(ES) č. 2316/1999Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999 ze dne 22. října 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě

Nařízení Komise (ES) č. 2316/1999

ze dne 22. října 1999,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1251/1999 ze dne 17. května 1999 o režimu podpor pro producenty některých plodin na orné půdě [1], a zejména na článek 9 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Nařízení (ES) č. 1251/1999 nahradilo režim podpor pro producenty některých plodin na orné půdě stanovený nařízením Rady (EHS) č. 1765/92 [2], naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1624/98 [3]. V důsledku změn spojených s novým režimem a na základě získaných zkušeností by měla být harmonizována a v případě potřeby zjednodušena prováděcí pravidla k režimu plateb na plochu. Z důvodu jasnosti je vhodné v jednotném aktu nově vypracovat ustanovení specifických nařízení pro jednotlivé aspekty tohoto režimu, tedy tato nařízení Komise:

nařízení (EHS) č. 2467/92 [4] ve znění nařízení (EHS) č. 3738/92 [5], nařízení (EHS) č. 2836/93 [6] naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1503/97 [7], nařízení (ES) č. 762/94 [8] naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1981/98 [9], nařízení (ES) č. 1098/94 [10] naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1945/1999 [11], nařízení (ES) č. 1237/95 [12] naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 2017/97 [13], nařízení (ES) č. 658/96 [14] naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 610/1999 [15] a nařízení (ES) č. 1577/98 [16].

(2) Platby na plochu stanovené nařízením (ES) č. 1251/1999 musí být omezeny na určité plochy, které je třeba upřesnit. V daném hospodářském roce by měla být povolena pouze jedna žádost o platbu na plochu pro jednotlivý obdělaný pozemek. Pro pozemek, pro nějž bylo žádáno o podporu na plochu v rámci jiné společné organizace trhu ve stejném hospodářském roce, nemůže být platba poskytnuta v rámci režimu plateb na plochu. Platby na plochu se poskytnou pro plodiny subvencované v rámci programu spadajícího do strukturální politiky a politiky životního prostředí Společenství.

(3) Článek 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 definuje půdu, pro niž lze poskytovat platby na plochu. Uvedený článek schvaluje některé výjimky pod kontrolou členských států, tyto výjimky však nesmí omezovat účinnost úprav stanovených uvedeným nařízením. Měla by být stanovena vhodná opatření, která by zamezila jakémukoliv riziku, udržela by plochu, pro niž lze podpory poskytnout, na stávající úrovni a zamezila jakémukoliv jejímu výraznému zvýšení. Za tímto účelem by měly být některé víceleté plodiny považovány za součást osevního postupu. Plochy zahrnuté do restrukturalizačního programu by rovněž měly být považovány za plochy, pro něž lze poskytovat platby na plochu. Je nezbytné definovat pojmy jako restrukturalizace, výrazné zvýšení zemědělské plochy a závazek vyměnit půdu, pro niž lze poskytovat platby na plochu, za půdu, pro niž takové platby poskytovat nelze.

(4) Mělo by se zabránit osévání půdy pouze za tím účelem, aby bylo možné pro danou půdu získat platby na plochu. Je třeba určit některé podmínky výsevu a pěstování plodin, zejména pokud jde o olejnatá semena, bílkovinné plodiny, lněné semeno a pšenici tvrdou. Místní normy by měly být respektovány, aby byla zohledněna různorodost zemědělské praxe ve Společenství.

(5) Za tím účelem, aby byla podpořena politika Společenství zaměřená na zlepšování jakosti, měly by být platby na plochu pro semena řepky a řepice poskytovány pouze žadatelům, kteří zaseli osiva specifikovaných odrůd a jakostí. Při určování odrůd, pro něž může být platba na plochu poskytnuta, by mělo být v zájmu konzistence, zjednodušení a řádného řízení odkazováno na Společný katalog odrůd zemědělských rostlin zavedený směrnicí 70/457/EHS [17], naposledy pozměněnou směrnicí 98/96/ES [18], pro hospodářský rok 2000/01 by mělo být za účelem jasnosti a zachování kontinuity odkazováno na odrůdy, pro něž může být platba poskytována v rámci předcházejícího režimu. Měly by být vyjasněny normy Společenství pro glukosinolát a kyselinu erukovou v semenech řepky a řepice a stanoveny zkoušky pro měření obsahu glukosinolátu a kyseliny erukové ve vzorcích daných semen. Je nezbytné vyjasnit režim seznamu odrůd semene řepky a řepice a některých dalších kategorií osiv. Je třeba specifikovat odrůdy slunečnicových semen, které mají být použity jako semeno slunečnice cukrářského typu.

(6) Členské státy, které kukuřici tradičně nepěstují, mohou vytvořit základní plochu pro silážní píci. Je nezbytné pojem silážní píce definovat.

(7) Měly by být stanoveny normy pro sladký vlčí bob a zkoušky, kterými se určí, zda je vzorek vlčího bobu sladký.

(8) Podle článku 5 nařízení (ES) č. 1251/1999 lze příplatek k platbě na plochu poskytovat producentům pšenice tvrdé v tradičních produkčních regionech v rámci maximální zaručené plochy příslušného členského státu. Tato maximální zaručená plocha může být rozdělena mezi produkční regiony. Pro velikosti těchto produkčních regionů by mělo být zavedeno pravidlo de minimis, aby se předešlo jejich roztříštění a aby byly při případném použití sankcí za překročení dodrženy zásady proporcionality. Některým členským státům byly v netradičních oblastech přiděleny plochy, pro něž může být poskytnuta zvláštní podpora pro pšenici tvrdou. Je proto nezbytné definovat regiony ve členských státech, pro něž lze tuto podporu poskytovat. Nařízení (ES) č. 1251/1999 stanoví, že musí být používáno certifikované osivo pšenice tvrdé. Měla by být přijata zvláštní opatření, aby se zajistilo, že bude takové osivo používáno. Je třeba určit minimální množství a přechodné období, během něhož má být používání tohoto osiva dosaženo, aby se předešlo obtížím při zásobování nebo narušení trhu s certifikovaným osivem. Vzhledem k rozmanitosti zemědělské praxe ve členských státech a v rámci regionů těchto států by mělo být stanovení minimálního množství a přijímání jakýchkoliv potřebných přechodných opatření ponecháno na dotčeném členském státě.

(9) Nařízení (ES) č. 1251/1999 mimo jiné stanoví, že používání režimu plateb na plochu podléhá režimu regionálních základních ploch. S ohledem na potřebu průhlednosti na straně jedné a na uspokojivé řízení těchto ploch na straně druhé je pro každý členský stát třeba stanovit počet hektarů, pro něž může být podpora v rámci režimu plateb na plochu poskytnuta, a určit způsob rozdělování.

(10) Podle článku 3 nařízení (ES) č. 1251/1999 by regionalizační plány měly zohledňovat rozdíly mezi zavlažovanými a nezavlažovanými plochami. Pojem zavlažování by měl být definován. Pro kukuřici může být vytvořena samostatná základní plocha. V některých členských státech se tato plocha může týkat zejména kukuřice na siláž. Vzhledem k povaze kukuřice na siláž nelze výnosy vyjádřit v tunách na hektar. Měl by proto být definován výnos, který by byl v tomto případě použitelný. Členský stát by měl mít příležitost stanovit výnos použitelný pro kukuřici na siláž ve vztahu k výnosu srovnatelných plodin na orné půdě v příslušném regionu.

(11) Měly by být určeny plochy, které se zohlední při hodnocení jednotlivých překročení základní plochy, a pravidla pro stanovení rozsahu takového překročení. Pokud je vytvořena základní plocha samostatně pro kukuřici, pro zavlažované plochy nebo pro silážní píci, musí být stanovena zvláštní pravidla, pokud jde o plochy, které mají být zohledněny při výpočtu jednotlivých překročení příslušné základní plochy. Pravidla pro stanovení překročení základní plochy musí ve všech případech zajišťovat dosažení základní plochy. Rovněž by měl být stanoven způsob pro výpočet překročení maximálních zaručených ploch pro pšenici tvrdou.

(12) Aby se předešlo tomu, že kvůli složitým regionalizačním plánům skutečné výnosy výrazně převýší výnosy referenční, nařízení (ES) č. 1251/1999 stanoví, že budou platby na plochu v následujícím hospodářském roce upraveny přiměřeně k překročení průměrného výnosu vyplývajícího z regionalizačních plánů. Údaje nezbytné pro výpočet jednotlivých překročení referenčních výnosů musí být včas k dispozici. Měl by být upřesněn postup pro určení těchto překročení a měly by být stanoveny zejména referenční výnosy vyplývající z regionalizačních plánů stanovených v souladu s kritérii podle článku 3 uvedeného nařízení.

(13) Podle článku 2 nařízení (ES) č. 1251/1999 lze platby na plochu poskytnout pouze v případě, že se dotčení producenti zaváží, že vyjmou z produkce část plochy svých hospodářství. Za tím účelem, aby se zajistilo, že takové vynětí z produkce zlepší rovnováhu na trhu, měla by být stanovena prováděcí pravidla, která zaručí, že má daný režim nezbytnou účinnost a je v souladu s celkovým režimem stanoveným nařízením (ES) č. 1251/1999. Za tímto účelem by mělo být přijato ustanovení pro plochy považované za vyňaté z produkce, které by bylo srovnatelné s ustanoveními vzatými v úvahu při výpočtu regionální základní plochy, přičemž by z tohoto režimu neměly být definitivně vyloučeny plochy jiné než uvedené v článku 7 uvedeného nařízení. Účinnost režimu lze zvýšit, pokud je přijato ustanovení, že se vynětí z produkce použije rovněž pro nerozdělené minimální plochy. Měla by být rovněž přijata ustanovení o ochraně životního prostředí a údržbě a využití ploch vyňatých z produkce. Podle nařízení (ES) č. 1251/1999 nemusejí z produkce vyjmout půdu producenti, jejichž žádost nepřevyšuje produkci 92 tun obilovin. Měla by být stanovena metoda výpočtu limitu produkce ve výši 92 tun obilovin. Za účelem jasnosti musí být přijata ustanovení pro případy, kdy není závazek vynětí půdy z produkce splněn.

(14) Minimální doba, během níž je půda vyňata z produkce, musí pokrývat nejméně jedno vegetační období plodin na orné půdě podle nařízení (ES) č. 1251/1999. Měly by se však zohlednit některé zvláštní okolnosti, a proto by mělo být možné využívat půdu vyňatou z produkce také před uplynutím minimální doby pro vynětí z produkce.

(15) Měla by být stanovena pravidla, která zaručí, že zemědělci, kteří se zaváží vyjmout půdu z produkce na období, které nepřesahuje pět hospodářských let, obdrží minimální platbu. Měly by být stanoveny úpravy a sankce použitelné v rámci daného režimu.

(16) Nařízení Rady (EHS) č. 3653/90 ze dne 11. prosince 1990, kterým se zavádějí přechodná opatření upravující společnou organizaci trhu s obilovinami a rýží v Portugalsku [19], ve znění nařízení Komise (ES) č. 1664/95 [20], stanoví přímou podporu na hektar pro některé obiloviny pěstované během přechodného období v Portugalsku. Podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999 se k takové podpoře přihlédne pouze při výpočtu vyrovnávací platby za povinné vynětí z produkce.

(17) Ustanovení čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 1251/1999 vyžaduje, aby producenti obilovin, olejnatých semen a bílkovinných plodin dokončili výsev nejpozději do 31. května. V některých případech může být výsev kvůli podnebným podmínkám odložen na dobu po 31. květnu. Období pro výsev a podání žádostí by mělo být v některých regionech pro některé plodiny prodlouženo. Tato prodloužení by však neměla nepříz nivě ovlivnit účinnost režimu podpor nebo ohrozit kontrolní systém zavedený nařízením Rady (EHS) č. 3508/92 [21], naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1036/1999 [22].

(18) Producenti musí rozložit výsev do delšího období, aby byl zpracovatelský průmysl v průběhu celého hospodářského roku pravidelně zásobován kukuřicí cukrovou. Konečné datum pro výsev kukuřice cukrové by proto mělo být odloženo na den 15. června.

(19) Ustanovení čl. 10 odst. 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 stanoví, že členské státy, v nichž existuje riziko, že referenční plocha bude výrazně překročena, mohou omezit plochu, pro níž mohou producenti žádat o specifické platby na plochu pro olejnatá semena. Tento limit musí být stanoven na základě objektivních kritérií a vyjádřen jako procentní podíl zemědělské plochy producenta, pro kterou může být poskytnuta platba na plochu. Tento limit se může pro jednotlivé regionální základních plochy lišit. Producentům musí být tento limit oznámen do stanoveného data před začátkem výsevu olejnatých semen. Pokud producent žádá o platbu na plochu pro olejnatá semena pro plochy převyšující limit, budou tyto plochy vyloučeny ze žádosti. Plocha, pro kterou může producent obdržet platbu na plochu pro půdu vyňatou z produkce, může být v důsledku toho odpovídajícím způsobem snížena.

(20) Za účelem zajištění řádného fungování režimu plateb na plochu v jakémkoliv hospodářském roce musí být prováděny statistické kontroly používání režimu v daném roce. Nejpozději do 15. září probíhajícího roku musí být k dispozici předběžné údaje, aby bylo možné udělat rozpočtové odhady na úrovni Společenství. Musí být rovněž stanoven termín oznámení konečné sazby případného překročení. Údaje pro výpočet všech překročení základních ploch a maximálních zaručených ploch pro pšenici tvrdou a jakékoliv rozdělení maximálních zaručených ploch na základní podplochy nebo regiony musí být včas k dispozici.

(21) Režim stanovený nařízením (ES) č. 1251/1999 se použije od hospodářského roku 2000/01. Aby mohli příslušní producenti provést výsev nebo případně vyjmout půdu z produkce a podat žádosti o platby na plochu pro dotčený hospodářský rok se znalostí pravidel pro použití nového režimu a v souladu s nimi, ustanovení stávajícího nařízení by měla vstoupit v platnost ihned po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

(22) Řídící výbor pro obiloviny nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené jeho předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Nárok na platby na plochu

ODDÍL I

Obecná ustanovení

Článek 1

1. Platby na plochu podle nařízení (ES) č. 1251/1999 se poskytnou v souladu s podmínkami stanovenými tímto nařízením.

2. Pro jeden obdělaný pozemek může být v daném hospodářském roce podána pouze jedna žádost o platbu na plochu.

3. Pro jeden obdělaný pozemek nesmí být poskytnuta žádná platba na plochu, pokud je dotčený pozemek ve stejném hospodářském roce zahrnut v žádosti o podporu na hektar podle režimu financovaného podle čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1258/1999 [23] pro plodiny na orné půdě jiné než spadající do působnosti nařízení (ES) č. 1251/1999.

Článek 2

1. Pro účely článku 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 jsou definicemi pojmů "stálé travní porosty", "trvalé plodiny", "víceleté plodiny" a "restrukturalizační program" definice uvedené v příloze I.

2. Půda, pro kterou byla poskytnuta podpora podle hlavy I nařízení Rady (EHS) č. 2328/91 [24] nebo nařízení Rady (EHS) č. 3766/91 [25] nebo v případě Finska a Švédska půda vyňatá z produkce podle vnitrostátního režimu vynětí půdy z produkce, se považuje půdu, pro níž lze poskytovat platby na plochu.

3. Plochy, jimž je členskými státy podle restrukturalizačního programu nově přiznán nárok na platbu na plochu, nesmí o více než 5 % přesáhnout plochu, které byl v rámci stejného programu takový nárok odebrán. Při určování uvedeného zvýšení však nebude zohledněno následující:

a) v nových německých spolkových zemích, 2500 ha zasažených restrukturalizací zemědělské půdy v období od 1. ledna do 30. června 1992 a osázených plodinami na orné půdě pro sklizeň v roce 1993;

b) zbývající půda zahrnutá v plánech na vyklučení vinařských oblastí pro vinařský rok 1991/92 schválených podle nařízení Rady (EHS) č. 1442/88 [26] a č. 2239/86 [27] před 31. prosincem 1991 a uskutečněných ve lhůtách stanovených těmito nařízeními.

4. Podle třetího pododstavce čl. 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 nesmí členské státy dočasně ani trvale zvýšit celkovou zemědělskou plochu, pro níž lze poskytovat podporu, o více než 0,1 % celkové základní plochy.

Členské státy zašlou Komisi roční seznam povolení vydaných podle třetího pododstavce čl. 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 a uvedou v něm počet zemědělců, příslušné plochy a důvody.

Ve zvláštních případech, které jsou řádně odůvodněny, může být lhůta stanovená v prvním pododstavci přezkoumána postupem podle článku 23 nařízení Rady (EHS) č. 1766/92 [28].

5. Ve čtvrtém pododstavci čl. 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 jsou uvedeny případy, kdy producenti mohou poskytnout závažné a objektivní důvody pro výměnu půdy ve svých hospodářstvích, pro kterou nelze poskytnout platbu, za půdu, pro kterou platbu poskytnout lze, pokud členský stát prověřil, že neexistují platné důvody pro odmítnutí takových výměn, a to zejména s ohledem na rizika týkající se životního prostředí. Tyto výměny nesmí za žádných okolností vést ke zvýšení celkové zemědělské plochy v daném hospodářství, pro niž lze platbu poskytnout. Členské státy stanoví systém pro předběžné oznámení a schvalování takových výměn.

Členské státy předloží Komisi nejpozději do 31. května každého roku plány obsahující seznam kritérií, na jejichž základě byly výměny schváleny, a důkazy o tom, že tyto výměny nevedly ke zvýšení celkové zemědělské půdy, pro niž lze platbu poskytnout.

Článek 3

1. Platby na plochu pro plodiny na orné půdě se vyplatí výhradně pro plochy:

a) v regionech, které jsou členským státem z klimatického a zemědělského hlediska prohlášeny za vhodné pro pěstování plodin na orné půdě. Členské státy mají pravomoc rozhodnout, zda je daný region vhodný pro pěstování některých plodin na orné půdě;

b) plně oseté v souladu s místními normami. Pokud jsou obiloviny zasety ve směsi s olejnatými semeny nebo bílkovinnými plodinami nebo pokud jsou olejnatá semena zaseta ve směsi s bílkovinnými plodinami, použije se nejnižší sazba platby na plochu;

c) na nichž je plodina udržována za obvyklých podmínek pro růst nejméně do počátku květu. Olejnatá semena, bílkovinné plodiny, lněné semeno a pšenice tvrdá musí být rovněž udržovány v souladu s místními normami nejméně do 30. června předcházejícího příslušnému hospodářskému roku, pokud nejsou zcela zralé sklízeny před tímto datem. Bílkovinné plodiny nesmí být sklízeny před ukončením stádia mléčné zralosti;

d) zahrnuté v žádostech pro nejméně 0,3 ha, na kterých je každý obdělávaný pozemek větší než minimální velikost stanovená členským státem pro příslušný region.

2. Pokud se plochy jednotlivých producentů, pro něž lze poskytovat podporu, nacházejí ve více než jednom produkčním regionu, stanoví se splatná částka podle umístění jednotlivých ploch obsažených v žádosti.

3. Členské státy, které s kukuřicí zacházejí samostatně v regionech, kde je kukuřice určena především pro siláž, jsou oprávněné použít pro všechny plochy s kukuřicí v příslušných regionech výnos pro krmné zrní v tomto regionu.

ODDÍL 2

Zvláštní ustanovení pro některé plodiny na orné půdě

Článek 4

1. Členské státy použijí politiku jakosti pro semena řepky a řepice omezením ploch, pro které lze poskytnout platby na plochu, pro plochy oseté certifikovaným osivem řepky a řepice sdružených dvounulových (00) odrůd oznámených a takto zapsaných před každou platbou do Společného katalogu odrůd zemědělských rostlin zavedeného směrnicí 70/457/EHS. Dvounulové odrůdy jsou odrůdy, které produkují semena o obsahu glukosinolátu nejvýše 25μmol/g při obsahu vlhkosti 9 %, jak je stanoveno metodou EN ISO 9167-1: 1995, a obsahu kyseliny erukové nepřevyšujícím 2 % celkového obsahu mastných kyselin, jak je stanoveno metodou EN ISO 5508: 1995.

2. Odchylně od ustanovení odstavce 1 mohou členské státy zahrnout mezi plochy, pro něž lze poskytovat platby na plochu, plochy oseté jednou nebo více z následujících kategorií semene řepky a řepice, pro které lze poskytovat platby:

a) certifikované osivo sdružených dvounulových odrůd, jehož složky byly oznámeny a v případě potřeby zapsány jako dvounulové do Společného katalogu odrůd zemědělských rostlin;

b) osivo získané sklizní certifikovaného osiva dvounulových odrůd pěstovaných ve stejném hospodářství, která mají podle analýzy reprezentativního vzorku odebraného schváleným zástupcem příslušného vnitrostátního orgánu obsah glukosinolátu nejvýše 18 μmol/g při obsahu vlhkosti 9 %;

c) osivo z materiálů, jež byly před výsevem zapsány pro zkoušku a kontrolu a určeny k získání produktu, jehož zrna by bylo možné použít jako šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikované osivo pro výzkumné nebo testovací účely, aby bylo možné určit, zda lze daný materiál zařadit do vnitrostátního seznamu odrůd členského státu a následně do Společného katalogu jako dvounulová odrůda;

d) certifikované osivo odrůd "Bienvenu" a "Jet Neuf", na něž se vztahuje smlouva o pěstování podepsaná před výsevem producentem a kupujícím, která byla pro tento účel zvlášť schválena příslušným orgánem členského státu, aby bylo možné získat semena pro výrobu oleje určeného ke zvláštnímu využití v potravinářství nebo ke krmným účelům;

e) osivo z materiálů o obsahu kyseliny erukové nejvýše 40 % celkového obsahu mastných kyselin, pro které byla smlouva o pěstování uzavřena se schváleným prvním kupujícím před výsevem, aby bylo možné získat semena, která jsou určena pro zvláštní nepotravinářské užití nebo která lze použít jako osivo za účelem získání takové plodiny.

3. Pokud členský stát považuje osivo uvedené v odst. 2 písm. b) za osivo, pro které lze poskytovat platbu, přijme veškerá opatření, aby bylo možné určit, zda dané osivo před výsevem splňuje požadavky. Obsah glukosinolátu může být stanoven metodami EN ISO 9167-1: 1995(x) nebo EN ISO 9167-2: 1997. Metoda EN ISO 9167-1: 1995 je jediná, kterou lze použít pro vyřešení sporných otázek týkajících se obsahu glukosinolátu.

4. Pro hospodářský rok 2000/01 je možné poskytovat platby na plochu rovněž pro plochy oseté certifikovanými osivy odrůd a sdružení odrůd uvedených v příloze II nařízení (ES) č. 658/96.

5. Pro účely čl. 10 odst. 9 nařízení (ES) č. 1251/1999 jsou odrůdy slunečnicového semene, které tvoří semena slunečnice cukrářského typu, uvedeny v příloze II.

Článek 5

"Sladkým vlčím bobem" se rozumí odrůdy vlčího bobu, které produkují semena o obsahu nejvýše 5 % hořkých semen. Obsah hořkých semen se vypočte na základě testu uvedeného v příloze III.

Článek 6

1. Pro účely prvního pododstavce čl. 5 nařízení (ES) č. 1251/1999 obdrží producenti pšenice tvrdé v oblastech podle přílohy II uvedeného nařízení příplatek k platbě na plochu nejvýše pro počet hektarů odpovídající maximální zaručené ploše podle přílohy III uvedeného nařízení.

Pro účely přílohy II nařízení (ES) č. 1251/1999 zahrnuje Pannonia v Rakousku oblasti uvedené v příloze IV tohoto nařízení.

2. Pokud je maximální zaručená plocha rozdělena mezi produkční oblasti a produkční regiony podle třetího pododstavce čl. 5 nařízení (ES) č. 1251/1999, použijí tato ustanovení:

a) pokud je plocha produkčního regionu menší než 500 ha, příslušné členské státy mohou spojit dotčený region s přilehlým produkčním regionem;

b) v Itálii mohou být zohledněny plochy tradičně oseté pšenicí tvrdou a vyňaté z produkce v letech 1993 až 1997;

c) příslušné členské státy oznámí producentům a Komisi rozdělení maximální zaručené plochy nejpozději do 15. září hospodářského roku předcházejícího roku, pro nějž se podává žádost o platbu na plochu.

3. Zvláštní podpora podle čtvrtého pododstavce čl. 5 nařízení (ES) č. 1251/1999 se poskytne v oblastech uvedených v příloze V tohoto nařízení nejvýše pro počet hektarů stanovený v příloze IV nařízení (ES) č. 1251/1999, pro každý pozemek uvedený v článku 1 uvedeného nařízení, pro něj lze poskytovat platbu na plochu pro plodiny na orné půdě a který je osetý pšenicí tvrdou.

4. Pro účely poskytování podpory pro pšenici tvrdou podle odstavců 1 a 3 musí žádosti o podporu pro "platbu na plochu" podle článku 4 nařízení Komise (EHS) č. 3887/92 [29] obsahovat všechny údaje požadované pro identifikaci pozemků osetých pšenicí tvrdou a musí být doloženy důkazem, že bylo použito certifikované osivo.

Žádost o podporu pro pšenici tvrdou podléhá

a) žádosti o platbu na plochu podané pro stejný počet hektarů osetých pšenicí tvrdou;

b) použití certifikovaného osiva podle směrnice Rady 66/402/EHS [30].

5. Členské státy stanoví minimální množství certifikovaného osiva, které má být použito v souladu se zemědělskou praxí v dotčeném členském státě.

Tohoto množství lze dosáhnout během maximálně tříletého přechodného období počínajícího dnem 1. července 1998 v souladu se zvláštními opatřeními, která členské státy oznámí Komisi nejpozději do 30. června 1998.

6. Příplatek k platbě na plochu a zvláštní podpora pro pšenici tvrdou se vyplatí ve stejnou dobu jako platba na plochu.

Článek 7

1. Pro účely čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1251/1999 se "silážní pící" rozumí plodina pěstovaná na plochách osetých převážně bylinným travním porostem a sklízená v zeleném stavu alespoň jednou ročně pro konzervaci anaerobním kvašením v uzavřeném prostředí.

2. Ustanovení tohoto nařízení se použijí, vyjma podmínek pro květ podle čl. 3 odst. 1 písm. c), pro silážní píci.

3. Producentům ve členských státech, kteří přijmou ustanovení pro zvláštní plochu pro silážní píci podle přílohy VI, může být poskytnuta platba na plochu pro silážní píci.

KAPITOLA II

Základní plochy a referenční výnosy

ODDÍL 1

Obecná ustanovení

Článek 8

Základní plochy uvedené v článcích 2 a 3 nařízení (ES) č. 1251/1999 jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení.

Článek 9

1. Pokud jsou podle regionalizačních plánů podle čl. 3 odst. 3 nařízení (ES) č. 1251/1999 výnosy pro zavlažovanou a nezavlažovanou půdu rozdílné, členské státy stanoví pravidla, podle nichž se určí, zda jsou plochy v průběhu hospodářského roku zavlažované. Stanoví zejména:

a) seznam plodin na orné půdě, pro které mohou být poskytnuty platby na plochu podle sazby pro zavlažované výnosy;

b) popis zavlažovacího zařízení, které musí mít zemědělec k dispozici; rozměry tohoto zařízení musí být úměrné k dané ploše a musí umožňovat dodávku vody potřebnou pro obvyklý vývoj rostlin během jejich vegetačního období;

c) odpovídající zavlažovací období.

2. Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud je zavlažování historickou součástí pozemků a je proto možné, aby tyto pozemky byly rozlišovány a uváděny jako produkční regiony "Regadío" ve Španělsku.

ODDÍL 2

Překročení plochy

Článek 10

1. Pro účely určování překročení regionálních základních ploch podle čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999 zohlední příslušný orgán členského státu na jedné straně regionální základní plochu stanovenou v příloze VI a na straně druhé součet ploch, na něž se vztahují žádosti o platby na plochu podané pro jednotlivé plodiny, včetně příslušného povinného vynětí půdy z produkce. Dobrovolné vynětí půdy z produkce bude zahrnuto do ploch jiných než zavlažovaných, osetých kukuřicí a/nebo silážní pící.

2. Součet ploch, na něž se podané žádosti o podporu vztahují, nezahrnuje plochy nebo části těchto ploch obsažené v žádostech, u nichž administrativní kontroly jasně prokáží, že jsou neoprávněné.

V případě potřeby se zaúčtuje plocha skutečně zjištěná během kontrol na místě podle článku 6 nařízení (EHS) č. 3887/92.

3. Součet ploch, pro něž bylo žádáno o podporu, upravený podle odstavce 2, se zvýší o plochy oseté plodinami na orné půdě ve smyslu nařízení (ES) č. 1251/1999, které byly použity na podpoření žádostí o podporu podle nařízení Rady (ES) č. 1254/1999 [31].

4. Překročení se vypočte podle tabulky v příloze VII.

Článek 11

1. Pro účely stanovení překročení maximální zaručené plochy pro pšenici tvrdou, pro níž lze poskytnout příplatek k platbě na plochu, zohlední příslušné orgány členských států na jedné straně maximální zaručenou plochu stanovenou v příloze III nařízení (ES) č. 1251/1999, která je případně rozdělena mezi regiony, a na straně druhé součet ploch, na něž se vztahují žádosti o příplatek k platbě na plochu pro pšenici tvrdou a který je upraven v souladu s čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení a v případě potřeby snížen v souladu s čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999.

2. Odstavec 1 se použije pro účely stanovení překročení maximální zaručené plochy, pro kterou lze podle přílohy IV nařízení (ES) č. 1251/1999 poskytnout zvláštní podporu pro pšenici tvrdou.

Článek 12

1. Je-li zjištěno překročení ploch uvedených v článcích 10 a 11, příslušné členské státy nejpozději 31. října daného hospodářského roku stanoví konečnou sazbu překročení zaokrouhlenou na dvě desetinná místa.

2. Takto stanovená konečná sazba se použije pro výpočet úměrného snížení příslušné plochy, pro níž lze poskytovat:

a) platbu na plochu podle prvního pododstavce čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999;

b) příplatek k této platbě a zvláštní podporu pro pšenici tvrdou podle prvního pododstavce čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999.

Článek 13

Pro účely čl. 2 odst. 6 nařízení (ES) č. 1251/1999 určí členské státy nejpozději do 15. září hospodářského roku, pro nějž je žádáno o platbu, následující údaje a oznámí je Komisi:

a) vnitrostátní základní plochu, která má být rozdělena;

b) kritéria použitá členským státem pro vytvoření základních podploch;

c) základní podplochy (počet, název a velikost);

d) pravidla pro soustředění opatření použitelných v případě překročení.

ODDÍL 3

Překročení referenčního výnosu

Článek 14

Pro účely čl. 3 odst. 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 jsou souhrnné zprávy o žádostech o podporu a výnosy, jichž se týkají, zprávy, které členské státy zaslaly podle článku 26 tohoto nařízení.

Jako referenční výnosy se pro tento účel použijí výnosy stanovené v příloze VIII tohoto nařízení.

Článek 15

Pro účely výpočtu průměrného výnosu vyplývajícího ze žádostí o podporu pro uvedený hospodářský rok se použije tento postup:

a) v případě potřeby se plochy nejdříve úměrně sníží podle prvního pododstavce čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999;

b) průměrný výnos obilovin pro daný region se použije pro plochy oseté olejnatými semeny, pokud jsou platby pro hospodářské roky 2000/01 a 2001/02 založeny na předchozích regionálních výnosech pro olejnatá semena;

c) průměrný výnos obilovin pro nezavlažovanou půdu v daném regionu se použije pro plochy oseté plodinami na orné půdě, které jsou pro účely prémií pro skot a ovce prohlášeny za krmné plochy.

Článek 16

Do 31. května každého roku provede Komise srovnávací zkoušku údajů uvedených v článcích 14 a 15 a stanoví odpovídající opravné koeficienty postupem podle článku 23 nařízení (EHS) č. 1766/92.

Článek 17

Koeficienty uvedené v článku 16 se kromě příplatku k platbě na plochu a zvláštní podpory pro pšenici tvrdou použijí pro všechny platby na plochu ve členském státě nebo regionu, v němž se příslušná základní plocha nachází.

KAPITOLA III

Vynětí půdy z produkce

Článek 18

"Vynětím půdy z produkce" se rozumí ponechání ladem plochy, která v předcházejícím roce:

a) byla obdělána za účelem sklizně nebo

b) byla vyňata z produkce v souladu s nařízením (EHS) č. 1765/92 nebo nařízením (ES) č. 1251/1999 nebo

c) nebyla použita k produkci plodin na orné půdě nebo byla zalesněna v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 2078/92 [32] a nařízením Rady (EHS) č. 2080/92 [33] nebo podle článků 22, 23, 24 a 31 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 [34].

Článek 19

1. Plochy vyňaté z produkce podle této kapitoly musí pokrývat souvislou plochu o výměře nejméně 0,3 ha a širokou nejméně 20 m.

Členské státy mohou vzít v úvahu:

a) menší plochy, pokud jde o celé pozemky se stálými hranicemi, jako jsou např. zdi, živé ploty a vodní toky;

b) celé pozemky široké nejvýše 20 m v regionech, kde je takové dělení pozemků obvyklé;

c) pozemky podél stálých vodních toků nebo jezer, které jsou nejméně 10 m široké a podléhají zvláštním kontrolám, jež mají zajistit zejména soulad s cíli ochrany životního prostředí.

2. Plochy vyňaté z produkce musí zůstat vyňaté v období začínajícím nejpozději 15. ledna a končícím nejdříve 31. srpna. Členské státy však stanoví podmínky, podle nichž mohou producenti provést od 15. července výsev pro sklizeň v následujícím roce, a podmínky, které mají být splněny, aby byla od 15. července povolena pastva ve členských státech, kde je sezónní pastva tradiční praxí.

3. Plochy vyňaté z produkce nesmí být využity pro žádnou zemědělskou produkci kromě zemědělské produkce uvedené v čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1251/1999, ani za účelem výnosu, který se neslučuje s pěstováním plodin na orné půdě.

4. Členské státy použijí vhodná opatření, která odpovídají specifické situaci ploch vyňatých z produkce, aby zajistily udržování těchto ploch a ochranu životního prostředí. Tato opatření se mohou rovněž vztahovat na vegetační pokryv; v takovém případě musí opatření zajistit, aby zelený porost nebyl použit pro produkci semen a nebyl za žádných okolností použit pro zemědělské účely před 31. srpnem nebo před 15. lednem následujícího roku pro produkci plodin pro uvedení na trh.

5. Odstavce 3 a 4 se nepoužijí pro plochy vyňaté z produkce nebo zalesněné podle článků 22, 23, 24 a 31 nařízení (ES) č. 1257/1999, které jsou zaúčtovány pro povinné vynětí půdy z produkce, pokud se prokáže, že se taková půda neslučuje s požadavky na ochranu životního prostředí a zalesnění, jež jsou stanoveny v uvedených článcích.

Článek 20

1. Pro účely čl. 6 odst. 6 nařízení (ES) č. 1251/1999 mohou členské státy poskytovat platbu za vynětí půdy z produkce během víceletého období, které nepřesáhne pět hospodářských let.

2. Aniž je dotčen čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999 nebo dotčeno jakékoliv pozdější zvýšení základních částek stanovených v čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení, obdrží producenti, kteří se zaváží, že vyjmou z produkce stejné pozemky na dobu uvedenou v odstavci 1, platbu na plochu pro toto období vypočtenou podle základní částky a výnosů v regionalizačním plánu platném v době závazku.

3. Pokud producent před uplynutím období uvedeného v odstavci 1 úmyslně odstoupí od závazku v žádosti o podporu při "platbách na plochu", musí uhradit částku odpovídající 5 % platby na plochu, která byla v předcházejícím hospodářském roce poskytnuta pro plochy, které byly vyňaty ze závazku, vynásobenou počtem let, v nichž nesplnil původní závazek.

4. Producent, který si zvolí režim podle odstavce 2, může od svých závazků ustoupit, aniž by se na něj vztahovala sankce podle odstavce 3:

a) pokud se rozhodne vyjmout z produkce nebo zalesnit dotčené plochy podle režimu uvedeného v článcích 22, 23, 24 a 31 nařízení (ES) č. 1257/1999;

b) ve zvláštních případech schválených členskými státy, které zahrnují změnu struktury hospodářství nezávislou na vůli producenta, např. přerozdělení pozemků.

5. Pokud plocha vyňatá z produkce podle tohoto článku překročí v době závazku v důsledku změny struktury hospodářství během období, na něž se vztahuje závazek, procentní limit stanovený členskými státy podle čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1251/1999, upraví se plochy obsažené v závazku podle tohoto limitu.

Článek 21

1. Pokud je ohlášená plocha menší než plocha odpovídající procentnímu podílu povinného vynětí z produkce stanoveného pro příslušný hospodářský rok, vypočte se plocha, pro kterou mohou producenti plodin na orné půdě, na něž se závazek vynětí půdy z produkce vztahuje, obdržet platby na plochu na základě ohlášené plochy vyňaté z produkce a procentních podílů různých plodin včetně silážní píce; nesmí být však být snížena na plochu, která je menší než plocha potřebná pro vypěstování 92 tun obilovin podle čl. 6 odst. 7 nařízení (ES) č. 1251/1999.

2. Produkce obilovin uvedená v odstavci 1 se vypočte podle výnosu používaného pro platby na plochu. Pokud se členský stát rozhodne, že použije historický regionální výnos olejnatých semen, vynásobí se tento výnos číslem 1,95.

Článek 22

Pro Portugalsko se platba na plochu za povinné vynětí půdy z produkce podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999 zvýší o částky uvedené v příloze IX. Tyto částky se financují v souladu s článkem 5 nařízení (EHS) č. 3653/90.

Článek 23

1. Žádosti o podporu "na plochu" se rozdělí podle regionů v souladu s nařízením (EHS) č. 3887/92 ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 1251/1999.

2. Jednotlivé žádosti o platbu na plochu v uvedeném produkčním regionu musí odpovídat prohlášení o vynětí půdy z produkce, které se týká alespoň odpovídajícího počtu obdělávaných hektarů ve stejném produkčním regionu.

3. V souladu s objektivními kritérii stanovenými členským státem může být stanovena odchylka od odstavce 2.

4. Odchylně od odstavce 2 se povinné vynětí půdy z produkce odpovídající podané žádosti o platbu na plochu provede zcela nebo částečně:

a) ve Španělsku v regionu "Secano" pro hospodářství v produkčních regionech "Secano" a "Regadío";

b) v jiném produkčním regionu, pokud se plochy, jež mají být vyňaty z produkce, nacházejí v produkčních regionech přiléhajících k regionům, v nichž se nacházejí obdělávané plochy.

5. Pokud se použijí odstavce 3 a 4, plocha, která má být vyňata z produkce, musí být upravena, aby byl zohledněn rozdíl mezi výnosy použitými pro výpočet platby za vynětí půdy z produkce v příslušných regionech. Použití tohoto odstavce však nesmí způsobit, že bude z produkce vyňat nižší počet hektarů, než jaký vyžaduje závazek.

KAPITOLA IV

Zvláštní ustanovení

Článek 24

Odchylně od ustanovení čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 1251/1999 mohou členské státy odložit konečné datum výsevu nejpozději do 15. června pro plodiny uvedené v příloze X v oblastech, které stanoví příslušné členské státy a které jsou umístěny v regionech podle uvedené přílohy.

Pokud se odklad konečného data výsevu týká všech plodin na orné půdě, členské státy mohou rovněž prodloužit lhůtu, v níž mohou producenti v příslušných oblastech podat žádosti o platby na plochu, a to nejvýše do 15. června nebo do konečného data výsevu podle toho, které z nich nastane dříve.

Článek 25

1. Limit stanovený v čl. 10 odst. 7 nařízení (ES) č. 1251/1999 se stanoví s ohledem na vnitrostátní referenční plochu a celkovou plochu zemědělské půdy, pro kterou lze poskytovat platby na plochu, aby se zamezilo výsadbě v míře, která by vedla k nadměrným snížením specifických plateb na plochu pro olejnatá semena.

2. Limit a kritéria použitá pro jeho stanovení budou oznámeny Komisi co nejdříve, avšak nejpozději do 31. července hospodářského roku předcházejícího roku, na nějž se žádost o platbu na plochu vztahuje.

3. Pro účely hodnocení, zda lze producentům poskytovat platby na plochu, příslušné orgány ověří, zda jejich žádosti o podporu respektují stanovený limit. Půdy, na něž se žádost o specifickou platbu na plochu pro olejnatá semena vztahuje a které přesahují stanovený limit, jsou ze žádosti vyloučeny.

4. V případech, kdy vyloučení plochy podle odstavce 3 způsobí, že plocha vyňatá producentem z produkce převyšuje limit stanovený v čl. 6 odst. 5 nařízení (ES) č. 1251/1999 a použitelný v příslušném členském státě, plocha vyňatá z produkce, na kterou se žádost o platbu na plochu vztahuje, se sníží, aby tento limit nepřekračovala.

5. Půdy vyloučené ze žádostí producentů o podporu "na plochu" podle odstavců 3 a 4 se při použití čl. 2 odst. 4 a 6 nařízení (ES) č. 1251/1999 nezohlední.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 26

Oznámení

1. Členské státy zašlou Komisi údaje o produkčním regionu, základní a vnitrostátní ploše, které se ve standardním formátu popsaném v příloze XI v souladu s následujícím časovým rozpisem uvedou v tabulkách popsaných v příloze XI:

a) do 15. září probíhajícího hospodářského roku: údaje získané s přihlédnutím k již provedeným kontrolám a ověřením;

b) nejpozději do 31. října následujícího roku: konečné údaje odpovídající těm, které byly použity pro výpočet konečné sazby překročení podle článku 12;

c) nejpozději do 15. února následujícího roku: konečné údaje odpovídající plochám, pro které byla podpora skutečně vyplacena, po odečtení snížení plochy podle článku 9 nařízení (EHS) č. 3887/92.

2. Je-li zjištěno překročení ploch uvedených v článcích 10 a 11, příslušný členský stát sdělí bez odkladu Komisi konečnou sazbu překročení, a to nejpozději 31. října probíhajícího hospodářského roku. Údaje použité pro výpočet sazby, o kterou je základní plocha překročena, se zašlou v podobě formuláře podle přílohy VII.

3. Pokud je sazba překročení rozdělena podle čl. 2 odst. 6 a třetího pododstavce čl. 5 nařízení (ES) č. 1251/1999, oznámí příslušný členský stát Komisi toto rozdělení nejpozději do 31. října.

Článek 27

Členské státy přijmou opatření nezbytná pro použití tohoto nařízení a oznámí je Komisi do jednoho měsíce poté, co byla přijata nebo změněna.

Článek 28

Nařízení (EHS) č. 2467/92, (EHS) č. 2836/93, (ES) č. 762/94, (ES) č. 1098/94, (ES) č. 1237/95, (ES) 658/96 a (ES) č. 1577/98 se zrušují ode dne 1. července 2000.

Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 29

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se pro podporu producentů některých plodin na orné půdě pro hospodářský rok 2000/01 a následující hospodářské roky.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. října 1999.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 1.

[2] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 12.

[3] Úř. věst. L 210, 28.7.1998, s. 3.

[4] Úř. věst. L 246, 27.8.1992, s. 11.

[5] Úř. věst. L 380, 24.12.1992, s. 24.

[6] Úř. věst. L 260, 19.10.1993, s. 3.

[7] Úř. věst. L 202, 30.7.1997, s. 48.

[8] Úř. věst. L 90, 7.4.1994, s. 8.

[9] Úř. věst. L 256, 19.9.1998, s. 8.

[10] Úř. věst. L 121, 12.5.1994, s. 12.

[11] Úř. věst. L 241, 11.9.1999, s. 14.

[12] Úř. věst. L 121, 1.6.1995, s. 29.

[13] Úř. věst. L 284, 16.10.1997, s. 36.

[14] Úř. věst. L 91, 12. 4. 1996, s. 46.

[15] Úř. věst. L 75, 20.3.1999, s. 24.

[16] Úř. věst. L 206, 23.7.1998, s. 17.

[17] Úř. věst. L 225, 12.10.1970, s. 1.

[18] Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 27.

[19] Úř. věst. L 362, 27.12.1990, s. 28.

[20] Úř. věst. L 158, 8.7.1995, s. 13.

[21] Úř. věst. L 355, 5.12.1992, s. 1.

[22] Úř. věst. L 127, 21.5.1999, s. 4.

[23] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 103.

[24] Úř. věst. L 218, 6.8.1991, s. 1.

[25] Úř. věst. L 356, 24.12.1991, s. 17.

[26] Úř. věst. L 132, 28.5.1988, s. 3.

[27] Úř. věst. L 196, 18.7.1986, s. 1.

[28] Úř. věst. L 181, 1.7.1992, s. 21.

[29] Úř. věst. L 391, 31.12.1992, s. 36.

[30] Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309/66.

[31] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 21.

[32] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 85.

[33] Úř. věst. L 215, 30.7.1992, s. 96.

[34] Úř. věst. L 160, 26.6.1999, s. 80.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

(Čl. 2 odst. 1)

DEFINICE

1. Stálé travní porosty

Plochy, které nejsou součástí osevního postupu a trvale (pět let nebo déle) se používají pro produkci trávy (seté nebo přírodní).

2. Trvalé plodiny

Plodiny, které nejsou součástí osevního postupu, jiné než stálé travní porosty, jsou na dané půdě pěstovány nejméně pět let a lze je opakovaně sklízet, vyjma víceletých plodin.

3. Víceleté plodiny

Kód KN | |

07091000 | Artyčoky |

07092000 | Chřest |

ex07099090 | Reveň |

081020 | Maliny, moruše, ostružiny a ostružino-maliny |

081030 | Černý, bílý a červený rybíz a angrešt |

081040 | Brusinky, borůvky a jiné plody rodu Vaccinium |

4. Restrukturalizační program

Změna struktury a/nebo plochy hospodářství, pro niž lze poskytovat podporu, nařízená veřejnými orgány.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

(čl. 4 odst. 5)

Odrůdy slunečnice cukrářského typu

Agripro 3450

Agrosur

Dahlgren D-131 (Toma)

Dahlgren D-151

Dahlgren D-171

Dahlgren D-181

Dahlgren 954

Dahlgren D-1950

Dahlgren D-1998

Diset

Hagen Seed SG 9011

Hagen Seed SG 9054

Hagen Seed SG 9211

Interstate (IS)8004

Kelisur

Royal Hybrid 381

Royal Hybrid 2141

Royal Hybrid 3801

Royal Hybrid 3831

Royal Hybrid 4381

RRC 995

RRC 2211

RRC 2232

RRC 4211

SIGCO 826

SIGCO 828

SIGCO 829

SIGCO 830

SIGCO 954

SIGCO 964

SIGCO 974

SIGCO 995

Toma

Triumph 660C

Triumph 505C+

Triumph 520C

Triumph 515C

USDA Hybrid 924

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

(Článek 5)

ZKOUŠKA HOŘKOSTI VLČÍHO BOBU

Provádí se na vzorku 200 zrn odebraných z 1 kg každé partie o hmotnosti nejvýše 20 t.

Zkouška má především poskytnout kvalitativní důkaz o hořkých zrnech ve vzorku. Odchylka homogenity je 1 zrno na 100 zrn. Použije se metoda krájení zrn podle Von Sengbusche (1942), Ivanova a Smirnové (1932) a Eggebrechta (1949). Suchá nebo nabobtnalá zrna rozkrojte napříč. Rozpůlená zrna dejte do síta a ponořte je na deset vteřin do roztoku jódu, potom pět vteřin proplachujte vodou. Řezné plochy hořkých zrn zhnědnou, zatímco plochy s nízkým obsahem alkaloidů zůstanou žluté.

Pro přípravu roztoku jódu rozpusťte 14 g jodidu draselného v co nejmenším množství vody, přidejte 10 g jódu a rozřeďte v 1000 cm3. Před použitím nechejte roztok po dobu jednoho týdne odstát. Uchovejte v hnědých lahvích. Před použitím rozřeďte roztok na trojnásobek až pětinásobek původního objemu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

(Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec)

OBLASTI V RAKOUSKU, PRO NĚŽ LZE POSKYTOVAT PŘÍPLATEK PRO PŠENICI TVRDOU

Panonnia:

1. Gebiete der Bezirksbauernkammern

2046 Atzenbrugg

2054 Baden

2062 Bruck/Leitha

2089 Ebreichsdorf

2101 Gänserndorf

2241 Hollabrunn

2275 Kirchberg/Wagram

2305 Korneuburg

2321 Laa/Thaya

2330 Langenlois

2364 Marchfeld

2399 Mistelbach

2402 Mödling

2470 Poysdorf

2500 Ravelsbach

2518 Retz

2551 Schwechat

2585 Tulln

2623 Wr. Neustadt

2631 Wolkersdorf

2658 Zistersdorf

2. Gebiete der Bezirksreferate

3018 Neusiedl/See

3026 Eisenstadt

3034 Mattersburg

3042 Oberpullendorf

3. Gebiete der Landwirtschaftskammer

1007 Wien

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

(Čl. 6 odst. 3)

OBLASTI, PRO NĚŽ LZE POSKYTOVAT ZVLÁŠTNÍ PODPORU PRO PŠENICI TVRDOU

NĚMECKO:

Kreise und Kreisfreie Städte:

Baden-Württemberg:

Stadt Stuttgart, Ludwigsburg, Rems-Murr-Kreis, Stadt Heilbronn, Heilbronn, Hohenlohekreis, Main-Tauber-Kreis, Stadt Karlsruhe, Karlsruhe, Stadt Baden-Baden, Rastatt, Stadt Heidelberg, Stadt Mannheim, Rhein-Neckar-Kreis, Stadt Pforzheim, Enzkreis, Ortenaukreis.

Bayern:

Stadt Ingolstadt, Dachau, Eichstätt, Freising, Fürstenfeldbrück, Neuburg-Schrobenhausen, Pfaffenhofen a. d. Ilm, Kelheim, Stadt Ansbach, Ansbach, Neustadt-Bad Winsheim, Stadt Aschaffenburg, Aschaffenburg, Bad Kissingen, Rhön-Grabfeld, Haßberge, Kitzingen, Main-Spessart, Stadt Schweinfurt, Schweinfurt, Stadt Würzburg, Würzburg.

Rheinland-Pfalz:

Ahrweiler, Stadt Koblenz, Mayen-Koblenz, Bad Kreuznach, Rhein-Lahn-Kreis, Westerwald-Kreis, Bernkastel-Wittlich, Bitburg-Prüm, Daun, Trier-Saarburg, Stadt Trier, Stadt Frankenthal, Landau i. d. P., Ludwigshafen, Mainz, Neustadt/Weinstr., Speyer, Worms, Alzey-Worms, Bad Dürkheim, Donnersbergkreis, Germersheim, Südl. Weinstraße, Ludwigshafen, Mainz-Bingen.

Hessen:

Stadt Frankfurt/Main, Wiesbaden, Bergstraße, Stadt Darmstadt, Darmstadt-Dieburg, Groß-Gerau, Hochtaunuskreis, Main-Kinzig-Kreis, Main-Taunus-Kreis, Stadt Offenbach, Offenbach, Rheingau-Taunus-Kreis, Wetteraukreis, Lahn-Dill-Kreis, Limburg-Weilburg.

Saarland:

Stadt Saarbrücken, Merzig-Wadern, Neunkirchen, Saarlouis, Sankt Wendel.

Sachsen:

Mittweida, Muldentalkreis.

Sachsen-Anhalt:

Bernburg, Köthen, Burgenlandkreis, Mansfelder Land, Merseburg-Querfurt, Saalkreis, Sangerhausen, Aschersleben-Straßfurt, Halberstadt, Jerichower Land, Quedlinburg, Schönebeck.

Thüringen:

Unstrut-Hainich-Kreis, Kyffhäuserkreis, Gotha, Sömmerda, Hildburghausen, Stadt Weimar, Weimarer Land, Altenburger Land, Stadt Erfurt.

ŠPANĚLSKO

Comarcas agrícolas

Almazán (SO), Bajo Aragón (TE), Campiña (GU), Campo de Gómara (SO), Centro (AB), El Cerrato (P), Hoya de Huesca (HU), La Montaña (A), Las Vegas (M), Logrosán (CC), Monegros (HU), Noroeste (MU), Requena-Utiel (V), Rioja Baja (LO), Segría (L), Sierra Rioja Baja (LO), Sur (VA), Suroeste y Valle de Guadalentín (MU), Trujillo (CC), Urgel (L), Valle de Ayora (V).

FRANCIE

Kraje

Aisne, Aube, Charente, Charente-Maritime, Cher, Deux-Sèvres, Essonne, Eure, Eure-et-Loir, Indre, Indre-et-Loire, Loir-et-Cher, Loiret, Lot-et-Garonne, Maine-et-Loire, Marne, Nièvre, Orne, Sarthe, Seine-et-Marne, Vendée, Vienne, Yonne, Yvelines.

ITÁLIE

Province

Alessandria, Bologna, Brescia, Cremona, Ferrara, Forlì, Gorizia, Lodi, Mantova, Milano, Modena, Padova, Parma, Pavia, Piacenza, Pordenone, Ravenna, Reggio Emilia, Rimini, Rovigo, Torino, Treviso, Udine, Venezia, Vercelli, Verona, Vicenza.

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Anglie.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

(Článek 8)

ZÁÁKLADNÍÍ PLOCHY

(1000 ha) |

Region | Všechny plodiny | Z toho kukuřice | Z toho silážní píce |

BELGIE

Celkem | 478,6 | | |

Oblast I | | 97,0 | |

DÁNSKO | 2018,0 | | |

NĚMECKO | 10155,6 | 540,3 | |

Schleswig-Holstein | 505,6 | | |

Hamburg | 5,1 | | |

Niedersachsen | 1424,4 | | |

Bremen | 1,8 | | |

Nordrhein-Westfalen | 948,3 | | |

Rheinland-Pfalz | 368,4 | | |

Hessen | 461,2 | | |

Baden-Württemberg | 735,4 | 122,1 | |

Bayern | 1755,9 | 418,2 | |

Saarland | 36,5 | | |

Berlin | 2,9 | | |

Brandenburg | 888,5 | | |

Mecklenburg-Vorpommern | 967,9 | | |

Sachsen | 598,8 | | |

Sachsen-Anhalt | 880,7 | | |

Thüringen | 554,2 | | |

ŘECKO

Oblast I | 1396,3 | 218,0 | |

Oblast II | 95,4 | 4,1 | |

ŠPANĚLSKO

Regadío | 1371,1 | 403,4 | |

Secano | 7848,6 | | |

FRANCIE

Celkem | 13526,0 | | |

Základní plocha pro kukuřici | | 613,8 | |

Zavlažovaná základní plocha | 1209,7 | | |

IRSKO | 345,5 | 0,2 | |

ITÁLIE | 5801,2 | 1200,0 | |

LUCEMBURSKO | 42,8 | | |

NIZOZEMSKO | 436,5 | 208,3 | |

RAKOUSKO | 1203,0 | | |

PORTUGALSKO

Açores | 9,7 | | |

Madeira

—Regadío | 0,31 | 0,29 | |

—Ostatní | 0,30 | | |

Kontinentální

—Regadío | 293,4 | 221,4 | |

—Ostatní | 718,0 | | |

FINSKO | 1591,0 | | 200,0 |

ŠVÉDSKO | 1737,0 | | 130,0 |

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

Anglie | 3794,6 | 33,2 | |

Skotsko | 551,6 | | |

Severní Irsko | 52,9 | 1,2 | |

Wales | 61,4 | | |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VII

(Čl. 10 odst. 4)

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VIII

(Článek 14, druhý pododstavec)

REFERENČNÍ VÝNOSY PODLE ČL. 3 ODST. 7 NAŘÍZENÍ (ES) Č. 1251/1999

Belgie | 6,24 |

Dánsko | 5,22 |

Německo | 5,66 |

-Schleswig-Holstein | 6,81 |

-Hamburg | 6,01 |

-Niedersachsen | 5,33 |

-Bremen | 5,34 |

-Nordrhein-Westfalen | 5,81 |

-Hessen | 5,50 |

-Rheinland-Pfalz | 4,78 |

-Baden-Württemberg | 5,48 |

-Bayern | 5,94 |

-Saarland | 4,38 |

-Berlin | 4,52 |

-Brandenburg | 4,54 |

-Mecklenburg-Vorpommern | 5,45 |

-Sachsen | 6,23 |

-Sachsen-Anhalt | 6,14 |

-Thüringen | 6,13 |

Řecko | 3,39 |

Španělsko | 2,9 |

Francie | 6,02 |

Irsko | 6,08 |

Itálie | 3,9 |

Lucembursko | 4,26 |

Nizozemsko | 6,66 |

Portugalsko | 2,90 |

Spojené království | 5,83 |

Rakousko | 5,27 |

Švédsko | 4,02 |

Finsko | 2,82 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IX

(Článek 22)

PŘÍPLATEK ZA VYNĚTÍ PŮDY Z PRODUKCE V PORTUGALSKU

(EUR) |

Hospodářský rok | 2000/01 | 2001/02 | 2002/03 |

Příplatek | 9,64 | 6,57 | 3,41 |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA X

(Článek 24, první pododstavec)

Nejpozdější datum pro výsev: 15. červen

Plodina | Členský stát | Region |

Všechny plodiny | Finsko | Celé území |

Švédsko | Celé území |

Kukuřice cukrová | Všechny členské státy | Celé území |

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA XI

(Čl. 26 odst. 1)

ÚDAJE, KTERÉ MAJÍ BÝT SDĚLENY KOMISI

Údaje se uvedou v podobě řady tabulek sestavených podle níže popsaného modelu:

- první soubor tabulek s údaji na úrovni produkčního regionu ve smyslu článku 3 nařízení (ES) č. 1251/1999,

- druhý soubor tabulek s údaji o každém regionu, pro který je stanovena základní plocha ve smyslu přílohy VI tohoto nařízení,

- tabulka se souhrnnými údaji pro jednotlivé členské státy.

Tabulky se zasílají v tištěné a elektronické podobě.

Vzorce pro plochy: | 5 = 1 + 2 + 3 + 4 |

10 = 7 + 8 + 9 |

14 = 15 + 16 |

19 = 5 + 10 + 11 + 12 + 13 + 14 + 18 |

Poznámky:

V každé tabulce musí být uveden příslušný region.

Výnosem je výnos použitý pro výpočet plateb na plochu podle nařízení (ES) č. 1251/1999.

Mezi "nezavlažovanou" a "zavlažovanou" půdou by se mělo rozlišovat pouze v regionech s oběma typy. V tom případě:

d = e + f

j = k + l

Řádek 1 se týká pouze pšenice tvrdé, pro kterou lze poskytovat příplatek k platbě na plochu podle prvního pododstavce článku 5 nařízení (ES) č. 1251/1999

Řádek 2 se týká pouze pšenice tvrdé, pro kterou lze poskytovat zvláštní podporu podle čtvrtého pododstavce čl. 5 nařízení (ES) čc. 1251/1999.

Řádek 17 se týká pouze ploch vyňatých z produkce nebo zalesněných podle článků 22, 23, 24 a 31 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 a zaúčtovaných jako půda pro plodiny na orné půdě vyňaté z produkce podle čl. 6 odst. 8 nařízení (ES) č. 1251/1999.

Řádek 18 odpovídá plochám uvedeným ve druhém pododstavci čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1251/1999.

Rovněž musí být zasílány údaje o producentech, kteří o podporu na hektar podle režimu podpor pro některé plodiny na orné půdě (nařízení (ES) č. 1251/1999) nežádají. Tyto údaje se uvedou pod názvem a týkají se převážně plodin na orné půdě prohlášených za krmné plochy, pro něž lze obdržet prémii pro hovězí a skopové maso.

Řádek 21 se týká půdy vyňaté z produkce a používané pro plodiny pro nepotravinářské užití, pro niž nelze poskytovat platby podle prováděcích pravidel k čl. 6 odst. 3 nařízení (ES) č. 1251/1999 (např. řepa cukrová, topinambury a kořeny čekanky).

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------