(ES) č. 1253/2002NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1253/2002 ze dne 11. července 2002, kterým se mění nařízení (ES) č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty

Publikováno: Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 12-21 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 11. července 2002 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 15. července 2002 Nabývá účinnosti: 15. července 2002
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 612/2009 Pozbývá platnosti: 6. srpna 2009
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 1253/2002

ze dne 11. července 2002,

kterým se mění nařízení (ES) č. 800/1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 ze dne 30. června 1992 o společné organizaci trhu s obilovinami [1], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1666/2000 [2], a zejména na čl. 13 a 21 uvedeného nařízení, a na odpovídající ustanovení ostatních nařízení o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) V současné době jsou podmínky, na jejichž základě členské státy schvalují a kontrolují mezinárodní kontrolní a dozorčí společnosti (dále jen "dozorčí společnosti") stanoveny v pracovním dokumentu Komise, který není právně závazný. Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 7/2001 o vývozních náhradách [3] zaznamenal určité nedostatky v systému o prokazování příchodu na místo určení použitelného na rozlišené vývozní náhrady pro zemědělské produkty, v němž mezinárodní kontrolní a dozorčí společnosti hrají hlavní roli. Na základě doporučení zvláštní zprávy je vhodné, aby se podmínky, jimiž se řídí schvalování a kontrola dozorčích společností, staly právně závazné tak, že se včlení do nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních náhrad pro zemědělské produkty [4], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 2299/2001 [5]. Tyto podmínky se týkají postupů poskytování, pozastavení a odebrání schválení, druhů a vzorů osvědčení, která mají dozorčí společnosti vydávat, jakož i požadavků, které mají být splněny pro potvrzení.

(2) Dále se jeví jako nezbytné stanovit účinný režim sankcí, který má být prováděn členskými státy, v případech, kdy dozorčí společnosti nesprávně prokázaly příchod na místo určení.

(3) V současné době neexistují společná pravidla pro vydávání osvědčení o vykládce úřady členských států usazenými ve třetích zemích. Je tudíž nezbytné stanovit minimální podmínky, které musí být splněny těmito úřady při vydávání druhotných dokladů o příchodu na místo určení.

(4) S cílem snížit administrativní zatížení při prokazování příchodu na místo určení by se měly zvýšit částky vývozních náhrad, u nichž není nutné prokazování dovozu.

(5) Zatížení, které představuje pro příslušné orgány správa malých částek, je velké. Zdá se tedy být užitečné za účelem zjednodušení stanovit práh 100 EUR, pod nímž by mohly příslušné úřady členských států rozhodnout o odmítnutí výplaty uvedených náhrad.

(6) Obdobně by se měl změnit čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 800/1999 podle čl. 912c odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství [6], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 444/2002 [7].

(7) Nařízení (ES) č. 800/1999 by tedy mělo být příslušně pozměněno.

(8) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanovisky všech příslušných řídících výborů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 800/1999 se mění takto:

1. V čl. 9 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:

"c) Namísto podmínek stanovených v písmenu b) si členský stát určení kontrolního výtisku T5 nebo členský stát použití vnitrostátního dokladu jako důkazu může vymínit, že kontrolní výtisk T5 nebo vnitrostátní doklad prokazující, že produkt opustil celní území Společenství, bude potvrzen pouze po předložení přepravního dokladu, který uvádí konečné místo určení mimo celní území Společenství.

V tomto případě doplní příslušný orgán členského státu určení kontrolního výtisku T5 nebo členského státu použití vnitrostátního dokladu jako důkazu do kolonky "Kontrola použití a/nebo místa určení" v rubrice "Poznámky" kontrolního výtisku T5 nebo v odpovídající rubrice vnitrostátního dokladu jednu z těchto poznámek:

- Documento de transporte con destino fuera de la CE presentado,

- Transportdokument med destination uden for EF forelagt,

- Beförderungspapier mit Bestimmung ausserhalb der EG wurde vorgelegt,

- Υποβαλλόμενο έγγραο μεταοράς με προορισμό εκτός ΕΚ,

- Transport document indicating a destination outside the customs territory of the Community has been presented,

- Document de transport avec destination hors CE présenté,

- Documento di transporto con destinazione fuori CE presentato,

- Vervoerdocument voor bestemming buiten EG voorgelegd,

- Documento de transporte com destino fora da CE apresentado,

- Kuljetusasiakirja, jossa ilmoitetaan yhteisön tullialueen ulkopuolinen määräpaikka, on esitetty,

- Transportdokument med slutlig destination, utanför gemenskapens tullområde har lagts fram,

Dodržování tohoto písmene podléhá přiměřeným kontrolám na základě vzorků, které provádí platební agentura."

2. Článek 16 se mění takto:

a) V odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

"b) osvědčení o vykládce a dovozu vystaveného schválenou mezinárodní kontrolní a dozorčí společností (dále jen "dozorčí společnost") v souladu s pravidly stanovenými v příloze VI kapitole III na základě vzoru uvedeného v příloze VII. V daném osvědčení musí být uvedeno datum a číslo dovozního celního dokladu."

b) V odstavci 2 se úvodní věta a písmena b) a c) nahrazují tímto:

"Pokud vývozce nemůže ani po přijetí vhodných opatření získat doklad vybraný v souladu s odst. 1 písm. a) nebo b) nebo pokud existují pochybnosti o pravosti nebo obecně o spolehlivosti předloženého dokladu, může být splnění dovozních celních formalit prokázáno na základě jednoho nebo několika z těchto dokladů:"

"b) osvědčení o vykládce vydaného úřadem jednoho z členských států sídlícím v zemi určení nebo příslušným pro tuto zemi, s ohledem na stanovené podmínky a v souladu se vzorem uvedeným v příloze VIII, které navíc potvrzuje, že produkt opustil místo vykládky nebo alespoň že, pokud je mu známo, produkt nebyl následně naložen pro zpětný vývoz;

c) osvědčení o vykládce vydaného schválenou dozorčí společností, v souladu s pravidly stanovenými v příloze VI kapitole III, na základě vzoru uvedeného v příloze IX, které navíc potvrzuje, že produkt opustil místo vykládky nebo alespoň že, pokud je mu známo, produkt nebyl následně naložen pro zpětný vývoz;".

c) Odstavec 5 se zrušuje.

3. Vkládají se nové články 16a až 16f, které znějí:

"Článek 16a

1. Dozorčí společnost, která chce vydávat osvědčení podle čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c), musí být schválena příslušným orgánem členského státu, v němž má své sídlo.

2. Dozorčí společnost musí být schválena na svou žádost na období tří let, které lze prodloužit, pokud splňuje podmínky stanovené v příloze VI kapitole I. Schválení je platné ve všech členských státech.

3. Ve schválení se musí upřesnit, zda oprávnění vydávat osvědčení uvedená v čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) je platné v celém světě, nebo je omezeno na určitý počet třetích zemí.

Článek 16b

1. Dozorčí společnost musí jednat v souladu s pravidly stanovenými v příloze VI kapitole II bodu 1.

Jestliže není jedna nebo více podmínek stanovených výše uvedenými pravidly dodržena, členský stát, který dozorčí společnost schválil, pozastaví schválení na takové období, které je zapotřebí k nápravě situace.

2. Členský stát, který schválil dozorčí společnost, kontroluje její činnost a chování v souladu s podmínkami stanovenými v příloze VI kapitole II bodu 2.

Článek 16c

Členské státy, které schválily dozorčí společnosti, stanoví účinný režim sankcí pro případy, kdy dozorčí společnost vydala nepravdivá osvědčení.

Článek 16d

1. Členský stát, který schválil dozorčí společnost, jí neprodleně odebere schválení:

- pokud dozorčí společnost již nevyhovuje podmínkám pro schválení stanoveným v příloze VI kapitole I nebo

- pokud dozorčí společnost neustále vydávala nepravdivá osvědčení. V tomto případě se neuplatní sankce stanovená v čl. 16 písm. c).

2. Odebrání schválení bude buď úplné nebo omezené na některé části nebo činnosti dozorčí společnosti podle povahy zjištěných nedostatků.

3. Pokud členský stát odebere schválení dozorčí společnosti, která patří ke skupině společností, pozastaví členské státy, které schválily dozorčí společnost patřící ke stejné skupině, schválení těchto společností na období, které nepřesahuje tři měsíce, aby mohly provádět nezbytná šetření za účelem ověření, zda se u těchto dozorčích společností rovněž vyskytují nedostatky zjištěné na úrovni dozorčí společnosti, jejíž schválení bylo odebráno.

Pro účely předchozího pododstavce skupina společností zahrnuje všechny společnosti, jejichž kapitál je přímo nebo nepřímo držen z více než 50 % jednou jedinou mateřskou společností, jakož i samotnou mateřskou společnost.

Článek 16e

1. Členské státy oznámí schválení dozorčích společností Komisi.

2. Členský stát, který odebere nebo pozastaví schválení, neprodleně uvědomí ostatní členské státy a Komisi, přičemž uvede, pro jaké nedostatky bylo schválení odebráno nebo pozastaveno.

Oznámení členským státům se zasílá ústředním orgánům členských států, jejichž seznam je uveden v příloze X.

3. Komise pravidelně pro informaci zveřejní aktualizovaný seznam dozorčích společností schválených členskými státy.

Článek 16f

1. Osvědčení uvedená v čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c) vydaná po dni odebrání nebo pozastavení schválení nejsou platná.

2. Členské státy odmítají přijímat osvědčení uvedená v čl. 16 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. c), jestliže zjistí nesrovnalosti nebo chyby v osvědčeních. Pokud byla taková osvědčení vydána dozorčí společností schválenou jiným členským státem, členský stát, který zjistí nesrovnalosti, oznámí tyto skutečnosti členskému státu, jenž udělil schválení."

4. Článek 17 se nahrazuje tímto:

"Článek 17

Členské státy mohou osvobodit vývozce od předložení dokladu – rozdílného od přepravního dokladu – požadovaného podle článku 16 v případě vývozního prohlášení, které poskytuje nárok na náhradu, jejíž rozlišená část odpovídá částce, která nepřesahuje:

a) 2400 EUR, pokud je třetí země nebo území určení uvedeno v seznamu v příloze IV;

b) 12000 EUR, pokud není třetí země nebo území určení uvedeno v seznamu v příloze IV.

Pokud vývozce uměle rozdělí vývozní operaci s cílem vyhnout se povinnosti předložit doklad o příchodu na místo určení, nárok na vývozní náhradu zaniká a náhrada musí být vrácena s výjimkou případu, kdy vývozce předloží doklad požadovaný podle článku 16 pro dotyčné produkty."

5. V článku 49 se odstavec 9 nahrazuje tímto:

"9. Členské státy se mohou rozhodnout neposkytovat náhrady, pokud částka nepřesahuje 100 EUR na jedno vývozní prohlášení."

6. Doplňují se přílohy VI a X uvedené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 1. ledna 2003 s výhradou těchto odchylek:

a) Článek 1 bod 1 se použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

b) Článek 1 body 4 a 5 se použije na vývozní prohlášení přijatá po dni vstupu tohoto nařízení v platnost.

c) Pokud jde o dozorčí společnosti, které obdržely nejvýše tříleté schválení před 1. lednem 2003, ustanovení článku 16a a příloha VI kapitola I se poprvé použijí v okamžiku, kdy se toto schválení obnoví.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 11. července 2002.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21.

[2] Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 1.

[3] Úř. věst. C 314, 8.11.2001, s. 1.

[4] Úř. věst. L 102, 17.4.1999, s. 11.

[5] Úř. věst. L 308, 27.11.2001, s. 19.

[6] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1.

[7] Úř. věst. L 68, 12.3.2002, s. 11.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

"

PŘÍLOHA VI

Podmínky pro schválení a kontrolu dozorčích společností členskými státy

Kapitola I

Podmínky pro schválení

a) Dozorčí společnost musí mít právní způsobilost a musí být uvedena v rejstříku společností odpovědného členského státu.

b) Stanovy dozorčí společnosti musí stanovit, že jedním z jejích vyhlášených cílů je kontrola a dohled nad zemědělskými produkty na mezinárodní úrovni.

c) Dozorčí společnost musí mít mezinárodní rozsah, aby byla schopna provádět potvrzení celosvětově, a to buď, že bude přítomna v určitém počtu třetích zemí prostřednictvím dceřiných společností, nebo že její vlastní inspektoři, spadající pod nejbližší regionální kancelář nebo pod vnitrostátní kancelář ve Společenství, se účastní přímo vykládkových operací, nebo že tyto činnosti jsou zajištěny místními zástupci, kteří podléhají přiměřené kontrole ze strany dozorčí společnosti.

Více než jednu polovinu kapitálu dceřiných společností uvedených v předchozím odstavci musí držet dozorčí společnost. Jestliže však vnitrostátní právní předpisy v dotyčné zemi omezují zahraniční vlastnictví kapitálu nejvíce na 50 %, potom je pro potřeby předchozího pododstavce dostatečná skutečná kontrola dceřiné společnosti. Tato kontrola bude zajištěna vhodnými prostředky, jako je existence smlouvy o řízení, složení jejího představenstva a jejího vedení a podobná opatření.

d) Dozorčí společnost musí prokázat zkušenost v oblasti kontroly a dozoru nad zemědělskými a potravinářskými produkty. Tato zkušenost musí být potvrzena předložením průkazních skutečností, které se vztahují k inspekcím prováděným během uplynulých tří let nebo k inspekcím, které v současné době probíhají. Tyto reference musí obsahovat údaje o druhu prováděné kontroly (povaha, množství produktu, místo kontroly atd.) a názvy a adresy subjektů nebo úřadů, které mohou poskytnout informace o žadateli.

e) Dozorčí společnost musí splňovat podmínky stanovené v normě EN 45011 bodech 4.1.1, 4.1.2., 4.1.4., 4.2 písm. a) až p), 4.4, 4.5, 4.7, 4.8.1 písm. b) až f), 4.8.2, 4.9.1, 4.10, 5, 7, 9.4.

f) Finanční situace dozorčí společnosti (kapitál, obrat, atd.) musí být zdravá. Je třeba prokázat finanční spolehlivost a předložit výroční účetní závěrky za poslední tři roky včetně rozvahy, účtu zisků a ztrát a, pokud tak zákon vyžaduje, zprávu auditorů a zprávu členů správní rady.

g) Administrativní organizace dozorčí společnosti musí mít "jednotku pro interní audit", která bude pověřena pomáhat vnitrostátním orgánům v kontrolní a inspekční činnosti, kterou budou provádět ve schválených dozorčích společnostech.

Kapitola II

1. Závazky dozorčích společností, co se týče jejich činnosti

Schválené dozorčí společnosti musí stále vykazovat svou odpovědnost a odbornou způsobilost při vydávání osvědčení o příchodu na místo určení.

Schválené dozorčí společnosti musí během své činnosti vyhovovat těmto kritériím:

a) musí provádět všechny možné kontroly pro stanovení totožnosti a hmotnosti produktů zahrnutých do osvědčení;

b) vedení dozorčí společnosti musí náležitě a řádně dohlížet na kontroly prováděné zaměstnanci společnosti ve třetích zemích určení;

c) dozorčí společnosti musí zavést spis pro každé vydané osvědčení, v němž jsou zaznamenány důkazy o dozorčí práci prováděné na podporu závěrů uvedených v osvědčení (množstevní kontroly a prováděná ověření dokladů atd.). Spisy o vydaných osvědčeních se musí uchovávat pět let.

d) Schválené dozorčí společnosti musí nechat kontrolovat vykládkové operace svými řádně kvalifikovanými zaměstnanci nebo místními zástupci sídlícími nebo vykonávajícími činnost v zemích určení nebo tak, že pošlou své vlastní zaměstnance z místních úřadů nebo z vnitrostátního úřadu ve Společenství. Na činnost místních zástupců musí pravidelně dohlížet stálí zaměstnanci dozorčí společnosti, kteří jsou řádně kvalifikováni.

2. Kontrola činnosti dozorčích společností

2.1. Členské státy mají odpovědnost za ověřování správnosti a oprávněnosti funkcí souvisejících s potvrzením, které vykonávají dozorčí společnosti.

Před prodloužením období na tři roky vykonají vnitrostátní orgány inspekci v sídle dozorčí společnosti.

Kdykoli, když jsou oprávněné pochybnosti o kvalitě a přesnosti osvědčení vystavených danou dozorčí společností, vykoná příslušný orgán inspekci na místě v sídle společnosti, aby ověřil, že jsou pravidla uvedená v této příloze správně používána.

Členské státy během inspekce dozorčí společnosti věnují zvláštní pozornost pracovním metodám a operačním postupům používaným dozorčí společností při vykonávání jejích funkcí a namátkově prověřují spisy týkajících se osvědčení předložených platební agenturou při postupu výplaty náhrad.

Členské státy mohou využívat nezávislých externích auditorů s cílem provádět kontroly dozorčí společnosti v rámci postupu stanoveného v této příloze.

Členské státy mohou přijmout jakékoli jiné opatření, která považují za nezbytné pro zajištění přiměřené kontroly dozorčích společností.

2.2. Orgány členských států věnují zvláštní pozornost, když ověřují žádosti o vývozní náhrady podložené osvědčeními dozorčích společností, těmto hlediskům osvědčení:

a) vyžadují, aby vykonaná práce byla popsána v osvědčeních a ujišťují se, že popsaná práce byla dostatečná, aby podpořila závěry uvedené v osvědčení;

b) nechají vyšetřit všechny nesrovnalosti obsažené v předložených osvědčeních;

c) vyžadují, aby osvědčení byla vydána v přiměřené lhůtě v závislosti na případu.

Kapitola III

1. Osvědčení vydaná schválenými dozorčími společnostmi uvádějí nejen příslušné údaje nezbytné k identifikaci zboží a dotyčné zásilky, jakož i informace o dopravních prostředcích, dnech příchodu na místo určení a dnech vykládky, ale také popis prováděných kontrol a použitých metod při ověřování totožnosti a hmotnosti potvrzených produktů.

Kontroly a ověřování prováděná dozorčími společnostmi se musí konat v době vykládky a mohou probíhat během plnění dovozních celních formalit nebo poté. Avšak ve výjimečných řádně odůvodněných případech se mohou kontroly a ověřování před vydáním osvědčení konat do šesti měsíců ode dne, ve kterém bylo zboží vyloženo, přičemž se v osvědčení musí popsat kroky učiněné za účelem ověření skutečností.

2. Co se týče osvědčení o vykládce a dovozu (čl. 16 odst. 1 písm. b)), v osvědčení se rovněž uvádí ověření toho, že zboží bylo procleno za účelem jeho konečného dovozu. Toto ověření má za cíl stanovit nepopiratelnou spojitost mezi příslušným dovozním celním dokladem nebo postupem celního řízení a dotyčnou operací.

3. Schválené dozorčí společnosti jsou nezávislé na stranách podílejících se na zkoumané transakci. Zejména se ani dozorčí společnost, která provádí kontroly dané transakce, ani žádná dceřiná společnost, která patří ke stejné finanční skupině, nesmí zúčastnit operace jako vývozce, celní zástupce, přepravce, adresát, skladovatel nebo v jakékoli jiné pozici, která by pravděpodobně mohla vyvolat střet zájmů.“

PŘÍLOHA VII

Osvědčení o vykládce a dovozu uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. b)

+++++ TIFF +++++

PŘÍLOHA VIII

Podmínky, které mají být dodržovány úřady členských států usazenými ve třetích zemích při uplatňování čl. 16 odst. 2 písm. b)

1. Úřad rozhodne o vydání osvědčení o vykládce na základě jednoho nebo několika z těchto dokladů:

- dovozní celní doklady včetně počítačových výtisků, pokud jsou takové schváleny,

- vnitrostátní přístavní doklady a jiné doklady vydané úřadem,

- prohlášení kapitána nebo přepravní společnosti,

- ostatní osvědčení o přijetí předložená dovozcem,

2. Úřady členských států vydaly osvědčení o vykládce v souladu s touto formulací:

Tímto se potvrzuje, že …(popis zboží, množství a identifikace balení) bylo vyloženo … (místo vykládky/název města) dne … (datum vykládky).

Navíc se potvrzuje, že produkt opustil místo vykládky nebo alespoň, že, pokud je mu známo, produkt nebyl následně naložen pro zpětný vývoz.

Osvědčení se vydává na základě těchto dokladů:

(seznam předložených dokladů, na něž se úřad odvolává, aby mohl vydat osvědčení)

Datum a místo podpisu, podpis a razítko úřadu.

3. Úřad, která vydává osvědčení o vykládce, vede evidenci a spisy o všech vydaných osvědčeních, které uvádějí, na základě jakých průkazných dokladů byla osvědčení vydána.

PŘÍLOHA IX

Osvědčení o vykládce uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c)

+++++ TIFF +++++

PŘÍLOHA X

Seznam ústředních úřadů členských států, uvedených v čl. 16 písm. d)

Členský stát | Ústřední úřad |

Belgie | Bureau d’Intervention et de Restitution Belge (BIRB) Belgisch Interventie- en Restitutiebureau (BIRB) |

Francie | Commission interministérielle d’agrément (CIA) des sociétés de contrôle et de surveillance – Direction générale des douanes et droits indirects (DGDDI) |

Lucembursko | Ministère de l’Agriculture, de la Viticulture et du Développement rural |

Řecko | Ministère de l’Agriculture – OPEKEPE |

Španělsko | Ministerio de Agricultura, Pesca y Alimentación – Fondo Español de Garantía Agraria (FEGA) |

Portugalsko | Ministério da Agricultura, do Desenvolvimento Rural e das Pescas |

Itálie | Agenzia delle Dogane – Servizio Autonomo Interventi Settore Agricolo (SAISA) |

Dánsko | Ministeriet for Fødevarer, Landbrug og Fiskeri – Direktoratet for FødevareErhverv |

Irsko | Department of Agriculture and Food |

Spojené království | Rural Payment Agency (RPA) |

Německo | Bundesministerium der Finanzen – Hauptzollamt Hamburg-Jonas |

Nizozemsko | Ministerie van Landbouw, Natuurbeheer en Visserij |

Rakousko | Bundesministerium für Finanzen |

Finsko | Ministry of Agriculture and Forestry |

Švédsko | Swedish Board of Agriculture |

"

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU