95/53/ESSMĚRNICE RADY 95/53/ES ze dne 25.října 1995, kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat

Směrnice Rady 95/53/ES

ze dne 25. října 1995,

kterou se stanoví zásady organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že výživa zvířat zaujala velice významné místo v zemědělství v rámci Společenství;

vzhledem k tomu, že stanovení zásad týkajících se organizace úředních kontrol na úrovni Společenství v oblasti výživy zvířat přispěje k ochraně zdraví zvířat, lidského zdraví a životního prostředí, k zajištění poctivosti obchodního styku a k ochraně zájmů spotřebitelů;

vzhledem k tomu, že je nezbytné z důvodů značné různorodosti používaných produktů, velkého objemu zásilek zboží, které jsou předmětem obchodování na trhu, jednotné struktury sektoru, a zejména z důvodu nutnosti zaručit zdravotní nezávadnost krmiva i kvalitu potraviny, stanovit pravidla pro organizaci úředních kontrol krmiv;

vzhledem k tomu, že k dosažení očekávaného cíle se musí pravidla stanovená touto směrnicí vztahovat na všechny produkty a látky používané ve výživě zvířat ve Společenství; že je proto nezbytné organizovat kontroly jak dovážených produktů tak produktů propuštěných do volného oběhu ve Společenství;

vzhledem k tomu, že definice příslušného orgánu nevylučuje, aby členské státy působnost tohoto orgánu k provádění úředních kontrol v oblasti výživy zvířat zcela nebo zčásti přenesly za podmínky, že tyto kontroly zůstanou nadále v jeho pravomoci;

vzhledem k tomu, že mají-li být kontroly účinné, musejí být pravidelné; že nesmějí podléhat omezením, pokud jde o předmět, místo nebo termín, kdy je nezbytné je provádět a že způsoby jejich provádění musí zaručovat co největší účinnost;

vzhledem k tomu, že k zajištění toho, aby kontrolní řízení nebylo obcházeno, je nezbytné stanovit, že členské státy nemohou vyloučit náležitou kontrolu produktu z pouhého důvodu, že je určen na vývoz mimo Společenství;

vzhledem k tomu, že produkty pocházející ze třetích zemí musí být podrobeny kontrole dokladů a identity na základě vzorků hned při vstupu na území Společenství;

vzhledem k tomu, že členským státům by mělo být umožněno, aby určily místa vstupu s cílem zajistit účinný průběh kontroly dovážených produktů, aniž by přitom byla dotčena ustanovení jiných důležitých právních předpisů Společenství, zejména směrnic 90/675/EHS [4] a 92/118/EHS [5] týkajících se veterinárních a hygienických kontrola a požadavků;

vzhledem k tomu, že by měly být stanoveny zásady organizace a dalšího postupu pro fyzické kontroly prováděné příslušnými orgány;

vzhledem k tomu, že u obchodních vztahů v rámci Společenství by se měl klást důraz na provádění kontrol v místě původu; že v případě domnělých nesrovnalostí je však výjimečně možné provést kontrolu během přepravy produktů nebo v místě určení;

vzhledem k tomu, že toto řešení vyžaduje zvýšenou důvěru v kontroly prováděné členským státem odeslání; že členský stát odeslání musí zajistit, aby tyto kontroly byly prováděny náležitým způsobem;

vzhledem k tomu, že je nezbytné stanovit postup pro případ, kdy kontrola zjistí, že zásilka není v souladu s předpisy;

vzhledem k tomu, že v zájmu účinnosti musí členský stát odeslání zajistit, aby produkty byly v souladu s právními předpisy Společenství; že v případě porušení předpisů musí mít Komise možnost jednat v součinnosti s dotyčnými členskými státy, především tak, že se odebere na místo a přijme opatření odpovídající dané situaci;

vzhledem k tomu, že v souladu se směrnicí Rady 70/373/EHS [6] je nezbytné stanovit na úrovni Společenství metody pro odběr vzorků a analytické metody nutné k provádění úředních kontrol krmiv;

vzhledem k tomu, že na jedné straně by osoby podléhající kontrole neměly mít právo námitek proti kontrolám, na druhou stranu však musí být chráněna jejich zákonná práva, zejména právo na výrobní tajemství a právo na odvolání;

vzhledem k tomu, že orgány kontroly se mohou v jednotlivých členských státech lišit; že je proto žádoucí uveřejnit seznam příslušných orgánů působících v každém členském státu s vymezením jejich územní působnosti a laboratoří oprávněných k provádění rozborů v rámci výše zmíněných kontrol;

vzhledem k tomu, že ačkoli členské státy musí v prvé řadě stanovit své kontrolní programy, je rovněž nezbytné s ohledem na řádné fungování vnitřního trhu mít k dispozici koordinované programy na úrovni Společenství;

vzhledem k tomu, že Komise by měla být zmocněna k přijetí prováděcích opatření k této směrnici,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

1. Tato směrnice stanoví zásady týkající se organizace úředních kontrol v oblasti výživy zvířat.

2. Tato směrnice se používá bez dotčení zvláštních právních předpisů Společenství, zejména celních a veterinárních.

Článek 2

1. Pro účely této směrnice se rozumí:

a) "úřední kontrolou v oblasti výživy zvířat" (dále jen "kontrola") kontrola prováděná příslušnými orgány k ověření souladu s ustanoveními Společenství obsaženými ve:

- směrnici Rady 70/524/EHS ze dne 23. listopadu 1970 o doplňkových látkách v krmivech [7],

- směrnici Rady 74/63/EHS ze dne 17. prosince 1973 o stanovení maximálních přípustných limitů nežádoucích látek a produktů ve výživě zvířat [8],

- směrnici Rady 77/101/ES ze dne 23. listopadu 1976 o uvádění krmných surovin na trh [9],

- směrnici Rady 79/373/EHS ze dne 2. dubna 1979 o uvádění krmných směsí na trh [10],

- směrnici Rady 82/471/EHS ze dne 30. června 1982 o určitých produktech používaných ve výživě zvířat [11],

- směrnici Rady 93/74/EHS ze dne 13. září 1993 o krmivech určených ke zvláštním účelům výživy [12],

- v jakémkoliv jiném předpise z oblasti výživy zvířat, v němž se stanoví, že úřední kontroly jsou prováděny podle ustanovení této směrnice;

b) "kontrolou dokladů" ověření dokladů přiložených k produktu nebo jakékoliv jiné informace týkající se produktu;

c) "kontrolou identity" ověření shody mezi dokumenty, označením a produkty provedené pouhou vizuální kontrolou;

d) "fyzickou kontrolou" kontrola samotného produktu, která v případě potřeby zahrnuje odběr vzorků a laboratorní zkoušení;

e) "produktem" krmiva a všechny látky používané ve výživě zvířat;

f) "příslušným orgánem" orgán členského státu odpovědný za provádění úředních kontrol v oblasti výživy zvířat;

g) "provozovnou" jakýkoli podnik, který produkuje nebo vyrábí produkt nebo jej má v držení ve stádiu předcházejícím jeho uvedení do oběhu, včetně stádia zpracování a balení, nebo který uvádí do oběhu tento produkt;

h) "uváděním do oběhu" držení produktů za účelem jejich prodeje nebo jakékoliv jiné formy převodu na třetí osoby, za úplatu nebo bezplatně, a prodej včetně ostatních forem převodu.

2. V případě potřeby se použijí definice obsažené v právních předpisech Společenství z oblasti výživy zvířat.

Článek 3

1. Členské státy učiní všechna potřebná opatření k tomu, aby kontroly byly prováděny v souladu s touto směrnicí.

2. Členské státy nevyloučí produkt z příslušné kontroly z důvodu, že je určen na vývoz.

Článek 4

1. Kontroly jsou prováděny:

a) pravidelně;

b) v případě podezření z nesouladu s předpisy;

c) způsobem přiměřeným sledovanému cíli, a to především podle míry rizik a získaných zkušeností.

2. Kontroly se vztahují na všechna stadia produkce a výroby, na stadia mezi výrobou a uvedením do oběhu a na stadium uvedení produktů do oběhu včetně jejich dovozu a užívání.

Příslušný orgán zvolí takové stadium nebo stadia, která nejlépe vyhovují účelům kontroly.

3. Kontroly se zásadně provádějí bez předchozího oznámení.

4. Kontroly se rovněž týkají zakázaného použití produktů ve výživě zvířat.

KAPITOLA II

DOVOZ ZE TŘETÍCH ZEMÍ

Článek 5

Odchylně od čl. 4 odst. 1 členské státy učiní všechna potřebná opatření k tomu, aby při vstupu produktů na celní území Společenství příslušné orgány prováděly u každé šarže kontrolu dokladů a kontrolu identity na základě vzorků s cílem ověřit:

- jejich druh,

- jejich původ,

- jejich zeměpisné místo určení,

tak, aby bylo možné určit celní režim, který se na ně vztahuje.

Článek 6

Pro účely kontrol uvedených v článku 5 mohou členské státy určit jednotlivá místa vstupu na svá území pro různé druhy produktů.

Pro tytéž účely mohou požadovat, aby jim byla podána informace o tom, že produkty dorazily do jednotlivých míst vstupu.

Článek 7

Členské státy zajistí formou fyzické kontroly na základě vzorků soulad produktů s požadavky právních předpisů před jejich propuštěním do volného oběhu.

Článek 8

1. Pokud kontrola odhalí nesoulad produktů s požadavky právních předpisů, členský stát zakáže jejich vstup nebo propuštění do volného oběhu a nařídí jejich zpětné odeslání mimo území Společenství; o odmítnutí produktů a zjištěných trestných činech neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy.

2. Odchylně od odstavce 1 členský stát může povolit, aby se za podmínek stanovených příslušným orgánem přikročilo k jednomu z následujících postupů:

- uvedení produktů do souladu s požadavky právních předpisů ve lhůtě, která musí být stanovena,

- dekontaminace, pokud je to vhodné,

- jakákoliv jiná vhodná úprava,

- použití pro jiné účely,

- zničení produktů.

Členské státy zajistí, aby postupy vypočtené v prvním pododstavci neměly žádný nepříznivý důsledek na lidské zdraví, zdraví zvířat a na životní prostředí.

3. Náklady spojené s opatřeními přijatými v souladu s odstavci 1 a 2 nese držitel povolení nebo jeho zástupce.

Článek 9

1. Pokud produkty nejsou uvedeny do oběhu na území toho členského státu, který provede kontroly uvedené v článku 5, popřípadě i fyzickou kontrolu, tento členský stát předá dotčené osobě dokument o povaze a výsledcích provedených kontrol. Obchodní doklady obsahují odkaz na tento dokument.

Tímto ustanovením však není dotčeno právo členského státu určení provádět kontroly produktů na základě vzorků.

2. Postupem podle článku 23 bude do 30. dubna 1998 vypracován vzorový dokument a případně přijata prováděcí ustanovení k odstavci 1.

KAPITOLA III

OBCHOD V RÁMCI SPOLEČENSTVÍ

Článek 10

Členské státy zajistí všemi možnými prostředky, aby produkty, které mají být zaslány do jiného členského státu, byly kontrolovány stejně pečlivě jako produkty, které mají být uvedeny do oběhu na jejich vlastním území.

ODDÍL 1

KONTROLA V MÍSTĚ PŮVODU

Článek 11

1. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán prováděl kontrolu provozoven, aby se přesvědčil, že plní své povinnosti stanovené právními předpisy Společenství a že produkty určené k uvedení do oběhu odpovídají požadavkům Společenství.

2. Pokud existuje podezření, že nejsou dodržovány požadavky, příslušný orgán provede nezbytné kontroly a v případě, že se podezření potvrdí, přijme náležitá opatření.

ODDÍL 2

KONTROLA V MÍSTĚ URČENÍ

Článek 12

1. Příslušný orgán členského státu určení může kontrolou provedenou na základě vzorků a nediskriminačním způsobem v místě určení ověřit soulad produktů s ustanoveními uvedenými v čl. 2 odst. 1 písm. a).

2. Pokud však příslušný orgán tranzitního členského státu nebo členského státu určení má k dispozici informace, na jejichž základě se lze domnívat, že došlo k porušení předpisů, může provádět kontroly i během přepravy produktů na jeho území.

Článek 13

1. Pokud při kontrole prováděné na místě určení zásilky nebo během přepravy členský stát zjistí nesoulad produktů s ustanoveními čl. 2 odst. 1 písm. a), přijme příslušná opatření a vyzve odesílatele, příjemce nebo jakoukoli jinou oprávněnou osobu, aby uskutečnila za podmínek stanovených příslušným orgánem některý z následujících postupů:

- uvedení produktů do souladu s předpisy ve stanovené lhůtě,

- dekontaminace,

- jakákoliv jiná vhodná úprava,

- použití pro jiné účely,

- odeslání zpět do země původu po informování příslušného orgánu země, v níž se nachází provozovna,

- zničení produktů.

2. Náklady spojené s opatřeními přijatými v souladu s odstavcem 1 nese odesílatel nebo jakákoli jiná oprávněná osoba, případně i příjemce.

ODDÍL 3

SPOLUPRÁCE V PŘÍPADĚ ZJIŠTĚNÍ PORUŠENÍ PŘEDPISŮ

Článek 14

V případě, že produkty jsou zničeny, použity k jiným účelům, odeslány zpět do země původu nebo dekontaminovány ve smyslu čl. 13 odst. 1, členský stát určení neprodleně naváže kontakt s členským státem odeslání. V ostatních případech členský stát určení může navázat kontakt s členským státem odeslání. Členský stát odeslání učiní všechna nezbytná opatření a sdělí členskému státu určení povahu a výsledky provedených kontrol, rozhodnutí, která přijal a důvody těchto rozhodnutí.

Pokud se členský stát určení obává, že tato opatření nejsou dostatečná, hledají oba členské státy společně způsob a prostředky, jak vyřešit situaci; je-li to účelné, může to zahrnovat i společnou kontrolu na místě.

Pokud kontroly provedené v souladu s článkem 12 prokáží opakované nedostatky, členský stát určení informuje Komisi a ostatní členské státy.

Článek 15

1. Komise může na žádost členského státu určení nebo z vlastního podnětu s ohledem na povahu zjištěného porušení předpisů:

- vyslat na místo své zástupce, ve spolupráci s dotčeným členským státem,

- vyzvat členský stát odeslání, aby zesílil kontroly produktů předmětné provozovny.

2. Komise informuje dotčené členské státy o svých závěrech.

Dříve než Komise učiní své závěry, členský stát odeslání, jeli o to požádán členským státem určení, zesílí kontroly u produktů pocházejících z předmětné provozovny.

Členský stát určení může sám zesílit kontroly produktů pocházejících ze stejné provozovny.

3. Komise může v rámci výboru uvedeného v článku 23 posoudit situaci. V souladu s postupem uvedeným v témže článku může přijmout nezbytná rozhodnutí včetně těch týkajících se oběhu produktů uvnitř Společenství.

ODDÍL 4

KONTROLA NA MÍSTECH ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE

Článek 16

Členské státy zajistí, aby příslušný orgán měl přístup na místa určená k zemědělské produkci, kde jsou vyráběny nebo používány produkty, aby tam provedl předepsané kontroly.

KAPITOLA IV

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 17

1. Členské státy zajistí, aby při kontrolách nedocházelo ke zpoždění dodávek produktů a aby nevedly k neopodstatněným překážkám v uvádění těchto produktů na trh.

2. Členské státy stanoví, že úředníci pověření prováděním kontrol jsou vázáni služebním tajemstvím.

Článek 18

1. V případech, kdy jsou pro účely rozboru odebrány vzorky produktů, členské státy přijmou opatření, kterými zajistí, že:

- osoby podléhající kontrole mají právo opatřit si další odborný posudek,

- úředně zapečetěné referenční vzorky budou uchovány.

2. Členské státy vypracují seznam laboratoří oprávněných provádět rozbory; zajistí, aby tyto laboratoře byly určeny podle své odborné způsobilosti.

3. Členské státy zajistí, aby odběr vzorků a rozbory byly prováděny v souladu s právními předpisy Společenství.

Pokud však způsoby a metody Společenství nejsou stanoveny, členské státy učiní všechna potřebná opatření k zajištění toho, aby kontroly:

- byly prováděny podle pravidel uznávaných mezinárodními organizacemi,

- byly prováděny, pokud takové normy neexistují, podle vědecky uznávaných vnitrostátních pravidel, které jsou v souladu s obecnými zásadami Smlouvy.

4. Prováděcí ustanovení k tomuto článku mohou být přijata postupem podle článku 23.

Článek 19

Každý členský stát přijme náležitá opatření k plnému použití všech ustanovení této směrnice. Pro případ porušení opatření přijatých k jejímu provedení musejí být upraveny sankce. Tyto sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

Článek 20

Touto směrnicí není dotčeno právo využít všech opravných prostředků proti rozhodnutím příslušných orgánů podle platných právních předpisů členských států.

Rozhodnutí přijatá v důsledku porušení předpisů zjištěného příslušným orgánem, musejí být spolu s odůvodněním sdělena osobě dotčené těmito rozhodnutími nebo jejímu oprávněnému zástupci.

Pokud dotyčná osoba nebo její oprávněný zástupce o to požádá, musí jí být odůvodněné rozhodnutí sděleno písemně s uvedením opravných prostředků, které poskytují platné právní předpisy členského státu, jenž prováděl kontrolu, včetně formy a lhůt, v nichž musí být podány.

Článek 21

Každý členský stát sdělí Komisi jeden rok po vstupu této směrnice v platnost:

- příslušný orgán či orgány s vymezením jejich územní a funkční příslušnosti,

- laboratoř či laboratoře uvedené v čl. 18 odst. 2,

- popřípadě seznam vstupních míst uvedených v článku 6.

Tyto informace, jakož i pozdější změny, se zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropských společenství.

Článek 22

1. Členské státy vypracují nejpozději do 1. října 1998 programy stanovící vnitrostátní opatření, která mají být provedena k dosažení cíle vytčeného touto směrnicí.

Tyto programy musejí zohlednit zvláštní podmínky každého členského státu a stanovit druh a četnost kontrol, které musejí být pravidelně prováděny.

2. Každoročně do 1. dubna, poprvé do 1. dubna 2000, členské státy předají Komisi všechny potřebné informace ohledně plnění programů uvedených v odstavci 1 za uplynulý rok, s tím, že upřesní:

- kritéria, která byla zvolena při vypracování těchto programů,

- počet a druh prováděných kontrol,

- výsledky kontrol, zejména počet a druh zjištěných porušení předpisů,

- přijatá rozhodnutí v případě zjištění porušení předpisů.

3. Každoročně do 1. října, poprvé do 1. října 2000, Komise předkládá celkovou souhrnnou zprávu o výsledcích kontrol prováděných na úrovni Společenství, doprovázenou návrhem doporučení ohledně koordinovaného programu kontrol pro následující rok, který se přijme podle postupu uvedeného v článku 23. Toto doporučení může být předmětem pozdějších úprav, jejichž nutnost se ukáže během plnění koordinovaného programu.

V koordinovaném programu budou uvedena zejména kritéria, která by měla být přednostně dodržena k jeho naplnění.

Informace uvedené v odstavci 2 budou obsahovat samostatnou zvláštní kapitolu o plnění koordinovaného programu.

Článek 23

1. Komisi je nápomocen Stálý výbor pro krmiva (dále jen "výbor") zřízený rozhodnutím 70/372/EHS [13].

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise. Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

3. a) Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

b) Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.

Článek 24

1. Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 30. dubna 1998. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 25

Tato směrnice vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 26

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 25. října 1995.

Za Radu

předseda

L. Atienza

[1] Úř. věst. C 313, 19.11.1993, s. 10.

[2] Úř. věst. C 128, 9.5.1994, s. 97.

[3] Úř. věst. C 127, 7.5.1994, s. 10.

[4] Úř. věst. L 373, 31.12.1990, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (EHS) č. 1601/92 (Úř. věst. L 173, 27.6.1992, s. 13).

[5] Úř. věst. L 62, 15.3.1993, s. 49. Směrnice naposledy pozměněná rozhodnutím Komise 94/723/ES (Úř. věst. L 288, 9.11.1994, s. 48).

[6] Úř. věst. L 170, 3.8.1970, s. 2. Směrnice naposledy pozměněná nařízením (EHS) č. 3768/85 (Úř.věst. č. L 362, 31.12.1985, s. 8)

[7] Úř. věst. L 270, 14.12.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 94/77/ES (Úř.věst. č. L 350, 31.12.1994, s. 113.

[8] Úř. věst. L 38, 11.2.1974, s. 31. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 94/16/ES (Úř. věst. L 104, 23.4.1994, s. 32).

[9] Úř. věst. L 32, 3.2.1977, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 90/654/EHS (Úř. věst. L 353, 17.12.1990, s. 48).

[10] Úř. věst. L 86, 6.4.1979, s. 30. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/74/EHS (Úř. věst. L 237, 22.9.1993, s. 23).

[11] Úř. věst. L 213, 21.7.1982, s. 8. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 93/74/EHS (Úř. věst. L 237, 22.9.1993, s. 23).

[12] Úř. věst. L 237, 22.9.1993, s. 23.

[13] Úř. věst. L 170, 3.8.1970, s. 1.

--------------------------------------------------