(ES) č. 745/96NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 745/96 ze dne 24. dubna 1996, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1469/95 o opatřeních, která je třeba učinit vůči určitým příjemcům z akcí financovaných záruční sekcí EZOZF

Nařízení Komise (ES) č. 745/96

ze dne 24. dubna 1996,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1469/95 o opatřeních, která je třeba učinit vůči určitým příjemcům z akcí financovaných záruční sekcí EZOZF

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1469/95 ze dne 22. června 1995 o opatřeních, která je třeba učinit vůči určitým příjemcům z akcí financovaných záruční sekcí EZOZF [1], a zejména na článek 5 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1469/95 zavádí úpravu Společenství, která umožňuje příslušným orgánům členských států a Komisi zjišťovat co nejrychleji hospodářské subjekty, které na základě zkušeností s nimi nabytých, pokud se jedná o řádné plnění jejich povinností v minulosti, představují nebezpečí nespolehlivosti u nabídkových řízení, vývozních náhrad a prodejů intervenčních produktů za snížené ceny; že použití úpravy je omezeno na hospodářské subjekty, které se úmyslně nebo v důsledku závažné nedbalosti dopustily nesrovnalosti v neprospěch prostředků Společenství nebo které jsou důvodně podezřelé, že tak učinili; že na tomto základě musí být s ohledem na závažnost daného porušení předpisů a na to, zda je prokázáno nebo existuje jen podezření, přijímána řada různých opatření od zesílených kontrol až po vyloučení dotyčných hospodářských subjektů z účasti na určitých operacích, je-li jejich podvodná činnost prokázána;

vzhledem k tomu, že určité podrobnosti, které bude třeba přijmout k provádění zmíněné úpravy, zejména vymezení nesrovnalostí podle čl. 1 odst. 3 nařízení (ES) č. 1469/95, určení hospodářských subjektů ve smyslu druhé odrážky článku 5 zmíněného nařízení a lhůty, se mohou odkázat na příslušná horizontální ustanovení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství [2]; že pokud se jedná o upřesnění pro případy odůvodněného podezření z nesrovnalosti, které vyžaduje uplatnění úpravy, je nezbytné vymezit "prvotní odhalení ve správním nebo soudním řízení" ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1469/95; že členské státy by měly uplatňovat své vnitrostátní předpisy při zjišťování, zda byla spáchána nesrovnalost či pokus o ni, a to úmyslně nebo z hrubé nedbalosti;

vzhledem k tomu, že k zajištění řádného fungování úpravy, a aniž jsou dotčeny povinnosti členských států předcházet všem nesrovnalostem a stíhat je, by mělo být uplatňování této úpravy omezeno na nepravosti určitého rozsahu; že v zájmu co nejjednotnějšího uplatňování opatření pro případ prokázané nesrovnalosti nebo podezření na ni je žádoucí stanovit oblast působnosti takových opatření a kritéria pro jejich trvání;

vzhledem k tomu, že musí být přijata pravidla o obsahu a sledování hlášení podávaných na základě nařízení (ES) č. 1469/95, včetně ustanovení o okamžitém vynětí ze stávajícího uzavřeného systému důvěrné identifikace a komunikace hospodářských subjektů, které nejsou nadále důvodně podezřelé ze spáchání nesrovnalosti nebo u kterých doba trvání opatření podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1469/95 uplynula;

vzhledem k tomu, že v souladu s třetí odrážkou článku 5 nařízení (ES) č. 1469/95 je nezbytné určit podmínky, za nichž může být pozastavení plateb nahrazeno složením jistoty, pokud se nepoužije žádného ze systémů záloh uvedených v článku 18 nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 ze dne 22. července 1985 o společných podrobnostech k uplatňování systému jistot pro zemědělské produkty [3], naposledy pozměněném nařízením (EHS) č. 3403/93 [4];

vzhledem k tomu, že informace vyměňované v rámci fungování postupu zavedeného nařízením (ES) č. 1469/95 se týkají hlavně fyzických osob; že se na tento postup proto vztahují zásady ochrany základních práv a svobod, jak vyplývají ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů [5], jakož i přiměřeně předpisy s tímto účelem v rámci úpravy vzájemné pomoci v celnictví a zemědělství;

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem výboru Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EZOZF),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I: Definice

Článek 1

1. Pro účely nařízení (ES) č. 1469/95 se "nesrovnalostí" ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) zmíněného nařízení rozumí jakékoliv porušení právního předpisu Společenství v oblastech citovaných v čl. 1 odst. 1 zmíněného nařízení, které je důsledkem jednání nebo opomenutí hospodářského subjektu, které působí nebo může působit škodu EZOZF, záruční sekci.

2. "Prvotním odhalením ve správním nebo soudním řízení" ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1469/95 se rozumí první písemné posouzení, včetně interního, provedené příslušným správním nebo soudním orgánem, které na základě konkrétních skutečností dojde k závěru, že byla úmyslně nebo z hrubé nedbalosti spáchána nesrovnalost, aniž je dotčena možnost následného přezkoumání nebo zrušení tohoto závěru v průběhem správního nebo soudního řízení.

3. Pro účely tohoto nařízení se:

a) "hospodářskými subjekty A" rozumějí hospodářské subjekty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1469/95 a

b) "hospodářskými subjekty B" rozumějí hospodářské subjekty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. b) zmíněného nařízení.

Při uplatňování pravidel zavedených nařízením (ES) č. 1469/95 musí být ve všech případech upřesněno, zda se jedná o hospodářský subjekt A nebo hospodářský subjekt B.

4. Pro účely čl. 1 odst. 2, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1469/95 a rovněž pro účely tohoto nařízení zahrnují hospodářské subjekty A nebo hospodářské subjekty B osoby, které se ve smyslu článku 7 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 podílely na spáchání nesrovnalosti nebo které mají odpovědnost za nesrovnalost anebo povinnost zajistit, že nebude spáchána.

5. Členské státy uplatní své příslušné vnitrostátní předpisy při zjišťování, zda byla spáchána nesrovnalost či pokus o ni, a to úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

Kapitola II: Působnost

Článek 2

1. Aniž je dotčena povinnost členských států stanovená v čl. 8 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 729/70 [6] předcházet všem nesrovnalostem a stíhat je, vztahuje se nařízení (ES) č. 1469/95 pouze na ty nesrovnalosti, které se týkají nebo které by se týkaly, samy o sobě nebo ve spojení s dalšími nesrovnalostmi spáchanými stejným hospodářským subjektem v průběhu jednoho roku, částky vyšší než 100000 ECU.

2. Lhůta jednoho roku uvedená v odstavci 1 počíná dnem spáchání první nesrovnalosti.

Článek 3

1. Je-li vůči hospodářskému subjektu A nebo hospodářskému subjektu B učiněno opatření uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1469/95, vztahuje se toto opatření, s výjimkou mimořádných a odůvodněných případů, na operace, které dotyčný hospodářský subjekt uskuteční v některé z oblastí uvedených v čl. 1 odst. 1 zmíněného nařízení.

2. Opatření uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1469/95 se vztahuje jen na tutéž oblast ve smyslu čl. 1 odst. 1 zmíněného nařízení a na stejné produkční odvětví, jako je to, v němž byla zjištěna spáchaná nebo zamýšlená nesrovnalost.

3. V případě opatření uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1469/95 posoudí příslušné orgány členských států každý případ jednotlivě a určí příslušnou oblast nebo oblasti a produkční odvětví, přičemž náležitě zohlední skutečné nebezpečí možných nesrovnalostí, a zejména:

- stadium vyšetřování, podle toho, zda se jedná o hospodářský subjekt A nebo hospodářský subjekt B,

- objem jeho operací v oblasti EZOZF,

- výši prostředků Společenství, kterých se týká prokázaná nesrovnalost nebo podezření na ni,

- závažnost nesrovnalosti podle toho, zda byla spáchána nebo jen zamýšlena, úmyslně nebo z hrubé nedbalosti.

4. Doba použitelnosti jednoho či více přijatých opatření se stanoví na základě kritérií uvedených v odstavci 3.

Pokud se týká opatření uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1469/95, je doba použitelnosti nejméně šest měsíců, s výjimkou mimořádných odůvodněných případů, a nejvýše pět roků.

Článek 4

Uděluje-li v nabídkovém řízení kontrakt sama Komise, může nepřihlédnout k žádosti podané osobou, kterou členský stát označil jako hospodářský subjekt A.

Na toto rozhodnutí Komise o vyloučení hospodářského subjektu se vztahují stejná pravidla jako na opatření uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1469/95 učiněné členským státem. Pokud jde o právo předběžné slyšení, poskytne Komise hospodářskému subjektu příležitost podat jakékoliv připomínky, které považuje za účelné, ve lhůtě nejvýše dvou měsíců.

Kapitola III: Obsah a sledování vzájemných sdělení

Článek 5

1. Každý členský stát určí jediný příslušný orgán pro podávání a příjem sdělení ve smyslu odstavce 2. Tento orgán předává svá sdělení Komisi, která je předá příslušným orgánům ostatních členských států.

2. Sdělení podaná podle odstavce 1 jsou důvěrná a týkají se těchto skutečností:

- určí fyzické nebo právnické osoby ve smyslu čl. 1 odst. 4, vůči kterým bylo učiněno jedno či více opatření podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1469/95, s uvedením, zda se jedná o hospodářský subjekt A či B,

- stručně popíší konkrétní skutečnosti, které vedly k tomuto opatření nebo opatřením, s udáním stavu vyšetřování, jestliže dosud nebylo uzavřeno,

- vymezí opatření přijatá dotyčným členským státem,

- odkáží na případná sdělení již podaná na základě nařízení Rady (EHS) č. 1468/81 [7], nařízení Rady (EHS) č. 595/91 [8] nebo nařízení (ES) č. 1469/95.

Komise dohodne s členskými státy jednotný formulář pro tato sdělení podávaná příslušnými orgány.

3. Každé sdělení je podáno co nejdříve. Příslušný orgán, který je podal, je doplní, jestliže Komise nebo příslušný orgán jiného členského státu prostřednictvím Komise požádá na základě článku 6 o dodatečné údaje nebo jestliže je třeba oznámit nové významné skutečnosti či změny.

Článek 6

Jakmile členské státy a Komise obdrží sdělení ve smyslu čl. 5 odst. 2, rozhodnou co nejdříve o opatřeních, která učiní vůči dotyčnému hospodářskému subjektu nebo hospodářským subjektům při jejich operacích, které spadají pod odpovědnost členských států nebo Komise, přičemž přihlédnou ke kritériím stanoveným v článku 3.

Členské státy sdělí Komisi v souladu s článkem 5 kroky, které učinily, a ta o nich uvědomí členský stát, který podal původní sdělení.

Článek 7

1. Hospodářské subjekty B jsou vyřazeny z identifikačního a komunikačního systému a opatření vůči nim jsou ukončena, jakmile se první posouzení uvedené v čl. 1 odst. 2 ukáže neopodstatněným.

2. Sdělí-li členský stát Komisi, že v dalším vyšetřování bylo prokázáno, že fyzická nebo právnická osoba, jejíž jméno či název byl sdělen v souladu s čl. 5 odst. 1, se ve skutečnosti nepodílela na spáchání nesrovnalosti, uvědomí o tom Komise neprodleně ostatní členské státy, které dále okamžitě uvědomí ty, jimž sdělily tyto osobní údaje při uplatňování nařízení (ES) č. 1469/95.

S dotyčnou osobu se nadále nezachází jako s osobou podílející se na nesrovnalosti na základě původního sdělení.

3. Každý hospodářský subjekt je vyňat z identifikačního a komunikačního systému po skončení použitelnosti dotyčného opatření ve smyslu čl. 3 odst. 1 nařízení (ES) č. 1469/95.

Kapitola IV: Závěrečná ustanovení

Článek 8

1. Rozhodnutí o vyloučení, uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1469/95, nelze použít na nesrovnalosti, které byly spáchány před vstupem uvedeného nařízení v platnost.

2. Opatření uvedené v odstavci 1 lze uplatnit jen v průběhu čtyř let od spáchání dotyčné nesrovnalosti, na niž se dále použijí ustanovení o lhůtě podle čl. 3 odst. 1 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95.

Článek 9

1. Bylo-li učiněno opatření uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1469/95 a nebyl uplatněn žádný ze systémů záloh uvedených v článku 18 nařízení (EHS) č. 2220/85, mohou členské státy vyplatit pozastavenou platbu, pokud bude složena jistota v odpovídající hodnotě zvýšené o 15 %.

2. Jistota se prohlásí za propadlou ve prospěch EZOZF, záruční sekce, jestliže byla u dotyčné akce zjištěna nesrovnalost prostřednictvím konečného správního nebo soudního rozhodnutí ve smyslu čl. 1 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1469/95.

Jistota dále propadne, pokud se zjistí, že platba nemá být uskutečněna z jiných důvodů než pro výskyt nesrovnalosti.

Nenastal-li některý z těchto důvodů pro propadnutí, je jistota pro dotyčnou operaci okamžitě uvolněna.

3. Nařízení (EHS) č. 2220/85 se použijí na jistotu uvedenou v odstavci 1, která se považuje za záruku zálohy ve smyslu hlavy IV zmíněného nařízení.

Článek 10

1. Pro účely nařízení (ES) č. 1469/95 přijmou členské státy všechny dodatečné vhodné předpisy:

a) pro zajištění dobré vnitřní koordinace mezi dotčenými orgány, a zejména pro rychlé informování orgánů odpovědných za uplatňování přijatých preventivních opatření a

b) pro vytvoření přímé a účinné spolupráce mezi orgánem, který zvlášť určí k tomuto účelu v souladu s čl. 5 odst. 1 tohoto nařízení, a Komisí.

2. Do 1. října 1996 sdělí členské státy Komisi předpisy přijaté podle odstavce 1.

Článek 11

1. Členské státy a Komise učiní veškerá vhodná technická a organizační opatření nezbytná k zachování bezpečnosti stávajícího identifikačního a oznamovacího systému, každý pro tu část systému, která se jej dotýká. Účelem těchto opatření je zejména zabránit neoprávněným osobám v získání přístupu k datům nebo datovým nosičům, anebo k zařízení používanému ke zpracování dat.

2. Členské státy a Komise považují identifikační a komunikační systém za systém zpracování osobních údajů a zajistí řádné dodržování ustanovení o ochraně osobních údajů uvedených v čl. 4 odst. 2 pátém pododstavci nařízení (ES) č. 1469/95 a ve směrnici 95/46/ES.

3. Za tu část systému, která se jich týká, odpovídají jednotlivé členské státy a Komise v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy nebo obdobnými předpisy Společenství za újmu způsobenou osobě v důsledku nezákonného použití osobních údajů v rámci identifikačního a komunikačního systému, zejména pokud byla tato újma způsobena tím, že členský stát nebo Komise poskytl nesprávné údaje nebo zavedl nesprávná data do systému v rozporu s tímto nařízením.

4. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství oznámení o zavedení tohoto identifikačního a komunikačního systému.

Článek 12

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Použije se ode dne 1. července 1996.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. dubna 1996.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 145, 29.6.1995, s. 1.

[2] Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 5.

[3] Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.

[4] Úř. věst. L 310, 14.12.1993, s. 4.

[5] Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31.

[6] Úř. věst. L 94, 28.4.1970, s. 13.

[7] Úř. věst. L 144, 2.6.1981, s. 1.

[8] Úř. věst. L 67, 14.3.1991, s. 11.

--------------------------------------------------