2002/358/ES2002/358/ES: Rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2002 o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících

Rozhodnutí Rady

ze dne 25. dubna 2002

o schválení Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu jménem Evropského společenství a o společném plnění závazků z něj vyplývajících

(2002/358/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou a odst. 3 prvním pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Konečným cílem Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen "úmluva"), schválené jménem Společenství rozhodnutím Rady 94/69/ES ze dne 15. prosince 1993 o uzavření Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu [3], je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému narušení klimatického systému lidskou činností.

(2) Konference stran úmluvy došla na svém prvním zasedání k závěru, že závazek hospodářsky rozvinutých zemí usilovat, společně či jednotlivě, aby do roku 2000 byla dosažena úroveň emisí oxidu uhličitého a jiných skleníkových plynů, které nespadají pod kontrolu Montrealského protokolu k Úmluvě o ochraně ozónové vrstvy, z roku 1990 nepostačuje k dosažení dlouhodobého cíle úmluvy, kterým je zabránit nebezpečnému narušení klimatického systému lidskou činností. Konference se dále dohodla na zahájení procesu, který by prostřednictvím přijetí protokolu nebo jiného právního nástroje umožnil uskutečnění vhodných opatření pro období po roce 2000 [4].

(3) Výsledkem tohoto procesu bylo přijetí Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen "protokol") dne 11. prosince 1997 [5].

(4) Na svém čtvrtém zasedání rozhodla konference stran úmluvy o přijetí Akčního plánu z Buenos Aires za účelem dosažení shody na provádění klíčových prvků protokolu během šestého zasedání konference stran [6].

(5) Při pokračování šestého zasedání konference stran úmluvy v Bonnu ve dnech 19. až 27. července 2001 byly schváleny hlavní prvky provádění Akčního plánu z Buenos Aires [7].

(6) Na sedmém zasedání v Marrákeši ve dnech 29. října až 10. listopadu 2001 schválila konference stran konsensem řadu rozhodnutí o provádění Bonnských dohod [8].

(7) Protokol je v souladu s článkem 24 otevřen k ratifikaci, přijetí nebo schválení pro státy a regionální organizace hospodářské integrace, které jej podepsaly.

(8) V článku 4 umožňuje protokol smluvním stranám společné plnění závazků podle článku 3 v rámci regionální organizace hospodářské integrace a společně s ní.

(9) Při podpisu protokolu dne 29. dubna 1998 v New Yorku prohlásilo Společenství, že společně se svými členskými státy splní v souladu s článkem 4 závazky podle čl. 3 odst. 1 protokolu.

(10) Na základě svého rozhodnutí plnit závazky společně v souladu s článkem 4 Kjótského protokolu jsou Společenství a členské státy na základě odstavce 6 uvedeného článku a v souladu s čl. 24 odst. 2 protokolu společně odpovědné za plnění kvantifikovaného závazku Společenství na snížení emisí ve smyslu čl. 3 odst. 1 protokolu. V důsledku toho jsou členské státy v souladu s článkem 10 Smlouvy o založení Evropského společenství povinny, jednotlivě i společně, přijmout veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků, které jsou důsledkem činnosti orgánů Společenství, včetně kvantifikovaného závazku Společenství na snížení emisí vyplývajícího z protokolu, usnadňovat plnění tohoto závazku a zdržet se jakýchkoli opatření, jež by mohla ohrozit jeho plnění.

(11) Právní základ jakéhokoli dalšího rozhodnutí, kterým Společenství v budoucnu přijme závazky na snižování emisí, bude určen obsahem a účinkem daného rozhodnutí.

(12) V závěrech ze dne 16. června 1998 se Rada shodla na výši příspěvků jednotlivých členských států k plnění celkového závazku Společenství na snížení emisí [9]. Některé členské státy vyjádřily předpoklady, které mají vliv na hodnoty emisí výchozího roku a na společné a koordinované přístupy a opatření. Jednotlivé příspěvky členských států se liší, mimo jiné s ohledem na jejich očekávaný hospodářský růst, využívání energetických zdrojů a strukturu průmyslu. Rada se dále dohodla na zahrnutí podmínek dohody do rozhodnutí Rady o schválení protokolu Společenstvím. Podle čl. 4 odst. 2 protokolu je nutné, aby Společenství a jeho členské státy uvědomily sekretariát, zřízený článkem 8 úmluvy, o podmínkách takové dohody v den uložení svých listin o ratifikaci nebo schválení. Společenství a jeho členské státy jsou povinny přijmout opatření nezbytná, aby Společenství mohlo plnit své závazky vyplývající z protokolu, aniž je dotčena odpovědnost každého členského státu vůči Společenství a ostatním členským státům za plnění jeho vlastních závazků.

(13) Emise výchozího roku Společenství a jeho členských států nebudou stanoveny konečným způsobem, dokud protokol nevstoupí v platnost. Po konečném stanovení emisí výchozího roku a nejpozději před začátkem kontrolního období, stanoví Společenství a jeho členské státy tyto úrovně emisí v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého postupem podle článku 8 rozhodnutí Rady 93/389/EHS ze dne 24. června 1993 o mechanismu sledování emisí CO2 a jiných skleníkových plynů ve Společenství [10].

(14) Evropská rada na zasedání v Göteborgu ve dnech 15. a 16. června 2001 znovu potvrdila odhodlání Společenství a členských států k plnění závazků vyplývajících z protokolu a konstatovala, že Komise připraví do konce roku 2001 návrh ratifikace, který Společenství a jeho členským státům umožní splnit jejich povinnost včas ratifikovat protokol;

(15) Evropská rada na zasedání v Laekenu ve dnech 14. a 15. prosince 2001 potvrdila odhodlání Unie dodržet závazky vyplývající z Kjótského protokolu a potvrdila svou vůli, aby protokol vstoupil v platnost před konáním světového summitu o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu ve dnech 26. srpna až 4. září 2002.

(16) Opatření nezbytná k provádění tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [11],

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (dále jen "protokol"), podepsaný dne 29. dubna 1998 v New Yorku, se schvaluje jménem Evropského společenství.

Znění protokolu je obsaženo v příloze I.

Článek 2

Evropské společenství a jeho členské státy splní své závazky vyplývající z čl. 3 odst. 1 protokolu společně v souladu s článkem 4 protokolu a s plným ohledem na článek 10 Smlouvy o založení Evropského společenství.

Příloha II obsahuje kvantifikované závazky na omezení a snížení emisí přijaté Evropským společenstvím a jeho členskými státy pro účely stanovení úrovní emisí přidělených Společenství a jednotlivým členským státům pro první kontrolní období od roku 2008 do roku 2012.

Evropské společenství a jeho členské státy přijmou nezbytná opatření k dodržování úrovní emisí uvedených v příloze II a stanovených v souladu s článkem 3 tohoto rozhodnutí.

Článek 3

Nejpozději do 31. prosince 2006 a postupem podle čl. 4 odst. 2 tohoto rozhodnutí stanoví Komise emisní údaje v tunách ekvivalentu oxidu uhličitého pro výchozí rok pro Společenství i pro jednotlivé členské státy, jakmile budou konečným způsobem stanoveny úrovně emisí pro výchozí rok a na základě kvantifikovaných závazků na omezení a snížení emisí uvedených v příloze II, s ohledem na metodiku odhadování antropogenních emisí ze zdrojů a snížení z propadů ve smyslu čl. 5 odst. 2 protokolu a na způsoby výpočtu přiděleného množství podle čl. 3 odst. 7 a 8 protokolu.

Množství přidělené Evropskému společenství a každému členskému státu odpovídá úrovni emisí stanovené pro něj v souladu s tímto článkem.

Článek 4

1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 8 rozhodnutí 93/389/EHS.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 5

1. Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné k oznámení tohoto rozhodnutí jménem Evropského společenství sekretariátu Rámcové dohody OSN o změně klimatu v souladu s čl. 4 odst. 2 protokolu.

2. Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné v souladu s čl. 24 odst. 1 protokolu k uložení jménem Evropského společenství v den oznámení uvedeného v odstavci 1 u generálního tajemníka OSN listiny o schválení, aby Společenství vyjádřilo souhlas s tím, že je protokolem vázáno.

3. Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné k uložení prohlášení o způsobilosti obsažené v příloze III jménem Evropského společenství, v souladu s čl. 24 odst. 3 protokolu v den oznámení uvedeného v odstavci 1.

Článek 6

1. V souladu s čl. 4 odst. 2 protokolu uvědomí členské státy současně s uložením svých listin o jeho ratifikaci nebo schválení svým jménem sekretariát Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu o tomto rozhodnutí.

2. Členské státy usilují o přijetí opatření nezbytných, aby jejich listiny o ratifikaci nebo schválení byly uloženy současně s listinami Společenství a ostatních členských států, a to nejpozději do 1. června 2002.

3. Nejpozději do 1. dubna 2002 uvědomí členské státy Komisi o svých rozhodnutích o ratifikaci nebo schválení protokolu, nebo případně o předpokládaném dni splnění potřebných postupů. Komise určí ve spolupráci s členskými státy den pro společné uložení těchto listin o ratifikaci nebo schválení.

Článek 7

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Lucemburku dne 25. dubna 2002.

Za Radu

předseda

M. Rajoy Brey

[1] Úř. věst. C 75 E, 26. 3. 2002, s. 17.

[2] Stanovisko ze dne 6. února 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

[3] Úř. věst. L 33, 7.2.1994, s. 11.

[4] Rozhodnutí 1/CP.1 – "Berlínský mandát: Přezkoumání přiměřenosti čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) Úmluvy, včetně návrhů protokolu a rozhodnutí o následných opatřeních".

[5] Rozhodnutí 1/CP.3 – "Přijetí Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změnách klimatu".

[6] Rozhodnutí 1/CP.4 – "Akční plán z Buenos Aires".

[7] Rozhodnutí 5/CP.6 – "Provádění Akčního plánu z Buenos Aires".

[8] Rozhodnutí 2-24/CP.7 – "Marrákešské dohody".

[9] Dokument Rady Evropské unie 9702/98 ze dne 19. června 1998 o výsledcích jednání Rady o životním prostředí ze 16. – 17. června 1998, příloha 1.

[10] Úř. věst. L 167, 9.7.1993, s. 31. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím 1999/296/ES (Úř. věst. L 117, 5.5.1999, s. 35).

[11] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------