(ES) č. 1227/2000NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1227/2000 ze dne 31. května 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu

Nařízení Komise (ES) č. 1227/2000

ze dne 31. května 2000,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, jež se týkají produkčního potenciálu

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem [1], a zejména na čl. 7 odst. 2, články 10, 15, 23 a 80 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 1493/1999, které nahrazuje s použitelností od 1. srpna 2000 nařízení Rady (EHS) č. 822/87 [2], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1677/1999 [3], obsahuje v hlavě II ustanovení o produkčním potenciálu. Je žádoucí vyplnit rámec vymezený těmito ustanoveními přijetím prováděcích pravidel a zrušením dosavadních nařízení upravujících tuto otázku, tj. nařízení Komise (EHS) č. 2314/72 [4], naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2462/93 [5], (EHS) č. 940/81 [6], (EHS) č. 3800/81 [7], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2548/1999 [8], (EHS) č. 2729/88 [9], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2182/97 [10], (EHS) č. 2741/89 [11] a (EHS) č. 3302/90 [12].

(2) V souladu s článkem 22 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou však členské státy vydat přísnější vnitrostátní předpisy pro novou nebo opětovnou výsadbu révy nebo pro přeštěpování, než které jsou obsaženy v hlavě II, která rovněž stanovuje předpisy pro udělování, převod a využívání práv na výsadbu.

(3) Podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou členské státy za podmínky zajištění kontroly udělit povolení pro plochy podle písmen a) až d) uvedeného ustanovení k výrobě určitých vín určených k uvedení na trh. Je nezbytné upřesnit pravidla pro žádosti a nabytí účinku dodatečných povolení, a zejména zajistit, aby dodatečné povolení v odůvodněných případech bylo skutečně účinné, především udělováním povolení ode dne žádosti, a aby neopodstatněným žádostem producentů nebylo vyhověno. Rovněž musí být všechna práva na výsadbu, která budou získána dodatečným povolením, platná ke dni podání žádosti.

(4) Podle čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být vyklučeny parcely osázené v rozporu se zákazem výsadby. Vinařské produkty získané z hroznů pocházejících z těchto ještě nevyklučených parcel nesmí narušit trh a je tedy žádoucí je destilovat.

(5) Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 může být právo na novou výsadbu uděleno pro plochy, které jsou určeny k novým výsadbám v rámci pozemkových úprav nebo v rámci vyvlastnění ve veřejném zájmu. Aby bylo zamezeno obcházení čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999, nemůže počet práv na novou výsadbu překročit množství nezbytné k osázení plochy odpovídající 105 % plochy, o niž přišli producenti v důsledku těchto opatření.

(6) Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být dále udělena práva na novou výsadbu pro plochy určené k provádění vinohradnických pokusů. Plochy osázené v rámci těchto práv na novou výsadbu mohou být využity pouze ke stanoveným účelům. Vinařské produkty, které během a po skončení pokusného období budou získány z hroznů z těchto ploch, nesmí narušovat rovnováhu trhu. Z těchto důvodů nesmí být tyto vinařské produkty během období pokusu uváděny do oběhu; jejich spotřeba k pokusným účelům je povolena. Po skončení období pokusů musí být tyto plochy vyklučeny nebo prostřednictvím práv na výsadbu využity k běžné produkci. Probíhající vinohradnické pokusy by měly pokračovat podle stávajících předpisů.

(7) Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být práva na novou výsadbu využita také pro založení porostů za účelem produkce roubů. Plochy osázené v rámci těchto práv na novou výsadbu musí být užívány pouze ke stanoveným účelům a vinařské produkty získané během tohoto období nebo po jeho skončení z hroznů pocházejících z těchto roubů nesmí narušovat rovnováhu trhu. Během tohoto produkčního období proto nesmí být z těchto ploch sklízeny hrozny nebo sklizené hrozny musí být znehodnoceny. Po skončení období produkce roubů musí být tyto plochy vyklučeny nebo musí být použita práva na výsadbu pro běžnou produkci. Stávající množitelské porosty révy by měly probíhat podle stávajících předpisů.

(8) Podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být práva na novou výsadbu udělena také na plochy, z nichž získané víno nebo vinařské produkty jsou určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře. Protože je produkce pro samozásobení v některých členských zemích značně rozšířena, může tato úprava vést k nepřiměřeným administrativním nákladům. Proto je třeba členským státům umožnit připouštět takové plochy i bez udělení příslušného práva na výsadbu, jestliže se jedná o malé plochy, na kterých není vinohradnictví provozováno k obchodním účelům a není tím narušena rovnováha trhu. Příslušné plochy a producenti musí být přiměřeně kontrolováni a nedodržení předpisů musí být potrestáno sankcemi nebo např. vyklučením dotyčné plochy.

(9) Podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou být práva na novou výsadbu rovněž udělena na plochy, které jsou určeny k produkci jakostního vína s.o. nebo stolního vína se zeměpisným označením.Taková práva mohou být ale udělena pouze tehdy, jestliže výroba dotyčného vína je nesporně nižší než poptávka po něm. Je žádoucí, aby pro stanovení této skutečnosti byla dána objektivní kritéria a údaje.

(10) Pro zajištění rovnocennosti a správnosti těchto objektivních údajů v celém Společenství je nutné vyžadovat, aby obsahovaly přehled produkčního potenciálu podle článku 16 nařízení (ES) č. 1493/1999 nebo rovnocenné údaje.

(11) Aby se zabránilo narušení rovnováhy trhu, nemohou být na plochy, které byly na základě porušení nařízení (ES) č. 1493/1999 povinně vyklučeny, udělena žádná práva na opětovnou výsadbu. Ze stejného důvodu nemohou být na vyklučené plochy, na která byla udělena práva na výsadbu k jiným účelům než pro produkci vína k obchodním účelům, udělena práva na opětovnou výsadbu.

(12) Podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 je producentům, kteří se zaváží k vyklučení nějaké plochy vinic, uděleno právo na opětovnou výsadbu. Aby nebylo uděleno více práv na výsadbu, než příslušný producent skutečně potřebuje, musí být producentu při zohlednění práv, která již vlastní, uděleno pouze tolik práv na výsadbu, aby mohla být osázena celá plocha. Aby byl dodržen tento závazek, musí být na každé právo na opětovnou výsadbu udělené na základě tohoto závazku složena jistota na výkon tohoto práva. Dokud souběžně existuje plocha určená k vyklučení a nově osázená plocha, může být uváděno do oběhu pouze víno z jedné z těchto ploch, aby se zabránilo narušení trhu.

(13) Podle článku 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 vytvářejí členské státy za účelem lepší správy produkčního potenciálu na státní nebo regionální úrovni státní a/nebo regionální rezervy práv na výsadbu. Aby bylo vyloučeno narušení rovnováhy na trhu, nesmí převod práv na výsadbu prostřednictvím systému rezerv vést k celkovému nárůstu produkčního potenciálu na území členského státu, jak stanoví již čl. 4 odst. 4 nařízení (ES) č. 1493/1999 v případě převodu práv mezi podniky. Přitom mají členské státy podle čl. 7 odst. 5 možnost využít při převodu práv na výsadbu koeficientu krácení.

(14) Podle čl. 5 odst. 8 nařízení (ES) č. 1493/1999 může příslušný orgán členského státu rozhodnout, že rezervní systém nepoužije, pokud může příslušný členský stát prokázat, že na svém území disponuje efektivním systémem správy práv na výsadbu. Přitom mají členské státy možnost na částech svého území použít rezervní systém a na jiných částech svého území použít jiný účinný systém. Členské státy, které chtějí využít možnosti podle čl. 5 odst. 8 nařízení (ES) č. 1493/1999, musí prokázat existenci takového systému a nezbytnost případných odchylek od hlavy II kapitoly I nařízení.

(15) Komise může rozhodnout o přidělení práv na výsadbu členským státům na základě jejich žádosti podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1493/1999 z rezervy Společenství.

(16) Podle hlavy II kapitoly II nařízení (ES) č. 1493/1999 může být při konečném vzdání se vinohradnictví poskytnuta na konkrétní plochu prémie. V případě potřeby mohou členské státy stanovit, na které plochy na jejich území by se případná prémie měla poskytnout. Je však žádoucí stanovit společná pravidla o horních mezích výše prémií a termínech podle článku 10 nařízení (ES) č. 1493/1999.

(17) Z důvodu kontroly musí být prémie vyplaceny zpravidla až po vyklučení. Přesto může být prémie vyplacena také před klučením, pokud je složena na realizaci vyklučení jistota.

(18) Skutečnost, že se plochy vinic vzdá člen seskupení producentů, které zpracovává hrozny sklizené svými členy, může snížit dodávané množství hroznů, a tím zvýšit náklady na zpracování. Proto je vhodné dohlédnout na vyrovnání takových nežádoucích účinků.

(19) Při provádění hlavy II kapitoly II nařízení (ES) č. 1493/1999 disponují členské státy širokou svobodou rozhodování ohledně oblasti užití a výše podpory, např. platbou paušálních částek, stanovením nejvyšší částky podpory na hektar nebo rozlišením výše podpory na základě objektivních kriterií v rámci omezení podle kapitoly III a příslušných prováděcích ustanovení.

(20) Přesto by měla být stanoven společná pravidla. Proto by členské státy měly přijmout pravidla o minimální rozloze parcely, aby byla zajištěna skutečná účinnost tohoto systému na produkční potenciál. Je žádoucí přijmout opatření a stanovit lhůty pro jejich provedení a odpovídající kontrolu. Tyto předpisy by měly rovněž upravovat způsob využívání práv na opětovnou výsadbu získaných na základě klučení podle plánu, aby bylo vyloučeno narušení rovnováhy na trhu vyššími výnosy, a stanovit odpovídající vyšší podporu kvůli s tím souvisejícím vyšším nákladům.

(21) Podle článku 12 nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou členské státy rovněž rozhodnout, že nebudou samy zpracovávat žádné plány restrukturalizace nebo přeměny vinic. Protože členské státy odpovídají za schvalování těchto plánů, měly by v tomto případě stanovit předpisy pro předkládání a schvalování plánů, jakož i pro minimální údaje v těchto plánech.

(22) Podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 se pravidla pro restrukturalizaci a přeměnu vinic nevztahují na běžnou obnovu starých vysloužilých vinic. Je žádoucí vysvětlit smysl této věty podrobněji.

(23) Kvůli kontrole by měla výplata podpory proběhnout zpravidla teprve po provedení příslušných opatření. Přesto může být podpora vyplacena dříve, jestliže je složena jistota na provedení příslušného opatření.

(24) Pro finanční plánování a účast na financování systému restrukturalizace a přeměny by měly být stanoveny přesné předpisy. V této souvislosti by členské státy měly podávat Komisi pravidelně zprávu o stavu financování systému.

(25) Musí být přijata opatření, která zajistí, aby prostředky určené pro systém splnily svůj účel. Přitom by měly být přijaty zejména předpisy o zálohách a o potřebném přizpůsobení přidělování prostředků, které přihlížejí k potřebě a již provedeným opatřením.

(26) Mimo specifických ustanovení tohoto nařízení by měly být uplatňovány rovněž všeobecné předpisy týkající se rozpočtové kázně, zejména v případě neúplných nebo nesprávných výkladů členských států.

(27) Pravidla finanční správy režimu budou stanoveny prováděcím předpisem k nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 ze dne 17. května 1999 o financování společné zemědělské politiky [13].

(28) K zajištění dohledu nad prováděním hlavy II nařízení (ES) č. 1493/1999 a k řádnému řízení trhu je nezbytné, aby Komise měla příslušné údaje o produkčním potenciálu včetně práv na výsadbu a přesné údaje o opatřeních přijatých členskými státy při provádění uvedené hlavy. Z tohoto důvodu by měly být Komisi předány v standardizované formě základní údaje nezbytné k tomuto účelu. Je žádoucí, aby členské státy ostatní informace potřebné ke kontrole a prověřování provádění této hlavy uchovávaly na přiměřené období za účelem umožnění kontroly.

(29) V tomto kontextu je také nezbytné upřesnit, jaké údaje musí obsahovat přehled podle článku 16 nařízení (ES) č. 1493/1999. Členské státy, které nechtějí využít možnosti dodatečného povolení protiprávně osázených ploch, dodatečných práv na výsadbu nebo podpory na restrukturalizaci a přeměnu, nemusí sestavovat přehled.

(30) Podle článku 19 nařízení (ES) č. 1493/1999 by měly zatřídění odrůd provádět členské státy. Měla by být přijata společná pravidla pro formu zatřídění, údaje v příslušném zatřídění, o předávání a zveřejňování tohoto zatřídění. Systém zatřídění nesmí však sám o sobě vést ke zvýšení produkčního potenciálu.

(31) V zásadě by měly být zatříděny pouze odrůdy, které mohou být uváděny na trh nejméně v jednom členském státě podle směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh [14], naposledy pozměněné aktem o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska. Současně však je v zájmu zachování genetického dědictví žádoucí zatřídit rovněž odrůdy, které byly pěstovány před vstupem uvedené směrnice v platnost.

(32) Producent, který musí destilovat své produkty v důsledku porušení pravidel Společenství, nesmí obdržet žádnou podporu na destilaci.

(33) Platby na základě hlavy II nařízení (ES) č. 1493/1999 by měly být oprávněným osobám vyplaceny v plné výši.

(34) Jako přechodné ustanovení musejí práva na výsadbu, na která se vztahovalo nařízení (EHS) č. 822/87 a jejichž platnost překračovala 31. červenec 2000, zůstat v platnosti až do uvedeného dne, aby přechodem na nařízení (ES) č. 1493/1999 nebyla ztracena. Ze stejného důvodu by tato práva měla být převedena do příslušné státní nebo regionální rezervy, pokud nebudou do té doby využita.

(35) Opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro víno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I Oblast působnosti

Článek 1

Tímto nařízením se stanoví prováděcí pravidla ke kapitole I (Výsadba vinic), kapitole II (Prémie za konečné vzdání se vinohradnictví), kapitole III (Restrukturalizace a přeměna vinic) a k části kapitoly IV (Informace a obecná ustanovení) hlavy II (Produkční potenciál) nařízení (ES) č. 1493/1999.

KAPITOLA II Výsadba vinic

Článek 2

1. Členské státy mohou stanovit lhůtu pro podání žádosti producenta o výjimku podle čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Jestliže producent podá žádost o výjimku, může příslušný členský stát během prověřování žádosti od okamžiku podání žádosti povolit, aby hrozny z příslušných ploch byly použity k výrobě vína určeného k uvádění na trh.

3. Jestliže je výjimka poskytnuta, nabývá účinku okamžikem podání žádosti.

4. Jestliže je výjimka zamítnuta, rozhodne členský stát, že:

a) uloží buď peněžní pokutu ve výši 30 % tržní hodnoty vína, které bylo získáno z hroznů příslušné plochy v období mezi podáním žádosti a jejím zamítnutím, nebo že

b) producent musí destilovat takové množství vína, které odpovídá množství vína získaného z hroznů příslušné plochy a uvedeného na trh v období mezi podáním žádosti a jejím zamítnutím. Destilací nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %.

5. Členské státy stanoví období uvedené v čl. 2 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 1493/1999, během kterého získá producent po výsadbě určité plochy právo na opětovnou výsadbu. Toto období však nesmí překročit 31. březen 2002. Členský stát může udělit výjimku podle čl. 2 odst. 3 pouze tehdy, jsou-li příslušná práva na opětovnou výsadbu platná v době požádání o výjimku.

6. Členské státy vedou záznamy o každé žádosti o výjimku, výsledku prověření žádosti a o všech opatřeních přijatých podle odstavce 4.

7. Za každý hospodářský rok sdělí členské státy Komisi celkovou plochu, pro kterou bylo požádáno o výjimku, celkovou plochu, na kterou byla výjimka udělena, a celkovou plochu, pro kterou byla výjimka zamítnuta. Toto sdělení musí provést do čtyř měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.

8. Jestliže podle čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být určitá plocha vyklučena, mohou být produkty získané z hroznů z této plochy uváděny do oběhu pouze za účelem destilace. V rámci výjimky mohou členské státy místo toho povolit destilaci množství vína odpovídající hodnoty. V takovém případě mohou členské státy uložit také přiměřené administrativní sankce. Z těchto produktů nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %.

9. Členské státy vedou záznamy o všech případech, u nichž se postupovalo podle čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999.

Článek 3

1. Pokud udělí členské státy práva na novou výsadbu pro plochy určené k novým výsadbám, které jsou prováděny v rámci pozemkových úprav nebo v rámci vyvlastnění ve veřejném zájmu podle platného vnitrostátního práva, musí dohlédnout na to, aby tato práva nebyla poskytnuta na plochy, které vzhledem k čisté kultuře mají více než 105 % plochy vinic, které byly předmětem pozemkových úprav nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu. Členské státy vedou záznamy o všech případech, kdy byla poskytnuta práva na novou výsadbu za tímto účelem.

2. Členské státy vedou záznamy o všech případech, ve kterých vydaly práva na opětovnou výsadbu pro plochy určené k vinohradnickým pokusům. Taková práva na novou výsadbu jsou platná pouze během období provádění pokusů.

Během tohoto období nesmí být produkty získané z hroznů z těchto ploch uváděny do na trh.

Po uplynutí této doby:

a) použije producent buď právo na novou výsadbu udělené podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999, na opětovnou výsadbu nebo právo na výsadbu z rezervy, aby mohlo být víno získané z této plochy uváděno na trh, nebo

b) bude réva vinná na těchto plochách vyklučena. Náklady na toto klučení jdou na vrub příslušného producenta. Až do vyklučení dotyčné plochy mohou být produkty získané z hroznů z této plochy uváděny do oběhu pouze za účelem destilace. Z nich nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %.

3. Práva na novou výsadbu udělená před 1. srpnem 2000 pro vinohradnické pokusy a všechny podmínky k užívání těchto práv nebo pro plochy osázené v rámci těchto práv zůstávají v platnosti během období provádění pokusů. Pravidla uvedená v odst. 2 třetím pododstavci se vztahují na tyto plochy po skončení pokusného období.

4. Členské státy vedou záznamy o všech případech, kdy udělily práva na novou výsadbu pro plochy určené školkařským podnikům. Tato práva na novou výsadbu jsou platná pouze během období produkce školkařského podniku.

Během tohoto období nesmí být hrozny z těchto vinic sklízeny nebo musí být zničeny, pokud sklizeny byly.

Po uplynutí této doby:

a) použije producent buď právo na novou výsadbu udělené podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999, na opětovnou výsadbu nebo právo na výsadbu z rezervy, aby mohlo být víno získané z této plochy uváděno do na trh, nebo

b) bude réva vinná na těchto plochách vyklučena. Náklady na toto klučení jdou na vrub příslušného producenta. Až do vyklučení dotyčné plochy mohou být produkty získané z hroznů z této plochy uváděny do oběhu pouze za účelem destilace. Z nich nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %.

5. Práva na novou výsadbu udělená před 1. srpnem 2000 pro školkařské podniky a všechny podmínky k užívání těchto práv nebo pro plochy osázené v rámci těchto práv zůstávají během období produkce školkařských podniků v platnosti. Po skončení období produkce školkařského podniku se na tyto plochy vztahují pravidla v odst. 4 třetím pododstavci.

6. Členské státy vedou záznamy o všech případech, ve kterých vydaly práva na novou výsadbu pro plochy, ze kterých víno nebo vinařské produkty jsou určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře.

7. Aby se zamezilo nepřiměřenému administrativnímu zatížení, může členský stát odchylně od odstavce 6 stanovit, že plochy, ze kterých jsou víno nebo vinařské produkty určeny výhradně ke spotřebě v rodině vinaře, nepodléhají ustanovením o klučení uvedeným v čl. 2 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999. Členské státy takto mohou učinit pouze tehdy, jestliže:

a) plocha připadající na jednotlivého vinaře nepřekračuje maximální plochu stanovenou příslušným členským státem a

b) příslušný vinař nevyrábí víno k obchodním účelům.

8. Uvádění vína nebo vinařských produktů z ploch stanovených v odstavcích 6 a 7 na trh je zakázáno. Členské státy použijí přiměřená opatření k dohledu nad tímto zákazem. Jestliže bude zjištěno porušení tohoto zákazu, bude příslušná plocha nezávisle na sankcích uložených členským státem vyklučena na náklady dotyčného vinaře. Až do vyklučení dotyčné plochy mohou být produkty získané z hroznů z této plochy uváděny do oběhu pouze za účelem destilace. Z nich nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %. Členské státy vedou záznamy o všech případech podle tohoto odstavce.

9. Členské státy mohou udělit práva na novou výsadbu pro plochy určené k produkci jakostního vína s.o. nebo stolního vína se zeměpisným označením pouze tehdy, jestliže předtím provedly vyhodnocení, z kterého vyplývá, že produkce příslušného vína je podstatně nižší než poptávka po něm. Členské státy se při svém hodnocení budou opírat o objektivní kriteria a údaje. Tato objektivní data zahrnují přehled produkčního potenciálu pro příslušný region nebo odpovídající údaje. Členské státy vedou záznamy o těchto hodnoceních a o objektivních kriteriích a údajích. Jestliže členský stát stanoví, že produkce nějakého vína je podstatně nižší než poptávka po něm, povede záznamy o všech případech, ve kterých byla udělena práva na novou výsadbu pro takové víno.

10. Členské státy předají Komisi za každý hospodářský rok tyto údaje:

a) celková plocha, na kterou byla udělena práva na novou výsadbu podle odstavců 1, 2 a 4;

b) celková plocha, na kterou byla udělena práva na novou výsadbu podle odstavce 6. Jestliže však využije členský stát výjimku podle odstavce 7, předává pak místo toho odhad příslušné celkové plochy, který je založen na výsledcích kontroly;

c) celková plocha, na kterou byla udělena práva na novou výsadbu podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999 pro každé jednotlivé víno, jakož i podrobnosti provedeného vyhodnocení včetně podkladových objektivních kriterií a údajů, a

d) případné platby producenta za udělení práv na novou výsadbu.

Toto sdělení se musí uskutečnit do čtyř měsíců po skončení příslušného hospodářského roku.

Článek 4

1. Jestliže se vyklučí nějaká plocha podle čl. 2 odst. 7 nebo čl. 19 odst. 4 nařízení (ES) č. 1493/1999 případně podle čl. 3 odst. 2 třetího pododstavce písm. b), čl. 3 odst. 4 třetího pododstavce písm. b) nebo čl. 3 odst. 8 tohoto nařízení, práva na opětovnou výsadbu se neudělují. Práva na opětovnou výsadbu se neudělí rovněž při vyklučení následujících ploch:

a) plochy vinic, které byly předmětem pozemkových úprav nebo vyvlastnění ve veřejném zájmu, pokud byla poskytnuta za tyto plochy práva na novou výsadbu podle čl. 3 odst. 1;

b) plochy určené k vinohradnickým pokusům během pokusného období;

c) plochy pro školkařské podniky během produkčního období těchto podniků nebo

d) plochy, jejichž produkce je určena výhradně ke spotřebě v rodině vinaře.

2. Členský stát může udělit práva na opětovnou výsadbu producentu, který se zavázal vyklučit plochu vinic před uběhnutím třetího roku od výsadby pouze tehdy, jestliže tento producent může prokázat, že nevlastní žádná nebo dostatečná práva na výsadbu, která by mohla být použita k osázení celé plochy révou. Členský stát neudělí producentu práva ve větším rozsahu, než je třeba k osázení celé plochy révou, přičemž se přihlíží k právům, která již producent vlastní.

3. Producent přebírající na sebe závazek podle odstavce 2 složí jistotu. Závazek k vyklučení příslušné plochy je zásadním požadavkem ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 [15]. Výši jistoty stanoví příslušný členský stát na základě objektivních kriterií. Jistota se stanoví v přiměřené a dostatečné výši, aby zamezila producentovi nesplnit svůj závazek.

4. Až do splnění závazku o vyklučení dbají členské státy na to, aby v žádném hospodářském roce nedošlo k souběžné produkci vína k obchodním účelům z ploch určených k vyklučení a z nově vysázených ploch, přičemž zajistí, aby:

a) produkty z hroznů získaných z nově osázených ploch mohly být uvedeny do oběhu pouze za účelem destilace; z těchto produktů nich nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %, nebo

b) produkty z hroznů získaných z ploch určených ke klučení mohly být uvedeny do oběhu pouze za účelem destilace; z těchto produktů nich nesmí být vyroben alkohol, jehož skutečný obsah alkoholu v % objemových nepřesahuje 80 %.

5. Pokud nebude splněn závazek klučení během stanovené lhůty, bude s nevyklučenou plochou zacházeno, jako kdyby byla osázena v rozporu s omezením výsadeb podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999.

6. Členské státy kontrolují výsadbu a klučení příslušných ploch.

7. Členské státy vedou záznamy o všech případech, které souvisí s tímto článkem.

8. Členské státy vedou záznamy o všech převodech práv na opětovnou výsadbu mezi podniky.

9. Členské státy oznámí Komisi, jestliže zamýšlí prodloužit možnost využití práv na opětovnou výsadbu z období pěti hospodářských let na až osm let od uplynutí hospodářského roku, ve kterém se uskutečnilo klučení.

Článek 5

1. Členské státy dbají na to, aby převod práv přes státní rezervu a/nebo regionální rezervy nevedl na jejich území k všeobecnému nárůstu produkčního potenciálu.

2. Při uplatňování odstavce 1 mohou členské státy:

a) užít koeficientu krácení podle čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 1493/1999 a

b) užít odpovídajícího koeficientu krácení pro jiné převody práv přes státní rezervu a/nebo regionální rezervy.

3. Při uplatňování čl. 4 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 1493/1999 mohou členské státy použít také odpovídající koeficient krácení při převodu práv mezi podniky.

4. Členské státy sdělí Komisi, zda vytvoří státní a/nebo regionální rezervy práv na výsadbu, případně zda rozhodly, že pravidla pro rezervy nepoužijí.

5. Jestliže se některý členský stát rozhodne nepoužít režim pro rezervy, musí Komisi prokázat, že na celém jeho území existuje efektivní režim pro správu práv na výsadbu. Přitom je zvláště třeba prokázat nutnost případných odchylek od ustanovení hlavy II kapitoly I nařízení (ES) č. 1493/1999.

6. Členské státy vedou záznamy o všech případech, ve kterých byla udělena práva na výsadbu z rezervy, o všech případech převodu práv na výsadbu z jedné rezervy do jiné a o všech případech, ve kterých byla práva na výsadbu přidělena rezervám. Všechny platby za přidělení práv na výsadbu rezervě nebo za přidělení práv na výsadbu z rezervy se zaznamenávají.

Článek 6

1. Členské státy oznámí Komisi přidělení nově vytvořených práv na výsadbu jedné či více rezervám, přičemž zohlední přidělení nově vytvořených práv na výsadbu podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Členské státy mohou požádat, aby jim Komise přidělila nově vytvořená práva na výsadbu z rezervy Společenství. Komise může toto přidělení provést postupem podle článku 75 nařízení (ES) č. 1493/1999.

KAPITOLA III Prémie za konečné vzdání se vinohradnictví

Článek 7

Členské státy případně sdělí Komisi plochy, které považují za vhodné pro poskytnutí prémie za konečné vzdání se vinohradnictví, a podmínky pro tento výběr.

Článek 8

1. Členské státy stanoví postup pro podání žádosti, ve kterém bude upraveno především toto:

a) lhůty pro žádost a údaje, které je třeba k žádosti přiložit;

b) následnou kontrolu existence příslušné vinice, příslušné plochy a průměrného výnosu nebo průměrné produkční kapacity;

c) konečné oznámení příslušnému producentu o poskytnutí prémie;

d) možnost překontrolovat přidělené prémie, pokud příslušný producent o to požádá, a oznámení výsledku tohoto prověření;

e) ověření klučení.

2. Prémie se vyplácí po ověření klučení. Členské státy mohou však stanovit, že prémie bude producentu vyplacena před splněním povinnosti klučení, jestliže tento producent složí jistotu ve výši 120 % prémie. Závazkem ve smyslu nařízení (EHS) č. 2220/85 je závazek vyklučení příslušné plochy. V takovém případě musí vyklučení proběhnout nejpozději do konce hospodářského roku následujícího po vyplacení prémie.

3. Členské státy mohou stanovit, že prémie producentům, kteří jsou členy seskupení producentů podle článku 39 nařízení (ES) č. 1493/1999 se zkrátí až o 15 %. Částky odpovídající krácení budou vyplaceny příslušnému seskupení producentů.

4. Prémie mohou být poskytnuty pouze na plochy o výměře nejméně 10 arů a nejvýše 25 arů, pokud jde o celkovou plochu vinic podniku. V takovém případě nesmí maximální výše prémie na hektar překročit 4300 eur.

5. V případě ploch o rozloze nad 25 arů nesmí maximální výše prémie na hektar překročit:

a) 1450 eur při průměrném výnosu z hektaru do nejvýše 20 hektolitrů;

b) 3400 eur při průměrném výnosu z hektaru vyšším než 20, ale nejvýše 30 hektolitrů;

c) 4200 eur při průměrném výnosu z hektaru vyšším než 30, ale nejvýše 40 hektolitrů;

d) 4600 eur při průměrném výnosu z hektaru vyšším než 40, ale nejvýše 50 hektolitrů;

e) 6300 eur při průměrném výnosu z hektaru vyšším než 50, ale nejvýše 90 hektolitrů;

f) 8600 eur při průměrném výnosu z hektaru vyšším než 90, ale nejvýše 130 hektolitrů;

g) 11100 eur při průměrném výnosu z hektaru vyšším než 130, ale nejvýše 160 hektolitrů;

h) 12300 eur při průměrném výnosu z hektaru vyšším než 160 hektolitrů.

6. Odchylně od odstavce 4 mohou členské státy rozhodnout, že prémie za plochy od 10 arů do 25 arů se poskytne pouze v případě, že se nejedná o veškerou plochu podniku. V takovém případě jsou použitelné maximální výše prémií uvedené v odstavci 5.

Článek 9

Období uvedené v čl. 9 písm. a), c) a d) nařízení (ES) č. 1493/1999 je deset hospodářských let po skončení příslušného hospodářského roku.

Článek 10

1. Členské státy vedou záznamy o všech žádostech a. s. nimi souvisejících rozhodnutích.

2. Členské státy sdělí Komisi za každý hospodářský rok:

a) celkovou plochu, která byla vyklučena oproti prémii podle hlavy II kapitoly II nařízení (ES) č. 1493/1999, a

b) odhad pro příští hospodářský rok.

Tato sdělení se musí uskutečnit během čtyř měsíců od skončení příslušného hospodářského roku.

Článek 11

Členské státy musí při udělování státních podpor, kterými jsou sledovány obdobné cíle jako v hlavě II kapitoly II nařízení (ES) č. 1493/1999,

a) vést záznamy o všech žádostech a. s. nimi souvisejících rozhodnutích;

b) sdělit Komisi pro každý hospodářský rok celkovou plochu, která byla vyklučena výhradně se státní podporou, jakož i celkovou částku vyplacené podpory. Toto sdělení se musí uskutečnit během čtyř měsíců od skončení příslušného hospodářského roku;

c) zajistit, aby ve sdělení podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení bylo uvedeno, na jaký podíl plochy vyklučené se státní podporou byla dodatečně poskytnuta rovněž prémie podle hlavy II kapitoly II nařízení (ES) č. 1493/1999, jakož i celková částka státní podpory vyplacené v této souvislosti.

KAPITOLA IV Restrukturalizace a přeměna vinic

Článek 12

Pro účely čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1493/1999 se "běžnou obnovou starých vysloužilých vinic" rozumí opětovné osázení stejné parcely stejnou odrůdou a při stejném způsobu pěstování révy.

Článek 13

Členské státy stanoví:

a) minimální velikost parcely, na kterou může být poskytnuta podpora pro restrukturalizaci a přeměnu vinic, jakož i minimální velikost parcely vzniklé z restrukturalizace a přeměny vinic;

b) definice opatření uváděných v plánech; lhůty pro jejich provedení nesmějí překročit pět let; závazek uvádět ve všech plánech za každý rozpočtový rok opatření prováděná v tomto rozpočtovém roce a k těmto opatřením se vztahující plochy; postup pro dohled nad prováděním;

c) pravidla pro omezení použití práv na opětovnou výsadbu, která vyplývají z klučení podle prováděného plánu, pokud by tato práva mohla vést ke zvýšení výnosu z příslušné plochy; pravidla se sestaví tak, aby zajistila dosažení cíle systému, a zejména aby v dotyčném členském státě nedošlo k celkovému zvýšení produkčního potenciálu;

d) pravidla pro přesný rozsah užití a výši podpory, jež bude poskytnuta. S výhradou ustanovení hlavy II kapitoly III nařízení (ES) č. 1493/1999 a této kapitoly mohou tato pravidla stanovit, zejména pro výplatu paušálních částek, maximální výši podpory za hektar a rozlišení podpory na základě objektivních kritérií. Pravidla stanoví zejména přiměřeně vyšší částky podpory v případech, kdy práva na opětnou výsadbu vzniklá v důsledku vyklučení podle plánu jsou použita při provádění plánu.

Článek 14

Když se členský stát rozhodne nevytvářet žádné vlastní plány pro restrukturalizaci a přeměnu vinic, určí:

a) právnické nebo fyzické osoby, které mohou předkládat návrhy plánů;

b) obsah návrhů plánů, které musejí zahrnovat podrobný popis navrhovaných opatření a lhůt pro jejich provedení;

c) minimální plochu, na niž se vztahují restrukturalizace a přeměna, jakož i případné odchylky od tohoto požadavku, které jsou náležitě zdůvodněny a opírají se o objektivní kriteria;

d) postup pro podání a schválení plánů, přičemž se stanovují především lhůty pro předložení návrhů plánů a objektivní kriteria pro stanovení přednostního vyřízení.

Článek 15

1. Podpora se vyplácí po ověření, že dané opatření bylo provedeno.

2. Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy vyplatit producentům zálohu před provedením opatření, pokud:

a) bylo zahájeno provádění opatření;

b) producent složil jistotu ve výši 120 % podpory. Závazkem ve smyslu nařízení (EHS) č. 2220/85 je provedení příslušného opatření do dvou let od vyplacení zálohy;

c) dotyčný producent obdržel již dříve zálohu na podporu pro jiné opatření a toto jiné opatření provedl.

3. Jestliže v některém podniku nejsou veškerá opatření podle plánu prováděna ve lhůtách stanovených v čl. 13 písm. b), musí producent všechny podpory vyplacené v rámci plánu vrátit danému podniku. Pokud však je uskutečněno ve stanovených lhůtách přes 80 % těchto opatření, vrací producent částku odpovídající dvojnásobku dodatečné podpory, která byla poskytnuta k dokončení všech plánovaných opatření.

Článek 16

1. Ohledně pravidel restrukturalizace a přeměny vinic předají členské státy Komisi nejpozději do 30. června každého roku:

a) seznam skutečných výdajů během běžného rozpočtového roku;

b) všechny dodatečné žádosti na další financování výdajů v běžném rozpočtovém roce k přídělu prostředků podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999 s příslušnou celkovou plochou;

c) upravený plán výdajů s příslušnou celkovou plochou pro následující rozpočtové roky až do skončení období stanoveného pro realizaci plánů restrukturalizace a přeměny vinic při zohlednění prostředků přidělených jednotlivým členským státům.

2. Aniž jsou dotčena obecná ustanovení o rozpočtové kázni, provede Komise na základě účetní evidence zemědělských výdajů předběžné krácení poskytovaných záloh o paušální částku, jestliže údaje předané Komisi členskými státy podle odstavce 1 jsou neúplné nebo nebyly dodrženy lhůty.

Článek 17

1. Každému členskému státu budou uhrazeny výdaje uskutečněné a nahlášené v rozpočtovém roce až do výše částky nahlášené Komisi podle čl. 16 odst. 1 písm. a), jestliže tato celková částka nepřekračuje prostředky přidělené členskému státu podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999.

2. Žádosti členských států podle čl. 16 písm. b) se zohledňují poměrem, kdy za základ je brána částka použitelná poté, co součet všech částek pro jednotlivé členské státy nahlášených podle čl. 16 písm. a) bude odečten od veškerých přidělených prostředků všem členským státům podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999. Komise sdělí členským státům co možná nejdříve po 30. červnu, v jakém rozsahu mohou být žádosti přijaty.

3. Nehledě na odstavce 1 a 2 platí: Pokud je plocha nahlášená podle čl. 16 odst. 1 písm. a) menší než plocha, která je určena k přidělení prostředků pro příslušný členský stát a rozpočtový rok podle čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 1493/1999, budou nahlášené výdaje příslušného rozpočtového roku financovány pouze do maximální částky, která se vypočte snížením maximální částky uvedené v odstavci 1 podle pravidla chybějícího množství nahlášené celkové plochy.

4. Pokud nedosahují skutečné výdaje některého členského státu v konkrétním rozpočtovém roce 75 % prahové hodnoty částky uvedené v odstavci 1, krátí se výdaje účtovatelné v následujícím rozpočtovém roce a odpovídající celková plocha o jednu třetinu rozdílu mezi touto prahovou hodnotou a skutečnými výdaji běžného rozpočtového roku.

5. Toto krácení není zohledňováno při stanovování výdajů, které jsou uznány pro rozpočtový rok následující po krácení.

6. Částky vrácené producenty podle čl. 15 odst. 3 se odečítají z financovaných výdajů.

7. Odkazy na určitý rozpočtový rok jsou považovány za odkazy na uskutečněné platby členského státu mezi 16. říjnem daného roku a 15. říjnem roku následujícího.

Článek 18

1. Členské státy vedou záznamy o všech schválených i zamítnutých plánech a o všech opatřeních prováděných v rámci plánů.

2. Členské státy sdělí Komisi pro každý hospodářský rok a každý plán původní plochu a její průměrný výnos, jakož i plochu a její výnos po restrukturalizaci a přeměně. Toto sdělení musí provést během čtyř měsíců od konce příslušného hospodářského roku.

KAPITOLA V Informace a obecná ustanovení

Článek 19

1. Členské státy sdělí Komisi, zda zavedou přehled produkčního potenciálu na státní nebo regionální úrovni.

2. Rozhodne-li členský stát zavést přehled produkčního potenciálu na regionálním základě a vytvoří-li regionální rezervy podle hlavy II kapitoly I nařízení (ES) č. 1493/1999, musí se obojí vztahovat na stejné regiony.

3. Informace obsažené v přehledu musí být předkládány takto:

a) plochy, které jsou osázeny odrůdami révy zatříděnými jako odrůdy moštové, je nutné rozčlenit podle druhu vína (jakostní víno s.o. a stolní víno) včetně ploch vhodných k získávání vína se zeměpisným označením. Podíl celkové plochy, která je osázena určitou odrůdou, se uvádí, pokud to má význam;

b) s ohledem na stávající práva na výsadbu musí být informace členěny tak, aby byly patrné tyto údaje:

i) odhadnuté množství (v hektarech) práv na novou výsadbu, která byla přidělena producentům, ale dosud nebyla využita;

ii) odhadnuté množství (v hektarech) práv na opětovnou výsadbu, která vlastní producenti, ale dosud nebyla využita;

iii) množství (v hektarech) nově vytvořených práv na výsadbu, která dosud nebyla přidělena žádné rezervě nebo žádným rezervám nebo podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999;

iv) množství (v hektarech) práv na výsadbu v rezervě nebo rezervách;

c) v případě přehledu na státní musí být informace členěny podle vhodných regionů.

4. V přehledu se uvádí zdroj či zdroje zahrnutých informací.

5. Při prvním sestavení zahrnuje přehled informace o stavu ke dni zvolenému členským státem v předcházejícím hospodářském roce. Obsahuje také historické údaje o referenčním hospodářském roce zvoleném členským státem, které:

a) jsou stanoveny co možná nejvíce na stejném základě jako údaje ve zbytku přehledu a

b) mohou se případně opírat o odhady.

6. Přehled se aktualizuje jednou ročně ke zvolenému dni.

Článek 20

1. V zatřídění moštových odrůd révy uvádějí členské státy odrůdy podle jmen s případnými synonymními označeními a barvou hroznů.

2. Rozhodnutí o zatřídění odrůdy se uskutečňuje na základě objektivních kriterií, včetně vhodnosti k pěstování, analytických a organoleptických vlastností vína, které je vyrobeno z této odrůdy.

3. Názvy a synonymní označení zatříděných odrůd odpovídají těm, které byly stanoveny jedním z těchto subjektů:

a) Mezinárodním úřadem pro révu a víno (OIV);

b) Mezinárodní unií pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a/nebo

c) Mezinárodním výborem pro genetické zdroje rostlin (MVGZR).

4. Pro každou odrůdu, která je zatříděna jako moštová odrůda, se v zatřídění rovněž uvádí, zda je vhodná pro některé z následujících užití:

a) jako stolní odrůda;

b) jako odrůda k produkci vínovice;

c) jako odrůda k produkci hroznů určených k sušení a

d) pro jiné účely.

5. V zatřídění se uvádí rovněž všechna případná homonymní označení odrůd.

6. Do zatřídění členského státu smí být zapsána pouze odrůda, která podle směrnice 68/193/EHS může být uváděna na trh nejméně v jednom členském státě.

7. Odchylně od odstavce 6 může členský stát zatřídit rovněž odrůdy révy, které byly vysázeny před vstupem směrnice 68/193/EHS v platnost a stále se ještě na jeho území vyskytují.

8. Když členský stát, na nějž se vztahuje hlava II kapitola I nařízení (ES) č. 1493/1999, zatřídí moštovou odrůdu, která nebyla předtím takto zatříděna v rámci předpisů Společenství ani vnitrostátních právních předpisů pro příslušnou správní jednotku, nemohou být plochy osázené touto odrůdou využívány k produkci vína. Členské státy použijí předpisů vhodných k dohledu nad dodržováním tohoto zákazu. Odchylně mohou členské státy povolit producentům využít práv na novou výsadbu udělených podle čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1493/1999, práv na opětovnou výsadbu nebo práv na výsadbu přidělených z rezervy k výrobě vína z příslušné plochy.

9. Členské státy sdělí Komisi svá zatřídění v každém hospodářském roce, přičemž upřesní případné změny. Členské státy sdělí Komisi do 31. července 2001 každé použití odchylky podle odstavce 7, přičemž upřesní, zda chtějí využít odchylky podle odstavce 8.

10. Komise zatřídění zpřístupní ve formě a způsobem, které uzná za nejvhodnější.

Článek 21

1. Současně při sdělení Komisi podle nařízení (ES) č. 1493/1999 a tohoto nařízení o přijatých opatřeních předávají členské státy stručný obsah těchto opatření.

2. Členské státy uchovávají údaje předepsané tímto nařízením nejméně deset hospodářských let od roku jejich zaznamenání.

3. Sdělení podle tohoto nařízení se předávají ve formě podle přílohy.

KAPITOLA VI Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 22

Pokud má producent podle hlavy II nařízení (ES) č. 1493/1999 nebo podle tohoto nařízení povinnost destilovat nějaký produkt, neposkytuje se na destilaci a destilovaný produkt žádná podpora Společenství.

Článek 23

Platby podle hlavy II nařízení (ES) č. 1493/1999 a podle tohoto nařízení se oprávněným osobám poskytují v plném rozsahu.

Článek 24

Zrušují se nařízení (EHS) č. 2314/72, (EHS) č. 940/81, (EHS) č. 3800/81, (EHS) č. 2729/88, (EHS) č. 2741/89 a (EHS) č. 3302/90.

Článek 25

1. Práva na výsadbu, na něž se vztahuje nařízení (EHS) č. 822/87 a která byla v platnosti podle tohoto nařízení až do dne po 31. červenci 2000, zůstávají v platnosti do uvedeného dne.

2. Po dni uvedeném v odstavci 1 náleží tato práva automaticky do příslušné státní nebo regionální rezervy. Jestliže k tomuto dni není příslušná rezerva vytvořena, jsou tato práva pozastavena až do vytvoření rezervy. Poté připadnou automaticky do rezervy.

Článek 26

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 1. srpna 2000.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 31. května 2000.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.

[2] Úř. věst. L 84, 27.3.1999, s. 1.

[3] Úř. věst. L 199, 30.7.1999, s. 8.

[4] Úř. věst. L 248, 1.11.1972, s. 53.

[5] Úř. věst. L 226, 7.9.1993, s. 1.

[6] Úř. věst. L 96, 8.4.1981, s. 10.

[7] Úř. věst. L 381, 31.12.1981, s. 1.

[8] Úř. věst. L 308, 3.12.1999, s. 5.

[9] Úř. věst. L 241, 1.9.1988, s. 108.

[10] Úř. věst. L 299, 4.11.1997, s. 3.

[11] Úř. věst. L 264, 12.9.1989, s. 5.

[12] Úř. věst. L 317, 16.11.1990, s. 25.

[13] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[14] Úř. věst. L 93, 17.4.1968, s. 15.

[15] Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Vzor sdělení podle tohoto nařízení

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------