(ES) č. 520/94Nařízení Rady (ES) č. 520/94 ze dne 7. března 1994 o stanovení postupu Společenství pro uplatňování kvantitativních kvót

Nařízení Rady (ES) č. 520/94

ze dne 7. března 1994

o stanovení postupu Společenství při správě množstevních kvót

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 113 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k tomu, že nařízením Rady (EHS) č. 1023/70 ze dne 25. května 1970 o stanovení společného postupu při správě množstevních kvót [1] zavedlo Společenství postup pro správu množstevních kvót podle zásady přidělení kvót členským státům, což by mohlo vést k rozdělení trhů Společenství a kontrolám dotčených výrobků na vnitřních hranicích;

vzhledem k tomu, že podle článku 7a Smlouvy vnitřní trh od 1. ledna 1993 zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu;

vzhledem k tomu, že by měl být zaveden nový systém pro správu množstevních kvót, který je tomuto cíli přiměřený a zakládá se na zásadě jednotné společné obchodní politiky v souladu s obecnými zásadami Soudního dvora Evropských společenství;

vzhledem k tomu, že by měla existovat možnost volby mezi různými způsoby přidělování, a to v závislosti na situaci na trhu Společenství, druhu zboží, zvláštnostech dodávajících zemí a mezinárodních závazcích Společenství, zejména pokud tyto vyplývají ze zásadně přislíbeného ohledu na tradiční obchodní toky;

vzhledem k tomu, že správa dovozních a vývozních kvót by měla být založena na systému, v němž jsou udělovány licence členských států podle množstevních kritérií stanovených na úrovni Společenství;

vzhledem k tomu, že v novém postupu při správě musí být zajištěno, aby všichni žadatelé získali přístup ke kvótám za podmínek spočívajících na zásadách spravedlnosti a aby vystavené dokumenty mohly být používány v celém Společenství;

vzhledem k tomu, že je nezbytné zřídit výbor pro úzkou a účinnou spolupráci mezi členskými státy a Komisí za účelem provádění tohoto nařízení;

vzhledem k tomu, že tímto nařízením a jeho prováděcími pravidly nejsou dotčena stávající vnitrostátní pravidla členských států a pravidla Společenství týkající se obchodního tajemství;

vzhledem k tomu, že zboží uvedené v příloze II Smlouvy, jakož i textilie a jiné zboží, na které se vztahují zvláštní společná dovozní ujednání stanovící zvláštní ustanovení pro množstevní kvóty, by měly být vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení;

vzhledem k tomu, že toto nařízení by mělo nahradit nařízení (EHS) č. 1023/70 a uvedené nařízení by tudíž mělo být zrušeno; že podle nařízení (EHS) č. 1024/70 [2] se nařízení (EHS) č. 1023/70 vztahuje také na francouzské zámořské departementy; že již není zapotřebí samostatné nařízení, neboť společná ustanovení tohoto nařízení platí na celém území Společenství, vymezeném v článku 227 Smlouvy; že nařízení (EHS) č. 1024/70 by mělo být rovněž zrušeno,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

ČÁST I

OBECNÉ ZÁSADY SPRÁVY

Článek 1

1. Toto nařízení stanoví pravidla pro správu množstevních dovozních a vývozních kvót (dále jen "kvóty"), autonomně či smluvně stanovených Společenstvím.

2. Toto nařízení se nevztahuje ani na zboží uvedené v příloze II Smlouvy, ani na jiné zboží, na které se vztahují zvláštní společná dovozní a vývozní ujednání se zvláštními ustanoveními pro správu kvót.

Článek 2

1. Kvóty se přidělují žadatelům co možná nejrychleji po jejich otevření. V souladu s postupem podle článku 23 může být rozhodnuto o jejich rozdělení do několika tranší.

2. Kvóty mohou být mimo jiné spravovány jednou z následujících metod nebo jejich kombinací:

a) metoda založená na tradičních obchodních tocích podle článků 6 až 11;

b) metoda založená na pořadí podaných žádostí (zásada "kdo dřív přijde, je dřív na řadě") podle článku 12;

c) metoda přidělování kvót v poměru k požadovanému množství v době podání žádosti (tzv. způsob souběžného zkoumání) podle článku 13.

3. Metoda přidělování se stanoví postupem podle článku 23.

4. Pokud je zřejmé, že žádná z metod uvedených v odstavci 2 nevyhovuje zvláštním požadavkům otevřené kvóty, určí Komise vhodnou metodu postupem podle článku 23.

5. Množství, která nebyla přidělena, rozdělena nebo využita, se včas přerozdělí podle článku 14, aby se umožnilo jejich využití před uplynutím období, na které se kvóty stanoví.

6. S výhradou jiných ustanovení přijatých při stanovení kvót je propuštění zboží, na které se kvóta vztahuje, do volného oběhu nebo jeho vývoz podmíněn předložením dovozní nebo vývozní licence vydané členskými státy v souladu s tímto nařízením.

7. Členské státy určí správní orgány příslušné pro prováděcí opatření, za která podle tohoto nařízení odpovídají. Takto určené orgány oznámí Komisi.

Článek 3

Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropských společenství oznámení o otevření kvóty, přičemž uvede zvolenou metodu přidělování, podmínky, které musí splňovat žádosti o licenci, lhůty pro podání žádostí a seznam příslušných vnitrostátních orgánů, jimž musí být zaslány.

Článek 4

1. Každý dovozce a vývozce Společenství může, bez ohledu na místo usazení ve Společenství, podat u příslušného orgánu členského státu podle svého výběru na každou kvótu a na každou tranši kvóty jedinou žádost o licenci, vypracovanou v úředním jazyce nebo jazycích tohoto členského státu.

Pokud je kvóta omezena na jeden nebo několik regionů Společenství, podává se žádost u příslušných orgánů členského státu nebo členských států, k němuž region nebo regiony patří.

2. Žádosti o licence se podávají v souladu s opatřeními stanovenými postupem podle článku 23.

Článek 5

Komise zajistí, aby se licence, které mají být vydány, vztahovaly na hospodářsky významná množství s ohledem na povahu zboží, na které se kvóta vztahuje.

ČÁST II

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO RŮZNÉ METODY SPRÁVY

Oddíl A

Metoda založená na tradičních obchodních tocích

Článek 6

1. Pokud se kvóty přidělují s ohledem na tradiční obchodní toky, vyhradí se část kvóty tradičním dovozcům či vývozcům a zbytek se vyčlení pro ostatní dovozce či vývozce.

2. Za tradiční dovozce či vývozce se považují ti, kteří mohou doložit, že v předchozím období (dále jen "referenční období") dováželi do Společenství nebo vyváželi ze Společenství zboží, na které se kvóta vztahuje.

3. Část vyhrazená pro tradiční dovozce či vývozce, referenční období a část vyčleněná ostatním žadatelům se určí postupem podle článku 23.

4. Do 31. prosince 1996 Komise zajistí, aby část vyčleněná pro ostatní žadatele přiměřeně a spravedlivě zohlednila situaci vyplývající z vnitrostátních omezení uplatňovaných podle nařízení Rady (EHS) č. 288/82 ze dne 5. února 1982 o společných pravidlech dovozu [3] a nařízení Rady (EHS) č. 3420/83 ze dne 14. listopadu 1983 o dovozních opatřeních pro výrobky pocházející ze zemí se státně řízenou obchodní politikou, neliberalizované na úrovni Společenství [4].

5. Přidělování se provádí v souladu se zásadami stanovenými v článcích 7 až 11.

Článek 7

Pro přidělení podílu na části pro ně vyhrazené kvóty a k prokázání dovozů či vývozů během referenčního období přiloží tradiční dovozci či vývozci ke své žádosti o licenci:

- ověřený opis originálu prohlášení o propuštění do volného oběhu nebo o vývozu, podaného jménem dovozce nebo vývozce nebo případně jménem hospodářského subjektu, jehož činnost převzal,

- jakýkoliv rovnocenný důkaz určený Komisí postupem podle článku 23.

Článek 8

Členské státy informují Komisi ve lhůtě stanovené v oznámení o otevření kvóty o počtu a celkovém objemu žádostí o dovoz nebo vývoz, rozepsaném na tradiční dovoze či vývozce a ostatní dovozce či vývozce, jakož i o objemu předchozích dovozů a vývozů žadatelů během referenčního období.

Článek 9

Komise přezkoumá údaje poskytnuté členskými státy a současně stanoví množstevní kritéria, podle nichž se žádosti tradičních dovozců a vývozců vyřizují takto:

- pokud je úhrn žádostí stejný nebo nižší než objem vyhrazený pro tradiční dovozce či vývozce, vyhoví se všem žádostem,

- pokud úhrn žádostí převyšuje objem vyhrazený pro tradiční dovozce či vývozce, vyhoví se žádostem poměrně podle podílu jednotlivých žadatelů na celkovém objemu dovozu a vývozu v referenčním období,

- pokud vede užití tohoto množstevního kritéria k přidělení větších množství, než o které bylo žádáno, přerozdělí se přebytečná množství postupem podle článku 14.

Článek 10

Část kvóty vyčleněná pro jiné než tradiční dovozce či vývozce se přidělí v souladu s článkem 12.

Článek 11

Pokud nebyly od tradičních dovozců či vývozců obdrženy žádné žádosti, poskytne se dovozcům či vývozcům, kteří žádost podali, přístup k celé dotčené kvótě nebo tranši kvóty.

V tomto případě se přidělení provádí postupem podle článku 12.

Oddíl B

Metoda založená na pořadí podaných žádostí

Článek 12

1. Pokud se kvóta nebo tranše kvóty přiděluje podle zásady "kdo dřív přijde, je dřív na řadě", určí Komise postupem podle článku 23 množství, na které má každý hospodářský subjekt až do vyčerpání kvóty nárok.

Při stanovení tohoto množství, které je pro všechny hospodářské subjekty stejné, se přihlíží k potřebě přidělovat hospodářsky významná množství s ohledem na povahu dotčeného zboží.

2. Poté, co příslušné orgány ověří, že je zůstatek Společenství stále k dispozici, přidělí každému dovozci či vývozci množství určené v souladu s odstavcem 1.

3. Pokud může držitel licence prokázat, že skutečně dovezl či vyvezl celkové množství, pro něž mu byla udělena licence, nebo část, která se určí postupem podle článku 23, může podat novou žádost o licenci. Tato žádost se zpracuje podle stejných podmínek jako předtím. Tento postup se může opakovat až do vyčerpání kvóty.

4. Pro zajištění rovného přístupu ke kvótě pro všechny žadatele stanoví Komise v oznámení o otevření kvóty dny a časy pro přístup k dostupnému zůstatku Společenství.

Oddíl C

Metoda přidělování kvót v poměru k požadovanému množství

Článek 13

1. Pokud se kvóta přiděluje v poměru k požadovanému množství, informují příslušné orgány členských států Komisi ve lhůtách a za podmínek, které se stanoví postupem podle článku 23, o jimi obdržených žádostech o licence.

Tato informace blíže určí počet žadatelů a celkové požadované množství.

2. Ve lhůtě stanovené postupem podle článku 23 přezkoumá Komise současně informace poskytnuté příslušnými orgány členských států a určí množství dotyčné kvóty nebo tranše, pro něž tyto orgány mají udělit dovozní nebo vývozní licence.

3. Pokud je úhrn žádostí o licence stejný nebo nižší než dotyčná kvóta, vyhoví se všem žádostem.

4. Pokud je úhrn žádostí o licence vyšší než dotyčná kvóta, vyhoví se žádostem poměrně podle podílů na požadovaném množství.

Oddíl D

Přidělení množství určených pro přerozdělení

Článek 14

1. Množství, která mají být přerozdělena, určí Komise na základě informací poskytnutých členskými státy podle článku 20.

2. Pokud je původně kvóta přidělena za použití metody uvedené v článku 12, Komise neprodleně přidá množství určená k přerozdělení k množstvím, která jsou ještě k dispozici, nebo znovu vytvoří kvótu, je-li tato vyčerpána.

3. Pokud je původně kvóta přidělena za použití jiné metody, přidělí se množství určená k přerozdělení v souladu s postupem stanoveným v článku 23.

V takovém případě zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropských společenství dodatečné oznámení.

ČÁST III

PRAVIDLA PRO DOVOZNÍ A VÝVOZNÍ LICENCE

Článek 15

1. Je-li používána metoda uvedená v článku 12, udělí členské státy licenci okamžitě po ověření dostupného zůstatku Společenství.

2. V ostatních případech:

- Komise oznámí příslušným orgánům členských států ve lhůtě stanovené postupem podle článku 23 množství, pro něž tyto orgány udělují licenci jednotlivým žadatelům. Informuje o tom ostatní členské státy,

- příslušné orgány členských států udělí dovozní či vývozní licence do deseti pracovních dnů od oznámení rozhodnutí Komise nebo ve lhůtě stanovené Komisí,

- uvedené orgány informují Komisi o udělení dovozních nebo vývozních licencí.

Článek 16

Udělení licence může být podmíněno složením jistoty v souladu s postupem podle článku 23.

Článek 17

1. Dovozní a vývozní licence opravňují k dovozu či vývozu zboží, na něž se kvóta vztahuje, a jsou platné v celém Společenství, bez ohledu na místo dovozu nebo vývozu uvedené v žádosti hospodářského subjektu.

Pokud je kvóta omezena na jeden nebo několik regionů Společenství, jsou dovozní či vývozní licence platné pouze v členském státě nebo členských státech, k němuž nebo k nimž příslušný region či regiony patří.

2. Doba platnosti dovozních a vývozních licencí udělovaných příslušnými orgány členských států je čtyři měsíce. Postupem podle článku 23 však může být stanovena jiná doba platnosti.

3. Držitelé dovozních či vývozních licencí mohou z těchto licencí na žádost obdržet výpisy od příslušných orgánů, které licence vystavily v dotčeném členském státě.

Tyto výpisy mají až do výše množství, pro něž byla licence vystavena, stejný právní účinek jako licence, z nichž byly pořízeny.

4. Žádosti o dovozní či vývozní licence, licence a výpisy se vypracovávají na formulářích odpovídajících vzoru, který se stanoví postupem podle článku 23.

Článek 18

Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení přijatá postupem podle článku 23, dovozní a vývozní licence nebo výpisy z nich nesmí být osobou, na jejíž jméno byly vystaveny, za úplatu nebo bezplatně přenechávány nebo převáděny.

Článek 19

1. Dovozní či vývozní licence nebo výpisy, které jsou zcela nebo zčásti nevyužité, se kromě případů vyšší moci vracejí příslušným orgánům členského státu, který je vystavil, a to nejpozději do deseti pracovních dnů od uplynutí jejich doby platnosti.

2. Pokud bylo udělení dovozních nebo vývozních licencí podmíněno složením jistoty, jistota kromě případů vyšší moci propadá, jestliže není dodržena lhůta stanovená v odstavci 1.

Článek 20

Příslušné orgány členských států okamžitě po získání informací a v každém případě nejpozději do dvaceti dnů od uplynutí doby platnosti licence oznámí Komisi přidělená, ale nevyužitá množství kvót, aby mohla být tato množství podle čl. 2 odst. 5 přerozdělena.

Článek 21

Příslušné orgány členských států informují Komisi před koncem každého měsíce o množstvích zboží, na něž se kvóta vztahuje, jež byla během předcházejícího měsíce dovezena nebo vyvezena.

ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Komisi je nápomocen výbor složený ze zástupců členských států, kterému předsedá zástupce Komise.

Článek 23

1. Odkazuje-li se na postup stanovený v tomto článku, zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou stanovenou v čl. 148 odst. 2 Smlouvy pro přijímání rozhodnutí, která má Rada přijímat na návrh Komise.

Hlasům zástupců členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v uvedeném článku. Předseda nehlasuje.

2. a) Komise přijme opatření, která jsou okamžitě použitelná.

b) Pokud však tato opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru, sdělí je Komise neprodleně Radě.

V tomto případě může Komise nejvýše o jeden měsíc ode dne tohoto sdělení odložit použitelnost opatření, o kterých rozhodla.

Rada může kvalifikovanou většinou ve lhůtě stanovené v odstavci 2 přijmout jiné rozhodnutí.

Článek 24

Komise přijme prováděcí předpisy k tomuto nařízení v souladu s postupem podle článku 23. Stanoví se v nich zejména provádění metod přidělování, informace, které mají být předávány příslušnými orgány členských států, a opatření k zajištění souladu s tímto nařízením.

Článek 25

1. Informace obdržené Radou, Komisí nebo členskými státy podle tohoto nařízení mohou být použity pouze k účelu, pro který byly vyžádány.

2. Rada, Komise a členské státy, jakož i osoby jednající jejich jménem nevyzradí informace, pro něž byla podána řádně odůvodněná žádost o důvěrné zacházení, nedala-li bez výslovného souhlasu strany, která informace poskytla.

3. Tento článek nebrání orgánům Společenství v poskytování obecných informací, zejména důvodů, na jejichž základě byla přijata rozhodnutí podle tohoto nařízení, a důkazů jimi použitých na podporu svých tvrzení v případě soudního řízení. Takové poskytování musí zohlednit oprávněný zájem dotčených stran na zachování obchodního tajemství.

Článek 26

Členské státy a Komise si vzájemně poskytují potřebné údaje a spolupracují při používání tohoto nařízení. Postupy pro sdělování a šíření informací se případně stanoví postupem podle článku 23.

Článek 27

Nařízení (EHS) č. 1023/70 a nařízení (EHS) č. 1024/70 se zrušují. Odkazy na zrušená nařízení se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 28

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropských společenství.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. března 1994.

Za Radu

předseda

Th. Pangalos

[1] Úř. věst. L 124, 8.6.1970, s. 1. Nařízení naposledy pozměněno aktem o přistoupení z roku 1985.

[2] Úř. věst. L 124, 8.6.1970, s. 5.

[3] Úř. věst. L 35, 9.2.1982, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2875/92 (Úř. věst. L 287, 2.10.1992, s. 1).

[4] Úř. věst. L 346, 8.12.1983, s. 6. Nařízení naposledy pozměněné nařízením (EHS) č. 2456/92 (Úř. věst. L 252, 31.8.1992, s. 1).

--------------------------------------------------