97/11/ESSměrnice Rady 97/11/ES ze dne 3. března 1997, kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

Publikováno: Úř. věst. L 73, 14.3.1997, s. 5-15 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 3. března 1997 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 3. dubna 1997 Nabývá účinnosti: 3. dubna 1997
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2011/92/EU Pozbývá platnosti: 17. února 2012

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady 97/11/ES

ze dne 3. března 1997,

kterou se mění směrnice 85/337/EHS o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 130s odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 189c Smlouvy [4],

(1) vzhledem k tomu, že směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí [5] je zaměřena na poskytování důležitých informací příslušným orgánům, které jim umožní přijímat rozhodnutí o vybraných záměrech se znalostí možných významných vlivů daného záměru na životní prostředí; že posuzování je základním nástrojem politiky v oblasti životního prostředí, která je vymezena v článku 130r Smlouvy, a pátého programu Společenství o politice a akci pro životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj;

(2) vzhledem k tomu, že podle čl. 130r odst. 2 Smlouvy je politika Společenství v oblasti životního prostředí založena na zásadách předběžné opatrnosti a preventivní akce a na zásadách, že škody na životním prostředí mají být přednostně napravovány přímo u zdroje a že za vzniklé škody by měl platit znečišťovatel;

(3) vzhledem k tomu, že hlavní zásady posuzování vlivů na životní prostředí by měly být harmonizovány a že členské státy mohou stanovit přísnější pravidla ochrany životního prostředí;

(4) vzhledem k tomu, že zkušenosti získané při posuzování vlivů na životní prostředí uvedené ve zprávě o provádění směrnice 85/337/EHS přijaté Komisí dne 2. dubna 1993 ukazují, že je nezbytné zavést ustanovení, která objasní, doplní a zkvalitní pravidla posuzování, aby byla zajištěna soustavná harmonizace a účinnější provádění této směrnice;

(5) vzhledem k tomu, že záměry, pro které je vyžadováno posouzení, by měly podléhat žádosti o povolení; že posouzení by mělo být provedeno dříve, než je toto povolení vydáno;

(6) vzhledem k tomu, že je vhodné doplnit seznam záměrů, které mají významný vliv na životní prostředí a které proto musí zpravidla podléhat systematickému posouzení;

(7) vzhledem k tomu, že jiné druhy záměrů nemusí mít v každém případě významný vliv na životní prostředí; že tyto záměry by měly být posouzeny, pokud členské státy usoudí, že by mohly mít významný vliv na životní prostředí;

(8) vzhledem k tomu, že členské státy mohou stanovit prahové hodnoty nebo kritéria sloužící k určení, které z těchto záměrů musí podléhat posouzení s ohledem na význam jejich vlivů na životní prostředí; že by nemělo být požadováno, aby členské státy musely v každém jednotlivém případě přezkoumávat záměry, které nedosahují uvedených prahových hodnot nebo nesplňující uvedená kritéria;

(9) vzhledem k tomu, že při stanovování těchto prahových hodnot nebo kritérií nebo při přezkoumávání jednotlivých záměrů za účelem určení, které záměry by měly podléhat posouzení na základě významu jejich vlivů na životní prostředí, by členské státy měly přihlédnout k odpovídajícím kritériím výběru stanoveným v této směrnici; že v souladu se zásadou subsidiarity mohou členské státy nejlépe uplatňovat tato kritéria v jednotlivých případech;

(10) vzhledem k tomu, že kritéria vztahující se k lokalizaci záměru odkazující na zvlášť chráněné oblasti vyhlášené členskými státy v souladu se směrnicí Rady 79/409/EHS ze dne 2. května 1979 o ochraně volně žijících ptáků [6] a směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin [7] nezbytně neznamená, že záměry umístěné do těchto oblastí musí automaticky podléhat posouzení na základě této směrnice;

(11) vzhledem k tomu, že je vhodné zavést postup umožňující oznamovatelům získat od příslušných orgánů stanovisko o obsahu a rozsahu informací, které je třeba zpracovat a poskytnout pro posouzení; že členské státy mohou v rámci tohoto postupu vyžadovat, aby jim oznamovatel předložil mimo jiné alternativní řešení záměrů, pro něž zamýšlí podat žádost;

(12) vzhledem k tomu, že je žádoucí posílit ustanovení týkající se posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států za účelem přihlédnutí k rozvoji na mezinárodní úrovni;

(13) vzhledem k tomu, že dne 25. února 1991 podepsalo Společenství Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí překračujících hranice států,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 85/337/EHS se mění takto:

1. Ustanovení čl. 2 odst. 1 se nahrazuje tímto:

"1. Členské státy přijmou všechna opatření nezbytná k zajištění, aby před vydáním povolení podléhaly záměry, které mohou mít významný vliv na životní prostředí mimo jiné v důsledku své povahy, rozsahu nebo umístění, požadavku získat povolení a posouzení z hlediska jejich vlivů. Tyto záměry jsou vymezeny v článku 4."

2. V článku 2 se vkládá nový odstavec, který zní:

"2a. Členské státy mohou stanovit jednotné řízení pro splnění požadavků této směrnice a požadavků směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění [8]

3. Čl. 2 odst. 3 první pododstavec zní takto:

"3. Aniž je dotčen článek 7, mohou členské státy ve výjimečných případech vyjmout určitý záměr zcela nebo zčásti z ustanovení stanovených touto směrnicí."

4. V čl. 2 odst. 3 písm. c) anglického znění se výraz "where appropriate" nahrazuje výrazem "where applicable".

5. Článek 3 se nahrazuje tímto:

"Článek 3

Posuzování vlivů na životní prostředí vhodným způsobem určí, popíše a posoudí v každém jednotlivém případě a v souladu s články 4 až 11 přímé a nepřímé vlivy záměru na tyto faktory:

- člověka, faunu a flóru,

- půdu, vodu, ovzduší, podnebí a krajinu,

- hmotný majetek a kulturní dědictví,

- vzájemné působení mezi faktory uvedenými v první, druhé a třetí odrážce."

6. Článek 4 se nahrazuje tímto:

"Článek 4

1. S výhradou čl. 2 odst. 3 podléhají záměry uvedené v příloze I posouzení v souladu s články 5 až 10.

2. S výhradou čl. 2 odst. 3 určí členské státy pro záměry uvedené v příloze II na základě:

a) přezkoumání každého jednotlivého případu

nebo

b) prahových hodnot nebo kritérií stanovených členským státem,

zda záměry podléhají posouzení v souladu s články 5 až 10.

Členské státy se mohou rozhodnout používat oba postupy uvedené v písm. a) a b).

3. Při přezkoumávání každého jednotlivého případu nebo při stanovení kritérií nebo prahových hodnot podle odstavce 2 jsou brána v úvahu odpovídající kritéria výběru uvedená v příloze III.

4. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá příslušnými orgány podle odstavce 2 byla zpřístupněna veřejnosti."

7. Článek 5 se nahrazuje tímto:

"Článek 5

1. V případě záměrů, které podle článku 4 musí podléhat posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s články 5 až 10, přijmou členské státy nezbytná opatření k zajištění, aby oznamovatel poskytl ve vhodné formě informace upřesněné v příloze IV, pokud:

a) členské státy považují tyto informace za důležité v dané fázi povolovacího řízení a vzhledem ke zvláštním rysům konkrétního záměru nebo určitého druhu záměrů a složek životního prostředí, které by mohly být zasaženy;

b) členské státy považují za odůvodněné požadovat po oznamovateli, aby tyto informace shromáždil, mimo jiné s ohledem na současné poznatky a metody posuzování.

2. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby příslušný orgán vyjádřil své stanovisko k informacím, které mají být poskytnuty oznamovatelem v souladu s odstavcem 1, pokud o to oznamovatel požádá ještě před předložením žádosti o povolení. Příslušný orgán před vyjádřením svého stanoviska projedná záměr s oznamovatelem a orgány uvedenými v čl. 6 odst. 1. Skutečnost, že orgán vyjádřil stanovisko podle tohoto odstavce, mu nebrání, aby později vyžadoval od oznamovatele předložení dalších informací.

Členské státy mohou požadovat, aby příslušné orgány vyjádřily své stanovisko bez ohledu na to, zda to žádá oznamovatel.

3. Informace, které má oznamovatel poskytnout v souladu s odstavcem 1, musí zahrnovat alespoň:

- popis záměru obsahující informace o jeho umístění, povaze a rozsahu,

- popis zamýšlených opatření k vyloučení a omezení významných škodlivých vlivů a je-li to možné i k jejich nápravě,

- údaje nezbytné k určení a posouzení hlavních vlivů, které by záměr mohl mít na životní prostředí,

- nástin hlavních alternativních řešení uvažovaných oznamovatelem a uvedení hlavních důvodů jeho výběru, s přihlédnutím k vlivům na životní prostředí,

- všeobecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v předchozích odrážkách.

4. Členské státy, je-li to nezbytné, zajistí, aby orgány vlastnící příslušné informace, zejména ve vztahu k článku 3, poskytly tyto informace oznamovateli."

8. V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

"1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění, aby orgány, kterých by se záměr mohl týkat, měly vzhledem ke své zvláštní působnosti v otázkách životního prostředí možnost vyjádřit své stanovisko k informacím poskytnutým oznamovatelem a k žádosti o povolení. Za tímto účelem členské státy určí orgány, s nimiž je třeba záměr projednat, buď obecně, nebo v jednotlivých případech. Těmto orgánům musí být předány informace shromážděné podle článku 5. Podrobné podmínky týkající se projednání stanoví členské státy."

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

"2. Členské státy zajistí, aby každá žádost o povolení a všechny informace shromážděné podle článku 5 byly v přiměřené době zpřístupněny veřejnosti, aby dotyčná veřejnost měla příležitost vyjádřit své stanovisko před vydáním povolení."

9. Článek 7 se nahrazuje tímto:

"Článek 7

1. Je-li si členský stát vědom, že záměr by mohl mít závažný vliv na životní prostředí v jiném členském státě, nebo pokud členský stát, který by mohl být významně zasažen, o to požádá, poskytne členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, dotyčnému členskému státu co nejrychleji a nejpozději při informování vlastní veřejnosti mimo jiné:

a) popis záměru spolu se všemi dostupnými informacemi o jeho možných dopadech překračujících hranice státu;

b) informace o povaze rozhodnutí, které může být přijato,

a poskytne tomuto druhému členskému státu přiměřenou dobu na oznámení, zda si tento přeje účastnit se postupu posuzování vlivů na životní prostředí a může zahrnout informace uvedené v odstavci 2.

2. Oznámí-li členský stát, který obdrží informace podle odstavce 1, svůj úmysl účastnit se řízení posuzování vlivů na životní prostředí, zašle členský stát, na jehož území má být záměr uskutečněn, pokud tak již neučinil, dotyčnému členskému státu informace shromážděné podle článku 5 a odpovídající informace týkající se uvedeného řízení, včetně žádosti o povolení.

3. Kromě toho dotyčné členské státy, pokud se jich to dotýká:

a) zařídí, aby informace uvedené v odstavcích 1 a 2 byly v přiměřené době zpřístupněny orgánům uvedeným v čl. 6 odst. 1 a dotyčné veřejnosti na území toho členského státu, který by mohl být významně zasažen; a

b) zajistí, aby tyto orgány a dotyčná veřejnost měly možnost ještě před vydáním povolení pro daný záměr zaslat v přiměřené době své stanovisko k informacím předaným příslušným orgánům v členském státě, na jehož území má být záměr uskutečněn.

4. Dotyčné členské státy zahájí jednání mimo jiné o možných vlivech záměru překračujících hranice států a opatřeních zamýšlených ke snížení nebo vyloučení těchto vlivů a dohodnou přiměřený časový rámec pro dobu jednání.

5. Podrobnosti provádění ustanovení tohoto článku mohou stanovit dotyčné členské státy."

10. Článek 8 se nahrazuje tímto:

"Článek 8

Výsledky jednání a informace shromážděné podle článků 5, 6 a 7 musí být brány v úvahu v povolovacím řízení."

11. Článek 9 se nahrazuje tímto:

"Článek 9

1. Pokud bylo povolení vydáno nebo zamítnuto, příslušný orgán nebo orgány o tom vhodným postupem uvědomí veřejnost a zpřístupní jí informace o:

- obsahu rozhodnutí a všech podmínkách k němu připojených,

- hlavních důvodech a úvahách, na kterých je rozhodnutí založeno,

- popisu, je-li to nezbytné, hlavních opatření k vyloučení, snížení a pokud možno vyrovnání významných nepříznivých vlivů.

2. Příslušný orgán nebo orgány uvědomí každý členský stát, s nímž bylo jednáno podle článku 7, zasláním informací uvedených v odstavci l."

12. Článek 10 se nahrazuje tímto:

"Článek 10

Ustanoveními této směrnice není dotčena povinnost příslušných orgánů respektovat omezení uložená vnitrostátními právními a správními předpisy a přijatou právní praxí v oblasti zachovávání obchodního a služebního tajemství, včetně duševního vlastnictví, a ochrany veřejného zájmu.

Pokud je použitelný článek 7, podléhá předávání informací jinému členskému státu a přijetí informací jiným členským státem omezením platným v členském státě, kde je záměr navrhován."

13. V článku 11 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

"2. Členské státy uvědomí Komisi zejména o všech kritériích nebo prahových hodnotách přijatých pro výběr dotyčných záměrů v souladu s čl. 4 odst. 2."

14. Zrušuje se článek 13.

15. Přílohy I, II a III se nahrazují přílohami I, II, III a IV uvedenými v příloze této směrnice.

Článek 2

Pět let po vstupu této směrnice v platnost zašle Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o použití a o účinnosti směrnice 85/337/EHS ve znění této směrnice. Tato zpráva je založena na výměně informací stanovené čl. 11 odst. 1 a 2.

Na základě této zprávy předloží Komise Radě v případě potřeby doplňkové návrhy za účelem posílení koordinace při použití této směrnice.

Článek 3

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 14. března 1999. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Byla-li žádost o povolení předložena příslušnému orgánu před uplynutím lhůty stanovené v odstavci 1, použijí se nadále ustanovení směrnice 85/337/EHS ve znění předcházejícím těmto změnám.

Článek 4

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 3. března 1997.

Za Radu

předsedkyně

M. De Boer

[1] Úř. věst. C 130, 12.5.1994, s. 8 aÚř. věst. C.81, 19.3.1996, s. 14.

[2] Úř. věst. C 393, 31.12.1994, s. 1.

[3] Úř. věst. C 210, 14.8.1995, s. 78.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 11. října 1995 (Úř. věst. C 287, 30.10.1995, s. 101), společný postoj Rady ze dne 25. června 1996 (Úř. věst. C 248, 26.8.1996, s. 75) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 1996 (Úř. věst. C 362, 2.12.1996, s. 103).

[5] Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[6] Úř. věst. L 103, 25.4.1979, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení z roku 1994.

[7] Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

[8] Úř. věst. L 257, 10.10.1996, s. 26.".

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

"

PŘÍLOHA I

ZÁMĚRY POSUZOVANÉ PODLE ČL. 4 ODST. 1

1. Rafinerie surové ropy (s výjimkou závodů vyrábějících pouze maziva ze surové ropy) a zařízení ke zplyňování a zkapalňování uhlí a živičné břidlice o kapacitě 500 a více tun denně.

2. - Tepelné elektrárny a jiná spalovací zařízení s tepelným výkonem minimálně 300 MW a

- jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory včetně demontáže nebo konečného uzavření těchto elektráren nebo reaktorů [1] (s výjimkou výzkumných zařízení pro výrobu a přeměnu štěpných a množivých látek, jejichž maximální výkon nepřesahuje 1 kW tepelného výkonu).

3. a) Zařízení k přepracování vyhořelého jaderného paliva.

b) Zařízení určená:

- k výrobě nebo obohacování jaderných paliv,

- ke zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo vysoce radioaktivního odpadu,

- ke konečnému zneškodnění vyhořelého jaderného paliva,

- výhradně ke konečnému zneškodnění radioaktivního odpadu,

- výhradně ke skladování (plánovanému na více než 10 let) vyhořelého jaderného paliva nebo radioaktivního odpadu na místě odlišném od místa výroby.

4. - Integrovaná zařízení pro primární tavbu litiny a oceli.

- Zařízení pro výrobu neželezných surových kovů z rudy, koncentrátů nebo druhotných surovin pomocí metalurgických, chemických nebo elektrolytických postupů.

5. Zařízení k získávání azbestu a zpracování a přepracování azbestu a výrobků obsahujících azbest: pro azbestocementové produkty s roční výrobou přesahující 20000 tun konečného produktu; pro třecí materiály s roční výrobou přesahující 50 tun konečných produktů a pro jiné využití azbestu při spotřebě vyšší než 200 tun ročně.

6. Integrovaná chemická zařízení, a to zařízení k výrobě látek v průmyslovém měřítku chemickou přeměnou, kde je několik jednotek navazujících a funkčně propojených, a které jsou určeny:

i) k výrobě základních organických chemikálií;

ii) k výrobě základních anorganických chemikálií;

iii) k výrobě fosforečných, dusíkatých nebo draselných hnojiv (jednoduchých nebo složených hnojiv);

iv) k výrobě základních přípravků na ochranu rostlin a biocidů;

v) k výrobě základních farmaceutických produktů chemickou nebo biologickou cestou;

vi) k výrobě výbušnin.

7. a) Výstavba dálkových železničních tratí a letišť [2] se základní rozjezdovou a přistávací dráhou o délce 2100 a více.

b) Výstavba dálnic a rychlostních silnic [3].

c) Výstavba nové čtyřproudé nebo víceproudé silnice nebo rekonstrukce nebo rozšíření již existující dvouproudé nebo méněproudé silnice na čtyřproudou nebo víceproudou, jestliže tato nová silnice nebo část rekonstruované nebo rozšířené silnice má minimální souvislou délku 10 kilometrů.

8. a) Vnitrozemské vodní cesty a přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu umožňující plavbu lodí nad 1350 tun.

b) Obchodní přístavy, přístaviště pro nakládání a vykládání spojená s pevninou a vnějšími přístavy (s vyloučením přístavišť pro převozní lodi) přístupné lodím nad 1350 tun.

9. Zařízení ke zneškodňování nebezpečného odpadu (tj. odpadu, na který se vztahuje směrnice 91/689/EHS [4] spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy II A bodu D9 směrnice 75/442/EHS [5], nebo skladováním.

10. Zařízení ke zneškodňování nikoliv nebezpečného odpadu spalováním, chemickým zpracováním, ve smyslu přílohy II A bodu D9 směrnice 75/442/EHS o kapacitě přesahující 100 tun denně.

11. Zařízení k odběru nebo umělému doplňování podzemních vod, jestliže roční objem odebrané nebo uměle doplňované vody dosahuje nebo přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

12. a) Díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud cílem tohoto přečerpání je zabránit případnému nedostatku vody a pokud objem přečerpané vody přesahuje 100 milionů metrů krychlových za rok.

b) Ve všech ostatních případech díla sloužící k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek, pokud víceletý průměrný průtok v povodí, odkud se voda čerpá, přesahuje 2000 milionů metrů krychlových za rok a objem přečerpané vody přesahuje 5 % tohoto průtoku.

V obou případech je vyloučeno přečerpávání pitné vody vedené potrubím.

13. Čistírny odpadních vod o kapacitě převyšující 150000 ekvivalentních obyvatel podle definice v čl. 2 bodu 6 směrnice 91/271/EHS [6].

14. Těžba ropy a zemního plynu ke komerčním účelům, pokud denní vytěžené množství přesahuje 500 tun ropy a 500000 metrů krychlových plynu.

15. Přehrady a jiná zařízení určená k akumulaci vody nebo k dlouhodobé retenci vody, pokud nový nebo doplňkový objem akumulované vody přesahuje 10 milionů metrů krychlových.

16. Produktovody k přepravě plynu, ropy nebo chemikálií o průměru větším než 800 mm a délce přesahující 40 km.

17. Zařízení k intenzivnímu chovu drůbeže nebo prasat s více než:

a) 85000 místy pro kuřata, 60000 místy pro slepice;

b) 3000 místy pro jatečná prasata (nad 30 kg) nebo

c) 900 místy pro prasnice.

18. Průmyslová zařízení k:

a) výrobě papíroviny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů;

b) výrobě papíru a lepenky s výrobní kapacitou nad 200 tun denně.

19. Lomy a povrchová těžba, pokud plocha místa přesahuje 25 hektarů, nebo těžba rašeliny, pokud plocha místa přesahuje 150 hektarů.

20. Budování nadzemního vedení elektrické energie o napětí 220 kV a vyšším a o délce nad 15 kilometrů.

21. Zařízení ke skladování ropy, petrochemických nebo chemických produktů o kapacitě 200 tisíc tun a vyšší.

PŘÍLOHA II

ZÁMĚRY POSUZOVANÉ PODLE ČL. 4 ODST. 2

1. Zemědělství, lesnictví a rybářství

a) Záměry restrukturalizace zemědělského půdního fondu.

b) Záměry využití neobdělávané půdy nebo polopřírodních území k intenzivnímu zemědělskému využívání.

c) Vodohospodářské záměry pro zemědělství, včetně zavlažování a odvodňování půdy.

d) Zalesňování nelesních pozemků a odlesňování za účelem změny způsobu využívání půdy.

e) Zařízení k intenzivnímu chovu hospodářských zvířat (záměry neuvedené v příloze I).

f) Intenzivní chov ryb.

g) Získávání půdy z moře.

2. Těžební průmysl

a) Lomy, povrchová těžba a těžba rašeliny (záměry neuvedené v příloze I).

b) Hlubinná těžba.

c) Těžba nerostů z mořského nebo říčního dna.

d) Hlubinné vrty, zejména:

- geotermální vrty,

- vrty pro ukládání jaderného odpadu,

- vrty pro zásobování vodou.

s výjimkou vrtů pro průzkum stability půdy.

e) Povrchová průmyslová zařízení k těžbě uhlí, ropy, zemního plynu a nerostů, jakož i živičné břidlice.

3. Energetický průmysl

a) Průmyslová zařízení k výrobě elektrické energie, páry a teplé vody (záměry neuvedené v příloze I).

b) Průmyslová zařízení k dopravě plynu, páry a teplé vody; nadzemní vedení elektrické energie (záměry neuvedené v příloze I).

c) Povrchové skladování zemního plynu.

d) Podzemní skladování topných plynů.

e) Povrchové skladování fosilních paliv.

f) Průmyslové briketování uhlí a lignitu.

g) Zařízení ke zpracování a skladování radioaktivního odpadu (jiná než ta, která jsou uvedená v příloze I).

h) Zařízení k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách.

i) Zařízení k využívání větru pro výrobu elektrické energie (větrné parky).

4. Výroba a zpracování kovů

a) Zařízení k výrobě surového železa nebo oceli (primární nebo sekundární tavení), včetně vybavení pro nepřetržité odlévání.

b) Zařízení ke zpracování železných kovů:

i) válcování za tepla;

ii) kování pomocí kladiv;

iii) aplikace ochranných vrstev ze slinutých kovů.

c) Slévárny železných kovů.

d) Zařízení k tavení, včetně slitin, neželezných kovů, s výjimkou drahých kovů, včetně regenerovaných produktů (zušlechťování, odlévání ve slévárnách atd.)

e) Zařízení pro povrchové zpracování kovů a plastů elektrolytickou nebo chemickou cestou.

f) Výroba a montáž motorových vozidel a výroba motorů pro tato vozidla.

g) Loděnice.

h) Zařízení k výrobě a opravě letadel.

i) Výroba železničního vybavení.

j) Tváření výbuchem.

k) Zařízení k žíhání a slinování kovových rud.

5. Průmysl zpracování nerostných surovin

a) Koksovny (suchá destilace uhlí).

b) Zařízení k výrobě cementu.

c) Zařízení k výrobě azbestu a azbestových produktů (záměry neuvedené v příloze I).

d) Zařízení k výrobě skla, včetně skelných vláken.

e) Zařízení k tavení minerálních látek, včetně výroby minerálních vláken.

f) Výroba keramických produktů vypalováním, zejména střešních tašek, cihel, žáruvzdorných cihel, dlaždic, kameniny nebo porcelánu.

6. Chemický průmysl (záměry neuvedené v příloze I)

a) Zpracování meziproduktů a výroba chemikálií.

b) Výroba pesticidů a farmaceutických produktů, barev a laků, elastomerů a peroxidů.

c) Zařízení ke skladování ropy, petrochemických a chemických produktů.

7. Potravinářský průmysl

a) Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků.

b) Balení a konzervování výrobků živočišného a rostlinného původu.

c) Výroba mléčných výrobků.

d) Pivovarnictví a sladovnictví.

e) Výroba cukrovinek a sirupů.

f) Jatka.

g) Škrobárny.

h) Závody na výrobu rybí moučky a rybího oleje.

i) Cukrovary.

8. Textilní, kožedělný, dřevozpracující a papírenský průmysl

a) Průmyslová zařízení na výrobu papíru a lepenky (záměry neuvedené v příloze I).

b) Zařízení k předzpracování (činnosti jako praní, bělení, mercerování) nebo barvení vláken nebo textilií.

c) Závody na činění kůží.

d) Zařízení k výrobě a zpracování celulosy.

9. Gumárenský průmysl

Výroba a zpracování produktů na bázi elastomerů.

10. Záměry v oblasti infrastruktury

a) Záměry rozvoje průmyslových oblastí.

b) Záměry rozvoje měst, včetně výstavby obchodních center a parkovišť.

c) Výstavba železničních tratí a překladišť pro různé druhy dopravy a terminálů pro různé druhy dopravy (záměry neuvedené v příloze I).

d) Výstavba letišť (záměry neuvedené v příloze I).

e) Výstavba silnic, přístavů a přístavních zařízení, včetně rybářských přístavů (záměry neuvedené v příloze I).

f) Výstavba vnitrozemských vodních cest neuvedených v příloze I, úpravy toků sloužící k jejich splavnění a ochraně proti povodním.

g) Přehrady a jiná zařízení sloužící k akumulaci vody nebo k její dlouhodobé retenci (záměry neuvedené v příloze I).

h) Tramvaje, nadzemní a podzemní dráhy, visuté dráhy nebo podobné dráhy zvláštního typu sloužící výhradně nebo zvláště k přepravě lidí.

i) Ropovody a plynovody (záměry neuvedené v příloze I).

j) Dálkové vodovody.

k) Pobřežní díla určená k boji s erozí a přímořská díla umožňující pozměnit pobřeží výstavbou například hrází, přístavních hrází, vlnolamů a jiných ochranných děl, s vyloučením údržby a rekonstrukce těchto děl.

l) Zařízení k odběru a umělému doplňování podzemní vody neuvedená v příloze I.

m) Díla k přečerpávání vodních zdrojů mezi povodími řek neuvedená v příloze I.

11. Ostatní záměry

a) Stálé závodní a zkušební dráhy pro motorová vozidla.

b) Zařízení ke zneškodňování odpadu (záměry neuvedené v příloze I).

c) Čistírny odpadních vod (záměry neuvedené v příloze I).

d) Odkaliště.

e) Skladování železného šrotu, včetně šrotu pocházejícího z vozidel.

f) Zkušebny motorů, turbín nebo reaktorů.

g) Zařízení k výrobě umělých minerálních vláken.

h) Zařízení k regeneraci nebo zneškodňování výbušných látek.

i) Kafilérie.

12. Cestovní ruch a volný čas

a) Sjezdové dráhy, lyžařské vleky a lanové dráhy a přidružená zařízení.

b) Přístaviště plavidel pro sport a rekreaci.

c) Rekreační osady a hotelové komplexy vně městských oblastí a přidružená zařízení.

d) Celoročně provozované kempy a autokempy.

e) Zábavní parky.

13. - Jakákoliv změna nebo rozšíření záměrů uvedených v příloze I nebo v příloze II, které jsou již povoleny, uskutečněny nebo jsou právě uskutečňovány, které by mohly mít závažný negativní vliv na životní prostředí.

- Záměry uvedené v příloze I, které slouží výhradně nebo převážně k rozvoji a testování nových metod nebo výrobků a které nejsou používány více než dva roky.

PŘÍLOHA III

KRITÉRIA VÝBĚRU UVEDENÁ V ČL. 4 ODST. 3

1. Charakteristické znaky záměrů

Charakteristické znaky záměrů musí být brány v úvahu zejména vzhledem k:

- rozsahu záměru,

- kumulaci s ostatními záměry,

- využití přírodních zdrojů,

- produkci odpadu,

- znečišťování a rušivým vlivům,

- riziku nehod s ohledem zejména na používané látky nebo technologie.

2. Lokalizace záměru

Ekologická citlivost geografických oblastí, které by mohly být záměrem zasaženy, musí být brána v úvahu zejména s ohledem na:

- stávající způsob využití území,

- relativní četnost, kvalitu a regenerační schopnost přírodních zdrojů v oblasti,

- únosné zatížení přírodního prostředí s tím, že zvláštní pozornost je věnována těmto územím:

a) mokřadům;

b) pobřežním zónám;

c) horským oblastem a lesům;

d) přírodním rezervacím a velkoplošným chráněným územím;

e) oblastem registrovaným nebo chráněným předpisy členských států; zvlášť chráněné oblasti vyhlášené členskými státy v souladu se směrnicemi 79/409/EHS a 92/43/EHS;

f) oblastem, kde normy kvality životního prostředí stanovené právními předpisy Společenství jsou již překročeny;

g) hustě osídleným oblastem;

h) krajinám významným z hlediska historického, kulturního nebo archeologického.

3. Charakteristické znaky možného dopadu

Významný vliv, který by záměr mohl mít, musí být brán v úvahu ve vztahu ke kritériím vyjmenovaným v bodu 1 a 2, zejména s ohledem na:

- rozsah dopadu (geografická oblast a počet ovlivněných obyvatel),

- přeshraniční povahu dopadu,

- velikost a komplexnost dopadu,

- pravděpodobnost dopadu,

- doba trvání, četnost a vratnost dopadu.

PŘÍLOHA IV

INFORMACE UVEDENÉ V ČL. 5 ODST. 1

1. Popis záměru zahrnující zejména:

- popis fyzikální povahy záměru jako celku a požadavků na způsob využívání půdy během výstavby a provozu,

- popis hlavních charakteristik výrobních procesů, například druhu a množství použitého materiálu,

- odhad typu a množství předpokládaného odpadu a emisí (znečištění vody, ovzduší a půdy, hluk, vibrace, světlo, teplo, záření atd.) vznikajících provozem navrhovaného záměru.

2. Nástin hlavních alternativních řešení uvažovaných oznamovatelem a uvedení hlavních důvodů jeho výběru z hlediska vlivů na životní prostředí.

3. Popis aspektů životního prostředí, které by mohly být navrhovaným záměrem významně zasaženy, zejména včetně obyvatelstva, fauny, flóry, půdy, vody, ovzduší, klimatických faktorů, hmotných statků včetně architektonického a archeologického dědictví, krajiny a vzájemných vztahů mezi těmito faktory.

4. Popis [1] možných významných vlivů navrhovaného záměru na životní prostředí vyplývajících z:

- existence záměru jako celku;

- využívání přírodních zdrojů;

- emise znečišťujících látek, vzniku rušivých vlivů a zneškodňování odpadu

a oznamovatelem vypracovaný popis předpovědních metod použitých k posouzení vlivů na životní prostředí.

5. Popis zamýšlených opatření pro předcházení, snížení a pokud možno vyrovnání všech významných negativních vlivů na životní prostředí.

6. Všeobecně srozumitelné shrnutí informací poskytovaných na základě výše uvedených bodů.

7. Uvedení všech obtíží (technických nedostatků nebo nedostatků ve znalostech) zjištěných oznamovatelem při shromažďování požadovaných informací.

Tento popis by měl zahrnovat přímé a jakékoliv nepřímé, sekundární, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, stálé a dočasné, pozitivní a negativní vlivy záměru.

"

[1] Jaderné elektrárny a jiné jaderné reaktory přestávají být jadernými zařízeními, jestliže veškerá jaderná paliva a všechny ostatní kontaminované složky byly trvale odstraněny z místa zařízení.

[2] Pro účely této směrnice se "letištěm" rozumí letiště, která odpovídají definici v Chicagské úmluvě z roku 1944 zřizující Mezinárodní organizaci pro civilní leteckou dopravu (Příloha 14).

[3] Pro účely této směrnice se "rychlostní silnicí" rozumí silnice, která odpovídá definici Evropské dohody o mezinárodních silnicích I. třídy ze dne 15. listopadu 1975.

[4] Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 20. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 94/31/ES (Úř. věst. L 162, 2.7.1994, s. 28).

[5] Úř. věst. L 194, 25.7.1975, s. 39. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 94/3/ES (Úř. věst. L 5, 7.1.1994, s. 15).

[6] 13 Úř. věst. L 135, 30.5.1991, s. 40. Směrnice naposledy pozměněná aktem o přistoupení.

[1] Tento popis by měl zahrnovat přímé a jakékoliv nepřímé, sekundární, kumulativní, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé, stálé a dočasné, pozitivní a negativní vlivy záměru.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU