(ES) č. 1392/2001Nařízení Komise (ES) č. 1392/2001 ze dne 9. července 2001, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

Nařízení Komise (ES) č. 1392/2001

ze dne 9. července 2001,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3950/92, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3950/92 ze dne 28. prosince 1992, kterým se zavádí doplňková dávka v odvětví mléka a mléčných výrobků [1], naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 603/2001 [2], a zejména na článek 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Aby se zohlednila nová ustanovení nařízení (EHS) č. 3950/92, ve znění nařízení (ES) č. 1256/1999 [3], jakož i zkušenosti získané v průběhu let, je nezbytné pozměnit, popřípadě zjednodušit některá ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 536/93 ze dne 9. března 1993, kterým se stanoví prováděcí pravidla týkající se doplňkové dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků [4], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 1255/98 [5], jakož i některá ustanovení rozhodnutí Komise 93/673/ES ze dne 10. prosince 1993, kterým se stanoví paušální snížení záloh při zaúčtování zemědělských výdajů v případě nedodržení lhůty pro odevzdání ročního dotazníku o použití režimu doplňkových dávek v odvětví mléka a mléčných výrobků stanoveného nařízením Rady (EHS) č. 3950/92 [6]. S ohledem na nutnost provést tyto změny a z důvodu srozumitelnosti je nezbytné uvedené nařízení přepracovat a začlenit do něj ustanovení uvedeného rozhodnutí.

(2) Toto nařízení se za prvé týká doplňujících skutečností nezbytných pro konečné vypočtení dávky hrazené producentem, za druhé se týká opatření, jejichž účelem je zajistit úhradu dávky ve stanoveném termínu, a konečně pravidel kontroly určených k ověření správného postupu při výběru dávky.

(3) Proto je třeba stanovit vlastnosti mléka považované za reprezentativní, a zejména podmínky, za jakých se bere v úvahu obsah tuku při stanovení konečné bilance dodaných množství. Tento výpočet je založen na referenčním obsahu tuku, který, stejně jako individuální referenční množství, se kterým souvisí, musí odpovídat hodnotám stanoveným ke dni 31. března 2002. Musí být stanovena zvláštní ustanovení pro případ, že by se individuální množství dodávek zvýšilo nebo stanovilo převedením referenčního množství na přímý prodej. Získané zkušenosti ukazují, že je nutné stanovit velmi přesná pravidla pro producenty mléka, kteří se svojí činností začínají.

(4) Je nutné zdůraznit, že individuální opravy směrem dolů, ke kterým by mohlo dojít vzhledem k obsahu tuku v dodaném mléce, v žádném případě nemohou znamenat, že by se od úhrady dávky odečetlo jakékoliv množství, které překročí celkové zaručené množství v členském státě.

(5) Aby bylo zajištěno řádné fungování daného režimu, je na jedné straně nezbytné kontrolovat, zda údaje sdělované odběrateli nebo producenty jsou přesné a zda dlužné částky dávky jsou uhrazeny do 1. září, a na straně druhé je třeba zajistit, aby dávka zatížila producenty odpovědné za překročení národních referenčních množství. Za tímto účelem se jeví nezbytným zdůraznit roli členských států, pokud jde o kontrolní opatření a sankce, které musí stanovit s cílem zajistit řádný výběr dávky. Rovněž je nutné stanovit lhůtu a počet nezbytných kontrol, které v rámci určité lhůty umožní ověřit, zda všechny dotčené osoby dodržují tento režim. Proto je nezbytné stanovit sankce pro případné nedodržování těchto základních požadavků.

(6) Podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3950/92 odpovídá Komise za stanovení kritérií, podle kterých mohou prioritní kategorie producentů požadovat vrácení dávky, pokud členský stát nepovažuje za nutné provést na svém území celkové přerozdělení nevyužitých množství. Pouze v případě, že by tato kritéria nemohla být v určitém členském státě plně použita, lze tomuto členskému státu umožnit, aby po poradě s Komisí stanovil jiná kritéria.

(7) Podle nařízení (EHS) č. 3950/92 je odběratel hlavním činitelem odpovědným za správné provádění uvedeného režimu. Proto je nezbytně nutné, aby členské státy schválily odběratele působící na jejich území a aby byla stanovena pravidla pro případ, že by odběratelé nedodržovali toto nařízení.

(8) Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro mléko a mléčné výrobky,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 3950/92, pokud jde o výpočet dávky, její úhradu, kontrolní opatření a sdělování ze strany členských států.

KAPITOLA II

VÝPOČET DÁVKY

Článek 2

Definice a ekvivalence

1. Pro účely výpočtu doplňkové dávky stanovené v nařízení (EHS) č. 3950/92 se "množstvím mléka nebo ekvivalentu mléka uváděného na trh" v členském státě, ve smyslu čl. 2 odst. 1 uvedeného nařízení, rozumí veškeré množství mléka nebo ekvivalentu mléka, které je expedováno ze zemědělského podniku nacházejícího se na území tohoto členského státu.

2. Množství, která producenti předají ke smluvnímu ošetření nebo zpracování, se považují za dodávku.

V případě dodávky mléka plně nebo částečně odstředěného musí producent příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že při stanovení základu případné dávky se vzal v úvahu obsah tuku v tomto mléce. Pokud není schopen tuto skutečnost doložit, dotyčné mléko se za účelem výpočtu dávky považuje za plnotučné.

3. Pokud jde o uvádění na trh jiných mléčných výrobků, množství mléka použitá při výrobě stanoví členské státy. Za tímto účelem se použijí tyto ekvivalenční vzorce:

a) 1 kg smetany = 0,263 kg mléka x hmotnostní procento obsahu tuku ve smetaně;

b) 1 kg másla = 22,5 kg mléka;

c) v případě sýrů a ostatních mléčných výrobků mohou členské státy stanovit ekvivalenční vzorce zejména s přihlédnutím k obsahu sušiny a tuku v dotyčných druzích sýrů nebo jiných produktů, nebo mohou paušálně stanovit množství ekvivalentu mléka na základě počtu dojnic daného producenta a průměrné dojivosti krav, která je pro příslušné stádo reprezentativní.

Pokud producent může příslušnému orgánu uspokojivě prokázat množství skutečně použitá při výrobě dotyčných produktů, členský stát použije tato prokázaná množství místo výše uvedených ekvivalenčních vzorců.

4. Směrná cena použitelná pro výpočet dávky je cena platná v poslední den dotyčného dvanáctiměsíčního období.

Článek 3

Reprezentativní obsah tuku

1. Vlastnosti mléka, včetně obsahu tuku, uvedené v článku 11 nařízení (EHS) č. 3950/92, jsou vlastnosti související s individuálním referenčním množstvím, které je disponibilní ke dni 31. března 2002.

Pokud se po datu uvedeném v prvním pododstavci individuální referenční množství změní, použijí se odstavce 2 až 6 tohoto článku.

2. V případě přidělení dodatečných referenčních množství z vnitrostátní rezervy se reprezentativní obsah tuku v mléce nezmění.

3. Pokud se referenční množství pro dodávky stanoví nebo navýší na základě použití čl. 4 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3950/92, pak se reprezentativní obsah tuku odpovídající referenčnímu množství převedenému na dodávky stanoví ve výši 3,8 %.

Reprezentativní obsah tuku v referenčním množství dodávek se však nezmění, pokud producent předloží příslušnému orgánu uspokojivý doklad.

4. Pokud se použijí články 6 a 7 a čl. 8 písm. d) a e) nařízení (EHS) č. 3950/92, reprezentativní obsah tuku se převádí s referenčním množstvím, k němuž se vztahuje.

5. Pokud se použije čl. 8 písm. b) nebo čl. 8a písm. b) nařízení (EHS) č. 3950/92, celkový reprezentativní obsah tuku v přidělených nebo převedených referenčních množstvích musí zůstat nezměněn v poměru k celkovému reprezentativnímu obsahu tuku v postoupených množstvích. Za tímto účelem se množství mléka, které je disponibilní pro přerozdělení nebo převedení, může znovu vypočítat na základě stanoveného reprezentativního obsahu tuku nebo obráceně, reprezentativní obsah tuku se může znovu vypočítat na základě stanoveného množství mléka, které je k dispozici.

6. V případech uvedených v odst. 3 prvním pododstavci a v odstavcích 4 a 5 se výsledný reprezentativní obsah tuku rovná průměru počátečního a převedeného nebo přesunutého reprezentativního obsahu, váženého počátečním a převedeným nebo přesunutým referenčním množstvím.

7. V případě producentů, kteří disponují referenčním množstvím pocházejícím výhradně z vnitrostátní rezervy a kteří zahájili činnost po 1. dubnu 1992, reprezentativní obsah tuku v mléce znamená průměrný obsah tuku v mléce dodaném během prvních 12 měsíců jejich činnosti.

Pokud však reprezentativní obsah překročí průměrný vnitrostátní obsah tuku v mléce odebraném v členském státě během referenčního období prvních 12 měsíců jejich činnosti, použijí se tato ustanovení:

a) dotyční producenti nemohou využít záporné korekce uvedené v čl. 4 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení, pokud producenti neprokáží opak;

b) v případě, že se použijí články 6 a 7 a čl. 8 písm. b), d) a e) a čl. 8a písm. b) nařízení (EHS) č. 3950/92, reprezentativní obsah tuku v mléce související s převedeným referenčním množstvím se sníží na úroveň výše uvedeného vnitrostátního průměrného obsahu.

Článek 4

Porovnání obsahu tuku

1. Při vypracování konečného výkazu pro účely dávky uvedeného v článku 5 a určeného pro každého producenta se průměrný obsah tuku v mléce a/nebo v ekvivalentu mléka, které producent dodal, porovná s reprezentativním obsahem, kterým disponuje.

Pokud se zjistí kladná odchylka, dodané množství mléka nebo ekvivalentu mléka se navýší o 0,18 % na 0,1 gramu nadbytečného tuku na kilogram mléka.

Pokud se zjistí záporná odchylka, dodané množství mléka nebo ekvivalentu mléka se sníží o 0,18 % na 0,1 gramu chybějícího tuku na kilogram mléka.

Pokud je množství dodaného mléka vyjádřeno v litrech, hodnota úpravy 0,18 % na 0,1 gramu tuku se vynásobí koeficientem 0,971.

2. Jestliže množství mléka odebraného v členském státě je vyšší než množství upravené podle odstavce 1, dávka se platí z rozdílu mezi odebraným množstvím a referenčním množstvím pro dodávky, kterým daný členský stát disponuje.

Článek 5

Výkaz o dodávkách

1. Na konci každého období uvedeného v článku 1 nařízení (EHS) č. 3950/92 vypracuje odběratel pro každého producenta výkaz, v němž minimálně uvede množství a obsah tuku v mléce a/nebo ekvivalentu mléka, které mu daný producent během uvedeného období dodal.

V případě přestupných let se množství mléka nebo ekvivalentu mléka sníží o jednu šedesátinu množství dodaných během měsíce února a března.

2. Do 15. května každého roku předá odběratel příslušnému orgánu členského státu souhrnnou zprávu o všech výkazech producentů, v níž minimálně uvede celkové množství a průměrný obsah tuku v mléce a/nebo ekvivalentu mléka, které mu bylo dodáno, a na základě případného rozhodnutí členského státu rovněž uvede u každého producenta referenční množství a reprezentativní obsah tuku na producenta, množství upravené podle čl. 4 odst. 1, součet individuálních referenčních množství a upravených množství, jakož i průměrný reprezentativní obsah tuku, kterým dotyční producenti disponují.

Odběratel případně uvede, že během dotyčného období neobdržel žádné dodávky.

3. S výjimkou případu vyšší moci náležitě ověřeného příslušným orgánem, pokud odběratel nedodrží lhůtu uvedenou v odstavci 2, musí za každý kalendářní den zpoždění uhradit částku rovnající se splatné dávce za to, že množství mléka a ekvivalentu mléka, které mu dodali producenti, překročil o 0,01 %. Pokud v důsledku chybějícího prohlášení nejsou tato množství známa, příslušný orgán je může odhadnout. Tato částka nesmí být nižší než 100 EUR nebo vyšší než 100000 EUR.

4. Pokud není prohlášení podáno do 1. července, použijí se sankce stanovené v čl. 13 odst. 3, a to po uplynutí lhůty 30 dnů od doby, kdy členský stát poslal upomínku, s výjimkou případů uvedených v odst. 4 druhém pododstavci uvedeného článku. Odstavec 3 tohoto článku se použije i během upomínkové lhůty.

Článek 6

Prohlášení o přímém prodeji

1. V případě přímého prodeje vypracuje producent na konci každého období uvedeného v článku 1 nařízení (EHS) č. 3950/92 prohlášení, v němž uvede množství mléka a/nebo jiných mléčných výrobků rozepsaná podle jednotlivých produktů, která byla prodána přímo spotřebitelům a/nebo velkoobchodníkům, podnikům zabývajícím se zráním sýrů nebo maloobchodníkům.

V případě přestupných let se množství mléka nebo ekvivalentu mléčka sníží o jednu šedesátinu množství prodaných formou přímého prodeje během měsíce února a března, nebo o jednu tři sta šedesátišestinu množství prodaných formou přímého prodeje během dotyčného dvanáctiměsíčního období.

2. Producent předloží své prohlášení příslušnému orgánu členského státu do 15. května každého roku.

Členský stát může stanovit, že producent disponující referenčním množstvím pro přímý prodej musí v uvedeném prohlášení případně uvést, že během dotyčného období neprodal žádné mléko.

3. Producent, který nedodrží lhůtu uvedenou v odstavci 2, musí za každý kalendářní den zpoždění uhradit částku rovnající se splatné dávce za překročení ve výši 0,01 % referenčního množství pro přímý prodej, kterým disponuje. Tato částka však nesmí být nižší než 100 EUR nebo vyšší než 1000 EUR.

Pokud producent uvedené referenční množství překročil a tím současně došlo k překročení národního referenčního množství pro přímý prodej, je povinen uhradit rovněž dávku za celkové překročené množství a nemůže využít případného rozdělování nepoužitých referenčních množství podle čl. 2 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EHS) č. 3950/92.

Pokud producent předloží nesprávné prohlášení, členský stát mu vyměří splatnou částku úměrnou množství dotyčného mléka a závažnosti nesrovnalosti, maximálně ve výši teoretické dávky použitelné pro množství mléka vyplývající z provedené opravy.

4. Pokud není prohlášení podáno do 1. července, použijí se pro referenční množství pro přímý prodej dotyčného producenta ustanovení čl. 5 druhého pododstavce nařízení (EHS) č. 3950/92 po uplynutí 30 dnů od data upomínky odeslané členským státem. Odstavec 3 první pododstavec tohoto článku se použije i nadále během upomínkové lhůty.

5. Sankce uvedené v odstavcích 3 a 4 se neukládají, pokud členský stát uzná, že jde o případ vyšší moci, že nesrovnalosti nebyly způsobeny úmyslně nebo hrubou nedbalostí a že jejich dopad na fungování daného režimu nebo účinnost kontrol je minimální.

KAPITOLA III

ÚHRADA DÁVKY

Článek 7

Oznámení dávky

Příslušný orgán oznámí nebo potvrdí odběrateli nebo v případě přímého prodeje producentovi výši splatné dávky a to poté, co přerozdělil, případně nepřerozdělil nepoužitá referenční množství, podle rozhodnutí členského státu v jejich celkovém objemu nebo jejich část, buď přímo dotyčným producentům, nebo popřípadě odběratelům, aby je následně rozdělili mezi dotyčné producenty.

Článek 8

Lhůta splatnosti

1. Odběratel, nebo v případě přímého prodeje producent, který je poplatníkem dávky, uhradí do 1. září každého roku příslušnému orgánu dlužnou částku podle pravidel stanovených členským státem.

2. V případě nedodržení lhůty splatnosti se dlužné částky ročně zvyšují o úrok s tříměsíční úrokovou sazbou platnou k 1. září každého roku, stanovenou pro každý členský stát podle přílohy II tohoto nařízení a zvýšenou o jeden procentní bod.

Úroky uvedené v prvním pododstavci se připisují na účet záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF).

3. Členské státy přijmou doplňková opatření, aby zajistily, že dlužná dávka bude uhrazena Společenství ve lhůtě stanovené podle čl. 7 odst. 1 nařízení Komise (ES) č. 296/96 [7].

4. Pokud ze souboru dokladů uvedených v čl. 3 odst. 5 nařízení (ES) č. 296/96 a předávaných členskými státy každý měsíc Komisi vyplývá, že uvedená lhůta nebyla dodržena, provede Komise na základě účetní evidence zemědělských výdajů snížení záloh úměrně dlužné částce nebo odhadu této částky.

Článek 9

Kritéria pro rozdělení přeplatku dávky

1. Členské státy případně stanoví prioritní kategorie producentů podle čl. 2 odst. 4 nařízení (EHS) č. 3950/92 na základě jednoho nebo více objektivních kritérií v tomto pořadí důležitosti:

a) formální uznání ze strany příslušného orgánu členského státu, že dávka byla zcela nebo částečně vybrána neoprávněně;

b) zeměpisná poloha zemědělského podniku, a zejména horské oblasti uvedené v článku 18 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [8];

c) maximální intenzita chovu v zemědělském podniku pro účely extenzívní živočišné výroby;

d) výše překročení individuálního referenčního množství;

e) referenční množství, kterým producent disponuje.

2. Pokud se na základě použití kritérií stanovených v odstavci 1 nevyčerpají finanční prostředky disponibilní pro dané období, členský stát může po poradě s Komisí stanovit jiná objektivní kritéria.

KAPITOLA IV

VNITROSTÁTNÍ REZERVA

Článek 10

Začlenění do vnitrostátní rezervy

Referenční množství, která nejsou přidělena jednotlivcům nebo která již jednotlivci nemají přidělena, se začlení do vnitrostátní rezervy uvedené v článku 5 nařízení (EHS) č. 3950/92. Referenční množství pro dodávky a pro přímý prodej se evidují odděleně.

KAPITOLA V

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 11

Kontroly prováděné členskými státy

1. Členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění toho, aby dávka za množství mléka a ekvivalentu mléka, která se uvedou na trh a překročí některé z množství uvedených v článku 3 nařízení (EHS) č. 3950/92, byla správně vybrána a aby v případě dodávek byla vyměřena dotyčným producentům.

2. Členské státy přijmou doplňková opatření s cílem:

a) kontrolovat případy, kdy došlo k úplnému nebo částečnému ukončení produkce mléka a/nebo zřeknutí se referenčních množství podle čl. 8 písm. a) nařízení (EHS) č. 3950/92, pokud se použijí odpovídající ustanovení;

b) zajistit, aby zúčastněné osoby byly informovány o trestních nebo správních sankcích, které jim hrozí v případě, že nedodrží ustanovení nařízení (EHS) č. 3950/92 a tohoto nařízení.

3. Členský stát fyzicky ověří správnost účetní evidence množství mléka a ekvivalentu mléka uvedená na trh a za tímto účelem provádí kontrolu přepravy mléka během sběru v zemědělských podnicích a na místě zejména kontroluje:

a) u odběratelů výkazy nebo prohlášení uvedená v čl. 5 odst. 2, věrohodnost evidence zásob a dodávek podle čl. 14 odst. 2 a 3 na základě obchodních a jiných dokladů, které prokáží způsob využití odebraného mléka a ekvivalentu mléka;

b) u producentů, kteří se zabývají přímým prodejem, věrohodnost prohlášení uvedeného v čl. 6 odst. 1 a evidence zásob podle čl. 14 odst. 5.

Článek 12

Počet a četnost kontrol

1. Kontroly uvedené v čl. 11 odst. 3 organizuje členský stát na základě analýzy rizika, která zejména bere v úvahu prohlášení o nulové činnosti a nepředložení výkazů uvedených v čl. 5 odst. 2 a čl. 6 odst. 2.

2. U každého období uvedeného v článku 1 nařízení (EHS) č. 3950/92 musí být kontroly ukončeny nejpozději 21 měsíců po skončení dotyčného období. Tyto kontroly se musí týkat nejméně:

a) 40 % množství mléka vykázaného za dotyčné období, v případě čl. 11 odst. 3 písm. a);

b) 5 % počtu dotyčných producentů, v případě čl. 11 odst. 3 písm. b).

Kontrola se považuje za ukončenou v okamžiku, kdy je k dispozici odpovídající kontrolní zpráva.

Každý odběratel musí být zkontrolován minimálně jednou za pět let.

Článek 13

Schválení odběratele

1. Aby odběratel mohl působit na území členského státu, musí jej tento členský stát schválit.

2. Aniž jsou dotčena přísnější pravidla stanovená dotyčným členským státem, schválení se udělí pouze odběrateli, který:

a) doloží svůj statut obchodníka podle vnitrostátních předpisů;

b) v dotyčném členském státě disponuje prostorami, v kterých si příslušný orgán může prohlédnout evidenci zásob, soupisy a jiné doklady uvedené v čl. 14 odst. 2;

c) se zaváže, že bude neustále aktualizovat evidenci zásob, soupisy a jiné doklady uvedené v čl. 14 odst. 2;

d) se zaváže, že alespoň jednou do roka předá příslušnému orgánu dotyčného členského státu výkazy nebo prohlášení uvedené v čl. 5 odst. 2.

3. Aniž jsou dotčeny sankce, které stanovil nebo stanoví dotyčný členský stát, schválení se odejme, pokud přestanou být plněny podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a b). Jestliže se zjistí, že odběratel odevzdal nepřesný výkaz či prohlášení nebo že nedodržel závazek uvedený v odst. 2 písm. c) nebo opakovaně nesplnil jinou povinnost stanovenou v nařízení (EHS) č. 3950/92, v tomto nařízení nebo v příslušných vnitrostátních právních předpisech, členský stát schválení odejme nebo uloží povinnost uhradit částku úměrnou objemu dotyčného mléka a závažnosti nesrovnalosti.

4. Na žádost odběratele může být schválení obnoveno nejdříve za šest měsíců, pokud nová hloubková kontrola přinese uspokojivé výsledky.

Sankce uvedené v odstavci 3 se neuloží, pokud členský stát zjistí, že jde o případ vyšší moci, že nesrovnalosti nebyly způsobeny úmyslně nebo hrubou nedbalostí a že jejich dopad na fungování daného režimu nebo účinnost kontrol je minimální.

Článek 14

Povinnosti odběratele a producenta

1. Producent se musí přesvědčit o tom, že odběratel, jemuž dodává, je schválen. Členské státy mohou stanovit sankce v případě dodávek neschváleným odběratelům.

2. Po dobu minimálně tří let od konce roku, kdy byly dokumenty vyhotoveny, ponechá odběratel k dispozici příslušnému orgánu členského státu evidenci zásob za dvanáctiměsíční období s uvedením jména a adresy každého producenta, údajů stanovených v čl. 5 odst. 2 a zapisovaných každý měsíc nebo jednou za čtyři týdny v případě dodaných množství a jednou za rok v případě ostatních údajů, jakož i obchodní doklady, korespondenci a další doplňující údaje uvedené v nařízení Rady (EHS) č. 4045/89 [9], které umožní kontrolu této evidence zásob.

3. V rámci režimu doplňkové dávky je odběratel odpovědný za vedení evidence celkových množství mléka a/nebo jiných mléčných výrobků, které mu byly dodány; po dobu minimálně tří let od konce roku, kdy byly dokumenty vyhotoveny, odběratel ponechá za tímto účelem k dispozici příslušnému orgánu seznam odběratelů a podniků, které se zabývají ošetřením nebo zpracováním mléka nebo jiných mléčných výrobků a které mu dodaly mléko nebo jiné mléčné výrobky, a množství dodané měsíčně každým dodavatelem.

4. Při sběru mléka v zemědělských podnicích se k mléku a/nebo ostatním mléčným výrobkům přiloží doklad, který umožní dodávku identifikovat. Odběratel dále uchová potvrzení o jednotlivých dodávkách po dobu minimálně tří let od konce roku, v němž byla potvrzení vyhotovena.

5. Po dobu minimálně tří let od konce roku, kdy byly dokumenty vyhotoveny, ponechá producent, který používá formu přímého prodeje, k dispozici příslušnému orgánu členského státu jednak evidenci zásob za dvanáctiměsíčního období, v které jsou podle jednotlivých měsíců a produktů rozepsána množství mléka a/nebo mléčných výrobků prodaných přímo spotřebitelům a/nebo velkoobchodníkům, podnikům zabývajícím se zráním sýrů nebo maloobchodníkům, jednak evidenci zvířat používaných v zemědělském podniku k produkci mléka v souladu s článkem 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 [10] a rovněž doklady, podle kterých je možné evidenci zásob zkontrolovat.

KAPITOLA VI

SDĚLOVÁNÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 15

Sdělování

1. Členské státy sdělí Komisi:

a) opatření přijatá k provádění nařízení (EHS) č. 3950/92 a tohoto nařízení, jakož i jejich případných změn v měsíci, který následuje po jejich přijetí;

b) své náležitě zdůvodněné rozhodnutí v případě použití čl. 6 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3950/92;

c) do 1. března každého roku množství převedená podle čl. 4 odst. 2 druhého pododstavce nařízení (EHS) č. 3950/92;

d) výsledky a informace nezbytné pro posouzení opatření prováděných podle čl. 8 písm. a) a b) nařízení (EHS) č. 3950/92;

e) do 1. září každého roku řádně vyplněný dotazník, jehož vzor je uveden v příloze I;

f) metodu nebo metody použité v rámci tohoto nařízení pro měření hmotnosti, případně pro převedení objemu na hmotnost, důvody pro použité koeficienty a přesně vymezené okolnosti, za jakých lze tyto koeficienty použít, a dále jejich případné pozdější změny.

2. Pokud nejsou dodržena ustanovení týkající se dotazníku uvedeného v odst. 1 písm. e), provede Komise podle článku 14 nařízení Rady (ES) č. 2040/2000 [11] na základě účetní evidence zemědělských výdajů dotyčných členských států paušální snížení záloh. Tato částka se rovná procentu dlužné dávky za teoretické překročení celkového referenčního množství a vypočítá se tímto způsobem:

a) jestliže dotazník není odevzdán ke dni 1. září nebo pokud chybí podstatné údaje pro výpočet dávky, činí procentuální částka 0,01 % za každý týden zpoždění;

b) jestliže se zjistí, že celkový objem dodaných nebo přímo prodaných množství, sdělených v aktualizovaných zprávách uvedených v odstavci 3, se odchyluje o více než 10 % od údajů uvedených v první odpovědi na dotazník, činí procento 0,1 %.

3. V případě změny v údajích v dotazníku uvedeném v odst. 1 písm. e), zejména v důsledku kontrol stanovených v článku 11 tohoto nařízení, sdělí se aktualizované znění dotazníku Komisi vždy před začátkem měsíců prosince, března, června a září každého roku.

Článek 16

Zrušující ustanovení

1. Zrušují se nařízení (EHS) č. 536/93 a rozhodnutí 93/673/ES.

2. Odkazy na nařízení (EHS) č. 536/93 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou uvedenou v příloze III.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 31. března 2002.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. července 2001.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 405, 31.12.1992, s. 1.

[2] Úř. věst. L 89, 29.3.2001, s. 18.

[3] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 73.

[4] Úř. věst. L 57, 10.3.1993, s. 12.

[5] Úř. věst. L 173, 18.6.1998, s. 14.

[6] Úř. věst. L 310, 14.12.1993, s. 44.

[7] Úř. věst. L 39, 17.2.1996, s. 5.

[8] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

[9] Úř. věst. L 388, 30.12.1989, s. 18.

[10] Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.

[11] Úř. věst. L 244, 29.9.2000, s. 27.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Toto nařízení | Nařízení (EHS) č. 536/93 |

Článek 1: Předmět a oblast použití | – |

Článek 2: Definice a ekvivalence | Článek 1 |

Článek 3: Reprezentativní obsah tuku | Čl. 2 odst. 1 |

Článek 4: Porovnání obsahu tuku | Čl. 2 odst. 2 |

Článek 5: Výkaz o dodávkách | Čl. 3 odst. 1 a 2 |

Článek 6: Prohlášení o přímém prodeji | Čl. 4 odst. 1 a 2 |

Článek 7: Oznámení dávky | Čl. 3 odst. 3 a čl. 4 odst. 3 |

Článek 8: Lhůta splatnosti | Čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 4 a čl. 5 odst. 2 |

Článek 9: Kritéria pro rozdělení přeplatku dávky | Čl. 5 odst. 1 |

Článek 10: Začlenění do vnitrostátní rezervy | Článek 6 |

Článek 11: Kontroly prováděné členskými státy | Čl. 7 odst. 1, 2 a 3 |

Článek 12: Počet a četnost kontrol | Čl. 7 odst. 3 |

Článek 13: Schválení odběratele | Čl. 7 odst. 1 písm. a) |

Článek 14: Povinnosti odběratele a producenta | Čl. 7 odst. 1 písm. b), c), d), e) a f) |

Článek 15: Sdělování | Článek 8 |

Článek 16: Zrušující ustanovení | Článek 9 |

Článek 17: Vstup v platnost | – |

Příloha I: Roční dotazník | Příloha |

Příloha II: Referenční úrokové sazby | – |

Příloha III: Srovnávací tabulka | – |

--------------------------------------------------