bude pravděpodobně nezbytné použít zdroje, které představují hospodářský přínos;

c) výše závazku může být spolehlivě odhadnuta.

Článek 197

Struktura rozvahy(Článek 126 finančního nařízení)

1. Rozvaha je složena z různých bodů, které jsou sloučeny do hlav a podhlav.

2. Body aktiv jsou rozděleny vzestupně podle stupně likvidity a body pasiv vzestupně podle stupně splatnosti.

Článek 198

Předkládání rozvahy(Článek 126 finančního nařízení)

Při předkládání rozvahy používá účetní alespoň tyto kolonky:

Aktiva

- Zřizovací výdaje

- Dlouhodobý nehmotný majetek

- Hmotná dlouhodobá aktiva

- Finanční dlouhodobá aktiva

- Víceleté pohledávky

- Zásoby

- Pohledávky do jednoho roku

- Hotovost a ekvivalenty hotovosti

- Náklady a příjmy příštích období

Pasiva

- Kapitál (složený z hospodářského výsledku rozpočtového roku, výsledků přenesených z minulých rozpočtových let a rezerv)

- Rezervy

- Víceleté závazky

- Závazky do jednoho roku

- Výnosy a výdaje příštích období

Článek 199

Výsledovka(Článek 126 finančního nařízení)

Výsledovka odráží příjmy a výdaje rozpočtového roku rozdělené podle jejich povahy.

Článek 200

Předkládání výsledovky(Článek 126 finančního nařízení)

Při předkládání výsledovky používá účetní toto minimální uspořádání:

Provozní výnosy

– Provozní výdaje

= Výsledek provozu

± Finanční výsledek

= Výsledek běžných činností

± Mimořádné výsledky

= Výsledek za rozpočtový rok

Článek 201

Tabulka peněžního toku(Článek 126 finančního nařízení)

Tabulka peněžního toku odráží změny v pokladně.

Pokladna se skládá z

a) hotovosti;

b) bankovních účtů a vkladů splatných na požádání a

c) ostatních disponibilních aktiv, která lze rychle přeměnit na hotovost a jejichž hodnota je stálá.

Článek 202

Třídění peněžních toků(Článek 126 finančního nařízení)

1. Tabulka peněžního toku odráží pohyby v pokladně roztříděné na peněžní toky z provozních, investičních a finančních činností.

2. Peněžní tok z provozní činnosti odráží pohyby v pokladně vyplývající z běžných provozních činností.

3. Peněžní tok z investiční činnosti odráží pohyby v pokladně vyplývající z nabytí nebo prodeje dlouhodobých aktiv.

4. Peněžní tok z finanční činnosti odráží pohyby v pokladně vyplývající z výpůjček a úvěrů a všech ostatních finančních zdrojů.

Článek 203

Příloha k finančním výkazům(Článek 126 finančního nařízení)

Příloha uvedená v článku 126 finančního nařízení je nedílnou součástí finančních výkazů. Obsahuje alespoň tyto informace:

a) účetní zásady, pravidla a metody;

b) vysvětlivky, jež podávají doplňující informace, které nejsou obsaženy ve finančních výkazech, ale které jsou nezbytné pro přesný obraz;

c) podrozvahové závazky s uvedením pohledávek a závazků nevykázaných v rozvaze, které by mohly mít podstatný vliv na aktiva a pasiva, finanční situaci nebo hospodářský výsledek dotyčného subjektu.

Článek 204

Vysvětlivky(Článek 126 finančního nařízení)

Vysvětlivky se předkládají s křížovým odkazem na položky ve finančních výkazech, ke kterým se vztahují, a to ve stejném pořadí.

Článek 205

Výsledný účet plnění rozpočtu(Článek 127 finančního nařízení)

1. Výsledný účet plnění rozpočtu obsahuje

a) informaci o příjmech obsahující

i) změny v odhadovaných příjmech rozpočtu;

ii) plnění příjmů rozpočtu;

iii) zjištěné pohledávky;

b) informace, které vykazují změny všech dostupných položek závazků a plateb;

c) informace, které vykazují využití všech dostupných položek závazků a plateb;

d) informace, které vykazují dosud nezaplacené závazky, závazky přenesené z předchozího rozpočtového roku nebo závazky přijaté v rozpočtovém roce.

2. Pokud jde o informace o příjmech, přikládá se také výkaz, který uvádí pro každý členský stát rozpis částek, které odpovídají vlastním zdrojům, které mají být uhrazeny na konci rozpočtového roku a pro které byl vydán inkasní příkaz.

Článek 206

Příloha k výslednému účtu plnění rozpočtu(Článek 127 finančního nařízení)

Příloha k výslednému účtu plnění rozpočtu uvedená v článku 127 finančního nařízení obsahuje alespoň

a) informace o rozpočtových zásadách, druzích položek a struktuře rozpočtu;

b) informace o dosud nezaplacených závazcích;

c) informace nezbytné ke správnému porozumění výslednému účtu plnění rozpočtu.

KAPITOLA 2

(Kapitola 3 finančního nařízení)

Účetnictví

Oddíl 1

Organizace účtů

Článek 207

Organizace účtů(Článek 132 finančního nařízení)

1. Účetní každého orgánu a subjektu uvedeného v článku 185 finančního nařízení sestaví a aktualizuje dokumentaci, která popisuje organizaci účtů a účetní postupy jeho orgánu nebo subjektu.

2. Při sestavování finančních výkazů se používání informací získaných mimo účty omezuje na nejmenší možnou míru.

3. Příjmy a výdaje rozpočtu se zaznamenávají v počítačovém systému uvedeném v článku 208 podle hospodářské povahy operace jako běžné příjmy nebo výdaje nebo jako kapitál.

Článek 208

Počítačové systémy(Článek 132 finančního nařízení)

1. Účetnictví je vedeno pomocí integrovaného počítačového systému.

2. Pokud je účetnictví vedeno počítačovými systémy a subsystémy, požaduje se úplný popis každého systému nebo subsystému.

Tento popis stanoví obsah všech datových polí a upřesňuje způsob, jakým systém zpracovává jednotlivé operace. Uvádí způsob, jakým systém zaručuje úplnou cestu pro audit každé operace a každé změny počítačových systémů nebo subsystémů, aby mohlo být kdykoli zjištěno, kdo a které změny provedl.

Popis počítačových účetních systémů a subsystémů uvádí všechna spojení mezi těmito systémy a ústředním účetním systémem, zejména v oblasti přenosu dat a sladění zůstatků.

3. Přístup k počítačovým systémům a subsystémům mají pouze osoby uvedené na seznamu schválených uživatelů, který vede a aktualizuje každý orgán.

Oddíl 2

Účetní knihy

Článek 209

Účetní knihy(Článek 135 finančního nařízení)

1. Každý orgán nebo subjekt uvedený v článku 185 finančního nařízení vede deník, hlavní knihu a inventární soupis.

2. Účetní knihy sestávají z elektronických dokumentů, které jsou označeny účetním a které poskytují naprostou záruku průkaznosti.

3. Zápisy v deníku jsou přenášeny do hlavní knihy, která má strukturu v souladu s účtovou osnovou uvedenou v článku 212.

4. Deník a hlavní kniha mohou být rozděleny do tolika zvláštních deníků a tolika zvláštních knih, kolik důležitost a potřeby vyžadují.

5. Zápisy do zvláštních deníků a knih jsou alespoň jednou měsíčně centralizovány v deníku a hlavní knize.

Článek 210

Předvaha(Článek 135 finančního nařízení)

Každý orgán a subjekt uvedený v článku 185 finančního nařízení sestavuje předvahu, která vykazuje všechny účty obecných účtů, včetně účtů vyrovnaných v průběhu rozpočtového roku, vždy s uvedením

a) čísla účtu;

b) popisu;

c) celkové částky "má dáti";

d) celkové částky "dal";

e) zůstatku.

Článek 211

Inventární soupis(Článek 135 finančního nařízení)

1. Inventární soupis je výkazem všech aktiv a pasiv a všech druhů závazků, v němž je uvedeno množství a hodnota každé položky ke dni inventarizace.

2. Údaje inventárního soupisu jsou ukládány a organizovány tak, aby sloužily k prokázání obsahu každého účtu v předvaze.

3. Na inventární soupis dlouhodobých aktiv se použijí články 220 až 227.

Oddíl 3

Účtová osnova

Článek 212

Účtová osnova(Článek 135 finančního nařízení)

1. Účtovou osnovu přijímá účetní Komise.

2. Účtová osnova rozděluje účty do tříd.

Každá třída může být podle potřeby rozdělena do skupin a podskupin.

3. Účtová osnova musí obsahovat alespoň tyto třídy:

a) pro rozvahové účty:

i) třída 1: účty kapitálu, rezerv a víceletých závazků;

ii) třída 2: účty zřizovacích nákladů, dlouhodobých aktiv a víceletých pohledávek;

iii) třída 3: účty zásob;

iv) třída 4: účty pohledávek a závazků splatných do jednoho roku;

v) třída 5: finanční účty;

b) pro účty příjmů a výdajů:

i) třída 6: nákladové účty;

ii) třída 7: výnosové účty;

c) pro zvláštní účty:

třídy 8 a 9: zvláštní účty;

d) pro podrozvahové transakce:

třída 0: podrozvahové transakce.

4. Obsah jednotlivých účtů a tříd a jejich fungování jsou stanoveny v účtové osnově.

Oddíl 4

Zápis

Článek 213

Účetní zápisy(Článek 135 finančního nařízení)

1. Účetní zápisy se provádějí podvojným způsobem, podle kterého se pro každý pohyb nebo změnu zapsané v účtech provede zápis, který zavede rovnováhu mezi debetní a kreditní částkou na různých účtech dotčených tímto zápisem.

2. Při transakci vedené v jiné měně než v eurech se vypočítá a zaúčtuje protihodnota v eurech.

Transakce v cizích měnách na účtech, které lze nově ocenit, se nově oceňují alespoň při každém uzavírání účtů.

Nové ocenění se provádí na základě kurzů stanovených v souladu s článkem 8.

Pro přepočet mezi eurem a jinou měnou pro sestavení rozvahy k 31. prosinci roku N se použije kurz posledního pracovního dne roku N-1.

Článek 214

Účetní zápisy(Článek 135 finančního nařízení)

Každý účetní zápis uvádí původ, obsah a zaúčtování každého údaje a odkazy na odpovídající podklady.

Článek 215

Podklady(Článek 135 finančního nařízení)

1. Každý zápis je založen na podkladech, které jsou opatřeny datem a očíslovány a vytvořeny na papíře nebo na nosiči, který zaručuje spolehlivost a uchování jeho obsahu během doby stanovené v článku 49.

2. Operace stejného druhu uskutečněné na stejném místě a v průběhu stejného dne mohou být shrnuty v jediném podkladu.

Článek 216

Zápis do deníku(Článek 135 finančního nařízení)

Účetní operace se zapisují do deníku jednou z následujících metod, které se vzájemně nevylučují:

a) denně, zápisem každé operace;

b) formou měsíčního soupisu celkových částek operací, za předpokladu, že jsou uchovány všechny doklady, které umožňují denně ověřit jednotlivé operace.

Článek 217

Potvrzení zápisu(Článek 135 finančního nařízení)

1. Konečnost zápisů do deníku a inventárního soupisu je zajištěna potvrzením, které zakazuje jakékoli další změny nebo škrty v zápisu.

2. Nejpozději před předložením konečných finančních výkazů se použije postup uzavření určený k definitivnímu stanovení časového pořadí a zaručení nedotknutelnosti zápisů.

Oddíl 5

Sladění a přezkoumání

Článek 218

Sladění účtů(Článek 135 finančního nařízení)

1. Zůstatky účtů v předvaze jsou pravidelně a nejméně při roční uzávěrce slaďovány s údaji řídících systémů používaných schvalujícími osobami pro řízení aktiv a pasiv a pro každodenní vstup do účetního systému.

2. Účetní pravidelně a alespoň při každém uzavírání účtů ověřuje, zda údaje z inventárního soupisu uvedené v článku 209 odpovídají skutečnosti, a kontroluje zejména

a) hotovost v bance sladěním s výpisy z účtů od finančních institucí;

b) pokladní hotovost sladěním s údaji v pokladní knize.

Účty dlouhodobých aktiv se přezkoumávají v souladu s článkem 224.

3. Interinstitucionální styčné účty se slaďují a vyrovnávají každý měsíc.

4. Prozatímní účty přezkoumává každoročně účetní, aby mohly být co nejdříve uzavřeny.

Oddíl 6

Rozpočtové účty

Článek 219

Obsah a vedení rozpočtových účtů(Článek 137 finančního nařízení)

1. Rozpočtové účty vykazují pro každé další rozdělení rozpočtu

a) u výdajů:

i) položky schválené v původním rozpočtu, položky zapsané v opravných rozpočtech, přenesené položky, položky poskytnuté v důsledku účelově vázaných příjmů, převody položek a celkovou částku položek, které jsou tak dostupné;

ii) závazky a platby rozpočtového roku;

b) u příjmů:

i) odhady zapsané v původním rozpočtu, odhady zapsané v opravných rozpočtech, účelově vázané příjmy a celkovou částku takto stanovených odhadů;

ii) zjištěné pohledávky a inkasované částky v průběhu rozpočtového roku;

c) závazky, které zbývá zaplatit, a příjmy, které zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let.

Položky závazků a položky plateb uvedené v prvním pododstavci písm. a) jsou zapisovány a vykazovány odděleně.

Předběžné souhrnné závazky týkající se záruční sekce EZOZF a jim odpovídající platby se také zapisují do rozpočtových účtů.

Tyto závazky se uvádějí ve vztahu k celkovým položkám záruční sekce EZOZF.

2. Rozpočtové účty umožňují sledovat odděleně

a) použití přenesených položek a položek z rozpočtového roku;

b) vyrovnání zbývajících závazků.

U příjmů se částky, které zbývá inkasovat z předchozích rozpočtových let, vykazují odděleně.

3. Rozpočtové účty mohou být organizovány tak, aby umožnily rozvoj analytického účetnictví.

4. Rozpočtové účty jsou vedeny pomocí počítačových systémů v knihách nebo na spisových listech.

KAPITOLA 3

(Kapitola 4 finančního nařízení)

Inventární soupisy majetku

Článek 220

Inventární soupisy majetku(Článek 138 finančního nařízení)

Systém inventárního soupisu majetku vytváří schvalující osoba s technickou pomocí účetního. Tento systém inventárního soupisu musí poskytovat veškeré nezbytné informace pro vedení účtů a uchování aktiv.

Článek 221

Uchovávání majetku(Článek 138 finančního nařízení)

Každý orgán přijímá předpisy, které se týkají uchovávání majetku zahrnutého do jeho rozvahy, a rozhodne, který správní útvar odpovídá za inventární systém.

Článek 222

Zápis majetku do inventárního soupisu(Článek 138 finančního nařízení)

Veškerý majetek, jehož pořizovací cena nebo výrobní náklady jsou vyšší než 420 EUR, doba použití je vyšší než jeden rok a který není spotřebním zbožím, se zapisuje do inventárního soupisu a zaznamená na účty dlouhodobých aktiv.

Článek 223

Obsah inventárního soupisu pro každý předmět(Článek 138 finančního nařízení)

Inventární soupis obsahuje přiměřený popis každého předmětu a upřesňuje jeho umístění, datum nabytí a jednotkové náklady.

Článek 224

Kontroly inventárního soupisu(Článek 138 finančního nařízení)

Orgány se při kontrolách přesvědčí o tom, že je každý předmět fyzicky k dispozici a že souhlasí se zápisem v inventárním soupisu. Tato kontrola se uskutečňuje v rámci ročního ověřovacího programu, s výjimkou hmotných a nehmotných dlouhodobých aktiv, které jsou kontrolovány nejméně jednou za tři roky.

Článek 225

Další prodej majetku(Článek 138 finančního nařízení)

Členové, úředníci nebo zaměstnanci a ostatní pracovníci orgánů a subjektů uvedených v článku 185 finančního nařízení nesmějí nabývat majetek dále prodávaný těmito orgány a subjekty, kromě případu, kdy je majetek prodáván postupem veřejného nabídkového řízení.

Článek 226

Postup při prodeji dlouhodobých aktiv(Článek 138 finančního nařízení)

1. Prodej dlouhodobých aktiv se vyhlašuje podle místních zvyklostí, pokud jednotková kupní hodnota činí alespoň 8100 EUR. Doba mezi dnem zveřejnění posledního oznámení a uzavřením kupní smlouvy činí nejméně čtrnáct kalendářních dní.

Prodej je předmětem vyhlášení o prodeji zveřejněném v Úředním věstníku Evropských společenství, pokud jednotková kupní hodnota činí alespoň 391100 EUR. Vhodné oznámení se může také uskutečnit v tisku členských států. Doba mezi dnem zveřejnění vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství a uzavřením kupní smlouvy činí nejméně měsíc.

2. Pokud náklady na vyhlášení překročí očekávaný výnos získaný z operace, lze od něj upustit.

3. Orgány vždy usilují o dosažení nejlepších cen při prodejích dlouhodobých aktiv.

Článek 227

Postup při postoupení dlouhodobých aktiv(Článek 138 finančního nařízení)

Pokud bude z inventárního soupisu majetek úplatně nebo bezúplatně převeden, vyřazen, pronajat, ztracen, ukraden nebo odstraněn z jiného důvodu, vypracuje schvalující osoba odpovídající prohlášení nebo záznam.

Z prohlášení nebo záznamu zejména vyplývá, zda musí být předmět nahrazen na náklady úředníka nebo zaměstnance Společenství nebo jiné osoby.

Pokud jsou bezúplatně poskytnuty nemovitosti nebo velká zařízení, musí o tom být uzavřena odpovídající smlouva; takové případy se sdělují Evropskému parlamentu a Radě ve výroční zprávě zasílané při příležitosti předložení předběžného návrhu rozpočtu.

ČÁST DRUHÁ

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ

HLAVA I

(HLAVA II FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

STRUKTURÁLNÍ FONDY

Článek 228

Vrácení poskytnutých záloh(Článek 157 finančního nařízení)

V souladu s právní úpravou strukturálních fondů a Fondu soudržnosti nevede celé nebo částečné vrácení záloh poskytnutých na určitou operaci snížení příspěvku z fondů na uvedenou operaci.

Vrácené částky představují účelově vázané příjmy podle čl. 18 odst. 1 písm. f) finančního nařízení.

HLAVA II

(HLAVA III FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

VÝZKUM

Článek 229

Druhy operací(Článek 160 finančního nařízení)

1. Položky na výzkum a technologický rozvoj jsou určeny pro provádění přímých akcí, nepřímých akcí podle rámcového programu pro výzkum uvedeného v článku 166 Smlouvy o ES a akcí uvedených v článku 165 uvedené Smlouvy účastí na programech a soutěžích pořádaných Společným výzkumným střediskem (SVS).

2. Přímé akce provádí zařízení SVS a jsou zpravidla zcela financovány z rozpočtu. Jedná se o

a) výzkumné programy;

b) průzkumné činnosti;

c) vědecké a technické podpůrné činnosti institucionální povahy.

3. Nepřímé akce sestávají z programů prováděných v rámci smluv, které mají být uzavřeny se třetími osobami. SVS se může účastnit těchto činností na stejném základě jako třetí osoby.

4. Pro zajištění souladu vnitrostátních politik výzkumu a politiky výzkumu Společenství může Komise dávat podněty v souladu s článkem 165 Smlouvy o ES a připsat k tíži rozpočtu výhradně správní výdaje.

5. Kromě zvláštních programů uvedených v čl. 166 odst. 3 Smlouvy o ES může Společenství přijmout

a) doplňkové programy, kterých se účastní pouze některé členské státy v souladu s článkem 168 Smlouvy o ES;

b) programy prováděné několika členskými státy, včetně účasti ve strukturách vytvořených k uskutečnění těchto programů, v souladu s článkem 169 Smlouvy o ES;

c) spolupráci s třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi v souladu s článkem 170 Smlouvy o ES;

d) společné podniky v souladu s článkem 171 Smlouvy o ES.

6. Činnosti soutěžní povahy SVS sestávají z

a) činnosti vědecké a technické podpory podle rámcových programů výzkumu a technologického rozvoje, které jsou zpravidla financovány zcela z rozpočtu;

b) činností pro třetí osoby.

Článek 230

Pravidla pro SVS(Článek 161 finančního nařízení)

1. Odhady pohledávek uvedené v čl. 161 odst. 2 finančního nařízení se předávají účetnímu k zápisu.

2. Pokud je pro činnosti, které provádí SVS pro třetí osoby, nezbytné zadání zakázky, musí být postup zadání zakázky v souladu se zásadami průhlednosti a rovného zacházení.

HLAVA III

(HLAVA IV FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

VNĚJŠÍ AKCE

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 231

Akce, které lze financovat(Článek 162 finančního nařízení)

Položky na akce uvedené v hlavě IV kapitole 1 druhé části finančního nařízení mohou financovat zejména zakázky, granty, včetně dotací úroků, zvláštní úvěry, záruky za úvěry, finanční pomoc, rozpočtové podpory a jiné zvláštní formy rozpočtové pomoci.

KAPITOLA 2

Provádění akcí

Článek 232

Finanční dohody pro decentralizované řízení(Článek 166 finančního nařízení)

1. Před uzavřením finanční dohody týkající se akce řízené decentralizovaným způsobem, se příslušná schvalující osoba ujistí, ověřením podle dokladů a na místě, že řídící systém zavedený přijímající třetí zemí pro správu prostředků Společenství je v souladu s čl. 164 odst. 1 finančního nařízení.

2. Každá finanční dohoda uzavřená v rámci decentralizovaného řízení výslovně obsahuje, úplně nebo částečně podle stupně dané decentralizace, ustanovení, která

a) zajišťují dodržování kritérií stanovených v čl. 164 odst. 1 finančního nařízení;

b) uvádí, že pokud přestanou být plněna minimální kritéria stanovená v čl. 164 odst. 1 finančního nařízení, může Komise pozastavit plnění dohody;

c) stanoví postup schválení účetní závěrky, v němž bude poskytnuta možnost vyjádření oběma stranám a který může vést k odpovědnosti třetí země, jak je uvedeno v čl. 53 odst. 5 finančního nařízení;

d) stanoví mechanismy finančních oprav uvedené v čl. 53 odst. 5 finančního nařízení a upřesněné v článku 42, zejména pokud jde o inkaso formou započtení.

Článek 233

Zvláštní úvěry(Článek 166 finančního nařízení)

Pro každý investiční projekt financovaný zvláštním úvěrem musí být uzavřena smlouva o úvěru mezi Komisí, která jedná jménem Společenství, a dlužníkem.

Článek 234

Bankovní účty(Článek 166 finančního nařízení)

1. Pro platby v měně přijímajícího státu budou u finanční instituce v přijímajícím státě otevřeny jménem Komise nebo, po vzájemné dohodě, jménem příjemce účty vedené v eurech. Označení těchto účtů umožňují identifikovat dotyčné prostředky.

2. Na účty uvedené v odstavci 1 jsou prostředky převáděny podle skutečných potřeb pokladny. Převody jsou uskutečňovány v eurech a v případě potřeby převáděny do měny přijímajícího státu postupně podle splatnosti plateb v souladu s články 7 a 8.

KAPITOLA 3

Zadávání zakázek

Článek 235

Nájem budov(Článek 167 finančního nařízení)

Z provozních položek pro vnější akce lze financovat pouze ty zakázky na nemovitosti, které se týkají nájmu budov již postavených v okamžiku podpisu nájemní smlouvy. Tyto zakázky musí být zveřejněny v souladu s článkem 119.

Článek 236

Definice(Článek 167 finančního nařízení)

1. Veřejné zakázky na služby zahrnují zakázky na studie a na technickou pomoc.

O zakázku na studii se jedná, jestliže smlouva na poskytování služeb uzavřená mezi poskytovatelem služby a zadavatelem se mimo jiné týká studií k identifikaci a přípravě projektů, studií proveditelnosti, ekonomických a marketingových studií, technických studií, hodnocení a auditů.

O zakázku na technickou pomoc se jedná, jestliže má poskytovatel služeb vykonávat poradní funkci, zajistit řízení projektu nebo dohled nad ním nebo poskytnout odborníky uvedené v zakázce.

2. Pokud má třetí země ve svých útvarech nebo subjektech s účastí veřejného sektoru kvalifikované řídící pracovníky, mohou být zakázky provedeny přímo těmito útvary nebo subjekty v režii.

Článek 237

Zvláštní ustanovení týkající se limitů a způsobu zadávání externích zakázek(Čl. 167 odst. 1 písm. a) a b) finančního nařízení)

1. Články 118 až 121, s výjimkou definic, čl. 122 odst. 3 a 4, články 123, 126 až 129, čl. 131 odst. 3 až 6, čl. 139 odst. 2, články 140 až 146, článek 148 a články 151 a 152 se nepoužijí na zakázky zadávané zadavatelem uvedeným v čl. 167 odst. 1 písm. a) a b) finančního nařízení nebo jeho jménem.

Komise vydá rozhodnutí k provedení ustanovení o zadávání zakázek podle této kapitoly.

2. V případě nedodržení postupů uvedených v odstavci 1 nelze výdaje týkající se uvedených operací financovat Společenstvím.

3. Na zakázky zadávané v rámci potravinové pomoci se vztahuje zvláštní režim nařízení Komise (ES) č. 2519/97 [21].

4. Tato kapitola se nepoužije na zadavatele uvedené v čl. 167 odst. 1 písm. b) finančního nařízení, pokud jim po kontrolách uvedených v článku 35 Komise povolila použít vlastní postupy zadávání zakázek v rámci decentralizovaného řízení.

Článek 238

Zakázky zadávané zadavateli uvedenými v čl. 167 odst. 1 písm. c) finančního nařízení(Čl. 167 odst. 1 písm. c) finančního nařízení)

1. Tato kapitola se nepoužije na zakázky zadávané zadavateli uvedenými v čl. 167 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

2. Tato kapitola se nepoužije na akce prováděné na základě nařízení (ES) č. 1257/96.

3. O zvláštních postupech zadávání zakázek v případech uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku rozhodne Komise v souladu se zásadami uvedenými v článku 184.

4. V případě nedodržení postupů uvedených v odstavci 3 nelze výdaje na uvedené operace financovat Společenstvím.

Článek 239

Vyhlášení a nediskriminace(Články 167 a 168 finančního nařízení)

Komise přijme nezbytná opatření k zajištění co nejširší účasti za rovných podmínek v soutěži pro zadávání zakázek financovaných Společenstvím. Za tímto účelem je třeba dbát zejména

a) o přiměřené zveřejnění předem předběžné informace, vyhlášení zakázky a vyhlášení zadání zakázky;

b) o odstranění jakékoli diskriminace nebo technických specifikací, které by mohly bránit široké účasti za rovných podmínek všech fyzických a právnických osob uvedených v článku 168 finančního nařízení.

Článek 240

Vyhlášení(Článek 167 finančního nařízení)

1. Předběžná informace pro mezinárodní výzvy k podávání nabídek se zasílá co nejdříve Úřadu pro úřední tisky Evropských společenství, v každém případě nejpozději do 31. března rozpočtového roku u zakázek na dodávky a služby a u zakázek na stavební práce co nejdříve po rozhodnutí o schválení programu.

2. Pro účely této kapitoly se vyhlášení zakázky zveřejňuje

a) pro mezinárodní výzvy k podávání nabídek alespoň v Úředním věstníku Evropských společenství a na internetu;

b) pro místní výzvy k podávání nabídek alespoň v úředním věstníku přijímajícího státu nebo v rovnocenné publikaci.

Pokud je vyhlášení zakázky zveřejněno také místně, musí být shodné jako vyhlášení zveřejněné v Úředním věstníku Evropských společenství a na internetu a musí být zveřejněno současně. Komise odpovídá za zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství a na internetu. Případné místní vyhlášení zajišťuje příjemce.

3. Vyhlášení zadání zakázky se zasílá po podpisu smlouvy.

Článek 241

Limity a postupy zadávání zakázek na služby(Článek 167 finančního nařízení)

1. Pro zakázky na služby jsou stanoveny následující limity a postupy uvedené v článku 167 finančního nařízení:

a) u zakázek o hodnotě alespoň 200000 EUR: mezinárodní omezené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 písm. b) a čl. 240 odst. 2 písm. a);

b) u zakázek o hodnotě nižší než 200000 EUR: soutěžní vyjednávací řízení ve smyslu odstavce 3, za předpokladu, že použití stávající rámcové smlouvy je nemožné nebo bylo neúspěšné.

Zakázky o hodnotě nižší než 5000 EUR mohou být zadány na základě jediné nabídky.

2. Při mezinárodním omezeném řízení uvedeném v odst. 1 písm. a) uvádí vyhlášení zakázky počet zájemců vyzvaných k podání nabídky. Při zakázkách na služby činí počet uchazečů od čtyř do osmi. Počet zájemců musí být dostatečný, aby byla zajištěna skutečná soutěž.

Seznam vybraných zájemců se zveřejňuje na internetových stránkách Komise.

3. V rámci vyjednávacího řízení uvedeného v odst. 1 písm. b) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří dodavatelů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Nabídky otevírá a hodnotí výběrová komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové výběrové komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

Pokud zadavatel neobdrží alespoň tři platné nabídky, musí být řízení zrušeno a znovu zahájeno.

4. Nabídky se podávají v balíčku nebo vnější obálce obsahující dvě oddělené zapečetěné obálky, na jedné je poznámka Obálka A – Technická nabídka a na druhé Obálka B – Finanční nabídka. Vnější obálka obsahuje

a) adresu uvedenou v zadávací dokumentaci;

b) odkaz na výzvu k podávání nabídek, na kterou uchazeč odpovídá;

c) případně čísla partií, na které je nabídka podávána;

d) poznámku "Neotevírat před zasedáním k otevření nabídek" v jazyce zadávací dokumentace.

Pokud zadávací dokumentace stanoví rozhovory, může se výběrová komise usnést vést rozhovory s nejdůležitějšími členy týmu odborníků navrženými v technicky přijatelných nabídkách poté, co vypracuje písemné předběžné závěry, a před uzavřením hodnocení technických nabídek s konečnou platností. V tomto případě jsou odborníci dotazováni výběrovou komisí, nejlépe hromadně, jedná-li se o tým, a v dostatečně krátkých odstupech, aby mohlo být provedeno srovnání. Rozhovory jsou vedeny v souladu se standardním vzorem předem schváleným výběrovou komisí a použitým na všechny odborníky nebo týmy přizvané k rozhovorům. Den a hodina rozhovorů musí být sdělena uchazečům alespoň deset kalendářních dní předem. V případě nepředvídatelných okolností, které znemožní uchazeči účast na rozhovoru, bude s uchazečem dohodnut nový termín.

5. Kritéria pro udělení zakázky slouží k označení hospodářsky nejvýhodnější nabídky.

Hospodářsky nejvýhodnější nabídka je vybrána vážením technické kvality a ceny nabídky podle váhového rozdělení 80/20. Za tímto účelem

a) se body přiřazené technickým nabídkám násobí 0,80;

b) se body přiřazené finančním nabídkám násobí 0,20.

Článek 242

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na služby(Článek 167 finančního nařízení)

1. Po předchozím souhlasu Komise, pokud sama není zadavatelem, může zadavatel u zakázek na služby použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech:

a) z krajně naléhavých důvodů způsobených událostmi, které nemohl zadavatel předvídat ani mu je nelze přičítat, je nemožné dodržet lhůty požadované při řízeních uvedených v čl. 91 odst. 1 písm. a), b) a c) finančního nařízení;

b) služby jsou svěřeny veřejným subjektům nebo neziskovým organizacím nebo sdružením a týkají se činností institucionální povahy nebo určených na poskytování pomoci jednotlivcům v sociální oblasti;

c) zakázka slouží prodloužení již poskytovaných služeb za podmínek uvedených v odstavci 2;

d) nabídkové řízení bylo neúspěšné, tj. žádná nabídka nebyla z kvalitativního nebo finančního hlediska přesvědčivá. V tomto případě může zadavatel po zrušení nabídkového řízení zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří se účastnili nabídkového řízení, pokud původní podmínky zakázky nejsou podstatně změněny;

e) dotyčná zakázka navazuje na soutěž a musí být v souladu s platnými pravidly zadána úspěšnému zájemci nebo jednomu z úspěšných zájemců. V tomto případě jsou všichni úspěšní zájemci vyzváni k účasti na jednání;

f) zakázka může být z technických důvodů nebo z důvodů spojených s ochranou výlučných práv zadána pouze určitému poskytovateli služeb.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se operace v rámci krizových situací podle čl. 168 odst. 2 považují za splňující důvody krajní naléhavosti. Pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními pověřenými schvalujícími osobami, stanoví, že situace je krajně naléhavá, a přezkoumává pravidelně své rozhodnutí z hlediska zásady řádného finančního řízení.

2. Prodloužením již poskytovaných služeb ve smyslu odst. 1 písm. c) jsou tyto služby:

a) doplňkové služby, které nebyly obsaženy v hlavní zakázce, ale které se následkem nepředvídaných okolností staly nezbytnými pro plnění zakázky, pokud doplňková služba nemůže být technicky nebo hospodářsky oddělena od hlavní zakázky bez vážných těžkostí pro zadavatele a pokud celková hodnota doplňkových služeb nepřekročí 50 % hodnoty hlavní zakázky;

b) doplňkové služby, které sestávají z opakování podobných služeb svěřených poskytovateli služby v rámci první zakázky za předpokladu, že pro poskytování první služby bylo zveřejněno vyhlášení zakázky a že v něm byla výslovně uvedena možnost zadat doplňkové služby ve vyjednávacím řízení a odkázáno na jejich odhadované náklady.

Zakázka může být prodloužena pouze jednou; hodnota a doba trvání nesmí překročit hodnotu a dobu trvání původní zakázky.

Článek 243

Limity a postupy zadávání zakázek na dodávky(Článek 167 finančního nařízení)

1. Pro zakázky na dodávky jsou stanoveny následující limity a postupy uvedené v článku 167 finančního nařízení:

a) u zakázek o hodnotě alespoň 150000 EUR: mezinárodní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 písm. a) a čl. 240 odst. 2 písm. a);

b) u zakázek o hodnotě alespoň 30000 EUR, avšak nižší než 150000 EUR: místní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 písm. a) a čl. 240 odst. 2 písm. b);

c) u zakázek o hodnotě nižší než 30000 EUR: soutěžní vyjednávací řízení ve smyslu odstavce 2.

Zakázky o hodnotě nižší než 5000 EUR mohou být zadány na základě jediné nabídky.

2. V rámci vyjednávacího řízení uvedeného v odst. 1 písm. c) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří dodavatelů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Nabídky otvírá a hodnotí výběrová komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové výběrové komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

Pokud zadavatel neobdrží alespoň tři platné nabídky, musí být řízení zrušeno a znovu zahájeno.

3. Každá technická a finanční nabídka musí být vložena do zapečetěné obálky a umístěna do balíčku nebo vnější obálky. Vnitřní obálka obsahuje

a) adresu uvedenou v zadávací dokumentaci;

b) odkaz na výzvu k podávání nabídek, na kterou uchazeč odpovídá;

c) případně čísla partií, na které je nabídka podávána;

d) poznámku "Neotevírat před zasedáním k otevření nabídek" v jazyce zadávací dokumentace.

Nabídky budou otevřeny na veřejném zasedání hodnotícího výboru v místě a v době, které jsou označeny v zadávací dokumentaci. Při veřejném otevírání obálek musí být oznámena jména uchazečů, ceny nabídek, existence nezbytné soutěžní jistoty a všechny ostatní náležitosti, které zadavatel považuje za vhodné.

4. U zakázek na dodávky bez služeb po prodeji je jediným kritériem pro udělení cena.

Pokud jsou návrhy na služby po prodeji nebo na školení zvláště významné, je vybrána hospodářsky nejvýhodnější nabídka, přičemž se zohlední technická kvalita nabízené služby a navrhovaná cena.

Článek 244

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na dodávky(Článek 167 finančního nařízení)

1. Po předchozím souhlasu Komise, pokud sama není zadavatelem, může zadavatel u zakázek na dodávky použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech:

a) z krajně naléhavých důvodů způsobených událostmi, které nemohl zadavatel předvídat ani mu je nelze přičítat, je nemožné dodržet lhůty požadované při řízeních uvedených v čl. 91 odst. 1 písm. a), b) a c) finančního nařízení;

b) povaha nebo zvláštní vlastnosti některých dodávek to vyžadují, např. pokud je provedení zakázky vyhrazeno držitelům patentů nebo licencí k použití patentů;

c) jedná se o doplňkové dodávky, které uskutečňují původní dodavatelé a které jsou určeny buď k částečnému obnovení běžných dodávek nebo umístění zařízení, nebo k rozšíření stávajících dodávek nebo umístění zařízení, pokud by změna dodavatele nutila zadavatele získat technicky odlišný materiál, jehož důsledkem by byla neslučitelnost nebo nepřiměřené technické obtíže při použití a údržbě;

d) nabídkové řízení bylo neúspěšné, tj. žádná nabídka nebyla z kvalitativního nebo finančního hlediska přesvědčivá. V tomto případě může zadavatel, po zrušení nabídkového řízení, zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří se účastnili nabídkového řízení, pokud původní podmínky zakázky nejsou podstatně změněny.

2. Pro účely odst. 1 písm. a) se operace v rámci krizových situací podle čl. 168 odst. 2 považují za splňující důvody krajní naléhavosti. Pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními pověřenými schvalujícími osobami, stanoví, že situace je krajně naléhavá, a přezkoumává pravidelně své rozhodnutí z hlediska zásady řádného finančního řízení.

Článek 245

Limity a postupy zadávání zakázek na stavební práce(Článek 167 finančního nařízení)

1. Pro zakázky na stavební práce jsou stanoveny následující limity a postupy uvedené v článku 167 finančního nařízení:

a) u zakázek o hodnotě alespoň 5000000 EUR:

i) v zásadě mezinárodní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 240 odst. 2 písm. a);

ii) výjimečně, s ohledem na zvláštnosti některých stavebních prací a s předchozím souhlasem Komise, pokud není zadavatelem, mezinárodní omezené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 druhého pododstavce a čl. 240 odst. 2 písm. a);

b) u zakázek o hodnotě alespoň 300000 EUR, avšak nižší než 5000000 EUR: místní otevřené nabídkové řízení ve smyslu čl. 122 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 240 odst. 2 písm. b);

c) u zakázek o hodnotě nižší než 300000 EUR: soutěžní vyjednávací řízení ve smyslu odstavce 2.

Zakázky o hodnotě nižší než 5000 EUR mohou být zadány na základě jediné nabídky.

2. V rámci vyjednávacího řízení uvedeného v odst. 1 písm. c) vypracuje zadavatel seznam alespoň tří dodavatelů podle svého výběru. Řízení zahrnuje omezenou soutěž bez zveřejnění vyhlášení a nazývá se soutěžní vyjednávací řízení, na které se nevztahuje článek 124.

Nabídky otvírá a hodnotí výběrová komise, která má nezbytnou odbornou a správní způsobilost. Členové výběrové komise musí podepsat prohlášení o nestrannosti.

Pokud zadavatel neobdrží alespoň tři platné nabídky, musí být řízení zrušeno a znovu zahájeno.

3. Kritéria výběru zahrnují schopnost uchazeče provést podobné zakázky zejména odkazem na práce provedené v posledních letech. Po takto učiněném výběru, a poněvadž již byly nepřípustné nabídky vyloučeny, je jediným kritériem pro zadání zakázky cena nabídky.

4. Každá technická a finanční nabídka musí být vložena do zapečetěné obálky a umístěna do balíčku nebo vnější obálky. Vnitřní obálka obsahuje

a) adresu uvedenou v zadávací dokumentaci;

b) odkaz na výzvu k podávání nabídek, na kterou uchazeč odpovídá;

c) případně čísla partií, na které je nabídka podávána;

d) poznámku "Neotevírat před zasedáním k otevření nabídek" v jazyce zadávací dokumentace.

Nabídky budou otevřeny na veřejném zasedání hodnotícího výboru v místě a v době, které jsou označeny v zadávací dokumentaci. Při veřejném otevírání obálek musí být oznámena jména uchazečů, ceny nabídek, existence nezbytné soutěžní jistoty a všechny ostatní náležitosti, které zadavatel považuje za vhodné.

Článek 246

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na stavební práce(Článek 167 finančního nařízení)

1. Po předchozím souhlasu Komise, pokud sama není zadavatelem, může zadavatel u zakázek na stavební práce použít vyjednávací řízení na základě jediné nabídky v těchto případech:

a) z krajně naléhavých důvodů způsobených událostmi, které nemohl zadavatel předvídat ani mu je nelze přičítat, je nemožné dodržet lhůty požadované při řízeních uvedených v čl. 91 odst. 1 písm. a), b) a c) finančního nařízení;

b) jedná se o doplňkové práce podle odstavce 2, které nebyly zahrnuty v původní uzavřené zakázce, ale které se následkem nepředvídaných okolností staly nezbytnými pro provedení práce;

c) nabídkové řízení bylo neúspěšné, tj. žádná nabídka nebyla z kvalitativního nebo finančního hlediska přesvědčivá. V tomto případě může zadavatel, po zrušení nabídkového řízení, zahájit jednání s jedním nebo více uchazeči podle svého výběru, kteří se účastnili nabídkového řízení, pokud původní podmínky zakázky nejsou podstatně změněny.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se operace v rámci krizových situací podle čl. 168 odst. 2 považují za splňující důvody krajní naléhavosti. Pověřená schvalující osoba, případně po dohodě s ostatními pověřenými schvalujícími osobami, stanoví, že situace je krajně naléhavá, a přezkoumává pravidelně své rozhodnutí z hlediska zásady řádného finančního řízení.

2. Doplňkové práce uvedené v odst. 1 písm. b) se zadávají dodavateli, který již tuto práci vykonává,

a) pokud tyto práce nemohou být technicky nebo hospodářsky odděleny od hlavní zakázky bez vážných těžkostí pro zadavatele;

b) pokud tyto práce, i když jsou oddělitelné od plnění hlavní zakázky, jsou naprosto nezbytné k jejímu dokončení;

c) pokud souhrnná hodnota zadaných zakázek na doplňkové práce nepřekročí 50 % hodnoty hlavní zakázky.

Článek 247

Použití vyjednávacího řízení pro zakázky na nemovitostí(Článek 167 finančního nařízení)

Zakázky na nemovitosti uvedené v článku 235 mohou být po předchozím souhlasu Komise, pokud sama není zadavatelem, zadány ve vyjednávacím řízení po provedení průzkumu místního trhu.

Článek 248

Výběr postupu zadávání zakázek pro smíšené zakázky(Článek 167 finančního nařízení)

V případě zakázek, které zahrnují jak poskytování služeb, tak dodávky zboží nebo stavební práce, stanoví zadavatel po předchozím souhlasu Komise, pokud sama není zadavatelem, jaké limity a postupy se použijí; za tímto účelem se podle hodnoty a provozní důležitosti jednotlivých složek zakázky určí převažující hledisko.

Článek 249

Zadávací dokumentace(Článek 167 finančního nařízení)

1. Zadávací dokumentace uvedená v článku 130 se vypracuje na základě nejlepší mezinárodní praxe a v souladu s touto kapitolou, pokud jde o zveřejňování a styk mezi zadavatelem a uchazeči.

2. U zakázek na služby musí zadávací dokumentace obsahovat

a) pokyny pro uchazeče, které musí obsahovat

i) druh zakázky;

ii) kritéria pro udělení zakázky a jejich váhu;

iii) možnost rozhovorů a jejich předběžný časový rozvrh;

iv) zda jsou povoleny varianty;

v) podíl případných povolených subdodávek;

vi) maximální rozpočet, který je pro zakázku dostupný;

vii) měnu nabídky;

b) seznam vybraných zájemců (s uvedením zákazu sdružování se mezi sebou);

c) obecné podmínky pro zakázky na služby;

d) zvláštní podmínky, které upřesňují nebo doplňují obecné podmínky nebo se od nich odchylují;

e) podmínky zadání s uvedením plánovaného časového rozvrhu projektu a plánovaná data, ke kterým mají být hlavní odborníci dostupní;

f) soupis cen (doplní uchazeč);

g) formulář pro nabídku;

h) formulář pro zakázku;

i) formulář pro bankovní (nebo podobnou) záruku pro platbu předběžného financování.

3. U zakázek na dodávky musí zadávací dokumentace obsahovat

a) pokyny pro uchazeče, které musí obsahovat

i) kritéria výběru a udělení zakázky;

ii) zda jsou povoleny varianty;

iii) měnu nabídky;

b) obecné podmínky pro zakázky na dodávky;

c) zvláštní podmínky, které upřesňují nebo doplňují obecné podmínky nebo se od nich odchylují;

d) technickou přílohu, která obsahuje veškeré plány, technické specifikace a plánovaný časový rozvrh pro plnění zakázky;

e) soupis cen (doplní uchazeč);

f) formulář pro nabídku;

g) formulář pro zakázku;

h) formulář pro bankovní (nebo podobnou) záruku pro

i) nabídku;

ii) platbu záloh a

iii) splnění.

4. U zakázek na stavební práce musí zadávací dokumentace obsahovat

a) pokyny pro uchazeče, které musí obsahovat

i) kritéria výběru a udělení zakázky;

ii) zda jsou povoleny varianty;

iii) měnu nabídky;

b) obecné podmínky pro zakázky na stavební práce;

c) zvláštní podmínky, které upřesňují nebo doplňují obecné podmínky nebo se od nich odchylují;

d) technickou přílohu, která obsahuje veškeré plány, technické specifikace a plánovaný časový rozvrh pro plnění zakázky;

e) soupis cen (doplní uchazeč) a rozpis cen;

f) formulář pro nabídku;

g) formulář pro zakázku;

h) formulář pro bankovní (nebo podobnou) záruku pro

i) nabídku;

ii) platbu záloh a

iii) splnění.

5. V případě rozporu mají zvláštní podmínky uvedené v odst. 2 písm. d), odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. c) přednost před obecnými podmínkami.

Článek 250

Jistoty(Články 102 a 167 finančního nařízení)

1. Odchylně od článku 150 jsou předběžné jistoty vyjádřeny v eurech nebo v měně smlouvy, ke které se vztahují.

2. Zadavatel může požadovat soutěžní jistotu ve smyslu této kapitoly, která představuje 1 % až 2 % celkové hodnoty zakázky na dodávky a stavební práce; musí být v souladu s článkem 150. Jistota je uvolněna při udělení zakázky. Je zadržena, pokud je nabídka podaná ve lhůtě následně stažena.

3. Jako protiplnění za předběžné financování, které převyšuje 150000 EUR, se požaduje složení jistoty. Uvolněna je postupně tak, jak je předběžné financování odečítáno z průběžných plateb nebo plateb zůstatků ve prospěch dodavatele podle podmínek uvedených ve smlouvě.

4. Záruku za splnění poskytne uchazeč při podpisu smluv na dodávky a stavební práce ve výši částky, která je stanovena v zadávací dokumentaci a která odpovídá nejvýše 10 % celkové hodnoty zakázky. Záruka zaniká nejdříve při konečném přijetí dodávek a prací. Pokud není zakázka řádně provedena, je celá záruka zadržena.

Článek 251

Lhůty pro řízení(Článek 167 finančního nařízení)

1. Nabídky musí dojít zadavateli na adresu a nejpozději v den a hodinu uvedenou ve výzvě k podávání nabídek. Lhůty pro přijetí nabídek a žádostí o účast, které stanoví zadavatel, musí být dostatečně dlouhé, aby umožňovaly zúčastněným osobám dostatečnou dobu na přípravu a podání nabídek.

U zakázek na služby činí lhůta mezi odesláním výzvy k podávání nabídek a uplynutím lhůty pro přijetí nabídek alespoň 50 dní. V naléhavých případech a s předchozím souhlasem Komise však mohou být schváleny jiné lhůty.

2. Uchazeči mohou předložit písemně své otázky nejpozději 21 dní před uplynutím lhůty pro přijetí nabídek. Zadavatel odpoví na otázky uchazečů nejpozději 11 dní před uplynutím lhůty pro podávání nabídek.

3. V mezinárodních omezených řízeních činí lhůta pro přijetí nabídek alespoň 30 dní ode dne zveřejnění vyhlášení zakázky. Doba mezi dnem odeslání výzvy k podávání nabídek a uplynutím lhůty pro přijetí nabídek činí alespoň 50 dní. V naléhavých případech a po předchozím souhlasu Komise však mohou být schváleny jiné lhůty.

4. U otevřených mezinárodních řízení jsou minimální lhůty pro přijetí nabídek ode dne, kdy bylo odesláno vyhlášení zakázky, tyto:

a) 90 dní pro zakázky na stavební práce;

b) 60 dní pro zakázky na dodávky.

Ve výjimečných případech a po předchozím souhlasu Komise mohou být schváleny jiné lhůty.

5. U místních otevřených řízení jsou minimální lhůty pro přijetí nabídek ode dne, kdy bylo zveřejněno vyhlášení zakázky, tyto:

a) 60 dní pro zakázky na stavební práce;

b) 30 dní pro zakázky na dodávky.

Ve výjimečných případech a po předchozím souhlasu Komise mohou být schváleny jiné lhůty.

6. U soutěžních vyjednávacích řízení uvedených v čl. 241 odst. 1 písm. b), čl. 243 odst. 1 písm. c) a čl. 245 odst. 1 písm. c) je zájemcům poskytnuto na podání nabídek alespoň 30 dní ode dne odeslání výzvy k podávání nabídek.

7. U zakázek na služby činí doba platnosti nabídek 90 kalendářních dní od uplynutí lhůty pro podávání nabídek. Ve výjimečných případech může před uplynutím doby platnosti nabídek zadavatel požadovat na uchazečích prodloužení této doby o určitý počet dní, které nesmí překročit 40 kalendářních dní. Uchazeč, jehož nabídka je vybrána, je nabídkou vázán po dobu dalších 60 dní ode dne oznámení o zadání zakázky.

8. U zakázek na dodávky činí doba platnosti nabídek 90 kalendářních dní od uplynutí lhůty pro podávání nabídek. Ve výjimečných případech může před uplynutím doby platnosti nabídek zadavatel požadovat na uchazečích prodloužení této doby o určitý počet dní, které nesmí překročit 40 kalendářních dní. Uchazeč, jehož nabídka je vybrána, je nabídkou vázán po dobu dalších 60 dní ode dne oznámení o zadání zakázky.

9. U zakázek na stavební práce činí doba platnosti nabídek 90 kalendářních dní od uplynutím lhůty pro podávání nabídek. Ve výjimečných případech může před uplynutím doby platnosti nabídek zadavatel požadovat na uchazečích prodloužení této doby o určitý počet dní, které nesmí překročit 40 kalendářních dní. Uchazeč, jehož nabídka je vybrána, je nabídkou vázán po dobu dalších 60 dní ode dne oznámení o zadání zakázky.

10. Lhůty uvedené v odstavcích 1 až 9 jsou stanoveny v kalendářních dnech.

Článek 252

Hodnotící výbor(Článek 167 finančního nařízení)

1. Všechny žádosti o účast a nabídky prohlášené za splňující podmínky jsou zhodnoceny a roztříděny hodnotícím výborem na základě předem vyhlášených kritérií vyloučení, výběru a udělování. Výbor je složen z lichého počtu členů, nejméně tří, vybavených nezbytnou technickou a správní odborností k hodnocení nabídek.

2. Pokud není Komise zadavatelem, musí být systematicky informována. Je vždy přizvána jako pozorovatel k otevírání a hodnocení nabídek a obdrží kopii každé nabídky. Zadavatel předloží Komisi k souhlasu výsledky hodnocení nabídek a návrh na přidělení zakázky. Jakmile obdrží její souhlas, podepíše smlouvy a oznámí je Komisi.

3. Nabídky, které neobsahují všechny podstatné údaje požadované v zadávací dokumentaci nebo které neodpovídají zvláštním požadavkům, které jsou v ní stanoveny, jsou odmítnuty.

4. V případě neobvykle nízkých nabídek uvedených v článku 139 tohoto nařízení požádá hodnotící výbor o bližší údaje, které se týkají složení nabídky.

KAPITOLA 4

Granty

Článek 253

Financování v celém rozsahu(Článek 169 finančního nařízení)

1. Odchylně od požadavku spolufinancování v oblasti grantů podle článku 109 finančního nařízení může být povoleno financování akce v celém rozsahu, pokud to nezakazuje základní právní akt, v těchto případech:

a) humanitární pomoc, včetně pomoci pro uprchlíky, vykořeněné osoby, na rehabilitaci a odminování;

b) pomoc v krizových situacích ve smyslu čl. 168 odst. 2;

c) akce na ochranu zdraví lidí nebo základních lidských práv;

d) akce vyplývající z provádění finančních dohod se třetími zeměmi nebo akce s mezinárodními organizacemi ve smyslu článku 43.

2. Odchylky z povinnosti spolufinancování uvedené v odstavci 1 musí být zdůvodněny v rozhodnutích o poskytnutí grantu na uvedenou akci.

Schvalující osoba musí být schopna doložit, že financování v celém rozsahu je nezbytné k provedení dotyčné akce.

KAPITOLA 5

Zálohové účty a inventární soupisy

Článek 254

Zřízení zálohových účtů(Článek 63 finančního nařízení)

Pro platby určitých druhů výdajů může být u každé místní jednotky mimo Společenství zřízen jeden nebo více zálohových účtů podle článku 63 finančního nařízení. Místní jednotkou může být například delegace, kancelář nebo styčné pracoviště Společenství ve třetí zemi.

Rozhodnutí o zřízení takového zálohového účtu stanoví podmínky fungování v souladu s článkem 67 a na základě zvláštních potřeb každé místní jednotky.

Článek 255

Osoby zmocněné ke správě účtů(Článek 62 finančního nařízení)

Každý orgán stanoví podmínky, za kterých jsou jím určení zaměstnanci zmocnění ke správě účtů v místních jednotkách uvedených v článku 254 oprávněni sdělovat jména a podpisové vzory místním finančním institucím.

Článek 256

Inventární soupis a vyhlašování prodejů(Článek 138 finančního nařízení)

1. V případě delegací jsou stálé inventární soupisy movitého majetku, který náleží Společenství vedeny na místě. Jsou pravidelně zasílány ústředním útvarům v souladu s pravidly každého orgánu.

Movitý majetek, který přechází na delegace, se před zápisem do stálého inventárního soupisu zapisuje do předběžného seznamu.

2. Vyhlašování prodejů movitého majetku delegací se provádí podle místních zvyklostí.

HLAVA IV

(HLAVA V FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

EVROPSKÉ ÚŘADY

Článek 257

Oblast působnosti(Článek 171 finančního nařízení)

Úřady uvedené v článku 171 finančního nařízení jsou tyto:

a) Úřad pro úřední tisky Evropských společenství;

b) Evropský úřad pro boj proti podvodům;

c) Úřad pro výběr personálu Evropských společenství;

d) Úřad pro správu a vyplácení individuálních nároků;

e) Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Bruselu a Úřad pro infrastrukturu a logistiku v Lucemburku.

Jeden nebo více orgánů mohou vytvořit další úřady, pokud to bude odůvodněno studií nákladů a výnosů a pokud to zviditelní činnost Společenství.

Článek 258

Zvláštní pravidla pro Úřad pro úřední tisky Evropských společenství(Článek 171 finančního nařízení)

Pokud jde o Úřad pro úřední tisky Evropských společenství, ponechává si každý orgán pravomoc schvalovat výdaje k tíži položek na tisky pro všechny práce, které budou prostřednictvím úřadu svěřeny vnějším subjektům. Čistý výtěžek z prodeje tisků je použit v souladu s článkem 18 finančního nařízení jako účelově vázaný příjem orgánu, který je původcem uvedených tisků.

Článek 259

Přenesení některých úkolů účetním(Článek 172 finančního nařízení)

Účetní Komise může na návrh řídícího výboru dotyčného úřadu přenést některé ze svých úkolů týkajících se inkasa příjmů a plateb výdajů uskutečňovaných přímo uvedeným úřadem na zaměstnance tohoto úřadu.

Článek 260

Pokladna – Bankovní účty(Článek 172 finančního nařízení)

Pro potřeby pokladny interinstitucionálního úřadu může Komise na návrh řídícího výboru zřídit na jméno úřadu bankovní účty nebo poštovní žirové účty.

Na účty jsou pravidelně poukazovány platby Komise na základě žádostí o prostředky obdržených od uvedeného úřadu. Tyto platby nesmějí překročit celkovou částku položek zapsaných za tímto účelem v rozpočtu Komise pro běžný rozpočtový rok.

Roční peněžní zůstatek je na konci každého rozpočtového roku mezi dotyčným úřadem a Komisí odsouhlasen a vypořádán.

Článek 261

Prováděcí pravidla(Čl. 175 odst. 1 finančního nařízení)

Prováděcí pravidla stanovená řídícím výborem každého úřadu podle čl. 175 odst. 1 finančního nařízení musí být plně v souladu s tímto nařízením.

HLAVA V

(HLAVA VI FINANČNÍHO NAŘÍZENÍ)

SPRÁVNÍ POLOŽKY

Článek 262

Oblast působnosti(Článek 177 finančního nařízení)

Správní položky, na které se vztahuje tato hlava, jsou položky definované v článku 27.

Článek 263

Nemovitosti(Čl. 179 odst. 3 finančního nařízení)

Před uzavřením smluv uvedených v čl. 179 odst. 3 finančního nařízení předá každý orgán sdělení rozpočtovému orgánu, ve kterém uvede veškeré věcné informace o zamýšlené operaci, její náklady pro rozpočet v běžném rozpočtovém roce a následujících rozpočtových letech, její odůvodnění z hlediska zásady řádného finančního řízení a její vliv na finanční výhled.

Uvedený orgán zároveň informuje rozpočtový orgán o plánovaných projektech v oblasti nemovitostí.

Článek 264

Záruky na nájem(Článek 177 finančního nařízení)

Záruky na nájem poskytované Komisí mají formu bankovní záruky nebo vkladu na bankovním účtu blokovaném na jméno Komise a na jméno pronajímatele, vedené v eurech, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

Článek 265

Zálohy zaměstnancům a členům orgánů(Článek 177 finančního nařízení)

Zaměstnancům a členům orgánů mohou být za podmínek stanovených ve služebním řádu vypláceny zálohy.

ČÁST TŘETÍ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

HLAVA I

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 266

Převody položek na výzkum(Článek 160 finančního nařízení)

Pro přímé a nepřímé akce v oblasti výzkumu podle čl.229 odst. 2 až 5 se na postup pro převod položek z rozpočtového roku 2003 použije čl. 95 odst. 1 a 2 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977.

Článek 267

Likvidace záručního účtu

1. Aktivní zůstatek záručního účtu otevřeného v obecném účetnictví jménem každého účetního nebo podřízeného účetního, na který byly placeny zvláštní příspěvky podle článku 75 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977, je vyplacen dotyčným osobám nebo jejich právním nástupcům na základě rozhodnutí orgánů, po udělení absolutoria za rozpočtové roky 2001 a 2002 a po stanovisku účetního, pokud není osobně dotčen.

2. Aktivní zůstatek záručního účtu otevřeného v obecném účetnictví jménem každého správce zálohových účtů, na který byly placeny zvláštní příspěvky podle článku 75 finančního nařízení ze dne 21. prosince 1977, je vyplacen dotyčným osobám nebo jejich právním nástupcům po schválení a ověření účetním a dotčenou schvalující osobou.

3. Záruční účet je úročen podle ročního průměru měsíčních úrokových sazeb používaných Evropskou centrální bankou při jejích hlavních refinančních operacích v eurech uveřejňovaných v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství až do dne jeho likvidace.

Článek 268

Přepočet závazků nebo odhadů pohledávek z doby před 1. lednem 2003 na eura(Článek 16 finančního nařízení)

Rozpočtové závazky a odhady pohledávek uvedené v čl. 161 odst. 2 finančního nařízení z doby před 1. lednem 2003 v jiné měně než v eurech se přepočítávají na eura nejpozději k 1. červnu 2003 kurzem podle článku 7 platným 1. ledna 2003.

Článek 269

Decentralizované řízení předvstupní pomoci(Článek 53 finančního nařízení)

V souvislosti s předvstupní pomocí uvedenou v nařízení Rady (EHS) č. 3906/89 [22] a nařízení Rady č. 555/2000 [23] neovlivňují pravidla předběžné kontroly stanovená v článku 35 decentralizované řízení již zavedené s dotyčnou kandidátskou zemí.

HLAVA II

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 270

Subjekty uvedené v článku 185 finančního nařízení(Článek 185 finančního nařízení)

Na subjekty, které skutečně dostávají subvence z rozpočtu Společenství a které jsou uvedeny v seznamu vypracovaném Komisí a přiloženém k předběžnému návrhu rozpočtu na každý rozpočtový rok, se vztahují povinnosti uvedené v čl. 14 odst. 2, čl. 46 odst. 1 bod. 3 písm. d) a v článku 185 finančního nařízení.

Článek 271

Aktualizace limitů a částek

1. Limity a částky stanovené v článcích 67, 128, 129, 151, 152, 173, 180, 181, 222 a 226 jsou aktualizovány každé tři roky podle změn indexu spotřebitelských cen ve Společenství.

2. Limity uvedené v čl. 157 písm. b) a čl. 158 odst. 1 písm. a) a c) v oblasti zadávání zakázek se upravují každé dva roky podle čl. 7 odst. 1 písm. b) směrnice 92/50/EHS, čl. 6 odst. 2 písm. a) směrnice 93/37/EHS a čl. 5 odst. 1 písm. c) směrnice 93/36/EHS.

3. Pokud Komise stanoví nové částky a limity podle časového plánu a kritérií uvedených v odstavcích 1 a 2, sdělí je ostatním orgánům a zajistí jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 272

Zrušení

Zrušuje se nařízení (Euratom, ESUO, ES) č. 3418/93.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 273

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2003.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. prosince 2002.

Za Komisi

Michaele Schreyer

členka Komise

[1] Úř. věst. L 248, 16.9.2002, s. 1.

[2] Úř. věst. L 315, 16.12.1993, s. 1.

[3] Úř. věst. L 228, 24.8.2001, s. 8.

[4] Úř. věst. L 130, 31.5.2000, s. 1.

[5] Úř. věst. L 200, 8.8.2000, s. 35.

[6] Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1.

[7] Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 1.

[8] Úř. věst. L 199, 9.8.1993, s. 54.

[9] Úř. věst. L 285, 29.10.2001, s. 1.

[10] SEC(1999) 1801.

[11] Úř. věst. L 39, 17.2.1996, s. 5.

[12] Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 6.

[13] Entscheidung nebo Beschluß.

[14] Úř. věst. C 316, 27.11.1995, s. 48.

[15] Úř. věst. C 195, 25.6.1997, s. 1.

[16] Úř. věst. C 315, 29.12.1998, s. 1.

[17] Úř. věst. C 166, 28.6.1991, s. 77.

[18] Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1.

[19] Úř. věst. L 163, 2.7.1996, s. 1.

[20] Úř. věst. L 57, 27.2.2001, s. 5.

[21] Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 23.

[22] Úř. věst. L 375, 23.12.1989, s. 11.

[23] Úř. věst. L 68, 16.3.2000, s. 3.

--------------------------------------------------