(ES) č. 119/97Nařízení Rady (ES) č. 119/97 ze dne 20. ledna 1997 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Malajsie a Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

Nařízení Rady (ES) č. 119/97

ze dne 20. ledna 1997

o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů pocházejících z Malajsie a Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 384/96 ze dne 22. prosince 1995 o ochraně před dumpingovými dovozy ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství [1], a zejména na články 9 a 23 uvedeného nařízení,

s ohledem na návrh předložený Komisí po konzultaci s poradním výborem,

vzhledem k těmto důvodům:

I. PROZATÍMNÍ OPATŘENÍ

(1) Nařízením Komise (ES) č. 1465/96 [2] (dále jen "nařízení o prozatímním clu") byla uložena prozatímní antidumpingová cla z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů, které spadají pod kód KN ex83051000, pocházejících z Malajsie a Čínské lidové republiky.

II. NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ

(2) Následně po zavedení prozatímních antidumpingových cel některé strany předložily písemné připomínky.

(3) Všechny strany, které o to požádaly, dostaly možnost, aby je Komise vyslechla.

(4) Komise pokračovala v získávání a ověřování dalších údajů, které považuje za nutné pro účely konečných závěrů.

(5) Strany byly informovány o základních faktech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit uložení konečného antidumpingového cla a konenčý výběr částek zajištěných prozatímním clem. Také jim byla poskytnuta lhůta, která jim umožnila sdělit postřehy ohledně předaných informací.

(6) Ústní a písemné připomínky sdělené zúčastněnými stranami byly zváženy a případně vzaty v úvahu pro konečné závěry.

III. DOTYČNÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

(7) Pro účely prozatímních závěrů Komise považovala mechanismy kroužkových pořadačů (dále jen "MKP"), které se vyrábějí a prodávají ve Společenství, a MKP vyráběné a prodávané v Malajsii a MKP vyvážené z Malajsie a Čínské lidové republiky do Společenství za "obdobné výrobky" ve smyslu čl. 1 odst. 4 nařízení (ES) č. 384/96 (dále jen "základní antidumpingové nařízení"), protože tyto mechanismy jsou buď identické nebo se jejich charakteristiky velice podobají.

(8) Jeden dovozce a také výrobce výrobku dalšího zpracování, který zahrnuje MKP (tj. výrobce kroužkových pořadačů a jiných kancelářských potřeb), opět vznesl námitku, kterou již uvedl dříve, tedy že mechanismy se 17 a 23 kroužky nejsou obdobnými výrobky jako "standardní" dvoukroužkové až čtyřkroužkové mechanismy a měly by tedy být z opatření vyloučeny.

(9) Na podporu této námitky dovozce uvedl, že ve stížnosti byly zmíněny pouze mechanismy se dvěma až čtyřmi kroužky, a mechanismy se 17 a 23 kroužky nebyly uvedeny na seznamu výrobků, které jsou údajně předmětem dumpingu.

Ačkoli je pravdou, že výpočty uváděné ve stížnosti jako důkazy prima facie dumpingu a z něj vyplývající újmy, byly použity jako příklady pouze modely s dvěma a čtyřmi kroužky, je třeba připomenout, že v popisu výrobku uváděném ve stížnosti byly zahrnuty všechny kroužkové mechanismy se dvěma či více kroužky. V tomto ohledu je třeba si povšimnout, že MKP s např. 6, 13, nebo 16 kroužky jsou v prodeji na trhu Společenství.

(10) Byla vznesena námitka, že kromě počtu kroužků, mají 17 a 23 kroužkové mechanismy fyzicky odlišné charakteristiky, zejména delší a širší základnu, což zvyšuje oproti jiným mechanismům jejich odolnost při používání a tím je také značně odlišuje.

Po přezkoumání této otázky, bylo konstatováno, že pokud se vyskytují různé varianty, mohou být považovány za srovnatelné s těmi, které existují u dvoukroužkových a čtyřkroužkových mechanismů. Nezvažují se tedy žádné další významné fyzické odlišnosti, než je počet kroužků mezi 17 a 23 kroužkovými mechanismy na jedné straně a jinými kroužkovými mechanismy na straně druhé.

(11) Dále byla vznesena námitka, že užívané výrobní metody a náklady na výrobu 17 a 23 kroužkových mechanismů se významně liší od metod a nákladů na výrobu jiných mechanismů.

Je třeba poznamenat, že operace a strojní zařízení potřebné k výrobě kroužků, jejich připevnění na destičku a spojení destičky a krytu mechanismu jsou v zásadě stejné pro všechny typy MKP. Vyšší potřeba materiálu a operace připevnění kroužku, kterou je nutno opakovat, v případě 17 a 23 kroužkových mechanismů způsobují rozdíl ve výrobních nákladech. Avšak tento rozdíl, ačkoli je významný, není neúměrný rozdílům pozorovaným mezi malými a velkými typy mechanismů s méně kroužky. Případné vlastní výrobní operace a z těchto operací vyplývající náklady, které se vztahují na 17 a 23 kroužkové mechanismy, nejsou takového charakteru, aby měnily jejich obdobnost s ostatními mechanismy. V každém případě jsou dle důsledné praxe orgánů Společenství možné rozdíly v užívaných výrobních procesech pro analýzu obdobného výrobku nepodstatné.

(12) Vyskytlo se také tvrzení, že mechanismy se 17 a 23 kroužky jsou dostatečně drahé, aby byly považovány za oddělenou část trhu.

Ačkoli bylo možné stanovit určitou cenovou odlišnost mezi mechanismy se17 a 23 kroužky a obdobnými mechanismy s méně kroužky, předpokládá se, že pokud by se výrobky měly od sebe výrazněji cenově odchýlit, mohlo by vzhledem k podobnému použití a klientele dojít k substitučnímu efektu. Proto by se měl vyvodit závěr, že část trhu pro mechanismy se 17 a 23 kroužky nemá dostatečně odlišné charakteristiky, aby byl zcela vyloučen z rozsahu vyšetřování.

(13) Uvádí se zde rovněž, že rozdíly existují také v použití pořadačů s různými mechanismy. Zatímco pořadače se "standardními" mechanismy jsou údajně primárně zaměřeny na papír, který zákazník sám perforuje, pořadače se 17 a 23 kroužkovými mechanismy se užívají s papírem, který je již perforovaný, a to kvůli ceně speciální děrovačky a skutečnosti, že je schopna najednou perforovat jen několik málo listů.

Je však třeba si povšimnout, že určité druhy pořadačů jako jsou organizéry a katalogy, které mají od dvou do šesti kroužků a jsou předmětem tohoto opatření, rovněž používají již perforovaný papír, který je již vložen do hotového výrobku, nebo předperforované další listy, a že děrovačky pro některé z těchto výrobků nejsou zákazníkovi k dispozici. Navíc perforovaný papír pro mechanismy se dvěma až čtyřmi kroužky je k dispozici a prodává se ve Společenství ve značném množství, zejména se používá ve školách (které jsou také hlavním trhem pro 17 a 23 kroužkové mechanismy). Je tedy možné vyvodit závěr, že 17 a 23 kroužkové mechanismy mají obdobné použití jako ostatní druhy mechanismů.

(14) Také byla vznesena námitka, že pořadače s pákovým mechanismem, které spadají pod stejný KN kód jako MKP a jsou vyloučeny z tohoto opatření, se více podobají mechanismům s dvěma kroužky než 17 a 23 kroužkové mechanismy.

V tomto ohledu bylo konstatováno, že fyzické charakteristiky pákových mechanismů a trh s těmito mechanismy jsou dostatečně odlišné od kroužkových pořadačů, aby bylo ospravedlněno jejich vyloučení ze stížnosti a z celého opatření.

(15) Po přezkoumání námitek, které byly vzneseny, se potvrzuje, že 17 a 23 kroužkové mechanismy mají charakteristiky, které se velice blíží jiným kroužkovým pořadačům, a jsou tedy obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního antidumpingového nařízení. Proto se výše uvedený návrh zamítá.

IV. DUMPING

A. Třetí země s tržní ekonomikou

(16) Při zahájení šetření jeden z dovozců protestoval proti výběru Malajsie jako analogického trhu pro stanovení běžné hodnoty pokud jde o Čínskou lidovou republiku. Protože tyto námitky nebyly podložené a nebyla navrhnuta žádná jiná země jako alternativa, Komise dne 22. listopadu 1995 oznámila zúčastněné straně, že její námitky musely být zamítnuty. V dopise, který obdržela Komise dne 27. listopadu 1997, stejný dovozce navrhoval použít pro stanovení běžné hodnoty v Čínské lidové republice výrobní náklady italského výrobce, který nebyl součástí výrobního odvětví Společenství.

Protože tento dopis Komise obdržela 20 dní po termínu stanoveném v oznámení o zahájení, nemohl být tento návrh brán v úvahu. Po sdělení informací o faktech a zřetelích, na kterých se zavedení prozatímních opatření zakládalo, dovozce opakoval své námitky. Ačkoli byla žádost podána po skončení všech lhůt pro výběr třetí země s tržní ekonomikou, přezkoumala Komise, zda by změna metody neměla vliv na výši cla. Pro tento účel a vzhledem ke skutečnosti, že výrobní náklady jednoho jediného výrobce nemohou být považovány za representativní pro situaci jiných výrobců ve Společenství, Komise interpretovala tuto žádost jako návrh, aby jako analogický trh pro stanovení běžné hodnoty pro vývoz z Čínské lidové republiky bylo použito Společenství. Komise pak porovnala průměrné cílové ceny stanovené pro výrobní odvětví Společenství (kde se tyto ceny pohybují pod úrovní nákladů na výrobu) s čínskými průměrnými vývozními cenami. Tento dumpingový výpočet ukázal, že zavedení této metody by nemělo žádný vliv na výši cla, které bylo Komisí finálně navrženo, protože podle obou metod je dumpingové rozpětí jasně vyšší než konečně stanovená úroveň odstranění újmy.

S ohledem na předchozí a s uvážením skutečnosti, že pokud je to vhodné, může být v souladu s čl. 2 odst. 7 základního antidumpingového nařízení použita země s tržní ekonomikou, která je předmětem stejného šetření, Komise došla k závěru, že výběr Malajsie nebyl pro stanovení běžné hodnoty nerozumný a že neexistuje důvod měnit tento výběr analogické země.

B. Malajsie

1. Běžná hodnota

(17) Jeden z dovozců namítl, že malajské domácí tržby, které představují 5,8 % z množství vyváženého do Společenství, nejsou dostatečně charakteristické pro stanovení běžné hodnoty. V tomto ohledu užila Komise čl. 2 odst. 2 základního antidumpingového nařízení, podle kterého je národní objem tržeb ve výši 5 % považován za dostatečný pro representativnost domácího trhu.

(18) Stejný dovozce rovněž namítl, že na malajském trhu je jen omezená konkurence a následkem toho jsou pak domácí ceny vyšší, než by byly za běžných konkurenčních podmínek. Komise se již touto otázkou zabývala, když prováděla výběr Malajsie jako vhodné analogické země a popsala ji v 10. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu. Jelikož nebyla předložena žádná nová námitka nebo důkaz, Komise potvrdila, že určitá úroveň konkurence na malajském trhu je garantována přítomností MKP původem z Čínské lidové republiky. Proto Komise vyvodila závěr, že Malajsie je vhodná volba pro stanovení běžné hodnoty v Čínské lidové republice.

2. Dumpingové rozpětí

(19) Nebyly předloženy žádné další námitky, které by mohly vést ke změnám ve stanovení dumpingu a Komise tedy předpokládá, že metoda dumpingového výpočtu a prozatímní závěry, jak jsou popsány v 18 až 26 bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu, by se měly potvrdit. Následně je dumpingové rozpětí pro Malajsii definitivně stanoveno na 42,8 %.

C. Čínská lidová republika

1. Běžná hodnota

(20) Dva čínští vývozci požadovali úpravu na běžnou hodnotu vzhledem k rozdílům ve struktuře nákladů spojeným s nízkými náklady na pracovní sílu v Čínské lidové republice a k rozdílům v technologii výrobních operací.

Pokud se týká pracovní síly, služby Komise poznamenávají, že důvod pro užití třetí země s tržní ekonomikou je nedostatek spolehlivých informací o nákladech a cenách v dotyčné zemi, která není zemí s tržní ekonomikou. Proto je bezpředmětné namítat, že některé náklady v zemi, která nemá tržní ekonomiku, jsou nižší než v analogické zemi, a že mají být provedeny úpravy na běžnou hodnotu, když tuto běžnou hodnotu použijeme na zemi, která není zemí s tržní ekonomikou.

Pokud jde o odlišné technologie, služby Komise považují výrobní proces užitý k výrobě určitého výrobku za nepodstatné, pokud se fyzické charakteristiky a použití výrobku podobají. V tomto případě údajné rozdíly nevedly k významnějšímu rozdílu v základní fyzické charakteristice dotyčného výrobku. Proto tedy v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního antidumpingového nařízení musí být požadavek zamítnut.

(21) Zúčastněné strany namítaly, že nejsou schopny připomínkovat Komisí provedený výpočet běžné hodnoty, protože absolutní čísla, která se týkají výpočtu běžné hodnoty stanovené v analogické zemi, nebyla čínským vývozcům poskytnuta s tím, že jde o důvěrné informace. V informačním dopise těmto stranám připojila Komise všechny výpočtové listy nepodstatné pro tyto společnosti a detailně popsala metodu, kterou použila pro stanovení běžné hodnoty, přičemž byly důsledně chráněny důvěrné informace v souladu s čl. 20 odst. 4 základního antidumpingového nařízení. Prozrazení detailních absolutních čísel by znamenalo porušení legitimního práva zúčastněné strany na patřičné zacházení s důvěrnými informacemi a nebylo nutné pro pochopení výpočtu. Proto nemohla být námitka uznána.

2. Vývozní ceny

(22) Jeden z vývozců tvrdil, že u dotyčného dovozce byly z vývozní ceny odečteny přehnané částky na sloučené rabaty.

Komise si povšimla, že tato společnost v odpovědích na dotazník nezmínila takové slevy, které byly konstatovány úředníky Komise během šetření na místě. Proto musela Komise určit odpočty na základě údajů, které takto na místě získala. Navíc nárok vývozce se vztahoval k odhadovaným částkám takových slev, zatímco částky skutečně odečtené Komisí jsou částky ověřené během šetření.

(23) Jeden vývozce uplatňoval námitku, že hranice zisku odečtená Komisí je příliš vysoká ve srovnání se skutečným čistým ziskem realizovaným dovozcem s ním spojeným.

Podle smlouvy o asociaci mezi těmito dvěma společnostmi nemohla Komise brát v úvahu pro stanovení spolehlivé vývozní ceny hranici zisku vykázanou v účetnictví příslušného dovozce. Dle praktik Komise se považovalo za rozumné používat skutečné údaje nezávislých společností, které dovážejí příslušné výrobky do Společenství. Při určování hranice zisku normálně dosahované těmito společnostmi byl brán v úvahu pouze dotyčný výrobek. Proto hranice zisku 7,8 % nezahrnuje hranice zisku, které je možno dosáhnout s jinými papírnickými výrobky, než jsou MKP. Určení hranice zisku bylo provedeno na základě údajů od nezávislých dovozců, které byly ověřeny na místě, a při zvážení jejich rozdílných objemů prodeje.

3. Srovnání

(24) Dvě zúčastněné strany se informovaly o úrovni obchodní opravné položky, kterou Komise brala v úvahu, pro srovnání malajské běžné hodnoty a čínských vývozních cen a částečně vznesly námitku ohledně této úrovně. jedna strana konstatovala, že taková tolerance by měla být významnější.

Komise poznamenává, že žádný z dotyčných vývozců nikdy nepožadoval takovou úpravu během různých fází šetření a že Komise ze své vlastní iniciativy považovala za vhodné pro spravedlivé srovnání takovou položku stanovit. Bez jakéhokoli konkrétního důkazu poskytnutého některým z dotyčných vývozců považovala Komise za vhodné, pro určení takové úpravy rozumnou cestou, založit výpočet na svém obvyklém postupu v podobných situacích.

4. Vlastní statut

(25) World Wide Stationery (dále jen "WWS"), která velmi záhy požádala o vlastní statut, opakovala svou žádost po zavedení prozatímních opatření.

Po dalším zhodnocení skutečností vyvodily služby Komise po ověření v Hongkongu závěry, že vlastní statut je možno této společnosti udělit vzhledem k obsahu výrobní smlouvy mezi WWS a zástupci místních orgánů v Čínské lidové republice a prováděcím prostředkům této smlouvy. Podle této smlouvy se zdá, že tato společnost se sídlem v Hongkongu ovládá výrobní operace v Čínské lidové republice, protože jen místním čínským úřadům zaplatila transformační poplatek za tunu vyváženého výrobku. Strojní zařízení užívané v Čínské lidové republice vlastní WWS a toto figuruje jako aktiva v jejím účetnictví. Zdá se, že WWS má rovněž pod kontrolou dodávky surovin stejně jako prodej dotyčného výrobku. Za těchto okolností se zdálo být vhodné zavést pro WWS vlastní dumpingové rozpětí a stanovit vlastní antidumpingové clo.

(26) Příbuzné společnosti Champion Stationery Manufacturing CO., Ltd a Sun Kwong Metal Manufacturer CO., Ltd, které byly Komisí uvažovány jako jedna společnost z důvodu uvedeného v 5. bodě odůvodnění pod písmenem b) nařízení o prozatímním clu, svou žádost o vlastní statut neopakovaly a nepředložily po zavedení prozatímních opatření v tomto ohledu žádné další námitky. Proto Komise potvrzuje své prozatímní závěry tak, jak jsou uvedeny v 37 až 39 bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu, kterým byla žádost o vlastní statut zamítnuta.

(27) Ve své odpovědi na konečné závěry, kritizuje firma Bensons jménem společnosti Wah Hing Stationery (dále jen "WHS") Hongkong, že by měla vlastního statutu využívat jen WWS. Tvrdí, že společnost WHS by údajně také splnila podmínky stanovené Komisí pro vlastní statut a byla by tedy pro tento statut také způsobilá. Komise však poznamenává, že WHS nepožádala o vlastní statut v určené časové lhůtě a vznesla dotaz ohledně vlastního statutu ve velice pozdním stadiu šetření. Takto Komise nebyla schopna ověřit základní podmínky, které se na tento statut vztahují, vzhledem k statutárním lhůtám, které se vztahují na toto opatření. Následně Komise nemohla pro společnost WHS navrhnout vlastní statut.

5. Dumpingové rozpětí

(28) Komise předpokládá, že metoda výpočtu dumpingu a prozatímní závěry popsané v 27 až 36 bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu budou potvrzeny.

Vlastní dumpingové rozpětí pro WWS je 96,6 %. Konečné dumpingové rozpětí pro ostatní vývozce Čínské lidové republiky jako celku je ve výši 129,22 %.

V. VÝROBNÍ ODVĚTVÍ SPOLEČENSTVÍ

(29) Pokud jde o výrobní odvětví Společenství, zacházení s dovozem z Maďarska jedním z výrobců ze Společenství včetně otázky pravidel o nepreferenčním původu bylo několikrát předmětem námitek několika vývozců a jednoho dovozce, aniž by však jejich nároky v tomto ohledu byly řádně doloženy.

Jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu, Komise připouští skutečnost, že většina výrobků, o které se jedná, je jasně maďarského původu; tak je tomu například v případě, kdy všechny součásti pocházejí z Maďarska a/nebo značná část zpracování rovněž probíhá tamtéž. Následkem toho se tyto výrobky vylučují z výroby Společenství a následně nehrají žádnou roli v definici výrobního odvětví Společenství. Tržby těchto výrobků (které jsou de facto vyrobeny v Maďarsku) skutečně nebyly vzaty v úvahu mezi tržbami výrobního odvětví Společenství při odhadování újmy, kterou toto výrobní odvětví utrpělo.

Naproti tomu, výrobky, které byly pouze smontovány v Maďarsku z rakouských součástí, byly považovány za část výroby Společenství, protože procesy montáže, kterými výrobky prošly v Maďarsku, nepropůjčují konečným výrobkům maďarský původ. Toto určení bylo založeno na příslušných pravidlech nepreferenčního původu, protože obvykle se orgány Společenství v zásadě řídí při vyvozování závěrů v antidumpingovém šetření těmito pravidly. Použití pravidel preferenčního původu stanovených v článku 1 protokolu 4 ke Smlouvě o přidružení mezi EU a Maďarskem by v souvislosti antidumpingového opatření nebyla ani vhodná ani oprávněná.

(30) Následně se potvrzuje závěr nařízení o prozatímním clu, že dva výrobci ze Společenství, kteří si stěžovali, představují výrobní odvětví Společenství v souladu s čl. 4 odst. 1 základního antidumpingového nařízení.

VI. ÚJMA

A. Předběžná poznámka

(31) Pokud se týká metody použité pro stanovení újmy uvedené ve 46. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu, je třeba připomenout, že Komise analyzovala údaje, které se vztahují k období od r. 1992 do září 1995, a geografický rámec šetření obsáhl Společenství v tomto období ve složení, v jakém bylo na počátku šetření, tj. zahrnujícím patnáct členských států.

(32) Několik vývozců opakovalo námitku, kterou se Komise již zabývala ve 46. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu, a to, že pro účely stanovení újmy mohou být údaje, které se vztahují k rakouskému výrobnímu odvětví, vzaty v úvahu jen v tom rozsahu, pokud se týkají období po 1. lednu 1995, kdy se Rakousko stalo členem Evropské unie. Jeden z vývozců namítal, že kombinace ustanovení čl. 3 odst. 4 a čl. 4 Smlouvy o provádění článku VI GATT 1994 by z definice domácího výrobního odvětví vyloučila třetí země, a několik vývozců namítalo, že ani článek VI GATT 1994, ani Dohoda o Evropském hospodářském prostoru neospravedlňují rozhodnutí Komise stanovit újmu zčásti založenou na údajích týkajících se Rakouska, které by se vztahovaly k období mezi lednem 1992 a prosincem 1994.

Pokud jde o tuto námitku, je třeba poznamenat, že Smlouva o provádění článku VI GATT 1994 vyžaduje, aby jakékoli zavedení opatření na určitém území bylo založeno na formálním šetření o účincích údajného dumpingu na takovém území. Proto prováděné šetření v tomto případě zahrnovalo všech patnáct členských států. To bylo umožněno zejména vzhledem k integraci trhu, který byl předmětem analýzy před rozšířením Společenství.

Potvrzuje se tedy, že rakouský výrobce byl správně posuzován jako součást výrobního odvětví Společenství (jak bylo definováno v souladu s čl. 4 odst. 1 základního antidumpingového nařízení) a jako oprávněný podávat stížnosti. Z tohoto důvodu se potvrzuje, že pro odhad utrpěné újmy je třeba stanovit trendy výrobního odvětví Společenství, jak se definovaly v době zahájení tohoto opatření, na několik let dopředu.

B. Spotřeba ve Společenství

(33) Na základě odhadů roční spotřeby pořadačů na jednoho obyvatele jeden z vývozců namítal, že spotřeba MKP na trhu Společenství je 400 milionů jednotek a nikoli 283 milionů jednotek, jak je uvedeno v nařízení o prozatímním clu.

Je třeba připomenout, že Komise založila své prozatímní závěry na informacích, které obdržela od vývozců a výrobců Společenství. Díky vysoké úrovni spolupráce byly v tomto případě analyzovány údaje pro všechny velké společnosti přítomné na trhu a žádná strana nebyla schopna informovat o výrobci/dovozci, který by byl v období šetření přehlédnut a jehož tržby by mohly vysvětlit rozdíly mezi odhadem Komise a údajně odlišnou velikostí trhu. Proto se údaje obdržené od společností v tomto případě považují za přesnější základ pro výpočet spotřeby ve Společenství než pouhý odhad založený na poměru spotřeby na hlavu. Proto se závěry uvedené ve 47. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu potvrzují.

C. Faktory a zřetele, které se vztahují k dumpingovému dovozu

(34) Jeden vývozce poznamenal, že by měl být brán v úvahu rozdíl kvality, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání mezi vývozními tržbami obdobného výrobku ve Společenství a tržbami uskutečněnými výrobním odvětvím Společenství. Vývozce tvrdil, že vyrábí MKP s užší základnou, které jsou údajně o 12 až 17,5 % levnější než mechanismy se širší základnou prodávané stranami, které podaly stížnosti. Dotyčný vývozce navrhoval, aby se toto vzalo v úvahu formou opravných položek při výpočtu stupně cenového podtržení.

Po přezkoumání tvrzení tohoto vývozce Komise ověřila, že byly porovnávány pouze modely s obdobnou šířkou (s tolerancí 1 mm), a zjistila, že v žádném z případů nemohly být konstatovány žádné opakující se cenové rozdíly mezi mechanismy s rozdílnými šířemi. Z těchto důvodů se závěry uvedené v bodech 52 až 54 odůvodnění a metody popsané v 84. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu potvrzují.

D. Situace výrobního odvětví Společenství

(35) Jeden z vývozců vznesl námitku, že negativní trendy výrobního odvětví Společenství v oblasti výroby, tržeb a zaměstnanosti jsou způsobeny progresivním přesunem jednoho původně britského výrobce na Dálný východ.

Je třeba si povšimnout, že dotyčný výrobce ukončil své výrobní aktivity ve Společenství v roce 1991, nebyl zahrnut do definice výrobního odvětví Společenství pro účely tohoto opatření a ukazatele újmy stanovené v tomto případě nejsou založeny na jeho údajích. Následně byla tato připomínka zamítnuta.

(36) Další dodatečné opodstatněné připomínky nebyly ve vztahu k závěrům, uváděným v bodech 55 až 62 odůvodnění nařízení o prozatímním clu předloženy.

E. Závěr o újmě

(37) Vzhledem k předchozímu a vzhledem k neexistenci dalších připomínek se potvrzuje, že výrobní odvětví Společenství utrpělo materiální újmu ve smyslu článku 3 základního antidumpingového nařízení.

VII. PŘÍČINNÁ SOUVISLOST

(38) Jeden z vývozců namítal, že újmy utrpěné výrobním odvětvím Společenství byly způsobeny restrukturalizací, kterou prošlo.

Jak bylo vyloženo v nařízení o prozatímním clu a zejména pak v 61. a 65. bodě odůvodnění, aktuální situace spíše ukazuje, že výrobnímu odvětví Společenství bylo zabráněno, aby měl užitek ze své restrukturalizace, jelikož postaven před dumpingový dovoz nemohl ani dosáhnout pozitivních finančních výsledků ani získat stabilitu podílu na trhu. Předpokládá se tedy, že utrpěná újma nebyla způsobena restrukturalizací výrobního odvětví Společenství, a tato námitka byla tedy z tohoto důvodu zamítnuta.

(39) Stejný vývozce znovu předložil svou námitku, že újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství, byla způsobena částečným přesunem provozů jednoho z výrobců Společenství do Maďarska.

Protože žádný nový důkaz, který by opodstatňoval toto tvrzení, nebyl předložen, závěry, které byly uvedeny v 71. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu se potvrzují.

(40) Tvrzení, že utrpěná újma je výsledkem bývalých antikonkurenčních praktik, které byly uplatňovány před nařízením o prozatímním clu, bylo znovu mnoha stranami zdůrazněno.

Strany, které předkládaly taková tvrzení, neposkytly v tomto ohledu žádný důkaz a mělo by být připomenuto, že u žádného úřadu pro hospodářskou soutěž ve Společenství nebyla podána žádná stížnost. Z tohoto důvodu nemůže být takové tvrzení bráno v úvahu.

(41) Z toho plyne, že jelikož se nevyskytly žádné nové námitky v souvislosti se závěry 67. až 74. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu, tyto závěry se potvrzují.

VIII. ZÁJMY SPOLEČENSTVÍ

A. Obecné

(42) Je třeba připomenout na základě 75. a následujících bodů odůvodnění nařízení o prozatímním clu, že bylo provedeno ohodnocení různých zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Společenství a uživatelů a že Komise prozatímně učinila závěr, že neexistují závažné důvody, proč b neměla být přijata opatření proti dovozu, o který se jedná. Následně se přikročilo k dalšímu zkoumání otázek, které se považují za podstatné pro analýzu otázky zájmů Společenství.

B. Vliv na uživatele

1. Úvod

(43) Několik zúčastněných stran vzneslo opět své námitky, předložené již v 77. až 80. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu, že antidumpingová opatření by ovlivnila situaci výrobců pořadačů v ES.

2. Získávání informací

(44) Závěry uvedené níže se zakládají na připomínkách od řady zúčastněných uživatelů, celkem 27 společností, kde kvantitativní údaje existují nebo jsou smysluplné u devíti z nich, které představovaly 17 % z roční zřejmé spotřeby Společenství MKP. Spolehlivost těchto údajů byla ověřena, kde to bylo možné, návštěvami společností.

3. Průmyslový dopad na odvětví průmyslu dalšího zpracování

(45) Při stanovení rozsahu odvětví průmyslu dalšího zpracování, které by bylo ovlivněno opatřeními ohledně MKP, by měly být vyloučeny ty společnosti, které se zabývají jinými kancelářskými potřebami, než jsou pořadače. Na základě roční výroby pořadačů a poměrů produktivity uváděných v připomínkách se předpokládá, že zaměstnanost ve výrobním odvětví Společenství, který vyrábí pořadače, dosahuje asi 6000 zaměstnanců.

(46) Pokud jde o strukturu výrobního odvětví, který vyrábí pořadače, byly určeny dvě kategorie výrobků, a to výrobky standardní a výrobky na zakázku. Na základě úrovně produktivity pro tyto dvě kategorie a podílů příslušných uživatelů na trhu se předpokládá, že obchod s pořadači na zakázku představuje asi jednu třetinu objemu výroby pořadačů ve Společenství a 50 % jejího celkového obratu.

(47) Některé strany namítaly, že antidumpingová opatření ohledně MKP vyloučí dovážené MKP z trhu Společenství, aby se tak zdroj nabídky snížil na dva výrobce ze Společenství. Dále byla vznesena námitka, že díky značné velikosti jednoho ze dvou výrobců ze Společenství se může nabídkový trh stát v blízké budoucnosti monopolem. Je však třeba poznamenat, že rozdíl ve velikosti obou výrobců ze Společenství není takový, aby vedl k pravděpodobnému zmizení jednoho z nich. Navíc nebyl předložen žádný důkaz k první části této námitky. Závěry 78. bodu odůvodnění nařízení o prozatímním clu se proto potvrzují.

4. Přímý finanční dopad na hlavní odvětví průmyslu

(48) Za prvé bylo uvedeno tvrzení, že pro určité druhy pořadačů tvoří MKP až 30 % výrobních nákladů na pořadač.

V této otázce bylo stanoveno, že mechanismus je hlavním komponentem finálního výrobku a že počet kroužků a velikost mají významný vliv na část, kterou mechanismus představuje v položce nákladů na pořadač. S takovou různorodostí se pokládá za možné založit smysluplnou analýzu vlivu MKP na náklady ne na jednom konkrétním modelu pořadače, ale měla by být provedena celkově pro každou společnost a vzít v úvahu aktuální zastoupení různých výrobků v jejích tržbách.

Proto bylo zváženo, že celkové náklady na dodávky MKP pro danou společnost by měly být zkoumány z pohledu celkové hodnoty jejího prodeje pořadačů. Takto byl pak stanoven vážený průměrný poměr 10,8 % (poměr nákladů), který byl dostatečně homogenní pro všechny zkoumané společnosti. Ačkoli existují rozdíly mezi společnostmi, které se věnují výrobě standardních pořadačů ve srovnání s těmi, které se věnují zakázkové výrobě, žádná ze společností nevykazovala v průměru poměr vyšší než 13 %.

(49) Pokud se týká možného cenového dopadu MKP na standardně vyrobený výrobek, jeden příspěvek doručený po konečném vyhlášení zmiňuje poměr nákladů 14,4 %. Ten je údajně odvozen od skutečnosti, že cena pořadače vyrobeného na zakázku je dvakrát vyšší oproti ceně standardního pořadače a poměr nákladů pro ně tedy musí být o polovinu nižší než u standardních pořadačů.

Tento přístup zcela přehlíží skutečnost, že tyto dvě kategorie pořadačů nejsou nutně vyráběny se stejnými mechanismy. Vlastní typy mechanismů v malých sériích jsou drahé a používají se v na zakázku vyráběných pořadačích. To znamená, že podmínky nákladového poměru jsou různé a že ačkoli je poměr nákladů pro standardně vyrobené pořadače vyšší než pro na zakázku vyráběné pořadače, není dvakrát tak vysoký. Jak je vysvětleno ve 48. bodě odůvodnění výše, nelze najít vyšší poměr nákladů než je 13 %. A navíc některé společnosti se věnují výlučně standardním výrobkům.

(50) Za druhé, zčásti na základě výše uvedeného tvrzení o poměru ceny bylo zmíněno, že zavedení antidumpingových opatření by mělo vážný negativní dopad na finální situaci výrobců pořadačů.

Tato tvrzení, která se týkala předpověditelných dopadů opatření, byla podrobně přezkoumána. Pokud jde o prodejní ceny MKP, je pravděpodobné, že výrobní odvětví Společenství s 35 % podílu na trhu by nebylo schopno zvýšit své ceny nad určitou omezenou úroveň (kterou lze odhadnout jako menší než 10 %) aniž by bylo riziko zesílení současného klesajícího trendu podílu na trhu. Navíc dovoz ze zemí, na které se nevztahuje toto opatření, představuje 9 % trhu s MKP a očekává se, že tito výrobci nebudou ochotní nebo schopní kontrolovat nárůst cen. Pokud jde o dovoz z Malajsie, je třeba připomenout, že úroveň odstranění újmy předpokládaná pro tuto zemi je výrazně nižší než pro Čínskou lidovou republiku. Podíl mechanismů čínského původu na trhu je 45 % a bylo stanoveno, že i kdyby tyto mechanismy měly zaznamenat 20 % cenový nárůst na úrovni dalšího prodeje a mechanismy z jiných zemí než je Čínská lidová republika pak zvýšení předpokládaná v tomto odstavci, průměrný cenový nárůst na trhu celkově by představoval 12 %.

Následně s ohledem na poměr průměrných nákladů stanovený ve 48. bodě odůvodnění, se odhaduje, že celkový dopad na obrat, jaký by pravděpodobně zaznamenala průmyslová výroba pořadačů následkem zavedení opatření by byl 12 % z 10,8 %, tj. 1,3 %. I v nepravděpodobném případě, kdy by se nejvyšší navržené antidumpingové clo plně odrazilo na cenách dalšího prodeje MKP, tj. 39,4 % na nákladech, pojištění a dopravě nebo 29,9 % na úrovni dalšího prodeje MKP, neměl by dopad na prodejní ceny výrobců pořadačů být vyšší než 3,2 %.

(51) Byla také předložena námitka, že zvýšené náklady na pořadače se nemohou odrážet na nárůstech cen finálního výrobku z toho důvodu, že nabídka pořadačů převyšuje poptávku na trhu z důvodů změn v distribuci pořadačů a ze strachu ze snížení poptávky.

Vzhledem ke skutečnosti, že průměrný nárůst ceny pořadačů, který by nastal na úrovni maloobchodu nebo na úrovni zákazníků-společností, by byl menší než 1 % (viz 50. bod odůvodnění, kde je nárůst ceny pořadačů na výstupu z továrny odhadován na 1,3 %) se předpokládá, že by nemělo dojít k výraznému snížení poptávky a že eventuální dopad na situaci spotřebitelů pořadačů bude minimální. Navíc je třeba poznamenat, že jak se zdá, neexistují výrobky, které by konkurovaly pořadačům natolik, aby je mohly při sebemenší změně ceny nahradit. Některé společnosti z odvětví pořadačů dokonce potvrdily, že žádné změny ve struktuře spotřeby se v nejbližších pěti až deseti letech nepředpokládají.

Proto se vyvozuje závěr, že ani relativně silná konkurence mezi výrobci pořadačů ani výrobky, které by nahradily pořadače, by v ES neměly zabránit výrobcům pořadačů zvýšit jejich ceny v závislosti na nákladech, zejména při zvážení skutečnosti, že jde o omezené zvýšení, které je nutné, aby se odrazil dopad antidumpingového cla v navržené výši.

5. Konkurence ze třetích zemí

(52) Několik zúčastněných stran znovu vzneslo námitky zmíněné v 79. bodě odůvodnění nařízení o prozatímním clu, že antidumpingová opatření by poznamenala konkurenceschopnost výrobců pořadačů v ES oproti jejich konkurentům ve třetích zemích. Tito vývozci by mohli využívat nižší ceny mechanismů a globální politiky dodávek určitých velkých distributorů standardních pořadačů, jejichž vliv na trh vzrůstá. Bylo zmíněno, že by to mohlo vyústit v situaci, která by pro průmysl dalšího zpracování ve Společenství znamenala ztrátu trhu, a pak by pro něj bylo lákavým řešením relokovat výrobu do sousedních zemí. Pro odpověď na tuto poznámku by se mělo připomenout, že trh s pořadači je možno rozdělit na dvě části, tedy na pořadače na zakázku a na standardní pořadače.

a) Výrobky na zakázku

(53) Je třeba opět zdůraznit, že pro tu část trhu, které se účastní pouze společnosti, je zásadní, aby výrobci měli blízko ke klientům a byli pružní ve výrobě, aby mohli uspokojit požadovanou poptávku a služby. Navíc může být pro tento typ výrobku dopad MKP na konečnou cenu nižší než vypočtený průměr určený ve 48. bodě odůvodnění. Proto je třeba zdůraznit, že otázka konkurenceschopnosti pro tuto část trhu je zejména podstatné s ohledem na existenci dovážených standardních výrobků pro další přizpůsobení zákazníkovi. V této souvislosti existuje dovoz konečných prezentačních výrobků z polypropylenu z Dálného východu včetně nejmenších modelů pořadačů. Pokud jde o možnost nahrazení mezi těmito výrobky a pořadači na zakázku, je však třeba zdůraznit, že pořadač na zakázku není pouze standardní pořadač s vytištěným logem. Pořadače na zakázku se skutečně vyrábějí z řady různých surovin a odlišnými technikami montáže užitými s cílem vyrobit malé množství zcela vlastního výrobku. Pro účely styku se zákazníky by posun od takového na zakázku vyrobeného výrobku ke standardnímu pořadači s pouhým připojením loga vyžadoval tak značný cenový rozdíl, že není pravděpodobné, že by takový vývoj mohl být způsoben účinky antidumpingového opatření.

b) Standardní výrobek

(54) Pokud jde o výrobce standardních pořadačů ve Společenství, bylo zmíněno, že jejich trh je pod vlivem distribuce pořadačů. Tuto distribuci stále více poznamenávají velké řetězce supermarketů, jejichž politika dodávek spočívá ve využívání světové nejnižší kupní ceny srovnatelných výrobků, přičemž je tato politika omezena pouze náklady na dopravu. K této otázce bylo zjištěno, že náklady na silniční dopravu na běžnou vzdálenost uvnitř jednoho členského státu nebo mezi sousedícím třetím státem a Společenstvím by nebyly nižší než 5 % hodnoty výrobku. Při větší vzdálenosti, tj. mezi třetími státy a Společenstvím pokud je třeba použít námořní dopravy, mohou náklady na dopravu dosáhnout 10 % hodnoty výrobku.

(55) S ohledem na maximální poměr nákladů zmíněný ve 49. bodě odůvodnění se předpokládá, že dopad na odvětví výroby standardních pořadačů by se omezil na 13 % (maximální poměr nákladů pro standard) krát 12 % (průměrný nárůst ceny), což se rovná 1,6 %.

Na tomto základě může analýza určit rozdíly mezi konkurenty z Norska, ze zemí střední a východní Evropy a ze zemí Dálného východu.

b.1) Konkurence z Norska

(56) Již bylo uvedeno, že dovoz představuje v současnosti největší hrozbu pro průmyslovou výrobu pořadačů ve Společenství, protože dovoz z této země již dosáhl významné úrovně a stále narůstá.

Nebyla předložena žádná stížnost ani důkaz o nekalých obchodních praktikách a dalo by se rozumně předpokládat, že průmyslová výroba pořadačů ve Společenství má stejné nebo obdobné náklady na výstupu výrobku z továrny, jako jsou náklady norské konkurence. Komise předpokládá, že nárůst nákladů, kterým mohou projít výrobci pořadačů ve Společenství, jim stále umožní zůstat konkurenceschopnými, protože náklady na dopravu pro prodej v ES vynaložené norskými konkurenty by v tomto případě byly nejméně třikrát vyšší (5 %) než tento předpokládaný nárůst nákladů (1,6 %).

b.2) Konkurence ze zemí střední a východní Evropy

(57) Bylo uvedeno, že země střední a východní Evropy jsou ve stavu vybudovat průmyslovou výrobu pořadačů, která by byla schopna konkurovat na trhu Společenství.

V tomto ohledu je třeba uvést, že až do nynějška zůstalo výrobní odvětví výroby pořadačů v těchto zemích jen málo rozvinuté a dovozní statistiky pro kancelářské potřeby vykazují nízká čísla dovozu. Nicméně nelze popřít růst tohoto výrobního odvětví ani jeho výhody, pokud jde o náklady na pracovní síly. Snížení výrobních nákladů, kterého je možno dosáhnout v těchto zemích ve srovnání se Společenstvím převažuje nutné náklady na dopravu na trh Společenství.

Je však třeba předpokládat, že vytvoření průmyslové výroby pořadačů v sousedních zemích by bylo výsledkem převedení výrobních operací z ES. Ačkoli byly již zmíněny obchodní záměry na přesun výroby do těchto zemí, části, které měla Komise k dispozici, sestávaly pouze ze srovnání nynějších nákladů na pracovní sílu a nákladů na dopravu. Na tomto základě ještě před zavedením antidumpingových opatření na MKP by tato srovnání hovořila pro okamžitý návrat výroby pořadačů. Takto se ukazuje, že firma, která se rozhoduje o přesunu výroby, zvažuje také další důležité faktory. V této souvislosti je třeba brát v úvahu náklady na přesun výrobních kapacit samotných a zejména pak nejistotu spojenou s rychle se rozvíjejícími zeměmi.

Předpokládá se, že u rozhodnutí přesunout výrobu do zemí střední a východní Evropy by možný dopad zvýšení cen MKP vzhledem k tomu, že by bylo limitováno na 1,6 % v průměru, hrál jen nepatrnou nebo žádnou roli. Následně nebyl předložen žádný závažný důkaz, který by ukazoval na to, že by zavedení cla na MKP vedlo k přesunu výroby pořadačů do zemí střední a východní Evropy a k významnému nárůstu dovozu pocházejícího z těchto zemí.

b.3) Konkurence z Dálného východu

(58) Jeden z vývozců předložil informaci, podle které mohou být hotové pořadače z Dálného východu dováženy s cenou nižší než jsou jejich náklady na výrobu ve Společenství.

Dovozní statistiky Eurostat ukazují, že dovoz plastových kancelářských potřeb s původem v těchto zemích je relativně nízký a stabilní. Podle toho také téměř všichni výrobci pořadačů ve Společenství, tj. malé společnosti stejně jako velké snižují konkurenční dopad takového dovozu.

Proto se považuje za nepravděpodobné, že by se situace mezi výrobci pořadačů z Dálného východu a z ES, pokud jde o konkurenceschopnost, změnila zavedením opatření ohledně dovozu pořadačů do Společenství.

c) Závěr o konkurenci ze třetích zemí

(59) Závěrem nebylo možno konstatovat, že by zavedení antidumpingových opatření na pořadače mělo významný vliv na konkurenceschopnost výrobců pořadačů z ES ve vztahu k výrobcům pořadačů mimo Společenství. Tento závěr se týká jak standardních tak zakázkových pořadačů.

C. Dopad na výrobní odvětví Společenství

(60) Pokud jde o následky neexistence antidumpingových opatření pro výrobní odvětví Společenství, bylo konstatováno v prozatímním stadiu (76. bod odůvodnění nařízení o prozatímním clu), že by docházelo k dalšímu zhoršování finanční situace výrobního odvětví Společenství. Od roku 1992 se opakující ztráty by pokračovaly přes dalekosáhlou restrukturalizaci, která již byla provedena.

Je třeba dodat, že hluboce pokleslý stav čistých aktiv a výše krátkodobého dluhu by se staly neudržitelnými. Z obchodního pohledu by ani redukce škály výrobků nabízených výrobním odvětvím Společenství jako reakce na snížení cen nemohla být řešením. Pokud by výrobce ze Společenství lákalo tak učinit, ztratili by jednu ze svých výhod oproti konkurenci a z důvodu roztroušenosti své průmyslové klientely by nebyli schopni dosáhnout vysokých objemů výroby a prodeje nutných pro tento typ výrobního odvětví. Z průmyslového hlediska byly investice do automatizace zároveň důležité i úspěšné a jejich výsledkem je vysoce konkurenceschopná průmyslová výroba na světové úrovni. Při současné situaci automatizace a integrace, kdy každá společnost disponuje některými unikátními zařízeními, jako jsou zařízení na zpracování kovů, by bylo nemožné opustit některé výrobní linky, aniž by se zhoršila situace ostatních.

Z těchto důvodů a jako následek nerovné soutěže ze strany dumpingového dovozu by výroba ve Společenství během krátké doby ztratila životaschopnost a zcela by zmizela.

D. Závěr

(61) Z předchozího vyplývá, že se potvrzují závěry Komise z nařízení o prozatímním clu o zájmech Společenství. Z přezkoumání širokého spektra hledisek a různých zájmů skutečně nevyplynuly žádné závažné důvody, které by vedly k závěru, že přijetí konečných opatření by nebylo v zájmu Společenství, a to v souladu s článkem 21 základního antidumpingového nařízení.

IX. ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

A. Obecně

(62) Je třeba připomenout, že podrobné výpočty použité pro stanovení úrovně odstranění újmy v prozatímním stadiu byly založeny na úrovni ceny podle kategorie modelů se stejnou specifickou charakteristikou (založeno na relativních průměrných nákladech na výrobu včetně zisku) pro modely vyráběné ve Společenství, které se nejlépe prodávají (60 % na objemu). Tato úroveň pak byla porovnána s cenou maloobchodní dovážených výrobků nebo v případě, že to bylo vhodné, s dovozní cenou zboží s náklady, pojištěním a dopravou přizpůsobenou úrovni dodání klientovi pro každou odpovídající kategorii. Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, byly porovnávány pouze kategorie se stejnými základními charakteristikami a pro všechny stejné kategorie se uvažovalo, že clo by mělo pokrýt rozdíl mezi vypočtenou úrovní ceny, která nepůsobí újmu, a skutečnou prodejní cenou do Společenství dovážených výrobků. Takto stanovené zvýšení ceny na kategorii pak bylo vyjádřeno jako procentuální část ceny dováženého zboží před přechodem hranic Společenství pro každou kategorii. Tak byla stanovena jedna úroveň odstranění újmy pro každou zemi, které se týká opatření, výpočtem váženého průměru úrovně odstranění újmy na kategorii.

(63) K této otázce jeden z dovozců namítal, že užitím metody založené na průměru pro porovnání mezi dumpingovým rozpětím a úrovní odstranění újmy, Komise nemohla přezkoumat různé situace převažující v různých částech trhu. Požadoval, aby Komise porovnala pro každou část trhu (např. mechanismy o dvou kroužcích) stanovenou úroveň odstranění újmy s dumpingovým rozpětím a ponechala pouze nejnižší rozpětí na část pro výpočet konečného průměru jediného cla pro všechny části.

K tomu je třeba poznamenat, že metoda výpočtu použitá v tomto případě odpovídá požadavkům čl. 9 odst. 4 základního antidumpingového nařízení a předchozí praxi výpočtů cla nižšího než je dumpingové rozpětí v případech, kdy je takové clo dostačující pro odstranění újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Společenství. K tomuto přístupu opravňuje skutečnost, že současné antidumpingové šetření zahrnuje prodej jednoho obdobného výrobku, u kterého byly konstatovány různé kategorie a modely, které si navzájem konkurují.

(64) Za těchto podmínek se potvrzuje metoda úrovně odstranění újmy, jak je uvedena v bodech 82 až 84 odůvodnění prozatímního antidumpingového nařízení.

B. Výše a forma cla

(65) Na základě výše uvedených závěrů o dumpingu, újmách, příčinné souvislosti a zájmech Společenství byla přezkoumána možná forma a výše antidumpingových opatření, aby byly odstraněny účinky deformace obchodní výměny způsobené škodícím dumpingem a opět nastoleny spravedlivé podmínky na trhu s MKP ve Společenství.

(66) Protože úroveň cen, na které by byly újmu působící účinky dovozu odstraněny, byla nižší než dumpingové rozpětí obou dotyčných vyvážejících zemí, byla úroveň odstranění újmy použita pro stanovení úrovně opatření.

(67) Ukázalo se, že udělení vlastního statutu společnosti WWS ovlivňuje prozatímní závěry. Byla užita výše popsaná metoda pro určení vlastní úrovně odstranění újmy pro tuto společnost, tato úroveň byla stanovena na 32,5 %.

(68) Snížená úroveň odstranění újmy pro WWS přinesla zvýšení úrovně odstranění újmy pro všechny další vývozce z Čínské lidové republiky z 35,4 % na 39,4 %.

(69) Na tomto základě budou uložena následující konečná antidumpingová cla ve formě cla ad valorem:

Výše cla

– | Malajsie: | 10,5 % |

– | Čínská lidová republika: | |

| – | WWS: | 32,5 % |

| – | reziduální clo pro všechny ostatní společnosti: | 39,4 %. |

C. Forma cla pro mechanismy o 17 a 23 kroužcích

(70) Bylo však konstatováno, že zavedení hodnotového cla na mechanismy o 17 a 23 kroužcích ve stejné výši jako je clo použité na další mechanismy není vhodné vzhledem k rozdílu v ceně mezi těmito dvěma kategoriemi.

V této souvislosti se poznamenává, že dovozní ceny mechanismů o 17 a 23 kroužcích jsou podstatně vyšší než průměrná dovozní cena pro všechny mechanismy. Za těchto okolností, při zvážení výlučnosti některých možností použití těchto mechanismů a snadnosti, s jakou lze tyto výrobky identifikovat, se pokládá za vhodné, že při výpočtu úrovně odstranění újmy by měla být věnována řádná pozornost značně vysoké ceně mechanismů o 17 a 23 kroužcích a intenzitě konkurence mezi některými částmi trhu zajištěním, aby nepodléhala vlivům nepřiměřených rozporů v ceně. Toho by mohlo být dosaženo tak, že mechanismy o 17 a 23 kroužcích budou dováženy nad určitou adekvátní cenovou úrovní jako jiné mechanismy, aby byla odstraněna újma způsobená dumpingovým dovozem. Za těchto okolností se považuje za vhodné stanovit opatření v jiné formě než je clo podle hodnoty. Na základě cenového srovnání, které bylo provedeno (viz 62. bod odůvodnění), se předpokládá, že by výše uvedené požadavky byly splněny, kdyby bylo zajištěno, že dovozní cena zahrnující náklady na zboží, pojištění a dopravu pro mechanismy o 17 a 23 kroužcích bude zvýšena minimálně na 325 ECU na 1000 kusů.

X. ZÁVAZEK

(71) V souladu s čl. 8 odst. 2 základního antidumpingového nařízení se lhůta pro připomínky po konečném vyhlášení vztahovala také na nabídky závazků. Čínský vývozce, kterému byl udělen vlastní statut, zaslal krátce po tomto termínu dopis, ve kterém vyjádřil svou ochotu nabídnout závazek.

K této otázce se předpokládá, že vzhledem k vysokému počtu typů mechanismů vyvážených touto společností, by v tomto případě bylo prakticky nemožné závazek stanovit a sledovat. Žádná formální nabídka závazku ze strany vývozce nakonec nebyla doručena.

XI. VÝBĚR PROZATÍMNÍHO CLA

(72) Vzhledem k rozsahu dumpingového rozpětí stanoveného pro vývozní výrobce a vyvážející země a s ohledem na závažnost újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství se považuje za nutné, aby byly částky zajištěné formou prozatímního antidumpingového cla z transakcí zahrnující dotyčný výrobek s konenčou platností vybrány ve výši konečného cla.

(73) Pokud jde o WWS, inkaso výběr antidumpingového cla by měl být omezen na výši uloženého konečného cla, tj. 32,5 %.

(74) Kde je možné prokázat ke spokojenosti celních úřadů, že byly záruky složeny ve vztahu k mechanismům o 17 a 23 kroužcích, měl by být výběr zajištěných částek omezen na uložené konečné clo pro tento typ mechanismů, pokud je nižší než zajištěná částka,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1. Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu některých mechanismů kroužkových pořadačů, které spadají pod kód KN ex83051000 a pocházejí z Malajsie a Čínské lidové republiky.

Pro účely tohoto nařízení sestávají mechanizmy kroužkových pořadačů ze dvou obdélníkových ocelových destiček nebo drátů s nejméně čtyřmi na nich připevněnými polokroužky z ocelového drátu, které drží pohromadě ocelová krytka. Mohou se otevírat buď roztažením polokroužků nebo malým rozvíracím ocelovým mechanizmem připevněným na mechanizmu kroužkového pořadače.

2. Sazba konečného antidumpingového cla, která se vztahuje na čistou cenu franko hranice Společenství před proclením, je tato:

a) pro mechanismy o 17 a 23 kroužcích (kód TARIC 8305100020) pocházející z Čínské lidové republiky a Malajsie se výše cla rovná rozdílu mezi minimální dovozní cenou 325 ECU za 1000 kusů a čistou cenu franko hranice Společenství před proclením;

b) pro jiné mechanismy než jsou mechanismy o 17 a 23 kroužcích (kód TARIC: 8305100010)

| Výše cla | Doplňkový kód TARIC |

Malajsie | 10,5 % | – |

Čínská lidová republika: | | |

– WWS | 32,5 % | 8934 |

– všechny ostatní společnosti | 39,4 % | 8900 |

3. Pokud není uvedeno jinak, použijí se platná ustanovení týkající se cel.

Článek 2

1. Částky zajištěné pomocí prozatímního antidumpingového cla uloženého podle nařízení (ES) č. 1456/96 se s konečnou platností vyberou takto:

a) u zajištěných částek, u kterých je možné ke spokojenosti celních orgánů určit, že záruky byly složeny ve vztahu k dovozu mechanismů o 17 a 23 kroužcích, se vybíraná částka ze záruky rovná nejvýše částce vypočtené podle čl. 1 odst. 2 písmeno a), pokud je nižší než zajištěná částka. Pokud není možné určit, že záruky byly složeny ve vztahu k mechanismům o 17 a 23 kroužcích, použije se písmeno b);

b) u částek zajištěných ve vztahu k jiným mechanismům, než mechanismům o o 17 a 23 kroužcích, se výběr provede ve výši konečně uloženého cla, pokud je nižší než zajištěná částka nebo se jí rovná. V ostatních případech se zajištěná částka vybere v plné výši.

2. Zajištěné částky, které převyšují konečnou sazbu antidumpingového cla, se uvolňují.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. ledna 1997.

Za Radu

předseda

H. Van Mierlo

[1] Úř. věst. L 56, 6.3.1996, s. 1.

[2] Úř. věst. L 187, 26.7.1996, s. 47.

--------------------------------------------------