92/112/EHSSměrnice Rady 92/112/EHS ze dne 15. prosince 1992 o postupech harmonizace programů snižování a úplného vyloučení znečišťování odpady z průmyslu oxidu titaničitého

Směrnice Rady 92/112/EHS

ze dne 15. prosince 1992

o postupech harmonizace programů snižování a úplného vyloučení znečišťování odpady z průmyslu oxidu titaničitého

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, zejména článek 100a této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

ve spolupráci s Evropským parlamentem [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 89/428/EHS ze dne 21. června 1989 o postupech harmonizace programů snižování a úplného vyloučení znečišťování odpady z průmyslu oxidu titaničitého [4] byla rozsudkem Evropského soudního dvora ze dne 11. června 1991 [5] prohlášena za neplatnou z důvodu nepřiměřeného právního základu;

vzhledem k tomu, že pokud členské státy učinily opatření k dosažení souladu se zmíněnou směrnicí, není nutné přijímat nová opatření k dosažení souladu s touto směrnicí, pokud již přijatá opatření jsou v souladu s uvedenou směrnicí;

vzhledem k tomu, že prohlášením směrnice za neplatnou vznikne právní vakuum, jež může mít nepříznivé účinky na životní prostředí a podmínky soutěže v průmyslu oxidu titaničitého; že je proto třeba obnovit věcný stav, který byl uvedenou směrnicí vytvořen;

vzhledem k tomu, že cílem této směrnice je sblížit vnitrostátní předpisy s podmínkami výroby a zpracování oxidu titaničitého, aby se odstranila stávající narušování hospodářské soutěže mezi různými výrobci a zajistila tak vysoká úroveň ochrany životního prostředí;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 78/176/EHS ze dne 20. února 1978 o odpadech z průmyslu oxidu titaničitého [6], zejména její článek 9, ukládá členským státům, aby vypracovaly programy postupného snižování a úplného vyloučení znečišťování způsobeného odpadem z průmyslových podniků, které existovaly ke dni 20. února 1978;

vzhledem k tomu, že se v těchto programech stanoví všeobecné cíle pro snižování znečišťování kapalnými, pevnými a plynnými odpady, kterých musí být dosaženo do 1. července 1987; že tyto programy je třeba předložit Komisi, aby mohla Radě předat vhodné návrhy na jejich harmonizaci s ohledem na snižování a úplné vyloučení znečišťování a na zlepšení podmínek soutěže v oblasti průmyslu oxidu titaničitého;

vzhledem k tomu, že z důvodu ochrany vodního prostředí by mělo být zakázáno shazování odpadu do vodních těles a vypouštění některých odpadů, zejména pevných a silně kyselých, a mělo by se postupně snižovat vypouštění dalších odpadů, zejména slabě kyselých a neutralizovaných;

vzhledem k tomu, že stávající průmyslové podniky by měly v zájmu dosažení vytčených cílů ve stanovených lhůtách používat zařízení vhodná pro úpravu odpadů;

vzhledem k tomu, že instalace těchto zařízení může být v případě slabě kyselých a neutralizovaných odpadů z některých průmyslových podniků spojena se značnými technicko-hospodářskými problémy; že by členské státy proto měly mít možnost odložit termín provádění těchto opatření pod podmínkou, že vytvoří program účinného snižování znečišťování a předloží ho Komisi; že pokud se členské státy s takovými problémy setkají, měla by jim Komise umožnit prodloužení přiměřených lhůt;

vzhledem k tomu, že v případě vypouštění některých druhů odpadů by členské státy měly mít možnost uplatňovat kvalitativní cíle takovým způsobem, aby tyto cíle měly v každém ohledu rovnocenné účinky jako dosahované účinky předepsaných mezních hodnot; že tato rovnocennost musí být prokázána v programu, který má být Komisi předložen;

vzhledem k tomu, že aniž jsou dotčeny závazky členských států vyplývají ze směrnice Rady 80/779/EHS ze dne 15. července 1980 o mezních hodnotách a směrných hodnotách kvality ovzduší pro oxid siřičitý a suspendované částice [7], a že směrnice Rady 84/360/EHS ze dne 28. června 1984 o boji proti znečišťování ovzduší z průmyslových zařízení [8], je z důvodu ochrany kvality ovzduší třeba stanovit vhodné emisní normy pro vypouštění plynných odpadů z průmyslu oxidu titaničitého;

vzhledem k tomu, že z důvodu kontroly účinného uplatňování těchto opatření by členské státy měly provádět odpovídající dohled s ohledem na skutečnou výrobu každého podniku;

vzhledem k tomu, že je třeba zamezit vytváření nebo opětovnému používání veškerých odpadů z průmyslu oxidu titaničitého, pokud je to technicky a hospodářsky možné a že opětovné používání nebo odstraňování tohoto odpadu se musí uskutečňovat bez ohrožování lidského zdraví a životního prostředí

a vzhledem k tomu, že ustanoveními této směrnice není dotčena možnost členských států v oblasti působnosti směrnice nadále uplatňovat nebo přijmout přísnější opatření na ochranu životního prostředí,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice stanoví podle čl. 9 odst. 3 směrnice 78/176/EHS postupy harmonizace programů snižování a úplného vyloučení znečišťování ze stávajících průmyslových podniků a směřuje ke zlepšení podmínek soutěže v průmyslu oxidu titaničitého.

Článek 2

1. Pro účely této směrnice:

a) se v případě sulfátového procesu:

- "pevným odpadem" rozumějí:

- nerozpustné zbytky rudy nerozložené kyselinou sírovou během výrobního postupu,

- zelená skalice, tj. krystalický síran železnatý (FeSO47 H2O);

- "silně kyselým odpadem" rozumějí:

- matečné louhy vznikající ve fázi filtrace po hydrolýze roztoku síranu titaničitého. Jsou-li tyto matečné louhy smíchány se slabě kyselými odpady, které obsahují celkem více než 0,5 % volné kyseliny sírové a různé těžké kovy [9], považují se tyto směsi za silně kyselý odpad;

- "úpravou odpadu" rozumějí:

- filtrační soli, kaly a kapalné odpady vznikající při úpravě (koncentraci nebo neutralizaci) se silně kyselými odpady a obsahující různé těžké kovy, avšak nezahrnující neutralizované a přefiltrované, popřípadě čištěné odpady, které obsahují těžké kovy pouze ve stopových množstvích a má před jakýmkoli zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5;

- "slabě kyselým odpadem" rozumějí:

- promývací vody, chladicí vody, kondenzáty a jiné kaly a kapalné odpady s obsahem 0,5 % či méně volné kyseliny sírové kromě těch, které zahrnuje výše uvedená definice;

- "neutralizovaným odpadem" rozumí:

- jakákoli kapalina s hodnotou pH vyšší než 5,5, která obsahuje těžké kovy pouze ve stopových množstvích a která vzniká přímo filtrací nebo čištěním ze silně nebo slabě kyselého odpadu po jeho úpravě ke snížení kyselosti a obsahu těžkých kovů;

- "prachem" rozumějí:

- veškeré druhy prachu z výrobního podniku, zejména rudný prach a prachový pigment;

- "SO x" rozumí:

- plynný oxid siřičitý a sírový uvolňovaný v různých stádiích výrobního postupu a postupu zpracování interního odpadu, včetně kapiček kyseliny;

b) se v případě chlorového procesu:

- "pevným odpadem" rozumějí:

- nerozpustné zbytky rudy nerozložené chlorem během výrobního postupu,

- chloridy a hydroxidy kovů (filtrační usazeniny) vznikající v pevné formě při výrobě chloridu titaničitého,

- zbytky koksu vznikající při výrobě chloridu titaničitého;

- "silně kyselým odpadem" rozumí:

- odpad obsahující více než 0,5 % volné kyseliny chlorovodíkové a různé těžké kovy [10];

- "úpravou odpadu" rozumějí:

- filtrační soli, kaly a kapalné odpady vznikající při úpravě (koncentraci nebo neutralizaci) se silně kyselými odpady a obsahující různé těžké kovy, avšak nezahrnující neutralizované a přefiltrované, případně čištěné odpady, které obsahují pouze stopové množství těžkých kovů a která mají před jakýmkoli zředěním hodnotu pH vyšší než 5,5;

- "slabě kyselým odpadem" rozumějí:

- promývací vody, chladicí vody, kondenzáty a jiné kaly a kapalné odpady s obsahem 0,5 % či méně volné kyseliny chlorovodíkové kromě těch, které zahrnuje výše uvedená definice;

- "neutralizovaným odpadem" rozumí:

- jakákoli kapalina s hodnotou pH vyšší než 5,5, které obsahuje pouze stopové množství těžkých kovů a která vzniká přímo filtrací nebo čištěním ze silně nebo slabě kyselého odpadu po jeho úpravě ke snížení kyselosti a obsahu těžkých kovů;

- "prachem" rozumějí:

- veškeré druhy prachu z výrobního podniku, zejména rudný prach, prachový pigment a prach z koksu;

- "chlorem" rozumí:

- plynný chlor uvolňovaný v různých stádiích výrobního postupu;

c) se v případě sulfátového nebo chlorového procesu:

- "shazováním do vodních těles" rozumí:

- jakékoli úmyslné shazování látek a materiálů z plavidel nebo letadel [11] do vnitrozemských povrchových vod, vnitřních pobřežních vod, teritoriálních vod nebo do otevřeného moře.

2. Výrazy definované ve směrnici 78/176/EHS mají pro účely této směrnice stejný význam.

Článek 3

Shazování jakéhokoli pevného odpadu, silně kyselého odpadu, zpracovaného odpadu, slabě kyselého nebo neutralizovaného odpadu ve smyslu článku 2 do vodních těles se s účinkem od 15. června 1993 zakazuje.

Článek 4

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění zákazu vypouštění odpadu do vnitrozemských povrchových vod, vnitřních pobřežních vod, teritoriálních vod a do otevřeného moře, a to

a) u pevného odpadu, silně kyselého odpadu a upraveného odpadu pocházejícího ze stávajících průmyslových podniků používajících sulfátový proces:

- k 15. červnu 1993 do všech výše uvedených vod;

b) u pevného odpadu a silně kyselého odpadu pocházejícího ze stávajících průmyslových podniků používajících chlorový proces:

- k 15. červnu 1993 do všech výše uvedených vod.

Článek 5

V případě členského státu, který má vážné technické a hospodářské problémy s dodržením lhůt stanovených v článku 4, může Komise povolit jejich prodloužení za předpokladu, že Komisi bude do 15. června předložen program účinného snižování vypouštění takových odpadů. Tento program musí vést ke konečnému zákazu těchto vypouštění do 30. června 1993.

Takové případy je třeba sdělit Komisi nejpozději do tří měsíců od přijetí této směrnice a poté je s ní konzultovat. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 6

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění snižování vypouštění odpadů podle těchto ustanovení:

a) u stávajících průmyslových podniků používajících sulfátový proces:

- vypouštění slabě kyselého odpadu a neutralizovaného odpadu do veškerých vod bude do 31. prosince 1993 sníženo na nejvýše přípustnou hodnotu 800 kg celkového množství síranu na tunu vyrobeného oxidu titaničitého (tj. množství odpovídající iontům SO4 obsažených ve volné kyselině sírové a v síranech kovů);

b) u stávajících průmyslových podniků používajících chlorový proces:

- vypouštění slabě kyselého odpadu a neutralizovaného odpadu do veškerých vod bude do 15. června 1993 sníženo na následující nejvýše přípustné hodnoty celkového množství chloridu na tunu vyrobeného oxidu titaničitého (tj. množství odpovídající iontům Cl obsažených ve volné kyselině chlorovodíkové a v chloridech kovů):

- 130 kg při užívání neutrálního rutilu,

- 228 kg při užívání syntetického rutilu,

- 450 kg při užívání strusky.

V případě podniku, který používá více než jeden druh rudy, se uplatní tyto hodnoty úměrně k používanému množství těchto rud.

Článek 7

Nejedná-li se o vnitrozemské povrchové vody, mohou členské státy posunout lhůtu uvedenou v čl. 6 bod a) nejpozději do 31. prosince 1994, pokud to vyžadují vážné technicko-hospodářské problémy a za předpokladu, že Komisi bude do 15. června 1993 předložen program účinného snižování vypouštění takových odpadů. Na základě tohoto programu by mělo být dosahováno následujících mezních hodnot k uvedenému datu:

- u slabě kyselého odpadu a neutralizovaného odpadu: 1200 kg do 15. června 1993,

- u slabě kyselého odpadu a neutralizovaného odpadu: 800 kg do 31. prosince 1994.

Takové případy je třeba sdělit Komisi nejpozději do tří měsíců od přijetí této směrnice a poté je s ní konzultovat. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.

Článek 8

1. Co se týká závazků podle článku 6, mohou se členské státy rozhodnout pro uplatňování kvalitativních cílů spolu s přiměřenými mezními hodnotami, které je třeba použít takovým způsobem, aby jejich účinky měly z hlediska ochrany životního prostředí a vyloučení narušování hospodářské soutěže rovnocenné účinky jako mezní hodnoty stanovené touto směrnicí.

2. Pokud se členský stát rozhodne pro uplatňování kvalitativních cílů, předloží Komisi program [12], ze kterého vyplývá, že opatření mají z hlediska ochrany životního prostředí a vyloučení narušování hospodářské soutěže rovnocenné účinky jako mezní hodnoty, a to u lhůt, které jsou stanoveny v článku 6.

Tento program je třeba předložit Komisi nejpozději šest měsíců přede dnem, kdy členský stát navrhne uplatňování kvalitativních cílů.

Komise tento program posoudí postupem podle článku 10 směrnice 78/176/EHS.

Komise o této skutečnosti uvědomí ostatní členské státy.

Článek 9

1. Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění snižování vypouštění odpadů do ovzduší podle těchto ustanovení:

a) u stávajících průmyslových podniků používajících sulfátový proces:

i) emise prachu se do 31. prosince 1993 omezí na nejvyšší přípustnou hodnotu 50 mg/Nm3 [13] u velkých zdrojů znečišťování a 150 mg/Nm3 [14] u ostatních zdrojů [15],

ii) emise SOx vznikající ve fázích rozkladu a kalcinace při výrobě oxidu titaničitého se do 1. ledna 1995 omezí na nejvýše přípustnou hodnotu 10 kg ekvivalentu SO2 na tunu vyrobeného oxidu titaničitého,

iii) členské státy vyžadují instalaci zařízení, která jsou určena k předcházením emisím kapiček kyseliny,

iv) zařízení na koncentraci kyselého odpadu nesmějí vypouštět více než 500 mg/Nm3 SOx v přepočtu na ekvivalent SO2 [16],

v) zařízení na pražení solí vzniklých ze zpracování odpadů se vybaví z důvodu snižování emisí SOx nejlepší dostupnou technologií, která nevyžaduje nadměrné náklady;

b) u stávajících průmyslových podniků používajících chlorový proces:

i) emise prachu se do 15. června 1993 sníží na nejvyšší přípustnou hodnotu 50 mg/Nm3 [17] u velkých zdrojů znečišťování a 150 mg/Nm3 [18] u ostatních zdrojů [19],

ii) emise chloru se do 15. června 1993 sníží na nejvýše přípustnou denní průměrnou 50 mg/Nm3 [20] a zároveň v žádném okamžiku nesmějí překročit hodnotu 40 mg/Nm3.

2. Touto směrnicí není dotčena směrnice 80/779/EHS.

3. Postup pro monitorování referenčních měření emisí SOx do ovzduší je popsán v příloze.

Článek 10

Členské státy monitorují dodržování hodnot a omezení stanovených v článcích 6, 8 a 9 s ohledem na skutečnou výrobu každého podniku.

Článek 11

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění, aby veškeré odpady z průmyslu oxidu titaničitého, a zejména odpady podléhající zákazu vypouštění nebo shazování do vodních těles anebo vypouštění do ovzduší, byly

- opětovně použity, pokud je to technicky a hospodářsky možné, nebo aby vůbec nevznikly,

- opětovně použity nebo odstraněny bez ohrožování lidského zdraví nebo poškozování životního prostředí.

Totéž se vztahuje na odpad vznikající při opětovném využívání výše zmíněných odpadů nebo na odpad upravený.

Článek 12

1. Členské státy, které dosud nepřijaly opatření nezbytná k dosažení souladu s touto směrnicí, je uvedou v účinnost nejpozději do 15. června 1993. Neprodleně uvědomí Komisi o vnitrostátních právních předpisech, které přijaly pro dosažení souladu s touto směrnicí.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 15. prosince 1992.

Za Radu

předseda

M. Howard

[1] Úř. věst. C 317, 7.12.1991, s. 5.

[2] Úř. věst. C 94, 13.4.1992, s. 158 aÚř. věst. C 305, 23.11.1992.

[3] Úř. věst. C 98, 21.4.1992, s. 9.

[4] Rozsudek ze dne 11. června 1991 ve věci Komise v. Rada (dosud nezveřejněno).

[5] Úř. věst. L 201, 14.7.1989, s. 56.

[6] Úř. věst L 54, 25.2.1978, s. 19. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 83/29/EHS(Úř. věst. L 32, 3.2.1983, s. 28

[7] Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 30. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 89/427/EHS(Úř. věst. L 201, 14.7.1989, s. 53

[8] Úř. věst. L 188, 16.7.1989, s. 20.

[9] Tato definice se vztahuje také na silně kyselé odpady, které se ředí tak dlouho, dokud neobsahují 0,5 % a méně volné kyseliny sírové.

[10] Tato definice se vztahuje také na silně kyselé odpady, které se ředí tak dlouho, dokud neobsahují 0,5 % a méně volné kyseliny sírové.

[11] Pojmem "plavidla a letadla" se rozumějí vodní nebo vzdušné dopravní prostředky jakéhokoli typu. Tato definice zahrnuje vznášedla, plavidla s vlastním pohonem nebo bez něj, jakož i pevné nebo plovoucí plošiny.

[12] Tato informace se poskytne podle článku 14 směrnice 78/176/EHS nebo, pokud si to vyžádají okolnosti, bez tohoto postupu.

[13] Metr krychlový při teplotě 273 K a při tlaku vzduchu 101,3 kPa.

[14] Metr krychlový při teplotě 273 K a při tlaku vzduchu 101,3 kPa.

[15] Členské státy sdělí Komisi, které malé zdroje znečišťování nezahrnuly do svého měření.

[16] U nových postupů při provádění koncentrace může Komise schválit odlišnou hodnotu, pokud členský stát může prokázat, že pro dodržení této normy nejsou k dispozici vhodné metody.

[17] Metr krychlový při teplotě 273 K a při tlaku vzduchu 101,3 kPa.

[18] Metr krychlový při teplotě 273 K a při tlaku vzduchu 101,3 kPa.

[19] Členské státy sdělí Komisi, které malé zdroje znečišťování nezahrnuly do svého měření.

[20] Vychází se z toho, že tyto hodnoty odpovídají nejvýše přípustnému množství 6 g na tunu vyrobeného oxidu titaničitého.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Postup pro monitorování referenčních měření emisí plynného SOx

Pro účely výpočtu množství SO2, SO3 a kapiček kyseliny vyjádřené v podobě ekvivalentu SO2 ve vypouštění jednotlivých zařízení je třeba brát v úvahu objem plynu vypouštěného v průběhu měření a průměrný obsah SO2/SO3 naměřený za stejnou dobu. Průtočné množství a obsah SO2/SO3 musí být určeny za stejných podmínek teploty a vlhkosti.

--------------------------------------------------