(ES) č. 2603/2000Nařízení Rady (ES) č. 2603/2000 ze dne 27. listopadu 2000, kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a konečné vybrání prozatímního cla uloženého na dovozy některých polyetyléntereftalátů z Indie, Malajsie a Thajska a ukončuje antisubvenční řízení týkající se dovozů některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indonésie, Korejské republiky a Tchaj-wanu

Nařízení Rady (ES) č. 2603/2000

ze dne 27. listopadu 2000,

kterým se ukládá konečné vyrovnávací clo a konečné vybrání prozatímního cla uloženého na dovozy některých polyetyléntereftalátů z Indie, Malajsie a Thajska a ukončuje antisubvenční řízení týkající se dovozů některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indonésie, Korejské republiky a Tchaj-wanu

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2026/97 ze dne 6. října 1997 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na články 14 a 15 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1) Nařízením Komise (ES) č. 1741/2000 [2] ("prozatímní nařízení") byla uložena prozatímní vyrovnávací cla na dovozy některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indie, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska do Společenství.

(2) V důsledku souběžného antidumpingového šetření byla podle nařízení Komise (ES) č. 1742/2000 [3] uložena prozatímní antidumpingová cla na dovozy některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indie, Indonésie, Malajsie, Korejské republiky, Tchaj-wanu a Thajska do Společenství.

(3) Připomíná se, že šetření o subvencování a újmě zahrnovalo dobu od 1. října 1998 do 30. září 1999 ("doba šetření"). Zkoumání trendů významných pro analýzu újmy zahrnovalo dobu od 1. ledna 1996 do konce doby této analýzy.

B. NÁSLEDNÝ POSTUP

(4) Po oznámení základních skutečností a faktorů, na jejichž základě bylo rozhodnuto uložit prozatímní opatření, předložilo několik dotčených stran své písemné připomínky. Podle čl. 11 odst. 5 nařízení (ES) č. 2026/97 ("základní nařízení") byla všem dotčeným stranám, které o to požádaly, poskytnuta možnost slyšení před Komisí.

(5) Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za potřebné pro své konečné závěry.

(6) Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a faktorech, na jejichž základě je zamýšleno doporučit uložení konečných vyrovnávacích cel a konečné vybrání částek zajištěných formou prozatímního cla.

Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, ve které mohou po tomto oznámení učinit svá prohlášení.

(7) Ústní a písemné připomínky předložené dotčenými stranami byly posouzeny a ty, které byly uznány za správné, byly vzaty v úvahu pro konečné závěry.

(8) Po projednání prozatímních závěrů na základě informací shromážděných od té doby dospěla Komise k názoru, že hlavní závěry uvedené v prozatímním nařízení mají být potvrzeny.

C. DOTYČNÝ VÝROBEK A PODOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(9) Prozatímní nařízení popisuje dotyčný výrobek jako polyetyléntereftalát ("PET") s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle DIN (Deutsche Industrienorm) 53728 a kódu KN 39076020 a ex39076080 (kód Taric 3907608010). Protože nebyly obdrženy žádné nové poznatky týkající se této definice, potvrzují se prozatímní závěry ohledně dotyčného výrobku.

2. Podobné výrobky

(10) V bodu 16 odůvodnění prozatímního nařízení je konstatováno, že PET vyrobený průmyslem Společenství a prodávaný na trhu Společenství, jakož i PET vyrobený v uvedených zemích a vyvážený do Společenství jsou podobné výrobky, protože mezi základními fyzikálními a technickými vlastnostmi a způsoby použití jednotlivých existujících druhů PET není žádných rozdílů. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové poznatky, prozatímní závěry o podobných výrobcích se potvrzují.

D. SUBVENCE

(11) Závěry uvedené v prozatímním nařízení o subvencích podléhajících vyrovnávacím opatřením, které získávají vyvážející výrobci, se potvrzují s konečnou platností, není-li v tomto dokumentu výslovně uvedeno jinak.

I. INDIE

Všeobecné otázky

1. Zahájení

(12) Indická vláda tvrdí, že Komise zahájila toto šetření v rozporu s článkem 10 základního nařízení a čl. 11 odst. 2 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen "dohoda SCM"). Indická vláda tvrdí, že informace týkající se subvencování újmy, obsažené ve stížnosti, jsou nepřesné a neúplné a nejsou dostatečným důkazem pro zahájení tohoto šetření.

(13) V odpovědi na tuto námitku bylo konstatováno, že uvedená stížnost obsahuje dostatečný důkaz o subvencování i újmě ve smyslu čl. 10 odst. 2 základního nařízení a čl. 11 odst. 2 dohody SCM. Stížnost obsahuje informace o subvencování, újmě a příčinách, které jsou stěžovateli přiměřeně dostupné. Pokud jde o subvencování, je třeba připomenout také to, že většina programů dostupných v Indii již byla prozkoumána a vyrovnána vyrovnávacími opatřeními v předchozích šetřeních týkajících se dovozů z Indie, např. polyetyléntereftalátového filmu, plochých válcovaných ocelových výrobků apod. Fakta uvedená ve stížnosti byla prozkoumána Komisí z hlediska jejich přesnosti a přiměřenosti podle čl. 10 odst. 3 základního nařízení a byla shledána opravňujícími k zahájení šetření. Tuto námitku tudíž nelze přijmout.

2. Oznámení o zahájení

(14) Indická vláda tvrdí, že oznámení o zahájení [4] nesplňuje kritéria čl. 22 odst. 2 dohody SCM, protože neobsahuje informace o základu pro tvrzení o subvencování ani shrnutí faktorů, na kterých je založeno tvrzení újmě.

(15) Ustanovení čl. 22 odst. 2 dohody SCM říká, že veřejné oznámení o šetření musí obsahovat přiměřenou informaci, mezi jiným popis praxe subvencování a shrnutí faktorů, na nichž je tvrzení o újmě založeno. Pokud jde o tvrzení o subvencování, v oznámení o zahájení bylo uvedeno: "Bylo vysloveno tvrzení, že indičtí výrobci dotyčného výrobku obdrželi řadu subvencí poskytnutých indickou vládou. Těmito subvencemi jsou osvobození od daně z příjmu, dovoz surovin a investičního zboží bez zaplacení dovozních cel a příspěvky pro vývozně zaměřené společnosti a společnosti umístěné v zónách pro průmyslovou výrobu na vývoz" a "Tvrdí se, že výše uvedená opatření jsou subvencemi, protože představují finanční příspěvek od indické vlády a udělují příjemcům, tj. vývozcům PET, výhodu. Údajně mají být podmíněna vývozními výsledky a jsou tudíž zvláštní a podléhají vyrovnávacím opatřením". Pokud jde o tvrzení o újmě, v oznámení o zahájení bylo konstatováno, že "Stěžovatel předložil doklady o tom, že dovozy dotyčných výrobků z Indie, Indonésie, Korejské republiky, Malajsie, Tchaj-wanu a Thajska se celkově zvýšily, jak absolutně, tak jako tržní podíl" a dále, že "Bylo předloženo tvrzení, že objemy a ceny dovezených dotyčných výrobků měly kromě jiných důsledků negativní účinek na tržní podíl a na úroveň cen účtovaných výrobci ve Společenství, což vedlo k podstatnému nepříznivému vlivu na celkové výsledky a finanční situaci průmyslu Společenství".

Výše uvedený text představuje přiměřené shrnutí tvrzení o subvenci a újmě.

Subvence

1. Opatření Duty Entitlement Passbook (DEPB)

a) Opatření DEPB před vývozem

(16) Indická vláda prohlašuje, že opatření DEPB před vývozem bylo dne 1. dubna 2000 zrušeno. Proto v rámci tohoto programu nemají být ukládána žádná vyrovnávací cla, protože ukládání cla by bylo v rozporu s článkem 15 základního nařízení.

(17) Po oznámení předložila indická vláda doklady o tom, že tento program skutečně skončil a již nebude poskytovat vyvážejícím výrobcům v Indii výhody. Tato námitka je proto přijata a tato výhoda je z výpočtu výše subvencí vyloučena. Protože tento program již není vyrovnáván, není nutné zabývat se dalšími námitkami, které vznesly ve vztahu k tomuto programu dotčené strany.

b) Opatření DEPB poskytované po vývozu

(18) Indická vláda prohlašuje, že Komise udělala při hodnocení uplatnitelnosti vyrovnávacích opatření na toto opatření evidentní chybu. Komise zejména dospěla k nesprávnému závěru, že indická vláda neuplatňuje žádný ověřovací systém, který by ověřoval, které vstupy se spotřebovávají ve výrobním procesu a zda je tento systém uplatňován efektivně. Dále tvrdí, že hodnocení výhod v rámci tohoto opatření Komisí je nepřesné, protože za subvenci lze podle článku 2 základního nařízení považovat pouze navrácení přeplatku cla.

(19) Komise použila následující metodu ke zjištění, zda opatření DEPB po vývozu představuje subvenci podléhající vyrovnávacím opatřením, resp. i k výpočtu výše zvýhodnění. Podle čl. 2 odst. 1 písm. a) bod ii) základního nařízení se usuzuje, že tento systém představuje finanční příspěvek indické vlády, protože jinak splatný státní příjem (tj. dovozní clo na dovoz) se nevybírá. Výhodu má také příjemce, protože vyvážející výrobci nemusí platit obvyklá dovozní cla.

(20) Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. a) bod ii) základního nařízení však z tohoto všeobecného pravidla vyjímají mj. opatření navracení cla a opatření prosté výměny v systému navracení cla, která odpovídají přísným pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), v příloze II (definice a pravidla pro navracení cla) a v příloze III (definice a pravidla pro opatření prosté výměny v systému navracení) uvedeného nařízení.

(21) Analýza ukázala, že opatření DEPB po vývozu není opatřením navracení cla ani opatřením prosté výměny v systému navracení cla. V šetřeném režimu není zabudována povinnost dovážet pouze zboží, které je spotřebováváno v procesu výroby vyváženého zboží (příloha II základního nařízení). Dále se neuplatňuje žádný vhodný ověřovací systém ke kontrole toho, zda dovozy jsou skutečně spotřebovávány ve výrobním procesu. Není to ani opatření prosté výměny v systému navracení cla, protože dovezené zboží nemusí mít stejnou kvalitu a stejné vlastnosti, jaké mají vstupy z domácích zdrojů, které byly použity k výrobě na vývoz (příloha III základního nařízení). Konečně, vyvážející výrobci mohou požívat výhod DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupy dovážejí. Vývozce požívá výhodu prostě vyvážením zboží, aniž by musel prokazovat, že kterýkoli vkládaný materiál byl skutečně dovezen; tudíž vyvážející výrobci, kteří si opatřují všechny své vstupy na domácím trhu a nedovážejí zboží, které lze použít jako vstupy, mají přesto nárok na výhody DEPB. Proto DEPB po vývozu neodpovídají žádnému z ustanovení příloh I až III. Vzhledem k tomu, že tuto výjimku z definice subvence uvedené v článku 2 zde nelze uplatnit, výhoda podléhající vyrovnávacím opatřením proto představuje prominutí celkových obvyklé splatných dovozních cel na veškeré dovozy.

(22) Z výše uvedeného jasně vyplývá, že nadměrné promíjení dovozních cel je základem pro výpočet výše zvýhodnění pouze v případě systému navracení cla a opatření prosté výměny v systému navracení cla uplatňovaných v dobré víře. Protože je zjištěno, že DEPB po vývozu nespadají do některé z těchto dvou kategorií, výhodu představuje úplné prominutí dovozních cel, nikoli jakékoliv domnělé nadměrné prominutí.

(23) Pokud jde o ověřovací systém, tento argument se týká otázky, zda DEPB po vývozu lze považovat za opatření navracení cla nebo za opatření prosté výměny v systému navracení cla. Protože bylo zjištěno, že DEPB po vývozu není opatřením navracení cla nebo opatřením prosté výměny v systému navracení cla, jak je definují přílohy II a III základního nařízení, není třeba provádět žádné další zkoumání. Dokonce i kdyby opatření DEPB splňovalo kritéria příloh II a III, dospělo by se k závěru, že žádný přiměřený ověřovací systém neexistuje. Normy vstupů a výstupů jsou seznamy udávající, jaké položky lze spotřebovávat ve výrobním procesu a v jakých množstvích. Normy vstupů a výstupů však nejsou ověřovacím systémem ve smyslu odstavce 5 přílohy II základního nařízení. Tyto normy neověřují vstupy, které jsou skutečně spotřebovány ve výrobním procesu, ani neobsahují systém pro ověření, zda tyto vstupy byly skutečně dovezeny.

(24) Z výše uvedených důvodů nelze tuto námitku přijmout a potvrzují se prozatímní závěry o uplatnitelnosti vyrovnávacích systémů na tato opatření, jakož i výpočet výhod.

2. Vývozní zpracovatelské zóny (EPZ)/jednotky zaměřené na vývoz (EOU)

(25) Jeden vyvážející výrobce a indická vláda tvrdili, že výhody získané v rámci systému jednotek zaměřených na vývoz se nemají pokládat za subvence, protože osvobození od spotřební daně a od cla v rámci tohoto systému se uděluje pouze pro množství vstupů spotřebovaných při výrobě hotového výrobku, který se vyváží. Tvrdili, že tento systém představuje systém navracení cla v souladu s podmínkami stanovenými v příloze I písm. i) a v příloze II základního nařízení.

(26) Dva indičtí vývozci se nacházejí v jednotce zaměřené na vývoz. Aniž by byla dotčena otázka, zda tento systém představuje systém navracení cla podle ustanovení základního nařízení, přijímá Komise po dalším zkoumání stanovisko, že vlastně u žádné z obou dotčených společností nedochází k nadměrnému promíjení cla. Proto se v současném šetření u těchto společností osvobození od cla na suroviny nevyrovnává.

(27) Výše subvence u těchto dvou společností umístěných v EPZ/EOU se omezila na osvobození investičního zboží od cla a byla u nich snížena na 0,37 %, resp. 4,43 %.

3. Opatření preferenčních dovozních cel pro investiční zboží (EPCGS)

(28) Indická vláda upozornila na to, že při opatřeních preferenčních dovozních cel pro investiční zboží se příjemci neukládá žádná povinnost vyvézt všechny výrobky vyrobené pomocí tohoto investičního výrobního zboží a že držitel licence může prodat část výroby na domácím trhu. Indická vláda proto namítla, že jakýkoli přínos z tohoto systému se má rozvrhnout na celou výrobu.

(29) Při odpovědi na tuto námitku je třeba zdůraznit, jak je vysvětleno v bodu 52 odůvodnění prozatímního nařízení, že v závislosti na výši vývozního závazku, který je společnost připravena převzít, se společnosti dovoluje dovézt investiční zboží buď při nulové nebo při snížené sazbě cla. Tento systém je proto podle právních předpisů závislý na dosaženém vývozu, protože bez závazku vyvézt zboží nelze obdržet žádný příspěvek. Jako takový je podle ustanovení čl. 3 odst. 4 písm. a) základního nařízení považován za zvláštní. Protože tato subvence je subvencí vývozní, má se za to, že se vztahuje pouze na prodej na vývoz. Závěrem je, že správným jmenovatelem je celková vývozní tržba.

(30) Protože po oznámení prozatímních závěrů nebyly k tomuto systému obdrženy žádné další připomínky, závěry v bodech 50 až 57 odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

4. Výše subvencí podléhajících vyrovnávacím opatřením

(31) Veškeré zjištěné subvence byly identifikovány jako vývozní subvence. Výše vývozních subvencí podléhajících vyrovnávacím opatřením je u šetřených vyvážejících výrobců následující:

Druh subvence | DEPB | ECPCGS | EPZ/EOU | Celkem |

Po vývozu |

Reliance Industries Limited | 6,52 % | 1,71 % | 8,23 % |

Futura Polymer Limited | | | 0,37 % | 0,37 % |

Pearl Engineering Polymers Limited | 5,01 % | 0,79 % | | 5,8 % |

Elque Polyesters Limited | | | 4,43 % | 4,43 % |

Všechny ostatní | | | | 8,23 % |

(32) Vážený průměr celostátního subvenčního rozpětí za všechny šetřené vyvážející výrobce, kteří představují více než 90 % vývozu dotyčných výrobků pocházejících z Indie do Společenství, je nad minimálním tříprocentním rozpětím vztahujícím se na tuto zemi.

(33) Vzhledem k vysoké úrovni spolupráce je zbytková sazba pro nespolupracující společnosti určena jako sazba pro spolupracující společnost s nejvyšším subvenčním rozpětím, tj. 8,23 %.

II. INDONÉSIE

(34) Protože po oznámení prozatímních závěrů nebyly předloženy žádné podstatné připomínky, potvrzuje se závěr uvedený v bodu 78 odůvodnění prozatímního nařízení, že subvenční rozpětí pro Indonésii je nutno považovat za zanedbatelné. Řízení týkající se Indonésie by tudíž mělo být ukončeno.

III. KOREA

(35) Protože po oznámení prozatímních závěrů nebyly předloženy žádné podstatné připomínky, potvrzuje se závěr uvedený v bodu 79 odůvodnění prozatímního nařízení, že subvenční rozpětí pro Koreu je nutno považovat za zanedbatelné. Řízení týkající se Koreje by tudíž mělo být ukončeno.

IV. MALAJSIE

1. Úvod

(36) V prozatímním nařízení bylo zvýhodnění plynoucí z postavení pionýrského odvětví v bodu 132 nesprávně zařazeno jako vývozní subvence. Potvrzují se však závěry uvedené v bodech 93 až 95 o uplatnitelnosti vyrovnávacích opatření na tento systém jako na zvláštní domácí subvenci. To by znamenalo, že zjištěná výše subvence by již neměla být vyrovnávána antidumpingovým clem.

(37) Protože po oznámení prozatímních závěrů nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrzují se závěry uvedené v bodech 80 až 133 odůvodnění prozatímního nařízení, s výhradou některých chyb ve výpočtu.

2. Výše subvencí podléhajících vyrovnávacím opatřením

(38) Výše vývozních subvencí podléhajících vyrovnávacím opatřením podle základního nařízení, vyjádřené hodnotově, jsou u vyvážejících výrobců následující:

Druh subvence | Vývozní | Domácí | Domácí | Vývozní | Celkem |

Dvojité srážky | Pionýrské postavení | Osvobození od dovozního cla a od daně z obratu | Osvobození od dovozního cla a od daně z obratu |

Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd. | 0 | 3,3 % | 0 | 0,27 % | 3,57 % |

MPI Polyester Industries Sdn. Bhd. | 0 | 0 | 0,91 % | 0 | 0,91 % |

Všechny ostatní | | | | | 3,57 % |

(39) Vážený průměr celostátního subvenčního rozpětí za všechny šetřené vyvážející výrobce, na které připadá více než 90 % vývozu dotyčných výrobků pocházejících z Malajsie do Společenství, je nad minimálním dvouprocentním rozpětím vztahujícím se na tuto zemi.

V. TCHAJ-WAN

(40) Jedna společnost tvrdila, že Komise udělala výpočtovou chybu, pokud jde o prospěch, který získala v rámci systému osvobození od cla na dovoz strojního zařízení. Její prospěch z tohoto systému byl přepočten a bylo zjištěno, že k této výpočtové chybě došlo. Tato chyba byla opravena a prospěch získaný v rámci uvedeného programu se snižuje z 1,92 % na 0,27 %.

(41) Komise poté provedla důkladné prošetření veškeré dokumentace o Tchaj-wanu, včetně kontroly výpočtů za všechny čtyři vyvážející výrobce, aby zjistila vliv této revize na určení celostátního subvenčního rozpětí.

(42) Bylo zjištěno, že v důsledku snížení sazby subvence u uvedené společnosti se celostátní rozpětí snížilo na 0,94 %, což je pod minimálním prahem, který činí u této země 1 %. Šetření týkající se dovozů pocházejících z Tchaj-wanu by proto mělo být ukončeno.

VI. THAJSKO

1. Všeobecné otázky

(43) V prozatímní etapě bylo zjištěno, že ačkoli jedna zóna v Thajsku (zóna 3) je jasně vymezenou geografickou oblastí, která odpovídá definici znevýhodněného regionu podle čl. 4 odst. 3 základního nařízení, výhody plynoucí z jednotlivých systémů subvencí jsou odvětvově zvláštní, protože dostupnost těchto programů je omezena na některá odvětví. Thajská vláda tvrdí, že tyto systémy jsou dostupné pro širokou škálu odvětví, a jsou tudíž všeobecně dostupné.

(44) Bylo zjištěno, že thajská vláda zřídila omezený seznam činností, které jsou způsobilé pro podporu investování, což již podle definice dostupnost subvencí předem omezuje, protože na společnosti, které vyrábějí výrobky, které nejsou podporovány, se výhody poskytované podle zákona o podpoře investování nevztahují. Dále by měl být tento seznam pokládán za pozitivní seznam, který jasně vymezuje zvláštní výrobky, jejichž výrobci jsou zvýhodněni před jinými výrobci. Skutečnost, že výhody poskytované podle zákona o podpoře investování jsou k dispozici pro 200 různých výrobků, je nevýznamná, protože společnosti, které tyto výrobky nevyrábějí, jsou z poskytování jakékoli výhody vyloučeny. Vzhledem k tomu se potvrzují prozatímní závěry o zvláštnosti.

(45) V bodech 193 a 196 prozatímního nařízení bylo konstatováno, že projekty, pro které jsou požadovány pobídky úřadu pro investice, musí splňovat normu 20 % přidané hodnoty. Prozatímně bylo konstatováno, že tato podmínka stimuluje podniky k upřednostňování domácího zboží před zbožím dovezeným, a je tudíž podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení zvláštní.

(46) Po oznámení předložila thajská vláda doklady o tom, že kritérium přidané hodnoty nenutí výrobce PET používat přednostně domácí vstupy před dovezenými vstupy. Thajská vláda předložila doklady, které ukazují, že kritérium přidané hodnoty lze splnit dokonce při použití pouze dovezených surovin k výrobě finálního výrobku. Proto u šetřených výrobků tento program není podmíněn upřednostňováním použití domácího zboží před zbožím dovezeným ve smyslu čl. 3 odst. 4 písm. b) základního nařízení.

2. Osvobození od daně z příjmu společností

(47) Vyvážející výrobce tvrdí, že místo osvobození od daně z příjmu společností zvolil ke kompenzaci současného zdanitelného zisku použití svých kumulovaných čistých ztrát z předchozích let, a v důsledku toho nezískal během doby šetření žádnou výhodu.

(48) Bylo zjištěno, že společnost, která má prospěch z osvobození od daně z příjmu a současně může kompenzovat své zisky ztrátami přenášenými do dalších období podle obvyklých daňových ustanovení, má na výběr, kterou z obou možností využije. To potvrdilo ministerstvo financí a thajský úřad pro investice. V tomto případě bylo zjištěno, že vyvážející výrobce použil osvobození od daně z příjmu společnosti, protože suma splatných daní nebyla kompenzována kumulovanými čistými ztrátami. Kumulované čisté ztráty během posledního finančního roku dokonce vzrostly (z 1655089790 bahtů na 1704894309 bahtů). Kdyby byl vyvážející výrobce zvolil kompenzaci svého zisku kumulovanými čistými ztrátami, nebyl by vyplnil oddíl o nezdanitelném příjmu, v němž se uvádí pouze příjem plynoucí z osvobození poskytovaného úřadem pro investování. Dále odvolací orgán WTO v kauze kanadských civilních letadel [5] konstatoval, že k určení, zda určitý finanční příspěvek ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) bodu i) dohody SCM poskytuje "přínos", tj. výhodu, je nutno určit, zda tento finanční příspěvek uvádí jeho příjemce do výhodnějšího postavení, než by tomu bylo v případě, kdyby tento finanční příspěvek nedostal. Jak je uvedeno výše, vyvážející výrobce je ve výhodnějším postavení, použije-li osvobození od daně z příjmu společnosti, protože může přenášet dopředu pro budoucí použití větší sumu kumulovaných ztrát, než by to mohl učinit v jiném případě. Proto vyvážející výrobce použil osvobození z daně z příjmu a získal výhodu a tuto námitku nelze přijmout.

3. Osvobození od dovozního cla na strojní zařízení

(49) Vzhledem k tomu, že k tomuto systému nebyly předloženy žádné připomínky, závěry v bodech 202 až 208 prozatímního nařízení se potvrzují.

4. Výše subvencí podléhajících vyrovnávacím opatřením

(50) Na základě připomínek předložených po oznámení prozatímních závěrů se výše subvencí podléhajících podle ustanovení základního nařízení vyrovnávacím opatřením, vyjádřená hodnotově, určuje pro šetřeného vyvážejícího výrobce následující sazbou:

| Osvobození od daně z příjmu | Osvobození od cla na strojní zařízení | Celkem |

Thai Shingkong, Industry Corporation Limited | 8,13 % | 0,35 % | 8,4 % |

(51) Vzhledem k tomu, že na šetřeného vyvážejícího výrobce připadaly vlastně všechny dovozy dotyčných výrobků pocházejících z Thajska do Společenství, vážený průměr celostátního subvenčního rozpětí je výrazně nad dvouprocentním minimálním subvenčním rozpětím vztahujícím se na tuto zemi;

E. DEFINICE PRŮMYSLU SPOLEČENSTVÍ

(52) Vzhledem k tomu, že k definici průmyslu Společenství nebyla předložena žádná nová informace, potvrzují se závěry uvedené v bodech 226 – 231 prozatímního nařízení.

F. ÚJMA

1. Předběžné poznámky

(53) Některé dotčené strany vznesly otázku, proč byly použity údaje předložené průmyslem Společenství pouze za období od roku 1996 včetně, zatímco se popis vývoje na trhu před tímto obdobím zakládal pouze na informacích získaných z nezávislého výzkumu trhu.

(54) Komise měla za to, že údaje předložené průmyslem Společenství za rok 1995 nelze použít v důsledku rozdělení firem Kodak a Eastman v roce 1995 a restrukturalizace činnosti firmy Shell. Ani Shell ani Eastman nebyly s to poskytnout za uvedený rok úplné údaje.

(55) Komise však považovala za důležité podat celkový přehled o krizi nabídky, k níž došlo na trhu Společenství v roce 1995, vzhledem k účinku této události na ceny i na výnosnost průmyslu Společenství. Jak je vysvětleno v bodu 236, použití informací nezávislého výzkumu trhu bylo z tohoto důvodu považováno při zjišťování výchozích údajů pro hodnocení situace v průmyslu Společenství během analyzovaného období za vhodné.

2. Spotřeba

(56) Vzhledem k tomu, že nebyla předložena žádná nová protichůdná informace, potvrzují se závěry o spotřebě dotyčného výrobku ve Společenství, podrobně uvedené v bodech 239 a 240 prozatímního nařízení.

3. Dovozy z dotyčných zemí

Dovozy pocházející z Koreje, Indonésie a Tchaj-wanu

(57) Závěry uvedené v bodu 242 odůvodnění prozatímního nařízení o minimálních subvenčních rozpětích pro dovozy pocházející z Koreje a Indonésie se potvrzují. Obě země se tudíž z oceňování újmy vylučují.

(58) Vzhledem k novým výše uvedeným závěrům jsou zjištěná subvenční rozpětí u dovozů pocházejících z Tchaj-wanu nyní minimální, takže tyto dovozy nejsou brány v úvahu pro oceňování újmy.

Dovozy pocházející z Indie, Malajsie a Thajska

a) Kumulace

(59) Thajská vláda tvrdila, že dovozy pocházející z Indie by neměly být oceňovány úhrnně s ostatními dotyčnými dovozy, protože dovozy pocházející z Thajska měly nejmenší tržní podíl z těchto tří uvažovaných zemí a nepodtrhly ceny průmyslu Společenství, což ukazuje, že thajský vývozce neprojevoval stejné chování jako vývozci z ostatních zemí. Bylo usouzeno, že tyto prvky nejsou nové, tato námitka tudíž byla zamítnuta a potvrzuje se, že dovozy pocházející z Thajska mají být oceňovány úhrnně s dovozy pocházejícími z Indie a Malajsie.

(60) Vlády Indie a Malajsie tvrdily, že pouze subvencované dovozy pocházející z jejich zemí by měly být oceňovány úhrnně. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že celostátní vážená průměrná subvenční rozpětí za všechny šetřené dovozy pocházející z Indie a Malajsie byla nad minimálními subvenčními rozpětími platnými pro tyto země, je nutno vzít v úvahu veškeré jejich vývozy do Společenství. Tato námitka se tudíž zamítá a přijímá se závěr, že veškeré dovozy pocházející z Indie, Malajsie a Thajska mají být při oceňování újmy způsobené průmyslu Společenství posuzovány v úhrnu.

b) Objem dovozů

(61) Jak ukazuje následující tabulka, objem dovozů pocházejících z Indie, Malajsie a Thajska od roku 1996 do doby šetření prudce stoupl (na téměř sedminásobek) a dosáhl úrovně

123563

tun.

Dovozy | 1996 | 1997 | 1998 | Doba šetření |

Celkem: Indie, Malajsie, Thajsko | 17831 tun | 44708 tun | 118113 tun | 123563 tun |

Index (1996-100) | 100 | 251 | 662 | 693 |

(62) Po dramatickém růstu v letech 1996 – 1998, kdy se dovozy každým rokem více než zdvojnásobily, se růst dovozů od roku 1998 do doby šetření stabilizoval. Je však třeba vidět, že růst dovozů pokračoval, i když pomaleji, přes úsilí vynaložené průmyslem Společenství k vypořádání se s cenovou konkurencí subvencovaných dovozů a k opětovnému získání předchozího tržního podílu.

c) Tržní podíly

(63) Tržní podíl dotyčných dovozů se vyvíjel takto:

Tržní podíl | 1996 | 1997 | 1998 | Doba šetření |

Celkem: Indie, Malajsie, Thajsko | 2,2 % | 4,1 % | 9,0 % | 9,2 % |

Index (1996-100) | 100 | 190 | 417 | 424 |

(64) Tržní podíl dovozů pocházejících z Indie, Malajsie a Thajska dosáhl v době šetření 9,2 %. Toto číslo je více než čtyřnásobkem úrovně dosažené v roce 1996, na začátku analyzované doby. Od roku 1998 do doby šetření se tržní podíl těchto dovozů stabilizoval v důsledku snížení růstu výše uvedených objemů dovozu.

d) Ceny dovozů

(65) Ceny dotyčných dovozů pocházejících z Indie, Malajska a Thajska se snížily od roku 1996 do doby šetření o 34 %. Oproti předešlému roku klesly v roce 1997 o 16 %, v roce 1998 o 5 % a v době šetření oproti roku 1998 o 13 %. Průměrná cena CIF bez zaplacení cla za dotyčné výrobky pocházející z těchto zemí představovala během doby šetření 516 EUR za tunu. Během šetření se potvrdilo, že velký počet vývozců prodával do Společenství se ztrátou, což naznačuje agresivní cenovou politiku vůči trhu Společenství.

e) Cenové podtržení

(66) Cenové podtržení subvencovanými vývozy, podrobně uvedené v bodu 254 odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují tyto údaje:

Rozpětí cenového podtržení |

Indie | Malajsie | Thajsko |

1,2 – 7,9 % | 11,8 – 12,9 % | 0 % |

(67) Protože od dotčených stran nebyla předložena žádná protichůdná prohlášení ani nové informace, potvrzují se závěry o cenovém podtržení uvedeném v bodu 254 odůvodnění prozatímního nařízení. Zejména se konstatuje, že nízké průměrné míry cenového podtržení jsou důsledkem stlačení cen způsobeného chováním vyvážejících výrobců příslušných zemí, kteří prodávali dotyčné výrobky na trhu Společenství za ceny, které byly nejen subvencované, ale i ztrátové.

4. Účinky změn dotyčných dovozů na hodnocení újmy a jejích příčin

(68) Je třeba upozornit, že vyloučení vývozů pocházejících z Tchaj-wanu z analýzy újmy nemění trendy konstatované u dotyčných dovozů v prozatímním nařízení. Proto se přijímá závěr, že výše zmíněná revidovaná informace nemění závěry uvedené v prozatímním nařízení o účinku dotyčných dovozů na situaci průmyslu Společenství a o příčinných souvislostech.

5. Situace průmyslu Společenství

(69) V souladu s čl. 8 odst. 5 základního nařízení zahrnulo zkoumání účinku subvencovaných dovozů na průmysl Společenství hodnocení všech významných faktorů a ukazatelů, které mají vliv na situaci průmyslu Společenství.

Toto zkoumání zahrnulo všechny faktory konkrétně vyjmenované v čl. 8 odst. 5 základního nařízení. Některé faktory však nebyly podrobně posuzovány, protože se ukázalo, že pro zhodnocení situace průmyslu Společenství během šetření (mzdy a zásoby – viz níže) nejsou významné. Co se týče účinku velikosti sumy subvencí podléhajících vyrovnávacím opatřením na průmysl Společenství při daném objemu a cenách dovozů z dotyčných zemí, nelze tento účinek považovat za zanedbatelný.

Faktory zkoumané v prozatímním nařízení

– Investice:

(70) Bylo zjištěno, že některé investice uskutečněné spolupracujícím výrobcem ve Společenství nebyly v prozatímní etapě vzaty v úvahu. Po zařazení těchto údajů nemění investiční situace dříve vzniklý trend.

Některé dotčené strany tvrdily, že rozsah investic uskutečněných v roce 1998 průmyslem Společenství naznačil, že tento průmysl je finančně zdravý. Jiné poznamenaly, že jestliže úroveň investic byla během doby šetření nízká, bylo to důsledkem předchozích let, kdy průmysl Společenství zaznamenal ztráty, což nelze připisovat účinku subvencovaných dovozů během doby šetření.

V tomto ohledu šetření jasně ukázalo, že investiční výdaje vynaložené v letech 1997 a 1998 a v době šetření byly převážně důsledkem rozhodnutí přijatých v roce 1995, kdy vyhlídky v sektoru PET byly dobré (v roce 1996 sice byly zaznamenány ztráty, avšak tato situace byla pokládána za krátkodobou). V tomto sektoru je více na místě prozkoumání investičních plánů než časování vlastních výdajů. Jak bylo uvedeno v bodu 264 odůvodnění prozatímního nařízení, je potvrzeno, že v důsledku dalšího zhoršení svého finančního stavu způsobeného škodlivým subvencováním během doby šetření průmysl Společenství neplánoval žádné zvýšení kapacity k pokrytí budoucí zvýšené poptávky.

– Mzdy a zásoby:

Mzdy a zásoby byly rovněž zkoumány, ačkoli mzdy nejsou považovány za významný faktor vzhledem k tomu, že jejich podíl na celkových nákladech je malý a zůstával během doby analýzy stabilní. Pokud jde o zásoby, při sezónní povaze trhu PET bylo zjištěno, že úrovně zásob se během roku významně mění, a proto nebyly považovány pro analýzu újmy za smysluplné.

– Růst:

Ačkoli růst nebyl v prozatímním nařízení výslovně zmíněn, Komise jej při své analýze tržního podílu také zkoumala; tato analýza ukázala, že průmysl Společenství utrpěl během doby analýzy malou ztrátu.

Jiné zkoumané faktory

(71) Dále byla prozkoumána situace průmyslu Společenství z hlediska následujících ukazatelů:

- Schopnost shromáždit kapitál:

Jak již bylo zmíněno v prozatímním nařízení, výše ztrát během doby šetření byla taková, že během doby šetření nebylo možno schválit žádný nový investiční plán. Je jasné, že přes očekávané zvýšení poptávky se tím nezvýšila schopnost průmyslu Společenství získat během této doby kapitál.

- Produktivita:

Produktivita vyjádřená v tunách vyrobeného zboží na zaměstnance se zvýšila od roku 1996 do doby šetření o 67 % a od roku 1998 do doby šetření o 21 %. Toto značné zvýšení produktivity ukazuje, že průmysl Společenství vynaložil všemožné úsilí, aby udržel svou konkurenceschopnost.

- Výnos z kapitálu (ROI):

| 1996 | 1997 | 1998 | Doba šetření |

Výnos z použitého kapitálu | - 6 % | - 7 % | 1 % | - 8 % |

Výše uvedený ukazatel odráží celkovou situaci průmyslu Společenství (včetně převážně výrobních linek PET). Ověřování ukázalo, že negativní trend v době šetření lze připsat do velké míry na vrub oboru PET. Tento ukazatel je v souladu se zhoršováním výnosnosti průmyslu Společenství.

- Peněžní toky:

(EUR) |

1996 | Čistý peněžní tok z provozní činnosti | -79002884 |

1997 | Čistý peněžní tok z provozní činnosti | 84901988 |

1998 | Čistý peněžní tok z provozní činnosti | 132915718 |

Doba šetření | Čistý peněžní tok z provozní činnosti | 51115757 |

Výše uvedený ukazatel odráží celkovou situaci průmyslu Společenství (včetně převážně výrobních linek PET). Představuje hrubý provozní výsledek těchto společností před odečtením finančních výdajů, odpisů a rezerv. Ověřování ukázalo, že zhoršení během doby šetření lze připsat do velké míry na vrub oboru PET.

6. Další vznesené námitky

a) Obecné námitky vznesené vůči závěrům Komise

(72) Některé dotčené strany vznesly námitky vůči závěrům Komise o újmě z toho důvodu, že některé ukazatele ukázaly buď rostoucí nebo stabilní trendy. V tomto ohledu řada dotčených stran poukázala na nízkou úroveň cenového podtržení, zvýšení objemu tržeb a celkovou stabilitu tržního podílu. Měly za to, že tyto ukazatele prokazují, že průmysl Společenství je zdravý a že ačkoli ceny jsou velmi nízké, vzhledem k panujícím tržním podmínkám je jejich úroveň obvyklá.

(73) Tuto námitku nebylo možno akceptovat. Jak bylo konstatováno v prozatímním nařízení, ke zvýšení tržeb a znovuzískání dřívějšího tržního podílu v době šetření, po ztrátě pěti procentních bodů v letech 1997 a 1998, došlo tehdy, když průmysl Společenství značně snížil své ceny, aby se vyrovnal cenám subvencovaných dovozů. Jak je vysvětleno v prozatímním nařízení, bylo zjištěno, že dovozy se uskutečňovaly při subvencovaných cenách. V tomto ohledu nízká úroveň cenového podtržení vyplývala ze skutečnosti, že ceny průmyslu Společenství byly během doby šetření stlačeny. Toto stlačení cen bylo důsledkem subvencovaných dovozů, které byly podstatné co do objemu i tržního podílu a které přinutily průmysl Společenství reagovat snížením svých cen.

b) Vývoj po době šetření

(74) Mnohé dotčené strany a delegáti členských států požádali Komisi, aby analyzovala a vzala v úvahu některé události, k nimž došlo po době šetření. Tyto strany zejména zdůraznily rychlý a podstatný růst cen PET vyráběného průmyslem Společenství v poměru k růstu nákladů na ceny surovin. Podle těchto stran se situace průmyslu Společenství od doby šetření dramaticky zlepšila a je pravděpodobné, že průmyslu Společenství již významná újma nevzniká.

(75) Je třeba připomenout, že čl. 11 odst. 1 základního nařízení stanoví, že informace týkající se období po době šetření by obvykle neměly být brány v úvahu. Na základě soudního precedenčního práva lze vývoj po době šetření brát v úvahu pouze v tom případě, že učiní uložení vyrovnávacích opatření zjevně nevhodným.

(76) Komise analyzovala vývoj na trhu PET během devíti měsíců po době šetření, tj. od 1. října 1999 do 30. června 2000. Bylo zjištěno, že prodejní ceny PET realizované průmyslem Společenství na trhu Společenství vykazovaly trvalý růst. Průměrná prodejní cena za toto devítiměsíční období byla o cca 40 % vyšší než zjištěný průměr za dobu šetření. Tento nárůst byl vyšší než nárůst nákladů (cca 20 %), což vedlo ke zlepšení finanční situace průmyslu Společenství. Přesto byl během těchto devíti měsíců průměrný výnos z tržeb průmyslu Společenství stále ještě negativní - 2 %, což naznačuje, že jeho finanční výsledky byly i nadále neuspokojivé a daleko pod úrovní, která může zajistit životaschopnost tohoto průmyslu.

(77) Tato dramatická změna cen byla způsobena do velké míry zvýšením cen ropy, k němuž dochází od poloviny roku 1999 a které o několik měsíců později citelně ovlivnilo ceny polymerů. Je třeba si všimnout rovněž toho, že dochází k stálému růstu prodeje a tržního podílu průmyslu Společenství na úkor subvencovaných dovozů. Tento pokles objemu subvencovaných dovozů však může být důsledkem zahájení antisubvenčního šetření. V současném případě učinil dotyčné dovozy méně přitažlivými také vývoj směnného kurzu dolaru k euru.

(78) Je třeba věnovat pozornost také tomu, že směnné kurzy i růst ceny ropy jsou krajně kolísavé a jejich změny mohou být krátkodobé. Dále, jestliže by pokračující antisubvenční šetření bylo ukončeno bez uložení opatření, tržní podíl subvencovaných vývozů by se mohl znovu rychle zvýšit.

(79) Na základě výše uvedeného bylo konstatováno, že vývoj, k němuž došlo po době šetření, neprokazuje, že škoda způsobená subvencovanými dovozy zmizela. V důsledku toho ukládání vyrovnávacích opatření není zjevně nevhodné.

7. Závěr o újmě

(80) Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další námitky týkající se újmy způsobené průmyslu Společenství, potvrzuje se závěr, že průmysl Společenství utrpěl významnou újmu ve smyslu článku 8 základního nařízení uvedenou v bodech 265 až 268 odůvodnění prozatímního nařízení.

G. PŘÍČINY

(81) Několik dotčených stran pokračovalo v námitkách, že Komise postupovala nesprávně, když zaujala stanovisko, že dovozy pocházející z dotyčných zemí byly příčinou škody, kterou utrpěl průmysl Společenství, protože podle jejich názoru situace tohoto průmyslu a úroveň cen na trhu Společenství byly důsledkem kombinace jiných faktorů. V této souvislosti opakovaly argumenty, které vznesly již v prozatímním etapě (včetně ceny surovin, situace nadměrné kapacity a hospodářské soutěže mezi výrobci PET).

(82) Ohledně příčin újmy, kterou utrpěl průmysl Společenství, nebyly předloženy žádné jiné argumenty, tudíž se potvrzuje závěr uvedený v bodu 290 prozatímního nařízení, že dovozy PET z dotyčných zemí způsobily průmyslu Společenství újmu.

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Pravděpodobný účinek uložení opatření na navazující průmysl

a) Další šetření

(83) Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany odběratelů během první etapy šetření se Komise rozhodla dále šetřit pravděpodobný účinek uložení opatření na navazující průmysl. Proto Komise rozeslala 90 nových, zjednodušených dotazníků odběratelům PET, z nichž někteří již byli předtím kontaktováni, ale neodpověděli. Řádné odpovědi zaslalo ve stanovené lhůtě 19 dříve nespolupracujících společností.

Těmito novými spolupracujícími společnostmi jsou:

- tři výrobci polyetylénových lahví z předtvarovaných polotovarů:

Lux PET GmbH & Co. (Lucembursko),

Pucetti SpA (Itálie),

EBP SA (Španělsko),

- čtyři výrobci PET filmů a fólií z dotyčného výkobku:

RPC Cobelplast Montonate Srl (Itálie),

Moplast SpA (Itálie),

Alusuisse Thermoplastic (Spojené království),

Klöckner Pentaplast BV (Nizozemsko),

- čtyři výrobci nealkoholických nápojů:

L'Abeille (Francie),

Pepsico Food Beverages Intl. Ltd. (Itálie),

Pepsico France (Francie),

Europe Embouteillage Snc (Francie),

- osm výrobců minerálních a pramenitých vod:

Aguas Minerales Pasqual SL (Španělsko),

Eycam Perrier SA (Španělsko),

Font Vella SA & Aguas de Lanjarón SA (Španělsko),

Italaqua SpA (Itálie),

Neptune SA (Francie),

Roxane SA (Francie),

San Benedetto (Itálie),

Società generale delle acque minerali arl (Itálie).

Údaje předložené těmito společnostmi, které vyplnily buď první nebo druhý dotazník, pokrývaly v době šetření celkem 26 % spotřeby PET ve Společenství. Údaje o nákladech zjištěné pomocí součtu těchto informací se považují za reprezentativní pro jednotlivá odběratelská pododvětví, protože informace za jednotlivé společnosti vykazují v rámci stejného pododvětví velkou shodu údajů.

(84) Po uložení prozatímních opatření bylo obdrženo několik podání od odběratelů nebo od sdružení, která je zastupují. Ta obsahovala převážně připomínky k minulému vývoji trhu PET a diskusi o možném účinku opatření na odběratelská odvětví. Tato podání předložily tyto subjekty:

- Schmalbach Lubeca, největší výrobce lahví z předtvarovaných polotovarů v Evropě (18 % spotřeby PET ve Společenství),

- Sdružení "evropských zpracovatelů plastů" (EUPC),

- UNESDA, sdružení zastupující výrobce nealkoholických nápojů,

- skupina Nestlé, která opakuje, že údaje uvedené za francouzský trh jsou reprezentativní pro celý její evropský trh. (Celkové evropské nákupy PET provedené touto skupinou představují cca 9 % spotřeby PET ve Společenství, z čehož připadají 3 % jen na francouzský trh).

Tato podání, jakož i podání zaslaná sdruženími zastupujícími výrobce vody (která reagovala během první etapy šetření) byla vzata v úvahu a všechna podání v úhrnu představují nejméně polovinu trhu.

b) Popis všech odběratelských odvětví

(85) Po analýze všech poskytnutých informací bylo zjištěno, že odběratelský sektor, o němž se dříve mělo za to, že sestává ze tří skupin (výrobci předtvarovaných polotovarů, výrobci vody a výrobci nealkoholických nápojů), lze přesněji rozdělit na dvě skupiny:

- zpracovatelé, včetně výrobců předtvarovaných polotovarů a lahví, jakož i výrobci fólií. Tito odběratelé vyvíjejí prostou zpracovatelskou činnost, tudíž cena PET je jejich hlavním nákladovým prvkem. Výrobci lahví a předtvarovaných polotovarů prodávají převážnou většinu své výroby výrobcům nealkoholických nápojů. Výrobci fólií z PET, kteří představují pouze malý podíl zpracovatelského odvětví, prodávají své výrobky četným různým podnikům, které používají tyto fólie hlavně k balení svých výrobků,

- výrobci nealkoholických nápojů, včetně sodovky, nealkoholických nápojů sycených i nesycených kysličníkem uhličitým, mléka, ovocných šťáv, apod. Rozdělení této skupiny odběratelů na výrobce vody a nealkoholických nápojů není na místě, protože v mnoha případech tentýž výrobce plní lahve vodou i nealkoholickými nápoji. Důležitější je jejich rozlišování podle jednotlivých nápojů, které vyrábějí, protože relativní podíl PET na jejich výrobních nákladech závisí na cenách samotných těchto nápojů (sodovky nebo ovocné šťávy vyžadují dražší vstupy než voda). PET však v každém případě zůstává značně závažným prvkem nákladů a problémy, které pro výrobce nealkoholických nápojů představují nákupy PET, jsou podobné bez ohledu na to, čím lahve plní.

(86) Je třeba upozornit, že mezi zpracovateli PET (kromě výrobců fólií) a výrobci nealkoholických nápojů existuje velmi úzká provozní vazba:

- výrobci nealkoholických nápojů kupují téměř veškerou výrobu zpracovatelů,

- každý zpracovatel má velmi omezený počet klientů (často pouze jednoho),

- vztahy mezi zpracovateli a jejich klienty jsou upraveny smlouvami a tyto smlouvy velmi často obsahují ustanovení, která buď berou v úvahu změny ceny PET nebo se pravidelně upravují.

V důsledku toho by se účinek níže uvedených opatření neměl kumulovat, protože převážná část účinku přechází přímo na hlavní klienty zpracovatelů, tj. na výrobce nealkoholických nápojů.

c) Předvídatelný účinek opatření na odběratele

(87) Po přihlédnutí k nově poskytnutým informacím byla situace odběratelů, kteří předložili veškeré číselné údaje, následující:

| | Spotřeba PET v % spotřeby ES | PET v % výrobních nákladů | Zaměstnanci podílející se na výrobě z PET |

Zpracovatelé | výrobci polotovarů | 7 | 66 | 770 |

výrobci fólií | 1 | 55 | 186 |

Výrobci nealkoholických nápojů | minerální a pramenité | 18 | 24 | 6766 |

nealkoholické nápoje | 1 | 9 | 298 |

CELKEM | | 26 | | 8020 |

d) Účinek na zpracovatele

(88) Má se za to, že uložení navrhovaných vyrovnávacích opatření, vzhledem k objemům jejich nákupů PET pocházejícího z dotyčných zemí v době šetření, by vedlo ke zvýšení výrobních nákladů zpracovatelů vyrábějících předtvarované polotovary a lahve asi o 0,75 %. Výrobní náklady výrobců fólií by tato opatření zvýšila o 0,4 %. Je pravděpodobné, že vzhledem ke svým smluvním vazbám na klienty budou zpracovatelé s to přenášet převážnou část tohoto zvýšení ceny na tyto své klienty. Má se za to, že účinek vyrovnávacích opatření na ziskovost těchto společností by proto byl velmi omezený.

e) Účinek na výrobce nealkoholických nápojů

(89) Má se za to, že uložení navrhovaných vyrovnávacích opatření, vzhledem k objemům jejich nákupů PET pocházejícího z dotyčných zemí v době šetření, by vedlo k průměrnému zvýšení výrobních nákladů výrobců nealkoholických nápojů o méně než 0,2 %. Lze tudíž mít za to, že zvýšení nákladů by bylo zanedbatelné.

2. Maloobchodní cena nápojů

(90) Bylo zjištěno, že ceny vody a nealkoholických nápojů v lahvích v minulém desetiletí stále rostly o 1–2 % ročně (indexy statistiky maloobchodních cen, Eurostat). Ceny PET byly v tomto desetiletí krajně kolísavé, aniž však ovlivňovaly maloobchodní ceny vody a nealkoholických nápojů v lahvích. Vzhledem k tomu se námitka potenciálního inflačního účinku opatření na maloobchodní ceny vody a nealkoholických nápojů v lahvích zamítá.

3. Pravděpodobný účinek uložení opatření na průmysl Společenství a dodavatelský průmysl

(91) Navrhovaná opatření by se vší pravděpodobností prospěla průmyslu Společenství, který svým restrukturalizačním úsilím a působivým zvýšením produktivity demonstroval své rozhodnutí udržet si pozici na rychle rostoucím trhu Společenství. Uložení opatření umožní tomuto průmyslu zvýšit výnosnost a mít možnost uskutečnit nové investice, které mají v této kapitálově intenzivní činnosti kritický význam k zajištění dlouhodobé životaschopné existence ve Společenství.

(92) Protože situace v dodavatelském průmyslu Společenství závisí na dobrém finančním postavení výrobců PET ve Společenství, prospěje zlepšení postavení těchto výrobců v důsledku uložení opatření rovněž dodavatelskému průmyslu. Spolupracující společnosti z návazných odvětví to potvrdily.

4. Závěry o zájmu Společenství

(93) Na základě dodatečných informací od odběratelů se přijímá závěr, že účinek uvedených opatření na odběratele by byl omezený. Vzhledem k tomu, že zpracovatelé jsou s to přenášet převažující část zvýšení nákladů na své klienty, odhaduje se, že úhrnný účinek opatření na výrobce nápojů by byl z hlediska celkové výnosnosti tohoto sektoru okrajový.

(94) Kromě toho je potvrzeno, že přemístění výroby předtvarovaných polotovarů mimo Společenství není pravděpodobné, že maloobchodní ceny nealkoholických nápojů obvykle nejsou příliš ovlivněny kolísáním cen PET a že uložení opatření je jasně v zájmu průmyslu Společenství a dodavatelského průmyslu.

(95) Ohledně zájmu Společenství nebyly vzneseny žádné námitky, tudíž se potvrzuje závěr uvedený v bodu 344 odůvodnění prozatímního nařízení, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neuložení opatření.

I. NEULOŽENÍ CLA

(96) Vzhledem k výše uvedeným závěrům, že celostátní vážený průměr subvenčního rozpětí pro dovozy pocházející z Indonésie, Koreje a Tchaj-wanu má minimální úroveň, je konečným rozhodnutím neuložit vyrovnávající opatření na dovozy pocházející z těchto zemí. V důsledku toho by mělo být řízení ve věci dovozů z těchto zemí ukončeno.

J. KONEČNÝ PRŮBĚH ŠETŘENÍ

(97) Vzhledem k dosaženým závěrům o subvencování, újmě, příčinách a zájmu Společenství se má za to, že mají být přijata konečná vyrovnávací opatření, aby se zabránilo způsobení další újmy Společenství subvencovanými dovozy pocházejícími z Indie, Malajsie a Thajska.

(98) Protože nebyly předloženy žádné nové informace, metodika použitá ke zjištění úrovně eliminace újmy popsaná v bodech 349 a 350 odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(99) Aby se předešlo tomu, že by kolísání cen PET způsobované kolísáním cen ropy vedlo k vybírání vyšších cel, považuje se za vhodné, aby byla uložena cla ve formě zvláštní částky za tunu. Tyto částky vyplývají z uplatnění sazby vyrovnávacího cla na vývozní ceny CIF použité k výpočtu úrovně eliminace újmy během doby šetření.

(100) To vedlo k následujícím sazbám (EUR za tunu) pro spolupracující vyvážející výrobce:

a) INDIE

Reliance Industries Limited | 41,3 EUR/t |

Pearl Engineering Polymers Limited | 31,3 EUR/t |

Elque Polyesters Limited | 22,0 EUR/t |

Futura Polymer Limited | 0 |

b) MALAJSIE

MPI Polyester Industries Sdn. Bhd. | 0 |

Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd. | 16,6 EUR/t |

c) THAJSKO

Thai Shingkong Industry Corporation Limited | 49,1 EUR/t |

(101) Aby se zabránilo odměňování nespolupráce, považuje se za vhodné stanovit sazbu cla u nespolupracujících společností nejvyšší sazbou určenou pro kterékoli spolupracující vyvážející výrobce, tj. 41,3 EUR/t pro indické výrobce, 16,6 EUR/t pro malajské výrobce a 49,1 EUR/t pro thajské výrobce.

(102) Zvláštní vyrovnávací cla pro jednotlivé konkrétní společnosti uvedená v tomto nařízení byla stanovena na základě závěrů současného šetření. Odrážejí tak situaci zjištěnou během tohoto šetření ve vztahu k dotyčné společnosti. Tyto sazby cla (na rozdíl od celostátní sazby cla vztahující se na "všechny ostatní společnosti") se tudíž vztahují výslovně na dovozy výrobků pocházejících z dotyčné země a vyrobených touto společností, tedy uvedenou konkrétní právnickou osobou. Dovezené výrobky vyrobené kteroukoli jinou společností, která není zvláště uvedena v operativní části tohoto nařízení svým názvem a adresou, včetně subjektů spřízněných s těmto zvláště uvedenými společnostmi, nemohou využívat výhod této sazby a podléhají sazbě cla, která se vztahuje na "všechny ostatní společnosti".

(103) Jakákoli žádost o uplatnění těchto sazeb vyrovnávacích cel na jednotlivou společnost (např. po změně jména subjektu nebo po zřízení nové výroby či nových prodejních subjektů) má být předložena Komisi na její adresu [7] ihned se všemi příslušnými informacemi, zejména s informacemi o jakékoli změně činnosti společnosti týkající se výroby, prodeje na domácím trhu nebo na vývoz spojené např. se změnou jména nebo změnou výroby či prodejních subjektů. Komise v případě potřeby po konzultaci s poradním výborem příslušným způsobem toto nařízení změní aktualizací seznamu společností využívajících výhod individuální celní sazby.

K. VYBRÁNÍ PROZATÍMNÍHO CLA

(104) Vzhledem ke zjištěné výši subvencí podléhajících vyrovnávacím opatřením poskytovaných vyvážejícím výrobcům a vzhledem k vážnosti újmy způsobené průmyslu Společenství se považuje za nutné, aby částky zajištěné formou prozatímního vyrovnávacího cla podle nařízení (ES) č. 1741/2000 byly vybrány definitivně v rozsahu částky uložených konečných cel. V těch případech, kdy konečná cla jsou vyšší než prozatímní cla, se konečně vyberou pouze částky zajištěné na úrovni prozatímních cel. Částky zajištěné formou prozatímních vyrovnávacích cel na dovozy některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Tchaj-wanu se uvolňují.

I. ZÁVAZKY

(105) Po uložení prozatímních vyrovnávacích cel nabídli dva vyvážející výrobci z Indie cenový závazek podle čl. 13 odst. 1 základního nařízení.

(106) Komise má za to, že tyto závazky nabídnuté firmou Reliance Industries Limited a Pearl Engineering Polymers Limited lze přijmout [8], protože odstraňují škodlivý účinek subvencování. Navíc pravidelné a podrobné zprávy, které se tyto společnosti zavázaly zasílat Komisi, umožní efektivní sledování. Dále je struktura prodeje těchto společností taková, že Komise usuzuje, že riziko obcházení těchto závazků je snížené na minimum.

(107) Za účelem zajištění účinného dodržování a sledování těchto závazků je zproštění od cla při předložení žádosti o uvedení do volného oběhu v souladu se závazky podmíněno předložením platné "závazné faktury" celní správě příslušného členského státu, vydané vyvážejícími výrobci, jejichž závazky byly přijaty, a obsahující informace uvedené v příloze. V těch případech, kdy taková faktura není předložena anebo neodpovídá výrobkům předloženým celní správě, mělo by být zaplaceno vyrovnávací clo v příslušné výši, aby bylo zajištěno efektivní plnění závazků.

(108) V případě porušení nebo odvolání těchto závazků lze uložit vyrovnávací clo podle čl. l3 odst. 9 a 10 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné vyrovnávací clo na dovozy polyetyléntereftalátu s viskozitním číslem nejméně 78 ml/g, podle DIN (Deutsche Industrienorm) 53728, kódu KN 39076020 a ex39076080 (kód Taric 3907608010).

2. S výjimkou uvedenou v odstavci 3 činí sazba konečného vyrovnávacího cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením u výrobků pocházejících z následujících zemí:

Země | Konečné clo EUR za tunu | Dodatečný kód Taric |

Indie | 41,3 | A999 |

Malajsie | 16,6 | A999 |

Thajsko | 49,1 | A999 |

3. Výše uvedené sazby se nevztahují na výrobky vyrobené dále uvedenými společnostmi, které podléhají těmto sazbám vyrovnávajících cel:

Země | Společnost | Konečné clo (EUR za tunu) | Dodatečný kód Taric |

Indie | Reliance Industries Limited | 41,3 | A181 |

Indie | Pearl Engineering Polymers Limited | 31,3 | A182 |

Indie | Elque Polyesters Limited | 22,2 | A183 |

Indie | Futura Polymer Limited | 0 | A184 |

Malajsie | MPI Polyester Industries Sdn. Bhd. | 0 | A185 |

Malajsie | Hualon Corporation (M) Sdn. Bhd. | 16,6 | A186 |

Thajsko | Thai Shingkong Industry Corporation | 49,1 | A190 |

4. V případech, kdy zboží bylo poškozeno před uvedením do volného oběhu a kdy je z tohoto důvodu skutečně zaplacená nebo splatná cena poměrně upravena za účelem určení celní hodnoty podle článku 145 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 [9], sníží se výše vyrovnávacího cla vypočtená na základě výše uvedených částek o procentní podíl, který odpovídá poměrné úpravě ceny skutečně zaplacené nebo splatné.

5. Nehledě na odstavec 1 se konečné clo nevztahuje na dovozy uvedené do volného oběhu podle článku 2.

6. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Dovozy jsou zproštěny od vyrovnávacích cel uložených podle článku 1, jestliže jsou společnostmi uvedenými v odstavci 3 vyrobeny a přímo vyváženy (např. fakturovány a zaslány) společnosti, která podniká ve Společenství jako dovozce, jsou přihlášeny pod příslušným dodatečným kódem Taric a jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 2.

2. Při předložení žádosti o uvedení do volného oběhu je zproštění od cla podmíněno předložením platné závazné faktury vydané vyvážející společností uvedenou v odstavci 3 a obsahující podstatné prvky uvedené v příloze tohoto nařízení celním orgánům příslušného členského státu. Zproštění od cla je dále podmíněno přihlášením a předložením zboží přesně odpovídajícího popisu obsaženému v této závazné faktuře celním orgánům.

3. Dovozy doprovázené závaznou fakturou se proclívají pod těmito dodatečnými kódy Taric:

Společnost | Země | Dodatečný kód Taric |

Reliance Industries Limited | Indie | A181 |

Pearl Engineering Polymers Limited | Indie | A182 |

Článek 3

Částky zajištěné formou prozatímních vyrovnávacích cel podle nařízení (ES) č. 1741/2000 na dovozy některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indie, Malajsie a Thajska se vyberou sazbou uloženého konečného cla. Částky, které převyšují konečnou sazbu vyrovnávacího cla, se uvolňují.

Článek 4

Antisubvenční řízení týkající se dovozů některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Indonésie, Korejské republiky a Tchaj-wanu se zastavuje.

Článek 5

Částky zajištěné formou prozatímních vyrovnávacích cel podle nařízení (ES) č. 1741/2000 na dovozy některých polyetyléntereftalátů pocházejících z Tchaj-wanu se uvolňují.

Článek 6

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 27. listopadu 2000.

Za Radu

předseda

L. Fabius

[1] Úř. věst. L 288, 21.10.1997, s. 1.

[2] Úř. věst. L 199, 5.8.2000, s. 6.

[3] Úř. věst. L 199, 5.8.2000, s. 48.

[4] Úř. věst. C 319, 6.11.1999, s. 2.

[5] Kanada – Opatření ovlivňující vývoz civilních letadel, zpráva odvolacího soudu, Dok. WT/DS70/AB/R, ze dne 2. srpna 1999 (bod 149 a násl.).

[7] European CommissionDirectorate-General TradeDirectorate CTERV 0/13Rue de la Loi/Wetstraat 200B-1049 Brussels.

[8] Úř. věst. L 301, 30.11.2000, s. 88.

[9] Úř. věst. L 253, 11.10.1993, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 502/1999 (Úř. věst. L 65, 12.3.1999, s. 1).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Prvky, které mají být uvedeny na závazné faktuře uvedené v čl. 2 odst. 2:

1. Číslo závazné faktury.

2. Dodatečný kód Taric, pod kterým lze zboží uvedené ve faktuře proclít na hranici Společenství (jak je to uvedeno v nařízení).

3. Přesný popis zboží včetně:

- identifikačního čísla výrobku (product reporting code number, PRC) (stanoveného v závazku nabídnutém dotyčným vyvážejícím výrobcem),

- kódu KN,

- množství (uvést v jednotkách).

4. Popis podmínek prodeje včetně:

- ceny za jednotku,

- příslušných platebních podmínek,

- příslušných dodacích podmínek,

- celkových srážek a slev.

5. Název společnosti podnikající jako dovozce, které je vystavena faktura přímo dotčenou společností.

6. Jméno úředníka společnosti, který vydal závaznou fakturu, a následující podepsané prohlášení:

"Já, níže podepsaný, potvrzuji, že prodej zboží zahrnutého v této faktuře a určeného k přímému vývozu do Evropského společenství se provádí v rámci a za podmínek závazku nabídnutého … [společnost] a přijatého Evropskou komisí rozhodnutím 2000/745/ES. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné."

--------------------------------------------------