80/777/EHSSměrnice Rady 80/777/EHS ze dne 15. července 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod

Publikováno: Úř. věst. L 229, 30.8.1980, s. 1-10 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 15. července 1980 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 30. srpna 1980 Nabývá účinnosti: 17. července 1980
Platnost předpisu: Zrušen předpisem 2008/54/ES Pozbývá platnosti: 16. července 2009
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



Směrnice Rady

ze dne 15. července 1980

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se využívání a prodeje přírodních minerálních vod

(80/777/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že právní předpisy členských států vymezují přírodní minerální vody; že ve Společenství jsou přijaty v této souvislosti rozdílné definice; že uvedené právní předpisy stanoví podmínky, za kterých jsou přírodní minerální vody uznány jako takové, a upravují podmínky využívání jejich zřídel; že dále stanoví zvláštní pravidla pro prodej těchto vod;

vzhledem k tomu, že rozdíly mezi těmito právními předpisy jsou překážkou volnému pohybu přírodních minerálních vod, neboť vytvářejí rozdílné podmínky soutěže, a mají tak přímý vliv na vytváření a fungování společného trhu;

vzhledem k tomu, že v tomto případě mohou být tyto překážky odstraněny stanovením povinnosti každého členského státu umožnit na svém území uvádění na trh přírodních minerálních vod uznaných jako takové všemi ostatními členskými státy a stanovením společných pravidel týkajících se zejména mikrobiologických požadavků, kterým musí přírodní minerální vody vyhovět, a stanovením podmínek, za kterých musí určitá minerální voda nést zvláštní název;

vzhledem k tomu, že až do uzavření dohod o vzájemném uznávání přírodních minerálních vod mezi Společenstvím a třetími zeměmi by měly být stanoveny podmínky, za kterých mohou být do okamžiku provedení uvedených dohod podobné výrobky dováženy ze třetích zemí do Společenství jako přírodní minerální vody;

vzhledem k tomu, že by měla být věnována pozornost tomu, aby si přírodní minerální vody až do okamžiku prodeje zachovaly vlastnosti, díky kterým byly uznány jako takové; že by proto nádoby, ve kterých jsou baleny, měly mít vhodné uzávěry;

vzhledem k tomu, že na označování přírodních minerálních vod se vztahují obecná pravidla stanovená směrnicí Rady 79/112/EHS ze dne 18. prosince 1978 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se označování potravin určených k prodeji konečnému spotřebiteli, jejich obchodní úpravy a související reklamy [4]; že tato směrnice se tedy může omezit na stanovení nezbytných doplňků k těmto obecným pravidlům a odchylek od nich;

vzhledem k tomu, že přijetí prováděcích technických opatření a zejména stanovení metod odběru vzorků a analytických metod nezbytných pro kontrolu složení přírodních minerálních vod by mělo být svěřeno Komisi v zájmu zjednodušení a urychlení postupů;

vzhledem k tomu, že pro všechny případy, kdy Rada svěřuje Komisi pravomoci přijímat prováděcí pravidla týkající se potravin určených k lidské spotřebě, by měl být stanoven postup zajišťující úzkou spolupráci mezi členskými státy a Komisí v rámci Stálého výboru pro potraviny, zřízeného rozhodnutím 69/414/EHS [5],

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Tato směrnice se vztahuje na vody jímané na území některého členského státu a uznané příslušným orgánem členského státu jako přírodní minerální vody, které vyhovují příloze I oddílu I.

2. Tato směrnice se vztahuje také na vody jímané na území třetí země, dovážené do Společenství a uznané příslušným orgánem členského státu jako přírodní minerální vody.

Vody uvedené v prvním pododstavci mohou být takto uznány pouze tehdy, pokud příslušný orgán země, na jejímž území se vody jímají, potvrdí, že vody vyhovují příloze I oddílu I a že je uplatňování přílohy II bodu 2 pravidelně kontrolováno.

Doba platnosti potvrzení podle druhého pododstavce nesmí být delší než dva roky. Postup uznávání není nutné opakovat, pokud je platnost potvrzení prodloužena před uplynutím uvedené doby platnosti.

3. Tato směrnice se nevztahuje na

- vody, které jsou léčivým přípravkem ve smyslu směrnice 65/65/EHS [6],

- přírodní minerální vody využívané u zdroje k léčebným účelům v termálních nebo balneologických zařízeních.

4. Uznání podle odstavců 1 a 2 musí příslušný orgán členského státu řádně odůvodnit a musí být úředně zveřejněna.

5. Každý členský stát uvědomí Komisi o případech, kdy bylo uznání podle odstavců 1 a 2 uděleno nebo odebráno. Seznam takto uznaných přírodních minerálních vod se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropských společenství.

Článek 2

Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby jako přírodní minerální vody mohly být prodávány pouze vody uvedené v článku 1, které vyhovují této směrnici.

Článek 3

Zřídla přírodních minerálních vod mohou být využívána a voda z těchto zřídel může být plněna do lahví pouze v souladu s přílohou II.

Článek 4

1. K přírodním minerálním vodám u zdroje nesmí být nic přidáno a vody nesmí být nijak upravovány kromě

a) odstranění nestabilních látek, jakými jsou sloučeniny železa a síry, filtrací nebo odsazením po případném předchozím okysličení, pokud tato úprava nezmění složení vody, co se týče základních složek vody, které jí propůjčují její vlastnosti,

b) úplného nebo částečného odstranění volného oxidu uhličitého výhradně fyzikálními metodami,

c) sycení oxidem uhličitým nebo jeho opětovné navrácení za podmínek stanovených v příloze I oddíle III.

2. Je zejména zakázáno přírodní minerální vodu dezinfikovat jakýmikoliv prostředky kromě úpravy podle odst. 1 písm. c), přidávat do ní bakteriostatické látky nebo ji jinak upravovat způsobem, který by změnil počet životaschopných kolonotvorných jednotek.

3. Odstavcem 1 není dotčeno využívání přírodních minerálních vod při výrobě nealkoholických nápojů.

Článek 5

1. Celkový počet kolonotvorných jednotek schopných pomnožování, které lze v přírodní minerální vodě u zdroje nalézt, musí odpovídat normálnímu počtu životaschopných kolonotvorných jednotek v této vodě a musí poskytovat dostatečný důkaz o ochraně zdroje před jakýmkoliv znečištěním. Tento celkový počet kolonotvorných jednotek se stanoví podle podmínek stanovených v příloze I oddílu II bodu 1.3.3.

Počet kolonotvorných jednotek po naplnění do láhví nesmí překročit hodnotu 100 v mililitru při kultivaci při 20 až 22 °C za 72 hodin na půdě agar-agar nebo směsi agar-želatina a hodnotu 20 v mililitru při kultivaci při 37 °C za 24 hodin na půdě agar-agar. Celkový počet kolonotvorných jednotek se musí stanovit během 12 hodin po naplnění do láhví, během nichž musí být voda udržována při teplotě 4 °C ± 1 °C.

Ve vodě u zdroje by neměly tyto hodnoty za obvyklých podmínek překročit hodnotu 20 v 1 mililitru při 20 až 22 °C za 72 hodin a hodnotu 5 na mililitr při 37 °C za 24 hodin, s tím, že tyto hodnoty jsou orientační, a nikoliv nejvyšší přípustné hodnoty.

2. Přírodní minerální voda u zdroje a během prodeje nesmí obsahovat

a) parazity a patogenní mikroorganismy,

b) bakterie Escherichia coli a ostatní koliformní bakterie ani fekální streptokoky v kterémkoliv vyšetřovaném vzorku o objemu 250 ml,

c) sporulující anaerobní bakterie redukující siřičitany v kterémkoliv vyšetřovaném vzorku o objemu 50 ml,

d) bakterie Pseudomonas aeruginosa v kterémkoliv vyšetřovaném vzorku o objemu 250 ml.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2 a podmínky pro využívání stanovené v příloze II, musí přírodní minerální voda v době uvedení na trh splňovat tyto požadavky:

- celkový počet kolonotvorných jednotek schopných pomnožování musí odpovídat pouze normálnímu počtu kolonotvorných jednotek ve vodě u zdroje,

- musí být bez organoleptických vad.

Článek 6

Veškeré nádoby použité k plnění přírodních minerálních vod musí být opatřeny uzávěry navrženými tak, aby vylučovaly možnost padělání nebo znečištění.

Článek 7

1. Přírodní minerální vody musí být prodávány pod obchodním označením "přírodní minerální voda", nebo v případě minerální vody obsahující oxid uhličitý vymezené v příloze I oddíle III "přirozeně sycená přírodní minerální voda", "přírodní minerální voda obohacená o oxid uhličitý ze zdroje" nebo "sycená přírodní minerální voda".

Přírodní minerální vody upravené jakýmkoliv způsobem podle čl. 4 odst. 1 písm. b) musí být prodávány pod označením doplněným odpovídajícím údajem "dekarbonovaná" nebo "částečně dekarbonovaná".

2. Na etiketách přírodních minerálních vod musí být uvedeny také tyto povinné údaje:

a) - buď slova "složení je v souladu s výsledky úředně uznané analýzy ze dne… (den analýzy)",

- nebo údaje o analytickém složení udávající charakteristické složky vody;

b) místo, ve kterém je zřídlo využíváno, a název zřídla.

3. Členské státy rovněž mohou

a) zachovat právní předpisy, které požadují uvedení země původu, avšak tento údaj nesmí být požadován v případě přírodních minerálních vod pocházejících ze zřídel na území Společenství,

b) stanovit předpisy, které požadují uvedení údajů o případném způsobu úpravy podle čl. 4 odst. 1 písm. a).

Článek 8

1. Název lokality, obce nebo místa smí být uveden v rámci znění obchodního názvu za předpokladu, že se jedná o přírodní minerální vodu pocházející ze zřídla v místě uvedeném v tomto obchodním názvu, a za předpokladu, že tento název není zavádějící, pokud jde o místo, kde se zřídlo využívá.

2. Zakazuje se uvádění přírodní minerální vody z téhož zřídla na trh s více obchodními názvy.

3. Pokud je na etiketě nebo v nápisu na nádobě, ve které jsou přírodní minerální vody nabízeny k prodeji, uveden obchodní název odlišný od názvu zřídla nebo místa využívání, musí být toto místo nebo název tohoto zřídla uveden písmem nejméně jedenapůlkrát větším a širším než písmo, které je použito pro obchodní název.

První pododstavec se použije obdobně, pokud jde o význam přikládaný názvu zřídla nebo místa jeho využívání ve vztahu k obchodnímu názvu použitému k jakékoliv reklamě přírodních minerálních vod.

Článek 9

1. Na obalech nebo etiketách a při jakékoliv reklamě je zakázáno použití označení, chráněných názvů, ochranných známek, obchodních značek, vyobrazení nebo jiných značek ve formě symbolů či v jiné formě, které

a) v případě přírodní minerální vody naznačují vlastnost, kterou tato voda nemá, zejména pokud jde o její původ, datum povolení k využívání vody, výsledky analýz vody nebo podobné odkazy zaručující pravost,

b) v případě pitné vody balené v nádobách nevyhovující příloze I oddílu I mohou způsobit záměnu s přírodní minerální vodou, zejména pokud jde o označení "minerální voda".

2. a) Uvedení jakýchkoliv údajů připisujících přírodní minerální vodě vlastnosti týkající se prevence, ošetřování nebo léčby lidských nemocí je zakázáno.

b) Uvedení údajů uvedených v příloze III této směrnice je však povoleno, pokud vyhovují odpovídajícím kritériím stanoveným v uvedené příloze, nebo pokud taková kritéria nejsou stanovena, vyhovují kritériím stanoveným ve vnitrostátních předpisech za předpokladu, že jsou tato kritéria založena na fyzikálně-chemických analýzách, popřípadě na farmakologických, fyziologických a klinických zkouškách provedených uznávanými vědeckými metodami v souladu s přílohou I oddílem I bodem 2.

c) Členské státy mohou povolit uvedení údaje "podporuje trávení", "může podporovat jaterní a žlučové funkce" nebo podobných údajů. Mohou také povolit zahrnutí jiných údajů za předpokladu, že nejsou v rozporu se zásadami písmene a) a jsou slučitelné se zásadami písmene b).

3. Členské státy mohou přijmout zvláštní předpisy týkající se údajů o vhodnosti podávání přírodní minerální vody kojencům, které jsou uváděny jak na obalech nebo etiketách, tak při reklamě. Tyto předpisy se také mohou týkat vlastností vody, které podmiňují použití těchto údajů.

Členské státy musí o záměru přijmout taková opatření předem uvědomit ostatní členské státy a Komisi.

4. Komise předloží Radě nejpozději do tří let od oznámení této směrnice zprávu a popřípadě vhodné návrhy týkající se uplatňování přílohy I oddílu II bodu 1.2.12.

Článek 10

1. Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby nebylo bráněno obchodování s přírodními minerálními vodami, které vyhovují definicím a pravidlům stanoveným v této směrnici, uplatňováním neharmonizovaných vnitrostátních předpisů týkajících se vlastností, složení, podmínek využívání, plnění nebo označování přírodních minerálních vod nebo potravin obecně.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na neharmonizované vnitrostátní předpisy odůvodněné

- ochranou veřejného zdraví,

- předcházením podvodům, pokud tyto předpisy nevedou k překážkám používání definic a pravidel stanovených touto směrnicí,

- ochranou průmyslového a obchodního vlastnictví, uvádění zdroje, označení původu a zabránění nekalé soutěži.

Článek 11

Postupy odběru vzorků a analytické metody nezbytné pro kontrolu mikrobiologických požadavků podle článku 5 a pro kontrolu charakteristického složení podle přílohy I oddílu II bodu 1.2 budou stanoveny postupem podle článku 12.

Článek 12

1. Má-li být zahájen postup podle tohoto článku, přednese věc Stálému výboru pro potraviny (dále jen "výbor") jeho předseda, a to buď z vlastního podnětu, nebo na žádost zástupce členského státu.

2. Zástupce Komise předloží výboru návrh opatření, která by měla být přijata. Výbor zaujme stanovisko k návrhu ve lhůtě, kterou může předseda stanovit podle naléhavosti věci. Stanovisko se přijímá většinou 41 hlasů, přičemž hlasům členských států je přidělena váha stanovená v čl. 148 odst. 2 Smlouvy. Předseda nehlasuje.

3. a) Komise přijme zamýšlená opatření, jsou-li v souladu se stanoviskem výboru.

b) Pokud zamýšlená opatření nejsou v souladu se stanoviskem výboru nebo pokud výbor žádné stanovisko nezaujme, předloží Komise Radě neprodleně návrh opatření, která mají být přijata. Rada se usnese kvalifikovanou většinou.

c) Pokud se Rada neusnese do tří měsíců ode dne, kdy jí byl návrh předán, přijme navrhovaná opatření Komise.

Článek 13

Použitelnost článku 12 končí po uplynutí 18 měsíců ode dne, kdy byla věc poprvé předložena výboru podle čl. 12 odst. 1.

Článek 14

Tato směrnice se nevztahuje na přírodní minerální vody určené pro vývoz do třetích zemí.

Článek 15

Členské státy změní v případě potřeby své právní předpisy pro dosažení souladu s touto směrnicí a neprodleně o nich uvědomí Komisi. Takto pozměněné právní předpisy se použijí tak, aby

- umožnily obchodování s výrobky, které jsou v souladu s touto směrnicí, nejpozději do dvou let od oznámení této směrnice,

- zakázaly obchodování s výrobky, které nejsou v souladu s touto směrnicí, do čtyř let od oznámení této směrnice.

Článek 16

Tato směrnice se vztahuje rovněž na francouzské zámořské departementy.

Článek 17

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 15. července 1980.

Za Radu

předseda

J. Santer

[1] Úř. věst. C 69, 11.6.1970, s. 14.

[2] Úř. věst. C 45, 10.5.1971, s. 5.

[3] Úř. věst. C 36, 19.4.1971, s. 14.

[4] Úř. věst. L 33, 8.2.1979, s. 1.

[5] Úř. věst. L 291, 19.11.1969, s. 9.

[6] Úř. věst. 22, 9.2.1965, s. 369/65.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

I. DEFINICE

1. "Přírodní minerální vodou" se rozumí mikrobiologicky nezávadná voda ve smyslu článku 5 pocházející z podzemních ložisek a vyvěrající z jednoho nebo více přirozených nebo navrtaných zřídel.

Přírodní minerální voda se zřetelně liší od běžné pitné vody

a) svou povahou, která je dána jejím obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných složek, a případně svými účinky,

b) svou přirozenou čistotou.

Obě vlastnosti jsou zachovány v nedotčeném stavu díky tomu, že uložení jejích zdrojů v podzemí ji chrání před všemi riziky znečištění.

2. Tyto vlastnosti, které propůjčují přírodní minerální vodě vlastnosti příznivé pro zdraví, musí být posouzeny

a) z hlediska

1. geologického a hydrologického,

2. fyzikálního, chemického a fyzikálně-chemického,

3. mikrobiologického,

4. farmakologického, fyziologického a klinického, je-li to nezbytné;

b) podle kritérií uvedených v oddíle II;

c) vědeckými metodami schválenými příslušným orgánem.

Analýzy podle písm. a) bodu 4 nejsou povinné, pokud voda vykazuje charakteristické složení, na jehož základě byla uznána členským státem, na jehož území se její zdroj nachází, za přírodní minerální vodu před vstupem této směrnice v platnost. Jedná se zejména o vodu, která jak u zdroje, tak plněná do lahví obsahuje nejméně 1000 mg rozpuštěných pevných látek na kilogram nebo nejméně 250 mg volného oxidu uhličitého na kilogram.

3. Složení, teplota a ostatní základní vlastnosti přírodní minerální vody musí být stabilní v mezích přirozeného kolísání. Zejména na ně nesmějí mít vliv možné změny vydatnosti.

Ve smyslu čl. 5 odst. 1 se normálním počtem kolonotvorných jednotek rozumí dostatečně stabilní počet kolonotvorných jednotek u zdroje před provedením jakýchkoliv úprav, jehož jakostní a množstevní složení se bere v úvahu při uznání této vody a jenž je kontrolován pravidelnými analýzami.

II. PODMÍNKY A KRITÉRIA PRO POUŽITÍ DEFINICE PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY

1.1 Požadavky na geologický a hydrogeologický průzkum

Požadovány jsou zejména:

1.1.1 přesné určení místa jímání zdroje s údajem o nadmořské výšce v mapě o měřítku nejvýše 1:1000,

1.1.2 podrobná geologická zpráva o původu a povaze geologické struktury,

1.1.3 stratigrafie hydrogeologické vrstvy,

1.1.4 popis způsobu jímání zdroje,

1.1.5 vymezení oblasti a další podrobnosti o opatřeních na ochranu před znečištěním zřídla.

1.2 Požadavky na fyzikální, chemický a fyzikálně-chemický průzkum

Těmito zkouškami se stanoví zejména:

1.2.1 vydatnost zdroje,

1.2.2 teplota vody u zdroje a teplota okolního prostředí,

1.2.3 vztah mezi povahou geologické struktury a povahou a druhem minerálních látek ve vodě,

1.2.4 pevný zbytek při 180 °C a 260 °C,

1.2.5 elektrická vodivost nebo měrný odpor, přičemž musí být udána teplota při měření,

1.2.6 koncentrace vodíkových iontů (pH),

1.2.7 anionty a kationty,

1.2.8 neionizované prvky,

1.2.9 stopové prvky,

1.2.10 radiologické vlastnosti u zdroje,

1.2.11 popřípadě relativní izotopové složení základních složek vody, kyslíku (zastoupení 16O a 18O) a vodíku (zastoupení protia, deuteria a tritia),

1.2.12 toxicita některých základních složek vody s přihlédnutím ke stanoveným limitům obsahu každého z nich.

1.3 Kritéria pro mikrobiologické zkoušení u zdroje

Tyto zkoušky zahrnují zejména:

1.3.1 prokázání nepřítomnosti parazitů a patogenních mikroorganismů;

1.3.2 kvantitativní stanovení počtu kolonotvorných jednotek schopných pomnožování, které udává fekální znečištění a které musí prokázat

a) nepřítomnost Escherichia coli a ostatních koliformních bakterií v 250 ml vody při teplotě 37 °C a 44, 5 °C,

b) nepřítomnost fekálních streptokoků v 250 ml vody,

c) nepřítomnost sporulujících anaerobních bakterií redukujících siřičitany v 50 ml vody,

d) nepřítomnost Pseudomonas aeruginosa v 250 ml vody;

1.3.3 stanovení počtu kolonotvorných jednotek schopných pomnožování v mililitru vody

i) při 20 až 22 °C za 72 hodin na půdě agar-agar nebo na směsi agar-želatina,

ii) při 37 °C za 24 hodin na půdě agar-agar.

1.4 Požadavky na klinické a farmakologické analýzy

1.4.1 Analýzy musí být prováděny uznávanými vědeckými metodami a musí být vhodné s ohledem na zvláštní vlastnosti přírodní minerální vody a na její účinky na lidský organismus, například s ohledem na močopudné účinky, pro žaludeční a střevní funkce, na vyrovnání nedostatku minerálních látek.

1.4.2 Analýzy podle bodu 1.4.1 mohou být popřípadě nahrazeny provedením velkého počtu důsledných a shodných klinických pozorování. Klinické analýzy mohou ve vhodných případech nahradit analýzy podle bodu 1.4.1 za předpokladu, že stálost a shoda velkého počtu pozorování umožňuje získat stejné výsledky.

III. DOPLŇKOVÉ PODMÍNKY TÝKAJÍCÍ SE PERLIVÝCH PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD

Přírodní minerální vody obsahující oxid uhličitý u zdroje nebo po plnění do lahví uvolňují za normální teploty a tlaku spontánně a zřetelným způsobem oxid uhličitý. Jsou rozděleny do tří kategorií, pro něž platí tato označení:

a) "přirozeně sycenou přírodní minerální vodou" se rozumí voda, která má po případné dekantaci a naplnění do lahví a případně po zavedení takového množství oxidu uhličitého ze stejného ložiska, které odpovídá v rámci technické tolerance jeho ztrátě v průběhu zpracování, stejný obsah přirozeného oxidu uhličitého jako u zdroje;

b) "přírodní minerální vodou obohacenou o oxid uhličitý ze zdroje" se rozumí voda, která má po případné dekantaci a naplnění do lahví obsah oxidu uhličitého pocházejícího ze stejného ložiska větší než u zdroje;

c) "sycenou přírodní minerální vodou" se rozumí voda, do níž byl přidán oxid uhličitý jiného původu než je ložisko, z něhož voda pochází.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

PODMÍNKY PRO VYUŽÍVÁNÍ A PRODEJ PŘÍRODNÍCH MINERÁLNÍCH VOD

1. Využívání zřídel přírodních minerálních vod podléhá povolení příslušného orgánu členského státu, na jehož území je voda jímána, které je vydáno poté, co se prokáže, že voda vyhovuje příloze I bodu 1.

2. Zařízení použité k využívání vody musí být instalováno takovým způsobem, aby se vyloučila možnost znečištění a aby se zachovaly vlastnosti, které jsou vodě připisovány a které má voda u zdroje.

Za tímto účelem musí být zejména

a) chráněn zdroj nebo výtok před nebezpečím znečištění;

b) jímací zařízení, potrubí a nádrže vyrobeny z materiálů vhodných pro vodu a musí být stavěny tak, aby zamezily jakékoliv chemické, fyzikálně-chemické nebo mikrobiologické změně ve vodě;

c) zajištěno, aby podmínky využívání, zvláště zařízení na čištění a plnění splňovaly hygienické podmínky; zejména s nádobami musí být zacházeno a musí být vyrobeny tak, aby se vyloučily nepříznivé vlivy na mikrobiologické a chemické vlastnosti přírodní minerální vody;

d) zakázána přeprava přírodních minerálních vod v jiných nádobách než v nádobách schválených pro distribuci konečnému spotřebiteli.

Písmeno d) se nemusí použít na přírodní minerální vody čerpané na území členského státu, v němž bylo povoleno ke dni oznámení této směrnice používat k přepravě přírodních minerálních vod od zdroje k balírně cisterny.

3. Pokud se během využívání zjistí, že přírodní minerální voda je znečištěna a nevykazuje mikrobiologické vlastnosti stanovené v článku 5, musí osoba využívající zřídlo neprodleně přerušit veškerou činnost, zejména plnění vody do lahví, dokud se neodstraní příčina znečištění a dokud voda nebude v souladu s článkem 5.

4. Příslušný orgán země, odkud voda pochází, musí pravidelně kontrolovat, zda

a) přírodní minerální voda, jejíž zdroj bylo povoleno využívat, vyhovuje příloze I oddílu I,

b) osoba provádějící využívání zdroje uplatňuje odstavce 2 a 3.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

ÚDAJE A KRITÉRIA UVEDENÉ V ČL. 9.2

Údaj | Kritérium |

Nízký obsah minerálních látek | Obsah minerálních solí vypočítaný jako pevný zbytek není vyšší než 500 mg/l |

Velmi nízký obsah minerálních látek | Obsah minerálních solí vypočítaný jako pevný zbytek není vyšší než 50 mg/l |

Bohatá na minerální soli | Obsah minerálních solí vyjádřený jako pevný zbytek je vyšší než 1500 mg/l |

Obsahuje hydrogenuhličitan | Obsah hydrogenuhličitanu je vyšší než 600 mg/l |

Obsahuje sírany | Obsah síranů je vyšší než 200 mg/l |

Obsahuje chloridy | Obsah chloridů je vyšší než 200 mg/l |

Obsahuje vápník | Obsah vápníku je vyšší než 150 mg/l |

Obsahuje hořčík | Obsah hořčíku je vyšší než 50 mg/l |

Obsahuje fluoridy | Obsah fluoridů je vyšší než 1 mg/l |

Obsahuje železo | Obsah dvojmocného železa je vyšší než 1 mg/l |

Kyselka | Obsah volného oxidu uhličitého je vyšší než 250 mg/l |

Obsahuje sodík | Obsah sodíku je vyšší než 200 mg/l |

Vhodná pro přípravu stravy pro kojence | — |

Vhodná pro přípravu stravy s nízkým obsahem sodíku | Obsah sodíku je nižší než 20 mg/l |

Může působit mírně projímavě | — |

Může působit močopudně | — |

--------------------------------------------------

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU