1999/177/ESRozhodnutí Komise 1999/177/ES ze dne 8. února 1999, kterým se stanoví podmínky pro udělování výjimky ze směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech pro přepravky a palety z plastů týkající se úrovní koncentrace těžkých kovů (oznámeno pod číslem K (1999) 246) (Text s významem pro EHP)

Rozhodnutí Komise

ze dne 8. února 1999,

kterým se stanoví podmínky pro udělování výjimky ze směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech pro přepravky a palety z plastů týkající se úrovní koncentrace těžkých kovů

(oznámeno pod číslem K(1999) 246)

(Text s významem pro EHP)

(1999/177/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech [1], a zejména na čl. 11 odst. 3 uvedené směrnice,

vzhledem k tomu, že přepravky a palety z plastů jsou vhodným praktickým příkladem pro zavedení odpovídajících podmínek;

vzhledem k tomu, že opětovné použití obalů a recyklace obalových odpadů jsou základními účely uvedené směrnice;

vzhledem k tomu, že podmínky pro udělování výjimky pro nové obaly by se měly obecně vztahovat na všechny obaly v řetězci, do něhož jsou tyto nové obaly zaváděny;

vzhledem k tomu, že platnost výjimky končí po deseti letech od jejího vstupu v platnost, není-li rozhodnuto o jejím prodloužení postupem podle článku 21 směrnice 94/62/ES;

vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto rozhodnutí jsou ve shodě se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 21 směrnice 94/62/ES,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Toto rozhodnutí se vztahuje na veškeré obaly v působnosti směrnice 94/62/ES a jeho účelem je stanovení podmínek, za nichž nemusí být uplatněny hladiny koncentrací podle článku 11 směrnice 94/62/ES pro přepravky a palety z plastů, pokud jsou použity v cyklu výrobků, které jsou součástí uzavřeného a řízeného výrobního řetězce, a aniž by bylo dotčeno udělování výjimky podle článku 22 směrnice 94/62/ES.

Článek 2

Pro účely tohoto rozhodnutí:

- platí definice uvedené v článku 3 směrnice 94/62/ES,

- "záměrným zavedením" se rozumí proces úmyslného použití určité látky k vytvoření obalu nebo součásti obalu tak, aby tato látka byla přítomna v konečné podobě obalu nebo v jeho součásti s tím, že bude nositelem určité specifické charakteristiky, vzhledu či jakosti obalu. Za záměrné zavedení se nepovažuje využití recyklovaných materiálů jako surovin pro výrobu nových obalových materiálů v případech, kdy určitá část recyklovaných materiálů může obsahovat určitá regulovaná množství kovů,

- "náhodnou přítomností" se rozumí přítomnost kovu jako přísady, která nebyla pro výrobu obalu nebo součásti obalu užita záměrně,

- "cykly výrobků, které jsou součástí uzavřeného a řízeného výrobního řetězce" se rozumí cykly výrobků, v nichž cirkulují výrobky, které jsou součástí řízeného opakovaného použití a distribučního systému a v nichž recyklovaný materiál pochází pouze z výrobků tohoto řetězce, takže jakýkoli jiný materiál je používán jen v technologicky minimální míře, a z nichž mohou být tyto výrobky vyjmuty pouze speciálně stanoveným postupem; recyklace proto dosahuje nejvyšší možné míry.

Článek 3

Celkový součet úrovní koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu může u přepravek a palet z plastů překročit hmotnostní množství 600 ppm, 250 ppm a 100 ppm, jestliže jsou splněny všechny podmínky uvedené v článcích 4 a 5 tohoto rozhodnutí.

Článek 4

Přepravky a palety z plastů, na které se vztahuje tato výjimka, musí být vyrobeny v rámci řízeného recyklačního procesu, do něhož vstupuje pouze takový recyklovaný materiál, který vznikl recyklací jiných přepravek a palet z plastů, a vstup dalšího materiálu mimo tento recyklační cyklus je omezen na technologicky nejmenší přípustnou míru a nepřesahuje v žádném případě 20 % celkové hmotnosti. Výrobky, které jsou do výrobního cyklu sice navráceny, ale jsou již nepoužitelné, musí být zpracovány v souladu s článkem 5 tohoto rozhodnutí.

Během výrobního procesu a distribuce nesmí být do výrobku záměrně zavedeno olovo, kadmium, rtuť nebo šestimocný chrom. Náhodná přítomnost jednoho z těchto kovů je tolerována.

Přepravky nebo palety z plastů, na něž se tato výjimka vztahuje, mohou koncentrační limity překročit pouze v důsledku přidání recyklovaných materiálů.

Článek 5

Přepravky nebo palety z plastů, na které se vztahuje toto rozhodnutí, musí být používány pouze v rámci řízeného distribučního systému a systému pro opakované použití obalů, který vyhovuje následujícím podmínkám:

nové přepravky nebo palety z plastů obsahující regulovaná množství kovů musí být označeny viditelným a nesmazatelným způsobem,

pro tyto obaly je nutno zavést systém evidence a uchovávání záznamů, jehož součástí musí být i metoda kontroly předepsaných závazků a financí, pomocí níž lze dokumentovat shodu s tímto rozhodnutím; ze systému musí být patrný i podíl zpětně odebraných výrobků, tj. procentuální podíl vratných obalů, které nejsou znehodnoceny, ale vráceny k dalšímu využití výrobci nebo uživateli/plniteli obalu nebo zplnomocněnému zástupci; tento recyklační podíl musí být co nejvyšší, nejméně však 90 % během celého životního cyklu přepravek či palet. Tento systém musí zahrnovat veškeré opakovaně používané obaly, které jsou do oběhu uváděny nebo z oběhu stahovány,

veškeré zpětně odebrané obaly, které však již nelze znovu použít, musí být odstraněny postupem zvlášť povoleným příslušnými orgány nebo recyklovány procesem, během něhož je připraven recyklovaný materiál pro výrobu přepravek nebo palet z plastů, přičemž nový materiál může být použit pouze v technologicky minimální míře, nejvýše do 20 % hmot.,

výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce vypracují každoročně písemné prohlášení o shodě, včetně výroční zprávy, z níž bude patrné, jak jsou plněny podmínky tohoto rozhodnutí. Ve zprávě musí být i zmínka o možných změnách systému a zplnomocněných zástupců,

výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce uchovává tuto dokumentaci po dobu nejméně čtyř let pro potřebu vnitrostátních orgánů pro účely inspekce,

není-li výrobce ani jeho zplnomocněný zástupce usazen ve Společenství, povinnost uchovávat technickou dokumentaci k dispozici má osoba, která uvádí výrobek na trh Společenství.

Článek 6

Výše uvedené požadavky se vztahují k výjimkám z článku 11 směrnice 94/62/ES a nedotýkají se postupů posuzování shody podle článku 9 dané směrnice.

Článek 7

Použitelnost tohoto rozhodnutí končí 10 let po jeho vstupu v platnost.

Článek 8

Členské státy budou v rámci zprávy předkládané podle článku 17 směrnice 94/62/ES podávat zprávu o provedených praktických opatřeních, včetně kontrol, inspekcí atd.

Článek 9

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 8. února 1999.

Za Komisi

Ritt Bjerregaard

členka Komise

[1] Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10.

--------------------------------------------------