31977L0095Směrnice Rady ze dne 21. prosince 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se taxametrů

Směrnice Rady

ze dne 21. prosince 1976

o sbližování právních předpisů členských států týkajících se taxametrů

(77/95/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 100 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že v členských státech jsou konstrukce a metody kontroly taxametrů předmětem závazných předpisů, které se v jednotlivých státech liší a v důsledku toho brání obchodu s těmito přístroji; že je proto nezbytné tato ustanovení sblížit;

vzhledem k tomu, že směrnice Rady 71/316/EHS ze dne 26. července 1971 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se společných ustanovení pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly [3], pozměněná Aktem [4]o přistoupení stanovila postupy pro EHS schválení typu a pro EHS prvotní ověření; že v souladu s touto směrnicí je nezbytné stanovit technické požadavky, které musí konstrukce a funkce taxametrů splňovat, aby se poté, co byly podrobeny odpovídajícím přezkoušením a byly opatřeny příslušnými značkami a znaky, mohly volně dovážet, uvádět na trh a používat,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Tato směrnice platí pro měřidla proběhlé doby a ujeté dráhy nazývané "taxametry".

Tato měřidla jsou definována v bodu 1.1 přílohy této směrnice.

Článek 2

Taxametry, které mohou nést značky a znaky EHS, jsou popsány v příloze této směrnice.

Podléhají EHS schválení typu a EHS prvotnímu ověření za podmínek uvedených v bodu 1.2.2 přílohy II směrnice 71/316/EHS a za podmínek uvedených v příloze této směrnice.

Článek 3

Žádný členský stát nesmí bránit, zakazovat nebo omezovat uvedení na trh nebo do provozu taxametrů nesoucích značku EHS schválení typu a značku EHS dílčího prvotního ověření, které jsou uvedeny v bodu 3.1.1.2 přílohy II směrnice 71/316/EHS.

Povinností příslušných orgánů členských států je zajistit, aby před uvedením těchto přístrojů do provozu byly provedeny činnosti doplňkové k EHS prvotnímu ověření, jak je stanoveno v bodu 7.3 přílohy této směrnice, pokud jsou tyto činnosti předepsány ve vnitrostátních předpisech a nebyly již provedeny.

Článek 4

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do osmnácti měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 5

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 21. prosince 1976.

Za Radu

předseda

A. P. L. M. M. van der Stee

[1] Úř. věst. C 7, 12.1.1976, s. 38.

[2] Úř. věst. C 35, 16.2.1976, s. 12.

[3] Úř. věst. L 202, 6.9.1971, s. 1.

[4] Úř. věst. L 73, 27.3.1972, s. 14.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA

1. TERMINOLOGIE

1.1 Měřidla proběhlé doby a ujeté dráhy nazývaná "taxametry"

Měřidla proběhlé doby a ujeté dráhy, dále jen "taxametry", jsou přístroje, které v závislosti na charakteristikách vozidla, v němž jsou instalovány, a na sazbách, na něž byly nastaveny, automaticky vypočítají a průběžně ukazují, pokud jsou v provozu, částky, které má uživatel veřejného vozidla, nazývaného taxi, zaplatit na základě ujeté dráhy a pod určitou rychlostí na základě proběhlé doby, po kterou bylo vozidlo obsazeno, mimo různých příplatků, které mohou vyplývat z místních právních předpisů platných v členských státech.

Tato příloha bude přizpůsobena v souladu s ustanoveními článku 17 směrnice 71/316/EHS tak, aby zahrnula taxametry, které v měřicím řetězci obsahují elektronické zařízení. Do té doby nemohou elektronické taxametry obdržet EHS schválení typu.

1.2 Zvláštní pojmy

Indikace na taxametru závisí – bez ohledu na nastavení sazby – na konstantě "k" přístroje a na charakteristickém koeficientu "w" vozidla, v němž je daný přístroj instalován. Tento koeficient "w" je funkcí účinného obvodu "u" kol vozidla a přenosového poměru počtu otáček kol k počtu otáček části, kterou je vozidlo opatřeno pro připojení k taxametru.

1.2.1 Konstanta "k" taxametru

Konstanta "k" taxametru je charakteristická veličina, která udává druh a počet signálů, které musí přístroj přijmout, aby mohl poskytnout správný údaj odpovídající dané ujeté dráze.

Tato konstanta "k" je vyjádřena:

a) v počtu otáček na zobrazený kilometr (ot/km) nebo

b) v počtu impulsů na zobrazený kilometr (impuls/km)

v závislosti na tom, zda se informace týkající se dráhy ujeté vozidlem přivádí do taxametru jako počet otáček jeho hlavní hřídele (hnací hřídele ve vstupním bodu do přístroje) nebo ve tvaru elektrických signálů.

1.2.2 Charakteristický koeficient vozidla "w"

Charakteristický koeficient vozidla "w" je veličina udávající druh a počet signálů určených pro pohon taxametru a zobrazených na příslušné části, kterou je pro tento účel vozidlo vybaveno, a odpovídajících ujeté dráze.

Tento koeficient "w" je vyjádřen:

a) v počtu otáček na zobrazený kilometr (ot/km) nebo

b) v počtu impulsů na zobrazený kilometr (impuls/km)

v závislosti na tom, zda informace týkající se dráhy ujeté vozidlem má tvar počtu otáček části pohánějící taxametr nebo zda je ve tvaru elektrických signálů.

Tento koeficient se mění v závislosti na několika činitelích, zejména na opotřebení a na tlaku pneumatiky, na zatížení vezeném ve vozidle a na podmínkách, za nichž jízda probíhá. Tento koeficient musí být určen za běžných zkušebních podmínek pro dané vozidlo (bod 1.2.7).

1.2.3 Účinný obvod kol "u"

Účinný obvod "u" kola vozidla, které pohání taxametr přímo nebo nepřímo, je dráha ujetá vozidlem během jednoho celkového otočení tohoto kola. Pokud je taxametr poháněn společně dvěma koly, je účinný obvod vyjádřený v milimetrech průměrem z účinných obvodů těchto dvou kol.

Účinný obvod "u" je ve vztahu s charakteristickým koeficientem "w" vozidla (bod 1.2.2) a tento obvod se tedy musí, pokud je nezbytné ho určit, stanovit za podmínek uvedených v bodu 1.2.7.

1.2.4 Adaptační zařízení

Smyslem adaptačního zařízení je upravit charakteristický koeficient "w" vozidla na konstantu taxametru "k".

1.2.5 Rozsah dovolených chyb

Rozsah dovolených chyb uvedených v oddílu 5 závisí pouze na přístroji samotném (chyby přístroje). Skutečné hodnoty (oddíl 5) používané pro určení chyb se vypočítají z konstanty "k" taxametru a ze sazeb, pro něž byl taxametr nastaven.

Rozsah dovolených chyb určuje maximální odchylku mezi největší a nejmenší indikací.

1.2.6 Přepínací rychlost

Přepínací rychlost je rychlost, při níž se pohon indikačního zařízení taxametru změní z řízení proběhlou dobou na řízení ujetou dráhou a naopak.

Tato rychlost se získá vydělením "časové" sazby sazbou "vzdálenosti".

1.2.7 Běžné zkušební podmínky pro vozidlo (pro určení jeho charakteristického koeficientu)

"Běžné zkušební podmínky pro vozidlo" se získají, jestliže:

a) pneumatiky připevněné na kolo nebo kola pohánějící taxametr jsou takového typu, který má stejný účinný obvod "u", jako je obvod kol, která se používají pro určení charakteristického koeficientu "w".

Tyto pneumatiky musí být v dobrém stavu a musí být nahuštěny na správný tlak;

b) zatížení, které vozidlo nese, je přibližně 150 kg. (Toto zatížení odpovídá obvyklé hmotnosti dvou dospělých osob, včetně řidiče.);

c) vozidlo se pohybuje pomocí svého vlastního pohonu po rovném a rovinném terénu, po přímé trati, při rychlosti 40 ± 5 km/h.

Jestliže se tyto zkoušky provádějí za různých podmínek, např. s různými hmotnostmi, různými rychlostmi nebo rychlostí kroku, na zkušebním stojanu atd., pak se výsledky opraví pomocí přepočítávacího koeficientu nutného pro převod těchto hodnot na hodnoty, které by se získaly za výše uvedených "běžných zkušebních podmínek".

2. JEDNOTKY MĚŘENÍ

Pro údaje poskytované nebo zobrazované taxametry jsou povoleny pouze následující jednotky měření:

- metr nebo kilometr pro ujetou dráhu. V době trvání přechodného období, během něhož je v rámci Společenství povoleno používat britské jednotky měření uvedené v kapitolách C a D přílohy směrnice Rady 71/354/EHS ze dne 18. října 1971 o jednotkách měření [1] naposledy pozměněné směrnicí 76/770/EHS [2] je možné ujetou dráhu ve Spojeném království nebo v Irsku vyjadřovat v yardech nebo mílích, pokud si to tyto státy takto přejí,

- sekunda, minuta nebo hodina pro čas.

Jízdné se musí vyjadřovat v zákonných měnových jednotkách země, kde je vozidlo registrováno.

3. TECHNICKÉ CHARAKTERISTIKY

3.1 Měřicí zařízení a výpočtové zařízení

3.1.1 Taxametr musí být konstruován takovým způsobem, aby vypočítával a ukazoval jízdné výhradně na základě:

a) ujeté dráhy (pohon řízený ujetou dráhou), jestliže se vozidlo pohybuje rychlostí větší, než je přepínací rychlost;

b) času (pohon řízený proběhlou dobou), jestliže se vozidlo pohybuje rychlostí menší, než je přepínací rychlost, nebo jestliže zastavilo.

3.1.2 Pohon řízený ujetou dráhou musí být ovládán koly, ale couvání vozidla nesmí způsobit snížení jízdného nebo zobrazené ujeté dráhy.

Pohon řízený proběhlou dobou musí být ovládán měřidlem času, které může být aktivováno pouze ovládacím zařízením taxametru.

Je-li mechanické měřidlo času ručně natahováno, pak musí pracovat alespoň osm hodin bez natažení nebo dvě hodiny, pokud zde existuje natahovací systém spojený s každou ruční činností, která předchází spuštění taxametru.

Jestliže je mechanické měřidlo času elektricky natahováno, pak musí být postup automatický.

Elektrické měřidlo času musí být připraveno k činnosti neustále.

3.1.3 U pohonu řízeného ujetou dráhou se musí při každém nastavení sazby první změna indikace uskutečnit až po ujetí počáteční dráhy, která se v každém členském státě určuje podle nařízení pro sazby. Následné změny na indikátoru musí odpovídat intervalům o stejné dráze.

U pohonu řízeného proběhlou dobou se musí při každém nastavení sazby první změna indikace uskutečnit po uplynutí počáteční doby, která se v každém členském státě určí podle nařízení pro sazby. Následné změny na indikátoru musí odpovídat stejným časovým intervalům.

Bez jakékoli změny podstaty pohonu musí být poměr mezi počáteční dráhou a následnými intervaly dráhy stejný jako poměr mezi počátečním dobou a následnými časovými intervaly nezávisle na použité sazbě.

3.1.4 Adaptační zařízení musí být konstruováno tak, aby po otevření krytu nebylo možné získat přístup k jiným částem taxametru.

3.1.5 Taxametr musí být konstruován tak, aby bylo možné snadno dosáhnout jakékoli úpravy výpočtového zařízení, které je nutné pro zajištění změny sazeb vyvolané v každém členském státě nařízením o sazbách.

Jestliže je přístroj vybaven tak, aby pracoval s širším rozsahem sazeb, než který se právě uplatňuje, pak taxametry musí ve všech nadbytečných polohách vypočítávat a ukazovat jízdné založené na jedné ze sazeb povolených v každém členském státě nařízením o sazbách.

3.2 Ovládací zařízení

3.2.1 Nesmí být možné nastavit mechanismus taxametru v pohybu, pokud nebyl aktivován ovládacím zařízení, které je nastaveno na jednu z následujících povolených poloh:

3.2.2 Poloha "VOLNÝ"

V poloze "VOLNÝ"

a) nesmí existovat žádná indikace jízdného, které má být zaplaceno, nebo musí být tato indikace rovna nule. Tato indikace však může být rovna počátečnímu poplatku v těch členských státech, kde se taková indikace v době přijetí této směrnice používá;

b) ani pohon řízený ujetou dráhou, ani pohon řízený proběhlou dobou nesmí uvést do chodu zařízení indikující jízdné, které má být zaplaceno;

c) indikační políčko ukazující možné příplatky (bod 3.3.7) musí být prázdné nebo musí ukazovat "nulovou" indikaci.

3.2.3 Další polohy

Ovládací zařízení musí být navrženo tak, aby počínaje polohou "VOLNÝ" bylo možné taxametr nastavit postupně do následujících provozních poloh:

a) do různých nastavení sazby, a sice v pořadí narůstající velikosti nebo v jakémkoli jiném pořadí povoleném v každém členském státě nařízením o sazbách; v těchto nastaveních musí být nastaven pohon řízený ujetou dráhou, pohon řízený proběhlou dobou a příplatkový indikátor, pokud existuje;

b) do polohy "JÍZDNÉ", která ukazuje konečnou částku, určenou k zaplacení, bez jakéhokoli příplatku. V této poloze musí být pohon řízený proběhlou dobou vyřazen a pohon řízený ujetou dráhou zapojen při sazbě, která je v každém členském státě povolena příslušným nařízením o sazbách.

3.2.4 Funkce ovládacího zařízení

Funkce ovládacího zařízení podléhá následujícím omezením:

a) počínaje od libovolné provozní polohy při libovolné sazbě nesmí existovat možnost vrátit taxametr do polohy "VOLNÝ", aniž by se prošlo přes polohu "JÍZDNÉ". Přechod z jedné sazby do jiné však musí být stále možný;

b) počínaje od polohy "JÍZDNÉ" nesmí existovat možnost vrátit taxametr do provozní polohy při libovolné sazbě, aniž by se prošlo přes polohu "VOLNÝ";

c) taxametr musí být navržen tak, aby změna z jedné sazby na jinou při průchodu přes polohu "VOLNÝ" byla možná pouze tehdy, pokud jsou podmínky uvedené na ovládacím zařízení pro tuto polohu (bod 3.2.2) při průchodu touto polohou zcela splněny;

d) nesmí existovat možnost uvést do chodu ovládací zařízení takovým způsobem, aby taxametr mohl zaujímat jiné polohy než ty, které byly uvedeny výše.

3.2.5 Zvláštní ustanovení

Nezávisle na výše uvedených požadavcích může být posloupnost různých sazeb ovlivněna také automaticky v závislosti na dané ujeté dráze nebo na proběhlé době, během níž bylo vozidlo obsazeno, jak je stanoveno v každém členském státě v nařízení o sazbách.

3.3 Indikační zařízení

3.3.1 Číselník taxametru musí být konstruován tak, aby údaje důležité pro cestujícího byly snadno čitelné ve dne i v noci.

3.3.2 Jízdné, které se má zaplatit bez možných příplatků, musí být zřejmé z jednoduchého odečtu údaje ve tvaru seřazených číslic o výšce nejméně 10 mm.

Jestliže byl přístroj spuštěn z polohy "VOLNÝ" uvedením ovládacího zařízení do chodu, pak na indikačním zařízení musí být zobrazena pevná částka odpovídající počátečnímu poplatku.

Indikace jízdného se musí měnit nespojitě, a to po postupných přírůstcích konstantní hodnoty měny.

3.3.3 Taxametr musí být vybaven zařízením, které na číselníku stabilně ukazuje příslušnou provozní polohu v souladu s vnitrostátními požadavky.

3.3.4 Taxametr musí být zkonstruován tak, aby umožňoval připojit opakovací indikační zařízení pro zobrazení provozní polohy nebo použité sazby na vnějšku vozidla.

Toto opakovací zařízení nesmí v žádném případě narušovat správnou funkci taxametru nebo umožňovat přístup k mechanismu nebo pohonu taxametru.

3.3.5 Pokud povinné údaje nejsou vyjádřeny ve tvaru osvětlených číslic nebo písmen, pak musí mít taxametr zabudováno zařízení, které tyto indikace osvětlí a které neoslňuje, ale je dostatečně silné, aby umožňovalo snadné čtení.

Musí existovat možnost vyměnit světelný zdroj tohoto zařízení, aniž by se musely otevřít zapečetěné části přístroje.

3.3.6 Musí existovat možnost opatřit taxametr sčítacími zařízeními stanovenými nebo povolenými vnitrostátními předpisy, jako jsou např. zapisovače, které udávají:

a) celkovou dráhu, kterou vozidlo ujelo;

b) celkovou dráhu, kterou vozidlo ujelo při najmutí;

c) celkový počet udávající, kolikrát bylo vozidlo najato;

d) celkový počet zaznamenaných přírůstků jednotek jízdného.

Tyto záznamy musí správně vyhovovat činnosti, pro niž jsou určeny. Musí znázorňovat informace ve tvaru seřazených číslic, jejichž minimální optická výška je 4 mm.

3.3.7 Musí existovat možnost vybavit taxametr příplatkovým indikátorem, který odpovídá vnitrostátním předpisům, který je nezávislý na indikátoru jízdného a který se v poloze "VOLNÝ" automaticky vrací na nulu.

Tyto příplatky musí být zobrazeny pomocí seřazených číslic o minimální optické výšce 8 mm, které nesmějí být větší, než je výška číslic udávajících jízdné.

3.4 Volitelná doplňková zařízení

Taxametr může být navíc vybaven doplňkovými zařízeními, jako jsou např.:

a) záznamová zařízení pro majitele vozidla;

b) zařízení pro tisk lístků nebo pásků udávajících splatné jízdné.

Přítomnost takových zařízení a jejich činnost nesmí ovlivnit správnou funkci taxametru samotného.

3.5 Konstrukce

3.5.1 Taxametry musí mít robustní a důkladné provedení.

Jejich základní součástky musí být vyrobeny z materiálů, které zaručují odpovídající pevnost a stálost.

3.5.2 Kryt taxametru samotného a kryt jakéhokoli adaptačního zařízení, které není obsaženo v krytu taxametru, a také pouzdra přenosných zástupců, musí být provedeny tak, aby na základní součástky mechanismu nebylo možné zvenku dosáhnout a aby byly chráněny před prachem a vlhkostí.

Nesmí být možný přístup k součástkám, jímž by mohlo dojít k nastavení bez poškození záručních pečetí (oddíl 6).

4. OZNAČENÍ

4.1 Obecné označení a identifikace

Každý taxametr musí nést na číselníku nebo na zataveném štítku následující označení, která musí být za běžných podmínek instalace snadno viditelná a čitelná:

a) název výrobce a adresu nebo výrobní značku;

b) označení typu přístroje, jeho číslo a rok výroby;

c) značku EHS schválení typu;

d) konstantu "k"; (s relativní nepřesností nejvýše 0,2 %).

Každý taxametr musí být opatřen plochami:

a) pro doplňkové informace, je-li třeba, týkající se daného přístroje nebo vozidla podle požadavků vnitrostátních předpisů;

b) kromě značky EHS dílčího prvotního ověření i pro další značky uvedené ve vnitrostátních předpisech.

4.2 Zvláštní zobrazení

4.2.1 Význam indikovaných hodnot musí být zobrazen jasně, čitelně a jednoznačně, v blízkosti políčka všech indikačních zařízení.

4.2.2 Název nebo označení měnové jednotky musí být zobrazeny vedle indikace jízdného za jízdu a příplatků, které se mají zaplatit.

5. ROZSAH DOVOLENÝCH CHYB

Zkouší-li se měřidlo proběhlé doby a ujeté dráhy, připravené pro instalaci a vybavené příslušenstvím, na zkušebním stojanu, musí být (konvenční) skutečná hodnota naměřených veličin taková, jaká vyplývá z hodnoty "k" zobrazené na přístroji a ze sazby (sazeb), pro něž je přístroj nastaven.

Skutečná hodnota těchto veličin musí být obsažena mezi maximální a minimální dovolenou indikací.

5.1 U pohonu řízeného ujetou dráhou nesmí rozsah dovolených chyb pro danou ujetou vzdálenost překročit:

a) pro počáteční vzdálenost (bod 3.1.3): 2 % skutečné hodnoty; avšak pro počáteční vzdálenosti, které jsou menší než 1000 metrů, je přijatelná hodnota 20 metrů;

b) pro následné vzdálenosti: 2 % skutečné hodnoty.

5.2 U pohonu řízeného proběhlou dobou nesmí rozsah dovolených chyb pro daný čas překročit:

a) pro počáteční dobu (bod 3.1.3): 3 % skutečné hodnoty; avšak pro počáteční doby, které jsou menší než 10 minut, je přijatelná hodnota 18 sekund;

b) pro následné doby: 3 % skutečné hodnoty.

5.3 Vnitrostátní předpisy musí stanovit, zda musí být celý měřicí systém (taxametr + vozidlo) nastaven tak, aby meze rozsahu dovolených chyb byly vzhledem k nulové chybě symetrické nebo asymetrické; u pohonu řízeného ujetou dráhou je to chyba, která se vztahuje ke skutečné dráze ujeté vozidlem.

6. PLOMBOVÁNÍ

6.1 Následující součástky taxametru musí být provedeny tak, aby je bylo možné zaplombovat pomocí plombovací značky:

a) kryt, v němž je uzavřen vnitřní mechanismus taxametru;

b) kryt adaptačního zařízení;

c) ochranné kryty mechanických a elektrických zařízení, které spojují vstupní místo na taxametru s odpovídající součástkou opatřenou na vozidle pro připojení k tomuto přístroji, včetně snímatelných částí adaptačního zařízení;

d) jestliže je mechanismus pro měření času elektricky natahován a ovládací zařízení taxametru má elektrický pohon: spoje elektrických kabelů;

e) všechny štítky pro povinné označení nebo pro ověřovací značky;

f) spoje elektrických kabelů opakovacího zařízení uvedeného v bodu 3.3.4, je-li připojeno.

6.2 Všechny tyto plomby musí být umístěny tak, aby bez porušení plombovací značky nebyl možný přístup k chráněným částem a spojům.

6.3 Certifikát EHS schválení typu musí udávat, kde mají být plomby umístěny, a pokud bude třeba, charakter a tvar plombovacích prvků.

7. EHS PRVOTNÍ OVĚŘENÍ

7.1 Je-li vyžadováno EHS úplné ověření, pak se musí prvotní ověření taxametru provést v několika etapách.

7.2 První etapa: taxametr musí dostat značku EHS dílčího prvotního ověření, jestliže:

a) jeho typ obdržel EHS schválení typu;

b) přístroj odpovídá schválenému typu a nese označení požadovaná v bodu 4.1;

c) rozsah těchto chyb vyhovuje požadavkům v bodech 5.1 a 5.2.

7.3 Následné etapy: za tyto etapy odpovídají orgány v zemi, kde se má taxametr používat.

Tyto etapy obsahují:

- před instalací do vozidla:

a) ověření nastavení přístroje podle bodu 5.3;

b) ověření nastavení sazeb podle vnitrostátních předpisů,

- po instalaci do vozidla:

ověření celého takto konstruovaného měřícího systému.

[1] Úř. věst. L 243, 29.10.1971, s. 29.

[2] Úř. věst. L 262, 27.9.1976, s. 204.

--------------------------------------------------