(ES) č. 577/98Narízení Rady (ES) c. 577/98 ze dne 9. brezna 1998 o organizaci výberového šetrení pracovních sil ve Spolecenství

Nařízení Rady (ES) č. 577/98

ze dne 9. března 1998

o organizaci výběrového šetření pracovních sil ve Společenství

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 213 této smlouvy,

s ohledem na návrh nařízení předložený Komisí,

vzhledem k tomu, že pro provádění svěřených úkolů potřebuje Komise srovnatelné statistické informace o úrovni, struktuře a vývoji zaměstnanosti a nezaměstnanosti v členských státech;

vzhledem k tomu, že nejlepší způsob získání takových informací na úrovni Společenství je provádění harmonizovaných zjišťování pracovních sil;

vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EHS) č. 3711/91 ze dne 16. prosince 1991 o organizaci ročního výběrového šetření pracovních sil ve Společenství [1] stanovilo, že počínaje rokem 1992 se má na jaře každého roku provádět statistické zjišťování;

vzhledem k tomu, že ačkoli dostupnost údajů, jejich harmonizování a měření objemu práce se lépe zajistí průběžným zjišťováním než jedním ročním statistickým zjišťováním na jaře, průběžné zjišťování může být obtížně prováděno ve stejných dnech ve všech členských státech;

vzhledem k tomu, že by se mělo podporovat používání stávajících administrativních zdrojů, pokud mohou vhodně doplnit informace získané rozhovory nebo pokud mohou sloužit jako podklad pro provedení výběru;

vzhledem k tomu, že údaje ze zjišťování podle tohoto nařízení lze doplnit o soubor ukazatelů v rámci víceletého programu modulů ad hoc, který bude stanoven vhodným postupem jako součást prováděcích opatření;

vzhledem k tomu, že se na toto nařízení budou také vztahovat zásady proporcionality a efektivnosti nákladů vymezené v nařízení Rady (ES) č. 322/97 ze dne 17. února 1997 o statistice Společenství [2], které představují právní rámec pro vypracování statistiky Společenství;

vzhledem k tomu, že statistická důvěrnost se řídí pravidly stanovenými v nařízení (ES) č. 322/97 a v nařízení Rady (Euratom, EHS) č. 1588/90 ze dne 11. června 1990 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství [3];

vzhledem k tomu, že Komise konzultovala Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom [4] v souladu s článkem 3 uvedeného rozhodnutí,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Periodicita zjišťování

Členské státy provádějí každoročně výběrové šetření pracovních sil (dále jen "zjišťování").

Zjišťováním se rozumí průběžné zjišťování poskytující čtvrtletní a roční výsledky; členské státy, které však nejsou schopny průběžné zjišťování provést, mohou provádět jenom roční zjišťování na jaře.

Informace shromážděné během zjišťování se obecně týkají stavu existujícího v průběhu týdne předcházejícího dotazování (od pondělí do neděle), v tzv. referenčním týdnu.

V případě průběžného zjišťování:

- jsou referenční dny rozloženy rovnoměrně do období celého roku,

- se dotazování obvykle uskutečňuje během týdne následujícího bezprostředně po referenčním týdnu. Referenční týden a den dotazování mohou být od sebe vzdáleny více než pět týdnů pouze ve třetím čtvrtletí,

- jsou referenční čtvrtletí a referenční roky v tomto pořadí skupiny 13 a 52 po sobě jdoucích týdnů. Seznam týdnů tvořících dané čtvrtletí nebo rok se sestavuje podle postupu v článku 8.

Článek 2

Jednotky, základní soubor a metody zjišťování

1. Zjišťování se provádí v každém členském státě u vzorku domácností nebo osob s bydlištěm na hospodářském území uvedeného státu v době zjišťování.

2. Základní soubor zjišťování zahrnuje členy domácností s bydlištěm na hospodářském území každého členského státu. Je-li to možné, doplňuje se tento základní soubor zahrnující osoby žijící v domácnostech osobami žijícími v kolektivních zařízeních.

Obyvatelé kolektivních zařízení by se měli podle možnosti zjišťovat prostřednictvím zvláštních výběrových šetření, která umožňují přímé zjišťování u dotyčných osob. Není-li to možné, pak se osoby v těchto skupinách, které i nadále mají vazbu na nějakou domácnost, zahrnou do této domácnosti.

3. Ukazatele používané pro určení pracovní situace a částečné zaměstnanosti se musí získat prostřednictvím dotazování vedeného s dotyčnou osobou nebo, není-li to možné, s jiným členem domácnosti. Ostatní informace mohou pocházet z jiných zdrojů, včetně úředních záznamů, za předpokladu, že získané údaje jsou rovnocenné kvality.

4. Bez ohledu na to, je-li jednotkou zjišťování jednotlivec nebo domácnost, se informace shromažďují za všechny členy domácnosti. Je-li však jednotkou zjišťování jednotlivec, informace týkající se ostatních členů domácnosti

- nemusí zahrnovat ukazatele uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. g), h), i) a j) a

- mohou být shromažďovány z dílčího zjišťování vymezeného tak, aby

- referenční týdny byly rovnoměrně rozloženy přes celý rok a

- počet sledování (zjišťování jednotlivců včetně členů jejich domácností) byl dostačující s ohledem na úroveň spolehlivosti ročních odhadů vymezenou v článku 3.

Článek 3

Reprezentativnost vzorku

1. U skupiny nezaměstnaných, představující 5 % obyvatelstva v produktivním věku, může relativní standardní chyba u odhadu ročních průměrů (nebo jarních odhadů v případě ročního zjišťování prováděného na jaře) na úrovni NUTS II činit nejvýše 8 % daného dílčího souboru.

Regiony s méně než 300000 obyvateli jsou od tohoto požadavku osvobozeny.

2. Relativní standardní chyba u odhadu změn mezi dvěma po sobě jdoucími čtvrtletími může v případě průběžného zjišťování ukazatelů týkajících se 5 % obyvatelstva v produktivním věku na vnitrostátní úrovni činit nejvýše 2 % dané skupiny obyvatel.

U členských států s počtem obyvatel mezi jedním milionem a dvaceti miliony je tento požadavek zmírněn tak, že relativní standardní chyba změn ukazatelů mezi po sobě jdoucími čtvrtletími může činit nejvýše 3 % daného dílčího souboru.

Členské státy s počtem obyvatel menším než 1 milion jsou od požadavku na přesnost ukazatelů osvobozeny.

3. Pokud je zjišťování prováděno pouze na jaře, vybere se nejméně čtvrtina šetřených jednotek z předešlého zjišťování a nejméně čtvrtina bude součástí příštího zjišťování.

Příslušnost k některé z těchto skupin se identifikuje kódem.

4. Chybí-li údaje kvůli nezodpovězení určitých otázek, obdobně se použije metoda statistické imputace.

5. Při výpočtu statistických váhových koeficientů se přihlédne zejména k pravděpodobnosti výběru a k externím údajům o rozdělení obyvatelstva tvořícího předmět zjišťování podle pohlaví, věku (věkové skupiny po 5 letech) a podle regionu (na úrovni NUTS II), pokud dotyčné členské státy pokládají tyto externí údaje za dostatečně spolehlivé.

6. Členské státy oznámí Komisi (Eurostatu) veškeré požadované informace o organizaci a metodice zjišťování, a zejména uvedou kritéria pro výběr vzorku a pro jeho velikost.

Článek 4

Ukazatele zjišťování

1. Zjišťované informace zahrnují

a) demografické zázemí:

- pořadové číslo v domácnosti,

- pohlaví,

- rok narození,

- datum narození ve vztahu ke konci referenčního období,

- rodinný stav,

- vztah ke sledované osobě,

- pořadové číslo manželky nebo manžela,

- pořadové číslo otce,

- pořadové číslo matky,

- státní příslušnost,

- délka pobytu v členském státě (v letech),

- země narození (dobrovolný údaj),

- povaha účasti na zjišťování (přímá účast nebo účast prostřednictvím člena domácnosti);

b) pracovní situace:

- pracovní situace v referenčním týdnu,

- důvod, proč osoba nepracovala, i když měla zaměstnání,

- hledání zaměstnání u nezaměstnané osoby,

- druh hledaného zaměstnání (zaměstnanec nebo samostatně výdělečně činný),

- způsoby použité pro hledání zaměstnání,

- připravenost nastoupit do zaměstnání;

c) ukazatele hlavního zaměstnání:

- postavení v zaměstnání,

- hospodářské odvětví místní jednotky,

- povolání,

- počet osob pracujících v místní jednotce,

- země pracoviště,

- region pracoviště,

- rok a měsíc, v němž osoba začala pracovat v současném zaměstnání,

- pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou (a důvody),

- trvání dočasného zaměstnání nebo pracovního poměru na dobu určitou,

- rozlišení práce na plný nebo částečný úvazek (a důvody),

- domácká práce;

d) pracovní doba:

- počet hodin obvykle odpracovaných v týdnu,

- počet hodin skutečně odpracovaných,

- hlavní důvod, proč se liší počet skutečně odpracovaných a obvykle odpracovaných hodin;

e) vedlejší zaměstnání:

- více než jedno zaměstnání,

- postavení v zaměstnání,

- hospodářské odvětví místní jednotky,

- počet skutečně odpracovaných hodin;

f) viditelná částečná zaměstnanost:

- přání pracovat obvykle více hodin, než je tomu nyní (dobrovolný údaj v případě ročního zjišťování),

- hledání dalšího zaměstnání a důvody hledání,

- druh hledaného zaměstnání (jako zaměstnanec nebo jiná výdělečná činnost),

- způsoby hledání dalšího zaměstnání,

- důvody, proč osoba nehledá další zaměstnání (dobrovolný údaj v případě ročního zjišťování),

- připravenost nastoupit do zaměstnání,

- počet pracovních hodin, které si osoba přeje odpracovat (dobrovolný údaj v případě ročního zjišťování);

g) hledání zaměstnání:

- druh hledaného zaměstnání (na plný nebo částečný úvazek),

- doba hledání zaměstnání,

- situace osoby bezprostředně před započetím hledáním zaměstnání,

- registrace na úřadu práce a obdržení podpory v nezaměstnanosti,

- ochota osoby nehledající zaměstnání pracovat,

- důvody, proč osoba nehledá zaměstnání;

h) vzdělávání a odborná příprava:

účast na vzdělávání a odborné přípravě během předchozích čtyř týdnů:

- předmět,

- stupeň,

- druh,

- celková délka,

- celkový počet hodin,

- nejvyšší dosažený stupeň vzdělání nebo odborné přípravy,

- rok, v němž byl nejvyšší stupeň vzdělání nebo odborné přípravy úspěšně dokončen,

- dosažená odborná kvalifikace (kromě terciárního vzdělání);

i) dosavadní pracovní zkušenosti nezaměstnané osoby:

- předchozí zaměstnání,

- rok a měsíc, v němž osoba naposledy pracovala,

- hlavní důvod odchodu z posledního zaměstnání,

- postavení v posledním zaměstnání,

- hospodářské odvětví místní jednotky posledního zaměstnání,

- povolání vykonávané v posledním zaměstnání;

j) situace jeden rok před zjišťováním (dobrovolný údaj za 1., 3. a 4. čtvrtletí):

- hlavní pracovní postavení,

- postavení v zaměstnání,

- hospodářské odvětví místní jednotky, v níž osoba pracovala,

- země trvalého bydliště,

- region trvalého bydliště;

k) hlavní pracovní postavení (dobrovolný údaj);

l) příjem (dobrovolný údaj);

m) technické údaje související se zjišťováním:

- rok zjišťování,

- referenční týden,

- týden dotazování,

- členský stát,

- region domácnosti,

- stupeň urbanizace,

- pořadové číslo domácnosti,

- druh domácnosti,

- druh kolektivního zařízení,

- váhový faktor,

- dílčí zjišťování ve vztahu k předchozímu (ročnímu) zjišťování,

- dílčí zjišťování ve vztahu k následujícímu (ročnímu) zjišťování,

- pořadové číslo vlny zjišťování.

2. Informace stanovené v odstavci 1 lze doplnit o další skupinu proměnných (dále jen "modul ad hoc").

Pro každý rok se sestaví víceletý program modulů ad hoc postupem podle článku 8:

- tento program stanoví pro každý modul ad hoc téma, referenční období, rozsah zjišťování (stejný nebo menší než rozsah zjišťování stanoveného článkem 3) a lhůtu pro předání výsledků (která může být jiná než lhůta podle článku 6);

- nejméně 12 měsíců před začátkem referenčního období je třeba pro daný modul ad hoc určit členské státy a regiony, kterých se zjišťování týká, a připravit podrobný seznam informací shromažďovaných v modulu ad hoc,

- rozsah modulu ad hoc nesmí být větší než u modulu c) popsaného v odstavci 1.

3. Definice, pravidla kontroly, kódování proměnných, úprava seznamu proměnných zjišťování vyplývající nezbytně z vývoje metod a pojmů a seznam zásad pro formulaci otázek týkajících se pracovní situace se vypracují postupem podle článku 8.

Článek 5

Provedení zjišťování

Členské státy mohou uložit povinnost odpovědět na otázky zjišťování.

Článek 6

Předávání výsledků

Nejpozději do dvanácti týdnů po konci referenčního období v případě průběžného zjišťování a do devíti měsíců po konci referenčního období v případě zjišťování prováděného na jaře předají členské státy Eurostatu výsledky zjišťování bez přímých identifikujících údajů.

Článek 7

Zprávy

Každé tři roky počínaje rokem 2000 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení. Zpráva hodnotí zejména kvalitu statistických metod, které členské státy navrhují pro zlepšení výsledků nebo usnadnění postupu zjišťování.

Článek 8

Postup

Komisi je nápomocen Výbor pro statistické programy (dále jen "výbor").

Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 9

Zrušení bez náhrady

Zrušuje se nařízení (EHS) č. 3711/91.

Článek 10

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. března 1998.

Za Radu

předseda

G. Brown

[1] Úř. věst. č. L 351, 20.12.1991, s. 1.

[2] Úř. věst. č. L 52, 22.2.1997, s. 1.

[3] Úř. věst. L 151, 15.6.1990, s. 1. Nařízení ve znění nařízení (ES) č. 322/97.

[4] Úř. věst. L 181, 28.6.1989, s. 47.

--------------------------------------------------