90/429/EHSSMĚRNICE RADY ze dne 26. června 1990, kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz (90/429/EHS)

Směrnice Rady

ze dne 26. června 1990,

kterou se stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz

(90/429/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že směrnicí 64/432/ES [4] naposledy pozměněnou směrnicí 89/360/ES [5] byla vydána ustanovení týkající se veterinárních otázek při obchodu se skotem a prasaty uvnitř Společenství; že směrnice 72/462/ES [6] naposledy pozměněná směrnicí 89/227/ES [7] obsahuje ustanovení týkající se veterinárních otázek při dovozu skotu a prasat pocházejících ze třetích zemí;

vzhledem k tomu, že výše uvedené předpisy zajistily pro obchod se skotem a prasaty v rámci Společenství a pro jejich dovoz ze třetích zemí do Společenství, aby země, z níž se zvíře dováží, zaručila dodržení veterinárních kritérií, čímž se téměř zcela odstranilo nebezpečí rozšíření chorob zvířat; že při obchod se spermatem ještě určité nebezpečí rozšíření těchto chorob existuje;

vzhledem k tomu, že v rámci politiky Společenství pro harmonizaci vnitrostátních právních předpisů v oblasti veterinárních požadavků na obchod se zvířaty a s živočišnými produkty uvnitř Společenství je nutno vytvořit harmonizovaný režim pro obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a pro jeho dovoz do Společenství;

vzhledem k tomu, že při obchod se spermatem uvnitř Společenství musí členský stát, v němž je sperma odebráno, zaručit, že sperma bylo odebráno a upraveno ve schválených a kontrolovaných inseminačních stanicích, že pochází od zvířat, jejichž nákazový status je takový, že vylučuje nebezpečí rozšíření chorob zvířat, že bylo odebráno, zpracováno, skladováno a přepravováno v souladu s pravidly, která zabezpečují zachování jeho statusu z veterinárního hlediska, a že při přepravě do země určení bylo přiloženo veterinární osvědčení, které zaručuje dodržení této povinnosti;

vzhledem k tomu, že politika uvnitř Společenství je v oblasti očkování proti některým chorobám rozdílná, je oprávněné zachování časově omezených výjimek, které členským státům u některých chorob umožňují doplňkovou ochranu proti těmto chorobám;

vzhledem k tomu, že pro dovoz spermatu ze třetích zemí do Společenství se sestaví seznam třetích zemí s přihlédnutím k veterinárním kritériím; že nezávisle na existenci tohoto seznamu by členské státy měly povolovat dovoz spermatu pouze tehdy, pokud sperma pochází z inseminačních stanic, které dodržují některé normy a které jsou úředně kontrolovány; že by se podle okolností měly pro země uvedené v seznamu stanovit zvláštní veterinární normy; že pak musí být možné provádět na místě kontroly dodržování těchto norem;

vzhledem k tomu, že je nutno na tuto směrnici rozšířit uplatňování pravidel a postupů kontroly stanovených ve směrnici Rady 89/662/ES ze dne 11. prosince 1989 o veterinárních kontrolách v obchodu uvnitř Společenství s cílem dotvoření vnitřního trhu [8];

vzhledem k tomu, že aby se zabránilo přenosu nakažlivých chorob, měla by se ihned po přijetí zásilky spermatu na území Společenství provést kontrola, s výjimkou případů vnějšího tranzitu;

vzhledem k tomu, že členské státy musí mít možnost učinit naléhavá opatření při výskytu nakažlivých chorob v jiném členském státě nebo ve třetí zemi; že posouzení nebezpečí takových chorob a nutná ochranná opatření v této souvislosti se v celém Společenství musí provést stejným způsobem; a že je za tímto účelem nutno stanovit v rámci Stálého veterinárního výboru postup používaný Společenstvím pro řešení naléhavých případů, kterým se bude řídit přijímání potřebných opatření;

vzhledem k tomu, že přijetí některých prováděcích opatření k této směrnici by mělo být svěřeno Komisi; že je za tímto účelem nutno stanovit postup, který umožní úzkou a účinnou spolupráci mezi Komisí a členskými státy v rámci Stálého veterinárního výboru;

vzhledem k tomu, že se tato směrnice nevztahuje na obchod se spermatem, který se uskutečnil před datem, od něhož členské státy musí dosáhnout souladu s touto směrnicí,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

Všeobecná ustanovení

Článek 1

Tato směrnice stanoví veterinární požadavky na obchod se spermatem prasat uvnitř Společenství a na jeho dovoz ze třetích zemí.

Článek 2

Pro účely této směrnice se podle potřeby použijí definice podle článku 2 směrnic 64/432/ES, 72/462/ES, 88/407/ES [9] a 90/425/ES [10].

"Spermatem" se dále rozumí ejakulát domácího zvířete buďto v původním stavu, nebo upravený či zředěný.

KAPITOLA II

Obchod uvnitř Společenství

Článek 3

Každý členský stát zajistí, aby k obchodu bylo určeno pouze sperma splňující následující všeobecné podmínky:

a) sperma pro inseminaci musí být odebráno a zpracováno v inseminační stanici schválené z veterinárního a hygienického hlediska pro účely obchodu uvnitř Společenství podle čl. 5 odst. 1;

b) sperma musí být odebráno od prasat, jejichž nákazový status odpovídá požadavkům přílohy B;

c) sperma musí být odebráno, zpracováno, uchováváno a přepravováno v souladu s přílohami A a C.

Článek 4

1. Až do 31. prosince 1992 členské státy, ve kterých jsou ve všech inseminačních stanicích držena pouze zvířata neočkovaná proti Aujeszkyho chorobě, která absolvovala s negativními výsledky sérumneutralizační test nebo test ELISA na Aujeszkyho chorobu, v souladu s ustanoveními této směrnice:

- mohou odmítnout, aby bylo na jejich území dovezeno sperma pocházející z inseminačních stanic, které nemají stejný status,

- nesmějí však odmítnout přijmout sperma pocházející od kanců očkovaných v inseminačních stanicích deletovanou očkovací látkou GI, za podmínek, že:

- toto očkování bylo provedeno pouze na kancích séronegativních vzhledem k viru Aujeszkyho choroby,

- při sérologických vyšetřeních provedených nejdříve tři týdny po očkování se u kanců nezjistí přítomnost protilátek vyvolaných virem této choroby.

V tomto případě může být jeden vzorek z každého denního odběru spermatu určeného k obchodu podroben testu na izolaci viru ve schválené laboratoři členského státu určení.

Ustanovení tohoto odstavce se použijí, až Komise postupem podle článku 18 a s ohledem na stanovisko Vědeckého veterinárního výboru, zejména pokud jde o frekvenci testů, které mají být prováděny v inseminačních stanicích, pokud jde o samotná vyšetření na izolaci viru, jakož i o účinnost a bezpečnost deletované očkovací látky GI, nejpozději do 1. července 1991 zpracuje protokoly pro vyšetření, která mají být prováděna v rámci uvedených vyšetření.

2. Postupem podle článku 18 lze stanovit, že část území členského státu bude požívat výhod vyplývajících z ustanovení odstavce 1 za podmínky, že ve všech inseminačních stanicích nacházejících se na této části území jsou držena pouze zvířata, která absolvovala s negativními výsledky sérumneutralizační test nebo test ELISA na výskyt Aujeszkyho choroby.

3. Do 31. prosince 1992 Rada na základě zprávy Komise doplněné o případné návrhy tento článek přezkoumá.

Článek 5

1. Členský stát, na jehož území se nachází inseminační stanice, zajistí, aby schválení podle čl. 3 písm. a) bylo uděleno pouze v případě, že inseminační stanice odpovídá podmínkám uvedeným v příloze A a vyhovuje všem ostatním ustanovením této směrnice.

Členský stát dále zajistí, aby úřední veterinární lékař dohlížel na dodržování těchto ustanovení. V případě, že jedno nebo více ustanovení nebude dodržováno, navrhne tento veterinární lékař, aby schválení bylo odňato.

2. Všechny schválené inseminační stanice jsou zaregistrovány a každá stanice obdrží číslo veterinární registrace. Každý členský stát sdělí ostatním členským státům a Komisi seznam inseminačních stanic a jejich čísla veterinární registrace, případně je informuje o odnětí schválení.

3. Obecná prováděcí pravidla k tomuto článku se stanoví postupem podle článku 18.

Článek 6

1. Členské státy zajistí, aby každá zásilka spermatu byla provázena veterinárním osvědčením podle vzoru uvedeného v příloze D, vystaveným úředním veterinárním lékařem členského státu, ve kterém došlo k odběru.

Toto osvědčení musí:

a) být vyhotoveno alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, ve kterém došlo k odběru, a v jednom z úředních jazyků státu určení;

b) provázet zásilku až do místa určení v originálním vyhotovení;

c) být vyhotoveno na jediném listu;

d) být určeno pro jediného příjemce.

2. Členský stát místa určení může, za podmínky, že nedojde ke snížení životaschopnosti spermatu, přijmout kromě opatření uvedených v článku 8 směrnice 90/425/ES další nezbytná opatření, včetně uskladnění v karanténě, která umožní dospět k jasným závěrům v případě, kdy je podezření, že sperma je infikováno nebo kontaminováno patogenními zárodky.

KAPITOLA III

Dovoz ze třetích zemí

Článek 7

1. Členský stát může povolit dovoz pouze z těch třetích zemí, které jsou uvedeny na seznamu, jenž má být vypracován postupem podle článku 19. Tento seznam může být doplněn nebo pozměněn postupem podle článku 18.

2. Při rozhodování o tom, zda třetí země může být uvedena na seznamu podle odstavce 1, se přihlíží se zejména:

a) na jedné straně ke zdravotnímu stavu hospodářských zvířat, ostatních domácích i volně žijících zvířat v dané zemi, zejména pokud jde o exotické choroby zvířat, na druhé straně pak ke zdravotní a hygienické úrovni životního prostředí v okolí této země, pokud by mohlo ohrozit zdraví zvířat v členském státu;

b) na pravidelnost a rychlost předávání informací poskytovaných touto zemí o výskytu nakažlivých chorob zvířat přenosných spermatem na území dané země, zejména chorob uvedených na seznamech A a B Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat;

c) k předpisům dané země pro oblast prevence a tlumení chorob zvířat;

d) na strukturu a pravomoci veterinárních útvarů v této zemi;

e) na organizaci a provádění opatření pro prevenci a tlumení nakažlivých chorob zvířat;

f) na záruky, které může daná země poskytnout pro dodržení ustanovení této směrnice.

3. Seznam uvedený v odstavci 1 a všechny změny tohoto seznamu se zveřejňují v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 8

1. Postupem podle článku 19 se stanoví seznam inseminačních stanic, ze kterých mohou členské státy povolit dovoz spermatu pocházejícího ze třetích zemí. Tento seznam může být upraven nebo doplněn stejným postupem.

2. Při rozhodování o tom, zda se inseminační stanice třetí země zahrne do seznamu uvedeného v odstavci 1, je nutno především zohlednit veterinární kontrolu systému produkce spermatu ve třetí zemi, pravomoci veterinárních útvarů a kontroly, které se v inseminační stanicí provádějí.

3. Inseminační stanice může být zapsána na seznam uvedený v odstavci 1 pouze

a) pokud se nachází v zemi zapsané do seznamu podle čl. 7 odst. 1;

b) pokud splňuje požadavky kapitol I a II přílohy A;

c) pokud byla veterinárními útvary dotyčné třetí země úředně schválena pro vývoz do Společenství;

d) pokud je pod dohledem veterinárního lékaře stanice příslušné třetí země;

e) pokud je v něm minimálně dvakrát ročně prováděna inspekce úředním veterinárním lékařem dané třetí země;

Článek 9

1. Sperma musí pocházet od zvířat, která byla po dobu alespoň tří měsíců bezprostředně předcházejících odběru chována na území třetí země, která je zapsána na seznamu sestaveném podle čl. 7 odst. 1.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 7 odst. 1 a odstavce 1 tohoto článku, povolí členský stát dovoz spermatu pocházejícího z třetí země zapsané v seznamu pouze tehdy, pokud toto sperma odpovídá veterinárním požadavkům přijatým postupem podle článku 18 pro dovoz spermatu pocházejícího ze třetích zemí.

Při přijetí požadavků uvedených v prvním pododstavci se přihlíží k:

a) nákazové situaci v okolí inseminační stanice se zvláštním zřetelem na nákazy uvedené v seznamu A Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE);

b) zdravotnímu stavu stáda v inseminační stanici a požadavkům na vyšetření;

c) zdravotnímu stavu dárce a požadavkům na vyšetření;

d) požadavkům na vyšetření spermatu.

3. Pro stanovení veterinárních podmínek se jako referenční základ používají zásady uvedené v kapitole II a v odpovídajících přílohách. Postupem podle článku 18 může být případ od případu rozhodnuto odchylně od uvedených ustanovení, pokud třetí země poskytne podobné záruky, které budou ze zdravotního a hygienického hlediska alespoň rovnocenné.

4. Článek 4 se použije.

Článek 10

1. Členské státy povolí dovoz spermatu pouze po předložení veterinárního osvědčení vystaveného a podepsaného úředním veterinárním lékařem třetí země, ve které byl proveden odběr.

Toto osvědčení musí:

a) být vyhotoveno alespoň v jednom z úředních jazyků členského státu, který je příjemcem, a v jednom z úředních jazyků členského státu, kde se provádí vývozní kontrola podle článku 11;

b) provázet zásilku spermatu v originálním vyhotovení;

c) být vyhotoveno na jediném listu;

d) být určeno pro jediného příjemce.

2. Veterinární osvědčení musí odpovídat vzoru vypracovanému postupem podle článku 19.

Článek 11

1. Členské státy zajistí, aby byla každá zásilka spermatu při vstupu na celní území Společenství podrobena kontrole dříve, než bude propuštěna do volného oběhu anebo předána do celního režimu a zakážou vstup spermatu do Společenství, pokud se při dovozní kontrole zjistí, že:

- sperma nepochází z území třetí země zapsané v seznamu sestaveném v souladu s čl. 7 odst. 1,

- sperma nepochází z inseminační stanice, která je uvedena v seznamu podle čl. 8 odst. 1,

- sperma pochází z území třetí země, z níž je dovoz v souladu s čl. 15 odst. 2 zakázán,

- veterinární osvědčení, které provází sperma, neodpovídá podmínkám uvedeným v článku 10 a stanoveným pro provádění tohoto článku.

Tento odstavec se nevztahuje na zásilky spermatu, které překročí hranice celního území Společenství a jsou pro odeslání na místo určení, které se nachází mimo území Společenství, umístěny do tranzitního celního režimu.

Tento odstavec se však vztahuje na případy odmítnutí celního tranzitu při přepravě přes území Společenství.

2. Členský stát určení může učinit nezbytná opatření, za podmínky, že nedojde ke snížení životaschopnosti spermatu, včetně uvalení karantény, která umožní dojít k jasným závěrům v případě, kdy je podezření, že sperma je infikováno nebo kontaminováno patogenními mikroorganismy.

3. Pokud je dovoz spermatu zakázán z některého z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2 a pokud vyvážející třetí země nepovolí jeho zpětný vývoz do 30 dnů v případě hluboce zmrazeného spermatu anebo ihned v případě čerstvého spermatu, může oprávněný veterinární orgán úřad členského státu určení nařídit zničení spermatu.

Článek 12

Každá zásilka spermatu, jejíž dovoz na území Společenství byl členským státem povolen na základě kontroly uvedené v čl. 11 odst. 1, musí být při přepravě na území jiného členského státu provázena originálem osvědčení nebo jeho ověřenou kopií; tento originál anebo kopii je nutno řádně potvrdit oprávněným orgánem odpovědným za kontrolu prováděnou podle článku 11.

Článek 13

Pokud je v souladu s čl. 11 odst. 3 rozhodnuto o zničení spermatu, jdou vzniklé náklady k tíži odesílatele, příjemce nebo jejich zástupce, a to bez náhrady od státu.

KAPITOLA IV

Ochranná a kontrolní opatření

Článek 14

Pravidla uvedená ve směrnici 90/425/EHS se použijí především na kontroly v zemi původu, organizaci kontrol a sledování výsledků kontrol prováděných členským státem určení.

Článek 15

1. Pro obchod uvnitř Společenství se použijí ochranná opatření uvedená v článku 10 směrnice 90/425/ES.

2. Aniž jsou dotčena ustanovení článků 8, 9 a 10 v případě, že dojde v některé třetí zemi k výskytu a šíření nakažlivé choroby zvířat přenosné spermatem, která by mohla ohrozit zdravotní stav hospodářských zvířat v některém z členských států, anebo z jakýchkoliv jiných veterinárních důvodů, zakáže členský stát určení dovoz spermatu, ať se jedná o přímý dovoz anebo o nepřímý dovoz uskutečňovaný prostřednictvím jiného členského státu, ať už sperma pochází z celé této třetí země anebo pouze z části jejího území.

Opatření přijatá členskými státy podle prvního pododstavce, i zrušení těchto opatření musí být ihned sděleno ostatním členským státům a Komisi s uvedením důvodů, které k přijetí těchto opatření vedly.

Postupem podle článku 18 může být stanoveno, že uvedená opatření musí být pozměněna, především v zájmu jejich koordinace s opatřeními přijatými ostatními členskými státy, anebo že přijatá opatření musí být zrušena.

Jestliže nastane situace uvedená v prvním pododstavci a pokud je nezbytné, aby ostatní členské státy rovněž použily přijatá opatření v souladu s ustanovením tohoto pododstavce, případně použijí opatření pozměněná podle odstavce 3, pak je nutno, aby byla přijata vhodná opatření postupem podle článku 18.

Obnovení dovozu ze třetí země se povolí postupem podle článku 18.

Článek 16

1. Pokud to je nutné pro jednotné používání této směrnice, mohou veterinární znalci Komise ve spolupráci s oprávněnými orgány členských států a třetích zemí provádět kontroly na místě.

Země odběru, na jejímž území se provádí kontrola, poskytne znalcům veškerou pomoc nutnou pro plnění jejich úkolů. Komise uvědomí příslušnou zemi, ve které je prováděn odběr, o výsledcích provedených kontrol.

Dotyčná země odběru přijme případná nutná opatření, aby vyhověla výsledkům této kontroly. Pokud země odběru tato opatření nepřijme, může Komise po posouzení situace v rámci Stálého veterinárního výboru uplatnit ustanovení článku 5 a čl. 6 odst. 2 třetího pododstavce.

2. Všeobecná prováděcí ustanovení k tomuto článku, především pokud jde o četnost a způsob provádění kontrol uvedených v prvním pododstavci odstavce 1, se stanoví postupem podle článku 19.

KAPITOLA V

Závěrečná ustanovení

Článek 17

Přílohy této směrnice mohou být pozměněny postupem podle článku 18 s cílem jejich přizpůsobení technologickému vývoji.

Článek 18

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc Stálému veterinárnímu výboru zřízenému rozhodnutím 68/361/EHS [11], dále jen "výbor", jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

2. Hlasům členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 54 hlasů.

4. Komise přijme opatření a ihned je provede, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Nejsou-li zamýšlená opatření v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise neprodleně předloží Radě návrh opatření, která mají být přijata. Rada přijme opatření kvalifikovanou většinou.

Nerozhodne-li Rada do tří měsíců od předložení návrhu, přijme navrhovaná opatření Komise a ihned je provede s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.

Článek 19

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc výboru jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce některého členského státu.

2. Hlasům členských států ve výboru je přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která mají být přijata. Výbor zaujme stanovisko k tomuto návrhu do dvou dnů. Výbor se usnáší většinou 54 hlasů.

4. Komise přijme opatření a ihned je provede, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru. Pokud navrhovaná opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, Komise neprodleně předloží Radě návrh opatření, která mají být přijata. Rada přijme opatření kvalifikovanou většinou.

Nerozhodne-li Rada do čtrnácti dnů od předložení návrhu, přijme navrhovaná opatření Komise a okamžitě je zavede s výjimkou případů, kdy se Rada proti opatřením vysloví prostou většinou.

Článek 20

1. Tato směrnice se nevztahuje na sperma odebrané a zpracované v některém z členských států před 31. prosincem 1991.

2. Až do doby, kdy vstoupí v platnost rozhodnutí přijatá v souladu s články 8, 9 a 10, neuplatňují členské státy na dovoz spermatu pocházejícího z třetích zemí výhodnější podmínky než podmínky vyplývající z kapitoly II.

Článek 21

Členské státy přijmou právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 31. prosince 1991. Uvědomí o nich neprodleně Komisi.

Článek 22

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 26. června 1990.

Za Radu

předseda

M. O'Kennedy

[1] Úř. věst. C 267, 6.10.1989, s. 3.

[2] Úř. věst. C 342, 19.12.1983, s. 11.

[3] Úř. věst. C 140, 28.5.1984, s. 6.

[4] Úř. věst. 121, 29.7.1964, s. 1977/64.

[5] Úř. věst. L 153, 6.6.1989, s. 29.

[6] Úř. věst. L 302, 31.12.1972, s. 28.

[7] Úř. věst. L 93, 6.4.1989, s. 25.

[8] Úř. věst. L 395, 31.12.1989, s. 13.

[9] Úř. věst. L 194, 22.7.1988, s. 10.

[10] Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 29.

[11] Úř. věst. L 255, 18.10.1968, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA A

. KAPITOLA I

Podmínky pro schvalování inseminačních stanic

Inseminační stanice musí:

a) být pod stálým dohledem veterinárního lékaře stanice;

b) být vybavena alespoň:

i) ustájovacím a izolačním zařízením pro zvířata,

ii) zařízeními pro odběr spermatu včetně samostatné místnosti pro čištění, dezinfekci nebo sterilizaci vybavení,

iii) prostorem pro zpracování spermatu, který nemusí být nutně součástí téhož objektu,

iv) prostorem pro skladování spermatu, který nemusí být nutně součástí téhož objektu;

c) být postavena nebo izolována tak, aby nemohlo dojít ke kontaktu se zvířaty z vnějšku;

d) být postavena tak, aby jak ustájovací prostory, tak i prostory pro odběr, zpracování a skladování spermatu byly snadno přístupné pro čištění a dezinfekci;

e) být vybavena izolační stájí, která nemá přímé spojení se stájí pro ostatní zvířata;

f) být řešena tak, že ustájovací prostory jsou fyzicky odděleny od místnosti pro zpracování spermatu a oba tyto prostory od místností pro skladování spermatu.

KAPITOLA II

Podmínky dozoru v inseminačních stanicích

V inseminačních stanicích musí být:

a) vykonáván dozor, který zajistí, aby ve stanici byla pouze samčí zvířata druhu, jehož sperma je odebíráno;

b) vykonáván dozor formou vedení záznamu, kartotéky nebo počítačové evidence o veškerých prasatech v inseminační stanici, které obsahují údaje o plemenu, datu narození a identifikaci každého zvířete, a dále vedení záznamů, kartotéky nebo počítačové evidence o všech provedených zdravotních kontrolách a očkováních, kde jsou uvedeny rovněž záznamy převzaté z dokumentace o zdravotním stavu každého zvířete;

c) minimálně dvakrát ročně podrobeny pravidelné kontrole úředním veterinárním lékařem; její součástí musí být kontrola plnění schvalovacích podmínek a podmínek dozoru;

d) vykonáván dozor, který zabrání vstupu nepovolaných osob. Kromě toho musí osoby oprávněné ke vstupu splňovat podmínky stanovené veterinárním lékařem stanice;

e) zaměstnávat odborně zdatný personál, který byl náležitě proškolen o metodách dezinfekce a hygienických postupech umožňujících předcházet šíření nákaz;

f) vykonáván dozor, který zajistí, aby:

i) ve schválených inseminačních stanicích bylo zpracováváno a skladováno pouze sperma odebrané v jedné schválené inseminační stanici, které nepřišlo do styku s žádnou jinou zásilkou spermatu,

ii) odběr, zpracování a skladování spermatu bylo prováděno pouze v prostorách k těmto účelům určených a za nejpřísnějších hygienických podmínek,

iii) všechny nástroje, které přišly během odběru a zpracování do styku se spermatem nebo s jeho dárcem, byly před každým dalším použitím řádně dezinfikovány nebo sterilizovány,

iv) produkty živočišného původu použité při zpracování spermatu — včetně aditiv nebo ředidel — pocházely ze zdrojů, které nepředstavují veterinární riziko anebo byly před použitím ošetřeny tak, aby se tomuto riziku zamezilo,

v) nádoby používané ke skladování a přepravě spermatu byly před každým plněním řádně dezinfikovány nebo sterilizovány,

vi) zmrazovací prostředek nebyl již dříve použit pro jiné produkty živočišného původu,

vii) každé odebrané sperma, ať už je rozděleno do jednotlivých dávek nebo nikoliv, bylo jasně označeno tak, aby bylo zřejmé datum odběru spermatu, plemeno a identifikace dárce, jakož i název a registrační číslo stanice, kterému musí předcházet název země původu, případně ve formě kódu; charakteristiky a vzor tohoto označení budou stanoveny postupem podle článku 19.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA B

KAPITOLA I

Podmínky pro přijímání zvířat do schválených inseminačních stanic

1. Všichni kanci přijímaní do inseminační stanice musí:

a) projít nejméně třicetidenním izolačním obdobím v zařízení, které bylo zvlášť pro tento účel schváleno příslušným orgánem členského státu a v němž se nacházejí pouze kanci s alespoň stejným nákazovým statusem;

b) před vstupem do izolačního zařízení uvedeného v písmenu a) být vybráni ze stád nebo hospodářství:

i) úředně prostých klasického moru prasat,

ii) prostých brucelózy,

iii) v nichž v posledních 12 měsících nebyla žádná zvířata očkovaná proti slintavce a kulhavce,

iv) v nichž nebyly v posledních měsících zjištěny žádné klinické, sérologické nebo virologické známky Aujeszkyho choroby,

v) na které se nevztahuje žádný zákaz vyplývající z požadavků směrnice 64/432/EHS týkající se afrického moru prasat, vezikulární choroby prasat, těšínské choroby prasat a slintavky a kulhavky.

Nesmí se jednat o zvířata, která byla dříve držena ve stádech s nižším statusem;

c) v izolačním období uvedeném v písmenu a) a během třiceti předcházejících dnů být vyšetřeni následujícími vyšetřeními s negativním výsledkem:

i) testem reakce vazby komplementu na brucelózu, provedeným v souladu s ustanoveními přílohy C směrnice 64/432/EHS,

ii) - séroneutralizačním testem nebo testem ELISA se všemi virovými antigeny v případě, že se jedná o neočkovaná prasata,

- testem ELISA pro G1-antigeny u prasat očkovaných G1 deletovanou očkovací látkou,

iii) až do zavedení programu Společenství ke zdolávání slintavky a kulhavky testem ELISA na přítomnost slintavky a kulhavky,

iv) séroneutralizačním testem nebo testem ELISA na přítomnost klasického moru prasat.

Příslušný orgán může povolit, aby se kontroly uvedené v písmenu c) prováděly v izolačním zařízení za předpokladu, že jejich výsledky budou známy před začátkem třicetidenního izolačního období podle písmene d);

d) podrobit se během posledních patnácti dnů minimálně třicetidenního izolačního období podle písmene a) následujícím vyšetřením s negativním výsledkem:

i) séroaglutinačnímu testupostupem podle přílohy C směrnice 64/432/EHS s titrem protilátky proti brucelám nižším než 30 MJ aglutinace v l ml a testu reakce vazby komplementu stitrem protilátky proti brucelám nižším než 20 jednotek EHS v 1 ml (20 jednotek ICFT),

ii) - sérumneutralizačnímu testu nebo testu ELISA se všemi virovými antigeny, jedná-li se o neočkovaná prasata,

- testu ELISA na G1 antigeny, jedná-li se o prasata očkovaná G1 deletovanou očkovací látkou,

iii) až do zavedení programu Společenství na tlumení slintavky a kulhavky testu ELISA na přítomnost slintavky a kulhavky,

iv) mikroaglutinačnímu testu na leptospirózu (sérotypy pomona, grippotyphosa, tarassovi, hardjo, bratislava nebo ballum) nebo jim musí být podány proti leptospiróze dvě injekce streptomycinu v intervalu 14 dní (25 mg na kg živé váhy).

Aniž jsou dotčena ustanovení platná pro případy výskytu slintavky a kulhavky nebo moru prasat, jestliže se některé z výše uvedených vyšetření prokáže jako pozitivní, musí být zvíře okamžitě vyloučeno z izolačního zařízení. Pokud se jedná o skupinovou izolaci, musí příslušný orgán přijmout veškerá potřebná opatření pro to, aby zbývající zvířata mohla být v souladu s ustanoveními této přílohy přijata do inseminační stanice.

2. Veškeré testy musí být provedeny v laboratoři schválené členským státem.

3. Vstup zvířat do inseminační stanice vyžaduje výslovné povolení veterinárního lékaře stanice. Všechny vstupy a výstupy musí být zaznamenány.

4. Ž ádné zvíře přijímané do inseminační stanice nesmí vykazovat v den přijetí klinický příznak choroby, aniž jsou dotčena ustanovení odstavce 5, musí všechna zvířata přicházet z izolačního zařízení uvedeného v odst. 1 písm. a) které v den expedice zvířat úředně splňuje následující podmínky:

a) nachází se ve středu oblasti o poloměru 10 km, v níž po dobu nejméně 30 dnů nebyl zjištěn případ výskytu slintavky a kulhavky nebo klasického moru prasat;

b) nejméně po dobu tří měsíců je prosté slintavky a kulhavky a brucelózy;

c) nejméně po dobu posledních třiceti dnů je prosté Aujeszkyho choroby a chorob, které podle přílohy E směrnice 64/432/EHS podléhají povinnému hlášení.

5. Za předpokladu, že jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 4 a že v uplynulých 12 měsících byla prováděna rutinní vyšetření uvedená v kapitole II, mohou být zvířata přesunována z jedné schválené inseminační stanice do jiného stanice se stejným nákazovým statusem, aniž by předem prošla izolací a bez předchozího vyšetření, pokud se jedná o přímý přesun. Přesunované zvíře nesmí přijít do přímého ani nepřímého kontaktu se žádnými sudokopytníky nižšího nákazového statusu a dopravní prostředky musí být před použitím dezinfikovány. Jestliže se přesun z jedné inseminační stanice do druhé uskutečňuje mezi členskými státy, musí být prováděn v souladu se směrnicí 64/432/EHS.

KAPITOLA II

Povinné rutinní testy pro kance držené ve schválené inseminační stanici

1. Všichni kanci držení ve schválené inseminační stanici se musí při odchodu ze stanice podrobit následujícím testům s negativními výsledky:

i) - sérumneutralizačnímu testu nebo testu ELISA s použitím všech virových antigenů, jedná-li se o neočkovaná prasata,

- test ELISA na G1 antigeny, jedná-li se o prasata očkovaná G1 deletovanou očkovací látkou,

ii) až do zavedení programu Společenství na tlumení slintavky a kulhavky, test ELISA na přítomnost slintavky a kulhavky,

iii) test reakce vazby komplementu na brucelózu provedený podle přílohy C směrnice 64/432/EHS,

iv) test ELISA nebo sérumneutralizační test na výskyt klasického moru prasat.

Kromě toho se musí kanci držení v inseminační stanici déle než 12 měsíců podrobit vyšetřením uvedeným v písmenech i) a iii) nejpozději do 18 měsíců po přijetí do stanice.

2. Veškeré testy musí být provedeny v laboratoři schválené členským státem.

3. Aniž jsou dotčena ustanovení platná pro případy výskytu slintavky a kulhavky a moru prasat, jestliže se některý z výše uvedených testů prokáže jako pozitivní, musí být zvíře izolováno a jeho sperma odebrané po posledním negativním testu nesmí být předmětem obchodu uvnitř Společenství.

Sperma všech ostatních zvířat ve stanici, které bylo odebráno počínaje dnem zjištění pozitivního výsledku, musí být skladováno odděleně a nesmí být až do obnovení původního nákazového statusu stanice předmětem obchodu uvnitř Společenství.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA C

Podmínky, které musí splňovat sperma odebrané ve schválených inseminačních stanicích pro obchod uvnitř Společenství

1. Sperma musí pocházet od zvířat, která:

a) nevykazují v den odběru spermatu žádné klinické příznaky choroby;

b) nebyla očkována proti slintavce a kulhavce;

c) splňují požadavky uvedené v kapitole I přílohy B;

d) nesmí být používána k přirozené plemenitbě;

e) jsou držena v inseminačních stanicích, kde se alespoň tři měsíce před odesláním spermatu nevyskytovala slinivka a kulhavka a které se nacházejí uprostřed pásma o poloměru 10 km, v níž se nejméně po dobu 30 dnů nevyskytl žádný případ slintavky a kulhavky; kromě toho nesmí být stanice umístěny v zakázaném pásmu podle ustanovení směrnic týkajících se nakažlivých chorob prasat;

f) byla držena v inseminačních stanicích, v nichž se po dobu 30 dnů předcházejících odběru nevyskytovaly ty choroby prasat, které v souladu s přílohou E směrnice 64/432/EHS podléhají povinnému hlášení a v nichž se nevyskytuje Aujeszkyho choroba.

2. Po konečném zředění musí být ke spermatu přidána účinná kombinace antibiotik, zejména proti leptospirám a mykoplazmatům. Účinnost této kombinace musí být přinejmenším rovnocenná následujícím ředěním:

minimálně: | 500 MJ streptomycinu na 1 ml |

500 MJ penicilinu na 1 ml |

150 μg linkomycinu na 1 ml |

300 μg spektinomycinu na 1 ml. |

Bezprostředně po přidání antibiotik musí být zředěné sperma uchováváno minimálně po dobu 45 minut při teplotě nejméně 15 °C.

3. Sperma určené pro obchod uvnitř Společenství musí:

i) být až do odeslání uloženo za podmínek stanovených v kapitolách I a II přílohy A,

ii) přepravováno do členského státu určení v nádobách, které byly před použitím vyčištěny a dezinfikovány nebo sterilizovány a které byly před odesláním ze schváleného skladovacího zařízení zapečetěny.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA D

+++++ TIFF +++++

--------------------------------------------------