93/6/EHSSMĚRNICE RADY 93/6/EHS ze dne 15. března 1993 o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

Publikováno: Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 1-26 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 15. března 1993 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 23. března 1993 Nabývá účinnosti: 23. března 1993
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2006/49/ES Pozbývá platnosti: 20. července 2006
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady 93/6/EHS

ze dne 15. března 1993

o kapitálové přiměřenosti investičních podniků a úvěrových institucí

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 57 odst. 2 první a třetí větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

ve spolupráci s Evropským parlamentem [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že hlavním cílem směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů [4] je umožnit investičním podnikům povoleným příslušnými orgány v jejich domovských členských státech a kontrolovaným těmito orgány, aby zřizovaly své pobočky a volně poskytovaly služby v jiných členských státech; že uvedená směrnice v souladu s tím koordinuje právní předpisy, jimiž se řídí povolování a vykonávání činnosti investičních podniků;

vzhledem k tomu, že výše uvedená směrnice však nestanoví společné normy pro kapitál investičních podniků ani nestanoví částky počátečního kapitálu pro tyto podniky; že nestanoví společný rámec pro kontrolu rizik, jimž jsou tyto podniky vystaveny; že v několika svých ustanoveních odkazuje na další iniciativu Společenství, jejímž cílem by bylo přijetí koordinovaných opatření právě v těchto oblastech;

vzhledem k tomu, že přijatý postup má za cíl pouze základní harmonizaci, jak je to nezbytné a dostačující k zajištění vzájemného uznávání povolení a systémů obezřetnostního dohledu; že přijetí opatření pro koordinaci definice kapitálu investičních podniků, stanovení výše jejich počátečního kapitálu a stanovení společného rámce pro sledování rizik, jimž jsou investiční podniky vystaveny, jsou základními aspekty harmonizace nezbytnými pro dosažení vzájemného uznávání v rámci vnitřního finančního trhu;

vzhledem k tomu, že je vhodné stanovit různou výši počátečního kapitálu podle rozsahu činností, které jsou investiční podniky oprávněny provádět;

vzhledem k tomu, že stávajícím investičním podnikům by za určitých podmínek mělo být povoleno pokračovat v činnosti i tehdy, jestliže nesplňují minimální výši počátečního kapitálu stanovenou pro nové podniky;

vzhledem k tomu, že členské státy mohou také stanovit přísnější předpisy, než je tato směrnice;

vzhledem k tomu, že tato směrnice tvoří součást širšího mezinárodního úsilí o sblížení platných předpisů týkajících se dohledu nad investičními podniky a úvěrovými institucemi (dále jen "instituce");

vzhledem k tomu, že společné základní normy pro kapitál institucí jsou klíčovým prvkem na vnitřnímtrhu v odvětví investičních služeb, protože kapitál slouží k zajištění kontinuity institucí a k ochraně investorů;

vzhledem k tomu, že na společném finančním trhu si instituce navzájem přímo konkurují, ať už jde o investiční podniky nebo úvěrové instituce;

vzhledem k tomu, že je proto žádoucí dosáhnout rovnosti v zacházení s úvěrovými institucemi a investičními podniky;

vzhledem k tomu, že pokud jde o úvěrové instituce, jsou již společné normy pro dohled nad úvěrovými riziky a jejich kontrolu stanoveny ve směrnici Rady 89/647/EHS ze dne 18. prosince 1989 o ukazateli kapitálové přiměřenosti úvěrových institucí [5];

vzhledem k tomu, že je nezbytné vytvořit společné normy pro tržní rizika, jimž jsou vystaveny úvěrové instituce, a poskytnout doplňující rámec pro dohled nad těmito riziky, zejména pak pro dohled nad tržními riziky, a ještě více nad riziky pozic, riziky úhrady a dodání od druhé smluvní strany a devizovými riziky;

vzhledem k tomu, že je nezbytné zavést koncept "obchodního portfolia" obsahujícího pozice v cenných papírech a jiných finančních nástrojích, které jsou drženy k obchodním účelům a jsou vystaveny zejména tržním rizikům a rizikům vztahujícím se na určité finanční služby poskytované zákazníkům;

vzhledem k tomu, že je žádoucí, aby instituce se zanedbatelným rozsahem obchodního portfolia, a to jak absolutně, tak relativně, mohly spíše používat směrnici 89/647/EHS než požadavky stanovené v přílohách I a II k této směrnici;

vzhledem k tomu, že je důležité při sledování rizik úhrady a dodání zohledňovat existenci systémů poskytujících přiměřenou ochranu, která toto riziko omezuje;

vzhledem k tomu, že instituce v každém případě musí vyhovět této směrnici, pokud jde o krytí devizových rizik u jejich celkových obchodů; že by však měly být stanoveny nižší kapitálové požadavky pro pozice v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, ať už potvrzeném statisticky nebo vyplývajícím ze závazných mezivládních dohod, zejména se zřetelem k vytvoření evropské měnové unie;

vzhledem k tomu, že skutečnost, že ve všech institucích existují vnitřní systémy pro sledování a kontrolu úrokových rizik u všech jejich obchodů, je obzvláště důležitý způsob minimalizace těchto rizik; že proto musí mít o těchto systémech příslušné orgány přehled;

vzhledem k tomu, že cílem směrnice Rady 92/121/EHS ze dne 21. prosince 1992 o sledování a kontrole velké úvěrové angažovanosti úvěrových institucí [6] není stanovení společných pravidel pro sledování úvěrové angažovanosti u činností, které jsou v první řadě vystaveny tržním rizikům; že výše uvedená směrnice odkazuje na další iniciativu Společenství s cílem přijmout potřebnou koordinaci metod v této oblasti;

vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout společná pravidla pro sledování a kontrolu velké úvěrové angažovanosti, které jsou investiční podniky vystaveny;

vzhledem k tomu, že kapitál úvěrových institucí již byl definován ve směrnici Rady 89/299/EHS ze dne 17. dubna 1989 o vlastním kapitálu úvěrových institucí [7];

vzhledem k tomu, že výše uvedená definice by měla být základem pro definování kapitálu institucí;

vzhledem k tomu, že však existují důvody, kvůli kterým se pro účely této směrnice může definice kapitálu institucí lišit od definice ve výše uvedené směrnici, aby byla zohledněna zvláštní povaha obchodních činností, jež tyto instituce vykonávají a při nichž vznikají v první řadě tržní rizika;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 92/30/EHS ze dne 6. dubna 1992 o dohledu nad úvěrovými institucemi na konsolidovaném základě [8] stanoví zásadu konsolidace; že nestanoví obecná pravidla pro konsolidaci finančních institucí, které se zabývají činnostmi, u nichž vznikají zejména tržní rizika; že výše uvedená směrnice odkazuje na další iniciativu Společenství s cílem přijetí koordinovaných opatření v této oblasti;

vzhledem k tomu, že směrnice 92/30/EHS se nevztahuje na skupiny, které zahrnují jednu nebo více investičních podniků, ale nezahrnují žádné úvěrové instituce; že však bylo považováno za žádoucí poskytnout společný právní rámec pro zavedení dohledu nad investičními podniky na konsolidovaném základě;

vzhledem k tomu, že mohou být čas od času nezbytné technické změny jednotlivých pravidel ustanovení této směrnice, jež přihlédnou k novému vývoji v oblasti investičních služeb; že Komise případně navrhne nezbytné změny;

vzhledem k tomu, že Rada by v pozdějším stadiu měla přijmout předpisy pro přizpůsobení této směrnice technickému pokroku v souladu s rozhodnutím Rady 87/373/EHS ze dne 13. července 1987 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [9]; že prozatím by takové změny měla provádět na návrh Komise Rada;

vzhledem k tomu, že se předpokládá přezkoumání této směrnice do tří let od jejího provedení, a to v kontextu zkušeností, vývoje na finančních trzích a práce na mezinárodních fórech za účasti kontrolních orgánů; že toto přezkoumání by mělo také zahrnovat možné přezkoumání seznamu oblastí, u nichž může dojít k technickým úpravám;

vzhledem k tomu, že tato směrnice a směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů jsou v tak úzkém vzájemném vztahu, že vstoupí-li v platnost v rozdílnou dobu, mohlo by to vést k narušení hospodářské soutěže,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Členské státy použijí požadavky této směrnice na investiční podniky a úvěrové instituce podle definice v článku 2.

2. Členský stát může zavést další nebo přísnější požadavky na investiční podniky a úvěrové instituce, které povolil.

DEFINICE

Článek 2

Pro účely této směrnice:

1. "úvěrové" instituce jsou veškeré instituce, které podléhají požadavkům stanoveným ve směrnici 89/647/EHS a které odpovídají definici v čl. 1 první odrážce první směrnice Rady (77/780/EHS) ze dne 12. prosince 1977 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti úvěrových institucí a jejího výkonu [10];

2. "investiční podniky" jsou veškeré instituce, které odpovídají definici v čl. 1 bodu 2 směrnice 93/22/EHS a které podléhají požadavkům stanoveným v téže směrnici, s výjimkou:

- úvěrových institucí,

- místních podniků podle definice v bodě 20 a

- podniků, které pouze přijímají a předávají příkazy od investorů, aniž drží peníze nebo cenné papíry patřící jejich klientům a které z toho důvodu nemohou nikdy být dlužníky svých klientů;

3. "instituce" jsou úvěrové instituce a investiční podniky;

4. "uznané investiční podniky z třetích zemí" jsou podniky, které, jsou-li zřízeny v rámci Společenství, odpovídají definici investičního podniku podle bodu 2, které jsou povoleny v třetí zemi a které podléhají a vyhovují pravidlům obezřetnosti považovaným příslušnými orgány alespoň za stejně přísné, jako jsou pravidla uvedená v této směrnici;

5. "finanční nástroje" jsou nástroje uvedené v oddíle B přílohy ke směrnici 93/22/EHS;

6. "obchodní portfolio" instituce se skládá:

a) z jejích vlastnických pozic ve finančních nástrojích, které jsou drženy pro opětovný prodej a/nebo které jsou touto institucí převzaty se záměrem krátkodobě využít skutečných a/nebo očekávaných rozdílů mezi kupní a prodejní cenou nebo jiných výkyvů v ceně či úrokové sazbě, a z pozic ve finančních nástrojích, které jsou výsledkem porovnaných makléřských transakcí pro příkazce (matched principal broking), nebo z pozic, jimiž jsou zajišťovány jiné části obchodního portfolia;

b) z rizik plynoucích z nevyrovnaných transakcí, neúplných dodávek a mimoburzovních (OTC) odvozených nástrojů uvedených v příloze II odstavcích 1, 2, 3 a 5, z rizik plynoucích z dohod o zpětném odkoupení a půjček cenných papírů, které se týkají cenných papírů zahrnutých podle písm. a) v obchodním portfoliu a uvedených v příloze II odstavci 4, a – za předpokladu souhlasu příslušných orgánů – z rizik plynoucích z dohod o zpětném odprodeji a z výpůjček cenných papírů uvedených v příloze II odstavci 4, které splňují buď následující podmínky podbodů i), ii), iii) a v), nebo následující podmínky iv) a v):

i) rizikové pozice jsou denně hodnoceny v tržních cenách postupem stanoveným v příloze II;

ii) záruka se v souladu s pravidly, s nimiž souhlasí příslušné orgány, upraví, aby zohledňovala podstatné změny v hodnotě cenných papírů, které jsou předmětem příslušných transakcí nebo dohod;

iii) dohoda nebo transakce zajišťuje, že pohledávky instituce jsou automaticky a okamžitě kompenzovány pohledávkami druhé smluvní strany, pokud tato druhá smluvní strana nedodrží své závazky;

iv) příslušná dohoda nebo transakce se uzavírá mezi podniky finančního sektoru;

v) tyto dohody a transakce jsou omezeny na uznávané a vhodné použití, přičemž umělé transakce, zejména ty, které nejsou krátkodobé povahy, jsou vyloučeny, a

c) z pohledávek ve formě poplatků, provizí, úroků, dividend a marží u derivátů obchodovaných na burze, které jsou přímo ve vztahu k položkám zahrnutým v obchodním portfoliu ve smyslu přílohy II odstavce 6.

Jednotlivé položky se zahrnují nebo vylučují z obchodního portfolia podle objektivních postupů, včetně účetních norem pro příslušnou instituci, je-li to vhodné, přičemž tyto postupy a jejich systematické používání podléhají posouzení příslušných orgánů;

7. "mateřské podniky, dceřiné podniky a finanční instituce" jsou definovány v souladu s článkem 1 směrnice 92/30/EHS;

8. "finanční holdingová společnost" je finanční institucí, jejíž dceřiné podniky jsou výlučně nebo hlavně úvěrové instituce, investiční podniky nebo jiné finanční instituce, přičemž alespoň jedna z nich je úvěrová instituce nebo investiční podnik;

9. "váha rizika" je stupeň úvěrového rizika vztahujícího se na příslušné smluvní strany podle směrnice 89/647/EHS. Aktiva ve formě pohledávek za investičními podniky nebo uznávanými investičními podniky třetích zemí, ve formě jiných rizikových pozic vůči těmto podnikům a ve formě rizikových pozic vůči uznávaným subjektům zajišťujícím zúčtování a burzám mají stejnou váhu jako v případě, kdy je příslušnou smluvní stranou úvěrová instituce;

10. "mimoburzovní (OTC) deriváty" jsou smlouvy o úrokových sazbách a devizové smlouvy uváděné v příloze II směrnice 89/647/EHS a podrozvahové smlouvy založené na akciích, pokud žádné z těchto smluv nejsou obchodovány na uznávaných burzách s denními požadavky marže, a v případě devizových smluv za podmínky, že každá taková smlouva má původní splatnost delší než 14 kalendářních dnů;

11. "regulovaný trh" je trh, který odpovídá definici uvedené v čl. 1 odst. 13 směrnice 93/22/EHS;

12. "kvalifikující položky" jsou dlouhé a krátké pozice v aktivech uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 89/647/EHS a v dluhových nástrojích emitovaných investičními podniky nebo uznávanými investičními podniky třetích zemí. Také to jsou dlouhé a krátké pozice v dluhových nástrojích, pokud tyto nástroje splňují následující podmínky: takové nástroje musí být za prvé zapsány alespoň na jednom regulovaném trhu v členském státě nebo na burze v třetí zemi, pokud tato burza je uznávána příslušnými orgány dotyčného členského státu; a za druhé musejí být příslušnou institucí považovány za dostatečně likvidní a zároveň vzhledem k solventnosti emitenta odpovídají stupni rizika neplacení, které je porovnatelné nebo nižší než riziko aktiv uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 89/647/EHS; kritéria tohoto odstupňování podléhají přezkoumání příslušných orgánů, které změní hodnocení provedené institucí, pokud jsou toho názoru, že příslušné nástroje mají příliš vysoký stupeň rizika neplacení na to, aby byly kvalifikujícími položkami.

Odchylně od ustanovení předchozího odstavce a až do další koordinace je v pravomoci příslušných orgánů uznávat jako kvalifikující položky takové nástroje, které jsou dostatečně likvidní a které jsou kvůli solventnosti emitenta vystaveny riziku neplacení porovnatelnému nebo nižšímu, než je riziko aktiv uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) směrnice 89/647/EHS. Riziko neplacení spojené s takovými nástroji musí na této úrovni vyhodnotit alespoň dvě agentury pro posuzování úvěruschopnosti, které jsou uznávány příslušnými orgány, nebo pouze jednou takovou agenturou, pokud je jiná agentura pro posuzování úvěruschopnosti uznávaná příslušnými orgány nevyhodnotí pod touto úrovní.

Příslušné orgány se však mohou vzdát podmínky uvedené v předchozí větě, pokud ji považují za nevhodnou například vzhledem k povaze trhu, emitenta, emise nebo určité kombinaci těchto prvků.

Příslušné orgány dále od institucí vyžadují, aby aplikovaly maximální váhy uvedené v tabulce 1 odstavci 14 přílohy I na nástroje, které vykazují zvláštní riziko kvůli nedostatečné solventnosti emitenta nebo nedostatečné likviditě.

Příslušné orgány každého členského státu pravidelně poskytují Radě a Komisi informace ohledně metod používaných pro hodnoceníkvalifikujících položek, zejména metod používaných pro posuzování stupně likvidity emise a solventnosti emitenta;

13. "emise centrální vlády" jsou dlouhé a krátké pozice v aktivech uvedených v čl. 6 odst.1 písm. a) směrnice 89/647/EHS a v těch aktivech, kterým je podle článku 7 uvedené směrnice přiřazena váha 0 %;

14. "konvertibilní cenný papír" je cenný papír, který lze podle rozhodnutí držitele vyměnit za jiný cenný papír, obvykle za akcie emitenta;

15. "opční list (warrant)" je nástroj, který držitele opravňuje k zakoupení určitého počtu kmenových akcií nebo dluhopisů za stanovenou cenu, a to až do doby uplynutí platnosti opčního listu. Může být likvidován dodáním uvedených cenných papírů nebo zaplacením jejich hodnoty v hotovosti;

16. "krytý opční list" je nástroj, který emitovala jiná osoba než emitent příslušného podkladového nástroje a který držitele až do uplynutí platnosti krytého opčního listu opravňuje k zakoupení určitého počtu kmenových akcií nebo dluhopisů za stanovenou cenu nebo jej opravňuje zajistit si zisk nebo vyhnout se ztrátě vzhledem k výkyvům v indexu týkajícím se jakéhokoliv z finančních nástrojů uvedených v oddílu B přílohy ke směrnici 93/22/EHS;

17. "dohoda o zpětném odkoupení" a "dohoda o zpětném odprodeji" je jakákoli dohoda, ve které instituce nebo druhá smluvní strana převádí cenné papíry nebo ručené právní nároky na cenné papíry, pokud je tato záruka poskytována uznávanou burzou, která je držitelem práv na tyto cenné papíry, a pokud dohoda nedovoluje instituci převést nebo zastavit určitý cenný papír najednou více než jedné smluvní straně, a to s ohledem na závazek zpětného odkupu těchto cenných papírů (nebo náhradních cenných papírů stejného druhu) za stanovenou cenu a k datu určenému nebo které má být určeno převodcem, přičemž u instituce, která cenné papíry zcizuje, jde o "dohodu o zpětném odkoupení", a u instituce, na niž jsou cenné papíry převáděny, jde o "dohodu o zpětném odprodeji".

Dohoda o zpětném odprodeji se považuje za profesionální transakci mezi podniky finančního sektoru, jestliže smluvní strana podléhá koordinovanému dohledu na úrovni Společenství nebo jde o úvěrovou instituci zóny A ve smyslu směrnice 89/647/EHS nebo je uznávaným investičním podnikem třetí země nebo jestliže se transakce uskutečňuje s uznávaným zúčtovacím subjektem nebo burzou;

18. "půjčky cenných papírů" a "výpůjčky cenných papírů" jsou jakékoli transakce, jimiž instituce nebo druhá smluvní strana převádí cenné papíry coby protihodnotu odpovídajících záruk, a tento převod je spojen se závazkem vypůjčitele vrátit k nějakému budoucímu datu nebo na požádání převodce cenné papíry stejné hodnoty, přičemž u instituce převádějící cenné papíry jde o "půjčku cenných papírů" a u instituce, na kterou jsou cenné papíry převáděny, jde o "výpůjčku cenných papírů".

Výpůjčka cenných papírů se považuje za profesionální transakci mezi podniky finančního sektoru, pokud druhá smluvní strana podléhá koordinovanému dohledu na úrovni Společenství nebo jde o úvěrovou instituci zóny A ve smyslu směrnice 89/647/EHS nebo je uznávaným investičním podnikem třetí země nebo když je transakce uzavřena s uznávaným zúčtovacím subjektem nebo burzou;

19. "zúčtující člen" je člen burzy nebo subjektu zajišťující zúčtování, který má přímý smluvní vztah s centrální smluvní stranou (ručitelem trhu); nezúčtující členové musí provádět své obchody přes zúčtujícího člena;

20. "místní podnik" je podnik, který obchoduje pouze na vlastní účet na burze finančních termínových smluv (financial futures) či opcí nebo na účty jiných členů téže burzy nebo těmto členům určuje ceny a který je ručen zúčtujícím členem téže burzy. Odpovědnost za zajištění plnění smluv uzavřených takovým podnikem musí převzít zúčtující člen téže burzy a tyto smlouvy je nutno vzít v úvahu při výpočtu celkových kapitálových požadavků na zúčtujícího člena, pokud jsou pozice místního podniku zcela odděleny od pozic tohoto zúčtujícího člena;

21. "faktor delta" je očekávaná změna v ceně opce v poměru k malému výkyvu ceny podkladového nástroje opce;

22. pro účely přílohy I odstavce 4 je "dlouhá pozice" pozice, v níž instituce stanovila úrokovou míru, kterou dostane v určitou dobu v budoucnosti, a "krátká pozice" je pozice, v níž stanovila úrokovou míru, kterou zaplatí v určitou dobu v budoucnosti;

23. "kapitál" je kapitál podle definice uvedené ve směrnici 89/299/EHS. Tuto definici lze však za okolností popsaných v příloze V změnit;

24. "počáteční kapitál" jsou položky 1 a 2 čl. 2 odst. 1 směrnice 89/299/EHS;

25. "vlastní kapitál" je součet položek 1, 2 a 4, minus součet položek 9, 10 a 11 čl. 2 odst. 1 směrnice 89/299/EHS;

26. netýká se českého znění;

27. "modifikované trvání" se vypočte za použití vzorce uvedeného v příloze I odstavci 26.

POČÁTEČNÍ KAPITÁL

Článek 3

1. Počáteční kapitál ve výši 125000 ECU mají investiční podniky, které drží peníze nebo cenné papíry klientů, případně oboje, a které nabízejí jednu nebo více následujících služeb:

- přijímání a předávání objednávek investorů na finanční nástroje,

- provádění objednávek investorů na finanční nástroje,

- správu jednotlivých portfolií investic do finančních nástrojů,

za předpokladu, že neobchodují s žádnými finančními nástroji na vlastní účet ani nepřistupují na pevné závazky převzetí ve vztahu k finančním nástrojům.

Držení pozic ve finančních nástrojích mimo obchodní portfolio za účelem investování kapitálu není považováno za obchodování ve smyslu prvního pododstavce nebo pro účely uvedené v odstavci 2.

Příslušné orgány mohou však dovolit investičnímu podniku, který vykonává objednávky investorů na finanční nástroje, aby tyto nástroje držel na vlastní účet, jestliže:

- tyto pozice vznikají pouze v důsledku toho, že se podniku nepodařilo přesně porovnat objednávky investorů,

- celková tržní hodnota všech takových pozic nepřesahuje 15 % počátečního kapitálu podniku,

- podnik splňuje požadavky uvedené v článcích 4 a 5 a

- tyto pozice jsou svou povahou náhodné a dočasné a jsou striktně omezeny na dobu potřebnou k provedení příslušné transakce.

2. Členské státy mohou snížit částku uvedenou v odstavci 1 na 50000 ECU, pokud není podnik oprávněn držet peníze nebo cenné papíry klientů, obchodovat na vlastní účet nebo přistupovat na pevné závazky převzetí.

3. Všechny ostatní investiční podniky mají počáteční kapitál ve výši 730000 ECU.

4. Podniky uvedené v čl. 2 odst. 2 druhé a třetí odrážce mají počáteční kapitál ve výši 50000 ECU, pokud požívají práva svobody usazování nebo volného pohybu služeb podle článku 14 nebo 15 směrnice 93/22/EHS.

5. Odchylně od odstavců 1 až 4, členské státy mohou i nadále povolovat investiční podniky a podniky podle odstavce 4, které existovaly již před provedením této směrnice a jejichž kapitál nedosahuje úrovně počátečního kapitálu stanoveného pro ně v odstavci 1 až 4. Kapitál takových podniků nesmí klesnout pod nejvyšší vztažnou hodnotu vypočtenou po dni oznámení této směrnice. Tato vztažná hodnota je průměrná denní výše kapitálu vypočtená za dobu šesti měsíců předcházejících datu výpočtu. Vypočítává se každých šest měsíců pro příslušné předchozí období.

6. Jestliže kontrolu podniku, na který se vztahuje odstavec 5, převezme jiná fyzická nebo právnická osoba než ta, která ji předtím kontrolovala, musí kapitál podniku dosáhnout alespoň úrovně uvedené v odstavcích 1 až 4, přičemž toto neplatí v následujících případech:

i) v případě prvního převodu dědictvím po provedení této směrnice, pokud je tento převod schválen příslušnými orgány, neplatí výše uvedené na dobu nejvýše deseti let po tomto převodu;

ii) v případě změny ve složení obchodní společnosti, pokud alespoň jeden ze společníků v den provedení této směrnice zůstává v této obchodní společnosti jako společník, neplatí výše uvedené na dobu nejvýše deseti let od provedení této směrnice.

7. Když však za určitých okolností a se souhlasem příslušných orgánů dochází k fúzi dvou nebo více investičních podniků a/nebo podniků, na něž se vztahuje odstavec 4, nemusí kapitál podniku vzniklý fúzí dosáhnout úrovně, která je pro ni stanovena v odstavcích 1 až 4. V průběhu kteréhokoliv období, kdy nebylo dosaženo úrovně uvedené v odstavcích 1 až 4, nesmí však kapitál nového podniku klesnout pod celkovou výši kapitálu sloučených podniků v době fúze.

8. Kapitál investičních podniků a podniků, na něž se vztahuje odstavec 4, nesmí klesnout pod úroveň uvedenou v odstavcích 1 až 5 a 7. Pokud se to však stane, příslušné orgány mohou, pokud je to okolnostmi zdůvodněno, poskytnout těmto podnikům lhůtu, aby napravily tuto situaci nebo svou činnost ukončily.

KRYTÍ RIZIK

Článek 4

1. Příslušné orgány předepisují institucím objem kapitálu, který je vždy vyšší nebo se rovná součtu:

i) kapitálových požadavků vypočítaných podle příloh I, II a VI pro jejich obchody zahrnuté v obchodním portfoliu;

ii) kapitálových požadavků vypočítaných podle přílohy III pro jejich veškeré obchodní činnosti;

iii) kapitálových požadavků stanovených směrnicí 89/647/EHS pro jejich veškeré obchodní činnosti, s výjimkou jak obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu, tak jejich nelikvidních aktiv, pokud jsou odečtena od kapitálu podle přílohy V odst. 2 písm. d);

iv) kapitálových požadavků stanovených v odstavci 2.

Bez ohledu na výši kapitálových požadavků uvedenou v bodech i) až iv) nesmí být požadavek na kapitál investičních podniků nižší než částka stanovená v příloze IV.

2. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce kryly rizika vyplývající v souvislosti s obchodováním mimo působnost jak této směrnice, tak směrnice 89/647/EHS, a pokládaná za podobná rizikům krytým podle těchto směrnic přiměřeným kapitálem.

3. Jestliže kapitál instituce klesne pod částku požadovaného kapitálu uvedenou v odstavci 1, příslušné orgány zajistí, aby dotyčná instituce podnikla vhodná opatření k co nejrychlejší nápravě této situace.

4. Příslušné orgány vyžadují, aby instituce zavedly systémy sledování a řízení úrokového rizika u všech svých obchodů, a tyto systémy budou podléhat dohledu příslušných orgánů.

5. Od institucí se vyžaduje, aby prokázaly příslušným orgánům, že používají systémy, které mohou kdykoliv s dostatečnou přesností vypočítat jejich finanční pozice.

6. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit institucím, aby kapitálové požadavky na svoje obchody zahrnuté v obchodním portfoliu vypočítaly spíše podle směrnice 89/647/EHS než podle příloh I a II této směrnice, pokud:

i) podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí zpravidla nepřesahuje 5 % jejich celkových obchodů;

ii) celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu zpravidla nepřesahuje 15 milionů ECU a

iii) podíl obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu těchto institucí nikdy nepřesahuje 6 % jejich celkových obchodů a celková částka pozic zahrnutých v obchodním portfoliu nikdy nepřesahuje 20 milionů ECU.

7. K výpočtu podílu obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu na celkových obchodech, jak je uvedeno v odst. 6 bodech i) a iii), mohou příslušné orgány buď použít velikost rozvahových a podrozvahových obchodů, účet zisků a ztrát, nebo kapitál dotyčných institucí nebo kombinaci těchto měření. Při posuzování velikosti rozvahových a podrozvahových obchodů jsou dluhové nástroje hodnoceny v tržních cenách nebo v hodnotě jistiny, akcie v jejich tržních cenách a deriváty podle nominální nebo tržní hodnoty podkladových nástrojů. Dlouhé a krátké pozice se sčítají bez ohledu na jejich znaménka.

8. Jestliže se stane, že instituce překročí po dobu delšíle než krátké období jeden nebo oba z limitů stanovených v odst. 6 bodech i) a ii) nebo překročí jeden nebo oba z limitů stanovených v odst. 6 bodu iii), je od této instituce vyžadováno, aby ohledně svých obchodů zahrnutých v obchodním portfoliu splnila spíše požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 bodu i) než požadavky uvedené ve směrnici 89/647/EHS a aby o tom uvědomila příslušný orgán.

SLEDOVÁNÍ A ŘÍZENÍ VELKÉ ÚVĚROVÉ ANGAŽOVANOSTI

Článek 5

1. Instituce sledují a řídí svou velkou úvěrovou angažovanost v souladu se směrnicí 92/121/EHS.

2. Odchylně od odstavce 1, instituce, které vypočítávají kapitálové požadavky pro své obchody zahrnuté v obchodním portfoliu podle příloh I a II, sledují a řídí svou velkou úvěrovou angažovanost v souladu se směrnicí 92/121/EHS s výhradou změn uvedených v příloze VI této směrnice.

HODNOCENÍ POZIC PRO ÚČELY PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI

Článek 6

1. Instituce denně hodnotí v tržních cenách pozice ve svém obchodním portfoliu, pokud se na ně nevztahuje čl. 4 odst. 6.

2. Pokud právě nejsou k dispozici tržní ceny, například při obchodování s novými emisemi na primárních trzích, nemusí příslušné orgány vyžadovat splnění požadavku stanoveného v odstavci 1 a mohou vyžadovat, aby instituce používaly alternativní metody hodnocení za předpokladu, že tyto metody dostatečně odpovídají požadavku obezřetnosti a že byly schváleny příslušnými orgány.

DOHLED NA KONSOLIDOVANÉM ZÁKLADĚ

Článek 7

Všeobecné zásady

1. Kapitálové požadavky stanovené v článcích 4 a 5 pro instituce, které nejsou mateřskými podniky nebo dceřinými společnostmi těchto mateřských podniků, se používají jednotlivě.

2. Požadavky stanovené v článcích 4 a 5 pro:

- každou instituci, která je mateřským podnikem úvěrové instituce ve smyslu směrnice 92/30/EHS, investičního podniku nebo jiné finanční instituce nebo která drží podíl takových podniků, a

- každou instituci, jejímž mateřským podnikem je finanční holdingová společnost,

se použijí na konsolidovaném základě podle metod stanovených ve výše uvedené směrnici a v odstavcích 7 až 14 tohoto článku.

3. Jestliže skupina podle odstavce 2 nezahrnuje úvěrovou instituci, pak se používá směrnice 92/30/EHS s následujícími úpravami:

- "finanční holdingová společnost" je finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně nebo hlavně investiční podniky nebo jiné finanční instituce, z nichž alespoň jedna je investiční podnik,

- "holdingová společnost se smíšenou činností" je mateřský podnik, který není finanční holdingovou společností nebo investičním podnikem a jehož dceřiné podniky zahrnují alespoň jeden investiční podnik,

- "příslušné orgány" jsou státní orgány, které podle právních nebo správních předpisů vykonávají dohled nad investičními podniky,

- každý odkaz na "úvěrové instituce" se nahrazuje odkazem na "investiční podniky",

- čl. 3 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 92/30/EHS se nepoužije,

- v čl. 4 odst. 1 a 2 a v čl. 7 odst. 5 směrnice 92/30/EHS se veškeré odkazy na směrnici 77/780/EHS nahrazují odkazy na směrnici 93/22/EHS,

- pro účely čl. 3 odst. 9 a čl. 8 odst. 3 směrnice 92/30/EHS se odkazy na "Bankovní poradní výbor" nahrazují odkazy na Radu a Komisi,

- v čl. 7 odst. 4 směrnice 92/30/EHS se první věta nahrazuje tímto:

"Tam, kde investiční podnik, finanční holdingová společnost nebo holdingová společnost se smíšenou činností kontroluje jednu nebo více dceřiných společností, které jsou pojišťovnami, příslušné orgány úzce spolupracují s orgány pověřenými úředním dohledem nad pojišťovnami."

4. Příslušné orgány, které mají úkol nebo pověření vykonávat dohled na konsolidovaném základě nad skupinami uvedenými v odstavci 3, nemusí až do další koordinace dohledu na konsolidovaném základě nad těmito skupinami a tam, kde je to odůvodněno okolnostmi, vyžadovat splnění této povinnosti za předpokladu, že každý investiční podnik v takové skupině:

i) používá definici kapitálu uvedenou v odstavci 9 přílohy V;

ii) splňuje jednotlivě požadavky stanovené v článcích 4 a 5;

iii) vytvoří systémy pro sledování a řízení zdrojů kapitálu a financování všech ostatních finančních institucí v dané skupině.

5. Příslušné orgány vyžadují od investičních podniků ve skupině, od níž nebylo vyžadováno splnění požadavků podle odstavce 4, aby je informovaly o těch rizicích, včetně rizik spojených se složením a zdroji kapitálu a financování, která by mohla ohrozit jejich finanční postavení. Jestliže příslušné orgány pak usoudí, že finanční pozice těchto investičních podniků nejsou přiměřeně chráněny, budou od nich vyžadovat, aby podnikly potřebná opatření, včetně omezení pro převod kapitálu z těchto podniků do jiných částí skupiny.

6. Jestliže příslušné orgány nevyžadují povinnost dohledu na konsolidovaném základě podle odstavce 4, přijmou jiná vhodná opatření ke sledování rizik celé skupiny, zejména velké úvěrové angažovanosti, a to včetně všech podniků, které nemají sídlo v členském státě.

7. Členské státy nemusí vyžadovat splnění požadavků stanovených v článcích 4 a 5 na individuálním nebo částečně konsolidovaném základě u instituce, která jako mateřský podnik podléhá dohledu na konsolidovaném základě a u každé dceřiné společnosti této instituce, která podléhá jejich povolení a dohledu a je zahrnuta pod dohled na konsolidovaném základě u instituce, která je její mateřskou společností.

Stejná možnost existuje v případě, že mateřský podnik je finanční holdingová společnost, která má ústředí ve stejném členském státě jako tato instituce, pokud podléhá stejnému dohledu jako úvěrové instituce nebo investiční podniky, a zejména pokud se na ni vztahují požadavky stanovené v článcích 4 a 5.

Je-li výše uvedená možnost využita, je v obou případech nezbytné podniknout opatření zajišťující uspokojivé rozdělení kapitálu uvnitř skupiny.

8. Jestliže je instituce dceřinou společností jiné instituce, je povolená a sídlí v jiném členském státě, použijí příslušné orgány,které povolení vydaly, ustanovení článků 4 a 5 na tuto instituci na individuálním základě nebo tam, kde je to vhodné, na částečně konsolidovaném základě.

9. Odchylně od odstavce 8 příslušné orgány odpovědné za povolení dceřiné společnosti mateřské společnosti, která je institucí, mohou na základě dvoustranné dohody přenést svou odpovědnost za dohled nad kapitálovou přiměřeností dceřiné společnosti a velkou úvěrovou angažovaností na příslušné orgány, které mateřskou společnost povolily a vykonávají nad ní dohled. Komise musí být informována o existenci a obsahu takových dohod. Tyto informace předá příslušným orgánům ostatních členských států a Bankovnímu poradnímu výboru a Radě, s výjimkou skupin, na něž se vztahuje odstavec 3.

Výpočet konsolidovaných požadavků

10. V případech, kde není využito práva nevyžadovat splnění požadavků, uvedeného v odstavcích 7 a 9, mohou příslušné orgány za účelem výpočtu kapitálových požadavků stanovených v příloze I a výpočtu rizik vůči klientům stanovených v příloze VI na konsolidovaném základě povolit, aby čisté pozice v obchodním portfoliu jedné instituce kompenzovaly pozice v obchodním portfoliu jiné instituce podle pravidel stanovených v příloze I a VI.

Mohou rovněž povolit, aby devizové pozice podle přílohy III v jedné instituci kompenzovaly devizové pozice podle přílohy III v jiné instituci podle pravidel stanovených v příloze III.

11. Příslušné orgány mohou také povolit kompenzaci pozic obchodního portfolia a devizových pozic podniků se sídlem ve třetích zemích, pokud jsou současně splněny následující podmínky:

i) tyto podniky byly povoleny ve třetí zemi a buď odpovídají definici úvěrové instituce uvedené v první odrážce článku 1 směrnice 77/780/EHS, nebo jsou to uznávané investiční podniky třetích zemí;

ii) tyto podniky individuálně splňují požadavky kapitálové přiměřenosti ekvivalentní požadavkům stanoveným v této směrnici;

iii) v dotyčných zemích neexistují předpisy, které by podstatně ovlivňovaly převod prostředků v rámci skupiny.

12. Příslušné orgány také mohou povolit kompenzaci uvedenou v odstavci 10 v rámci skupiny mezi institucemi, které byly povoleny v daném členském státě, pokud:

i) existuje uspokojivé rozdělení kapitálu uvnitř skupiny;

ii) zákonný, právní nebo smluvní rámec, v němž tyto instituce působí, zaručuje vzájemnou finanční podporu uvnitř skupiny.

13. Příslušné orgány dále mohou povolit kompenzaci uvedenou v odstavci 10 v rámci skupiny mezi institucemi, které splňují podmínky v odstavci 12, a jakoukoliv institucí, která patří do stejné skupiny a byla povolena v jiném členském státě, pokud je tato instituce povinna individuálně splnit kapitálové požadavky stanovené v článcích 4 a 5.

Definice konsolidovaného kapitálu

14. Pro výpočet kapitálu na konsolidovaném základě se používá odstavec 5 směrnice 89/299/EHS.

15. Příslušné orgány odpovědné za výkon dohledu na konsolidovaném základě mohou uznat platnost specifických definic kapitálu použitelných u dotyčných institucí podle přílohy V při výpočtu jejich konsolidovaného kapitálu.

OZNAMOVACÍ POVINNOST

Článek 8

1. Členské státy vyžadují, aby investiční podniky a úvěrové instituce poskytovaly příslušným orgánům svých domovských členských států veškeré informace nezbytné pro posouzení, zda vyhovují předpisům přijatým v souladu s touto směrnicí. Členské státy rovněž zajistí, aby vnitřní kontrolní mechanismy těchto institucí a administrativní a účetní postupy umožňovaly ověřování, zda vždy vyhovují těmto předpisům.

2. Investiční podniky plní oznamovací povinnost příslušným orgánům způsobem upřesněným těmito orgány, a to minimálně jednou měsíčně v případě podniků, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 3, minimálně jednou za tři měsíce v případě podniků, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1, a minimálně jednou za šest měsíců v případě podniků, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 2.

3. Odchylně od odstavce 2 se od investičních podniků, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1 a 3 vyžaduje, aby poskytovaly informace na konsolidovaném nebo částečně konsolidovaném základě pouze jednou za šest měsíců.

4. Úvěrové instituce plní oznamovací povinnost způsobem upřesněným příslušnými orgány, a to tak často, jak jim tuto povinnost stanoví směrnice 89/647/EHS.

5. Příslušné orgány uloží institucím, aby jim okamžitě oznámily každý případ, kdy jejich smluvní strany v dohodách o zpětném odkoupení a o zpětném odprodeji nebo v transakcíchzahrnujících půjčky a výpůjčky cenných papírů neplní své závazky.O takových případech a jejich důsledcích na posuzování transakcí uvedených v této směrnici podá Komise Radě zprávu nejpozději do tří let po datu stanoveném v článku 12. Tato zpráva bude také popisovat způsob, jakým instituce plní ty z podmínek bodů i) až v) čl. 2 odst. 6 písm. b), které se na ně vztahují, zejména podmínku uvedenou v bodě v). V této zprávě se rovněž uvedou podrobnosti o jakýchkoli změnách v relativním objemu dosavadních půjček institucí a jejich půjček v rámci dohod o zpětném odkoupení a o zpětném odprodeji a v rámci výpůjček cenných papírů. Jestliže Komise dospěje na základě této zprávy a jiných informací k závěru, že jsou potřebná další ochranná opatření proti zneužití, předloží příslušné návrhy.

PŘÍSLUŠNÉ ORGÁNY

Článek 9

1. Členské státy určí orgány, které mají vykonávat povinnosti uvedené v této směrnici. Uvědomí o tom Komisi, přičemž uvedou veškeré rozdělení povinností.

2. Orgány uvedené v odstavci 1 musí být veřejné orgány nebo orgány oficiálně uznané vnitrostátními právními předpisy nebo veřejnými orgány jako součást systému dohledu fungujícího v daném členském státě.

3. Příslušným orgánům musí být poskytnuty veškeré pravomoce potřebné k výkonu jejich povinností, zejména pravomoc ke kontrole složení obchodních portfolií.

4. Příslušné orgány různých členských států úzce spolupracují při výkonu svých povinností stanovených touto směrnicí, zejména v případech, kdy jsou investiční služby poskytovány jako přeshraniční služby nebo zřizováním poboček v jednom nebo několika členských státech. Na požádání si poskytnou veškeré informace, které mohou usnadnit dohled nad kapitálovou přiměřeností investičních podniků a úvěrových institucí, a zejména dohled nad tím, zda vyhovují ustanovením této směrnice. Jakákoliv výměna informací mezi příslušnými orgány, kterou stanoví tato směrnice, podléhá ohledně investičních podniků povinnosti služebního tajemství, stanovené v článku 25 směrnice 93/22/EHS a ohledně úvěrových institucí povinnosti stanovené v článku 12 směrnice 77/780/EHS pozměněné směrnicí 89/646/EHS.

Článek 10

Až do přijetí další směrnice, kterou se tato směrnice přizpůsobí technickému pokroku v oblastech uvedených níže, rozhoduje Rada v souladu s rozhodnutím 87/373/EHS na návrh Komise kvalifikovanou většinou o přijetí následujících úprav, budou-li nezbytné:

- vyjasnění definic v článku 2 za účelem zajištění jednotného používání této směrnice v celém Společenství,

- vyjasnění definic v článku 2 s přihlédnutím k vývoji na finančních trzích,

- změna částek počátečního kapitálu stanovených v článku 3 a částky uvedené v čl. 4 odst. 6 s přihlédnutím k vývoji v hospodářské a měnové oblasti,

- harmonizace terminologie definic a jejich rámce v souladu s pozdějšími právními předpisy o institucích a záležitostech s nimi spojených.

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Článek 11

1. Členské státy mohou povolovat investiční podniky, na něž se vztahuje čl. 30 odst. 1 směrnice 93/22/EHS a jejichž kapitál ke dni provedení této směrnice je nižší než částky stanovené v čl. 3 odst. 1 až 3 této směrnice. Kapitál těchto investičních podniků však musí odpovídat podmínkám stanoveným v čl. 3 odst. 5 až 8 této směrnice.

2. Odchylně od odstavce 14 přílohy I mohou členské státy stanovit požadavek specifického rizika pro jakékoli dluhopisy s váhou 10 % podle čl. 11 odst. 2 směrnice 89/647/EHS rovnající se polovině požadavku specifického rizika pro kvalifikující položku se stejnou zbývající dobou do splatnosti jako tyto dluhopisy.

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 12

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do data určeného v čl. 31 druhém pododstavci směrnice 93/22/EHS. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Komise předloží Radě co nejdříve návrhy na kapitálové požadavky týkající se obchodování s komoditami, komoditních derivátů a jednotek podniků kolektivního investování.

Rada rozhodne o návrzích Komise nejpozději do šesti měsíců před provedením této směrnice.

USTANOVENÍ O REVIZI

Článek 14

Do tří let ode dne uvedeného v článku 12 Rada na návrh Komise přezkoumá a v případě potřeby pozmění tuto směrnici na základě zkušeností nabytých při jejím používání a s přihlédnutím k inovacím na trhu, a zejména k vývoji na mezinárodních fórech za účasti kontrolních orgánů.

Článek 15

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 15. března 1993.

Za Radu

předsedkyně

M. Jelved

[1] Úř. věst. C 152, 21. 6.1990, s. 6 aÚř. věst. C 50, 25.2.1992, s. 5.

[2] Úř. věst. C 326, 16.12.1991, s. 89 aÚř. věst. C 337, 21.12.1992, s. 114.

[3] Úř. věst. C 69, 18.3.1991, s. 1.

[4] Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27.

[5] Úř. věst. L 386, 30.12.1989, s. 14. Směrnice ve znění směrnice 92/30/EHS (Úř. věst. L 110, 28.4.1992, s. 52).

[6] Úř. věst. L 29, 5.2.1993, s. 1.

[7] Úř. věst. L 124, 5.5.1989, s. 16. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 92/30/EHS (Úř. věst. L 110, 24.9.1992, s. 52).

[8] Úř. věst. L 110, 28.4.1992, s. 52.

[9] Úř. věst. L 197, 18.7.1987, s. 33.

[10] Úř. věst. L 322, 17.12.1977, s. 30. Směrnice ve znění směrnice 89/646/EHS (Úř. věst. L 386, 30.12.1989, s. 1).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA 1

RIZIKO POZICE

ÚVOD

Výpočet čisté pozice

1. Přebytek dlouhých (krátkých) pozic instituce nad jejími krátkými (dlouhými) pozicemi ve stejných akciích, dluhopisech a konvertibilních cenných papírech a totožných finančních termínových obchodech, opcích, opčních listech a krytých opčních listech je její čistá pozice v každém z těchto rozdílných nástrojů. Při výpočtu čisté pozice povolí příslušné orgány, aby se pozice v derivátech posuzovaly jako pozice v podkladovém (nebo fiktivním) cenném papíru či podkladových (nebo fiktivních) cenných papírech, jak je uvedeno v odstavcích 4 až 7. Při výpočtu specifického rizika podle odstavce 14 se nebere v úvahu skutečnost, zda instituce drží vlastní dluhové nástroje.

2. Není povoleno vyrovnávání v konvertibilních nástrojích proti pozicím v podkladových nástrojích, pokud příslušné orgány nepřijmou postup, podle něhož se bere v úvahu pravděpodobnost toho, že určitý konvertibilní cenný papír bude konvertován, nebo pokud vyžadují kapitál ke krytí možných ztrát při konverzi.

3. Veškeré čisté pozice, bez ohledu na jejich znaménka, je nutno denně převádět do zúčtovací měny instituce v převládajícím okamžitém směnném kurzu před jejich celkovým součtem.

Zvláštní nástroje

4. Termínové úrokové smlouvy, termínové úrokové dohody (FRA) a termínové závazky nákupu nebo prodeje dluhových nástrojů se posuzují jako kombinace dlouhých a krátkých pozic. Tak například dlouhá pozice u termínových úrokových obchodů se posuzuje jako kombinace výpůjčky splatné v den dodání termínové smlouvy a držení aktiva se splatností v den splatnosti podkladového nástroje nebo podkladové fiktivní pozice dotyčné termínové smlouvy. Podobně se prodaná termínová úroková dohoda posuzuje jako dlouhá pozice se splatností v den úhrady plus doba smlouvy a jako krátká pozice se splatností v den úhrady. Výpůjčka i držení aktiva se pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí specifického rizika u termínových úrokových obchodů a termínových úrokových dohod zahrne do kolonky centrální vlády v tabulce 1 v odstavci 14. Termínový závazek nákupu dluhového nástroje se posuzuje jako kombinace výpůjčky s dnem splatnosti v den dodání a dlouhé (okamžité) pozice u dluhového nástroje samého. Výpůjčka se pro účely specifického rizika zahrne do kolonky centrální vlády v tabulce 1 a dluhový nástroj do odpovídající kolonky v téže tabulce. Příslušné orgány mohou povolit, aby se kapitálový požadavek na termínový obchod obchodovaný na burze rovnal marži požadované burzou, jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s termínovým obchodem a že metoda použitá k výpočtu marže je ekvivalentní metodě výpočtu popsané dále v této příloze.

5. Opce na úrokové sazby, dluhové nástroje, akcie, indexy akcií, termínové finanční smlouvy, swapy a cizí měny se posuzují, jako by to byly pozice v hodnotě částky podkladového nástroje opce vynásobené jejich faktorem delta pro účely této přílohy. Tyto pozice lze odčítat proti kompenzujícím pozicím v identických podkladových cenných papírech nebo derivátech. Použitý faktor delta je faktor delta příslušné burzy, faktor delta vypočtený příslušnými orgány nebo tam, kde není k dispozici nebo pro OTC opce, faktor vypočtený samotnou institucí, přičemž model použitý touto institucí musí odpovídat nárokům ze strany příslušných orgánů.

Příslušné orgány však mohou stanovit, aby instituce vypočítávaly faktory delta za použití metodiky stanovené těmito příslušnými orgány.

Kromě rizika delta vyžadují příslušné orgány zajištění i ostatních rizik spojených s opcemi. Příslušné orgány mohou povolit, aby se požadované krytí u prodané opce obchodované na burze rovnalo marži vyžadované burzou,jestliže jsou zcela přesvědčeny, že přesně odpovídá riziku spojenému s opcí a že metoda použitá pro výpočet marže je ekvivalentní metodě výpočtu pro tyto opce popsané dále v této příloze. Kromě toho mohou povolit, aby se požadavek u koupené opce obchodované na burze nebo na OTC trzích rovnal požadavku na její podkladový nástroj, pokud výsledný požadavek nepřesahuje tržní hodnotu opce. Požadavek na prodanou OTC opci se stanovuje v poměru k jejímu podkladovému nástroji.

6. Opční listy a kryté opční listy se považují za opce uvedené v odstavci 5.

7. Swapy se pro účely úrokového rizika posuzují jako rozvahové nástroje. Tak se úrokový swap, podle kterého instituce obdrží úrok s pohyblivou sazbou a zaplatí úrok s pevnou sazbou, posuzuje jako ekvivalent dlouhé pozice u nástroje s pohyblivou úrokovou sazbou se splatností rovnající se období do příštího stanovení úroku a krátké pozice u nástroje s pevnou úrokovou sazbou se stejnou splatností, jako je splatnost swapu.

8. Instituce, které své pozice denně hodnotí v tržních cenách a řídí úrokové riziko u derivátů uvedených v odstavcích 4 až 7 na základě eskontovaného hotovostního toku, mohou používat modely citlivosti pro výpočet pozic uvedených výše a mohou je používat pro jakýkoli dluhopis, který je umořován spíše během doby zbývající do jeho splatnosti než jedním konečným splacením jistiny. Uvedený model i jeho použití institucí musí schválit příslušné orgány. Tyto modely by měly vytvářet pozice se stejnou citlivostí na změny úrokových sazeb jako podkladové hotovostní toky. Tuto citlivost je nutno posoudit s přihlédnutím k nezávislým pohybům vzorových sazeb u křivky úrokových výnosů, s minimálně jedním bodem citlivosti v každém z pásem splatnosti uvedeném v tabulce 2 v odstavci 18. Pozice se zahrnují do výpočtu kapitálových požadavků podle ustanovení odstavců 15 až 30.

9. Instituce, které nepoužívají modely podle odstavce 8, mohou místo toho se souhlasem příslušných orgánů posuzovat jakékoli pozice u derivátů uvedenou v odstavcích 4 až 7 jako plně kompenzující, pokud splňují alespoň tyto podmínky:

i) pozice mají stejnou hodnotu a jsou denominovány ve stejné měně;

ii) referenční sazby (pro pozice s pohyblivou sazbou) nebo kupony (pro pozice s pevnou sazbou) jsou úzce porovnávány;

iii) příští datum stanovení úrokové sazby nebo doba zbývající do splatnosti u pozic s kuponem s pevnou sazbou se nacházejí v rámci těchto mezí:

- u lhůt kratších než jeden měsíc: tentýž den,

- u lhůt mezi jedním měsícem a jedním rokem: do sedmi dnů,

- více než jeden rok: do třiceti dnů.

10. Převodce cenných papírů nebo zaručených práv vztahujících se na cenné papíry v rámci dohod o zpětném odkoupení a půjčovatel cenných papírů v případě půjček cenných papírů zahrnou tyto cenné papíry do výpočtu svého kapitálového požadavku podle této přílohy, pokud tyto cenné papíry splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6 písm. a).

11. Pozice v jednotkách podniků kolektivního investování podléhají spíše kapitálovým požadavkům podle směrnice 89/647/EHS než požadavkům pro riziko pozice podle této přílohy.

Specifická a obecná rizika

12. Riziko pozice u obchodovaného dluhového nástroje nebo akcií (nebo derivátu dluhu nebo akcií) se pro výpočet kapitálu potřebného k jeho krytí rozdělí na dvě složky. První je složka specifického rizika – je to riziko změny v ceně příslušného nástroje v důsledku faktorů ve vztahu k jeho emitentovi nebo v případě derivátů k emitentovi podkladového nástroje. Druhá složka kryje obecné riziko – to je riziko změny v ceně příslušného nástroje (v případě obchodovaného dluhového nástroje nebo dluhového derivátu) v důsledku změny v úrovni úrokových sazeb nebo (v případě akcií nebo derivátu akcií) širokého pohybu na trhu akcií nespojeného se specifickými atributy jednotlivých cenných papírů.

OBCHODOVANÉ DLUHOVÉ NÁSTROJE

13. Instituce klasifikuje své čisté pozice podle měny, v níž jsou denominovány, a vypočte kapitálový požadavek pro obecné a specifické riziko v každé jednotlivé měně odděleně.

Specifické riziko

14. Instituce přiřadí své čisté pozice vypočtené podle odstavce 1 do příslušných kategorií v tabulce 1 na základě doby zbývající do jejich splatnosti a pak je vynásobí uvedenou váhou. Sečte své vážené pozice (bez ohledu na to, zda jsou dlouhé nebo krátké) a vypočte kapitálový požadavek ke krytí specifického rizika.

Tabulka 1

Položky centrální vlády | Kvalifikující položky | Jiné položky |

| Do 6 měsíců | Od 6 do 24 měsíců | Nad 24 měsíců | |

0,00 % | 0,25 % | 1,00 % | 1,60 % | 8,00 % |

Obecné riziko

a) Založené na splatnosti

15. Postup pro výpočet kapitálových požadavků ke krytí obecného rizika zahrnuje dva základní kroky. Za prvé, všechny položky se váží podle doby splatnosti (jak je vysvětleno v odstavci 16), aby se vypočetla částka kapitálu potřebného na jejich krytí. Za druhé, tento požadavek může být snížen, když je držena vážená pozice současně s opačnou váženou pozicí ve stejném pásmu splatnosti. Kapitálový požadavek se může také snížit v případě, že opačné vážené pozice spadají do různých pásem splatnosti, přičemž velikost snížení závisí jak na tom, zda obě pozice spadají nebo nespadají do stejné zóny, tak na tom, do které zóny spadají. Celkem existují tři zóny (skupiny pásem splatnosti).

16. Instituce přiřadí své čisté pozice do příslušných pásem splatnosti ve sloupci 2 nebo 3 v tabulce 2 uvedené v odstavci 18. Přiřazení provede na základě doby zbývající do splatnosti u nástrojů s pevnou úrokovou sazbou a na základě období zbývajícího do dalšího stanovení úrokové sazby v případě nástrojů, u nichž je úroková sazba proměnlivá až do konečné splatnosti. Také rozlišuje mezi dluhovými nástroji s kuponem 3 % nebo vyšším a dluhovými nástroji s kuponem pod 3 % a zařadí je podle toho do sloupce 2 nebo sloupce 3 v tabulce 2. Pak každý vynásobí vahou pro příslušné pásmo splatnosti ve sloupci 4 v tabulce 2.

17. Poté vypočítá součet vážených dlouhých pozic a součet vážených krátkých pozic v každém pásmu splatnosti. Částka součtu vážených dlouhých pozic, které jsou porovnány se součtem vážených krátkých pozic v daném pásmu splatnosti, je porovnaná vážená pozice v daném pásmu a zbývající dlouhá nebo krátká pozice je neporovnaná vážená pozice v témže pásmu. Poté se vypočtou celkové porovnané vážené pozice ve všech pásmech.

18. Instituce vypočte celkové částky neporovnaných vážených dlouhých pozic pro pásma zahrnutá v každé ze zón v tabulce 2, aby odvodila neporovnané vážené dlouhé pozice pro každou zónu. Podobně se provede součet neporovnaných vážených krátkých pozic pro každé pásmo v dané zóně, aby se vypočetla neporovnaná vážená krátká pozice pro tuto zónu. Ta část neporovnané vážené dlouhé pozice pro danou zónu, která je porovnána s neporovnanou váženou krátkou pozicí pro stejnou zónu, je porovnaná vážená pozice pro tuto zónu. Ta část neporovnané vážené dlouhé pozice nebo neporovnané vážené krátké pozice pro zónu, která nemůže být takto porovnána, je neporovnaná vážená pozice pro tuto zónu.

Tabulka 2

Zóna | Pásmo splatnosti | Váha (v %) | Předpokládaná změna úrokové sazby (v %) |

Kupon 3 % nebo více | Kupon pod 3 % |

(1) | (2) | (3) | (4) | (5) |

1 | 0 ≤ 1 měsíc | 0 ≤ 1 měsíc | 0,00 | – |

> 1 ≤ 3 měsíce | > 1 ≤ 3 měsíce | 0,20 | 1,00 |

> 3 ≤ 6 měsíců | > 3 ≤ 6 měsíců | 0,40 | 1,00 |

> 6 ≤ 12 měsíců | > 6 ≤ 12 měsíců | 0,70 | 1,00 |

2 | > 1 ≤ 2 roky | > 1,0 ≤ 1,9 roku | 1,25 | 0,90 |

> 2 ≤ 3 roky | > 1,9 ≤ 2,8 roku | 1,75 | 0,80 |

> 3 ≤ 4 roky | > 2,8 ≤ 3,6 roku | 2,25 | 0,75 |

3 | > 4 ≤ 5 let | > 3,6 ≤ 4,3 roku | 2,75 | 0,75 |

> 5 ≤ 7 let | > 4,3 ≤ 5,7 roku | 3,25 | 0,70 |

> 7 ≤ 10 let | > 5,7 ≤ 7,3 roku | 3,75 | 0,65 |

> 10 ≤ 15 let | > 7,3 ≤ 9,3 roku | 4,50 | 0,60 |

> 15 ≤ 20 let | > 9,3 ≤ 10,6 roku | 5,25 | 0,60 |

> 20 let | >10,6 ≤ 12,0 roku | 6,00 | 0,60 |

| >12,0 ≤ 20,0 roku | 8,00 | 0,60 |

| > 20 let | 12,50 | 0,60 |

19. Poté se vypočítá částka neporovnaných vážených dlouhých (krátkých) pozic v zóně 1, která je porovnána s neporovnanými váženými krátkými (dlouhými) pozicemi v zóně 2. To se v odstavci 23 označuje jako porovnaná vážená pozice mezi zónami 1 a 2. Stejný výpočet se pak provede u té části neporovnané vážené pozice v zóně 2, která zbývá, a neporovnané vážené pozice v zóně 3, aby se vypočítala porovnaná vážená pozice mezi zónami 2 a 3.

20. Instituce může případně změnit sled v odstavci 19, takže vypočítá porovnanou váženou pozici mezi zónami 2 a 3 před výpočtem porovnané vážené pozice mezi zónami 1 a 2.

21. Zbytek neporovnané vážené pozice v zóně 1 se pak porovná s tím, co zbývá v zóně 3 po porovnání se zónou 2, aby se odvodila porovnaná vážená pozice mezi zónami 1 a 3.

22. Po provedení tří oddělených porovnávacích výpočtů v odstavcích 19, 20 a 21 se zbývající pozice sečtou.

23. Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet následujícího:

a) 10 % součtu porovnaných vážených pozic ve všech pásmech splatnosti;

b) 40 % porovnané vážené pozice v zóně 1;

c) 30 % porovnané vážené pozice v zóně 2;

d) 30 % porovnané vážené pozice v zóně 3;

e) 40 % porovnané vážené pozice mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3 (viz odstavec 19);

f) 150 % porovnané vážené pozice mezi zónami 1 a 3;

g) 100 % zbylých neporovnaných vážených pozic.

b) Založené na době trvání

24. Příslušné orgány ve členském státě mohou institucím obecně nebo individuálně povolit používání systému pro výpočet kapitálového požadavku pro obecné riziko u obchodovaných dluhových nástrojů, který odráží trvání, místo systému uvedeného v odstavcích 15 až 23, a to za předpokladu, že jej instituce používá soustavně.

25. V tomto systému instituce vypočítá z tržní hodnoty každého dluhového nástroje s pevnou úrokovou sazbou jeho výnos do doby splatnosti, což je implicitní diskontní sazba pro tento nástroj. V případě nástrojů s pohyblivou úrokovou sazbou instituce vypočítá z tržní hodnoty každého nástroje jeho výnos za předpokladu, že jistina je splatná v době, kdy může dojít k příští změně úrokové sazby.

26. Instituce poté vypočítá modifikovanou dobu trvání každého dluhového nástroje podle následujícího vzorce:

modifikovaná doba trvání =

doba trvání

, kde:

D=

t C

C

t1 + rt

kde:

r = výnos do doby splatnosti (viz odstavec 25),

Ct = platba v hotovosti v době t,

m = celková doba splatnosti (viz odstavec 25).

27. Instituce pak zařadí každý dluhový nástroj do příslušné zóny v tabulce 3. Zařazení provede na základě modifikované doby trvání každého nástroje.

Tabulka 3

Zóna | Modifikovaná doba trvání (v letech) | Předpokládaný úrok (změna v %) |

(1) | (2) | (3) |

1 | > 0 ≤ 1,0 | 1,00 |

2 | > 1,0 ≤ 3,6 | 0,85 |

3 | > 3,6 | 0,70 |

28. Instituce pak vypočítá pozici váženou dobou trvání pro každý nástroj tak, že vynásobí jeho tržní cenu jeho modifikovanou dobou trvání a předpokládanou změnou úrokové sazby pro nástroj s příslušnou modifikovanou dobou trvání (viz sloupec 3 v tabulce 3).

29. Instituce vypočítá své dlouhé pozice vážené dobou trvání a krátké pozice vážené dobou trvání v každé zóně. Částka jejích dlouhých pozic vážených dobou trvání porovnaná s částkou krátkých pozic vážených dobou trvání v každé zóně pak bude porovnaná pozice vážená dobou trvání pro tuto zónu.

Instituce pak vypočítá neporovnané pozice vážené dobou trvání pro každou zónu. Poté použije postup pro neporovnané vážené pozice uvedený v odstavcích 19 až 22.

30. Kapitálový požadavek instituce se pak vypočítá jako součet následujícího:

a) 2 % porovnané pozice vážené dobou trvání pro každou zónu;

b) 40 % porovnaných pozic vážených dobou trvání mezi zónami 1 a 2 a mezi zónami 2 a 3;

c) 150 % porovnané pozice vážené dobou trvání mezi zónami 1 a 3;

d) 100 % zbylých neporovnaných pozic vážených dobou trvání.

AKCIE

31. Instituce sečte veškeré své čisté dlouhé pozice a veškeré své čisté krátké pozice podle odstavce 1. Součet těchto dvou čísel je její celková hrubá pozice. Rozdíl mezi nimi je její celková čistá pozice.

Specifické riziko

32. Vynásobí svou celkovou hrubou pozici čtyřmi procenty, aby vypočítala svůj kapitálový požadavek na krytí specifického rizika.

33. Nehledě na odstavec 32 mohou příslušné orgány povolit kapitálový požadavek na krytí specifického rizika ve výši 2 % místo 4 % u těch portfolií akcií, které instituce drží a které splňují následující podmínky:

i) nejedná se o akcie emitentů, kteří vydali obchodované dluhové nástroje, které v současné době vyžadují 8 % kapitálu v tabulce 1 uvedené v odstavci 14;

ii) akcie musí být příslušnými orgány prohlášeny podle objektivních kritérií za vysoce likvidní;

iii) žádná jednotlivá pozice nezahrnuje více než 5 % hodnoty celého portfolia akcií instituce. Příslušné orgány však mohou povolit jednotlivé pozice až do výše 10 %, pokud celkový součet těchto pozic nepřesahuje 50 % portfolia.

Obecné riziko

34. Její kapitálový požadavek na krytí obecného rizika je její celková čistá pozice násobená osmi procenty.

Termínové smlouvy na indexy a akcie

35. Termínové smlouvy na indexy a akcie, ekvivalenty opcí vážené faktorem delta na termínové smlouvy na indexy a akcie a opce na indexy a akcie, nadále hromadně označované jako "termínové smlouvy na indexy a akcie", lze rozložit na pozice v jednotlivých akciích, které je tvoří. Tyto pozice lze posuzovat jako podkladové pozice v příslušných akciích; proto je pod podmínkou schválení příslušnými orgány lze odečíst od opačných pozic přímo v podkladových akciích.

36. Příslušné orgány zajistí, aby každá instituce, která odečetla své pozice u jedné nebo více akcií, které představují termínovou smlouvu na index a akcie, od jedné nebo více pozic přímo v termínové smlouvě na indexy a akcie, měla přiměřený kapitál ke krytí rizika ztráty způsobené tím, že hodnoty termínových smluv nesledují přesně hodnotu akcií, jichž se smlouva týká; zajistí to i tehdy, pokud je instituce držitelem opačných pozic v termínových smlouvách na indexy a akcie, které nejsou totožné, pokud jde o jejich splatnost nebo jejich složení nebo obojí.

37. Nehledě na odstavce 35 a 36, termínové smlouvy na indexy a akcie, které jsou obchodovány na burze a podle názoru příslušných orgánů představují široce diversifikované indexy, vyžadují kapitál ve výši 8 % na krytí obecného rizika, na krytí specifického rizika však žádný kapitál nevyžadují. Takové termínové smlouvy na indexy a akcie se zahrnují do výpočtu celkové čisté pozice v odstavci 31, ale nepřihlíží se k nim při výpočtu celkové hrubé pozice ve stejném odstavci.

38. Jestliže se termínová smlouva na indexy a akcie nerozloží na své podkladové pozice, posuzuje se tak, jako by to byla jednotlivá akcie. Specifické riziko u této individuální akcie lze však pominout, pokud je dotyčná termínová smlouva na indexy a akcie obchodována na burze a pokud podle názoru příslušných orgánů představuje široce diversifikovaný index.

PŘEVZETÍ NOVÝCH EMISÍ

39. V případě přebírání nových emisí dluhových nástrojů a akcií mohou příslušné orgány povolit, aby instituce pro výpočet kapitálových požadavků použila následující postup. Za prvé vypočítá čisté pozice odečtením pozic v převzatých novýchemisích, které jsou upsány nebo spoluručeny třetími stranami na základě formálních dohod, za druhé sníží čisté pozice použitím následujících faktorů:

—pracovní den 0: | 100 %, |

—pracovní den 1: | 90 %, |

—pracovní dny 2 až 3: | 75 %, |

—pracovní den 4: | 50 %, |

—pracovní den 5: | 25 %, |

—po pracovním dnu 5: | 0 %. |

Pracovní den 0 je pracovní den, kdy se instituce bezpodmínečně zaváže přijmout známé množství cenných papírů za dohodnutou cenu.

Za třetí vypočte své kapitálové požadavky za použití snížených pozic v převzatých nových emisích. Příslušné orgány zajistí, aby instituce měla dostatečný kapitál na krytí rizika ztráty, které existuje mezi dobou počátečního závazku a pracovním dnem 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

RIZIKO ÚHRADY A SMLUVNÍ STRANY

RIZIKO ÚHRADY/DODÁNÍ

1. V případě transakcí, při nichž dluhové nástroje a akcie (s výjimkou dohod o zpětném odkoupení a zpětném odprodeji a půjček a výpůjček cenných papírů) nejsou uhrazeny po řádném datu dodání, musí instituce vypočítat cenový rozdíl, jehož riziku je vystavena. Je to rozdíl mezi dohodnutou cenou úhrady za dotyčný dluhový nástroj nebo akcii a jejich současnou tržní hodnotou, kde by rozdíl mohl znamenat pro instituci ztrátu. K výpočtu svého kapitálového požadavku musí vynásobit tento rozdíl příslušným faktorem ve sloupci A tabulky uvedené v odstavci 2.

2. Nehledě na odstavec 1 může instituce podle rozhodnutí příslušných orgánů vypočítat kapitálové požadavky tak, že vynásobí dohodnutou cenu úhrady každé transakce, která zůstane neuhrazena mezi 5 a 45 pracovními dny po dnu splatnosti, příslušným faktorem ve sloupci B níže uvedené tabulky. Od 46 pracovních dnů po řádném dni splatnosti se za potřebný kapitál pokládá 100 % cenového rozdílu, jehož riziku je vystavena, jak je uvedeno ve sloupci A.

Počet pracovních dnů po řádném dni splatnosti | Sloupec A (%) | Sloupec B (%) |

5–15 | 8 | 0,5 |

16–30 | 50 | 4,0 |

31–45 | 75 | 9,0 |

46 a více | 100 | viz odstavec 2 |

RIZIKO SMLUVNÍ STRANY

Neúplné dodávky

3.1 Od instituce se vyžaduje, aby držela kapitál na krytí rizika smluvní strany, jestliže:

i) zaplatila za cenné papíry dříve, než je obdržela, nebo dodala cenné papíry dříve, než za ně obdržela platbu, a

ii) v případě transakcí přes hranice uplynul jeden nebo více dnů od doby, kdy provedla takovou platbu nebo dodávku.

3.2 Kapitálový požadavek je 8 % z hodnoty cenných papírů nebo hotovosti dlužené dané instituci, vynásobeno vahou rizika použitelnou na příslušnou smluvní stranu.

Dohody o zpětném odkoupení a zpětném odprodeji a půjčky a výpůjčky cenných papírů

4.1 V případě dohod o zpětném odkoupení a půjček cenných papírů založených na cenných papírech zahrnutých v obchodním portfoliu vypočítá instituce rozdíl mezi tržní hodnotou cenných papírů a částkou, kterou si instituce vypůjčila, nebo tržní hodnotou záruky, kde rozdíl je kladný. V případě dohod o zpětném odprodeji a vypůjčení cenných papírů vypočítá instituce rozdíl mezi částkou, kterou instituce půjčila nebo tržní hodnotou zástavy a tržní hodnotou cenných papírů, které obdržela, pokud je rozdíl kladný.

Příslušné orgány přijmou opatření k zajištění toho, aby poskytnutá nadbytečná záruka byla dostatečně vysoká.

Dále příslušné orgány mohou instituci povolit, aby nezahrnovala částku nadbytečné záruky do výpočtů popsaných v prvních dvou větách tohoto odstavce, pokud je částka nadbytečné záruky ručena takovým způsobem, že si převodce může být vždy jist, že nadbytečná záruka se mu vrátí, pokud jeho smluvní strana neprovede úhradu.

Nahromaděný úrok se zahrnuje do výpočtu tržní hodnoty půjčených nebo vypůjčených částek a záruky.

4.2 Kapitálový požadavek je 8 % částky vypočtené podle odstavce 4.1, vynásobené váhou rizika použitelnou na příslušnou smluvní stranu.

OTC deriváty

5. Pro výpočet kapitálového požadavku pro OTC deriváty použijí instituce přílohu II ke směrnici 89/647/EHS v případě úrokových a devizových smluv; nakoupené OTC opce na akcie a kryté opční listy jsou posuzovány stejně jako devizové smlouvy v příloze II směrnice 89/647/EHS.

Váhy rizika, které se mají použít u příslušných smluvních stran, se určují podle čl. 2 odst. 9 této směrnice.

JINÉ

6. Kapitálové požadavky směrnice 89/647/EHS se vztahují na ta rizika ve formě poplatků, provize, úroku, dividend a marže u termínových obchodů nebo opčních smluv obchodovaných na burze, na která se nevztahuje tato příloha ani příloha I, ani nejsou odečteny od kapitálu podle odst. 2 písm. d) přílohy V a které jsou v přímém vztahu k položkám zahrnutým v obchodním portfoliu.

Váhy rizika použité pro příslušné smluvní strany se určují podle čl. 2 odst. 9 této směrnice.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

DEVIZOVÉ RIZIKO

1. Jestliže celková čistá devizová pozice instituce vypočtená podle níže uvedeného postupu přesahuje 2 % jejího celkového kapitálu, instituce vynásobí převyšující částku osmi procenty, aby vypočetla požadovaný kapitál na krytí devizového rizika.

2. Použije se dvoustupňový výpočet.

3.1 Za prvé se vypočítá čistá otevřená pozice instituce v každé měně (včetně zúčtovací měny). Tato pozice je součtem následujících prvků (kladných nebo záporných):

- čisté okamžité (spot) pozice (tj. všechny položky aktiv minus všechny položky pasiv, včetně nahromaděného úroku, v příslušné měně),

- čisté termínové (forward) pozice (tj. všechny částky, které má obdržet, minus veškeré částky, které má zaplatit v rámci termínových devizových transakcí, včetně termínových devizových transakcí a jistiny u měnových swapů nezahrnutých do okamžité pozice),

- neodvolatelné záruky (a podobné nástroje), které budou určitě využity,

- čisté částky budoucích, ještě nenaběhlých, ale již plně zajištěných příjmů/výdajů (dle rozhodnutí konkrétní instituce a s předchozím souhlasem příslušných orgánů zde mohou být zahrnuty čisté budoucí příjmy/výdaje, ještě nezanesené do účetních záznamů, ale už plně zajištěné forwardovými termínovými devizovými transakcemi); takové rozhodnutí se musí uplatňovat konzistentně,

- čistého ekvivalentu delta (nebo na základě delta) celkového souhrnu devizových opcí,

- tržní hodnoty jiných (tj. nedevizových) opcí,

- z výpočtu čistých otevřených měnových pozic lze vyloučit veškeré pozice, které instituce vědomě převzala, aby se zajistila vůči nepříznivému působení změn směnného kurzu na svůj kapitálový ukazatel. Tyto pozice by měly být neobchodní nebo strukturální povahy a jejich vyloučení a jakákoli změna podmínek jejich vyloučení vyžaduje souhlas příslušných úřadů. Stejným způsobem za stejných, výše uvedených podmínek se posuzují pozice, které instituce má a které se vztahují k položkám, jež jsou již odečteny při výpočtu kapitálu.

3.2 Příslušné orgány mohou uvážit, zda při výpočtu čisté otevřené pozice v každé měně povolí institucím použít čistou současnou hodnotu.

4. Za druhé, čisté krátké a dlouhé pozice v každé měně s výjimkou zúčtovací měny budou převedeny v okamžitých směnných kurzech do zúčtovací měny. Pak se odděleně sečtou, aby se získal celkový objem čistých krátkých pozic a celkový objem čistých dlouhých pozic. Vyšší z těchto dvou celkových objemů pak bude celková čistá devizová pozice instituce.

5. Odchylně od odstavců 1 až 4 a až do doby další koordinace mohou příslušné orgány nařídit nebo dovolit institucím, aby pro účely této přílohy použily alternativní postupy.

6. Za prvé, příslušné orgány mohou povolit institucím, aby na krytí pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, použily nižší kapitálové požadavky než jsou požadavky vyplývající z použití odstavců 1 až 4. Příslušné orgány mohou pokládat dvě měny za měny v úzkém vzájemném vztahu pouze v případě, jestliže pravděpodobnost ztráty, která se vypočítává na základě denních směnných kurzů za předcházející období tří až pěti let, týká se stejných a opačných pozic v těchto měnách v následujících deseti pracovních dnech a činí 4 % nebo méně z hodnoty příslušné porovnané pozice (hodnocené v zúčtovací měně), je alespoň 99 %, když se použije tříleté období sledování, nebo 95 %, když se použije pětileté období sledování. Požadavek na kapitál u porovnané pozice ve dvou měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, se násobí 4 % hodnoty porovnané pozice. Požadavek na kapitál u neporovnaných pozic v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu, a u všech pozic v ostatních měnách činí 8 %, což se vynásobí vyšším ze součtů čistých krátkých nebo čistých dlouhých pozic v těchto měnách po odstranění porovnané pozice v měnách, které jsou v úzkém vzájemném vztahu.

7. Za druhé, příslušné orgány mohou institucím povolit, aby pro účely této přílohy použily místo metod uvedených v odstavcích 1 až 6 metody alternativní. Kapitálový požadavek stanovený touto metodou musí být dostatečný, aby:

i) byl vyšší než případné ztráty, k nimž by došlo minimálně v 95 % po sobě jdoucích obdobích deseti pracovních dnů za předcházejících pět let nebo minimálně v 99 % po sobě jdoucích obdobích deseti pracovních dnů za předcházející tři roky, kdyby instituce začala každé takové období se svými současnými pozicemi;

ii) byl na základě analýzy pohybů devizových kurzů během všech po sobě jdoucích období deseti pracovních dnů za předcházejících pět let vyšší než pravděpodobná ztráta za následující období deseti dnů po 95 % doby nebo více, nebo aby byl vyšší než pravděpodobná ztráta po 99 % doby nebo více v případě, že analýza pohybů směnných kurzů zahrnovala jen předchozí tři roky, nebo

iii) aby byl bez ohledu na velikost i) nebo ii) vyšší než 2 % čisté otevřené pozice měřené způsobem uvedeným v odstavci 4.

8. Za třetí, příslušné orgány mohou institucím povolit, aby odstranily pozice v kterékoliv měně, která je předmětem právně závazné mezivládní dohody o omezení jejích výkyvů vůči jiným měnám zahrnutým ve stejné dohodě, z výpočtu podle kterékoliv z metod popsaných v odstavcích 1 až 7. Instituce vypočítají své porovnané pozice v takových měnách a podřídí je kapitálovému požadavku, který není nižší než polovina maximální povolené odchylky stanovené v dotyčné mezivládní dohodě ohledně příslušných měn. Neporovnané pozice v těchto měnách se posuzují stejným způsobem jako jiné měny.

Odchylně od prvního odstavce mohou příslušné orgány povolit, aby kapitálové požadavky na porovnané pozice v měnách členských států účastnících se druhého stadia evropské měnové unie činily 1,6 %, vynásobeno hodnotou těchto porovnaných pozic.

9. Příslušné orgány informují Radu a Komisi o případných metodách, které stanoví nebo povolí, pokud se týká odstavců 6 až 8.

10. Komise podá Radě zprávu o metodách uvedených v odstavci 9 a navrhne s přihlédnutím k mezinárodnímu vývoji jednotné posuzování devizového rizika, bude-li to nutné.

11. Čisté pozice u měn v měnovém koši lze podle platných kvót rozložit na měny, z nichž se skládají.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA IV

JINÁ RIZIKA

Od investičních podniků se vyžaduje, aby držely kapitál rovnající se jedné čtvrtině jejich pevné režie za předchozí rok. Příslušné orgány mohou tento požadavek upravit v případě materiální změny v obchodech podniku od předchozího roku. Podniky, které vykonávají obchodní činnost méně než jeden rok, včetně dne zahájení své činnosti, musejí splňovat požadavek na kapitál ve výši jedné čtvrtiny částky pevné režie plánované v jejím obchodním plánu, pokud úřady nevyžadují úpravu tohoto plánu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA V

KAPITAL

1. Kapitál investičních podniků a úvěrových institucí se definuje podle směrnice 89/299/EHS.

Pro účely této směrnice však platí, že se na investiční podniky, které nemají jednu z právních forem uvedených v čl. 1 odst. 1 čtvrté směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy o ročních účetních závěrkách některých forem společností [1], vztahuje směrnice Rady 86/635/EHS ze dne 8. prosince 1986 o ročních účetních závěrkách a konsolidovaných účetních závěrkách bank a ostatních finančních institucí [2].

2. Odchylně od odstavce 1 mohou příslušné orgány povolit těm institucím, které jsou povinny splnit požadavky na kapitál stanovené v přílohách I, II, III, IV a VI, aby pouze pro splnění těchto požadavků použily alternativní definici. ádná část kapitálu takto použitého nesmí být zároveň použita ke splnění jiných požadavků na kapitál. Tato alternativní definice zahrnuje níže uvedené položky pod písm. a), b) a c) minus položku písm. d), přičemž odečtení této položky závisí na rozhodnutí příslušných úřadů:

a) kapitál, tak jak je definovaný ve směrnici 89/299/EHS, pouze s vyloučením položek (12) a (13) čl. 2 odst. 1 téže směrnice pro ty investiční podniky, u nichž se vyžaduje, aby odečetly položku d) tohoto odstavce od celkového součtu položek pod písmeny a), b) a c) tohoto odstavce;

b) čistý zisk instituce z obchodního portfolia bez veškerých předvídatelných výdajů nebo dividend, minus čisté ztráty z jejích jiných obchodů za předpokladu, že žádná z těchto částek už nebyla podle čl. 2 odst. 1 bodu 2 nebo 11 směrnice 89/299/EHS zahrnuta pod písm. a) tohoto odstavce;

c) podřízený cizí kapitál a/nebo položky uvedené v odstavci 5, s výhradou podmínek stanovených v odstavcích 3 až 7;

d) nelikvidní aktiva podle definice v odstavci 8.

3. Podřízený cizí kapitál uvedený v odst. 2 písm. c) má počáteční splatnost nejméně dva roky. Bude plně splacen a dohoda o půjčce nebude zahrnovat žádnou klauzuli stanovící, že za určených okolností jiných, než je likvidace instituce, je dluh splatný před dohodnutou dobou splatnosti, pokud příslušné orgány neschválí splacení. Ani jistinu ani úrok z tohoto podřízeného cizího kapitálu nelze splatit, pokud by toto splacení znamenalo, že kapitál dané instituce by pak dosahoval méně než 100 % celkových kapitálových požadavků instituce.

Kromě toho instituce informuje příslušné orgány o veškerých splátkách tohoto podřízeného cizího kapitálu, jakmile její kapitál poklesne pod 120 % jejích celkových kapitálových požadavků.

4. Podřízený cizí kapitál uvedený v bodu 2 písm. c) nesmí převýšit maximálně 150 % vlastního kapitálu, který zbývá ke splnění požadavků stanovených v příloze I, II, III, IV a VI, a může se přiblížit k tomuto maximu pouze za určitých okolností přijatelných pro příslušné orgány.

5. Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby podřízený cizí kapitál uvedený v bodech 3 a 4 nahradily položkami 3 a 5 až 8 čl. 2 odst. 1 směrnice 89/299/EHS.

6. Příslušné orgány mohou investičním podnikům povolit, aby překročily horní mez pro podřízený cizí kapitál, stanovenou v odstavci 4, pokud jej z hlediska požadavku na obezřetné podnikání pokládají za přiměřený a za předpokladu, že celková částka tohoto podřízeného cizího kapitálu a položek uvedených v odstavci 5 nepřevyšuje 200 % vlastního kapitálu, který zůstává pro splnění požadavků stanovených v přílohách I, II, III, IV a VI, nebo nepřevyšuje 250 % stejné částky tam, kde investiční podniky odečítají při výpočtu kapitálu položku uvedenou v odstavci 2 písm. d).

7. Příslušné orgány mohou úvěrové instituci povolit, aby překročila horní mez pro podřízený cizí kapitál stanovenou v odstavci 4, jestliže jej pokládají z hlediska požadavku na obezřetné podnikání za přiměřený a za předpokladu, že celková částka tohoto podřízeného cizího kapitálu a položek uvedených v odstavci 5 nepřevyšuje 250 % vlastního kapitálu zůstávajícího pro splnění požadavků stanovených v přílohách I, II, III a VI.

8. Nelikvidní aktiva zahrnují:

- hmotná fixní aktiva (s výjimkou do té míry, že pozemky a budovy lze započítat proti půjčkám, které zajišťují),

- majetkové podíly včetně podřízených pohledávek v úvěrových a finančních institucích, které mohou být zahrnuty do kapitálu těchto institucí, pokud nebyly odečteny podle čl. 2 odst. 1 bodů 12 a 13 směrnice 89/299/EHS nebo podle odst. 9 bodu iv) této přílohy.

Tam, kde jsou podíly v úvěrové nebo finanční instituci drženy dočasně za účelem finanční pomocné operace s cílem reorganizovat a zachránit tuto instituci, nemusí příslušné orgány použít toto ustanovení. Nemusí je také použít v případě podílů, které jsou zahrnuty v obchodním portfoliu investičního podniku,

- majetkové podíly a jiné investice do podniků jiných než úvěrových institucí a jiných finančních institucí, které nelze okamžitě uplatnit na trhu,

- schodky v dceřiných společnostech,

- vklady s výjimkou těch, které lze vyplatit do 90 dnů; vyjmuty jsou rovněž platby ve spojitosti s termínovými nebo opčními smlouvami s marží,

- půjčky a jiné splatné částky s výjimkou těch, které mají být splaceny do 90 dnů,

- fyzické zásoby, pokud nepodléhají kapitálovým požadavkům stanoveným v čl. 4 odst. 2 a za předpokladu, že tyto požadavky nejsou méně přísné než požadavky stanovené v čl. 4 odst. 1 bodu iii).

9. Investiční podniky, u nichž nemusí být vyžadováno splnění požadavků, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 4, vypočítají svůj kapitál podle odstavce 1 až 8 s výhradou těchto změn:

i) nelikvidní aktiva uvedená v odst. 2 písm. d) se odečtou;

ii) vyloučení uvedené v odst. 2 písm. a) nezahrne ty složky položek uvedených v čl. 2 odst. 1 bodech 12 a 13 směrnice 89/299/EHS, které investiční podnik drží v podnicích zahrnutých v rozsahu konsolidace, jak ji definuje čl. 7 odst. 2 této směrnice;

iii) limity uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 89/299/EHS se vypočtou s přihlédnutím k vlastnímu kapitálu minus ty složky bodů 12 a 13 v čl. 2 odst. 1 směrnice 89/299/EHS popsané v bodě ii), které jsou prvky vlastního kapitálu příslušného podniku;

iv) složky bodů 12 a 13 v čl. 2 odst. 1 směrnice 89/299/EHS popsané v bodě iii) se spíše odečtou od vlastního kapitálu než od celkové částky položek, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 1 písm. c) téže směrnice zejména pro účely odstavců 4 až 7 této přílohy.

[1] Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 90/605/EHS (Úř. věst. L 317, 16.11.1990, s. 60).

[2] Úř. věst. L 372, 31.12.1986, s. 1.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA VI

VELKÁ ÚVĚROVÁ ANGAŽOVANOST

1. Instituce uvedené v čl. 5 odst. 2 sledují a řídí svá rizika vůči jednotlivým klientům a skupinám spojených klientů, jak je definuje směrnice 92/121/EHS, s výjimkou těchto změn.

2. Rizika vůči jednotlivým klientům, která vznikají v obchodním portfoliu, se vypočítávají sečtením následujících položek i), ii) a iii):

i) převaha dlouhých pozic instituce nad jejími krátkými pozicemi – tam, kde je kladná – u všech finančních nástrojů emitovaných daným klientem (čistá pozice u každého z různých nástrojů se vypočítá podle metod uvedených v příloze I);

ii) v případě převzetí emisí dluhových nástrojů nebo akcií bude riziko instituce její čisté riziko (které se vypočítá tak, že se odečtou ty pozice v převzetí nové emise, které jsou upsány třetími stranami na základě formální dohody) snížené o faktory uvedené v odstavci 39 přílohy I.

Až do další koordinace příslušné orgány od institucí vyžadují, aby vytvářely systémy pro sledování a řízení rizika převzetí nových emisí mezi dobou počátečního závazku a pracovním dnem 1 s přihlédnutím k povaze rizik podstupovaných na dotyčných trzích;

iii) rizika vyplývající z transakcí, dohod a smluv s dotyčným klientem uvedené v příloze II, přičemž tato rizika se vypočítají způsobem stanoveným ve výše uvedené příloze, bez použití váhy rizika smluvní strany.

3. Míra rizika u skupin spojených klientů v obchodním portfoliu se pak vypočítá jako součet měr rizika u jednotlivých klientů ve skupině, jak uvádí odstavec 2.

4. Celková míra rizika u jednotlivých klientů nebo skupin spojených klientů se vypočítá jako součet měr rizika, které vznikají v obchodním portfoliu, a měr rizika, které vznikají mimo obchodní portfolio, s přihlédnutím k čl. 4 odst. 6 až 12 směrnice 92/121/EHS. Pro výpočet míry rizika mimo obchodní portfolio použijí instituce míru rizika vyplývající z aktiv, která se odčítají od jejich kapitálu podle odst. 2 písm. d) přílohy V, jež se rovnají nule.

5. Celková míra rizika institucí vůči jednotlivým klientům a skupinám spojených klientů vypočítaná podle odstavce 4 se hlásí podle článku 3 směrnice 92/121/EHS.

6. Součet těchto měr rizika vůči jednotlivým klientům nebo skupinám spojených klientů se omezuje podle odstavce 4 směrnice 92/121/EHS s výhradou přechodných ustanovení článku 6 téže směrnice.

7. Odchylně od odstavce 6 mohou příslušné orgány povolit, aby se aktiva představující pohledávky a jiná rizika vůči investičním podnikům, uznávaným investičním podnikům třetích zemí a uznávaným zúčtovacím subjektům a burzám pro finanční nástroje posuzovala stejně jako rizika vůči úvěrovým institucím podle čl. 4 odst. 7 písm. i), čl. 4 odst. 9 a 10 směrnice 92/121/EHS.

8. Příslušné orgány mohou povolit, aby limity stanovené v článku 4 směrnice 92/121/EHS byly překročeny, pokud budou současně splněny následující podmínky:

1. míra rizika mimo obchodní portfolio daného klienta nebo skupiny klientů nepřekračuje limity stanovené ve směrnici 92/121/EHS, vypočtené s přihlédnutím ke kapitálu definovanému ve směrnici 89/299/EHS, takže převýšení vzniká výlučně v obchodním portfoliu;

2. podnik splňuje dodatečný kapitálový požadavek na převyšující částky, pokud jde o limity stanovené v čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice 92/121/EHS. Ten se vypočítá tak, že se vyberou ty složky celkové míry obchodního rizika u daného klienta nebo skupiny klientů, které mají nejvyšší požadavky na krytí specifického rizika v příloze I a/nebo požadavky v příloze II, jejichž součet se rovná částce převýšení uvedené v bodě 1; tam, kde převýšení netrvá déle než 10 dnů, bude požadavek na další kapitál u těchto složek činit 200 % požadavků uvedených v předchozí větě.

Od deseti dnů po vzniku převýšení se složky převýšení vybrané podle výše uvedených měřítek zanesou na příslušnou řádku v sloupci 1 níže uvedené tabulky ve stoupajícím pořadí podle požadavků krytí specifického rizika v příloze I a/nebo požadavků v příloze II. Instituce pak splní dodatečný kapitálový požadavek rovnající se součtu požadavků na krytí specifického rizika v příloze I a/nebo v příloze II pro tyto složky násobené odpovídajícím faktorem ve sloupci 2.

Tabulka

Překročení limitů (na základě procenta z kapitálu) | Faktory |

(1) | (2) |

Do 40 % | 200 % |

Od 40 % do 60 % | 300 % |

Od 60 % do 80 % | 400 % |

Od 80 % do 100 % | 500 % |

Od 100 % do 250 % | 600 % |

Nad 250 % | 900 % |

3. tam, kde uplynulo 10 dnů nebo méně od vzniku překročení limitů, nesmí míra rizika u daného klienta nebo skupiny spojených klientů v obchodním portfoliu převýšit 500 % kapitálu instituce;

4. jakékoliv překročení limitů, které trvalo déle než 10 dnů, nesmí ve svém součtu převyšovat 600 % kapitálu instituce;

5. instituce musí hlásit příslušným orgánům každé tři měsíce veškeré případy, kdy došlo k překročení limitů stanovených v čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice 92/121/EHS během předchozích tří měsíců. V každém případu překročení limitů je nutno hlásit částku převýšení a jméno příslušného klienta.

9. Příslušné orgány stanoví postupy, o nichž informují Radu a Komisi, jak zabránit tomu, aby se instituce záměrně vyhýbaly dodatečným kapitálovým požadavkům, které by jinak musely splnit u rizik překračujících limity stanovené v čl. 4 odst. 1 a 2 směrnice 92/121/EHS, jakmile tyto míry rizika trvaly po dobu delší než 10 dnů, a to tak, že dočasně převedou tato rizika na jiný podnik, ať už ve stejné skupině, nebo ne a/nebo podniknou umělé transakce k vyloučení míry rizika po dobu deseti dnů a vytvoří nové riziko. Instituce vedou systémy, které zajistí, aby každý převod, který má tento účinek, byl okamžitě hlášen příslušným orgánům.

10. Příslušné orgány mohou povolit, aby instituce, kterým je dovoleno používat alternativní definici kapitálu podle odstavce 2 přílohy V, používaly tuto definici pro účely odstavců 5, 6 a 8 této přílohy, jestliže vyžadují, aby dotyčné instituce kromě toho splnily veškeré povinnosti stanovené v článcích 3 a 4 směrnice 92/121/EHS, pokud jde o míru rizika vznikajícího mimo jejich obchodní portfolio použitím kapitálu definovaného ve směrnici 89/299/EHS.

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU