77/91/EHSDruhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření

Druhá směrnice Rady

ze dne 13. prosince 1976

o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření

(77/91/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 54 odst. 3 písm. g) této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že koordinace uvedená v čl. 54 odst. 3 písm. g) a v Obecném programu pro odstranění omezení svobody usazování, která byla zahájena směrnicí 68/151/EHS [3] je zvláště důležitá pro akciové společnosti, neboť jejich činnost v hospodářství členských států převažuje a často překračuje jejich státní území;

vzhledem k tomu, že pro zajištění minimální míry rovnocennosti ochrany akcionářů a věřitelů těchto společností je zvláště důležitá koordinace vnitrostátních předpisů týkajících se jejich zakládání a udržování, zvyšování či snižování jejich základního kapitálu;

vzhledem k tomu, že na území Společenství musí stanovy nebo akt, kterým se společnost zakládá, akciové společnosti umožnit, aby se každý zájemce seznámil se základními údaji o společnosti, zejména s přesným složením jejího základního kapitálu;

vzhledem k tomu, že Společenství by mělo přijmout předpisy na udržení základního kapitálu, které představuje záruku pro věřitele, zejména zákazem neoprávněného rozdělování akcionářům a omezením možnosti společnosti nabývat vlastní akcie;

vzhledem k tomu, že je nezbytné, s ohledem na cíle uvedené v čl. 54 odst. 3 písm. g), aby právní předpisy členských států zajišťovaly při zvyšování nebo snižování základního kapitálu dodržování zásad rovného zacházení akcionářů, kteří jsou ve stejném postavení a ochrany věřitelů, jejichž pohledávky vznikly před rozhodnutím o snížení základního kapitálu, a harmonizovaly provádění těchto zásad,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na tyto formy společností:

- v Belgii:

la société anonymede naamloze vennootschap,

- v Dánsku:

aktieselskabet,

- ve Francii:

la société anonyme,

- v Německu:

die Aktiengesellschaft,

- v Irsku:

the public company limited by shares

the public company limited by guarantee and having a share capital,

- v Itálii:

la societa per azioni,

- v Lucembursku:

la société anonyme,

- v Nizozemsku:

de naamloze vennootschap,

- ve Spojeném království:

the public company limited by shares a

the public company limited by guarantee and having a share capital.

Obchodní firma každé společnosti, která má jednu z výše uvedených forem, musí obsahovat označení odlišné od označení předepsaného pro jiné formy společností nebo být takovým označením doprovázena.

2. Členské státy mohou z působnosti této směrnice vyloučit investiční společnosti s proměnným základním kapitálem a družstva založená v jedné z forem společností uvedených v odstavci 1. Pokud právní předpisy členských států využijí této možnosti, uloží těmto společnostem, aby uváděly výrazy "investiční společnost s proměnným základním kapitálem" nebo "družstvo" na všech dokumentech uvedených v článku 4 směrnice 68/151/EHS.

Investiční společností s proměnným základním kapitálem se ve smyslu této směrnice rozumí výlučně společnosti,

- jejichž jediným předmětem je investování prostředků do různých cenných papírů, různých nemovitostí nebo jiných majetkových hodnot s výlučným cílem rozložit investiční rizika a poskytovat svým akcionářům podíl na zisku z hospodaření s jejich majetkem,

- které veřejně vyzývají k úpisu vlastních akcií a

- jejichž stanovy určují, že v mezích minimálního a maximálního základního kapitálu mohou kdykoli vydávat, odkupovat nebo dále prodávat své akcie.

Článek 2

Stanovy nebo akt, kterým se společnost zakládá, musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a) právní formu a obchodní firmu společnosti;

b) předmět podnikání;

c) - pokud společnost nemá schválený základní kapitál, výši upsaného základního kapitálu,

- pokud má společnost schválený základní kapitál, jeho výši a výši základního kapitálu upsaného v okamžiku založení společnosti nebo v okamžiku získání povolení k zahájení činnosti a rovněž během jakékoli změny schváleného základního kapitálu, aniž je dotčen čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice 68/151/EHS;

d) nevyplývají-li z právních předpisů, pravidla, která určují počet a způsob jmenování členů orgánů pověřených zastupováním společnosti ve vztahu ke třetím osobám, správou, řízením, dozorem nebo kontrolou společnosti, a rozdělení pravomocí mezi tyto orgány;

e) trvání společnosti, není-li neomezené.

Článek 3

Ve stanovách, v aktu, kterým se společnost zakládá, nebo v odděleném dokumentu, který musí být zveřejněn způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu, musí být v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS obsaženy alespoň tyto údaje:

a) sídlo;

b) jmenovitá hodnota upsaných akcií a alespoň jednou ročně jejich počet;

c) počet upsaných akcií bez uvedení jejich jmenovité hodnoty, pokud vnitrostátní právní předpisy emisi těchto akcií umožňují;

d) popřípadě zvláštní podmínky omezující převoditelnost akcií;

e) existuje-li více druhů akcií, údaje podle písmen b), c) a d) pro každý z nich a práva spojená s akciemi každého druhu;

f) forma akcie, na jméno nebo na doručitele, pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví tyto dvě formy, a rovněž ustanovení o jejich přeměně, pokud ji právní předpisy upravují;

g) výše upsaného základního kapitálu splaceného v okamžiku založení společnosti nebo v okamžiku získání povolení zahájit svou činnost;

h) jmenovitá hodnota akcií nebo, není-li jmenovitá hodnota stanovena, počet akcií vydaných jako protiplnění na nepeněžitý každý vklad a rovněž předmět tohoto vkladu a jméno vkladatele;

i) totožnost fyzických nebo právnických osob nebo společností, které podepsaly, nebo jejichž jménem byly podepsány stanovy nebo akt, kterým se společnost zakládá, nebo, pokud založení společnosti nebylo okamžité, totožnost fyzických nebo právnických osob nebo společností, které podepsaly nebo jejichž jménem byly podepsány návrhy stanov nebo aktu, kterým se společnost zakládá;

j) celková alespoň přibližná výše všech nákladů, které připadají společnosti nebo které jí byly připsány z důvodu jejího založení a popřípadě než získá povolení zahájit svou činnost;

k) veškeré zvláštní výhody poskytnuté při založení společnosti nebo před získáním povolení k zahájení činnosti osobám, které se účastnily založení společnosti nebo činností vedoucích k udělení tohoto povolení.

Článek 4

1. Stanoví-li právní předpisy členského státu, že společnost nemůže zahájit svou činnost bez povolení, musí rovněž stanovit pravidla týkající se ručení za závazky přijaté společností nebo na její účet během období, které předchází udělení nebo zamítnutí tohoto povolení.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na závazky, které vyplývají ze smluv uzavřených společností, s podmínkou, že jí je uděleno povolení zahájit činnost.

Článek 5

1. Požadují-li právní předpisy členského státu, aby společnost založilo více společníků, neznamená spojení všech akcií v rukou jedné osoby nebo snížení počtu společníků po založení společnosti pod právním předpisem stanovené minimum bez dalšího zánik společnosti.

2. Je-li možné v případech uvedených v odstavci 1 podle právních předpisů členského státu soudně prohlásit zánik společnosti, musí příslušný soudce poskytnout této společnosti dostatečnou lhůtu pro nápravu tohoto stavu.

3. Prohlášením o zániku společnosti vstupuje společnost do likvidace.

Článek 6

1. Pro založení společnosti nebo pro získání povolení zahájit činnost požadují právní předpisy členských států upsání minimálního základního kapitálu, který musí činit nejméně 25000 evropských zúčtovacích jednotek.

Evropskou zúčtovací jednotku definuje rozhodnutí Komise č. 3289/75/ESUO [4]. Protihodnotou v národní měně je zpočátku ta, která je použitelná v den přijetí této směrnice.

2. Změní-li se protihodnota evropské zúčtovací jednotky v národní měně tak, že výše minimálního základního kapitálu stanovená v národní měně je po dobu jednoho roku nižší než 22500 evropských zúčtovacích jednotek, uvědomí Komise příslušný členský stát, že musí ve lhůtě 12 měsíců po uplynutí této doby své právní předpisy přizpůsobit odstavci 1. Členský stát však může stanovit, že přizpůsobené právní předpisy se budou na již existující společnosti vztahovat až za osmnáct měsíců po vstupu této změny v platnost.

3. Rada na návrh Komise každých pět let přezkoumá a popřípadě změní částky uvedené v tomto článku vyjádřené v evropských zúčtovacích jednotkách s ohledem na hospodářský a měnový vývoj ve Společenství a s ohledem na tendence k povolení možnosti výběru forem společností uvedených v čl. 1 odst. 1 pouze velkým a středním podnikům.

Článek 7

Upsaný základní kapitál mohou tvořit pouze aktiva, která je možné hospodářsky ocenit. Součástí těchto aktiv nemohou být závazky provedení prací nebo poskytnutí služeb.

Článek 8

1. Akcie a podíly nemohou být vydány za hodnotu nižší, než je jejich jmenovitá hodnota, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, než je jejich účetní hodnota.

2. Členské státy však mohou povolit, aby ti, kteří umisťují akcie při výkonu svého povolání, platili méně než celkovou hodnotu akcií, které upisují během této transakce.

Článek 9

1. Akcie vydávané jako protiplnění za vklady musí být splaceny v okamžiku založení společnosti nebo získání povolení k zahájení činnosti ve výši alespoň 25 % jejich jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, jejich účetní hodnoty.

2. Akcie vydávané jako protiplnění za nepeněžité vklady v okamžiku založení společnosti nebo získání povolení k zahájení činnosti však musí být zcela splaceny ve lhůtě pěti let od okamžiku založení nebo získání povolení.

Článek 10

1. Nepeněžité vklady jsou uvedeny ve zprávě vypracované před založením společnosti nebo získáním povolení k zahájení činnosti jedním nebo více odborníky nezávislými na společnosti, jmenovanými nebo schválenými správním orgánem nebo soudem. Odborníky mohou být v souladu s právními předpisy každého členského státu fyzické nebo právnické osoby nebo společnosti.

2. Zpráva odborníka musí obsahovat alespoň popis každého z vkladů, postupy přijatého ocenění a musí uvádět, zda hodnoty získané těmito postupy odpovídají alespoň počtu a jmenovité hodnotě, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnotě a popřípadě i emisnímu ážiu akcií vydaných jako protiplnění.

3. Zpráva odborníka bude zveřejněna způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS.

4. Členské státy nemusí tento článek použít, pokud je 90 % jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnoty všech akcií vydaných jako protiplnění za nepeněžité vklady vložené jednou nebo více společnostmi a pokud jsou splněny tyto požadavky:

a) u společnosti přijímající tyto vklady se osoby nebo společnosti podle čl. 3 písm. i) vzdaly vypracování zprávy odborníků;

b) toto vzdání se bylo zveřejněno v souladu s odstavcem 3;

c) společnosti poskytující tyto vklady mají rezervy, které podle právního předpisu nebo podle stanov nelze rozdělit a jejichž výše dosahuje alespoň jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnoty akcií vydaných jako protiplnění za nepeněžité vklady;

d) společnosti poskytující tyto vklady se prohlásí za ručitele do výše uvedené v písmenu c) za dluhy přijímající společnosti, které vzniknou mezi okamžikem vydání akcií jako protiplnění za nepeněžité vklady a jedním rokem po zveřejnění roční účetní závěrky této společnosti vztahující se na účetní období, během kterého byly tyto vklady poskytnuty. Během této lhůty je zakázán jakýkoli převod těchto akcií;

e) záruka podle písmene d) se zveřejní v souladu s odstavcem 3;

f) společnosti poskytující tyto vklady vloží částku rovnající se částce uvedené v písmenu c) do rezervy, kterou je možné rozdělit až po uplynutí lhůty tří let od zveřejnění roční účetní závěrky přijímající společnosti za účetní období, během kterého byly tyto vklady poskytnuty, nebo případně později po splnění uplatněných nároků vyplývajících ze závazku uvedeného v písmenu d).

Článek 11

1. Nabytí jakýchkoli aktiv, která náleží osobě nebo společnosti uvedeným v čl. 3 písm. i), jako protihodnoty alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu společností, musí být ověřeno a zveřejněno obdobně podle článku 10 a podléhá schválení valné hromady, pokud k tomuto nabytí došlo před uplynutím lhůty, která je stanovena vnitrostátními právními předpisy a činí nejméně dva roky od okamžiku založení společnosti nebo získání povolení k zahájení její činnosti.

Členské státy mohou rovněž stanovit, že tato ustanovení budou použita, pokud aktiva náleží akcionáři nebo jiné osobě.

2. Odstavec 1 se nepoužije na nabývání v rámci běžných obchodů společnosti, ani na nabývání z podnětu správního orgánu nebo soudu nebo pod jeho dohledem, ani na nabývání na burze.

Článek 12

Nestanoví-li ustanovení o snížení upsaného základního kapitálu jinak, nemohou být akcionáři osvobozeni od povinnosti splatit svůj vklad.

Článek 13

Dokud nedojde k další koordinaci vnitrostátních právních předpisů, přijmou členské státy nezbytná opatření, aby byly v případech přeměny některé formy společnosti na akciovou společnost dány záruky alespoň odpovídající těm, které jsou stanoveny v článcích 2 až 12.

Článek 14

Články 2 až 13 se nedotýkají předpisů členských států o pravomoci a postupu při změnách stanov nebo aktu, kterým se společnost zakládá.

Článek 15

1. a) S výjimkou případů snížení upsaného základního kapitálu nesmí dojít k rozdělení akcionářům, pokud se ke dni skončení posledního účetního období čisté obchodní jmění vyplývající z roční účetní závěrky společnosti nebo čisté obchodní jmění po tomto rozdělení sníží pod výši upsaného základního kapitálu zvýšenou o rezervy, které nelze podle právních předpisů nebo stanov rozdělit.

b) Výše upsaného základního kapitálu uvedená v písmenu a) se snižuje o výši upsaného dosud nesplaceného základního kapitálu, pokud tento není dosud zúčtován v aktivech uvedených v rozvaze.

c) Částka k rozdělení akcionářům nesmí překročit výši výsledků posledního skončeného účetního období zvýšenou o zisk z předchozích období a platby z rezerv určených k tomuto účelu a sníženou o ztráty z předchozích období a o částky vložené do rezerv v souladu s právními předpisy nebo stanovami.

d) Výraz "rozdělení" použitý v písmenech a) a c) zahrnuje zejména výplatu dividend a úroků spojených s akciemi.

2. Pokud právní předpisy členského státu umožňují výplatu zálohy na dividendy, musí být dodrženy alespoň tyto podmínky:

a) je sestavena mezitímní účetní závěrka, ve které se projeví, že prostředky použitelné pro rozdělení jsou dostatečné,

b) částka určená k rozdělení nesmí překročit výši zisku vytvořeného od konce posledního účetního období, za které je účetní závěrka vypracována, zvýšenou o zisk z předchozích období a platby z rezerv určených k tomuto účelu a sníženou o ztráty z předchozích období a o částky vložené do rezerv v souladu s právními předpisy nebo stanovami.

3. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny předpisy členských států týkající se zvyšování upsaného základního kapitálu o rezervy.

4. Právní předpisy členského státu mohou stanovit odchylky od odst. 1 písm. a) pro investiční společnosti s fixním kapitálem.

Investiční společností s fixním kapitálem se ve smyslu tohoto odstavce rozumí pouze společnosti,

- jejichž jediným předmětem je investování prostředků do různých cenných papírů, různých nemovitostí nebo jiných majetkových hodnot s výlučným cílem rozložit investiční rizika a poskytovat svým akcionářům podíl na zisku z hospodaření s jejich aktivy, a

- které veřejně vyzývají k úpisu svých vlastních akcií.

Pokud právní předpisy členských států využívají této možnosti,

a) uloží těmto společnostem, aby uváděly výrazy "investiční společnost" na všech dokumentech uvedených v článku 4 směrnice 68/151/EHS;

b) nepovolí společnosti tohoto typu, jejíž čisté obchodní jmění je nižší než částka uvedená v odst. 1 písm. a), rozdělení zisku akcionářům, pokud je v závěrce posledního účetního období celková výše obchodního jmění této společnosti, vyplývající z roční účetní závěrky, nižší než jedenapůlnásobek celkové výše dluhů společnosti vůči věřitelům, jak vyplývá z roční účetní závěrky, anebo by se po rozdělení zisku pod tuto hranici snížila;

c) uloží každé společnosti tohoto typu, která přistoupí k rozdělení zisku, i když je její čisté obchodní jmění nižší než částka uvedená v odst. 1 písm. a), aby v poznámce k roční účetní závěrce tuto skutečnost upřesnila.

Článek 16

Jakékoli rozdělení, které není v souladu s článkem 15, musí akcionáři, kteří jej obdrželi, vrátit, pokud společnost prokáže, že tito akcionáři o vadnosti rozdělení v jejich prospěch věděli anebo vzhledem k okolnostem měli vědět.

Článek 17

1. V případě vážné ztráty upsaného základního kapitálu musí být svolána valná hromada ve lhůtě stanovené právními předpisy členských států, aby posoudila, zda je třeba společnost zrušit nebo přijmout jiná opatření.

2. Právní předpisy členského státu nemohou stanovit výši ztráty považované za vážnou ve smyslu odstavce 1 na více než polovinu upsaného základního kapitálu.

Článek 18

1. Společnost nesmí upisovat vlastní akcie.

2. Pokud byly upsány akcie společnosti osobou jednající vlastním jménem, avšak na účet této společnosti, musí se na upisovatele pohlížet, jako by upsal na svůj účet.

3. Osoby nebo společnosti uvedené v čl. 3 písm. i), nebo v případě zvýšení upsaného základního kapitálu, členové správního nebo řídícího orgánu jsou povinni splatit akcie upsané v rozporu s tímto článkem.

Právní předpisy členského státu však mohou stanovit, že každá zúčastněná osoba se může této povinnosti zprostit, pokud prokáže, že není osobně odpovědná.

Článek 19

1. Umožňují-li právní předpisy členského státu, aby společnost nabývala vlastní akcie samostatně nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem, avšak na účet této společnosti, podřídí toto nabývání alespoň těmto podmínkám:

a) povolení k nabytí je uděleno valnou hromadou, která stanoví podrobnosti zamýšleného nabytí, zejména nejvyšší množství akcií, které může společnost nabýt, dobu, na kterou je povolení uděleno a která nesmí být delší než osmnáct měsíců, a při nabytí za úplatu rovněž nejvyšší a nejnižší protihodnoty. Členové správních nebo řídících orgánů jsou povinni zajistit, aby v okamžiku povoleného nabývání byly splněny podmínky uvedené v písmenech b), c) a d);

b) jmenovitá hodnota, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnota nabytých akcií, včetně akcií, které společnost nabyla dříve a které má v portfoliu, a rovněž akcií nabytých osobou jednající vlastním jménem, avšak na účet této společnosti, nesmí přesáhnout 10 % upsaného základního kapitálu;

c) nabytí vlastních akcií nesmí způsobit snížení čistého obchodního jmění pod částku uvedenou v čl. 15 odst. 1 písm. a);

d) transakce se může týkat pouze zcela splacených akcií.

2. Právní předpisy členského státu se mohou odchýlit od odst. 1 písm a) první věty, pokud je nabytí vlastních akcií nezbytné, aby se společnost vyhnula vážné a bezprostředně hrozící újmě. V takovém případě musí správní nebo řídící orgán společnosti informovat následující valnou hromadu o důvodech a cílech provedeného nabytí, o počtu a jmenovité hodnotě, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, o účetní hodnotě nabytých akcií, o podílu na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují, a o protihodnotě za tyto akcie.

3. Členské státy mohou vyloučit použití odst. 1 písm. a) první věty na akcie nabyté společností samou nebo osobou jednající vlastním jménem, avšak na účet této společnosti, které mají být rozděleny zaměstnancům této společnosti nebo zaměstnancům společnosti, která je s touto společností spojena. K rozdělení těchto akcií musí dojít ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne nabytí.

Článek 20

1. Členské státy mohou vyloučit použití článku 19 na

a) akcie nabyté k provedení rozhodnutí o snížení základního kapitálu nebo v případě uvedeném v článku 39;

b) akcie nabyté v důsledku univerzálního převodu majetku;

c) akcie zcela splacené, nabyté bezplatně nebo bankami a jinými finančními institucemi jako kupní provize;

d) akcie nabyté na základě právní povinnosti nebo v důsledku soudního rozhodnutí k ochraně menšinových akcionářů například v případě sloučení, změny předmětu nebo právní formy společnosti, přenesení sídla společnosti do zahraničí nebo zavedení omezení pro převod akcií;

e) akcie nabyté od akcionáře v případě jejich nesplacení;

f) akcie nabyté pro odškodnění menšinových akcionářů spojených společností;

g) akcie zcela splacené, nabyté během soudní dražby provedené s cílem splacení pohledávky společnosti u majitele těchto akcií;

h) akcie zcela splacené, vydané investiční společností s fixním kapitálem podle čl. 15 odst. 4 druhého pododstavce a nabyté na žádost investorů touto společností nebo společností s ní spojenou. Použije se čl. 15 odst. 4 písm. a). Tato nabytí nesmí způsobit snížení čistého obchodního jmění pod částku upsaného základního kapitálu zvýšenou o rezervy, které nemohou být podle právních předpisů rozděleny.

2. Akcie nabyté v případech podle odst. 1 písm. b) až g) však musí být převedeny nejpozději ve lhůtě tří let ode dne jejich nabytí, ledaže jmenovitá hodnota, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnota nabytých akcií, včetně akcií, které společnost nabyla prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem, avšak na účet společnosti, nepřesahuje 10 % upsaného základního kapitálu.

3. Nedojde-li k převedení akcií ve lhůtě podle odstavce 2, musí být akcie zrušeny. Právní předpisy členského státu mohou pro toto zrušení vyžadovat snížení upsaného základního kapitálu o odpovídající částku. Toto snížení musí být uloženo, pokud nabytí akcií, které mají být zrušeny, má za následek snížení čistého obchodního jmění pod částku uvedenou v čl. 15 odst. 1 písm. a).

Článek 21

Akcie nabyté v rozporu s články 19 a 20 musí být převedeny ve lhůtě jednoho roku od jejich nabytí. Pokud k převedení ve stanovené lhůtě nedojde, použije se čl. 20 odst. 3.

Článek 22

1. Umožňují-li právní předpisy členských států, aby společnost samostatně nebo prostřednictvím osob jednajících vlastním jménem, avšak na účet této společnosti nabývala vlastní akcie, podřídí držení těchto akcií alespoň těmto podmínkám:

a) z práv, která jsou spojena s akciemi, je v každém případě pozastaveno hlasovací právo spojené s vlastními akciemi;

b) pokud jsou tyto akcie zúčtovány v aktivech rozvahy, je v pasivech uvedena nepohotová rezerva ve stejné výši.

2. Umožňují-li právní předpisy členských států, aby společnost samostatně nebo prostřednictvím osob jednajících vlastním jménem, avšak na její účet, nabývala vlastní akcie, musí požadovat, aby výroční zpráva obsahovala alespoň

a) důvody nabytí, ke kterým došlo během účetního období;

b) počet a jmenovitou hodnotu, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnotu akcií nabytých a převedených během účetního období a podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují;

c) v případech nabytí nebo převodu za úplatu protihodnotu za tyto akcie;

d) počet a jmenovitou hodnotu, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnotu všech akcií nabytých a držených v portfoliu společnosti a rovněž podíl na upsaném základním kapitálu, který tyto akcie představují.

Článek 23

1. Společnost nesmí poskytovat zálohy, poskytovat půjčky ani záruky s cílem umožnit nabytí vlastních akcií třetí osobě.

2. Odstavec 1 se nevztahuje na transakce prováděné v rámci běžných obchodů bankami a jinými finančními institucemi, ani na obchody prováděné s cílem nabytí akcií zaměstnanci nebo pro zaměstnance společnosti dané nebo společností s ní spojených. Tyto transakce a obchody však nesmí způsobit snížení čistého obchodního jmění společnosti pod částku stanovenou v čl. 15 odst. 1 písm. a).

3. Odstavec 1 se nevztahuje na obchody provedené s cílem nabýt akcie podle čl. 20 odst. 1 písm. h).

Článek 24

1. Přijetí vlastních akcií samotnou společností nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem, avšak na účet této společnosti, jako záruky se považuje za nabytí uvedená v článku 19, čl. 20 odst. 1 a v článcích 22 a 23.

2. Členské státy mohou vyloučit použití odstavce 1 na běžné obchody bank a jiných finančních institucí.

Článek 25

1. O každém zvýšení základního kapitálu musí rozhodnout valná hromada. Toto rozhodnutí i provedení zvýšení upsaného základního kapitálu budou zveřejněna způsobem stanoveným v právních předpisech každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS.

2. Stanovy, akt, kterým se společnost zakládá, nebo valná hromada, jejíž rozhodnutí musí být zveřejněno v souladu s odstavcem 1, mohou povolit zvýšení upsaného základního kapitálu až do maximální výše, kterou stanoví s ohledem na maximální výši případně stanovenou právními předpisy. V mezích stanovené výše případně rozhodne o zvýšení upsaného základního kapitálu k tomu zmocněný orgán společnosti. Tato pravomoc orgánu má maximální dobu trvání pět let a může být jednou nebo vícekrát obnovena valnou hromadou pokaždé na období nepřesahující pět let.

3. Existuje-li více druhů akcií, je rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu podle odstavce 1 nebo o povolení ke zvýšení základního kapitálu podle odstavce 2 schvalováno odděleně pro každý druh akcionářů, jejichž práv se obchod týká.

4. Tento článek se vztahuje na vydání všech cenných papírů, které jsou převoditelné na akcie nebo se kterými je spojeno právo upisovat akcie, ale nevztahuje se na přeměnu těchto cenných papírů, ani na výkon práva na úpis.

Článek 26

Akcie vydané jako protiplnění na vklad v souvislosti se zvýšením upsaného základního kapitálu musí být splaceny alespoň do výše 25 % své jmenovité hodnoty, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, své účetní hodnoty. Je-li stanoveno emisní ážio, musí být zcela splaceno.

Článek 27

1. Akcie vydané jako protiplnění za nepeněžité vklady v souvislosti se zvýšením upsaného základního kapitálu musí být zcela splaceny ve lhůtě pěti let od rozhodnutí zvýšit upsaný základní kapitál.

2. Vklady uvedené v odstavci 1 tvoří předmět zprávy vypracované před provedením zvýšení upsaného základního kapitálu jedním nebo více odborníky nezávislými na společnosti, jmenovanými nebo schválenými správním orgánem nebo soudem. Odborníky mohou být v souladu s právními předpisy každého členského státu fyzické nebo právnické osoby nebo společnosti.

Použije se čl. 10 odst. 2 a 3.

3. Členské státy mohou vyloučit použití odstavce 2, pokud ke zvýšení upsaného základního kapitálu dojde s cílem provést sloučení nebo veřejnou nabídku na nákup nebo výměnu akcií a s cílem vyplatit akcionáře společnosti zaniklé při sloučení nebo akcionářů společnosti, která je předmětem veřejné nabídky na nákup nebo výměnu.

4. Členské státy mohou vyloučit použití odstavce 2, pokud jsou všechny akcie vydané v souvislosti se zvýšením upsaného základního kapitálu vydány jako protiplnění na nepeněžité vklady jedné či více společností, za podmínky, že se všichni akcionáři společnosti přijímající vklady vzdali vypracování zprávy odborníků a že jsou splněny podmínky čl. 10 odst. 4 písm. b) až f).

Článek 28

Pokud zvýšení základního kapitálu není zcela upsáno, zvýší se základní kapitál o výši úpisů pouze tehdy, stanoví-li výslovně tuto možnost podmínky emise.

Článek 29

1. V průběhu každého zvyšování základního kapitálu upsaného peněžitými vklady musí být akcie přednostně nabídnuty akcionářům poměrně podle podílu na základním kapitálu, který představují jejich akcie.

2. Členské státy mohou

a) vyloučit použití odstavce 1 na akcie, se kterými je spojeno omezené právo na účast na rozdělení podle článku 15 a/nebo na rozdělení majetku společnosti v případě její likvidace, nebo

b) připustit, je-li upsaný základní kapitál společnosti, který tvoří více druhů akcií s rozdílným hlasovacím právem nebo právem na účast na rozdělení podle článku 15 nebo právem na rozdělení majetku společnosti v případě likvidace zvyšován vydáním nových akcií pouze jednoho z těchto druhů, výkon předkupního práva akcionáři vlastníky ostatních druhů akcií až po uplatnění tohoto práva akcionáři vlastníky druhu akcií, které jsou vydávány.

3. Nabídka na přednostní úpis akcií a lhůta, ve které má být toto právo uplatněno, musí být zveřejněny ve vnitrostátním věstníku určeném v souladu se směrnicí 68/151/EHS. Právní předpisy členského státu nicméně nemusí požadovat toto zveřejnění, pokud všechny akcie společnosti znějí na jméno. V tomto případě musí být všichni akcionáři informováni písemně. Předkupní právo musí být vykonáno ve lhůtě alespoň čtrnácti dnů od dne zveřejnění nabídky nebo ode dne odeslání dopisů akcionářům.

4. Stanovy nebo akt, kterým se společnost zakládá, nemohou předkupní právo omezit ani zrušit. Toto rozhodnutí však může přijmout valná hromada. Řídící nebo správní orgán společnosti je povinen předložit této valné hromadě písemnou zprávu, ve které uvede důvody omezení nebo zrušení předkupního práva a stanovení navrhované ceny emise. Valná hromada přijme rozhodnutí podle pravidel o usnášeníschopnosti a pravidel o většinovém rozhodování uvedených v článku 40. Její rozhodnutí bude zveřejněno způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS.

5. Právní předpisy členského státu mohou stanovit, že stanovy, akt, kterým se společnost zakládá, nebo valná hromada usnášející se podle pravidel o usnášeníschopnosti, o většinovém rozhodování a o zveřejňování uvedených v odstavci 4, mohou udělit pravomoc omezit nebo zrušit předkupní právo orgánu společnosti, který je oprávněn rozhodovat o zvýšení upsaného základního kapitálu v mezích schváleného základního kapitálu. Toto oprávnění nemůže být uděleno na dobu delší, než je doba stanovená v čl. 25 odst. 2.

6. Odstavce 1 až 5 se vztahují na vydání všech cenných papírů, které jsou převoditelné na akcie nebo se kterými je spojeno právo upisovat akcie, ale nevztahuje se na přeměnu těchto cenných papírů, ani na výkon práva na úpis.

7. Jsou-li akcie vydány bankám nebo jiným finančním institucím s cílem jejich nabídky akcionářům společnosti podle odstavců 1 a 3 na základě rozhodnutí o zvýšení upsaného základního kapitálu, k vyloučení předkupního práva podle odstavců 4 a 5 nedojde.

Článek 30

Každé snížení upsaného základního kapitálu s výjimkou snížení nařízeného soudním rozhodnutím musí podléhat alespoň rozhodnutí valné hromady, která se usnáší podle pravidel o usnášeníschopnosti a o většinovém rozhodování podle článku 40, aniž jsou dotčeny články 36 a 37. Toto rozhodnutí musí být zveřejněno způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS.

V oznámení o svolání valné hromady musí být uveden alespoň účel snížení základního kapitálu a způsob jeho provedení.

Článek 31

Existuje-li více druhů akcií, je rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu schvalováno odděleně pro každý druh akcionářů, jejichž práv se obchod týká.

Článek 32

1. V případě snížení upsaného základního kapitálu mají alespoň věřitelé, jejichž pohledávky vznikly před zveřejněním rozhodnutí o snížení, právo na obdržení záruk na tyto pohledávky, které v okamžiku zveřejnění nejsou ještě splatné. Právní předpisy členských států stanoví podmínky pro výkon tohoto práva. Toto právo mohou zrušit, pouze pokud má věřitel dostatečné záruky nebo pokud poskytnutí těchto záruk není nezbytné s ohledem na majetek společnosti.

2. Právní předpisy členských států alespoň stanoví, že snížení základního kapitálu bude neúčinné nebo že ve prospěch akcionářů nedojde k žádné platbě, dokud věřitelé nebudou uspokojeni nebo pokud soud nerozhodne, že žádosti věřitelů nemá být vyhověno.

3. Tento článek se použije, pokud ke snížení upsaného základního kapitálu dojde celkovým nebo částečným odmítnutím splatit zůstatky vkladů akcionářů.

Článek 33

1. Členské státy mohou vyloučit použití článku 32 na snížení upsaného základního kapitálu, jehož cílem je vyrovnat způsobené ztráty nebo zahrnout finanční částky do rezerv, za podmínky, že výše těchto rezerv nepřesáhne 10 % sníženého upsaného základního kapitálu. Tato rezerva nemůže být s výjimkou snížení upsaného základního kapitálu rozdělena akcionářům; může být použita pouze k vyrovnání vzniklé ztráty nebo ke zvýšení upsaného základního kapitálu zahrnutím rezervy, pokud členský stát tuto operaci umožňuje.

2. V případech uvedených v odstavci 1 stanoví právní předpisy členského státu alespoň opatření nezbytná k tomu, aby částky plynoucí ze snížení upsaného základního kapitálu nemohly být použity k provedení plateb nebo k rozdělení akcionářům, ani ke zbavení akcionářů povinnosti poskytnout vklad.

Článek 34

Upsaný základní kapitál nesmí být snížen na částku nižší, než je minimální základní kapitál stanovený v článku 6. Členské státy však mohou povolit takové snížení, pokud zároveň stanoví, že rozhodnutí provést snížení nabude účinku až tehdy, dojde-li ke zvýšení upsaného základního kapitálu na úroveň, která se rovná alespoň stanovenému minimu.

Článek 35

Umožňují-li právní předpisy členského státu částečnou nebo úplnou amortizaci upsaného základního kapitálu bez jeho současného snížení, požadují splnění alespoň těchto podmínek:

a) umožňují-li stanovy nebo akt, kterým se společnost zakládá, amortizaci, rozhodne o této amortizaci valná hromada alespoň za obvyklých podmínek usnášeníschopnosti a většinového rozhodování. Neumožňují-li stanovy nebo akt, kterým se společnost zakládá, amortizaci, rozhodne o ní valná hromada alespoň za obvyklých podmínek usnášeníschopnosti a většinového rozhodování podle článku 40. Toto rozhodnutí musí být zveřejněno způsoby stanovenými právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS;

b) amortizace může být provedena pouze prostředky určenými k rozdělení v souladu s čl. 15 odst. 1;

c) akcionáři, jejichž akcie jsou amortizovány, si ponechají svá práva ve společnosti, s výjimkou práva na vyplacení vkladu a práva na účast na rozdělení první dividendy získané z nesplacených akcií.

Článek 36

1. Umožňují-li právní předpisy členského státu společnostem snížit jejich upsaný základní kapitál povinným stažením akcií, požadují dodržení alespoň těchto podmínek:

a) povinné stažení musí být stanoveno nebo povoleno ve stanovách nebo v aktu, kterým se společnost zakládá, před úpisem akcií, které mají být staženy;

b) je-li povinné stažení stanovami nebo aktem, kterým se společnost zakládá pouze povoleno, rozhodne o něm valná hromada, pokud ho jednomyslně neschválí dotyční akcionáři;

c) orgán společnosti, který rozhodne o povinném stažení, určí podmínky a podrobnosti provedení této operace, pokud nebyly určeny ve stanovách nebo aktu, kterým se společnost zakládá;

d) článek 32 se použije, nejedná-li se o zcela splacené akcie, které jsou společnosti bezplatně poskytnuty nebo které jsou staženy s využitím prostředků určených k rozdělení v souladu s čl. 15 odst. 1; v těchto případech musí být do rezerv zahrnuta částka rovná jmenovité hodnotě, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnotě všech stažených akcií. Tato rezerva nesmí být, s výjimkou snížení upsaného základního kapitálu, rozdělena akcionářům; tuto rezervu lze použít pouze k vyrovnání vzniklých ztrát nebo ke zvýšení upsaného základního kapitálu zahrnutím těchto rezerv, pokud to právní předpisy členského státu umožňují;

e) rozhodnutí o povinném vzetí akcií z oběhu musí být zveřejněno způsobem stanoveným právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS.

2. V případech uvedených v odstavci 1 se čl. 30 odst. 1 a články 31, 33 a 40 nepoužijí.

Článek 37

1. V případě snížení upsaného základního kapitálu vzetím z oběhu akcií nabytých samostatně společností nebo prostřednictvím osoby jednající vlastním jménem, avšak na účet této společnosti, musí o tomto vzetí z oběhu rozhodnout valná hromada.

2. Článek 32 se použije, nejedná-li se o zcela splacené akcie, které byly nabyty bezplatně nebo s využitím prostředků určených k rozdělení v souladu s čl. 15 odst. 1; v těchto případech musí být do rezerv zahrnuta částka rovná jmenovité hodnotě, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnotě všech akcií vzatých z oběhu. Tato rezerva nesmí být, s výjimkou snížení upsaného základního kapitálu, rozdělena mezi akcionáře; tuto rezervu lze použít pouze k vyrovnání vzniklých ztrát nebo ke zvýšení upsaného základního kapitálu zahrnutím těchto rezerv, pokud to právní předpisy členských států umožňují.

3. V případech uvedených v odstavci 1 se články 31, 33 a 40 nepoužijí.

Článek 38

Existuje-li v případech uvedených v článku 35, čl. 36 odst. 1 písm. b) a čl. 37 odst. 1 více druhů akcií, je rozhodnutí valné hromady o amortizaci upsaného základního kapitálu nebo o jeho snížení vzetím akcií z oběhu podmíněno odděleným hlasováním alespoň pro každý druh akcionářů, jejichž práva jsou touto transakcí dotčena.

Článek 39

Povolují-li právní předpisy členského státu společnostem vydávat odkoupitelné akcie, požadují pro odkoupení těchto akcií splnění alespoň těchto podmínek:

a) odkoupení musí být povoleno stanovami nebo aktem, kterým se společnost zakládá, před úpisem odkoupitelných akcií;

b) tyto akcie musí být zcela splaceny;

c) podmínky a podrobnosti odkoupení jsou určeny stanovami nebo aktem, kterým se společnost zakládá;

d) k odkoupení může dojít pouze prostředky určenými k rozdělení v souladu s čl. 15 odst. 1 nebo z výnosu nové emise provedené s cílem tohoto odkoupení;

e) částka, která se rovná jmenovité hodnotě, nebo nemají-li jmenovitou hodnotu, účetní hodnotě všech odkoupených akcií, musí být zahrnuta do rezervy, kterou není možné, s výjimkou snížení upsaného základního kapitálu, rozdělit akcionářům; tuto rezervu lze použít pouze ke zvýšení upsaného základního kapitálu zahrnutím těchto rezerv;

f) písmeno e) se nepoužije, pokud k odkoupení dojde s využitím výnosu z nové emise provedené s cílem tohoto odkoupení;

g) je-li v důsledku odkoupení stanovena výplata ážia ve prospěch akcionářů, může být toto ážio vyplaceno pouze z prostředků určených k rozdělení v souladu s čl. 15 odst. 1 nebo z rezervy jiné než uvedené v písmenu e), kterou není možné, s výjimkou snižování upsaného základního kapitálu, rozdělit akcionářům; tuto rezervu lze použít pouze ke zvýšení upsaného základního kapitálu zahrnutím rezerv, k vyrovnání nákladů uvedených v čl. 3 písm. j) nebo k vyrovnání nákladů na emisi akcií nebo dluhopisů nebo k výplatě ážia držitelům odkupovaných akcií nebo dluhopisů;

h) odkoupení musí být zveřejněno způsoby stanovenými právními předpisy každého členského státu v souladu s článkem 3 směrnice 68/151/EHS.

Článek 40

1. Právní předpisy členských států stanoví, že rozhodnutí podle čl. 29 odst. 4 a 5, článků 30, 31, 35 a 38 vyžadují schválení alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů spojených se zastoupenými cennými papíry nebo zastoupeným upsaným základním kapitálem.

2. Právní předpisy členských států však mohou stanovit, že je-li zastoupena alespoň polovina upsaného základního kapitálu, stačí prostá většina hlasů uvedených v odstavci 1.

Článek 41

1. Členské státy se mohou odchýlit od čl. 9 odst. 1, čl. 19 odst. 1 písm. a) první věty a písm. b) a od článků 25, 26 a 29, pokud je to nezbytné k přijetí nebo provedení předpisů na podporu účasti zaměstnanců nebo jiných skupin osob určených vnitrostátními právními předpisy na základním kapitálu podniků.

2. Členské státy mohou z použití čl. 19 odst. 1 písm. a) první věty a článků 30, 31, 36, 37, 38 a 39 vyloučit společnosti podléhající zvláštnímu statutu, které vydávají podílové i zaměstnanecké akcie; zaměstnanecké akcie jsou vydávány ve prospěch sdružení zaměstnanců, které je na valné hromadě akcionářů zastupováno zmocněnci s hlasovacím právem.

Článek 42

Pro účely uplatňování této směrnice zajistí právní předpisy členských států rovné zacházení všem akcionářům ve stejném postavení.

Článek 43

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dvou let od jejího oznámení. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2. Členské státy mohou vyloučit použití čl. 3 písm. g), i), j) a k) na společnosti, které již existují ke dni vstupu předpisů uvedených v odstavci 1 v platnost.

Mohou stanovit, že ostatní ustanovení této směrnice se na tyto společnosti použijí až osmnáct měsíců po tomto dni.

Tato lhůta však může pro články 6 a 9 činit tři roky a pět let pro unregistered companies ve Spojeném království a v Irsku.

3. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 44

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 13. prosince 1976.

Za Radu

předseda

M. van der Stoel

[1] Úř. věst. C 114, 11.11.1971, s. 18.

[2] Úř. věst. C 88, 6.9.1971, s. 1.

[3] Úř. věst. L 65, 14.3.1968, s. 8.

[4] Úř. věst. L 327, 19.12.1975, s. 4.

--------------------------------------------------