(ES) č. 1390/97NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1390/97 ze dne 18. července 1997, kterým se mění nařízení (ES) č. 1091/94, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší

Publikováno: Úř. věst. L 190, 19.7.1997, s. 3-19 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 18. července 1997 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 22. července 1997 Nabývá účinnosti: 22. července 1997
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 1390/97

ze dne 18. července 1997,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1091/94, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 ze dne 17. listopadu 1986 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší [1], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 307/97 [2], a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3528/86 je cílem programu Společenství pomoc členským státům při provádění intenzivního a trvalého dohledu nad lesními ekosystémy na trvalých zkusných plochách;

vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3528/86 členské státy postoupí Komisi data shromážděná sítí trvalých pozorovacích zkusných ploch pro intenzivní a trvalý dohled;

vzhledem k tomu, že tato síť byla zřízena členskými státy v souladu s přílohou I nařízení Komise (ES) č. 1091/94 [3], naposledy pozměněného nařízením (ES) č. 690/95 [4]; že společné metody a forma pro předkládání údajů o pravidelné inventarizaci stavu koruny, inventarizaci stavu půd a olistění, měření růstu a depozice a meteorologických pozorováních byly stanoveny v přílohách III až IX nařízení (ES) č. 1091/94;

vzhledem k tomu, že výsledky sběru a analýzy půdních roztoků se již zaznamenávají a že nařízení (ES) č. 1091/94 musí být doplněno o společné metody a formu pro předkládání těchto údajů;

vzhledem k tomu, že výsledky pozorování z trvalých pozorovacích zkusných ploch pro trvalý dohled nad lesními ekosystémy musejí být Komisi předávány každoročně;

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého lesnického výboru,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1091/94 se mění takto:

1. V článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

"2. Na trvalých pozorovacích zkusných plochách se bude provádět intenzivní a trvalý dohled nad lesním ekosystémem, zahrnující stálou inventarizaci stavu koruny, inventarizaci stavu půdy a listů, měření růstových změn, míru depozice a meteorologické údaje, jakož i odběr vzorků a analýzu půdního roztoku na základě objektivních postupů odběru vzorků a stanovených metod analýzy."

2. V článku 1 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

"3. Do konce každého roku předají členské státy Komisi v jednotné formě alespoň všechny údaje nashromážděné během předchozího roku za jednotlivé trvalé pozorovací zkusné plochy podle pokynů v příloze VIIa s průvodní zprávou podle přílohy VIIb. Kromě toho předají Komisi prozatímní roční zprávu o hodnocení a interpretaci výsledků provedených na národní úrovni vždy do 31. prosince každého roku v souladu s pokyny v příloze VIIb."

3. V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

"4. Technické podrobnosti jsou definovány v přílohách III až X."

4. V čl. 2 odst. 1 se za poslední odrážku vkládá nová odrážka:

"— provádění odběru vzorků a analýzu půdního roztoku."

5. V příloze II se formuláře 2a a 2b nahrazují přílohou I tohoto nařízení.

6. Příloha III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení.

7. Příloha VIIa se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

8. Příloha VIIb se nahrazuje přílohou IV tohoto nařízení.

9. Příloha V tohoto nařízení se vkládá jako příloha X.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 18. července 1997.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 326, 21.11.1986, s. 2.

[2] Úř. věst. L 51, 21.2.1997. s. 9.

[3] Úř. věst. L 125, 18.5.1994, s. 1.

[4] Úř. věst. L 71, 31.3.1995, s. 25.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Formuláře 2a a 2b v příloze II nařízení (ES) č. 1091/94 se nahrazují těmito formuláři:

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Příloha III nařízení (ES) č. 1091/94 se mění takto:

- V příloze III se bod II.3 nahrazuje tímto:

"II.3. Základní obecné údaje

Shromažďují se následující údaje o zkusných plochách a stromech:

- číslo zkusné plochy,

- expozice,

- čísla stromu,

- údaje o odstraněných a uhynulých stromech,

- druhy stromů,

- třída stromů,

- stínění koruny,

- viditelnost,

a datum hodnocení."

- V bodu II.4.1 se vkládá tento text:

"Strom, který je dosud živý a jehož odlistění dosahuje 95 až 100 %, je hodnocen stupněm 99. Stupeň 100 je vyhrazen pro mrtvé stromy."

- Dosavadní bod II.5 se označuje jako bod II.6 a vkládá se nový bod II.5:

"II.5. Metody

V příručce o vizuálním hodnocení stavu stromů na zkusných plochách s intenzivním dohledem, vypracované experty v rámci programu mezinárodní spolupráce Lesy, jsou stanoveny další podrobnosti o výběru stromů a provádění hodnocení. Dále tato příručka obsahuje technické údaje o doplňkových parametrech, které mají být posuzovány a o způsobu jejich předkládání. Doporučuje se dodržovat technické postupy stanovené v této příručce a na základě dobrovolnosti předávat Komisi výsledky hodnocení nepovinných parametrů při uplatnění příslušných postupů podle příručky."

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

V Příloze VIIa nařízení (ES) č. 1091/94 se vkládá tento text:

- V odstavci 1 se vkládají tato slova (názvy souborů podle šetření):

"Hodnocení | Příloha | Četnost | Název souboru |

půdní roztok | X | nepřetržitě | XX1996.PSS, XX1996.SSM, XX1996.SSO" |

- Poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

"Každý název souboru se skládá z kódu země o dvou písmenech (představovaný XX v seznamu názvů), následuje rok hodnocení (v příkladu 1996) nebo GENER, pokud se informace poskytuje jednou provždy; dále následuje tečka (.) a rozšíření, což je kód o třech písmenech. U souborů o zkusných plochách se tento poslední kód skládá z písmen PL (nebo P) a prvního písmene označujícího předmět hodnocení: Půda, Listy, Růst, Depozice, Meteorologické parametry nebo Půdní roztok. U zvláštních souborů se tento kód skládá ze dvou (nebo z jednoho) písmen(a) označujících LIsty, PŮdu, RŮst, DEpozice nebo MEteorologii a z jednoho (nebo dvou) písmen(a) pro označení povahy Povinné nebo Nepovinné anebo různých částí hodnocení růstu (HO), hodnocení depozice (Air) nebo meteorologických parametrů (klima nebo poškození)."

- Doplňují se tři formuláře: XX1996.PSS, XX1996.SSM a XX1996.SSO.

- Formuláře 3a a 3b se nahrazují přiloženými formuláři 3a a 3b.

- V "Seznamu kódů vztahujících se k údajům šetření na trvalých pozorovacích zkusných plochách, které mají být předány Komisi" se doplňují tyto části:

- V bodu 1 Země se doplňují 3 kódy:

"13 : Švédsko

14 : Rakousko

15 : Finsko"

a za bod 50:

"— Informace týkající se sledování půdních roztoků

(51) Číslo vzorkovače

Vzorkovače na zkusné ploše se očíslují jednou provždy (1–99).

(52) Kód vzorkovače

Pro vzorkovače půdních roztoků se používají tyto kódy:

1 : tenzní lyzimetr

2 : lyzimetr s nulovou tenzí

3 : odstředění

4 : saturační extrakce

(53) Hloubka vzorkování

Uvádí se hloubka vzorkování pod povrchem v metrech (např. - 0,40).

— Informace týkající se hodnocení stavu stromů

(54) Expozice

1 Žádná zvláštní expozice (zkusná plocha se nachází ve větší zalesněné oblasti s žádným nebo mírným reliéfem)

2 Omezená expozice (zkusná plocha v blízkosti okraje lesa, na svazích atd.)

3 Silně exponovaná zkusná plocha (na vrcholcích hor atd.)

(55) Odstraněné a uhynulé stromy

Strom byl pokácen a odstraněn, zbyl jen pařez:

11 plánovaný zásah (např. výchovné zásahy)

12 zásah z biotických důvodů (např. škody způsobené hmyzem)

13 zásah z abiotických důvodů (např. polomy větrem)

18 důvody zmizení neznámé

Strom stále stojí a je živý, ale parametry u něho již nejsou dále posuzovány:

21 odvětvený nebo zavěšený strom

22 silně rozpadlá či prořezaná koruna (zasahující přes 50 % koruny) nebo prasklý kmen

23 strom nadále nepatří do Kraftovy třídy 1, 2 nebo 3 (neuplatní se při první inventarizaci zkusné plochy)

24 jiné důvody (uveďte které)

Stojící mrtvý strom:

31 biotický důvod (např. napadení kůrovcem)

32 abiotický důvod (např. sucho, zasažení bleskem)

38 neznámá příčina smrti

Spadlý strom (živý nebo mrtvý):

41 abiotický důvod (např. bouřka)

42 biotický důvod (např. bobři)

48 neznámá příčina

Poznámky:

- třída 22 se uplatní jen v těch zemích, které nevedou záznamy o stromech s poškozením koruny větším než 50 %,

- třída 23 se uplatní jen v těch zemích, které omezují vzorkování na Kraftovy třídy 1, 2 a 3.

(56) Třída stromů

1 předrůstavé stromy (včetně stromů volně stojících) s horní částí koruny nad obecnou úrovní zápoje

2 nadúrovňové stromy, jejichž koruna tvoří obecnou úroveň zápoje

3 úrovňové stromy prorůstající do zápoje, které mají částečné osvětlení shora, ale jsou nižšího vzrůstu než stromy třídy 1 a 2

4 podúrovňové stromy s korunami pod obecnou úrovní zápoje, které nemají žádné přímé osvětlení shora

(57) Stínění koruny

1 koruna je podstatně zastíněna nebo se vzájemně překrývá na jedné straně

2 koruna je podstatně zastíněna nebo se vzájemně překrývá na dvou stranách

3 koruna je podstatně zastíněna nebo se vzájemně překrývá na třech stranách

4 koruna je podstatně zastíněna nebo se vzájemně překrývá na čtyřech stranách

5 volně rostoucí koruna nebo koruna bez známek vlivu zastínění

6 podúrovňový strom

(58) Viditelnost

1 celá koruna je viditelná

2 koruna je viditelná jen částečně

3 koruna je viditelná jen v protisvětle (v obrysech)

4 koruna není viditelná".

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

"

„PŘÍLOHA VII B

ZPŮSOB PŘEDÁVÁNÍ ZÁKLADNÍCH ÚDAJŮ O POUŽITÝCH METODÁCH SLEDOVÁNÍ A VÝSLEDKŮ HODNOCENÍ/INTERPRETACE ZÍSKANÝCH NA NÁRODNÍ ÚROVNI

I. Obecné poznámky

Kromě údajů vyplývajících z intenzivního dohledu nad lesními ekosystémy členské státy vypracují a předají Komisi dokument se základními informacemi o použitých metodách sledování (průvodní zpráva) a roční zprávu o postupu prací při interpretaci/vyhodnocování výsledků na národní úrovni (prozatímní zpráva).

Průvodní zpráva se skládá ze dvou částí: z první části popisující skutečně použité metody v průběhu vzorkování, použité zařízení, hodnocení, analýzu, atd. (ohledně podrobností viz bod II.1), a z druhé části o vyskytnuvších se výjimkách a poruchách (ohledně podrobností viz bod II.2).

Počínaje rokem 1997 členské státy předají Komisi každoročně zprávu o postupu prací při interpretaci/vyhodnocení výsledků na národní úrovni. Tato zpráva zahrnuje:

- informace o výsledcích práce samotného "Národního koordinačního střediska" (NKS),

- aktualizovaný popis národní strategie vyhodnocování,

- souhrn výsledků dosažených na národní úrovni a

- informace o publikacích vydaných v této oblasti na národní nebo mezinárodní úrovni NKS nebo jinými zainteresovanými institucemi.

Doporučení ohledně interpretace a vyhodnocování výsledků na národní úrovni jsou uvedena níže v bodu III.

II. Průvodní zpráva

II.1 Část průvodní zprávy popisující skutečně použité metody atd.

Tato část zprávy popisuje skutečně použité metody v průběhu vzorkování, použité zařízení, použitý postup hodnocení, analýzu atd. Uvedeny jsou následující podrobnosti:

Metody inventarizace/vzorkování

Mnohá šetření v rámci intenzivního dohledu nad lesními ekosystémy se vyznačují velkou volností při výběru zařízení, hloubky vzorkování, harmonogramu, rozsahu šetření, atd.. Ve zprávě budou uvedeny podrobnosti o použitém zařízení, skutečné hloubce odběru vzorků, harmonogramu a četnosti šetření/vzorkování. Při každém odběru vzorku je třeba podat podrobné informace o vzorkování, včetně informací o skladování a přepravě.

Veškerá provedená kontrolní měření budou pečlivě popsána.

Metody analýzy a výpočtu výsledků

Ohledně analýz vzorků je třeba podrobně popsat přípravu vzorků a metody použité k jejich analýze. Pro většinu šetření jsou doporučeny určité metody. Pokud je použito odlišných metod, budou přesně a podrobně popsány skutečně použité metody včetně toho, jak lze získané údaje přepočítat. Všechna provedená kontrolní měření (účast v kroužkových testech) budou pečlivě popsána.

Dotazníky, vypracované Koordinačním institutem Evropské komise pro intenzivní dohled nad lesy v úzké spolupráci s předsedy expertních skupin z programu mezinárodní spolupráce Lesy (EHK OSN), mohou posloužit jako základ pro popis uvedených metod a být použity k obecnému popisu hodnocení výsledků. Informace předložené na těchto dotaznících zůstanou v platnosti do té doby, dokud se nezmění používané metody.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat sledování a dokumentaci změn týkajících se použitých metod inventarizace, přepravy a analýzy. Regionální rozdíly budou uvedeny a podrobně vysvětleny (například: různé laboratoře provádějící analýzu).

II.2 Část zprávy popisující vyskytnuvší se výjimky a poruchy (roční průvodní zpráva)

Kromě základních informací o použitých metodách v dotaznících je nutno popsat zvláštní problémy, výjimky, poruchy a problémy při ověřování platnosti každoročně předkládaných dat.

Výjimky a poruchy

Všechny mimořádné situace a významné poruchy v porovnání s normální situací se oznamují. Kromě popisu použitých metod vzorkování, analýzy atd., které jsou předkládány na dotaznících, musí být přiložena úplná dokumentace výjimek, mimořádných situací a poruch. Tyto informace budou součástí roční průvodní zprávy a budou předány Komisi spolu s předkládanými údaji.

Ověření platnosti a správa dat

Ve zprávě budou uvedeny postupy použité ke kontrole kvality dat, včetně mezí pro zamítnutí výsledků (kontroly pravděpodobnosti) a postupů pro ověření konzistence všech údajů na národní úrovni jako celku.

V případě, že data chybějí, lze v některých případech provést odhad na základě výsledků z jiných zdrojů. Tato odhadnutá data budou uvedena spolu s řádně odůvodněnými použitými předpoklady.

III. Roční prozatímní zpráva o postupu prací při interpretaci/vyhodnocení výsledků na národní úrovni

Tato zpráva podává informace o postupu prací při interpretaci/vyhodnocování výsledků na národní úrovni. Pro účely interpretace/vyhodnocování výsledků na národní úrovni jsou uvedeny následující podrobnosti:

Základní informace

Členské státy provedou vyhodnocení a interpretaci údajů na národní úrovni.

Členské státy se mohou rozhodnout, jaké metody hodnocení a interpretace přitom použijí a podají o nich zprávu Komisi. Pro účely tohoto hodnocení jsou však předloženy následující návrhy:

Hodnocení a interpretace na základě jednotlivých šetření

Když jsou k dispozici výsledky šetření z předchozích let, bylo by dobré se pokusit zjistit směr vývoje. Výsledky šetření budou přezkoumány a porovnány s výsledky dřívějších (podobných) šetření provedených v téže zemi či regionu. Zjištěné rozdíly a podobnosti musejí být uvedeny a pokud možno vyhodnoceny. Rovněž zde musejí být uvedeny údaje z jiných zdrojů, které jsou způsobilé vysvětlit některé vztahy mezi parametry.

Jednotné hodnocení a interpretace

Po dokončení různých šetření je možné provést jednotné vyhodnocení. V NKS se shromažďují všechny výsledky šetření a hodnotící zprávy. NKS koordinuje jednotné vyhodnocování a interpretaci různých výsledků šetření na národní úrovni.

Vyhodnocení a interpretace porovnáním s externími daty

Výsledky jednotného hodnocení ainterpretace budou přezkoumány a porovnány s výsledky z jiných zdrojů. Rozdíly a podobnosti by měly být zaznamenány a vysvětleny, kdykoli je to možné.

IV. Harmonogram předkládání průvodní zprávy a roční prozatímní zprávy ovyhodnocování a interpretaci výsledků na národníúrovni

IV.1 Harmonogram předkládání průvodní zprávy

Vyplněný dotazník bude předán Komisi spolu s prvními údaji. Pokud dojde ke změně používaných metod, poskytnou se informace o těchto změnách. Část zprávy popisující zjištěné poruchy a výjimky bude zaslána Komisi spolu s každoročně předávanými daty.

IV.2 Harmonogram předkládání prozatímní zprávy o vyhodnocování a interpretaci výsledků na národní úrovni

Prozatímní zprávy o vyhodnocení a interpretaci výsledků uskutečněných na národní úrovni budou předány Komisi do 31. prosince každého roku.“

"

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

"

„PŘÍLOHA X

SPOLEČNÉ METODY SLEDOVÁNÍ PŮDNÍCH ROZTOKŮ NA TRVALÝCH POZOROVACÍCH ZKUSNÝCH PLOCHÁCH

I. Obecné poznámky

Sledování půdních roztoků se provádí na nejméně 10 % trvalých pozorovacích zkusných ploch. Doporučuje se sledovat půdní roztoky na těch zkusných plochách, na kterých se sleduje také depozice. Instalace potřebného zařízení musí být dokončena do 30 června 1998.

Tato příloha vychází z technických doporučení expertní skupiny "Půda" v rámci programu mezinárodní spolupráce OSN/EHS pro posuzování a sledování vlivů znečištěného ovzduší na lesy (PMS Lesy). Odkazuje se na příručku vypracovanou touto skupinou expertů v roce 1996.

II. Metody inventarizace

II.1 Výběr umístění vzorku

Vzorkovače půdních roztoků musejí být instalovány v blízkosti míst, kde se provádí inventarizace stavu koruny. Doporučuje se rozmístit lyzimetry buď nahodile nebo systematicky po celé zkusné ploše, i když tomu mohou bránit kameny nebo pařezy (vzdálenost od stromu není specifikována). Vzhledem k poruchám půdy by lyzimetry s nulovou tenzí neměly být instalovány ve středové části zkusné plochy, kde jsou sledovány parametry stromu. Z praktických důvodů lze využívat reprezentativní podplochu. Lyzimetry, které již byly instalovány, mohou zůstat zachovány, ale nově instalované lyzimetry by měly vyhovovat výše uvedeným doporučením.

II.2 Hloubka vzorkování

Doporučuje se instalovat lyzimetry v pevně stanovené hloubce, ovšem instalace v horizontech je rovněž přijatelná.

- Kolektory půdních roztoků

Doporučuje se umístit lyzimetry nejméně ve dvou různých hloubkách, tj. jeden v zóně zakořeňování (navrhovaná hloubka je mezi 10 až 20 cm) pro získání přehledu o koncentraci živin a toxických prvků v blízkosti jemných kořenů (první cíl) a druhý pod úrovní zakořeňování (navrhovaná hloubka 40 až 80 cm) pro odhad výstupu prvků (druhý cíl). Dále se doporučuje umístit třetí lyzimetr bezprostředně pod vrstvu humusu.

- Půdní vzorky

Pokud jsou použity metody saturační extrakce nebo odstřeďování, půdní vrstvy, které mají být vzorkovány, jsou ty, které jsou uvedeny v příručce o metodách odběru a analýzy vzorků lesních půd: vrstva humusu a vrstvy 0–10 cm; 10–20 cm; 20–40 cm a 40–80 cm. Lze provádět výběr nebo agregaci některých z těchto vrstev.

II.3 Četnost vzorkování

Na těch zkusných plochách, na kterých probíhají další programy intenzivního dohledu, jako např. měření depozice nebo shromažďování meteorologických údajů, by měly být půdní roztoky vzorkovány jednou nebo dvakrát za měsíc. Vzorkování půd s následnou extrakcí půdních roztoků může být uskutečněno maximálně čtyřikrát do roka s ohledem na ničivý charakter tohoto postupu. Vzorkování by se mělo odehrávat vždy ve stejných měsících v roce.

II.4 Přeprava, skladování a příprava

Vzorky se přepravují a skladují tak, aby chemické změny byly sníženy na minimum.

Biologickou aktivitu půdních roztoků v systému lyzimetru lze snížit jejich skladováním v chladnu (4 °C) a temnu. V mnoha případech postačí jejich přechovávání v tmavé láhvi, zvláště v chladnějším období. Organické nebo anorganické konzervační prostředky je možno použít, ale mohou interferovat s analytickým postupem. Půdní vzorky by měly být shromážděny co nejdříve po jejich odebrání, aby se zabránilo jejich možným změnám.

Uvede se způsob přepravy a skladování vzorků (včetně čekacích dob). Popřípadě lze podrobně uvést, k jakým problémům a odchylkám od těchto postupů došlo.

Ke stanovení stopových kovů by měly být alikvotní části vzorků odeslány do laboratoří v láhvích vymytých kyselinami.

Odebrané vzorky by měly být uchovávány v chladnu, v plastových nebo polyetylénových sáčcích a skladovány při teplotě 4 °C do doby jejich odstředění nebo přípravy saturační extrakce. Odstředění nebo extrakce by měly být provedeny během jednoho dne (do 18 až 30 hodin) po sběru půdních vzorků.

II.5 Základní obecné informace

Shromažďují se následující obecné údaje:

- číslo zkusné plochy,

- informace o vzorkovači (typ, hloubka),

- počáteční datum periody sledování,

- konečné datum periody sledování,

- počet (stejných) period měření v periodě sledování.

II.6 Metody analýzy

V "příručce o metodách odběru a analýzy vzorků lesních půd", vypracované expertní skupinou "Půda" v rámci programu mezinárodní spolupráce Lesy, jsou popsány schválené metody analýzy různých parametrů půdních roztoků.

Doporučuje se používat schválené metody. Pokud jsou použity jiné (národní) metody, musí být podrobně vyložena srovnatelnost výsledků analýzy včetně předložení těchto výsledků. Při sledování roztoků lesních půd se pro účely inventarizace rozlišuje mezi povinnými a nepovinnými parametry (viz níže uvedený seznam).

Seznam parametrů

Členské státy mají možnost analyzovat všechny, některé nebo i další nepovinné parametry.

[1] [2] [3]

Parametr | Jednotka | Povinný/nepovinný |

Vodivost | μS/cm | nepovinný |

pH | | povinný |

Alkalita | μmolc/l | nepovinný (při pH > 5 |

DOC | mg/l | povinný |

Sodík (Na) | mg/l | nepovinný [1] |

Draslík (K) | mg/l | povinný |

Vápník (Ca) | mg/l | povinný |

Hořčík (Mg) | mg/l | povinný |

Hliník (celkový) | mg/l | povinný (při pH < 5) |

Hliník (labilní) | mg/l | nepovinný |

Železo (Fe) | mg/l | nepovinný |

Mangan (Mn) | mg/l | nepovinný |

Celkový fosfor (P) | mg/l | nepovinný |

NO3-N | mg/l | povinný |

SO4-S | mg/l | povinný |

NH4-N | mg/l | nepovinný [2] |

Chlor (Cl) | mg/l | nepovinný [1] |

Chrom (Cr) | μg/l | nepovinný |

Nikl (Ni) | μg/l | nepovinný |

Zinek (Zn) | μg/l | nepovinný [3] |

Měď (Cu) | μg/l | nepovinný [3] |

Olovo (Pb) | μg/l | nepovinný |

Kadmium (Cd) | μg/l | nepovinný |

Křemík (Si) | mg/l | nepovinný |

II.7 Předání údajů

Členské státy předají tyto údaje Komisi za každou zkusnou plochu a ve standardizované formě (viz příloha VIIa, formuláře 9a. 9b, a 9c).“

"

[1] Měření je doporučeno, pokud je vypočtena acidobazická rovnováha.

[2] Měření NH4 je doporučeno v oblastech s vysokými depozicemi NHx (nad 20 kg NHx na hektar za rok).

[3] Měření doporučeno, protože se jedná o vedlejší živiny.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU