(ES) č. 1334/1999Nařízení Rady (ES) č. 1334/1999 ze dne 21. června 1999, o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

Nařízení Rady (ES) č. 1334/1999

ze dne 21. června 1999

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na čl. 11 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh Komise předložený po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. POSTUP

1. Platná opatření

(1) V červnu 1993 byla nařízením Rady (EHS) č. 1473/93 [2] uložena konečná antidumpingová opatření na dovozy žíravého kalcinovaného oxidu hořečnatého (dále jen "CCM") pocházejícíhoz Čínské lidové republiky. Tato opatření nabyla formu proměnného cla, tj. clo bylo uloženo na ty dovozy, jejichž cena byla pod minimální dovozní cenou uvedenou v nařízení, které podléhá přezkumu. Minimální dovozní cena vycházela z vypočtené normální hodnoty.

2. Žádost o přezkum

(2) Po zveřejnění oznámení o blížícím se konci platnosti antidumpingových opatření na dovozy CCM pocházejícího z Čínské lidové republiky [3] obdržela Komise v březnu 1998 žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení").

(3) Tuto žádost podala Eurometaux jménem výrobců Společenství, jejichž společná výroba dotyčného výrobku představuje 100 % výroby tohoto výrobku ve Společenství.

(4) Uvedená žádost vycházela z toho, že skončení platnosti uvedených opatření by pravděpodobně vedlo k opětovnému výskytu dumpingu a k poškozování průmyslu Společenství. Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že existují dostatečné podklady pro zahájení přezkumu a zahájila šetření zveřejněním oznámení o zahájení [4] podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

3. Šetření

(5) Zahájení přezkumu oznámila Komise oficiálně stěžujícím si výrobcům Společenství, vývozcům a výrobcům ve vyvážející zemi a dovozcům i jejich reprezentativním sdružením, o nichž je známo, že se jich to týká, a zástupcům vyvážejících stran. Všem těmto stranám a těm, kdo dali o sobě vědět ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení, zaslala Komise dotazníky. Kromě toho bylo oznámení i s dotazníkem zasláno výrobcům v Indii, která byla vybrána jako obdobná země. Přímo dotčeným stranám poskytla Komise také příležitost k předložení písemných připomínek a k požádání o slyšení.

(6) Na dotazník odpověděli všichni výrobci ve Společenství. Odpovědi na dotazník došly rovněž od tří čínských výrobců - Liaoning Metals & Minerals Import & Export Corp., Citic Trading Co. Ltd a Liaoning Foreign Trade Corp. (dále jen "čínští vývozci"), od jednoho spřízněného dovozce a od jednoho spřízněného obchodníka. Úroveň spolupráce představovala podle údajů Eurostatu více než 87 % celkových dovozů z Čínské lidové republiky. Na dotazník odpověděli a svá stanoviska písemně předložili tři nespříznění dovozci – Frank & Schulte Benelux z Nizozemska, Timab Industries SA z Francie a GBC Ltd ze Spojeného království. Od uživatelů výrobku, s výjimkou firmy Timab Industries, která sama dotyčný výrobek dovezla, nepřišla žádná odpověď.

(7) Orgány Komise opatřovaly a ověřovaly všechny údaje, které považovaly za nezbytné k posuzování pokračování nebo opakování dumpingu a újmy a zájmu Společenství. Šetření byla provedena v objektech těchto společností:

a) výrobci Společenství:

- Grecian Magnesite SA, Athens, Řecko,

- Magnesitas Navarras, Pamplona, Španělsko,

- Magnesitas de Rubian, Sarria (Lugo), Španělsko,

- Styromag GmbH, St Katharein an der Laming, Rakousko;

b) výrobci v obdobné zemi:

- Tamil Nadu Magnesite Ltd., Salem, Indie;

c) nespříznění dovozci do Společenství:

- Frank & Schulte Benelux, Capelle a/d Ijssel, Nizozemsko,

- Timab Industries SA, St Malo, Francie (rovněž uživatel dotyčného výrobku),

- GBC Ltd., Ewell (Surrey), Spojené království;

d) spříznění dovozci a obchodníci:

- Citic Germany GmbH, Bad Homburg, Německo,

- Lutz Mineralien GmbH, Schifferstadt, Německo.

(8) Šetření o dumpingu probíhalo v době od 1. července 1997 do 30. června 1998 (dále jen "doba šetření"). Analýza postavení průmyslu Společenství zahrnula dobu od 1. ledna 1994 do konce doby šetření.

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(9) Výrobek, jehož se toto řízení týká, je forma oxidu hořečnatého, a to přírodní žíravý kalcinovaný magnezit (CCM), který se vyrábí z přírodního uhličitanu hořečnatého neboli magnezitu. K výrobě CCM je třeba magnezit těžit, drtit, třídit a pak spalovat v peci při teplotách od 700 do 1000 °C. Výsledkem je CCM s oxidem hořečnatým ("MgO") různého obsahu a kvality. Hlavními nečistotami obsaženými v CCM jsou SiO2, Fe203, Al203, CaO a B203 (oxid křemičitý, resp. oxid železitý, oxid hlinitý, oxid vápenatý a oxid boritý). CCM se používá hlavně v zemědělství ke krmení zvířat nebo jako hnojivo, ale i pro průmyslové účely – ve stavebnictví k výrobě podlahových a izolačních desek, jakož i při výrobě papíroviny, papíru a brusných materiálů.

(10) CCM navíc není chemicky jednotný. Nebyly však zjištěny žádné jasné předěly, které by umožnily třídění CCM na různé výrobky. Hranice mezi jeho jednotlivými druhy je znejasněná překrývajícími se způsoby použití, protože uživatelé používají za stejným účelem magnezit různých druhů a z různých zdrojů nabídky.

(11) CCM pocházející z Čínské lidové republiky, který byl prodáván na trhu Společenství, se sice lišil obsahem MgO, celkově to však neznamenalo žádné významné rozdíly v základních fyzických vlastnostech, ve vzájemné nahraditelnosti, vnímání nebo metodách prodeje dotyčného výrobku. Stejně jako v předchozím šetření, všechny skupiny a druhy CCM se proto mají považovat za účelem tohoto šetření za stejný výrobek.

2. Obdobný výrobek

(12) Bylo zjištěno, že mezi fyzickými a chemickými vlastnostmi a způsoby použití CCM vyváženého do Společenství a výrobkem vyráběným a prodávaným na domácím trhu obdobné země nejsou žádné základní rozdíly. Dále nebyly žádné rozdíly mezi dotyčným výrobkem a výrobkem vyrobeným a prodávaným na trhu Společenství stěžovatelem, průmyslem Společenství. V tomto ohledu šetření potvrdilo závěr předchozího šetření, že uživatelé mohu zpracovávat jak dovezené výrobky, tak výrobky vyrobené ve Společenství, aniž by měnili výrobní proces.

(13) Někteří nespříznění dovozci prohlásili, že CCM z Čínské lidové republiky není obdobný s CCM vyráběným a prodávaným průmyslem Společenství. Tvrdili, že nemohou být považovány za obdobné, protože surovina (MgCO3) je v Čínské lidové republice snadno dostupná v masivních ložiscích, zatímco surovina Společenství se musí těžit z úzkých žil. Navíc je v čínském magnezitu přirozeně vyšší obsah MgO.

(14) Metody těžby, obsah magnezitu v hornině a výrobní proces se mohou lišit od výrobce k výrobci, a tak je tomu v celosvětovém měřítku. Tyto rozdíly však nemají významný vliv na konečný výrobek a neopravňují tvrzení některých nespřízněných dovozců, že výroba v Čínské lidové republice je ojedinělá, pokud jde o používané metody a procesy i pokud jde o chemické a fyzikální vlastnosti magnezitu. To je potvrzeno skutečností, že výrobci Společenství i čínští vývozci mají řadu společných zákazníků.

(15) Proto CCM vyvážený do Společenství na jedné straně a výrobek vyráběný a prodávaný průmyslem Společenství na trhu Společenství a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu obdobné země na druhé straně jsou vzájemně zaměnitelné a musí být považovány za jeden obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

1. Předběžné poznámky

(16) V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo v šetření zkoumáno, zda existují důvody pro závěr, že by při neexistenci opatření opětovný výskyt dumpingu pravděpodobně pokračoval.

2. Obdobná země

(17) K určení normální hodnoty byla vzata v úvahu skutečnost, že v tomto šetření musela normální hodnota pro dovozy z Čínské lidové republiky vycházet z dat za třetí zemi s tržním hospodářstvím. V oznámení o zahájení tohoto přezkumu se v tomto ohledu počítalo s Tureckem jako s vhodnou třetí zemí s tržním hospodářstvím pro určení normální hodnoty. Řada dovozců však namítla, že Turecko je nevhodné z toho důvodu, že přístup k surovinám je v Turecku obtížnější než v Čínské lidové republice. Protože doly v Turecku neposkytují stejné přírodní výhody jako doly v Čínské lidové republice, náklady na těžbu a zpracování jsou v Turecku vyšší než v čínských dolech. Jeden z dovozců navrhl jako alternativu Slovensko, kde přírodní podmínky jsou údajně srovnatelné s podmínkami v Čínské lidové republice. Další navrhli, aby normální hodnota vycházela z domácích prodejních cen vápence nebo dolomitu v Německu, který je těžen a zpracováván podobně jako CCM v Čínské lidové republice a má podobné použití.

(18) Vzhledem k připomínkám dovozců o volbě Turecka jako obdobné země, byla hledána možnost spolupráce nejen s Tureckem, ale i s jinými zeměmi, o nichž je známo, že se tam CCM těží v dostatečných množstvích. O spolupráci byly požádáni zejména tři známí výrobci v Turecku, dva v Brazílii, jeden na Slovensku a dva v Indii. Z Brazílie nedošla žádná odpověď, zatímco slovenský výrobce prohlásil, že není s to požadované údaje poskytnout vzhledem k době šetření. Jediný turecký výrobce CCM, který byl ochoten spolupracovat, uvedl objem domácího odbytu, který nebylo možno považovat za reprezentativní v poměru k čínským vývozům do Společenství, zatímco další turecký výrobce vyráběl jen odlišnou formu MgO, a to přepálený magnezit. Nakonec souhlasil s poskytnutím údajů požadovaných v dotazníku jeden indický výrobce.

(19) Pokud jde o návrh použít domácí prodejní ceny vápence nebo dolomitu v Německu, je třeba poznamenat, že vápenec a dolomit nemohou být považovány za obdobné s CCM, protože jejich chemické vlastnosti jsou odlišné.

(20) Bylo zjištěno, že domácí odbyt indického spolupracujícího výrobce představoval více než 5 % celkových dovozů Společenství z Čínské lidové republiky v době šetření. Ukazuje se, ze indický trh CCM je konkurenčním trhem, kde mezi sebou soutěží alespoň pět domácích výrobců CCM. Magnezit, surovina pro výrobu CCM, je snadno dostupný ve velkých množstvích v povrchových dolech v blízkosti závodů. Těžební a výrobní proces tohoto indického výrobce a čínských výrobců jsou si velmi podobné.

(21) Čínští vývozci se vyjádřili, že Turecko, ačkoli není zcela vhodné, mělo být ponecháno jako obdobná země z toho důvodu, že normální hodnota zjištěná v Indii by neměla žádnou souvislost s tou, která byla zjištěna v Turecku v předchozím šetření. Jak však bylo prohlášeno dříve, odbyt v Turecku je příliš nízký na to, aby mohl být reprezentativní, a proto volba jiné obdobné země neměla žádnou alternativu.

(22) Čínští vývozci vznesli argument, že spolupracující indický výrobce je zcela vlastněný státem, a proto jsou ceny CCM v Indii kontrolovány vládou. Je skutečně pravdou, že dotyčná společnost je vlastněna státem. Podniká však v podmínkách tržního hospodářství a svůj domácí odbyt dosahuje v hospodářské soutěži s řadou společností, které indické vládě nepatří. Nebylo zjištěno, že by státní vlastnictví bylo vedlo k jakémukoli zkreslení účtovaných nákladů nebo cen.

(23) Vzhledem k výše uvedenému Komise soudí, že Indie je vhodnou obdobnou zemí za účelem určení normální hodnoty.

3. Normální hodnota

(24) Normální hodnota jediného druhu CCM, který se vyrábí a prodává v Indii, se určuje na základě zaplacených cen nebo cen, které mají zaplatit nezávislí zákazníci na domácím trhu za prodej obdobného výrobku, o kterém bylo zjištěno, že byl proveden v dostatečných množstvích a obvyklým způsobem obchodování. Za ostatní druhy, které spolupracující společnost nevyrábí, se normální hodnota určuje pomocí opravného koeficientu na normální hodnotu určenou na základě druhu CCM vyrobeného spolupracující firmou. Protože vyšší obsah MgO odpovídá vyšší kvalitě a tudíž hodnotnějšímu výrobku, bylo považováno za vhodné stanovit výši úpravy v přímém poměru k obsahu MgO v jednotlivých druzích CCM vyvážených z Čínské lidové republiky.

4. Vývozní cena

(25) Vývozy CCM do Společenství uskutečňované spolupracujícími čínskými vývozci představovaly asi 87 % celkových dovozů dotyčného výrobku z Čínské lidové republiky. Tento odhad vyplývá z odpovědí na dotazník a z údajů Eurostatu týkajících se kódu KN 25199090 (položka TARIC 10/80), pod kterým se vykazují dovozy dotyčného výrobku.

(26) Vývozní cena za oba spolupracující vývozce, jejichž odbyt ve Společenství připadal zcela na nespřízněné dovozce, byla určena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za výrobky prodané na vývoz nespřízněným vývozcům.

(27) Pokud jde o vývozce, jehož veškerý odbyt ve Společenství připadl na jeho spřízněného dovozce do Společenství a který dotyčné výrobky dále prodal spřízněnému obchodníkovi, byla vývozní cena vypočtena tak, že od ceny uplatněné při dalším prodeji prvnímu nespřízněnému kupci byly odečteny všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, a to spřízněnému dovozci i spřízněnému obchodníkovi, jakož i přiměřená částka na zisk, aby tak byla stanovena spolehlivá vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Částka na zisk byla vypočtena tak, aby odpovídala průměrnému zisku dosaženému spolupracujícími nezávislými dovozci, tj. 9 % obratu z prodeje spřízněného obchodníka.

5. Srovnání

(28) Vážená průměrná normální hodnota jednoho druhu CCM byla srovnána s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího druhu CCM na úrovni FOB přístav země výroby, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(29) Za účelem zajištění korektního srovnání normální hodnoty s vývozní cenou bylo přihlédnuto k rozdílům mezi koeficienty, o nichž bylo v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení prohlášeno a prokázáno, že ovlivňují srovnatelnost. V tomto ohledu byly provedeny úpravy přihlížející k vnitrozemskému i námořnímu přepravnému, pojištění, manipulaci, nakládání, a k vedlejším a úvěrovým nákladům. Protože výrobci v Čínské lidové republice mají snadnější přístup k surovinám, Komise dále usoudila, že by měla být provedena další úprava přihlížející k nižším nákladům těžby magnezitové rudy, vyplývajícím z příznivějšího procenta rekuperace rudy v Čínské lidové republice ve srovnání s Indií. Následkem toho po zjištění, že procento rekuperace rudy v Indii je podobné jako v Turecku, které bylo použito v předchozím šetření jako referenční země, a při neexistenci žádných jiných nových skutečností, které by sdělily dotčené strany, bylo rozhodnuto použít stejnou úpravu normální hodnoty, jakou požadovaly čínské strany v předchozím šetření, tj. snížení nákladů těžby zjištěných v Indii o 20 %.

(30) Žádost čínských vývozců o úpravu s přihlédnutím k rozdílu stupně obchodu byla shledána oprávněnou, avšak přesný výpočet nebyl považován za nezbytný vzhledem k tomu, že zde jde přezkum při uplynutí opatření, a k tomu, že i kdyby taková úprava byla provedena, stále ještě by existovalo značné dumpingové rozpětí.

6. Dumpingové rozpětí

(31) Srovnání normální hodnoty s vývozní cenou ukázalo existenci dumpingu, přičemž dumpingové rozpětí se rovnalo částce, o kterou takto určená normální hodnota překročila vývozní cenu CCM vyvezeného do Společenství. Dumpingové rozpětí zjištěné jako procento dovozní ceny CIF hranice Společenství bylo podstatné.

D. PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVÁNÍ NEBO POKRAČOVÁNÍ DUMPINGU

(32) Kromě analýzy výskytu dumpingu v době šetření byla zkoumána také pravděpodobnost pokračování dumpingu v případě, že by dotyčná opatření byla zrušena. Na základě údajů poskytnutých vývozci se považuje za pravděpodobné, že čínské vývozy CCM budou pokračovat buď při stejných nebo dokonce při nižších cenách, než jaké byly v době šetření. Dokladem toho je skutečnost, že úřední statistiky USA ukázaly, že čínské vývozní ceny FOB při vývozu do USA, které jsou jednou z hlavních zemí určení CCM z Čínské lidové republiky, byly v době šetření v průměru značně nižší než odpovídající ceny vývozu čínského CCM do Společenství.

(33) Na základě zjištěné skutečnosti, že vývozy CCM pocházejícího z Číny byly v době šetření uskutečněny při dumpingových cenách a že podle údajů poskytnutých vývozci se předvídá mírný pokles čínských vývozních cen CCM vyváženého do Společenství, a vzhledem k čínské cenové politice používané vůči třetím zemím, v nichž nejsou v platnosti žádná antidumpingová opatření, se konstatuje, že v případě zrušení platných opatření by dumping pravděpodobně pokračoval.

(34) Kromě toho by zrušení níže uvedeného systému vývozních licencí pravděpodobně vedlo k poklesu čínských vývozních cen na úroveň asi 75 EUR, což by se rovnalo dalšímu zvýšení dumpingu.

E. DEFINICE PRŮMYSLU SPOLEČENSTVÍ

(35) Podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení se termín "průmysl Společenství" vykládá tak, že se vztahuje na výrobce obdobných výrobků ve Společenství jako celek nebo na ty výrobce, jejichž společná výroba uvedených výrobků představuje převážný podíl celkové výroby těchto výrobků, v souladu s definicí obsaženou v čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Šetření potvrdilo, že žadatelé - výrobci ze Společenství - představují 100 % výroby CCM ve Společenství. Představují tedy průmysl Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

F. ANALÝZA SITUACE NA TRHU CCM VE SPOLEČENSTVÍ

(36) Za prvé je třeba poznamenat, že většina zvláštních údajů týkajících se průmyslu Společenství za dobu šetření a analýzy byla vypočtena na základě údajů od tří výrobců Společenství, a to Grecian Magnesite, Magnesitas Navarras a Magnesitas de Rubian. Čtvrtý výrobce Společenství, Styromag, byl založen jako nezávislá společnost teprve v roce 1996 následkem konkurzu společnosti Magindap z roku 1994, která rovněž vyráběla CCM. Protože údaje za Styromag byly k dispozici až počínaje rokem 1996, a to za účelem podání souvislého obrazu hospodářského postavení průmyslu Společenství, Komise nepovažovala za vhodné brát údaje za Styromag v úvahu za účelem analýzy postavení průmyslu Společenství. Údaje za Styromag byly zahrnuty při určování celkové spotřeby Společenství a byly vzaty v úvahu při analýze podtržení cen za dobu šetření. Je možno rovněž prohlásit, že kdyby do níže uvedené analýzy postavení průmyslu Společenství byly zahrnuty odhadnuté údaje za Styromag za roky 1994 a 1995, tato analýza by se nebyla změnila.

1. Spotřeba trhu Společenství

(37) Celková spotřeba CCM za dobu šetření byla vypočtena na základě těchto údajů:

- objem odbytu průmyslu Společenství na trhu Společenství,

- dovozy CCM do Společenství z Čínské lidové republiky,

- dovozy CCM do Společenství ze všech ostatních třetích zemí.

(38) Podle těchto údajů vzrostla spotřeba z 328000 tun v roce 1994 na 356000 tun v době šetření, tj. na úroveň blízkou úrovni zjištěné za dobu předchozího šetření (368000 tun). Období od roku 1994 do roku 1996 bylo charakterizováno stálým růstem spotřeby až na 422000 tun v roce 1996. Spotřeba ve Společenství se zvýšila vlivem povětrnostních podmínek na poptávku po druzích CCM s nižším obsahem MgO, které se používají hlavně v zemědělství, a možným rozvojem řady nově objevených průmyslových trhů. Poptávka po dosažení svého vrcholu klesla v roce 1997 o 18 %, avšak v době šetření se částečně zvýšila.

(39) Závěrem je možné říci, že spotřeba CCM používaného ve Společenství oběma způsoby použití byla poměrně vyrovnaně rozdělená, tj. asi 50 % spotřeby bylo použito k zemědělským účelům a druhá polovina byla určena k průmyslovým účelům.

2. Dovozy z dotyčné země

a) Objem dovozu, podíl dovozu a podíl na trhu dotyčných dovozů v době šetření

(40) Objem dovozu CCM pocházejícího z Čínské lidové republiky se zvýšil z 86089 tun v roce 1994 na 110592 tun v době šetření, tj. zvýšení v době analýzy a šetření asi o 28 %. Objem dovozu v době šetření se přiblížil výši objemu dosaženého během doby předchozího, původního šetření (120000 tun).

(41) Podíl objemu dovozu CCM z Čínské lidové republiky na všech dovozech CCM do Společenství činil za dobu šetření a analýzy 77-82 %. Největší podíl dosáhly tyto dovozy v roce 1996, v roce s nejvyšší poptávkou. Je třeba si však povšimnout, že během doby předchozího šetření představoval podíl dovozu CCM z Čínské lidové republiky jen asi 54 %.

(42) Podíl dovozu z Čínské lidové republiky na trhu Společenství se zvýšil od roku 1994 do doby šetření z 26,3 % na 31 %. To se rovná celkovému zvýšení v době šetření a analýzy o 4,7 procentních bodů, V roce 1996, v roce s výjimečně vysokou poptávkou, dosáhl čínský podíl na trhu 36,4 %. Při prvním šetření činil podíl dovozů z Čínské lidové republiky v době šetření 32 %.

b) Vývoj cen a cenové chování dovozců dotyčných výrobků

i) Vývoj cen dotyčných výrobků

(43) Podle údajů Eurostatu se čínské průměrné prodejní ceny CIF pro dovoz CCM do Společenství od roku 1994 do roku 1995 významně zvýšily a v následujících letech soustavně klesaly. Průměrné prodejní ceny dotyčných dovozů tak vzrostly v době šetření a analýzy asi o 14 %.

(44) Byla vyslovena tvrzení, že čínský systém vývozních licencí, který byl zaveden údajně po uložení antidumpingových cel, by byl postupně omezoval dodávky čínského CCM do Společenství a tím by tlačil prodejní ceny čínského dovozu nahoru. Jak je však uvedeno výše, objem čínského dovozu se v době šetření a analýzy zvýšil o 28 %; po zavedení uvedených opatření se sice čínské dovozní ceny CCM dováženého do Společenství v letech 1993-1995 zvýšily, od té doby však soustavně klesaly.

ii) Cenové chování vývozců

(45) Za účelem určení cenového chování vývozců ve vztahu k cenovému chování výrobců Společenství byly analyzovány ceny vývozců i ceny průmyslu Společenství za dobu šetření. Předmětem této analýzy byl odbyt průmyslu Společenství a odbyt čínských spolupracujících vývozců nespřízněným dovozcům ve Společenství, jakož i další prodeje spřízněných dovozců nespřízněným zákazníkům, považované za provedené na stejném obchodním stupni. Pro tuto analýzu byly dotyčné výrobky rozděleny do dvou kategorií podle jejich použití k zemědělským a průmyslovým účelům. Na základě toho byly prodejní ceny CCM vyrobeného a prodaného průmyslem Společenství srovnány s prodejními cenami čínského CCM používaného k oběma účelům.

(46) Je třeba si povšimnout, že spolupracující čínští vývozci prodali významný podíl objemu svého vývozu do Společenství prostřednictvím zákazníků se sídlem mimo Společenství za cenu FOB hranice Číny. Proto bylo potřebné provést úpravy, aby mohla být vypočtena cena CIF hranice Společenství na základě údajů spolupracujících dovozců i vývozců.

(47) Vážené průměrné ceny CIF dotyčných dovozů byly srovnány s cenami výrobců Společenství a upraveny s přihlédnutím k rozdílům dodacích podmínek na těchto trzích, na kterých tyto strany uskutečňovaly své prodeje, protože účelné srovnání mohlo být provedeno jen na těchto trzích. Šetřením bylo zjištěno, že celkové průměrné prodejní ceny čínských vývozců, používané na výrobky pro obě použití, byly nižší než ceny průmyslu Společenství. Zejména bylo zjištěno, že průměrný rozdíl mezi cenami čínských vývozců a cenami průmyslu Společenství byl větší u CCM pro průmyslové použití než u CCM používaných v zemědělství.

(48) Analýza odpovědí spolupracujících dovozců na dotazník pak ukázala, že u významných prodejů CCM používaného k zemědělským účelům byla prodejní cena CIF vývozců právě na úrovni minimální ceny 112 ECU za tunu, což naznačuje, že tyto ceny byly omezeny v současnosti použitelnými antidumpingovými opatřeními.

(49) Přestože ceny vývozců neodrážely skutečnost, že čínský CCM má vyšší čistotu než CCM vyráběný průmyslem Společenství, Komise nepovažovala za nezbytné použít opravný koeficient. Požadavek na provedení takové úpravy vznesl průmysl Společenství.

3. Hospodářské postavení průmyslu Společenství

a) Výroba

(50) Srovnání situace na začátku a na konci doby provádění analýzy a šetření ukazuje, že celková výroba CCM byla od roku 1994 do doby šetření poměrně stabilní. Výroba vzrostla za toto období z asi 207000 tun na asi 219000 tun, tj, o 6 %.

b) Výrobní kapacita

(51) Výrobní kapacita průmyslu Společenství se zvýšila z 265000 tun v roce 1994 na 280000 tun v době šetření, tedy asi o 6 %.

c) Využití kapacity

(52) Využití kapacity průmyslu Společenství mělo přibližně stejnou úroveň v roce 1994 i v době šetření – 78 %. V roce 1995 a v roce 1996 však využití kapacity vzrostlo na 89 %, respektive na 88 %. To bylo následkem očekávání vysokých prodejů v tomto období, která se však nesplnila, zejména v roce 1996. Pak se využití kapacity průmyslu Společenství postupně snižovalo.

d) Objem odbytu

(53) Celkový objem odbytu výrobců Společenství vzrostl z asi 209000 tun v roce 1994 na téměř 211000 tun v době šetření. Objem odbytu se od roku 1994 do roku 1995 značně zvýšil, avšak od té doby soustavně klesal.

e) Podíl na trhu

(54) Podíl průmyslu Společenství na trhu Společenství se od roku 1994 do doby šetření snížil ze 63 % na 58 %. To se rovná snížení tohoto podílu za dobu analýzy a šetření o pět procentních bodů. V roce 1996, v roce se zvláště vysokou poptávkou, podíl průmyslu Společenství na trhu klesl na 50 %. V následujícím roce sice průmysl Společenství ztracené procentní body získal zpět, od roku 1997 však vykazoval tržní podíl průmyslu Společenství opět klesající tendenci.

f) Cenový vývoj

(55) Šetření ukázalo, že průměrná prodejní cena CCM vyráběného výrobci Společenství se od roku 1994 do doby šetření zvýšila o 7 %. Prodejní ceny průmyslu Společenství dosáhly vrcholu v roce 1996, a to díky vysoké poptávce na trhu v tomto roce. Zatímco ceny zemědělského CCM za dobu analýzy a šetření vzrostly o 13 %, prodejní ceny CCM používaného k průmyslovým účelům se zvýšily o 6 %. Po vrcholovém roce 1996 ceny zemědělského CCM vykazovaly poměrně stabilní vývoj, zatímco ceny CCM používaného k průmyslovým účelům poklesly o 5 %.

g) Ziskovost

(56) Za účelem analýzy ziskovosti byly vzaty v úvahu některé vedlejší výrobky výroby CCM průmyslem Společenství, což se projevilo v celkovém výsledku snížením zvláštních nákladů na výrobu CCM a zvýšením zisků s tím spojených. Průmysl Společenství však tvrdil, že tyto prodeje mají jen dočasnou povahu a mohou okamžitě skončit. Komise soudila, že díky značnému hodnotovému i objemovému rozsahu prodeje vedlejších výrobků, které byly prodávány během delší doby, se musely odrazit v analýze ziskovosti výroby CCM s tím výsledkem, že ziskovost dosahovaná prodejem CCM vzrostla.

(57) Ziskovost průmyslu Společenství, vyjádřená v procentech čistých tržeb, se během analýzy a šetření zvýšila z vážené průměrné ztráty 4,0 % v roce 1994 na zisk 5,2 % v době šetření. Ziskovost průmyslu Společenství jako celku se během doby analýzy a šetření zvýšila o 9,2 procentních bodů. Průmysl Společenství však považuje za roční míru zisku nezbytnou k udržování svých činností míru zisku 10 %.

h) Zaměstnanost

(58) Zaměstnanost v průmyslu Společenství klesla během doby analýzy a šetření o 6,7 %.

i) Zásoby

(59) Zásoby na skladě výrobců Společenství vzrostly z 24788 tun v roce 1994 na 34240 tun v době šetření, což se rovná za dobu analýzy i šetření zvýšení o asi 38 %. Zásoby na skladě od roku 1994 do roku 1997 soustavně rostly, pak však v době šetření klesly.

j) Investice

(60) Objem celkových investic průmyslu Společenství se za dobu od roku 1994 do doby šetření zvýšil asi o 23 %. Průmysl Společenství intenzivně investoval, zejména v letech 1995 a 1996. Tyto investice se týkaly hlavně zlepšení a další racionalizace výrobního procesu za účelem úspory nákladů. Za účelem snížení znečisťování životního prostředí instalovala část průmyslu Společenství ve svých pecích moderní filtry.

k) Vývozní činnost průmyslu Společenství

(61) Vývozy CCM průmyslu Společenství do třetích zemí vykazují poměrně stabilní úroveň. Roční vývozy dosahovaly během doby analýzy a šetření objemu asi 8000 - 11000 tun ročně.

l) Závěr

(62) Po uložení proměnného antidumpingového cla v roce 1993 se situace v průmyslu Společenství během doby analýzy a šetření zlepšila. Hospodářské faktory, například výroba, výrobní kapacita, průměrné prodejní ceny za tunu, ziskovost a investice, vykazovaly pozitivní vývoj. Výroba i výrobní kapacita se v době analýzy a šetření zvýšily asi o 6 %, zatímco průměrné prodejní ceny vzrostly ve stejném období asi o 7 %. Po dvou letech ztrát byl odbyt průmyslu Společenství od roku 1996 opět ziskový. Je pravděpodobné, že to bylo díky snížení počtu zaměstnanců a investicím provedeným v předchozím roce za účelem racionalizace výroby. V době šetření dosáhly ukazatele objemu odbytu a využití kapacity průmyslu Společenství stejné úrovně jako v roce 1994. Výše uvedená analýza však ukazuje, že tomu tak není u všech ukazatelů a že zejména od roku 1996 se projevuje tendence poklesu.

(63) Využití kapacity, podíl na trhu, zaměstnanost a zásoby na skladě se však nevyvíjely příznivě. Průmysl Společenství ztratil v uvedeném období asi pět procentních bodů podílu na trhu Společenství. Průmysl Společenství zaměstnával v době šetření ve srovnání s rokem 1994 o 6,7 % zaměstnanců méně. Zásoby na skladě průmyslu Společenství od roku 1994 do roku 1997 stále rostly – celkové zvýšení za dobu analýzy a šetření činilo 38 %. Kromě toho využití kapacity průmyslu Společenství od roku 1995 neustále klesalo, a to i v roce 1996, dokonce v roce vysoké poptávky nevzrostlo více než na 88 %.

(64) Šetření ukázalo, že ačkoli se postavení průmyslu Společenství v některých oblastech zlepšilo, některé další ekonomické faktory se již tak příznivě nevyvíjely. To je třeba vidět ve spojitosti s nízkými cenami čínských dovozů, které byly stanoveny těsně blízko minimální ceny a vykonávaly cenový tlak na průmysl Společenství. To zabránilo průmyslu Společenství plně se zotavit z důsledků předchozího provádění dumpingu.

(65) Bylo vysloveno tvrzení, že průmysl Společenství zlepšil své postavení na trhu Společenství přes pokračující výskyt dovozů z dotyčné země. V tomto ohledu je možné poznamenat, že ačkoli antidumpingová opatření přispěla ke zlepšení hospodářského postavení průmyslu Společenství, jejich účinek, jak je uvedeno výše, byl zeslaben. Toto tvrzení je podpořeno skutečností, že dovozy z Čínské lidové republiky se zvýšily během doby analýzy a šetření o 28 %, což znamenalo zisk 4,7 procentních bodů podílu na trhu v témž období.

4. Objemy a ceny dovozů z jiných třetích zemí

a) Objem dovozu

(66) Objem dovozu CCM z jiných třetích zemí se během doby analýzy a šetření zvýšil z asi 25000 tun v roce 1994 na 26000 tun v době šetření. To se rovná zvýšení asi o 4 %. Díky výše uvedené vysoké poptávce po CCM v roce 1996 dosáhly v tomto roce dovozy z těchto zemí vrcholu při objemu 33000 tun.

(67) Podíl dovozů ze třetích zemí na trhu činil od roku 1994 do roku 1996 8 % a v roce 1997 se snížil o jeden procentní bod. Podíl těchto zemí na trhu byl tedy během doby analýzy a šetření poměrně stabilní.

b) Prodejní ceny dovozů ze třetích zemí

(68) Podle Eurostatu průměrné prodejní ceny dovozů ze třetích zemí vzrostly během doby analýzy a šetření o 43 %.

5. Závěr

(69) Ve srovnání s údaji za předchozí šetření se spotřeba Společenství vyvíjela poměrně stabilně. Bylo vyjádřeno tvrzení, že v roce 1996 se poptávka ve Společenství velmi zvýšila, takže překročila míru využívání kapacity průmyslu Společenství, což nevyhnutelně vedlo ke zvýšení dovozů čínského CCM. Je však třeba poukázat na to, že míra využití kapacity průmyslu Společenství činila v roce 1995 asi 89 % a od té doby soustavně klesala. Proto je možné konstatovat, že spotřeba Společenství neměla v době analýzy a šetření významný vliv na postavení průmyslu Společenství.

(70) Kromě toho se zdá, že to, co způsobilo zvýšení objemu čínského dovozu od roku 1995, byly spíše klesající čínské dovozní ceny. V každém případě v době do šetření nedošlo k žádnému tak významnému zvýšení poptávky, které by mohlo vysvětlit zvýšení dovozů a podílu čínského CCM na trhu, zjištěné během šetření.

(71) Společenství vyvinulo značné úsilí ke zvýšení své konkurenceschopnosti vůči hlavním čínským konkurentům a vůči konkurentům z jiných třetích zemí. Toto úsilí je zvlášť viditelné při pohledu na rozsah investic během doby provádění analýzy a šetření. Společenství investovalo od roku 1994 do roku 1997 značné částky na modernizaci a racionalizaci svých výrobních zařízení. Toto úsilí však nebylo zcela úspěšné následkem pokračujících dumpingových dovozů z Čínské lidové republiky. Postavení průmyslu Společenství zůstalo zranitelné.

G. PRAVDĚPODOBNOST OPAKOVÁNÍ ÚJMY

1. Analýza postavení dotyčné vyvážející země

a) Čínský licenční systém

(72) V dubnu 1994 Ministerstvo zahraničního obchodu a hospodářské spolupráce a Čínská komora dovozců a vývozců kovů, nerostů a chemikálií zavedly systém vývozních licencí na všechny vývozu některých nerostů, který je v zásadě totožný se systémem vývozních kvót. Od té doby se tento systém vztahuje na všechny jednotlivé druhy hořčíku, včetně žíravého kalcinovaného magnezitu. V roce 1998 představoval licenční poplatek asi 37 ECU za tunu CCM. To znamená, že při zaplacení minimální ceny 112 ECU za tunu by skutečná prodejní cena bez licenčního poplatku činila asi 75 ECU za tunu.

(73) Podle Eurometax, orgány oblasti Liaoning, kde se nachází nejvíce výrobců, zavedly v roce 1995 další místní daň, která činila v roce 1997 asi 15 ECU za tunu. Bylo vysloveno tvrzení, že tento licenční systém je dostačující ke snížení rizika obnovení škodlivého dumpingu.

(74) Eurometax tvrdila, že čínský licenční systém pro magnezit by mohl být brzy zrušen, a obávala se, že následkem jeho zrušení by se objem čínských vývozů magnezitu mohl zvýšit a značně snížit ceny, jestliže by nadále nebyla ukládána antidumpingová opatření.

(75) Vývozci tvrdí, že licenční systém vnesl do vývozů magnezitu z Čínské lidové republiky stabilitu a spolehlivost a že není důvodu domnívat se, že tento systém bude brzy zrušen. Dále uvedli, že jestliže by antidumpingová opatření nadále nebyla používána a licenční systém by byl zrušen, vývozci by určitě nesnížili své ceny na stabilním trhu, jakým je trh Evropského Společenství, a náhle by se dobrovolně nezdrželi dosahování vyšších zisků.

(76) Vzhledem k výše uvedeným tvrzením a k povaze výše uvedeného systému, který provádí vláda vyvážející země samostatně, je nutné prohlásit, že existence nebo zrušení systému vývozních licencí nemůže mít vliv na rozhodování institucí Společenství o obnovení nebo neobnovení antidumpingových opatření. Analýza tohoto systému tedy pouze zdůraznila schopnost čínských vývozců prodávat CCM za velmi nízké ceny.

b) Čínské vývozy do třetích zemí

(77) Komise analyzovala čínské vývozy CCM do USA na základě obchodních statistik USA. Tyto dovozy představovaly v roce 199767 % a v lednu až srpnu 199863 % celosvětových dovozů CCM do USA.

(78) Celkový objem čínských vývozů do USA se zvýšil ze 72477 tun v roce 1994 na 89440 tun v roce 1997, tj. o 23 %. V roce 1995 se čínské vývozy do USA zvýšily na absolutní maximum více než 96000 tun, což je objem stejné úrovně jako objem čínských vývozů do Společenství, přičemž v roce 1996 byla zaznamenána opět tendence poklesu.

(79) Čínské prodejní ceny CIF pro vývoz do USA sice vzrostly v roce 1995 oproti roku 1994 z velmi nízké úrovně o 80 %, od té doby se však snížily a zůstaly značně pod minimální cenou EU zavedenou v roce 1993 ve výši 112 ECU za tunu.

(80) Podle Eurostatu srovnání cen za všechny jednotlivé druhy CCM ukazuje, že čínská průměrná prodejní cena na trhu Společenství je asi o třetinu vyšší než průměrná prodejní cena na trhu USA. Proto se ukazuje, že není žádného důvodu k domněnce, že při neexistenci opatření by čínské ceny neklesly na úroveň srovnatelnou s úrovní cen za dovozy do USA, zejména proto, že bylo zjištěno, že dovozní ceny při dovozu do Společenství jsou částečně velmi blízké minimální ceně, ne-li stejné, tj. ukazuje se, že jsou na této úrovni jen z důvodu existence minimální ceny.

c) Výroba, kapacita, využití kapacity a zásoby

(81) Komise zaslala dotazníky osmi čínským výrobcům a obchodním společnostem mimo jiné za účelem zjištění úrovně výroby, výrobní kapacity, využití kapacity a zásob. Komise však nemohla určit úrovně výroby čínských výrobců ani přesnou kapacitu, využití kapacity a zásoby, protože tři ze čtyř spolupracujících společností jsou čistě obchodní společnosti a jen jediná společnost sama vyrábí CCM. Ostatní výrobci nespolupracovali. Protože to neumožnilo provést reprezentativní analýzu čínské výroby CCM a protože nebyly k dispozici žádné úřední statistiky, musela Komise podle článku 18 základního nařízení použít dostupné údaje.

(82) Proto bylo rozhodnuto, že mají být použity údaje uvedené v žádosti o přezkum, odrážející údaje průmyslového a tržního výzkumu. Podle těchto pramenů je možné výrobu za několik posledních let odhadnout na asi 600000 tun ročně, z čeho asi 200000 tun je určeno pro čínský domácí trh.

(83) Podobně musely být použity údaje ze žádosti o přezkum rovněž při určování výrobní kapacity, využití kapacity a zásob. Podle téhož pramene představovala výrobní kapacita čínských výrobců více než 700000 tun ročně. Pokud jde o využití kapacity, čínští výrobci nevyužívají podstatnou část svých výrobních kapacit. Čínské zásoby CCM představovaly asi 500000 tun.

2. Závěr o opakování škodlivého dumpingu

(84) Čínské vývozní ceny při vývozu na další významný trh CCM, USA, na který se také vztahuje systém vývozních licencí, byly od roku 1994 do poloviny roku 1998 velmi nízké. I když se tyto ceny zvýšily od roku 1994 do roku 1997 z nízké úrovně asi o 70 %, stále ještě byly značně pod minimální cenou EU stanovenou v roce 1993 a pod skutečnými čínskými vývozními cenami pro Společenství.

(85) Kromě toho, při povaze čínského licenčního systému, jehož zrušení samotné by umožnilo pokles čínských prodejních cen CIF asi o 37 EUR za tunu, ohromné čínské surovinové rezervy a velké čínské nevyužité výrobní kapacity ukazují, že existuje silná možnost, že čínští vývozci znovu obnoví poškozující vývozy. Proto byl přijat závěr, že při neexistenci opatření by existovala pravděpodobnost opakování škodlivého dumpingu a že z tohoto důvodu mají být platná opatření zachována.

H. ZÁJEM SPOLEČENSTVÍ

1. Úvod

(86) V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by prodloužení platnosti stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmům Společenství jako celku. Rozhodování o zájmu Společenství vycházelo ze zhodnocení všech jednotlivých zájmů, například průmyslu Společenství, dovozců, obchodníků a uživatelů dotyčných výrobků. Ke zhodnocení pravděpodobného dopadu dalšího používání uvedených opatření požádaly orgány Komise o údaje všechny výše uvedené dotčené strany.

(87) Je třeba připomenout, že v předchozím šetření se mělo za to, že přijetí opatření není proti zájmům Společenství. Dále je třeba si povšimnout, že současné šetření je přezkumem, v němž tudíž byla analyzována situace, ve které antidumpingová opatření již platila. Proto časování a povaha stávajícího šetření umožnily zhodnocení každého negativního dopadu stanovených antidumpingových opatření na dotčené strany.

(88) Komise zaslala dotazníky 24 dovozcům, z nichž plně spolupracovali tři nespříznění dovozci a jeden spřízněný dovozce. Kromě toho byly dotazníky zaslány dvěma organizacím uživatelů, CEFIC a Emfema. Ty však na dotazník neodpověděly.

(89) Na základě toho bylo zkoumáno, zda přes závěry šetření o dumpingu, škodě a pokračování nebo opakování škodlivého dumpingu, existovaly významné důvody, které by vedly k závěru, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Společenství v opatřeních pokračovat.

2. Zájmy průmyslu Společenství

(90) Výsledky šetření umožňují závěr, že bez pokračování opatření bude postavení průmyslu Společenství nadále zranitelné nebo se ještě zhorší.

(91) Průmysl Společenství je postihován levnými dumpingovými dovozy CCM z Čínské lidové republiky. Jak vyplývá z výše uvedeného, dosud nebylo plně dosaženo cíle projednávaných antidumpingových opatření, tj. znovuzavedení korektní hospodářské soutěže na trhu Společenství mezi výrobci Společenství a jejich vyvážejícími protějšky ve třetích zemích.

(92) Průmysl Společenství vyvíjel v posledních letech značné úsilí ke zvýšení své produktivity ve snaze o snížení svých výrobních nákladů a zvýšení své konkurenceschopnosti na tomto cenově citlivém trhu. Během doby analýzy a šetření bylo vyvíjeno racionalizační úsilí, byly provedeny investice a sníženy prodejní, obecné a správní náklady průmyslu Společenství. Kromě toho, v roce 1994 jeden výrobce Společenství v Řecku, který se zúčastnil předchozího šetření, upadl do konkurzu; mateřská společnost nového účastnícího se rakouského výrobce Společenství, Styromag, Magindag, rovněž upadla v roce 1994 do konkurzu a Styromag musela být zcela restrukturalizována. Průmysl Společenství nebyl během doby analýzy a šetření schopen vytvářet přiměřený zisk.

(93) Vzhledem k povaze hospodářských obtíží pociťovaných průmyslem Společenství, zejména ke skutečnosti, že mu bylo zabráněno zotavit se z nezdravé situace způsobené dumpingovými dovozy, orgány Komise soudí, že bez zasahování je zcela pravděpodobné další zhoršení postavení průmyslu Společenství vzhledem k úrovni jeho ztrát, které utrpěl během dlouhé doby. To by mohlo mít za následek značné snížení počtu zaměstnanců. Během šetření bylo zjištěno, že průmysl Společenství je životaschopný, avšak je nadále v choulostivé situaci, a že je vysoce pravděpodobné, že bez pokračování antidumpingových opatření k vyrovnávání účinků dumpingových dovozů se finanční postavení průmyslu Společenství zhorší. Proto může být nakonec ohrožena existence průmyslu Společenství a mnoho pracovních míst.

(94) Mimoto průmysl Společenství svým pokračujícím restrukturalizačním úsilím ukazuje, že není ochoten opustit tento úsek výroby. Zachování antidumpingových opatření by proto bylo v zájmu průmyslu Společenství.

3. Zájmy dovozců a obchodníků

(95) Na jedné straně jsou někteří dovozci a obchodníci proti prodloužení platnosti antidumpingových opatření; argumentují tím, že stanovená minimální cena narušuje mezinárodní obchod a uměle zvyšuje dovozní ceny dotyčných výrobků. Tvrdili, že průmysl Společenství během doby analýzy a šetření soustavně snižoval své ceny, zatímco čínští výrobci nebyli schopni průmyslu Společenství konkurovat, protože byli omezeni minimální cenou. Je však třeba uvést, že dovozci nebyli s to předložit žádný důkaz pro toto tvrzení. Naopak, šetření ukázalo, že během doby analýzy a šetření se prodejní ceny Společenství zvýšily asi o 7 % a čínský podíl na trhu Společenství se v této době zvýšil asi o 5 %.

(96) Na druhé straně někteří jiní dovozci a jeden dovážející uživatel prohlásili, že antidumpingová opatření vytvořila CCM na trhu Společenství určitou cenovou stabilitu. Navíc minimální cena umožnila průmyslu Společenství pokračovat ve výrobě a udržovat tak hospodářskou soutěž mezi čínskými výrobci a výrobci Společenství.

(97) Proto se přijímá závěr, že cenové postavení dovozců dotyčného výrobku není uložením antidumpingových opatření negativně ovlivňováno. Je pravděpodobné, že pokračování uvedených opatření v budoucnosti nepovede ke zhoršení jejich postavení v oblasti nákladů.

4. Zájmy uživatelů

(98) Při současném šetření žádný z uživatelů Společenství neodpověděl na dotazník zaslaný orgány Komise ani neposkytl žádný doklad o dopadu platných opatření na jeho výrobní náklady. Následná analýza nebyla provedena vzhledem k nedostatku uživateli předložených a řádně doložených údajů o dopadu platných opatření na strukturu nákladů na výrobu, která zahrnuje použití CCM. Protože však uživatelé nereagovali, je možné soudit, že antidumpingová opatření neměla na jejich cenové postavení žádný negativní vliv.

(99) V každém případě výsledkem tohoto šetření nebyl závěr, že se má trh Společenství uzavřít dovozům, ale že se mají odstranit nekalé obchodní praktiky a má se zabránit narušujícím účinkům dumpingových dovozů. V tomto zvláštním případě se ukazuje, že uvedená opatření nebránila dovozům z dotyčné země vstupovat na trh Společenství. Jak je uvedeno výše, v době analýzy a šetření dovozy z Čínské lidové republiky významně vzrostly, a to o 28 %.

(100) Dále bylo zjištěno, že vzhledem k tomu, že průmysl Společenství má významný podíl na trhu, je životaschopný a investoval značné částky do zvýšení své konkurenceschopnosti, a za existence dalších dodavatelů se sídlem mimo Společenství je riziko celkového nedostatku nabídky velmi nízké.

(101) Protože uvedená opatření jsou v platnosti již po určitou dobu a měla by pokračovat na stejné úrovni, je možno konstatovat, že by to neznamenalo žádné zhoršení postavení uživatelů.

5. Důsledky pro konkurenci na trhu Společenství

(102) Pokud jde o konkurenční prostředí na trhu Společenství, níže navržená opatření nemohou uzavřít přístup na trh Společenství pro dotyčné vývozce, a tedy umožní pokračující působení těchto vývozců na tomto trhu. Je třeba připomenout, že dovozci a uživatelé se vždy těšili přítomnosti řady soutěžících na tomto trhu. Průmysl Společenství, i kdyby využíval veškerou svou výrobní kapacitu, mohl by uspokojovat jen asi 80 % poptávky na trhu Společenství. Dovozy ze třetích zemí budou proto vždy nezbytné. Proto i kdyby stávající antidumpingová opatření pokračovala, vývozci dotyčné země budou mít možnost pokračovat ve vývozu do Společenství za korektní ceny.

6. Závěr k otázce zájmu Společenství

(103) Na základě dostupných údajů a po analýze všech jednotlivých příslušných zájmů prohlašují orgány Komise toto: Pokračování antidumpingových opatření na jedné straně pravděpodobně povede ke stabilním cenám CCM na trhu Společenství, které po dobu trvání platných opatření zřejmě neměly žádné negativní účinky na hospodářské postavení uživatelů a dovozců. Na druhé straně však ponechání průmyslu Společenství bez přiměřené ochrany před dumpingovými dovozy by nejen dále prohloubilo jeho obtíže, ale mohlo by vést dokonce k jeho zániku. Cenová výhoda pro uživatele, vyplývající z neuložení antidumpingových opatření, nekompenzuje přínos dosažený odstraněním narušování obchodu způsobovaného dumpingovými dovozy.

I. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(104) Všechny dotčené strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit zachování stávajících opatření. Byla jim poskytnuta lhůta, během níž se mohly po sděleních vyjádřit. Připomínky stran byly posouzeny a případně byly podle nich závěry upraveny.

(105) Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s ustanovením čl. 11 odst. 2 základního nařízení antidumpingová opatření ve formě proměnného cla spojeného s minimální dovozní cenou 112 ECU za tunu na dovozy CCM pocházející z Čínské lidové republiky, uložená nařízením (EHS) č. 1473/93, mají být zachována, avšak mají být vyjádřena v nové evropské měně euro. Nová minimální cena proto činí 112 EUR za tunu,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovozy oxidu hořečnatého pocházejícího z Čínské lidové republiky, kódu KN ex25199090 (kód Taric 25199090*10).

2. Výše cla se rovná rozdílu mezi cenou 112 EUR za tunu a čistou cenou franko hranice Společenství před proclením, jestliže je tato druhá cena nižší.

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto rozhodnutí je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Lucemburku dne 21. června 1999.

Za Radu

předseda

G. Verheugen

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 (Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18).

[2] Úř. věst. L 145, 17.6.1993, s. 1.

[3] Úř. věst. C 383, 17.12.1997, s. 9.

[4] Úř. věst. C 190, 18.6.1998, s. 4.

--------------------------------------------------