(ES) č. 2271/96Nařízení Rady (ES) č. 2271/96 ze dne 22. listopadu 1996 o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících

Nařízení Rady (ES) č. 2271/96

ze dne 22. listopadu 1996

o ochraně proti účinkům právních předpisů přijatých určitou třetí zemí uplatňovaných mimo její území, jakož i proti účinkům opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na články 73c, 113 a 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

vzhledem k tomu, že cílem Společenství je zejména přispívat k harmonickému rozvoji světového obchodu a k postupnému odstraňování překážek mezinárodního obchodu;

vzhledem k tomu, že Společenství v co nejširší míře usiluje o dosažení volného pohybu kapitálu mezi členskými státy a třetími zeměmi, zejména o odstranění veškerých překážek přímých investic — včetně investic do nemovitostí — překážek usazování, poskytování finančních služeb nebo připuštění cenných papírů na kapitálové trhy;

vzhledem k tomu, že jedna třetí země přijala určité zákony, nařízení a jiné právní předpisy, které mají upravovat činnost fyzických nebo právnických osob spadajících do pravomoci členských států;

vzhledem k tomu, že svým uplatňováním mimo území této třetí země porušují tyto předpisy mezinárodní právo a brání dosažení zmíněných cílů;

vzhledem k tomu, že tyto zákony, nařízení a jiné právní předpisy a opatření na nich založená nebo z nich vyplývající narušují nebo by mohly narušovat zavedený právní řád a poškozují zájmy Společenství a zájmy fyzických nebo právnických osob vykonávajících práva podle Smlouvy o založení Evropského společenství;

vzhledem k tomu, že za těchto výjimečných okolností je nezbytné na úrovni Společenství přijmout opatření na ochranu zavedeného právního řádu, zájmů Společenství a zmíněných fyzických nebo právnických osob, zejména vyloučením, neutralizací, blokováním nebo jiným zamezením účinků dotyčných zahraničních právních předpisů;

vzhledem k tomu, že požadavek na poskytování informací podle tohoto nařízení nebrání členskému státu požadovat, aby informace stejné povahy byly poskytovány jeho orgánům;

vzhledem k tomu, že Rada přijala společnou akci 96/668/SZBP ze dne 22. listopadu 1996 [2] s cílem zajistit, aby členské státy přijaly nezbytná opatření na ochranu fyzických nebo právnických osob, jejichž zájmy jsou dotčeny zmíněnými právními předpisy a opatřeními na nich založenými nebo z nich vyplývajícími, pokud tyto zájmy nejsou chráněny tímto nařízením;

vzhledem k tomu, že při provádění tohoto nařízení by měl být Komisi nápomocen výbor složený ze zástupců členských států;

vzhledem k tomu, že opatření uvedená v tomto nařízení jsou nezbytná pro dosažní cílů Smlouvy o založení Evropského společenství;

vzhledem k tomu, že pro přijetí některých ustanovení tohoto nařízení Smlouva nestanoví jiné pravomoci než ty, které jsou uvedeny v článku 235,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Toto nařízení zajišťuje ochranu proti uplatňování zákonů uvedených v příloze tohoto nařízení, včetně nařízení a jiných právních předpisů a proti opatřením na nich založeným nebo z nich vyplývajícím a zamezuje jejich účinkům, pokud toto uplatňování poškozuje zájmy osob uvedených v článku 11, které provádějí operace v mezinárodním obchodu nebo pohybu kapitálu a související obchodní činnost mezi Společenstvím a třetími zeměmi.

V souladu s odpovídajícími ustanoveními Smlouvy, a aniž je dotčen čl. 7 písm. c), může Rada do přílohy k tomuto nařízení zákony přidávat nebo je z přílohy vypouštět.

Článek 2

Pokud zákony uvedené v příloze nebo opatření na nich založená nebo z nich vyplývající přímo nebo nepřímo poškozují hospodářské nebo finanční zájmy jakékoli osoby uvedené v článku 11, uvědomí o tom tato osoba Komisi do 30 dnů ode dne, kdy se o tom dozvěděla; pokud jsou poškozeny zájmy právnické osoby, vztahuje se tato povinnost na ředitele, vedení a ostatní osoby vykonávající řídící funkce [3].

Na žádost Komise poskytne tato osoba všechny související informace pro účely tohoto nařízení v souladu s touto žádostí do 30 dnů ode dne podání žádosti.

Všechny informace jsou podávány Komisi buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím příslušných orgánů členských států. Pokud jsou informace podány přímo Komisi, Komise o tom neprodleně uvědomí příslušné orgány členského státu, v němž má osoba, která podává informace, bydliště nebo v němž je zřízena.

Článek 3

Všechny informace poskytnuté podle článku 2 se použijí pouze pro účely, pro které byly poskytnuty.

Na informace důvěrné povahy nebo podané na důvěrných základech se vztahuje služební tajemství. Komise je nezveřejní bez výslovného souhlasu osoby, která je podala.

Sdělení těchto informací je povoleno, pokud je Komise povinna nebo oprávněna tak učinit, zejména v souvislosti se soudním řízením. Komise musí brát v úvahu oprávněný zájem dotyčné osoby na nešíření jejího obchodního tajemství.

Tento článek neomezuje zveřejňování obecných informací Komisí. Toto zveřejnění není povoleno, je-li v rozporu s původním účelem dotyčných informací.

V případě porušení důvěrné povahy informací má osoba, která je podala, právo požadovat, aby podle okolností byly vymazány, aby se k nim nepřihlíželo nebo aby byly opraveny.

Článek 4

Žádné rozhodnutí soudního orgánu nebo správního orgánu mimo Společenství, které přímo nebo nepřímo uplatňují zákony uvedené v příloze nebo opatření na nich založená nebo z nich vyplývající, nelze uznat ani vykonat.

Článek 5

Žádná osoba uvedená v článku 11 nevyhoví přímo ani prostřednictvím dceřiné společnosti, ani jiného prostředníka, jednáním ani vědomým opomenutím požadavkům nebo zákazům, včetně předvolání zahraničních soudních orgánů, přímo nebo nepřímo založeným na zákonech uvedených v příloze nebo na opatřeních na nich založených nebo z nich vyplývajících.

Osoba může být oprávněna postupy podle článků 7 a 8, aby těmto požadavkům nebo zákazům plně nebo částečně vyhověla, pokud by jejich nedodržení vážně poškodilo její zájmy nebo zájmy Společenství. Kritéria pro použití tohoto ustanovení se stanoví postupem podle článku 8. Existují-li dostatečné důkazy, že nedodržení těchto požadavků a zákazů by způsobilo vážnou škodu fyzické nebo právnické osobě, předloží Komise neprodleně výboru uvedenému v článku 8 návrh vhodných opatření, která mají být přijata na základě tohoto nařízení.

Článek 6

Každá osoba uvedená v článku 11, která vykonává činnosti podle článku 1, má právo na náhradu škody včetně soudních nákladů, která jí vznikla v důsledku uplatnění zákonů uvedených v příloze nebo opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících.

Tuto náhradu lze získat od fyzické nebo právnické osoby nebo jakéhokoli jiného subjektu, který způsobil škodu, nebo od jakékoli osoby jednající jeho jménem nebo jako jeho zprostředkovatel.

Pro řízení zahájená a rozhodnutí vydaná podle tohoto článku se použije Bruselská úmluva ze dne 27. září 1968 o příslušnosti a výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Náhradu lze poskytnout na základě oddílů 2 až 6 hlavy II uvedené úmluvy a podle jejího čl. 57 odst. 3 na základě řízení před soudy kteréhokoli členského státu, ve kterém tato osoba nebo subjekt či osoba jednající jeho jménem nebo jako jeho zprostředkovatel drží majetek.

Aniž jsou dotčeny ostatní použitelné prostředky a v souladu s použitelnými právními předpisy, může být náhrada poskytnuta formou zabavení a prodeje majetku, který tyto osoby nebo subjekty či osoby jednající jejich jménem nebo jako jejich zprostředkovatelé drží ve Společenství, včetně podílů nebo akcií, které drží v právnické osobě zřízené ve Společenství.

Článek 7

K provedení tohoto nařízení Komise:

a) neprodleně a úplně informuje Evropský parlament a Radu o účincích zákonů, nařízení a jiných právních předpisů, jakož i opatření na nich založených nebo z nich vyplývajících, které jsou uvedeny v článku 1, na základě informací získaných podle tohoto nařízení, a pravidelně o tom předkládá úplnou veřejnou zprávu;

b) za podmínek uvedených v článku 5 uděluje oprávnění a při určování lhůt pro vydání stanoviska výboru bere plně v úvahu lhůty, které mají dodržovat osoby, kterým má být oprávnění uděleno;

c) podle okolností přidává nebo zrušuje odkazy na nařízení nebo na jiné právní předpisy odvozené od zákonů uvedených v příloze a spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení;

d) oznamuje v Úředním věstníku Evropských společenství soudní a správní rozhodnutí, na která se použijí články 4 a 6;

e) zveřejňuje v Úředním věstníku Evropských společenství jména a adresy příslušných orgánů členských států uvedených v článku 2.

Článek 8

K provedení čl. 7 písm. b) a c) je Komisi nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států je přidělena váha stanovená ve zmíněném článku. Předseda nehlasuje.

Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 9

Každý členský stát určí sankce, které budou uloženy v případě porušení jakéhokoli odpovídajícího ustanovení tohoto nařízení. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 10

Komise a členské státy se vzájemně informují o opatřeních přijatých na základě tohoto nařízení a sdělují si všechny ostatní užitečné informace týkající se tohoto nařízení.

Článek 11

Toto nařízení se vztahuje na

1. každou fyzickou osobu, která má bydliště ve Společenství [4] a která je státním příslušníkem členského státu,

2. každou právnickou osobu zřízenou ve Společenství,

3. každou fyzickou nebo právnickou osobu uvedenou v čl.1 odst. 2 nařízení (EHS) č. 4055/86 [5],

4. každou jinou fyzickou osobu, která má bydliště ve Společenství, pokud se tato osoba nenachází ve státě, jehož je státním příslušníkem,

5. každou jinou fyzickou osobu, která se nachází ve Společenství včetně jeho teritoriálních vod a vzdušného prostoru nebo na palubě jakéhokoli letadla nebo plavidla, na něž se vztahuje pravomoc nebo kontrola členského státu, v rámci její profesní činnosti.

Článek 12

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 22. listopadu 1996.

Za Radu

předseda

S. Barrett

[1] Stanovisko ze dne 25. října 1996 (Úř. věst. C 347, 18. 11. 1996).

[2] Úř. věst. L 309, 29.11.1996, s. 7.

[3] Informace se poskytují na tuto adresu: Evropská komise, generální ředitelství I, Rue de la Loi/Wetstraat 200, B — Brusel, (fax (32-2) 295 65 05).

[4] Pro účely tohoto nařízení se slovy "která má bydliště ve Společenství" rozumí "která byla legálně usazena ve Společenství po dobu nejméně šesti měsíců během dvanácti měsíců bezprostředně předcházejících dni, k němuž podle tohoto nařízení vzniká povinnost nebo je vykonáváno právo".

[5] Nařízení Rady (EHS) č. 4055/86 ze dne 22. prosince 1986 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi (Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 3573/90 (Úř. věst. C 353, 17.12.1990, s. 16).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

ZÁKONY, NAŘÍZENÍ A JINÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY [1]

uvedené v článku 1

ZEMĚ: SPOJENÉ STÁTY AMERICKÉ

ZÁKONY

1. "National defense authorisation act for fiscal year 1993", Title XVII — "Cuban Democracy Act 1992", sections 1704 A 1706

Ustanovení, jejichž dodržování je požadováno:

Tato ustanovení jsou shrnuta v hlavě I "Cuban Liberty and Democratic Solidarity Act of 1996", viz níže.

Možné poškození zájmů Evropské unie:

Do "Cuban Liberty and Democratic Solidarity Act of 1996" byla zahrnuta ustanovení týkající se odpovědnosti, viz níže.

2. "Cuban Liberty and Democratic Solidarity Act of 1996"

Hlava I:

Ustanovení, jejichž dodržování je požadováno:

Dodržovat hospodářské a finanční embargo uvalené Spojenými státy americkými na Kubu, a zejména: nevyvážet do Spojených států zboží nebo služby kubánského původu nebo obsahující materiál nebo zboží pocházející z Kuby, ať přímo, nebo prostřednictvím třetích zemí; neobchodovat se zbožím, které se nachází nebo se nacházelo na Kubě, nebo které bylo přes Kubu převáženo; nevyvážet zpětně do Spojených států cukr pocházející z Kuby bez oznámení příslušného vnitrostátního orgánu vývozce; nedovážet do Spojených států výrobky z cukru bez ujištění, že tyto výrobky nepocházejí z Kuby; zmrazit kubánský majetek a finanční operace s Kubou.

Možné poškození zájmů Evropské unie:

Zákaz nakládat nebo vykládat náklad z plavidel na jakémkoli místě ve Spojených státech nebo vstoupit do přístavů Spojených států; odmítnutí dovozu zboží nebo služeb pocházejících z Kuby a dovozu zboží nebo služeb pocházejících ze Spojených států na Kubu; blokování finančních operací týkajících se Kuby.

Hlava III a IV:

Ustanovení, jejichž dodržování je požadováno:

Skončit operace (trafficking) se zbožím původně vlastněnými americkými občany (včetně Kubánců, kteří získali americké občanství) a vyvlastněným kubánským režimem. (Zmíněné operace zahrnují: užívání, prodej, převod, kontrolu, správu a další činnosti ve prospěch osoby).

Možné poškození zájmů Evropské unie:

Soudní řízení zahájené ve Spojených státech proti občanům nebo společnostem z Evropské unie zapojeným do těchto operací, založené na již vzniklých závazcích, které vedlo k vydání rozsudku nebo rozhodnutí ukládajícího poskytnutí náhrady (několikanásobné) americké straně. Zákaz vstupu do Spojených států pro osoby zapojené do těchto operací včetně jejich manželek (manželů), nezletilých dětí a zástupců.

3. "Iran and Libya Sanctions Act of 1996"

Ustanovení, jejichž dodržování je požadováno:

Neinvestovat do Íránu a Libye po dobu dvanácti měsíců částku vyšší než 40 milionů USD, která by přímo a významně přispěla k posílení schopnosti Íránu a Libye rozvíjet jejich ropné zdroje. (Pojem investice zahrnuje i podpis smlouvy za účelem rozvoje těchto zdrojů, záruku uzavření této smlouvy nebo využívání této smlouvy nebo nabytí vlastnických podílů.)

Poznámka:

Investice na základě smluv, které existovaly před 5. srpnem 1996, jsou vyňaty.

Dodržovat embargo uvalené na Libyi usneseními 748 (1992) a 883 (1993) Rady bezpečnosti Organizace spojených národů [2].

Možné poškození zájmů Evropské unie:

Opatření přijatá prezidentem Spojených států amerických pro omezení dovozu nebo dodávek do Spojených států; zákaz být jmenován jako primární prodejce nebo jako depozitář amerických vládních fondů, odmítnutí přístupu k půjčkám od amerických finančních institucí; omezení vývozu uvalené Spojenými státy nebo odmítnutí pomoci ze strany EXIM-Bank.

NAŘÍZENÍ

1. 31 CFR (Code of Federal Regulations CH. V (7-1-95 edition) Part 515 — Cuban Assets Control Regulations, subpart B (Prohibitions), E (Licenses, Authorizations and Statements of Licensing Policy) and G (Penalties)

Ustanovení, jejichž dodržování je požadováno:

Zákazy jsou shrnuty v hlavě I "Cuban Liberty and Democratic Solidarity Act of 1996", viz výše. Navíc se pro hospodářské činnosti týkající se Kuby požaduje získání licencí nebo oprávnění.

Možné poškození zájmů Evropské unie:

V případě porušení předpisů: pokuty, konfiskace, uvěznění.

[1] Doplňující informace o výše zmíněných zákonech a nařízeních lze získat u Evropské komise, generální ředitelství I/E/3, Rue de la Loi/Wetstraat 200, B-1049 Brusel (fax: (32-2) 295 65 05).

[2] Provedení těchto usnesení Společenstvím prostřednictvím nařízení Rady (ES) č. 3274/93 (Úř. věst. L 295, 30.11.1993, s. 1).

--------------------------------------------------