(ES) č. 2135/95NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 2135/95 ze dne 7. září 1995, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru

Publikováno: Úř. věst. L 214, 8.9.1995, s. 16-18 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. září 1995 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. října 1995 Nabývá účinnosti: 1. října 1995
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (ES) č. 951/2006 Pozbývá platnosti: 1. července 2006
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Nařízení Komise (ES) č. 2135/95

ze dne 7. září 1995,

kterým se stanoví prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad v odvětví cukru

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 1785/81 ze dne 30. června 1981 o společné organizaci trhů v odvětví cukru [1], naposledy pozměněné nařízením (ES) č. 1101/95 [2], a zejména na čl. 17 odst. 15 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že Dohoda o zemědělství sjednaná během Uruguayského kola mnohostranných obchodních jednání (dále jen "dohoda") zejména vyžaduje, aby byla pozměněna nařízení upravující vývoz v odvětví cukru; že hlava II (Obchod se třetími zeměmi) základního nařízení (EHS) č. 1785/81 byla v důsledku dohody podrobena revizi v nařízení Rady (ES) č. 3290/94 [3]; že je tudíž rovněž nezbytné přezkoumat prováděcí pravidla pro poskytování vývozních náhrad pro cukr stanovená v nařízení Komise (EHS) č. 394/70 [4] naposledy pozměněném nařízením (ES) č. 2529/94 [5] a v nařízení (EHS) č. 1469/77 [6] ve znění nařízení (EHS) č. 1714/88 [7] a tato nařízení zrušit, avšak ponechat ta ustanovení uvedených nařízení, která jsou pro používání režimu náhrad stále relevantní;

vzhledem k tomu, že cukr kandys, který se vyrábí z bílého cukru nebo rafinovaného surového cukru, má velmi často stupeň polarizace menší než 99,5 %; že s ohledem na vysoký stupeň čistoty použité suroviny by se náhrada pro cukr kandys měla co nejvíce blížit náhradě stanovené pro bílý cukr; že je třeba stanovit přesnou definici cukru kandys;

vzhledem k tomu, že intervenční ceny jsou pro bílý cukr a surový cukr stanoveny bez ohledu na dávku ze skladování stanovenou v článku 8 nařízení (EHS) č. 1785/81; že je však nezbytné vzít v úvahu dopad uvedené dávky na ceny cukru a na základě toho stanovit vývozní náhrady;

vzhledem k tomu, že s cílem zajistit všem dotyčným stranám ve Společenství rovné zacházení by měla být stanovena standardní metoda pro stanovení obsahu sacharózy některých produktů; že pro případy, kdy uvedená metoda neumožní stanovit celkový obsah sacharózy, musí být přijata zvláštní ustanovení;

vzhledem k tomu, že u sirupů s relativně nízkým stupněm čistoty je třeba obsah sacharózy stanovit jednotně na základě obsahu extrahovatelného cukru;

vzhledem k tomu, že v odvětví cukru dochází stále častěji k tomu, že před vývozem bílého cukru do třetích zemí je volně ložený cukr skladován v přístavních skladech nebo silech a je balen až na poslední chvíli, kdy je loď připravena k nakládce, nebo je balen na palubě samotného plavidla; že takový postup v důsledku znamená, že v dotyčném přístavu se společně užívá silo, v němž je uskladněn a tudíž smíchán cukr z různých cukrovarnických podniků; že pro využití režimu vyplácení náhrad předem je podle stávající právní úpravy nezbytné, aby byl cukr uskladněn za podmínek, které jej umožní fyzicky identifikovat, míchání s jinými cukry je nepřípustné; že tato situace znemožňuje, aby se na značné množství cukru Společenství vyváženého do třetích zemí vztahoval režim vyplácení vývozních náhrad předem;

vzhledem k tomu, že zvláštní znaky bílého cukru, zejména jeho vysoký stupeň technické a obchodní stejnorodosti, umožňují, aby u tohoto produktu byla uvolněna regulační omezení, aniž by se však přestalo sledovat, zda po vyplacení náhrady se výrobek skutečně vyveze; že za těchto okolností lze připustit, aby za určitých podmínek (zejména provádění kontroly) mohl být smíchán bílý cukr z různých zdrojů na jednom místě skladování pro účely používání režimu vyplácení vývozních náhrad předem, a to tak, že se pozmění příslušné předpisy v odvětví cukru;

vzhledem k tomu, že za účelem poskytování vývozních náhrad pro isoglukózu a inulinový sirup je nezbytné stanovit limity ohledně obsahu fruktózy a polysacharidů, aby se zajistilo, že se náhrada poskytne pouze pro autentické výrobky v nezměněném stavu; že pro inulinový sirup jsou výrobní kvóty a výrobní dávky stanoveny na stejné úrovni jako pro cukr a isoglukózu použitím koeficientu 1,9; že je proto třeba stanovit náhradu pro inulinový sirup s použitím uvedeného koeficientu; že by vývozní náhrada pro isoglukózu a inulinový sirup měla být stanovena každý měsíc s ohledem na měsíční frekvenci stanovení ostatních náhrad v odvětví cukru;

vzhledem k tomu, že z ekonomického hlediska je žádoucí stanovit, že náhrady mohou být upraveny v případech, kdy v době mezi stanovením těchto náhrad a skutečným vývozem dojde ke změně intervenčních cen a ceny melasy;

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro cukr,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Pro účely článku 17 nařízení (EHS) č. 1785/81 se "cukrem kandys" rozumí cukr, který

a) se skládá z velkých krystalů alespoň 5 mm dlouhých, získaných chlazením a pomalou krystalizací dostatečně koncentrovaného cukerného roztoku

a

b) obsahuje nejméně 96 % hmotnostních sacharózy v sušině, stanovených polarimetrickou metodou.

Článek 2

Pro účely čl. 17a odst. 2 písm. b) a článku 17c nařízení (EHS) č. 1785/81 se při stanovení vývozní náhrady vezme v úvahu výše dávky ze skladování uvedená v článku 8 nařízení (EHS) č. 1785/81, která se stanoví pro dotyčný hospodářský rok.

Článek 3

1. Vývozní náhrada pro 100 kg produktů uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. d) nařízení (EHS) č. 1785/81 se rovná základní částce vynásobené obsahem sacharózy dotyčného produktu, k němuž se případně přičte obsah ostatních cukrů vypočítaných v ekvivalentu sacharózy.

2. Aniž jsou dotčeny odstavce 3 a 4, obsah sacharosy, k němuž se případně přičte obsah ostatních cukrů vyjádřených jako sacharóza, je celkovou cukernatostí stanovenou u invertního roztoku podle Clergera–Herzfelda za použití Laneovy a Eynonovy metody (metody redukce mědi). Celková cukernatost stanovená podle uvedené metody se převede na sacharózu tak, že se vynásobí koeficientem 0,95.

3. V případě sirupů o čistotě nejméně 85 %, avšak méně než 94,5 % se obsah sacharózy, včetně případného obsahu ostatních cukrů vyjádřených jako sacharóza, stanoví jednotně ve výši 73 % hmotnostních v sušině. Procento čistoty sirupů se vypočítá tak, že celková cukernatost se vydělí obsahem sušiny a výsledek se vynásobí číslem 100. Celková cukernatost se stanoví podle metody uvedené v odstavci 2 a obsah sušiny podle areometrické metody.

4. V případě karamelu získaného výhradně z nedenaturovaného cukru kódu KN 1701 se obsah sacharózy, včetně případného obsahu ostatních cukrů vyjádřených jako sacharóza, stanoví na základě obsahu sušiny. Obsah sušiny se stanoví na základě hustoty roztoku zředěného ve váženém poměru jedna ku jedné. Výsledek stanovení obsahu sušiny se vyjádří jako sacharóza vynásobením koeficientem jedna.

Na žádost vzít v úvahu uvedený karamel však lze stanovit skutečně použité množství sacharózy, včetně jiných cukrů vyjádřených jako sacharóza, pokud byl cukr kandys vyroben pod celní kontrolou nebo administrativní kontrolou poskytující rovnocenné záruky.

5. Základní množství podle odstavce 1 se nevztahuje na sirupy o čistotě menší než 85 %.

Článek 4

Pokud se bílý cukr kódu KN 17019910, vyrobený z cukrové řepy nebo cukrové třtiny sklizené ve Společenství nebo ze surového cukru dovezeného do Společenství v rámci preferenčního režimu, skladuje volně ložený v režimu celního skladu nebo svobodného celního pásma určeného pro vyplácení náhrad předem a definovaného v nařízení Rady (EHS) č. 565/80 [8] může být tento cukr kromě procesů stanovených v čl. 28 odst. 4 nařízení Komise (EHS) č. 3665/87 [9] smíchán ve stejném místě skladování s jiným bílým cukrem stejného kódu KN 17019910, stejného původu, jak je uveden výše, stejné obchodní jakosti a s rovnocennými technickými znaky.

Článek 5

Vývozní náhrady lze poskytovat pouze pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f) a g) nařízení (EHS) č. 1785/81, pokud tyto produkty:

- byly získávány izomerizací glukózy,

- mají obsah fruktózy v sušině nejméně 41 % hmotnostních

a

- mají celkový obsah polysacharidů a oligosacharidů včetně di- a trisacharidů v sušině nejvýše 8,5 % hmotnostních.

Obsah isoglukózy v sušině se stanoví na základě hustoty roztoku zředěného ve váženém poměru jedna ku jedné nebo, v případě produktů s velmi vysokou konzistencí, sušením. Tato náhrada se stanoví každý měsíc.

Článek 6

Vývozní náhrady lze poskytovat pouze pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. h) nařízení (EHS) č. 1785/81, pokud tyto produkty:

- byly získány ihned po hydrolýze inulinu nebo oligofruktózy,

- mají obsah fruktózy v sušině nejméně 80 % hmotnostních

a

- mají celkový obsah polysacharidů a oligosacharidů včetně di- a trisacharidů v sušině nejvýše 8,5 % hmotnostních.

Vývozní náhrada pro produkty uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. h) nařízení (EHS) č. 1785/81 se na 100 kilogramů sušiny rovná vývozní náhradě stanovené pro produkt uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. f) uvedeného nařízení vynásobené koeficientem 1,9. Náhrada se stanoví každý měsíc.

Článek 7

Jestliže v období mezi

- dnem podání žádosti o vývozní licenci, pokud se náhrada stanoví pravidelně, nebo

- dnem, kdy končí lhůta pro podání nabídek, pokud jde o náhradu stanovenou v rámci nabídkového řízení

a dnem vývozu dojde ke změně cen cukru nebo melasy stanovených podle nařízení (EHS) č. 1785/81, pak lze přistoupit k úpravě náhrady.

Článek 8

Zrušují se nařízení (EHS) č. 394/70 a (EHS) č. 1469/77.

Článek 9

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. října 1995.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. září 1995.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 177, 1.7.1981, s. 4.

[2] Úř. věst. L 110, 17.5.1995, s. 1.

[3] Úř. věst. L 349, 31.12.1994, s. 105.

[4] Úř. věst. L 50, 4.3.1970, s. 1.

[5] Úř. věst. L 269, 20.10.1994, s. 14.

[6] Úř. věst. L 162, 1.7.1977, s. 9.

[7] Úř. věst. L 152, 18.6.1988, s. 23.

[8] Úř. věst. L 62, 7.3.1980, s. 5.

[9] Úř. věst. L 351, 14.12.1987, s. 1.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU