(ES) č. 362/1999Nařízení Komise (ES) č. 362/1999 ze dne 18. února 1999 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie, Mexika, Jižní Afriky a Ukrajiny a o přijetí závazků nabídnutých některými výrobci v Maďarsku a Polsku

Nařízení Komise (ES) č. 362/1999

ze dne 18. února 1999

o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu ocelových lan a kabelů pocházejících z Čínské lidové republiky, Indie, Mexika, Jižní Afriky a Ukrajiny a o přijetí závazků nabídnutých některými výrobci v Maďarsku a Polsku

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 905/98 [2], a zejména na články 7 a 8 uvedeného nařízení,

po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

A. ŘÍZENÍ

(1) Dne 20. května 1998 oznámila Komise sdělením zveřejněným v Úředním věstníku Evropských společenství [3] zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů ocelových lan a kabelů do Společenství, pocházejících z Čínské lidové republiky, (dále jen "ČLR"), Indie, Korejské republiky (dále jen "Korea"), Jižní Afriky a Ukrajiny.

Dne 30. července 1998 Komise obdobně oznámila zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozů týchž výrobků pocházejících z Maďarska, Mexika a Polska [4].

(2) Řízení byla zahájena v důsledku dvou stížností podaných v dubnu a červnu 1998 organizací Liaison Committee of European Union Wire Rope Industries (EWRIS) jménem výrobců představujících ve Společenství podstatnou část výroby ocelových lan a kabelů. Stížnosti obsahovaly důkazy o dumpingu uvedených výrobků a o z toho pocházející hmotné újmě, které byly po konzultaci považovány za dostatečné k zahájení řízení.

V důsledku toho bylo považováno za vhodné obě řízení za účelem analýzy dumpingu a újmy spojit (viz bod odůvodnění 6).

(3) Komise o tom oficiálně uvědomila stěžující si výrobce ze Společenství, vyvážející výrobce a dovozce, dodavatele a uživatele, o nichž je známo, že se jich to týká, jakož i dotyčné svazy a zástupce zemí vývozu. Všem dotčeným stranám, byla dána příležitost, aby podaly svá vlastní písemná stanoviska a požádaly o slyšení v časové lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení. Všem stranám, které o to požádaly, bylo poskytnuto slyšení.

(4) Komise zaslala dotazníky všem stranám, o nichž je známo, že se jich to týká. Vzhledem k velkému množství stěžujících si výrobců ze Společenství a lhůtám stanoveným v čl. 6 odst. 9 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "základní nařízení") rozhodla Komise prošetřit újmu na základě vzorku stěžujících si výrobců ze Společenství v souladu s článkem 17 základního nařízení. Komise obdržela odpovědi od 21 vyvážejících výrobců v dotyčných zemích, tří dovozců a tří dodavatelů navazujícího průmyslu. Ze spotřebitelského průmyslu neobdržela žádnou odpověď.

(5) Komise si opatřila a ověřila všechny informace považované za nezbytné k účelům předběžného určení dumpingu, újmy a zájmu Společenství a provedla ověřovací návštěvy v provozovnách těchto společností:

A. Stěžující si výrobci ze Společenství

a) Dánsko

Randers Rebslageri

b) Francie

Trefileurope

c) Německo

BTS Drahtseile GmbH

d) Itálie

Redaelli Tecnacordati SpA

e) Španělsko

Trenzas y Cables SL

f) Spojené království

Bridon International Limited

B. Vyvážející výrobci

a) Maďarsko

Drótáru és Drótkötél Ipari és Kereskedelmi Rt, Miskolc

b) Indie

Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd, Calcutta

Mohatta & Heckel, Mumbai

c) Korea

Kiswire Ltd, Séoul a Pusan

Manho Rope & Wire Ltd, Pusan

Chung Woo Rope Co., Ltd, Pusan

Chun Kee Steel and Wire Rope Co., Ltd, Suncheon

d) Mexiko

Aceros Camesa SA de CV, Mexico

Cablesa SA de CV, Queretaro

Šetřením v posledně uvedeném podniku se zjistilo, že během období šetření dotyčné výrobky nevyvážel a v důsledku toho se ho antidumpingové řízení netýká.

e) Polsko

Drumet SA, Wloclawek

"Linodrut" Group [5]

f) Jižní Afrika

Haggie Rand Limited, Cleveland

C. Spojení dovozci ve Společenství

a)Indie: | Usha Martin Europe Limited (Spojené království) |

Usha Martin Scandinavia (Dánsko) |

b)Korea: | Kiswire Europe BV (Nizozemsko) |

c)Jižní Afrika: | Haggie Rand Europe (Belgie) |

Le Lis (Belgie) |

(6) U obou řízení se dumpingové šetření provádělo v období od 1. ledna 1997 do 31. března 1998 (dále jen "období šetření" nebo "OŠ").

Šetření újmy se provádělo v období od 1. ledna 1994 do 31. března 1998 (dále jen "šetřené období").

B. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

1. Dotyčný výrobek

(7) Dotyčným výrobkem jsou ocelová lana a kabely včetně uzavřených lan s výjimkou lan a kabelů z korozivzdorné ocele, s maximálním rozměrem průřezu přesahujícím 3 mm (dále jen, podle terminologie používané v průmyslu, "ocelové dráty" nebo "SWR"). V kombinované nomenklatuře (KN) spadají nyní pod kódy 73121082, 73121084, 73121086, 73121088 a 73121099.

SWR se skládají ze tří základních složek: ocelového drátu, který tvoří pramen, pramenů, které jsou ovinuty kolem duše lana, a samotné duše. Tyto složky se různí v provedení, v závislosti na fyzickém požadavku zamýšleného použití SWR. Jednotlivý pramen může být v určitých případech použit jako SWR.

Existují různé jakosti ocelového drátu s odlišnou pevností v tahu a tloušťkou. Ocelový drát může být galvanizován (tj. pozinkován) nebo lesklý.

Pramen se získá pevným splétáním několika drátů uspořádaných do různých geometrických vzorů nebo útvarů (např. "standard", "seal", "filler" a "warrington"). Množství, velikost a jakost ocelového drátu a specifická konstrukce vytvářejí vlastnosti jednotlivého typu SWR.

Prameny jsou obvykle uspořádány a ovinuty kolem duše lana, která může být z vlákna (přírodního nebo syntetického), ocele nebo kombinací těchto dvou složek.

Existují jiné specifikace SWR jako směr vinutí, předtvarování nebo jiné zvláštní vlastnosti (např. lisovaný, kladený kabel, odolnost proti otáčení). Obvykle jsou v průřezu kulaté, ale mohou být také obdélníkové. SWR mohou být přiříznuté na délku nebo slícované (háky, kruhy) a mohou být kryty plastem.

SWR se používají k různým účelům, včetně obecných použití, v rybolovu, v námořním loďstvu, ropném a plynařském, průmyslu, hornictví, lesnictví, letecké dopravě, inženýrském stavitelství a ostatním stavebnictví a ve výtazích. Navzdory těmto různým použitím a menším rozdílům v jejich fyzických charakteristikách považují se tyto výrobky za jeden a tentýž výrobek.

2. Obdobný výrobek

(8) Ačkoli někteří vyvážející výrobci uvádějí, že dotyčné výrobky z různých vyvážejících zemí nejsou všechny stejné, zastává Komise názor, že neexistují významné rozdíly v základních fyzických a technických vlastnostech rozličných typů SWR (viz výše uvedený popis). Co se týká použití a upotřebení SWR, bylo zjištěno, že ačkoli existuje široká paleta spotřebitelských průmyslových odvětví, mají všechny SWR v podstatě totéž použití.

Bylo zjištěno, že SWR vyráběné a prodávané na domácím trhu v Maďarsku, Indii, Koreje, Mexiku, Polsku a Jižní Africe, jakož i ty, které jsou vyráběny a prodávány průmyslovým odvětvím Společenství, mají stejné fyzické a technické charakteristiky a použití, jako SWR vyvážené do Společenství z dotyčných zemí. Mimoto bylo u každého typu výrobku zjištěno, že SWR dovážené do Společenství z dotyčných zemí byly zaměnitelné s SWR vyráběnými ve Společenství. Proto byl učiněn závěr, že všechny SWR jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

C. DUMPING

1. Běžná hodnota

a) Obecná metoda (ČLR, Maďarsko, Indie, Korea, Mexiko, Polsko, Jižní Afrika a Ukrajina)

(9) Pro stanovení běžné hodnoty se nejprve pro každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce v zemích zapojených do řízení zjistilo, zda celkový objem domácích prodejů dotyčného výrobku byl reprezentativní v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení, tj. zda tyto prodeje představují více než 5 % objemu prodejů dotyčného výrobku vyváženého do Společenství.

Poté se šetřilo, zda celkové domácí prodeje každého typu výrobku představují 5 nebo více procent objemu prodejů téhož typu vyváženého do Společenství.

U těch výrobků, které vyhověly 5 % testu, se šetřilo, zda prodeje uskutečněné v běžném obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení byly dostačující.

Jestliže u každého typu výrobku představoval objem domácích prodejů nejméně 80 % prodejů, stanovila se běžná hodnota na základě váženého průměru cen skutečně placených za všechny domácí prodeje. Jestliže u každého typu výrobku byl objem ziskových transakcí nižší než 80 %, ale ne nižší než 10 % prodejů, stanovila se běžná hodnota na základě váženého průměru cen skutečně placených za zbývající ziskové domácí prodeje.

(10) U těch typů výrobku, u nichž byla množství prodaná na domácím trhu menší než 5 % objemu vyváženého do Společenství nebo u nichž byl objem ziskových domácích prodejů menší než 10 %, se domácí prodeje těchto typů výrobku považovaly za nepostačující ve smyslu čl. 2 odst. 2 a 4 základního nařízení, a proto se k nim nepřihlíželo.V těchto případech byla běžná hodnota založena na váženém průměru cen účtovaných jinými výrobci v dotyčné zemi za reprezentativní domácí prodeje odpovídajícího typu výrobku, uskutečněné v normálním obchodním styku v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení.

(11) Jestliže u každého jednotlivého typu byly prodeje nepostačující nebo když jiní výrobci v dotyčné zemi takový typ na domácím trhu v reprezentativních množstvích neprodávali, byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů vznikajících dotyčnému vyvážejícímu výrobci za vyvážený zmíněný typ výrobku, plus přiměřený obnos za prodej, obecné a správní náklady a za zisky, v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení. Prodejní, obecné a správní náklady byly založeny na reprezentativních domácích prodejích a ziskové rozpětí na reprezentativních prodejích uskutečněných v normálním obchodním styku.

b) Použití disponibilních informací (Indie a Polsko)

(12) Jeden indický a jeden polský vyvážející výrobce neposkytli odpovídající informace týkající se běžné hodnoty; nedostatečné byly zejména informace o výrobních nákladech. Za těchto okolností musela být běžná hodnota pro tyto společnosti vytvořena podle čl. 18 odst. 1 a 5 základního nařízení na základě dostupných údajů. Bylo prozatímně rozhodnuto, že informace o běžné hodnotě jiných kooperujících vyvážejících výrobců v dotyčné zemi představují nejvhodnější základnu.

c) Země obdobná zemím, které nemají tržní hospodářství (ČLR a Ukrajina)

(13) Protože ČLR a Ukrajina jsou považovány za země, které nemají tržní hospodářství, bylo nezbytné v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení stanovit běžnou hodnotu ve vztahu k tržní ekonomice třetí země. Stěžovatel navrhl Norsko; tato země byla také uvedena v oznámení o zahájení řízení. Během lhůty stanovené v oznámení vyjádřil jeden čínský vyvážející výrobce nesouhlas s tímto návrhem a nabídl jako alternativu Indii. Jeden ukrajinský výrobce rovněž vyjádřil nesouhlas a navrhl Turecko.

Po šetření se ukázalo, že Norsko nebylo vhodnou obdobnou zemí, protože tam byl pouze jeden výrobce mající omezené vývozy, což znamená, že hospodářská soutěž tam byla velmi omezená; mimoto domácí trh byl velmi malý.

Bylo provedeno šetření, zda by bylo možné použít běžnou hodnotu ze Spojených států, kde je široká paleta výrobků a hospodářská soutěž na trhu. Pouze jedna ze společností ve Spojených státech, s nimiž bylo navázáno spojení, souhlasila se spoluprací. Nicméně během šetření se ukázalo, že úroveň spolupráce nebyla dostatečná, aby umožnila Komisi uspokojivě ověřit pro každý typ výrobku úroveň cen placených na trhu Spojených států a výrobních nákladů.

Komise současně šetřila, zda by Thajsko nebo Turecko představovaly vhodný výběr. Bylo navázáno spojení s řadou společností, které ale navzdory značnému úsilí Komise odmítly spolupracovat.

Za těchto okolností bylo rozhodnuto použít jednu ze zemí tržní ekonomiky zapojenou do řízení. Indie byla považována za nejvhodnější podobnou zemi v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení. Za prvé indický domácí trh je největší a je charakterizován významným počtem soutěžících místních výrobců; za druhé indické domácí prodeje dotyčného výrobku jsou nejreprezentativnější ve srovnání s čínskými a ukrajinskými vývozy do Společenství.

Z výše uvedených důvodů byla běžná hodnota pro čínské a ukrajinské vývozy stanovena na základě cen skutečně zaplacených nebo cen, které mají být placeny nezávislými zákazníky na indickém trhu.

2. Vývozní cena

a) Obecná metoda

(14) V případě přímých prodejů nezávislým odběratelům ve Společenství byly vývozní ceny stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které mají být placeny nezávislými zákazníky v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(15) Pro Indii, Koreu a Jižní Afriku byly vývozní ceny vypočteny na základě cen, za které byly dovážené výrobky po prvé dále prodány nezávislým zákazníkům ve Společenství, v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Byly provedeny úpravy všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem, včetně přiměřeného rozpětí pro prodejní a správní náklady a zisk. Úroveň zisku byla vypočtena na základě informací předložených spolupracujícími nezávislými dovozci dotyčného výrobku ve Společenství, pokud tyto informace byly považovány za spolehlivé a reprezentativní.

b) Individuální zacházení (ČLR)

(16) Čtyři vyvážející čínští výrobci požadovali individuelní zacházení, tj. stanovení zvláštních vývozních cen a tedy výpočet dumpingového rozpětí pro každého z nich.

Komise ověřovala, zda tyto čtyři společnosti byly skutečně a právně do určité úrovně nezávislé na čínském státu, jak by tomu bylo v zemi s tržním hospodářstvím. Za tím účelem jim byly položeny podrobné otázky týkající se vlastnictví, řízení, kontroly a stanovení obchodní a podnikové politiky.

Dotyčné čtyři společnosti nemohly Komisi uspokojivě prokázat, že jsou dostatečně nezávislé na čínských orgánech. Zejména kapitál těchto společností je ve vlastnictví státu, který také vlastní výrobní zařízení.

S výjimkou jedné společnosti, z jejíhož statutu vyplývá, že všechna rozhodovací pravomoc ve všech podstatných otázkách náleží státu, nepředložily zbývající tři společnosti kopie svých statutů.

Bylo proto nemožné určit, zda tyto společnosti fungují nezávisle na čínských orgánech, zda mohou volně rozhodovat o platech, úrovni výroby a cenové politice a zejména o množstvích prodaných na domácím trhu nebo na vývoz.

Bylo proto rozhodnuto, že v případě těchto čtyřech společností není individuální zacházení vhodné.

3. Porovnání

(17) Za účelem nestranného porovnání byla provedena příslušná úprava rozdílů požadovaných podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení: nepřímých daní, nákladů na dopravu, pojištění, manipulace se zbožím, nakládání a vedlejších nákladů, nákladů na balení, úvěru, služeb zákazníkům a provize.

(18) Tři korejské společnosti, jedna maďarská a jedna společnost v Indii požadovaly úpravu dovozních nákladů. Tato úprava byla povolena maďarské společnosti a Korejským společnostem, s výjimkou jedné, která nebyla schopna prokázat žádnou přímou vazbu mezi dováženými surovinami používanými k výrobě dotyčného prodávaného výrobku na domácím trhu a náhradou nárokovanou za dovozní náklady. Nebyla poskytnuta indické společnosti, která neprokázala, že některé ze surovin, především zinek, byly dováženy se zaplacením cla a že byly zapracovány do dotyčného výrobku prodávaného na domácím trhu.

(19) Jihoafrická společnost a jedna polská společnost požadovaly úpravu rozdílů úrovně obchodu. Jihoafrická společnost odůvodnila svůj požadavek tím, že na domácím trhu bylo dotyčné zboží prodáváno nezávislým zákazníkům přímo nebo prostřednictvím filiálek, zatímco vývozy byly určeny velkým distributorům, kteří zboží dále prodávali. Pokud jde o prodeje přes filiálky, bylo uváděno, že funkce, které vykonávaly, byly rozsáhlejší a účtované ceny vyšší než ceny při přímém prodeji ze závodu. Tento požadavek nebyl uznán, protože společnost nebyla schopna prokázat, že existoval trvalý cenový rozdíl na domácím trhu mezi prodeji nezávislým zákazníkům a prodeji prostřednictvím filiálek.

(20) Jedna polská společnost tvrdila, že vývozy do Společenství prodávala distributorům a velkoobchodu, nakupujícím velká množství, zatímco zboží na domácím trhu bylo prodáváno distributorům a konečným spotřebitelům, nakupujícím malá množství. Nicméně společnost neprokázala ani existenci rozdílu ve funkcích údajně vykonávaných různými kategoriemi odběratelů ani trvalý a zřetelný cenový rozdíl mezi různými úrovněmi obchodu na domácím trhu vyvážející země. V důsledku toho se úprava nezdála být oprávněná.

(21) Jedna společnost v Indii tvrdila, že Komise by při výpočtu úvěrových nákladů měla použít skutečný platební termín spíše než platební podmínky uvedené v účtu. Tento požadavek byl odmítnut, protože byl zastáván názor, že skutečné datum platby není faktorem, který musí být brán v úvahu při určování účtovaných cen, nýbrž spíše platební podmínky uvedené v účtu.

(22) Jihoafrická společnost požadovala úpravu měnových přepočtů podle čl. 2 odst. 10, písm. j) základního nařízení s odůvodněním, že kvůli ocenění jihoafrického randu ve vztahu k evropským měnám během období šetření, by měly být vývozní ceny upraveny. Tento požadavek byl zamítnut, protože fluktuace ve směnných kurzech nebyly trvalé.

(23) Výše uvedená polská společnost požadovala úpravu její běžné hodnoty s odůvodněním, že její domácí prodeje se uskutečňovaly převážně ze skladu, takže nabíhaly náklady na financování tohoto skladu, zatímco pro vývozní trh vyráběla na zakázku. Tato úprava byla požadována podle čl. 2 odst. 10 písm. k). Protože však společnost neprokázala, že rozdíl ve finančních nákladech ovlivnil cenovou srovnatelnost a nepředložila žádné důkazy o tom, že v důsledku toho platili zákazníci na domácím trhu rozdílné ceny, nemohlo být žádosti vyhověno.

4. Dumpingová rozpětí

a) Metodika

(24) Vážená průměrná běžná hodnota na jeden typ výrobku byla porovnána s váženou průměrnou vývozní cenou ze závodu na téže obchodní úrovni v souladu s č. 2 odst. 11 základního nařízení. Porovnání ukázalo existenci dumpingu ve všech dotyčných zemích s výjimkou Koreje.

(25) Společnostem, jichž se řízení týkalo, které neodpověděly na dotazník Komise, samy se neohlásily nebo nedodaly nezbytné informace během šetření, bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě dostupných faktů v souladu s ustanoveními čl. 18 odst. 1 základního nařízení.

Bylo provedeno porovnání čísel Eurostatu s údaji o objemu vývozů do Společenství, které dodali spolupracující vyvážející výrobci, aby se stanovila úroveň spolupráce při tomto šetření. Porovnání prokázalo, že celková úroveň spolupráce byla vysoká. Komise proto pokládala za vhodné stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující společnosti na úrovni nejvyššího nebo jediného dumpingového rozpětí stanoveného pro spolupracující vyvážející výrobce v dotyčné zemi, protože neexistuje žádný důvod věřit, že nespolupracující vyvážející výrobce prováděl dumping na nižší úrovni, než je prokázaná nejvyšší úroveň.

Výše uvedený postup byl považován za nutný, aby nebylo odměňováno odepření spolupráce a podněcováno obcházení.

b) Úroveň dumpingových rozpětí

(26) Prozatímní dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF na úrovni hranic Společenství, je:

ČLR: | 74,8 %. |

(27) Maďarsko:

Dótarú és Drótkötél Ipari és Kereskedelmi Rt: | 33,9 %, |

Nespolupracující vyvážející výrobci: | 33,9 %. |

(28) Indie:

Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd: | 39,8 %, |

Mohatta & Heckel: | 40,2 %, |

Nespolupracující vyvážející výrobci: | 40,2 %. |

(29) Korea:

Kiswire Ltd: | 1,2 %, |

Manho Rope & Wire Ltd: | 0,1 %, |

Chung Woo Rope Co., Ltd: | 0,2 %, |

Chun Kee Steel and Wire Rope Co., Ltd: | 0,4 %. |

Tato rozpětí jsou nepatrná.

(30) Mexiko:

Camesa SA de CV: | 95,6 %, |

Nespolupracující vyvážející výrobci: | 95,6 %. |

(31) Polsko:

Drumet SA: | 35,0 %, |

"Linodrut" Group: | 56,1 %, |

Nespolupracující vyvážející výrobci: | 56,1 %. |

(32) Jižní Afrika:

Haggie Rand Limited: | 132 %, |

Nespolupracující vyvážející výrobci: | 132 %. |

Ukraina: | 54,8 %. |

(33) D. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

1. Výroba ve Společenství

(34) Několik vyvážejících výrobců tvrdilo, že jeden ze stěžujících si výrobců ze Společenství by měl být podle čl. 4 odst. 1 písm. a) a odstavce 2 základního nařízení vyloučen z definice výrobního odvětví Společenství, protože byl spojen s jedním dovozcem a řetězcem distributorů/velkoobchodů, kteří během období šetření dováželi dotyčné výrobky do Společenství ze zemí, v nichž bylo prováděno šetření.

Mělo by se poznamenat, že dotyčný stěžující si výrobce ze Společenství sám žádný dovoz během období šetření neuskutečnil.

Pokud jde o dovozy uskutečňované obchodními společnostmi skupiny, Komise zjistila, že stěžující si výrobce ze Společenství patřil ke skupině společností, která zahrnovala jednoho dovozce a distribuční společnosti, a že tyto společnosti dovážely SWR z dotyčných zemí během období šetření. Ukázalo se, že složení skupiny se změnilo mezi rokem 1994 a obdobím šetření. Nicméně během celého období šetření jak dotyčný stěžující si výrobce ze Společenství, tak i dovozce a distribuční společnosti patřili do společného holdingu a byli proto považováni za spojené společnosti.

Komise šetřila strukturu skupiny a konstatovala, že nelze vyloučit, že mezi spojenými společnostmi existoval určitý stupeň kontroly, buď přímo nebo prostřednictvím společné holdingové společnosti. Komise zjistila, že objem dumpingových dovozů uskutečněných spojenými společnostmi v období šetření představoval 2 % spotřeby Společenství, 6 % celkového dovozu z třetích zemí a pouze 11 % objemu výroby stěžujícího si výrobce ze Společenství. Hlavní činností tohoto stěžujícího si výrobce ze Společenství byla proto výroba SWR.

Pokud jde o chování dotyčného stěžujícího si výrobce na trhu Společenství, Komise zjistila, že tento stěžující si výrobce ze Společenství, ačkoli byl možná kontrolován, byl dumpingovými dovozy právě tak poškozen, jako ostatní stěžující si výrobci ze Společenství, kteří byli v průběhu tohoto řízení vyšetřováni. Mělo by se v tomto ohledu poznamenat, že, pokud jde o zmíněné dovozy, se dotyčná společnost nechovala na trhu Společenství podstatně odlišněji než ostatní stěžující si výrobci ze Společenství. Ukázalo se, že dotyčný stěžující si výrobce ze Společenství byl trvale a významně poškozován dovozy pocházejícími ze zmíněných zemí v průběhu OŠ (byl zjištěn 75,8 % vážený průměr podbízení). Byl proto zastáván názor, že tento stěžující si výrobce ze Společenství neměl neoprávněný prospěch z dotyčných dovozů a nebyl chráněn před škodlivými účinky dumpingu.

Vzhledem k výše uvedenému se Komise domnívala, že neexistují žádné důvody k vyloučení dotyčného stěžujícího si výrobce ze Společenství z celkové výroby Společenství.

(35) Komise zjistila, že během období šetření někteří stěžující si výrobci ze Společenství nakoupili SWR z různých zdrojů vně Společenství, včetně jmenovaných zemí. Nicméně objem těchto dovozů představuje zanedbatelný podíl z celkové výroby (tj. méně než 1 % z celkové výroby SWR stěžujících si výrobců ze Společenství). Komise se proto domnívala, že tyto nákupy byly v souladu s normální obchodní praxí výrobců, kteří museli doplnit svou vlastní paletu výrobků malým podílem dovozů. Tyto dovozy byly nezbytné, aby bylo možné nabízet celou paletu výrobků a aby bylo možné soutěžit na trhu Společenství.

(36) Na základě výše uvedeného vycházela Komise z toho, že výroba ve Společenství zahrnuje všechny společnosti vyrábějící SWR ve Společenství v době šetření. Tyto společnosti jsou nadále uváděny jako "výrobci ze Společenství".

2. Výrobní odvětví Společenství

(37) Několik malých výrobců, kteří stížnost podporovali, na dotazník Komise neodpovědělo. V souladu s čl. 4 odst 1 bylo výrobní odvětví Společenství omezeno na ostatní výrobce, kteří spolupracovali.

(38) Na tomto základě se výrobní odvětví Společenství skládá z dále uvedených 20 stěžujících si výrobců ze Společenství: Bremer Drahtseilerei Lüling GmbH (Německo), Bridon International Limited (Spojené království), BTS Drahtseile GmbH (Německo), Cables Y Alambres Especiales Sa. (Španělsko), Casar Drahtseilwerk Saar GmbH (Německo), Cordoaria Oliveira SA (Portugalsko), Drahtseilerei Gustav Kocks GmbH (Německo), Holding Ficadi (Francie), Iscar Funi Metalliche (Itálie), D. Koronakis SA (Řecko), Metalcalvi Wire Ropes (Itálie), Midland WireCordage Co., Ltd (Spojené království), Randers Rebslageri (Dánsko), Redaelli Tecnacordati SpA (Itálie), Trefileurope (Francie), Trenzas Y Cables SL (Španělsko), Vereinigte Drahtseilwerke GmbH (Německo), Voest-Alpine Austria Draht GmbH (Rakousko), Vornbäumen-Stahlseile GmbH a Wadra GmbH (oba Německo).

(39) Výrobní odvětví Společenství činilo 97 % odhadované celkové výroby, což představovalo převážnou část výroby ve Společenství podle čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

E. ÚJMA

1. Předběžné poznámky

(40) Jak je uvedeno výše, pro účely stanovení újmy v tomto řízení Komise analyzovala data týkající se šetřeného období. Nicméně je vhodné poznamenat, že pokud jde o vývoj ukazatelů újmy v průběhu o šetřeného období, použila Komise pro účely meziročního porovnávání čísla odpovídající patnácti měsícům období šetření (1997 a tři měsíce roku 1998) jako základnu pro extrapolaci čísel pro dvanáctiměsíční OŠ.

2. Sběr dat o újmě

(41) Komise požadovala a obdržela od výrobního odvětví Společenství informace o výrobě, kapacitě, využití kapacity, prodejích, skladech a zaměstnanosti ("globální informace"). Vzhledem k velkému počtu výrobců v výrobním odvětví Společenství a v souladu s čl. 17 základního nařízení založila Komise závěry týkající se jiných ukazatelů újmy (cena, rentabilita, výrobní a investiční náklady) na vzorku společností v výrobním odvětví Společenství ("informace získané výběrem vzorků").

(42) Vzorek byl vybrán podle geografického umístění a velikosti společností pokud jde o výrobu. V této souvislosti zahrnuje vzorek jak velké, tak i malé společnosti. Mimo to by se mělo poznamenat, že Komise zahrnula do vzorku šest výrobců ze šesti členských států.

Společnosti, které byly součástí vzorku, představovaly 61 % výroby dotyčného výrobku výrobního odvětví Společenství během OŠ.

3. Spotřeba ve Společenství

(43) Spotřeba ve Společenství byla vypočtena na základě dotazníku (objem prodejů výrobního odvětví Společenství), údajů Eurostatu (objem dovozů) a informací obsažených ve stížnosti (prodeje výrobců ze Společenství, kteří stížnost nepodpořili).

Na tomto základě se spotřeba během dotyčného období lehce zvýšila ze 141000 tun v roce 1994 na 147500 tun v OŠ, což představuje celkové zvýšení o 5 %. Mělo by se poznamenat, že mezi léty 1994 a 1995 vzrostla spotřeba (7 %) a od roku 1995 do roku 1996 se snížila (7 %). V roce 1997 se spotřeba ve srovnání s rokem 1996 lehce zvýšila.

4. Dovozy do Společenství z dotyčných zemí

a) Dovozy z Koreje

(44) Protože bylo zjištěno, že dumpingová rozpětí dovozů SWR z Koreje jsou nepatrná, neobsahuje dále uvedená analýza újmy zhodnocení vlivu dovozů z Koreje.

b) Dovozy z Mexika

(45) Stěžovatelé tvrdili, že statistiky Eurostatu týkající se dovozů z Mexika byly podstatně nižší než skutečná úroveň v průběhu období šetření. Důvodem je, že SWR byly dováženy jako ocelové dráty pod dvěma nesprávnými KN kódy.

Komise se spojila s celními úředníky v dotyčných, členských státech, kteří po šetření potvrdili, že SWR byly dováženy pod KN kódy udanými stěžovateli. Pod zorným úhlem výše uvedených výsledků Komise rozhodla zahrnout dostupné statistické údaje Eurostatu pro tyto dva KN kódy, použité pro dovozy SWR z Mexika.

c) Kumulace

(46) Komise zkoumala, zda dovozy SWR pocházející z ČLR, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jižní Afriky a Ukrajiny by neměly být zhodnoceny kumulativně v souladu s čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(47) V tomto ohledu měl jeden z vyvážejících výrobců námitky proti kumulaci dovozů pocházejících z Maďarska; tvrdil, že jejich vývoj, co do objemu, nemůže být porovnáván s vývojem dovozů pocházejících z ostatních dotyčných zemí.

Komise zkoumala tyto argumenty a zjistila že objem dovozů z Maďarska byl vždy významný, protože vzrostl z 1407 tun v roce 1994 na 2121 tun v OŠ. Je vhodné poznamenat, že vývoj dovozů z jednotlivých zemí není sám o sobě ospravedlněním pro nekumulování. V každém případě vývoj dovozů z Maďarska byl podobný trendům dovozů z ostatních dotyčných zemí vzatých úhrnem. Komise proto dospěla k závěru, že dovozy z Maďarska by měly být kumulovány.

(48) Druhý vyvážející výrobce tvrdil, že dovozy z Mexika byly nepatrné a Mexiko by proto mělo být vyloučeno z rozsahu šetření a že v žádném případě by dovozy pocházející z Mexika neměly být kumulovány s dovozy z ostatních dotyčných zemí.

Pokud jde o dovozy z Mexika Komise dospěla k závěru, že dovozy byly větší než nepatrné (viz výše dovozy z Mexika), protože představují 3 % spotřeby Společenství během OŠ.

(49) Jak bylo uvedeno výše, pohybují se dumpingová rozpětí od 34 do 132 % a jsou proto nad nepatrnou úrovní. Objemy dovozu z dotyčných zemí jsou srovnatelné jak absolutně, tak i relativně. Mimoto objemy dovozů ze sedmi dotyčných zemí nemohou být považovány za zanedbatelné.

(50) Pokud jde o podmínky hospodářské soutěže, šetření ukázalo, že SWR dovážené z dotyčných zemí, zkoumané typ po typu, byly podobné ve všech podstatných fyzických a technických vlastnostech. Mimoto tyto typy SWR byly zaměnitelné s jinými typy z dotyčných zemí a s typy vyráběnými ve Společenství a bylo s nimi obchodováno ve Společenství během téhož období prostřednictvím srovnatelných prodejních kanálů za podobných obchodních podmínek. Je proto zastáván názor, že dovážené SWR navzájem mezi sebou a s SWR vyráběnými ve Společenství soutěžily.

(51) Ve světle výše uvedeného zastává Komise názor, že všechna měřítka stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení byla splněna, tj. dumpingové rozpětí z každé vyvážející země bylo vyšší než nepatrné, objem dovozů z každé země nebyl zanedbatelný, a že podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a podobnými výrobky Společenství byly srovnatelné. Dovozy ze sedmi dotyčných zemí proto byly prověřovány kumulativně.

d) Objem a tržní podíl dumpingových dovozů

(52) Objem dumpingových dovozů do Společenství pocházejících z dotyčných zemí vzrostl ze 17429 tun v roce 1994 na 33668 tun v OŠ, což představuje celkové zvýšení o 93 %.

(53) Tržní podíl těchto zemí se zvýšil z 12 % v roce 1994 na 23 % v OŠ, což představuje zvýšení o 11 procentních bodů během šetřeného období. V období šetření se tržní podíl každé dotyčné země pohyboval od 1,4 do 7,8 %.

e) Ceny dumpingových dovozů

(54) Pokud jde o podbízení cen, byla provedena analýza každého typu SWR. U každého z typů porovnávala Komise vážené průměrné prodejní ceny vyvážejících výrobců a stěžujících si výrobců ze Společenství, bez všech rabatů a daní vypočítané na základě prodejů prvnímu nezávislému zákazníkovi. Průměrná prodejní cena stěžujícího si výrobce ze Společenství byla vážena ve vztahu k objemu prodejů každého typu SWR. Poté byla porovnána s odpovídající částkou pro každého dotyčného vyvážejícího výrobce, na základě cen dalšího prodeje ve Společenství vážených ve vztahu k objemu prodejů.

(55) Aby byla dosažena srovnatelná úroveň obchodu s prodeji stěžujících si výrobců ze Společenství, byly upraveny dovozní ceny z dotyčných zemí o náklady na manipulaci se zbožím a placené clo. Úpravy se zakládaly na informacích získaných od dovozců.

(56) Z tohoto porovnání vyplynulo dále uvedené vážené průměrné cenové podbízení vyjádřené v procentech cen výrobců ze Společenství:

- ČLR: 60,1 %,

- Maďarsko: 47,3 %,

- Indie: od 40,1 do 41,2 %,

- Mexiko: 31,9 %,

- Polsko: od 38,7 do 43,7 %,

- Jižní Afrika: 21,6 %,

- Ukrajina: 54,0 %.

(57) Mělo by se poznamenat, že dovozní ceny z dotyčných zemí byly mezi rokem 1994 a OŠ trvale a významně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství.

5. Situace výrobního odvětví Společenství

a) Výroba, kapacita a využití kapacit

(58) Objem výroby dotyčného výrobku vyráběného průmyslovým odvětvím ve Společenství zůstával stálý po celé šetřené období; zvýšil se ze 144484 tun v roce 1994 na 145192 tun v OŠ, což představuje celkové zvýšení menší než 1 %.

(59) Kapacita výrobního odvětví Společenství vzrostla o 11 %. Pokud jde o zvýšení kapacity, mělo by se poznamenat, že stroje na výrobu drátu mají dlouhou účinnou životnost (v některých případech více než 20 let) a v důsledku toho bylo zjištěno, že nahrazení starého zařízení vedlo nevyhnutelně ke zvýšení dané kapacity, vzhledem ke zlepšení výkonnosti nových strojů. Významné investice uskutečněné v roce 1995 mohou být z velké části připsány jednomu výrobci ze Společenství, který nahradil zastaralé zařízení. V tomtéž období kleslo kapacitní vytížení ze 64 % v roce 1994 na 58 % v OŠ.

b) Sklady

(60) Sklady výrobního odvětví Společenství se v daném období významně zvýšily. Stouply z 30607 tun v roce 1994 na 39780 tun v OŠ, což představuje zvýšení o 30 %. Sklady vzrostly zejména mezi léty 1994 a 1995 (24 %).

c) Objem prodejů a tržní podíl

(61) Prodeje výrobního odvětví Společenství poklesly na trhu Společenství ze 106042 tun v roce 1994 na 96776 tun v OŠ, což představuje pokles o 9266 tun (9 %).

(62) Vývoj objemu prodejů v porovnání s vývojem spotřeby ukazuje, že tržní podíl výrobního odvětví Společenství se během šetřeného období zmenšil. Tržní podíl výrobního odvětví Společenství poklesl ze 75 % v roce 1994 na 66 % v OŠ, což představuje ztrátu 9 procentních bodů v průběhu šetřeného období.

d) Ceny

(63) Vážený průměr prodejních cen SWR prodávaných průmyslovým odvětvím Společenství na trhu Společenství ukázal celkové malé zvýšení mezi rokem 1994 a OŠ (ze 1,34 ECU na 1,46 ECUza kilogram).

Je vhodné poznamenat, že ceny dotyčných dovozů vždy významně zůstávaly pod cenami výrobního odvětví Společenství.

c) Rentabilita

(64) Je vhodné poznamenat, že informace o rentabilitě SWR nebyly za všechny společnosti zahrnuté do vzorku k disposici, (systém nákladového účetnictví některých společností nemůže odděleně rozpoznat SWR). V důsledku toho, v souladu s čl. 3 odst. 8 základního nařízení, použila Komise dostupnou rentabilitu nejbližšího odvětví k ilustraci situace výrobního odvětví Společenství. Rentabilita na celkové úrovni společnosti byla považována za reprezentativní, protože SWR představují významný podíl celkového obratu u všech dotyčných společností.

Průměrná rentabilita výrobců ze Společenství zahrnutých do vzorku, kteří podali stížnost, klesla z + 1,3 % v roce 1994 na – 0,6 % v roce 1997. Šetření ukázalo, že navzdory mírnému zvýšení průměrných prodejních cen a objemu výroby se prodeje výrobního odvětví Společenství a následně jejich tržní podíl snížily (o 9 % resp. 9 procentních bodů).

f) Investice

(65) Investice stouply mezi rokem 1994 a OŠ z ECU 7094000 na ECU 8826000, celkem o 24 %. Sloužily obecně k nahrazení strojního zařízení.

g) Zaměstnanost

(66) Počet osob zaměstnaných v výrobním odvětví Společenství klesl v šetřeném období ze 2710 osob zaměstnaných v roce 1994 na 2259 v OŠ (to odpovídá 6 % poklesu).

h) Produktivita

(67) Produktivita (objem vyprodukovaný pracovníkem) výrobního odvětví Společenství v šetřeném období vzrostla (mezi rokem 1994 a OŠ o 6 %).

6. Závěry týkající se újmy

(68) Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Společenství bylo v průběhu období šetření v důsledku stále vzrůstajících dovozů pocházejících z dotyčných zemí, jejichž ceny byly v OŠ významně nižší, vystaveno silnému cenovému tlaku. Výrobní odvětví Společenství ztratilo významný tržní podíl v době, kdy se spotřeba lehce zvýšila (5 % zvýšení). Rovněž je vhodné poznamenat, že ačkoli úroveň výroby byla ustálená, prodeje se během celého zkoumaného období zmenšovaly a sklady nepřetržitě a významně stoupaly.

Mimoto se v průběhu zkoumaného období zhoršovala finanční situace výrobního odvětví Společenství; zatímco v roce 1994 bylo ještě docíleno zisku 1,3 %, došlo v roce 1997 ke ztrátě (–0,6 %).

Jako důsledek výše uvedených informací dospěla Komise prozatímně k závěru, že výrobní odvětví Společenství utrpělo závažnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení.

F. PŘÍČINA ÚJMY

(69) Komise prověřovala, zda závažná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena dumpingovými dovozy z ČLR, Maďarska, Indie, Mexika,Polska, Jižní Afriky a Ukrajiny a rovněž v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení prověřovala jiné faktory, aby zajistila, aby škoda způsobená jinými faktory nebyla připsána dumpingovým dovozům.

a) Účinky dumpingových dovozů

(70) Existuje zřejmá shoda mezi významným cenovým podbízením, zvýšeným objemem dovozu a tržním podílem dumpingových dovozů zjištěných během šetřeného období na straně jedné a zhoršením situace výrobního odvětví Společenství na straně druhé. To se projevilo zejména poklesem tržního podílu drženého průmyslovým odvětvím Společenství a zhoršením jeho rentability v období šetření.

Zejména pokud jde o tržní podíly, mělo by se poznamenat, že dovozy z dotyčných zemí mezi rokem 1994 a OŠ stoupaly silněji než spotřeba (celkové zvýšení o 93 %). To představuje celkové zvýšení jejich tržního podílu o 11 procentních bodů, zatímco tržní podíl výrobců ze Společenství poklesl o 9 procentních bodů. Zejména významné zvýšení dovozů mezi léty 1994 a 1995 (zvýšení o 73 %) se shodovalo se ztrátou tržního podílu (10 procentních bodů) výrobního odvětví Společenství v tomto období.

Komise proto došla k závěru, že ztráta tržního podílu, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, se shodovala se zvýšením tržního podílu dovozů z dotyčných zemí.

(71) Mimoto se v šetřeném období významně zhoršila finanční situace výrobního odvětví Společenství; zisky se proměnily ve ztráty na trhu, kde poptávka stoupala po celé šetřené období. Finanční situace výrobního odvětví Společenství se zhoršila zejména mezi léty 1994 a 1995 (ze zisku + 1,3 % na ztrátu – 0,3 %), to se stalo v době, kdy utrpělo významnou ztrátu tržního podílu (10 procentních bodů).

(72) A konečně by se mělo poznamenat, že výrobní odvětví Společenství zvýšilo ceny v období od roku 1994 do roku 1995. Toto zvýšení se shoduje se vzrůstem nákladů na suroviny. Nicméně, v důsledku tlaku vyvolaném masivním zvýšením levných dovozů v roce 1995 (+ 73 %), jejichž ceny byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Společenství, nebylo toto odvětví schopno pokrýt své náklady navzdory zvýšení cen.

Ve snaze znovu získat svou tržní pozici snížilo v roce 1996 výrobní odvětví Společenství ceny a z části znovu nabylo ztracený tržní podíl. Nicméně rentabilita se dále zhoršovala. V roce 1997 bylo výrobní odvětví Společenství schopno udržet svou pozici na trhu zvýšením produktivity a zvýšením cen, nicméně jeho finanční situace zůstala ztrátová (–0,6 %).

b) Účinek jiných faktorů

(73) Komise prověřovala, zda újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, mohla být způsobena jinými faktory než dumpingovými dovozy. Komise zejména prověřovala vývoj spotřeby, vývoj a účinky dovozů z jiných třetích zemí, účinky zvýšení nákladů na suroviny a zda utrpěná újma mohla vyplývat z dovozů, které uskutečnilo výrobní odvětví Společenství samo.

(i) Spotřeba

(74) Komise šetřila, zda vývoj spotřeby ovlivnil situaci výrobního odvětví Společenství. Je vhodné poznamenat, že ačkoli došlo v období mezi léty 1995 a 1996 ke snížení spotřeby (8 %), celková úroveň spotřeby se v období šetření zvýšila o 5 %. Je proto málo pravděpodobné, že by újma mohla být připisována vývoji spotřeby.

(ii) Dovozy z jiných třetích zemí

(75) Pokud jde o jiné třetí země, kterých se toto řízení netýká, Komise zjistila, že ačkoli tyto dovozy představovaly významný podíl na trhu Společenství (9 % v období šetření), poklesly během šetřeného období z 10 % v roce 1994 na 9 % v OŠ.

V této souvislosti Komise prověřovala na základě statistik Eurostatu zejména tendence v objemech a cenách dovozů z Koreje, jakož i vývoj dovozů pocházejících z České republiky, Rumunska, Ruska a Turecka.

Korea

(76) Dovozy z Koreje byly prověřovány v souvislosti s tímto šetřením a byla zjištěna nepatrná dumpingová rozpětí. Komise prověřovala objem dovozů během šetřeného období a zjistila, že zůstával stabilní. Bylo zjištěno, že ceny dovozů z Koreje jsou srovnatelné s cenami výrobního odvětví Společenství, a proto újmy, které utrpělo výrobní odvětí Společenství, nemohly být připisovány dovozům pocházejícím z Koreje.

Česká republika

(77) Pokud jde o dovozy z České republiky, zatímco jejich jednotková cena zůstávala v OŠ pod cenou výrobního odvětví Společenství, jejich objem během tohoto období poklesl.

Rumunsko

(78) Ačkoli se objem dovozů z Rumunska významně zvýšil, byl na začátku šetřeného období extrémně nízký (pouze 217 tun v roce 1994) a na konci období zůstala úroveň těchto dovozů velmi nízká (0,9 % v OŠ).

Rusko

(79) Pokud jde o dovozy z Ruska, představoval ruský tržní podíl v OŠ navzdory fluktuacím během období pouze 0,3 %.

Turecko

(80) Pokud jde o dovozy z Turecka, šetření zjistilo, že ačkoli dovozy z Turecka se v průběhu šetřeného období zvýšily, a v důsledku toho se zvýšil jejich tržní podíl (1,7 % v OŠ), byly jednotkové ceny významně vyšší než ceny zemí, které byly podrobeny šetření a jimž byla stanovena dumpingová rozpětí a rozpětí újmy.

Závěr

(81) Komise došla k závěru, že dovozy z výše uvedených, tomuto řízení nepodrobených třetích zemí mohly přispět k utrpěné újmě, zejména dovozy z České republiky a Turecka. Nicméně tato skutečnost sama nebyla shledána dostatečnou k tomu, aby zrušila příčinný vztah vytvořený mezi dumpingovými dovozy a hmotnou újmou utrpěnou průmyslovým odvětvím Společenství, zejména vzhledem k tržnímu podílu těchto třetích zemí a vývoji tohoto tržního podílu v průběhu šetřeného období (z 5,9 % v roce 1994 na 6,7 % v OŠ).

Ostatní třetí země

(82) Komise zjistila že celkový tržni podíl ostatních třetích zemí se během šetřeného období snížil (ze 4 % v roce 1994 na 2,7 % v OŠ) a že ceny těchto dovozů byly výrazně vyšší než v případě dumpingových dovozů.

(iii) Suroviny

(83) Komise rovněž šetřila, zda újma utrpěná průmyslovým odvětvím Společenství mohla být způsobena zvýšení nákladů na suroviny během období šetření.

V tomto ohledu Komise šetřila, zda vzhledem k omezené nahraditelnosti SWR jinými výrobky by výrobní odvětví Společenství mohlo být schopno předat dál zvýšení nákladů. V tomto ohledu Komise zjistila, že cenová zvýšení provedená průmyslovým odvětvím Společenství v období 1994/1995, kdy čelilo zvýšení levných dovozů nepostačila pokrýt zvýšení nákladů surovin.

(iv) Újma způsobená výrobnímu odvětví Společenství vlastními dovozy

(84) Mnozí vývozci tvrdili, že výrobní odvětví Společenství si zavinilo újmu vlastními dovozy dotyčného výrobku ze zemí, které byly předmětem šetření v průběhu období šetření.

V tomto ohledu, jak již bylo výše vysvětleno v oddíle o definici výroby Společenství, Komise zjistila, že tyto nákupy obecně odpovídaly běžné obchodní praxi výrobců, kteří museli doplňovat paletu jimi vyráběných výrobků malým podílem dovozů. Tyto dovozy byly nezbytné, aby byli schopni soutěžit na trhu Společenství. S ohledem na spojení jednoho stěžujícího si výrobce ze Společenství s jedním dovozcem a několika distributory, které bylo šetřeno zvláště, byl učiněn závěr, že tato společnost se nechovala jinak, než jiní šetření výrobci ze Společenství. V důsledku toho účinek dovozů uskutečněných těmito společnostmi nemůže být připisován výrobci ze Společenství.

Komise proto dospěla k závěru, že výrobní odvětví Společenství nezpůsobilo újmu vlastními dovozy SWR.

c) Závěry o příčinnosti

(85) Ačkoli nemůže být vyloučeno, že některé z dovozů z jiných třetích zemí mohly přispět k újmě utrpěné průmyslovým odvětvím Společenství, šetření ukázalo, že tyto faktory samy o sobě nebyly takové, aby zpřetrhaly příčinnou souvislost mezi dovozy, které byly předmětem šetření a hmotnou újmou utrpěnou průmyslovým odvětvím Společenství.

Ve světle výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že dovozy ze sedmi dotyčných zemí, vzaté jako celek, způsobily výrobnímu odvětví Společenství hmotnou újmu.

G. ZÁJMY SPOLEČENSTVÍ

1. Předběžné poznámky

(86) Komise na základě předložených informací předběžně šetřila, zda navzdory zjištěním týkajícím se dumpingu a újmy existují závažné důvody, které by vedly k závěru, že v zájmu Společenství není uložit v tomto případě opatření.

Za tím účelem Komise zkoumala dopad uložení nebo neuložení opatření všem stranám, jichž se toto řízení týkalo.

2. Získávání údajů týkajících se zájmu Společenství

(87) Za účelem vyhodnocení dopadu uložení opatření, požadovala Komise informace od všech známých dotčených stran, včetně stran z navazujících výrobních odvětví, stěžujících si výrobců ze Společenství, dovozců/velkoobchodníků a uživatelů. Je vhodné poznamenat, že od spotřebitelských průmyslových odvětví nedošly žádné odpovědi. Na základě odpovědí obdržených od spolupracujících stran Komise došla k těmto závěrům.

3. Dopad na předcházející průmyslová odvětví

(88) Základní surovinou používanou ve výrobě SWR je průmyslový ocelový drát, zejména ocelový drát s vysokým obsahem uhlíku, který je možno galvanizovat nebo jinak obalovat. Je vhodné poznamenat, že existují jiné důležité suroviny používané ve výrobě SWR včetně syntetických vláken, mazacích tuků a balení (zejména válce/navíječky). Ocelový drát používaný v výrobním odvětví Společenství je vyráběn hlavně velkými ocelárnami v Evropě. Pro tuto výrobu lze použít ocelový drát různých jakostí a průměrů, nicméně výrobci ocelového drátu ve Společenství vyrábějí celou paletu nezbytnou pro výrobu SWR.

(89) Dvě společnosti vyrábějící určité druhy surovin spolupracovaly na šetření s Komisí. V roce 1997 zaměstnávaly 1417 osob. Jejich celkový obrat v roce 1997 byl 312 milionů ECU, z toho 54 milionů ECU (kolem 17 % celkového obratu) připadalo na dotyčné suroviny. Pokud jde o rentabilitu, byla v roce 1997 přibližně 5 %.

4. Dopad na výrobní odvětví Společenství

a) Povaha a struktura výrobního odvětví Společenství

(90) Výrobní odvětví Společenství se skládá z malých a středních podniků sídlících v devíti členských státech (Dánsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko,Rakousko, Řecko, Spojené království a Španělsko). Mělo by se poznamenat, že výroba SWR je kapitálově intenzivní, a že je potřebný značný výzkum a vývoj pro zlepšení výrobní palety zvláště speciálních SWR používaných pro určité projekty (viz níže). SWR jsou často průmyslovým odvětvím Společenství nebo s ním spojenými společnostmi dále zpracovávány (např. stříhání, splétání, slícování přípojek nebo přeměna na jiné výrobky jako jsou vázací prostředky, atd.) Je jasné, že jakýkoli negativní dopad na SWR by citelně ovlivnil tyto činnosti.

(91) Výrobní odvětví Společenství zaměstnávalo v OŠ 2600 osob.

(92) Kromě výroby standardních SWR vyrábí výrobní odvětví Společenství také širokou paletu speciálních SWR na základě projektů, např. SWR používaných při stavbě závěsných mostů nebo závěsných střech. Tato výroba podle projektu je obvykle na pevně stanovené množství a pevný termín (tj. objem nezbytný pro projekt a dobu trvání projektu). Mělo by se poznamenat, že v průběhu let se práce podle projektu stala pro výrobní odvětví Společenství důležitým zdrojem příjmů. Protože projektové zakázky obvykle vyžadují úzkou technickou spolupráci se zákazníky (což si často vynucuje moderní technologii a strojní zařízení) a dodatečné služby (nejen při instalaci SWR, ale i při jejich opravě a údržbě v dlouhodobějším termínu), mělo by se poznamenat, že výrobní odvětví Společenství je na trhu Společenství hlavním dodavatelem SWR podle projektů.

(93) Bylo zjištěno, že SWR podle projektu mohou být vyráběny na tomtéž zařízení a toutéž pracovní silou jako standardní SWR srovnatelného rozměru a že výroba SWR podle projektu je proto velmi závislá na výrobě standardních SWR např. při rozdělování režijních nákladů.

b) Životaschopnost výrobního odvětví Společenství

(94) Mělo by se poznamenat, že situace průmyslu SWR ve Společenství se v průběhu posledního desetiletí zhoršila, hlavně jako výsledek uzavírání spotřebitelských průmyslů jako je hornictví a snižování rybářských flotil po zavedení kvót. V důsledku toho muselo toto výrobní odvětví projít rozsáhlou restrukturalizací a konsolidací. V průběhu šetřeného období bylo toto výrobní odvětví konsolidováno a čelí vzrůstající poptávce, jak je uvedeno v bodě odůvodnění 43.

(95) Nicméně výrobní odvětví Společenství přešlo v šetřeném období ze ziskové situace do situace ztrátové, přičemž největší ziskovou ztrátu utrpělo v roce 1995 v čase, kdy dovozy z dotyčných zemí vstoupily v masivních objemech na trh Společenství. Mimoto, vzhledem k nízkým cenám těchto dumpingových dovozů nebylo výrobní odvětví Společenství schopno přizpůsobit zvýšení svých cen vývoji zvýšení svých nákladů, a bylo tedy poškozeno jak objemem dovozů, tak i jejich nízkou hodnotou.

(96) Komise se domnívá, že vzhledem k předchozí restrukturalizaci a zvýšení produktivity by výrobní odvětví Společenství bylo strukturálně životaschopné za předpokladu, že by na trhu Společenství byly obnoveny spravedlivé podmínky hospodářské soutěže.

c) Účinky zavedení nebo nezavedení opatření

(97) Po zavedení opatření je nezbytné počítat se vzestupem cen SWR na trhu Společenství. Toto zvýšení cen by umožnilo výrobnímu odvětví Společenství stát se opět rentabilním a zvýšit do určité míry objem prodejů.

(98) Jestliže by opatření nebyla zavedena, je pravděpodobné, že negativní trend v výrobním odvětví Společenství bude pokračovat a povede v dlouhodobém výhledu k zavření společností. Bylo zjištěno, že výrobní odvětví Společenství má řadu výrobních závodů pracujících téměř se ztrátou. Závody by s největší pravděpodobností byly v krátké době zavřeny, což by vedlo k okamžitým ztrátám pracovních míst. Výrobní odvětví Společenství by s největší pravděpodobností utrpělo další snížení svého tržního podílu a jeho finanční situace by se mohla dále zhoršit. Jak již bylo uvedeno výše, jestliže by měl pokračovat negativní trend, byla by tím zasažena nejen výroba standardních SWR, ale i výroba SWR podle projektu, které dotyčné země ve významných objemech nevyvážejí.

(99) Na závěr: očekává se, že opatření umožní výrobnímu odvětví Společenství zotavit se z utrpěné újmy. Zavedení opatření je tedy v jeho zájmu.

5. Dopad na dovozce / velkoobchodníky

(100) Čtyři dovozci / velkoobchodníci ze Společenství, kteří nejsou spojeni s vývozci, na řízení spolupracovali. Prohlásili, že zavedení opatření v rámci tohoto řízení by mělo škodlivé účinky na dovozce / velkoobchodníky dotyčného výrobku ve Společenství.

(101) Šetření ukázalo, že u dvou nezávislých dovozců představuje obchodování se SWR významný podíl na jejich činnostech, pokud jde o obrat (mezi 40 až 80 %) a jejich příspěvek k zisku (celkový zisk dosahoval 3 až 18 %. Nicméně by se mělo poznamenat, že všichni dovozci / velkoobchodníci (s výjimkou jednoho) rovněž obchodují s jinými výrobky včetně vláknitých lan, drátů, kabelů, řetězů, železářského zboží a armatur. Důležitou součástí jejich činnosti je další zpracování SWR (stříhání, splétání a slícování přípojek nebo přeměna na jiné výrobky, jako jsou vázací prostředky atd.). Bylo také zjištěno, že dovozci / velkoobchodníci obchodují se SWR vyráběnými ve Společenství.

(102) Ačkoli uložení opatření by pravděpodobně mělo účinek na dovozce/velkoobchodníky, Komise, vzhledem k jejich zpracovatelským činnostem SWR, paletě jejich obchodních činností s jinými výrobky a skutečnosti, že také obchodují se zbožím vyráběným ve Společenství, dospěla k závěru, že dopad vyplývající z uložení opatření v tomto řízení by nebyl významný.

6. Dopad na uživatele

(103) SWR se používají ve velkém množství aplikací, a proto jsou tímto řízením postiženi mnozí uživatelé. Komise zjistila, že SWR se spotřebovávaly zejména v dále uvedených průmyslových odvětvích (nevyčerpávající seznam): obecné účely, rybolov, námořní účely / plavba lodí, ropný a plynárenský průmysl, hornictví (hloubková a povrchová těžba), lesnictví, vzdušná doprava (včetně lyžařských výtahů a lanovek), inženýrské stavitelství (závěsné mosty, věže, napínací lana pro stožáry, některé střešní konstrukce), stavebnictví (jeřáby) a výtahy.

(104) Analýza provedená Komisí odráží velké množství spotřebitelských odvětví a širokou paletu použití v každém odvětví. Na základě disponibilních informací Komise zjistila, že celkové náklady spotřebitelských průmyslových odvětví se podle velikosti dotyčných podniků pohybují od 50000 ECU do 18 milionů ECU. Mimoto, podíl nákladů spjatých s dotyčným výrobkem se pohybuje od 0,01 do pouze 3 %, což ukazuje, že SWR nepředstavují pro tyto společnosti žádnou velkou starost.

(105) Při šetření možného účinku zavedení opatření na uživatele dospěla Komise k závěru, že je nepravděpodobné, že by. vzhledem k zanedbatelnému dopadu těchto nákladů na spotřebitelská průmyslová odvětví mělo zvýšení nákladů na SWR významný účinek. Mimoto by se mělo poznamenat, že existuje řada alternativních zdrojů SWR, které nepodléhají antidumpingovým opatřením, a zůstávají k dispozici dotyčným spotřebitelským průmyslovým odvětvím.

7. Závěr týkající se zájmu Společenství

(106) Vzhledem k míře zvýšení dovozů z dotyčných zemí v průběhu šetřeného období a chování vývozců na trhu Společenství, kteří stále a významně podbízeli ceny výrobního odvětví Společenství, je pravděpodobné, že bez zavedení opatření bude tento vývoj pokračovat a ještě zvýší újmu stěžujících si výrobců ze Společenství.

(107) Lze očekávat, že účinky zavedení opatření pomohou výrobnímu odvětví Společenství zlepšit rentabilitu což se positivně projeví na podmínkách hospodářské soutěže na trhu Společenství a na snížení hrozby zavírání a následných snížení zaměstnanosti. Komise zejména vzala v úvahu skutečnost, že výrobní odvětví Společenství by mohlo být nuceno zavřít řadu výrobních míst, jestliže by nebyly odstraněny nepoctivé obchodní praktiky vyvážejících výrobců, a střednědobé výhody spotřebitelského průmyslu vyplývající z dodávek za nízké ceny by pak mohly zmizet.

(108) Pokud jde o spotřebitelská průmyslová odvětví, jakékoli očekávané cenové zvýšení by mělo pouze omezený dopad.

(109) Komise dospěla k závěru, že za daných okolností neexistují žádné naléhavé důvody proti zavedení opatření.

H. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

1. Úroveň odstranění újmy

(110) Poté, co bylo zjištěno, že dotyčné dumpingové dovozy způsobily hmotnou újmu výrobnímu odvětví Společenství a že neexistují žádné naléhavé důvody proti zavedení opatření, měla by být plánovaná opatření zavedena na úrovni dostačující k odstranění újmy způsobené těmito dovozy, aniž by bylo překročeno zjištěné dumpingové rozpětí.

Odstranění takové újmy vyžaduje, že by výrobní odvětví mělo být postaveno do pozice, v níž by ceny dovozů dotyčného výrobku pocházejícího z dotyčných zemí měly být zvýšeny. na úroveň nezpůsobující újmu.

Pro výpočet nezbytného zvýšení cen, tj. rozpětí újmy, zastávala Komise názor, že ceny dumpingových dovozů musí být srovnány s prodejními cenami výrobního odvětví Společenství plus zisk, který by výrobní odvětví mohlo očekávat při neexistenci škodlivého dumpingu ze zemí, které byly předmětem šetření.

Na tomto základě byly vážené průměrné vývozní ceny typů výrobků použitých pro určení cenového podbízení porovnány (pro OŠ) s úrovní CIF hranice Společenství, upravenou tak, aby zohlednila placené clo a náklady na manipulaci se zbožím, se současnými váženými průměrnými prodejními cenami účtovanými vzorkem dotyčných stěžujících si výrobců ze Společenství, zvýšených tak, aby pokryly ziskové manko a 5 % ziskové rozpětí. Pro účely prozatímního určení bylo toto ziskové rozpětí pokládáno za minimální ziskovou úroveň nezbytnou k zajištění životaschopnosti odvětví.

2. Prozatímní cla

(111) Podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení by se mělo prozatímní antidumpingové clo rovnat zjištěnému antidumpingovému rozpětí nebo obnosu nezbytnému k odstranění újmy, jestliže tato je nižší.

U všech společností v ČLR, Maďarsku, Indii, Polsku a Ukrajině byla rozpětí újmy ve všech případech vyšší než dumpingová rozpětí. V důsledku toho byla prozatímní cla pro společnosti výše uvedených zemí vypočtena na základě stanovených dumpingových rozpětí.

V případě mexických a jihoafrických společností byla rozpětí újmy nižší než dumpingová rozpětí. V důsledku toho byla prozatímní cla pro společnosti uvedených dvou zemí stanovena ve výši rozpětí újmy.

3. Závazky

(112) Vyvážející maďarští a polští výrobci nabídli cenové závazky v souladu s čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Komise se domnívá že závazky nabídnuté dotyčnými vyvážejícími výrobci mohou být přijaty.

Přijetí cenových závazků musí být podmíněno předložením celním orgánům členských států platného závazkového účtu jasně identifikujícího výrobce a obsahujícího informace uvedené v příloze. Jestliže takový účet není předložen, je splatná příslušná sazba antidumpingového cla.

(113) Mělo by se poznamenat, že v případě porušení nebo stažení závazku může být uloženo antidumpingové clo podle čl. 8 odst 9 a 10 základního nařízení.

(114) Mimoto by se mělo poznamenat, že v souladu s čl 8 odst. 6 základního nařízení bude šetření dumpingu, újmy a zájmu Společenství dokončeno bez ohledu na přijetí závazků v průběhu šetření.

I. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(115) V zájmu řádné správy musí být stanovena lhůta, během které mohou dotyčné strany písemně předložit svá stanoviska a žádat, aby byly vyslechnuty. Mimoto by se mělo poukázat na to, že všechna zjištění pro účely tohoto nařízení jsou prozatímní a mohou být znovu přezkoumána pro účely jakéhokoli konečného opatření, které Komise může navrhnout,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se prozatímní antidumpingové clo z dovozu ocelových lan a kabelů, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z korozivzdorné ocele, s maximálním rozměrem průřezu přesahujícím 3 mm, s připojeným nebo nepřipojeným příslušenstvím (fitinky), kódů KN ex73121082 (TARIC kód 73121082*10), ex73121084 (TARIC kód 73121084*10) ex73121086 (TARIC kód 73121086*10, ex73121088 (TARIC kód 73121088*10) a ex73121099 (TARIC kód 73121099*10), pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jižní Afriky a Ukrajiny.

2. Sazby konečného antidumpingového cla, které se vztahují na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, jsou pro výrobky vyrobené níže uvedenými společnostmi tyto:

Země | Společnost | Celní sazba % | Doplňkový kód TARIC |

ČLR | Všechny společnosti | 74,8 | — |

Maďarsko | Všechny společnosti | 33,9 | 8900 |

Indie | Usha Martin Industries & Usha Beltron Ltd | 39,8 | 8613 |

Všechny ostatní společnosti | 40,2 | 8900 |

Mexiko | Všechny společnosti | 56,4 | — |

Polsko | Drumet | 35,0 | 8614 |

Všechny ostatní společnosti | 56,1 | 8900 |

Jižní Afrika | Všechny společnosti | 33,9 | — |

Ukrajina | Všechny společnosti | 54,8 | — |

3. Odchylně od odstavce 1 se prozatímní clo neuplatní na dovozy dotyčného výrobku vyráběného a přímo vyváženého a účtovaného dovážející společnosti ve Společenství podle čl. 2 odst. 2. společnostmi uvedenými v čl. 2 odst. 3.

4. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

5. Propuštění do volného oběhu ve Společenství výrobku uvedeného v odstavci 1 podléhá složení jistoty, která se rovná výši prozatímního cla.

Článek 2

1. Závazky nabízené společnostmi uvedenými v odstavci 3 v souvislosti s antidumpingovým řízením, týkající se dovozů ocelových lan a kabelů, včetně uzavřených lan, s výjimkou lan a kabelů z korozivzdorné ocele, s maximálním rozměrem průřezu přesahujícím 3 mm, s připojeným nebo nepřipojeným příslušenstvím (fitinky), kódů KN ex73121082 (TARIC kód 73121082*10), ex73121084 (TARIC kód 73121084*10) ex73121086 (TARIC kód 73121086*10, ex73121088 (TARIC kód 73121088*10) a ex73121099 (TARIC kód 73121099*10), pocházejících z Čínské lidové republiky, Maďarska, Indie, Mexika, Polska, Jižní Afriky a Ukrajiny, se přijímají.

2. Je-li předložena žádost o propuštění do volného oběhu podle závazku, je osvobození od cla podmíněno předložením platné závazkové faktury, vystavené jednou ze společností uvedených v odstavci 3, celním orgánům příslušného členského státu. Podstatné náležitosti závazkové faktury jsou uvedeny v příloze.

3. Dovozy doprovázené závazkovou fakturou se proclívají podle dále uvedených doplňkových kódů TARIC:

Země | Společnost | Dodatkový kód TARIC |

Maďarsko | Drótarú és Drótkötél Ipari és Kereskedelmi Rt | 8616 |

Polsko | Drumet SA | 8617 |

Slaskie Zaklady Lin i Drutu "Linodrut" Spólka Akeyjna | 8619 |

Fabryka Lin i Drutów "Linodrut" Zabrze Spólka z organiczona odpowiedzialnoscia |

Fabryka Lin i Drutów "Falind" Spólka z organiczona odpowiedzialnoscia |

Górnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Linodrut" Bytom Spólka organiczona odpowiedzialnoscia |

Dolnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Linodrut Linmet" spólka z organiczona odpowiedzialnoscia |

Článek 3

1. Podle čl. 20 odst. 1 nařízení (ES) č. 384/96 a aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3 uvedeného nařízení, mohou dotčené strany písemně sdělit svá stanoviska a žádat o ústní slyšení u Komise do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2. Podle čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 se mohou strany, které se během lhůty stanovené v oznámení o zahájení šetření samy přihlásily, vyjádřit k uplatnění tohoto nařízení do jednoho měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 1 tohoto nařízení se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. února 1999.

Za Komisi

Leon Brittan

místopředseda

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

[2] Úř. věst. L 128, 30.4.1998, s. 18.

[3] Úř. věst. C 155, 20.5.1998, s. 11.

[4] Úř. věst. C 239, 30.7.1998, s. 3.

[5] Antidumpingové řízení se týká dále uvedených společností skupiny:

- Slaskie Zaklady Lin i Drutu "Linodrut" Spólka Akcyjna,

- Fabryka Lin i Drutów "Linodrut" Zabrze Spólka z organicz zona odpowiedzialnoscia,

- Fabryka Lin i Drutów "Falind" Spólka z organiczona odpowiedzialnoscia,

- Górnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Linodrut" Bytom Spólka organiczona odpowiedzialnoscia,

- Dolnoslaska Fabryka Lin i Drutu "Linodrut Linmet" spólka z organiczona odpowiedzialnoscia.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Údaje, které musí být uvedeny na závazkové faktuře uvedené v čl. 2 odst. 2

1. Kód výrobku (uvedený v závazku nabízeném dotyčným vyvážejícím výrobcem) včetně typu, počtu pramenů, počtu drátů v pramenu a kódu KN.

2. Přesný popis zboží, včetně:

- firemního kódu výrobku,

- kódu KN,

- doplňkového kódu TARIC, pod kterým může být zboží uváděné na faktuře procleno na hranicích Společenství (uvedený v nařízení),

- množství (v kg),

- použitelné minimální ceny.

3. Popis prodejních podmínek, včetně:

- ceny za kilogram,

- použitelných platebních podmínek,

- použitelných dodacích podmínek

- celkového obnosu slev a rabatů.

4. Jméno dovozce, na kterého společnost přímo vystavila fakturu.

5. Jméno zaměstnance společnosti, který vystavil závazkovou fakturu a podepsal dále uvedené prohlášení:

"Já podepsaný potvrzuji, že prodej pro přímý vývoz do Evropského společenství zboží uvedeného na této faktuře se uskutečňuje v rámci a podle podmínek nabídnutých … (společnost) a přijatých Evropskou komisí nařízením (ES) č. 362/1999. Prohlašuji, že informace uváděné na této faktuře jsou úplné a správné."

--------------------------------------------------