(ES) č. 690/95NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 690/95 ze dne 30. března 1995, kterým se mění nařízení (ES) č. 1091/94, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší

Publikováno:	Úř. věst. L 71, 31.3.1995, s. 25-46	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	30. března 1995	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	3. dubna 1995	Nabývá účinnosti:	3. dubna 1995
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

Nařízení Komise (ES) č. 690/95

ze dne 30. března 1995,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1091/94, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší [1], naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2157/92 [2], a zejména na čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 1 třetí odrážky nařízení (EHS) č. 3528/86 je cílem programu Společenství pomoc členským státům při provádění intenzivního a trvalého dohledu nad lesními ekosystémy na trvalých pozorovacích zkusných plochách;

vzhledem k tomu, že podle čl. 2 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3528/86 členské státy postoupí Komisi data shromážděná sítí trvalých pozorovacích zkusných ploch pro intenzivní a trvalý dohled;

vzhledem k tomu, že tato síť byla zřízena členskými státy v souladu s přílohou I nařízení Komise (ES) č. 1091/94 [3]; že společné metody a forma pro předkládání údajů o pravidelné inventarizaci stavu koruny, inventarizaci stavu půd a olistění a měření růstu byly stanoveny v přílohách III a IV nařízení (ES) č. 1091/94;

vzhledem k tomu, že měření rychlosti depozice a sledování meteorologických parametrů se již zaznamenávají a že společné metody a forma pro předkládání těchto údajů musejí být vloženy do nařízení (ES) č. 1091/94;

vzhledem k tomu, že opatření tohoto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Stálého lesnického výboru,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1091/94 se mění takto:

1. V příloze II se do formuláře 2a vkládají tato opatření:

"Zavedení a provádění měření rychlostí depozice

Zavedení a provádění sledování meteorologických parametrů".

2. V příloze III se bod II.5 nahrazuje tímto:

"II.5. Předání údajů

Členské státy předají tyto údaje Komisi za každou zkusnou plochu a ve standardizované formě (viz příloha VII, formulář 3a a 3b)."

3. Příloha VIIa se mění v souladu s odpovídající přílohou tohoto nařízení.

4. Přílohy II a III tohoto nařízení se vkládají jako přílohy VIII a IX do nařízení (ES) č. 1091/94.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 30. března 1995.

Za Komisi

Franz Fischler

člen Komise

[1] Úř. věst. L 326, 21.11.1986, s. 2.

[2] Úř. věst. L 217, 31.7.1992, s. 1.

[3] Úř. věst. L 125, 18.5.1994, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

V příloze VIIa nařízení (ES) č. 1091/94 se vkládá tento text:

— V odstavci 1

(Názvy souborů podle šetření)

se doplňují tato slova:

"Hodnocení | Příloha | Četnost | Název souboru |

"Depozice" | VIII | nepřetržitě | XX1995. PLD, XX1995. DEM, XX1995. DEO, XX1995. DEA |

Meteorologické údaje | IX | nepřetržitě | XX1995. PLM, XX1995. MEM, XX1995. MEC, formulář 8d, XX1995. MEO a XX1995. MED" |

— Poslední pododstavec se nahrazuje tímto:

"Každý název souboru se skládá z kódu země o dvou písmenech (představovaný XX v seznamu názvů), následuje rok hodnocení (v příkladu 1995) nebo GENER, pokud se informace poskytuje jednou provždy; dále následuje tečka (.) a rozšíření, což je kód o třech písmenech. U souborů o zkusných plochách se tento poslední kód skládá z písmen PL a prvního písmene označujícího předmět hodnocení: půda, olistění, růst, depozice a meteorologické parametry. U zvláštních souborů se tento kód skládá ze dvou (nebo z jednoho) písmen(a) označujících LIsty, PŮdu, RŮst, DEpozice nebo MEteorologii a z jednoho (nebo dvou) písmen(a) pro označení povahy "Povinné" nebo "Nepovinné" anebo různých částí hodnocení růstu (HO), hodnocení depozic (Air) nebo Meteorologických parametrů (klima nebo poškození).

Pokud se zpracování dat vztahujících se ke zkusné ploše sítě o velikosti pole 16 km x 16 km provádí na tomtéž místě, mohlo by v důsledku podobnosti jmen souborů docházet k záměnám. V takovém případě by kód roku v názvech souborů mohl být zvýšen o 1000 (např. XX2995. SOM)."

— Doplňuje se těchto 10 formulářů (XX1995. PLD, XX1995. DEM, XX1995. DEO, XX1995. DEA, XX1995. PLM, XX1995. MEM, XX1995. MEC, formulář 8d, XX1995. MEO a XX1995. MED):

Formulář 7a

XX1995. PLD

Obsah zredukovaného listu o zkusné ploše, kterého má být použito v kombinaci s měřením depozice

+++++ TIFF +++++

Formulář 7b

XX1995. DEM

Obsah listu s výsledkyměření depozice (povinnéparametry)

+++++ TIFF +++++

Formulář 7c

XX1995. DEO

Obsah listu s výsledkyměření depozice (nepovinnéparametry)

+++++ TIFF +++++

Formulář 7d

XX1995. DEA

Obsah listu s výsledkyměření koncentrací v ovzduší (nepovinné parametry)

+++++ TIFF +++++

Formulář 8a

XX1995. PLM

Obsah zredukovaného listu, kterého má být použito v kombinaci s meteorologickými měřeními

+++++ TIFF +++++

Formulář 8b

XX1995. MEM

Obsah listu s údaji meteorologických měření

+++++ TIFF +++++

Formulář 8c

XX1995. MEC

Obsah listu s klimatologickými odhady

+++++ TIFF +++++

Formulář 8d

+++++ TIFF +++++

Formulář 8e

XX1995. MEO

Obsah listu s údaji o případech zjištěných událostí/ jevů

+++++ TIFF +++++

Formulář 8f

XX1995. MED

Obsah souboru dat pro místa, kde byly pozorovány škody způsobené meteorologickými událostmi / jevy

+++++ TIFF +++++

— Do seznamu se vkládají tyto body:

"Informace týkající se sledování depozice

(37) Kód vzorkovače

Pro vzorkovače depozice budou používány následující kódy.

1 : průnik srážek zápojem

2 : celkové množství srážek

3 : mokrá depozice

4 : stok po kmeni

5 : mlha

6 : jinovatka

7 : koncentrace v ovzduší

9 : ostatní

Podrobnosti o použitém zařízení budou uvedeny v příloze k dokumentu se základními informacemi.

(37a) Množství vzorku

Celkové množství odebraného(ých) vzorku(ů) se rozdělí podle sběrných oblastí kolektoru/ů a je zaznamenáno v mm.

(38) Začátek a konec sledování

Počáteční a konečné datum každého období sledování se uvede do formulářů ve stejném formátu jako datum pozorování, hodnocení a analýzy (viz bod 3).

Období sledování se může skládat z jedné nebo více period měření. Periody měření v rámci jednoho období sledování musejí být stejně dlouhé. Minimální doba periody měření je týden, maximální je měsíc.

Pokud je nutné užívat v průběhu roku různě dlouhé periody měření (například týdenní v létě a měsíční v zimě), určí se dvě různé periody měření a výsledky budou na formulářích uvedeny odděleně.

(39) Počet period měření

Počet period měření v každém období sledování musí být na formuláři uveden.

(40) Perioda

Číslo periody měření, ve které byl daný vzorek odebrán, musí být uvedeno. Každý rok (dne 1. ledna nebo přibližně v té době) bude zahájena nová série period měření. Pokud před analýzou dojde ke spojení vzorků z několika period měření, pak v příloze dokumentu se základními informacemi musí být popsány přesné údaje o jejich smíšení. K označení analyzované periody se použije číslo první periody měření (například budou-li vzorky z period 9, 10, 11 a 12 spojeny do jediného vzorku pro analýzu, bude tento spojený vzorek označen číslem podle periody 9).

Informace týkající se meteorologického pozorování

(41) Kód stanoviště

V rámci zkusné plochy nebo v jejím blízkém okolí lze vymezit určitý počet stanovišť. Vzhledem k tomu, že meteorologické přístroje mohou být instalovány na různých stanovištích, je třeba každé takové stanoviště označit. Přesné údaje o stanovišti musí být zahrnuty do přílohy k dokumentu s meteorologickým vyhodnocením. Zde jsou příklady možných kódů stanovišť:

Na zkusné ploše:

1 : pod zápojem ve standardní meteorologické výšce (1,50 m)

2 : pod zápojem ve výšce 2 m (2,00 m)

3 : pod zápojem na úrovni terénu (0,10 m)

4 : ve výšce zápoje

5 : nad zápojem

6 : pod zápojem v hloubce 20 cm (- 0,20 m)

Vně zkusné plochy:

7 : volné prostranství ve standardní meteorologické výšce (1,50 m)

8 : volné prostranství na úrovni terénu (0,10 m)

9 : volné prostranství ve výšce 10 m (10,00 m)

… atd.

(42) Kód přístrojů

Pro meteorologické vzorkovače se užívají tyto kódy:

10 : manuální čtení

20 : mechanický zápis

30 : zápis na papíře

40 : digitální zápis (samostatný)

50 : digitální zápis (integrovaný zapisovací měřící přístroj)

Pokud bude použito více přístrojů různých typů, značek apod., mohou být označeny samostatnými čísly (např. 11 pro vlasový vlhkoměr, 12 pro suchý / vlhký teploměr).

Podrobné údaje o použitém zařízení musejí být obsaženy v příloze k dokumentu s meteorologickým vyhodnocením.

(43) Teplota

Teploty se uvádějí ve oC ve tvaru plus/minus dvě číslice a jedno desetinné místo (např. - 12,5).

(44) Relativní vlhkost

Relativní vlhkost bude uváděna jako průměr za periodu ve tvaru dvou číslic a jednoho desetinného místa (např. 62,5).

(45) Rychlost větru

Rychlost větru bude uváděna jako průměrná rychlost v metrech za sekundu (m/s) ve tvaru maximálně tří číslic (např. 25).

(46) Směr větru

Převládající směr větru bude zaznamenán ve stupních růžice kompasu (sever = 0o; východ = 90o; jih = 180o; západ = 270o).

(47) Sluneční záření

Celkové sluneční záření v dané periodě bude zaznamenáno ve wattech na metr čtvereční (W/m2).

(48) Týden výskytu

Výskyty událostí/jevů budou zaznamenávány v týdnech s použitím jejich běžného číslování. Týden 1 začíná přesně nebo přibližně dnem 1. ledna. Pro výskyt události trvající jeden jediný den budou čísla týdnů ve sloupcích "od" a "do" stejná.

(49) Krajní případ

Pro krajní případ události se přidělí jeden z následujících kódů:

1 : (velmi) blízký definici události / jevu

2 : mimořádně dlouhé trvání

3 : mimořádně intenzívní

4 : mimořádně dlouhé trvání i mimořádně intenzívní.

(50) Zjištěné škody

Uveďte číslo a název, pod nímž jsou škody uvedeny ve formuláři 8d nebo stručný údaj s odkazem na podrobnější popis ve zprávě k inventarizaci nebo v hodnotící zprávě (viz příloha IX, bod II.8). Tato zpráva by měla také obsahovat podrobné údaje o intenzitě, příznacích a rozsahu škody."

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Nařízení (ES) č. 1091/94 se doplňuje o přílohu VIII:

PŘÍLOHA VIII

SPOLEČNÉ METODY PRO MĚŘENÍ DEPOZICE NA TRVALÝCH POZOROVACÍCH ZKUSNÝCH PLOCHÁCH

I. Obecné poznámky

Měření se provádějí nepřetržitě na vybraných trvalých pozorovacích zkusných plochách. Členské státy vyberou nejméně 10 % trvalých pozorovacích zkusných ploch pro sledování depozice. Měření srážek pronikajících zápojem (pod zápojem), stoku atmosférických srážek po kmeni (pod zápojem, u buku) a měření mokré depozice či celkového objemu depozice (na volných prostranstvích v lese či v ředinách) je povinné. Instalace zařízení pro povinná měření musí být dokončena do prosince 1995. Všechna ostatní měření, jako například stok atmosférických srážek po kmeni (u jiných druhů než buk), mlha a koncentrace látek v ovzduší, jsou nepovinná.

Sledování depozice bude prováděno ve stanovených intervalech (například měsíčně či týdně). Vzorky z různých, po sobě jdoucích period mohou být spojovány, aby se snížily náklady na analýzu.

Následující technické podrobnosti jsou založeny na výsledcích práce expertní skupiny "Depozice" v rámci programu mezinárodní spolupráce "Lesy". Odkazuje se na příručku vypracovanou touto expertní skupinou, zejména pokud jde o specifické údaje o vzorkovacích zařízení, postupech vzorkování, zajištění kvality a zpracování dat.

II. Metody pozorování

II.1. Pozorování pod lesním zápojem

Měřící zařízení pro průnik srážek zápojem by pokud možno mělo být instalováno na skutečné zkusné ploše. Ty části zařízení, které musí být instalovány ve výkopech (kolektory, zapisovače atd.), mohou být umístěny vně zkusné plochy v nárazníkové zóně, aby se zabránilo poškození kořenových systémů. V bukovém lese by mělo být instalováno také zařízení pro sběr vzorků stoku atmosférických srážek po kmeni. Protože tato zařízení jsou instalována rovněž do výkopů (jiných nebo stejných), doporučuje se vybrat k tomu stromy stojící mimo skutečnou zkusnou plochu, například v nárazníkové zóně.

Měření průniku srážek zápojem a jejich stoku po kmeni musí být prováděno takovým způsobem, aby výsledky byly reprezentativní pro danou oblast zkusné plochy, to znamená, že musí být užit dostatečný počet vzorků.

II.2. Pozorování v prosvětlených lesních oblastech (ředinách)

Kolektory vzorků mokré a celkové depozice by měly být instalovány v blízkosti skutečných zkusných ploch (do vzdálenosti 2 km), na místech vybraných tak, aby sousedící objekty nebyly blíže, než je dvojnásobek jejich výšky.

II.3. Perioda měření

Měření bude prováděno měsíčně, týdně nebo v mezilehlých intervalech, např. ve dvoutýdenních či třítýdenních intervalech, v závislosti na celkových meteorologických podmínkách v dané zkusné ploše (mělo by se zabránit vypařování vzorků a růstu řas v jímkách).

Je-li nutné provést během roku měření v různě dlouhých periodách (například týdenní v létě a měsíční v zimě), určí se dvě různé periody měření a výsledky budou na formulářích uvedeny odděleně. V rámci jednoho období sledování musejí být periody měření stejně dlouhé. Pro pozorování pod lesním zápojem a v prosvětlených částech lesa budou periody měření stejné.

II.4. Vzorkování a zpracování vzorků

Ke shromažďování vzorků musí být používány čisté odměrky a nádoby. K oplachování zařízení by měla být používána deionizovaná voda. Důležité je, aby nádoby byly během vzorkování a přepravy vzorků udržovány na chladném a tmavém místě. Za teplého a slunečného počasí lze do vzorků přidávat konzervační prostředky zabraňující růstu řas. V takovém případě může být použito jen takových konzervačních prostředků, které nenaruší analýzu žádného určovaného iontu.

II.5. Předběžné zpracování vzorků, jejich přeprava a skladování

Objem každého vzorku shromážděného v kolektorech jednotlivých vzorkovačů srážek pronikajících zápojem, srážek stékajících po kmeni, nebo kolektorů umístěných v prosvětlených částech lesa musí být stanoven. Vzorky mohou být analyzovány odděleně nebo spojeny spolu se vzorky z paralelně instalovaných zařízení stejného typu. Vzorky srážek pronikajících zápojem, srážek stékajících po kmeni a vzorky z kolektorů z prosvětlených částí lesa budou analyzovány odděleně. Vzorky získané z měření srážek stékajících po kmeni mohou být spojovány pouze v případě stromů stejného druhu, podobné velikosti a dominance.

Vzorky z krátkých period mohou být analyzovány ve stavu, v jakém jsou nebo mohou být před analýzou smíšeny do souhrnných měsíčních vzorků. Pokud dojde ke smíšení vzorků, měly by být smíchávány úměrně objemu jednotlivých vzorků.

Vzorky by měly být přepraveny do laboratoře co možná nejrychleji (nejlépe v chladících boxech) a do doby analýzy by měly být uchovávány na chladném (při teplotě 4 °C) a tmavém místě.

II.6. Základní obecné údaje

Shromažďují se následující obecné údaje:

- číslo zkusné plochy,

- kód vzorkovače,

- datum začátku období sledování,

- datum konce období sledování,

- počet (stejných) period měření v rámci období sledování.

Mohou být shromažďovány další nepovinné údaje, užitečné pro interpretaci výsledků, jako například index listové pokryvnosti, hrubost zápoje atd.

II.7. Chemická analýza

U každého vzorku se zjišťují buď povinně (pov.) nebo nepovinně (nepov.) následující parametry:

Mlha | Ovzduší |

pH | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. |

vodivost | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | |

K | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | nepov. |

C Ca | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | nepov. |

Mg | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | nepov. |

Na | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | nepov. |

N-NH4 | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | |

Cl | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | |

N-NO3 | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | |

S-SO4 | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | nepov. |

alkalita | pov. | pov. | pov. | nepov. | nepov. | |

O3 | | | | | | nepov. |

SO2 | | | | | | nepov. |

SO4 | | | | | | nepov. |

NO2 | | | | | | nepov. |

NO | | | | | | nepov. |

HNO2 | | | | | | nepov. |

HNO3 | | | | | | nepov. |

NH3 | | | | | | nepov. |

T. O. S. | | | | | | nepov. |

II.8 Předání údajů

Členské státy předají Komisi tyto údaje za každou zkusnou plochu, na které byla depozice sledována, a ve standardizované formě (viz příloha VII, formuláře 7a, 7b, 7c a 7d).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

Nařízení (ES) č. 1091/94 se doplňuje opřílohu IX:

PŘÍLOHA IX

SPOLEČNÉ METODY PRO MĚŘENÍ METEOROLOGICKÝCH PARAMETRŮ NATRVALÝCH POZOROVACÍCH ZKUSNÝCH PLOCHÁCH

I. Obecné poznámky

V období do poloviny roku 1996 proběhne zkušební období, ve kterém budou na základě dobrovolnosti provedena meteorologická měření na omezeném počtu trvalých zkusných ploch (10 %). V druhé polovině roku 1996 dojde k vyhodnocení, na jehož základě bude rozhodnuto o podrobnostech a intenzitě následujících meteorologických měření. Kromě těchto poznatků z omezeného počtu zkusných ploch by měla být na všech trvalých pozorovacích zkusných plochách zjištěna poškození způsobená meteorologickými činiteli.

Meteorologická pozorování jsou rozdělena do tří částí:

A. měření skutečné meteorologické situace na zkusných plochách nebo v jejich blízkosti (na omezeném počtu těchto ploch)

B. stanovení dlouhodobé klimatické situace (na všech zkusných plochách) a potenciálně škodlivých událostí/jevů (na omezeném počtu zkusných ploch)

C. pozorování poškození u stromů na zkusné ploše, způsobených extrémními meteorologickými podmínkami (na všech zkusných plochách).

Skutečná měření (A) budou provedena na vybraných zkusných plochách, přednostně na těch, na kterých je rovněž sledována depozice (viz příloha VIII). Členské státy si mohou zvolit metody, zařízení a četnost měření v průběhu uvedeného zkušebního období. Předpokládá se, že v procesu vyhodnocení budou zformulována doporučení ohledně metod, zařízení a četnosti měření.

II. Metody inventarizace

II.1. Umístění vzorkovacího zařízení

Měřící zařízení určené ke sledování meteorologických parametrů (A) bude umístěno na zkusné ploše nebo v její blízkosti. Některé parametry (úhrn srážek, vítr, sluneční záření, atd.) musí být měřeny v prosvětlených oblastech lesa. Jiné parametry (například půdní teplota) mohou být lépe sledovány pod korunovým zápojem. Pro zkušební období nejsou stanovena žádná omezení ani explicitní instalační postupy. Pro měření parametrů, jako je například sluneční zařízení, úhrn srážek, atd., by měla být vybrána dostatečně velká prosvětlená oblast lesa mimo vzrostlý porost. Toto místo by mělo být co nejblíže zkusné ploše, s podobným terénem (sklon, převýšení atd.) a pokud možno do vzdálenosti 2 km od plochy.

Tato zařízení by měla být kombinována se zařízením na měření depozice, pokud je to možné. Zařízení musí být umístěno tak, aby bylo přístupné a mohla být prováděna jeho údržba, aniž by bylo nutno procházet přes zkusnou plochu, aby se zabránilo poškození kořenových systémů a půdní situace.

II.2. Metody měření skutečných meteorologických situací na zkusných plochách nebo v jejich blízkosti (A)

V průběhu zkušebního období si členské státy mohou volně vybírat metody a zařízení a volit četnost měření. Meteorologické údaje by měly být sledovány na omezeném počtu zkusných ploch.

- Je-li to možné, měly by na omezeném počtu zkusných ploch být instalovány stálé měřící meteorologické stanice. Pro ně jsou doporučeny následující parametry pro kontinuální měření:

Parametr | Metoda |

Průnik srážek zápojem | odměrka / zapisovací měřící přístroj |

Teplota vzduchu | zapisovací měřící přístroj |

Teplota půdy (např. v hloubce 20 cm) | zapisovací měřící přístroj |

Relativní vlhkost | zapisovací měřící přístroj |

Rychlost větru | zapisovací měřící přístroj |

Směr větru | zapisovací měřící přístroj |

Sluneční záření | zapisovací měřící přístroj |

V oblastech, kde často sněží, by měly být instalovány speciální kolektory sněhu.

- Jako alternativa pro situace, kdy nelze instalovat stálou měřící meteorologickou stanici, se doporučuje instalovat na omezeném počtu zkusných ploch zařízení ke sledování následujících parametrů s uvedenou četností měření:

Parametr | Četnost |

Průnik srážek zápojem | denně |

Teplota vzduchu (maximální a minimální) | denně |

Teplota půdy | denně |

Relativní vlhkost | dle výběru |

Rychlost a směr větru | dle výběru |

Sluneční záření | dle výběru |

V některých případech lze údaje o větru a slunečním záření získat na nejbližších meteorologických stanicích.

II.3. Sběr, ukládání a předkládání informací

Shromažďují se následující informace:

- číslo zkusné plochy,

- podrobný popis použitého zařízení,

- poloha zkusné plochy (zeměpisná šířka a délka, nadmořská výška) a zařízení (vztahujícího se ke zkusné ploše),

- počáteční a konečné datum měření,

- četnost (počet period měření).

Data jednotlivých měření (teplot, průniku srážek zápojem, větru atd.) nemusí být Komisi sdělována, ale měla by být ukládána členskými státy na bezpečném místě. Za každou zkusnou plochu, na které byla prováděna měření, se sestaví souhrnný přehled všech uskutečněných měření a ten bude zaslán Komisi do poloviny roku 1996. Tento přehled bude obsahovat informace na měsíčním nebo čtyřtýdenním základě, uvedené na formulářích XX1993. PLM (8a) a XX1993. MEM (8b).

II.4. Stanovení dlouhodobé klimatické situace (B)

U každé zkusné plochy je třeba určit co možná nejlépe dlouhodobou klimatickou situaci. Při nedostatku skutečných údajů o zkusné ploše by dlouhodobá klimatická situace dané zkusné plochy měla být odhadnuta ze stávajících údajů (prosvětlené oblasti lesa). Tento odhad bude vypracován jen jednou a výsledky budou předloženy Komisi na formuláři XX1995. MEC (8c).

II.5. Určení potenciálně škodlivých událostí a jevů (B)

Pro každou zkusnou plochu, na které probíhá meteorologické měření, by se mělo začít s přípravou seznamu potenciálně škodlivých událostí a jevů. Každá taková událost nebo jev bude definován pomocí meteorologických pojmů, s využitím parametrů dostupných pro danou zkusnou plochu. Tento seznam potenciálně škodlivých událostí a jevů bude členskými státy na základě nově nashromážděných údajů průběžně aktualizován. Informace o těchto událostech a jevech budou Komisi předávány na formulářích XX1995. MEL (8d).

II.6. Podávání zpráv o předem definovaných událostech a jevech, jejich výskytu a závažnosti (A a B)

Výskyt a závažnost předem definovaných událostí a jevů (II.5) bude zjišťován u omezeného počtu zkusných ploch, ohledně nichž jsou k dispozici podrobné údaje. Pro každou událost či jev z uvedeného seznamu bude uveden počet výskytů a jejich závažnost. Tyto údaje o výskytech a závažnosti budou předány Komisi na formuláři XX1995. MEO (8e). Pokud dojde k doplnění seznamu o další událost nebo jev anebo k jeho změně, měla by být uvedena do souladu se seznamem i hlášení o výskytech a jejich počtu za předcházející roky.

II.7. Podávání zpráv o skutečně pozorovaných poškozeních (C)

Kdykoli bude během prohlídky zkusné plochy zpozorována škoda, která byla nepochybně způsobena meteorologickými příčinami, bude o tom Komisi podána zpráva do poloviny roku 1996 na formuláři XX1995. MED (8f).

Zpráva bude zahrnovat příčinu poškození (sucho, bouřka, mráz, krupobití, atd.), typ poškození (ztráta listoví, zlomení nebo odumírání větví nebo nových výhonků) a odhad doby, v níž k události došlo.

II.8. Hodnotící meteorologická zpráva

Členské státy předají Komisi hodnotící zprávu se základními informacemi o použitých metodách, modelech a interpretaci výsledků spolu s údaji ve standardizované formě (v číselné podobě) v souladu s body II.3, II.4, II.6 a II.7.

Pro předání seznamu předem definovaných událostí a jevů (II.5) se doporučuje použít formulář podobný vzorovému formuláři 8d. Tyto formuláře mohou být připojeny jako příloha k hodnotící meteorologické zprávě.

--------------------------------------------------

Zavřít

(ES) č. 690/95NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 690/95 ze dne 30. března 1995, kterým se mění nařízení (ES) č. 1091/94, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (EHS) č. 3528/86 o ochraně lesů Společenství před důsledky znečištění ovzduší

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání