31977D0415Rozhodnutí rady ze dne 3. června 1997, kterým se jménem Společenství přijímá několik příloh Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů
| Publikováno: | Úř. věst. L 166, 4.7.1977 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 3. června 1977 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 3. června 1977 | Nabývá účinnosti: | 3. června 1977 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Rozhodnutí rady ze dne 3. června 1997, kterým se jménem Společenství přijímá několik příloh Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů (77/415/EHS) RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, s ohledem na doporučení Komise, vzhledem k tomu, že v souladu s rozhodnutím Rady 75/199/EHS ze dne 18. března 1975 [1], je Společenství stranou Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů; vzhledem k tomu, že přílohy uvedené úmluvy, které se týkají pravidel původu, dokladů původu, režimu tranzitu, dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku a dočasného vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku jsou pro Společenství přijatelné; je přesto vhodné doporučit přijetí těchto příloh, které se týkají pravidel původu, dokladů původu, dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku a dočasného vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku s výhradou zohlednění některých zvláštních požadavků celní unie, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Jménem Společenství se přijímají tyto přílohy Mezinárodní úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů: - příloha D.1 o pravidlech původu, s výhradou norem 7 a 8 a doporučené praxe 10, - příloha D. 2 o dokladech původu, s výhradou doporučené praxe 3, 10 a 12, - příloha E.1 o režimu tranzitu, - příloha E.6 o dočasném použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku, s výhradou norem 19 a 34 a doporučené praxe 5, 16, 18 a 27, - příloha E.8 o dočasném vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku, s výhradou normy 20 a doporučené praxe 3, 9 a 10. Znění těchto příloh se připojuje k tomuto rozhodnutí. Článek 2 Komise informuje sekretariát Rady pro celní spolupráci, že Společenství přijalo přílohu o režimu tranzitu a s výhradou omezení uvedených v článku 1, přílohy o pravidlech původu, dokladů původu, dočasném použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku a dočasném vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku. V Bruselu dne 3. června 1977. Za Radu předseda D. Owen [1] Úř. věst. L 100, 21.4.1975, s. 1. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA PŘÍLOHA D.1 PŘÍLOHA O PRAVIDLECH PŮVODU Úvod Pojem původ zboží se uvádí při provádění mnoha opatření, za jejichž používání odpovídají celní orgány. Pravidla používaná pro stanovení původu vycházejí ze dvou rozdílných základních kritérií: kritéria zboží "zcela vyrobeného" v dané zemi, kde v úvahu přichází pouze jedna země charakterizující původ a kritérium "podstatného zpracování", kde se na výrobě zboží podílely dvě nebo více zemí. Kritérium "zcela vyrobené" se používá hlavně pro "přírodní" produkty a pro zboží, které je z nich úplně vyrobeno tak, že zboží obsahující jakékoli dovezené díly nebo materiály nebo díly nebo materiály neurčeného původu se obecně vylučuje z jeho oblasti používání. Kritérium "podstatné zpracování" se může vyjádřit řadou různých metod provádění. V praxi se kritérium podstatného zpracování může vyjadřovat: - pravidlem, které vyžaduje změnu čísla ve zvláštní nomenklatuře, se seznamem výjimek, a/nebo - seznamem výrobních nebo zpracovatelských operací, které udělují nebo neudělují původ zboží ze země, ve které byly tyto operace provedené, a/nebo - podle procentuálního pravidla ad valorem, kde buď procentuální hodnota použitých materiálů a nebo procento přidané hodnoty dosahuje specifikovanou úroveň. Výhody a nevýhody těchto různých metod vyjadřování lze z hlediska celních orgánů a uživatele shrnout takto: A. ZMĚNA CELNÍHO ZAŘAZENÍ Obvyklou metodou provádění je stanovit obecné pravidlo, podle kterého se získaný výrobek považuje za výrobek, který prošel dostatečným zpracováním nebo opracováním, jestliže spadá do jiného čísla systematické nomenklatury, než jsou čísla použitelná pro každý z užitých materiálů. Toto obecné pravidlo obvykle doprovázejí seznamy výjimek založených na systematické nomenklatuře zboží, které specifikují případy, ve kterých není změna čísla rozhodující nebo neukládá další podmínky. Výhody Tato metoda povoluje přesné a objektivní formulace podmínek určujících původ. Jestliže se vyžaduje předložení důkazu, výrobce obvykle nebude mít problém s poskytnutím údajů prokazujících, že zboží opravdu splňuje stanovené podmínky. Nevýhody Příprava seznamů výjimek je často obtížná a navíc se tyto seznamy musí obvykle stále aktualizovat, aby si udržely předstih před technickým vývojem a hospodářskými podmínkami. Popisy výrobních nebo kvalifikačních procesů nesmí být nevhodně komplikované, protože jinak by výrobci mohli v dobré víře dělat chyby. Navíc, předběžnou podmínkou pro použití struktury systematické nomenklatury zboží pro určení původu je, že jak země vývozu, tak i země dovozu přijaly jako základ pro svoje příslušné celní sazebníky stejnou nomenklaturu a jednotně ji používají. B. SEZNAM OPERACÍ ZPRACOVÁNÍ NEBO OPRACOVÁNÍ Tato metoda je obvykle charakterizovaná použitím obecných seznamů popisujících pro každý výrobek technické výrobní zušlechťovací operace považované za dostatečně důležité ("kvalifikační postupy"). Výhody Výhody jsou stejné jako ty, které již byly popsané v bodu A. Nevýhody Kromě stejných nevýhod uváděných již v bodu A, jsou obecné seznamy delší a podrobnější, takže jejich příprava je ještě obtížnější. C. PROCENTUÁLNÍ PRAVIDLO AD VALOREM Aby bylo možno touto metodou určit původ, musí se věnovat pozornost rozsahu zpracování nebo opracování prováděného v zemi, s odvoláním na hodnotu, která se tak zboží přidává. Jestliže se tato přidaná hodnota rovná a nebo překračuje specifikované procento, zboží nabývá původ země, kde bylo zpracování nebo opracování provedeno. Přidaná hodnota se může také vypočítat podle materiálů nebo dílů cizího nebo neurčeného původu použitých při zpracování nebo opracování zboží. Zboží si podrží původ v konkrétní zemi jen tehdy, jestliže materiály nebo díly nepřekračují stanovené procento hodnoty dokončeného výrobku. V praxi proto tato metoda zahrnuje porovnání hodnoty dovezených materiálů nebo materiálů neurčeného původu s hodnotou dokončeného výrobku. Hodnota dovezených složek nebo složek neurčeného původu se obecně stanoví z dovozní hodnoty nebo nákupní ceny. Hodnota zboží při vývozu se obvykle vypočítává s použitím výrobních nákladů, ceny ze závodu nebo ceny při vývozu. Tuto metodu lze použít: - buď v kombinaci s dvěma dalšími metodami pomocí seznamu výjimek uvedeného v bodu A nebo obecných seznamů uvedených v bodu B, nebo - pomocí obecného pravidla, které předpisuje jednotné procento, bez odkazu na seznam jednotlivých výrobků. Výhody Hlavní výhody této metody jsou její přesnost a jednoduchost. Hodnota dovezených materiálů nebo materiálů neurčeného původu, které jsou součástí zboží, může být stanovena z dostupných obchodních záznamů nebo dokumentů. Tam, kde se hodnota vyváženého zboží zakládá na ceně ze závodu nebo na ceně při vývozu, se zpravidla obě ceny běžně zjišťují a mohou být doložené obchodními účty a obchodními záznamy příslušných obchodníků. Nevýhody Obtíže pravděpodobně vzniknou zvláště u hraničních případů, ve kterých mírný rozdíl s předepsaným procentem (nahoru i dolů) způsobí, že výrobek splňuje a nebo nesplňuje požadavky původu. Podobně stanovení původu závisí do velké míry na kolísání světových tržních cen surovin a také na kolísání kursů měn. Výkyvy mohou být někdy tak značné, že použití pravidel původu formulovaných na tomto základě se znatelně zkresluje. Jinou velkou nevýhodou je, že takové prvky, jako jsou náklady na výrobu nebo celkové náklady použitých výrobků, které se mohou vzít za základ pro výpočet přidané hodnoty, se často obtížně stanovují a mohou mít v zemi vývozu a v zemi dovozu rozdílný charakter a výklad. Spory mohou vzniknout o tom, zda některé faktory, zejména režie, se mají přiřadit k výrobním nákladům nebo například k prodejním nákladům, distribuci atd. Třebaže všechna tato různá pravidla pro stanovení původu mají, do té či jiné míry, výhody a nevýhody, musí se zdůraznit, že neexistence společných pravidel původu při dovozu i vývozu nejen komplikuje úkol celních správ a orgánů zmocněných vystavovat doklady původu, ale také způsobuje obtíže těm, kdo jsou zapojeni do mezinárodního obchodu. To ukazuje, že je žádoucí progresivní postup ke sladění v této oblasti. I tam, kde byly zavedeny různé metody, které odrážely hospodářské podmínky nebo negociační faktory v preferenčních sazebních opatřeních, zdá se být velmi žádoucí, aby existovaly v rámci společného nebo standardního rámce pro snadné pochopení ze strany obchodníků a snadné používání celními úřady. Vzhledem k uvedeným úvahám příloha navrhuje, podle definice některých technických podmínek, taková pravidla pro stanovení původu, která se zdají být snadno použitelná a kontrolovatelná s minimálním rizikem chybné interpretace a podvodu a minimálního zásahu do obchodních činností. Ustanovení týkající se těchto pravidel doplňují další ustanovení, obecně dohodnutá jako klíčová pro praktické použití systému určení původu. Příloha se zabývá výlučně celními aspekty pravidel původu. Například nezasahuje do opatření na ochranu průmyslového nebo obchodního vlastnictví nebo na označování původu nebo jiné platné obchodní popisy. Definice Pro účel této přílohy se: a) "zemí původu zboží" rozumí země, ve které bylo zboží získáno nebo vyrobeno, podle kritérií stanovených pro účely používání celního sazebníku, množstevních omezení nebo jiných opatření vztahujících se k obchodu; Poznámka V této definici může slovo "země" zahrnovat skupinu zemí, region nebo část země. b) "pravidly původu" rozumějí specifická ustanovení vypracovaná na základě zásad stanovených vnitrostátními právními předpisy nebo mezinárodními dohodami ("kritéria původu"), uplatňovanými v zemi pro určení původu zboží; c) "kritériem podstatného zpracování" rozumí kritérium, podle kterého se původ stanovuje tak, že se za zemi původu považuje země, ve které bylo provedeno poslední podstatné zpracování nebo opracování považované za dostačující k tomu, aby dodalo zboží jeho klíčový charakter; d) "celní kontrolou" opatření používaná pro zajištění shody se zákony a předpisy, za jejichž prosazování celní orgány odpovídají. Zásada 1. Norma Pravidla původu nezbytná pro provádění opatření, za něž celní orgány odpovídají při dovozu i vývozu, se stanoví v souladu s ustanoveními této přílohy. Pravidla původu 2. Norma Zboží zcela získané v dané zemi se považuje za zboží pocházející z uvedené země. Za zcela získané v dané zemi se považují pouze: a) nerostné produkty vytěžené z její půdy, z jejích teritoriálních vod nebo z jejího mořského dna; b) rostlinné produkty sklizené v této zemi; c) živá zvířata narozená a odchovaná v této zemi; d) produkty získané ze živých zvířat v této zemi; e) produkty lovu a rybolovu v této zemi; f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty vytěžené z moře loděmi této země; g) produkty získané na palubě rybářských zpracovatelských lodí tohoto státu výhradně z produktů uvedených v odstavci f); h) produkty získané z mořského dna nebo mořského podzemí ležícího mimo teritoriální vody země, za předpokladu, že tato zem má výhradní práva ke zpracování tohoto mořského dna nebo mořského podzemí; ij) odpady a zbytky pocházející z výrobních a zpracovatelských operací a vyřazené předměty, sebrané v této zemi, které mohou sloužit pouze pro opětovné získání surovin; k) zboží vyrobené v této zemi výlučně z produktů uvedených v odstavcích a) až ij). 3. Norma Pokud se na výrobě zboží podílely dvě nebo více zemí, určuje se původ zboží podle kritéria podstatného zpracování. Poznámky 1. V praxi se kritérium podstatného zpracování dá vyjádřit: - pravidlem vyžadujícím změnu sazebního zařazení zboží ve specifikované nomenklatuře se seznamem výjimek, a/nebo - seznamem výrobních nebo zpracovatelských operací, které dodávají či nikoliv zboží status původ ve státu, ve kterém byly tyto operace provedeny, a/nebo - procentuálním pravidlem ad valorem, kde buď procentuální hodnota použitých materiálů nebo procento přidané hodnoty dosahuje specifikované úrovně. 2. Aby se určilo, zda podmínky vztahující se k podstatnému zpracování jsou splněny, může se použít struktura systému sazebního zařazení jako je bruselská nomenklatura stanovením obecného pravidla s připojeným seznamem výjimek. Podle tohoto obecného pravidla se získaný výrobek považuje za výrobek, který byl dostatečně zpracován nebo opracován, jestliže spadá do jiného čísla systému sazebního zařazení než použité materiály. Seznam výjimek může uvádět: a) zpracování nebo opracování, které se, třebaže má za následek změnu čísla sazebního zařazení, nepovažuje za podstatné nebo se považuje za podstatné pouze za určitých podmínek; b) zpracování nebo opracování, které se, třebaže nemá za následek změnu čísla celního zařazení, považuje za podstatné za určitých podmínek. Podmínky uváděné v písm. a) a písm. b) se mohou vztahovat buď k typu úpravy a zpracování, kterým prošlo zboží, nebo k procentuálnímu pravidlu ad valorem. 3. Požadavek na procento ad valorem může být vyjádřen formou obecného pravidla stanovující jednotnou sazbu, bez seznamu jednotlivých výrobků. 4. Doporučená praxe Při provádění kritéria podstatného přepracování by se měla používat Bruselská nomenklatura, jak je stanoveno v poznámce 2 k normě 3. 5. Doporučená praxe Je-li kritérium podstatného zpracování vyjádřeno v podmínkách procentuálního pravidla ad valorem, hodnoty, které by se měly brát v úvahu: - pokud jde o dovážené materiály, je celní hodnota při dovozu nebo v případě materiálů neurčeného původu první zjistitelná cena placená za ně na území země, kde se uskutečnila výroba, a - pokud jde o vyrobené zboží, buď cena ze závodu nebo cena při vývozu, podle ustanovení vnitrostátních právních předpisů. 6. Norma Operace, které nepřispívají nebo přispívají jen malým rozsahem k podstatným charakteristikám nebo vlastnostem zboží, a zejména operace omezené na jednu nebo více z těch, které jsou uvedené dále, se nepovažují za podstatné zpracování nebo opracování: a) operace, které jsou nezbytné pro zachování zboží během dopravy nebo skladování; b) operace ke zlepšení obchodní úpravy nebo obchodní jakosti zboží nebo jeho přípravu pro odeslání, jako je dělení hromadných zásilek, sdružování balíků, třídění a klasifikace, nové balení; c) jednoduché montážní operace; d míchání zboží různého původu za předpokladu, že charakteristiky výsledného produktu se podstatně neliší od charakteristik zboží, která byla smíchána. Zvláštní případy splnění podmínek původu 7. Norma U příslušenství, náhradních dílů a nářadí pro použití se strojem, zařízením, přístrojem nebo vozidlem se má za to, že mají stejný původ jako stroj, zařízení, přístroj nebo vozidlo, pokud jsou dováženy a prodávány obvykle společně a odpovídají svým druhem a počtem běžnému vybavení. 8. Norma Nesmontovaný nebo rozmontovaný výrobek, který se dováží ve více než jedné zásilce, protože jej z důvodů dopravy nebo výroby není možné dovážet jednu zásilku, se považuje, jestliže dovozce to vyžaduje, pro účely určení původu za jeden výrobek. 9. Norma Za účelem určení původu se původ obalů považuje za stejný jako původ zboží, které obsahují, pokud vnitrostátní právní předpisy nepožadují, aby byly pro celní účely deklarovány odděleně; v takovém případě se jejich původ určuje odděleně od původu zboží. 10. Doporučená praxe Pokud se má u obalů za to, že mají stejný původ jako zboží, měly by při určování původu zboží brát v úvahu, zejména pokud se používá procentuální metoda, pouze obaly, ve kterých se zboží řádně prodává v maloobchodě. 11. Norma Za účelem určení původu zboží se nebere v úvahu původ energie, závodu, strojního zařízení a nářadí použitého při výrobě nebo zpracování zboží. Pravidlo přímé dopravy 12. Doporučená praxe Pokud ustanovení vyžadují přímou dopravu zboží ze země původu, měly by se povolit odchylky, zejména ze zeměpisných důvodů (například v případě vnitrozemských států) a v případě zboží, které zůstává pod celním dohledem ve třetích zemích (například v případě zboží vystavovaného na veletrzích nebo výstavách nebo uloženého do celních skladů). Informace o pravidlech původu 13. Norma Příslušné orgány zajistí, aby pravidla původu včetně všech změn a informací o výkladu byla snadno přístupná každé zainteresované osobě. 14. Norma Změny v pravidlech původu nebo v postupu jejich používání vstoupí v platnost až po poskytnutí dostatečného oznámení, které umožní zainteresovaným osobám, jak na vývozních trzích, tak i v dodávajících státech, brát na vědomí nová ustanovení. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA D.2 PŘÍLOHA O DOKLADU PŮVODU Úvod Použitelnost mnoha celních opatření, zejména těch, která se týkají cel, závisí na původu zboží. Osvědčení a ostatní doklady původu předkládané při dovozu mají za účel usnadnit kontrolu původu a urychlit tak odbavovací operace. Doklad původu může být poskytnut pouhým prohlášením, které uvede zpracovatel, výrobce, dodavatel, vývozce nebo jiná příslušná osoba na faktuře nebo nějakém jiném dokladu. V některých případech ovšem tato prohlášení musí ověřit nebo opatřit certifikačními prostředky orgán nebo subjekt zmocněný k tomu za tímto účelem a nezávislý na vývozci i dovozci. V ostatních případech může být přijato ustanovení o zvláštním tiskopise ("osvědčení o původu"), na kterém subjekt, který je zmocněn je vystavovat, potvrzuje původ zboží, a který může také zahrnovat prohlášení výrobce, zpracovatele atd. Na druhé straně existují okolnosti, kde může být možné prominout požadavek předkládání jakéhokoli dokladu původu. Tento rozsah možných forem dokladu původu dovoluje brát na vědomí různé stupně důležitosti určení původu, s ohledem na různorodost zúčastněných zájmů. Jsou ovšem nezbytná přesná pravidla, aby vývozci a dovozci mohli přesně vědět, jaké jsou požadavky celních orgánů v tomto ohledu a mohli tak využít zjednodušení formalit umožňovaného v některých případech. Tato pravidla také stanoví podmínky platnosti, které je třeba splnit různými formami dokladu. Definice Pro účely této přílohy se následujícími výrazy rozumí: a) "dokladem původu" osvědčení o původu, uznané prohlášení o původu nebo prohlášení o původu; b) "osvědčením o původu" zvláštní tiskopis identifikující zboží, ve kterém orgán nebo subjekt zmocněný k jeho vydání výslovně potvrzuje, že zboží, kterého se osvědčení o původu týká, pochází z konkrétní země. Toto osvědčení může také zahrnovat prohlášení výrobce, zpracovatele, dodavatele, vývozce nebo jiné příslušné osoby; Poznámka V této definici slovo "stát/(země)" může zahrnovat skupinu států(zemí), region nebo část státu. c) "uznané prohlášení o původu" prohlášení o původu uznávané orgánem nebo subjektem, který je k tomu zmocněn; d) "prohlášením o původu" příslušné prohlášení o původu zboží, ve spojení s jeho vývozem, které vydává výrobce, zpracovatel, dodavatel, vývozce nebo jiná příslušná osoba na obchodní faktuře nebo jakémkoli jiném dokladu, který se týká zboží; Poznámka Prohlášení může mít toto znění: Země původu zboží, které je v tomto dokumentu popsané, je… (země původu) e) "osvědčením o regionálním názvu" osvědčení vypracované v souladu s pravidly stanovenými oprávněným subjektem, potvrzující, že popisované zboží je způsobilé pro označení specifické danému regionu (například šampaňské, portské víno, sýr parmezán); f) "osobou" jak fyzická, tak právnická osobu, pokud kontext nevyžaduje něco jiného. Zásada 1. Norma Požadování, vyhotovování a vydávání dokladu, který se vztahuje k původu zboží, se řídí ustanoveními této přílohy. Požadování dokladu původu 2. Norma Doklad původu se může požadovat pouze tehdy, když je to nezbytné pro použití preferenčního sazebního opatření nebo hospodářských nebo obchodních opatření přijímaných jednostranně nebo na základě dvojstranných nebo mnohostranných dohod nebo opatření přijatých z důvodů zdraví nebo veřejného pořádku. 3. Doporučená praxe (1) Doklad původu by se neměl požadovat v těchto případech: (a) zboží zasílané v malých zásilkách adresovaných soukromým osobám nebo převážené cestujícími v zavazadlech, za předpokladu, že tento dovoz nemá obchodní charakter a souhrnná hodnota dovozu nepřekračuje částku maximálně 100 USD; (b) obchodní zásilky souhrnné hodnoty, která nepřekračuje částku maximálně 60 USD; (c) zboží v režimu dočasného použití; (d) zboží převážené v režimu tranzitu; (e) zboží s osvědčením o regionálním názvu stejně jako některé zvláštní zboží, pokud podmínky, které mají splnit dodávající země podle dvojstranných nebo mnohostranných dohod týkajících se uvedeného zboží jsou takové, že se nemusí vyžadovat doklad. (2) Pokud stejný odesilatel zasílá několik zásilek druhu podle v odst. 1 písm. a) nebo písm. b) současně stejnými dopravními prostředky, stejnému adresátovi, jejich souhrnná hodnota se považuje za součet hodnot těchto zásilek. 4. Doporučená praxe Pokud byla pravidla, která se týkají požadování dokladu původu, stanovena jednostranně, měla by se přehodnocovat každé tři roky, aby se zjistilo, zda jsou stále vhodná z hlediska změn hospodářských a obchodních podmínek, za kterých byla uložena. 5. Norma Doklad se může vyžadovat od příslušných orgánů země původu, kdykoli celní orgány země dovozu mají důvod k podezření z podvodu. Žádosti a forma různých typů dokladu původu (a) Osvědčení o původu Forma a obsah 6. Doporučená praxe (1) Při změně stávajících tiskopisů nebo při přípravě nových tiskopisů osvědčení o původu by smluvní strany měly používat vzor tiskopisu v dodatku I k této příloze v souladu s poznámkami v dodatku II a s ohledem na pravidla v dodatku III. (2) Smluvní strany, které přizpůsobily své tiskopisy osvědčení o původu podle tiskopisu v dodatku I k této příloze, to oznámí generálnímu tajemníkovi Rady. Používané jazyky 7. Doporučená praxe Tiskopisy osvědčení o původu by se měly tisknout v jazyce (jazycích) zvolených zemí vývozu, a jestliže tyto jazyky nejsou ani angličtina ani francouzština, rovněž v angličtině nebo francouzštině. 8. Doporučená praxe Pokud je osvědčení o původu vyhotoveno v jazyce, který není jazykem země dovozu, celní úřady této země by neměly vyžadovat jako samozřejmost překlad údajů uvedených v osvědčení o původu. Orgány a ostatní subjekty zmocněné k vydávání osvědčení o původu 9. Norma Smluvní strany, které přijímají tuto přílohu, uvádějí, buď v oznámení o přijetí nebo následně, orgány nebo subjekty zmocněné k vydávání osvědčení o původu. Poznámka Osvědčení o původu mohou vystavovat nejen celní nebo jiné orgány, ale také subjekty (například obchodní komory) předem schválené příslušnými orgány. 10. Doporučená praxe Pokud se zboží nedováží přímo ze země původu, ale dopravuje se přes území třetí země, mělo by se orgánům nebo subjektům, které jsou zmocněné k vydávání osvědčení v této třetí zemi povolit vystavení osvědčení o původu na základě osvědčení o původu, dříve vystaveného v zemi původu zboží. 11. Doporučená praxe Orgány nebo subjekty zmocněné k vydávání osvědčení o původu uchovávají nejméně po dva roky žádosti o vydání nebo kontrolní kopie osvědčení o původu, která vystavily. (b) Doklad, jiný než je osvědčení o původu 12. Doporučená praxe (1) Požaduje-li se doklad původu, mělo by prohlášení o původu být přijato v těchto případech: (a) zboží zasílané v malých zásilkách adresovaných soukromým osobám nebo převážené cestujícími v zavazadlech, za předpokladu, že tento dovoz nemá obchodní charakter a souhrnná hodnota dovozu nepřekračuje částku maximálně 500 USD; (b) obchodní zásilky souhrnné hodnoty, která nepřekračuje částku maximálně 300 USD; (2) Pokud tentýž odesilatel zasílá různé zásilky druhu uváděného v odst. 1 písm. a) nebo b) současně stejnými dopravními prostředky a stejnému adresátovi, jejich souhrnná hodnota se považuje za celkovou hodnotu těchto zásilek. Sankce 13. Norma Stanoví se sankce proti každé osobě, která připravuje nebo způsobí přípravu dokladu s falešnými informacemi s cílem získat dokladu původu. Informace o požadavcích na doklad původu 14. Norma Příslušné orgány zajišťují, že veškeré důležité informace o požadavcích na doklad původu jsou běžně přístupné každé zainteresované osobě. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA E.1 PŘÍLOHA O REŽIMU TRANZITU Úvod Z různých důvodů je často nezbytné, aby zboží, které potenciálně podléhá dovozním nebo vývozním clům a poplatkům, přecházelo z jednoho celního úřadu do jiného. Právní předpisy většiny zemí obsahují ustanovení, podle kterých takové pohyby mohou probíhat bez placení dovozních nebo vývozních cel a poplatků, zboží se dopravuje pod celním dohledem, aby se zajistila shoda se stanovenými požadavky. Postup, podle kterého se takovéto přesuny provádějí, se označuje výrazem "režim tranzitu". Aby se usnadnila mezinárodní doprava zboží, která musí přecházet řadu celních území, byla provedena opatření podle mezinárodních dohod, aby státy, kterých se to týká, používaly standardní postupy pro zacházení se zbožím dopravovaným v režimu tranzitu přes jejich území. Tato příloha se týká národního i mezinárodního režimu tranzitu. Neplatí pro zboží, které se přepravuje poštou nebo v zavazadlech cestujících. Definice Pro účely této přílohy se následujícími výrazy rozumí: (a) "režimem tranzitu" celní režim, ve kterém se zboží dopravuje pod celním dohledem z jednoho celního úřadu do jiného; (b) "tranzitní operací" doprava zboží z výstupního celního úřadu do celního úřadu určení v režimu tranzitu; (c) "celním úřadem nakládky" každý celní úřad, v jehož pravomoci se provádějí některá předběžná opatření pro usnadnění začátku tranzitní operace v celním úřadu odeslání; (d) "celním úřadem odeslání" každý celní úřad, ve kterém začíná tranzitní operace; (e) "celním úřadem en route" každý celní úřad, kde se zboží během tranzitní operace dováží nebo vyváží; (f) "celním úřad určení" každý celní úřad, ve kterém tranzitní operace končí; (g) "celním prohlášením" prohlášení na tiskopise předepsaném celními orgány, ve kterém zainteresované osoby uvádějí celní režim, který se má použít pro zboží a údaje, které celní orgány vyžadují, aby byly uvedeny při použití tohoto režimu; (h) "deklarantem" osoba, která podpisuje celní prohlášení nebo jejímž jménem se prohlášení podpisuje; (ij) "dopravní jednotkou": (i) kontejnery s vnitřním objemem jeden krychlový metr nebo více; (ii) silniční vozidla, včetně přívěsů a návěsů; (iii) železniční vagóny, a (iv) nákladní čluny, vlečné nákladní čluny a jiné lodě, které jsou vhodné k použití na vnitrozemských vodních cestách; (k) "dovozními a vývozními cly a poplatky" cla a veškeré jiné daně, poplatky a různé dávky, které se vybírají při dovozu či vývozu nebo v souvislosti s dovozem či vývozem zboží, s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezena přibližnou cenou poskytovaných služeb; (l) "celním dohledem" opatření používané pro zajištění shody s právními a správními předpisy, za jejichž dodržování celní orgány odpovídají; (m) "jistotou" opatření, které ke spokojenosti celních orgánů zajišťuje, že závazek vůči celním orgánům bude splněn. Jistota se označuje jako "souborná", zajišťuje-li závazky vyplývající z několika operací; (n) "osobou" jak fyzická, tak právnická osoba, pokud co kontextu nevyplývá něco jiného. Zásady 1. Norma Režim tranzitu se řídí ustanoveními této přílohy. 2. Norma Vnitrostátní právní předpisy vymezí podmínky, které je třeba splnit, a formality, které je třeba provést pro účely režimu tranzitu. Oblast působnosti 3. Norma Celní orgány povolí pro dopravu zboží na svém území v režim tranzitu: (a) ze vstupního celního úřadu do výstupního celního úřadu; (b) ze vstupního celního úřadu do vnitrozemského celního úřadu; (c) z vnitrozemského celního úřadu do výstupního celního úřadu; (d) z jednoho vnitrozemského celního úřadu do jiného vnitrozemského celního úřadu. Poznámka 1 Doprava v režimu tranzitu, jak je popsaná v písm. a) až c), se označuje "mezinárodní režim tranzitu", když probíhá jako součást jedné tranzitní operace, v jejímž průběhu se překračuje jedna nebo více hranic v souladu s dvojstrannou nebo mnohostrannou dohodou. Poznámka 2 Výše uvedené typy dopravy v režimu tranzitu lze označovat takto: (a) přímý tranzit (ze vstupního celního úřadu do výstupního celního úřadu); (b) tranzit do vnitrozemí (ze vstupního celního úřadu do vnitrozemského celního úřadu); (c) tranzit z vnitrozemí (z vnitrozemského celního úřadu do výstupního celního úřadu); (d) vnitrozemský tranzit (z jednoho vnitrozemského celního úřadu do jiného). 4. Norma Zboží přepravované v režimu tranzitu nepodléhá placení dovozních nebo vývozních cel a poplatků za předpokladu, že vyhovuje podmínkám stanoveným celními orgány. 5. Doporučená praxe Každá osoba, která má právo disponovat se zbožím, například majitel, dopravce, zasílatel, adresát nebo oprávněný zástupce schválený celními orgány, by měla mít právo navrhnout zboží do režimu tranzitu. Poznámka Celní orgány mohou od deklaranta vyžadovat, aby prokázal své právo disponovat se zbožím. 6. Norma Deklarant odpovídá celním orgánům za splnění povinností režimu tranzitu; zejména zajišťuje, že zboží je v celním úřadu určení předloženo nedotknuté v souladu s podmínkami uloženými celními orgány. Obecná ustanovení 7. Norma Celní orgány určují, které celní úřady jsou příslušné vykonávat činnosti související s režimem tranzitu. 8. Doporučená praxe Jsou-li odpovídající celní úřady umístěny na společné hranici, celní orgány obou států, kterých se to týká, by měly ve shodě upravit svou pracovní dobu a příslušnost těchto úřadů pro účely režimu tranzitu. 9. Doporučená praxe Na žádost dotyčné osoby a z důvodů považovaných celními orgány za oprávněné, by měly celní orgány, pokud to správní situace dovoluje, vykonávat funkce stanovené pro účely režimu tranzitu mimo pracovní dobu a mimo prostory celního úřadu, přičemž výdaje s tím spojené mohou být požadovány po dotyčné osobě. 10. Norma Celní operace, které se týkají živých zvířat, zboží podléhajícího rychlé zkáze a jiných naléhavých zásilek v režimu tranzitu, u kterých je rychlá doprava klíčová, mají prioritu. Formality u výstupního celního úřadu (a) Celní prohlášení pro režim tranzitu 11. Norma Pokud celní orgány od této formality neupustí, pak se písemné celní prohlášení pro režim tranzitu podává u výstupního celního úřadu. Poznámka V různých státech existují zjednodušené postupy, podle kterých se nepoužívají některé celní formality, včetně podávání celního prohlášení. Tyto postupy jsou použitelné například u zboží převáženého po železnici nebo krytého mezinárodním nákladním listem a u zboží pohybujícího se pouze v hraniční oblasti. 12. Norma Tiskopisy celního prohlášení pro režim tranzitu jsou v souladu s úředním vzorem předepsaným příslušnými orgány. Poznámka 1 Od deklaranta se obvykle vyžaduje, aby uvedl tyto položky: - jméno a adresa odesilatele, - jméno a adresa deklaranta, - jméno a poštovní adresa adresáta, - způsob dopravy, - identifikace dopravního prostředku, - připojené závěry, atd. - místo nakládky, - celní úřad určení, - dopravní jednotka (typ, identifikační číslo), - značky, čísla, počet a druh nákladových kusů, - popis zboží, - hrubá hmotnost jedné zásilky v kilogramech, - seznam přiložených dokladů, - místo, datum a podpis deklaranta. Poznámka 2 Zvažují-li příslušné orgány revizi stávajících tiskopisů nebo přípravu nových tiskopisů celního prohlášení pro režim tranzitu, lze vycházet ze vzoru v dodatku I k této příloze s přihlédnutím k poznámkách v dodatku II. Vzor je určen jako základ pro návrh tiskopisů žádosti o propuštění do režimu tranzitu, které se mají používat v režimu tranzitu, kde nebyly předepsány jiné tiskopisy dvojstrannými nebo mnohostrannými dohodami. Vzor byl navržen tak, aby se používal pro národní režim tranzitu, ale také se může používat pro mezinárodní režimy tranzitu. 13. Doporučená praxe Každý obchodní nebo dopravní doklad jasně uvádějící nezbytné údaje, by měl být akceptován jako popisná část celního prohlášení pro režim tranzitu. (b) Jistota 14. Norma Formu poskytnutí jistoty pro účely režimu tranzitu stanoví vnitrostátní právní předpisy nebo určí celní orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 15. Doporučená praxe Výběr konkrétní formy jistoty se měl ponechat na deklarantovi. 16. Norma Částku, která se má poskytnout jako jistotu pro režim tranzitu, určují celní orgány. 17. Norma Pokud se vyžaduje, aby se jistota vztahovala na závazky vyplývající z několika režimů celního tranzitu, přijmou celní orgány soubornou jistotu. 18. Doporučená praxe Výše jistoty by se měla stanovit co možná nejnižší s ohledem na potenciálně vyměřitelné dovozní nebo vývozní cla a poplatky. (c) Prověření a identifikace zásilek 19. Doporučená praxe Pokud celní orgány vykonávají své právo prověřit zboží navržené do režimu tranzitu, měly by se omezit na opatření nezbytná pro zajištění souladu s právními a správními předpisy, za jejichž používání celní úřady odpovídají. 20. Norma Celní orgány ve výstupním celním úřadu přijmou nezbytná opatření, aby umožnily celnímu úřadu určení identifikovat zásilku a odhalit jakýkoli neoprávněný zásah. 21. Norma Převáží-li se zásilka v dopravní jednotce, přiloží se celní závěry k dopravní jednotce za předpokladu, že dopravní jednotka je konstruovaná a vybavená tak, aby: (a) celní závěry mohly k ní být jednoduše a účinně přiloženy; (b) do zapečetěné části dopravní jednotky se nesmí vkládat nebo z ní odstraňovat žádné zboží, aniž by to nezanechalo viditelné stopy nedovoleného zacházení nebo porušení celní závěry; (c) neobsahovala žádné skryté prostory, kde by se zboží mohlo ukrýt; (d) všechny prostory, kam lze zboží uložit, byly běžně přístupné pro celní kontrolu. Takové dopravní jednotky musí být rovněž být schváleny pro dopravu zboží pod celní závěrou. Poznámka 1 Dopravní jednotky jsou schválené pro dopravu zboží pod celní závěrou podle různých mezinárodních dohod jako je Celní úmluva o kontejnerech, podepsaná v Ženevě dne 18. května 1956, Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží v rámci karnetů TIR, uzavřená v Ženevě dne 15. ledna 1959, Unité technique des chemins de fer, uzavřená v Bernu v květnu 1886, edice 1960 a nařízení (verze ze dne 21. listopadu 1963) Komise středního Rýna, které se týká zapečeťování lodí pro plavbu na Rýnu. V budoucnosti mohou být schváleny podle dohod nahrazujících předcházející dohody. Další ujednání o schvalování mohou přijímat státy dvojstrannými nebo mnohostrannými dohodami pro dopravní jednotky, které se mají používat výhradně pro účely režimu tranzitu na jejich území, například pokud se týká kontejnerů, které mají vnitřní objem menší než jeden krychlový metr, ale které ve všech ostatních ohledech vyhovují celnímu režimu. Poznámka V některých situacích mohou celní orgány rozhodnout o zapečetění dopravních jednotek, které nebyly schválené pro dopravu zboží pod celní závěrou, jestliže mají za prokázané, že tyto jednotky jsou při zapečetění dostatečně zabezpečeny. 22. Norma Dopravuje-li se zásilka v dopravní jednotce, kterou nelze efektivně zapečetit, musí se zajistit identifikace a zařídit snadné odhalení neoprávněného zásahu, buď přiložením celních závěr k jednotlivým obalům, přiložením identifikačních značek, popisem zboží, odkazem na vzorky, plány, nákresy nebo fotografie přiložené k celnímu prohlášení, úplným prověřením zboží a zaznamenáním jeho výsledku do celního prohlášení nebo celním doprovodem. Poznámka Konkrétní opatření, o jehož přijetí mohou celní orgány rozhodnout, má-li se zboží dopravovat v dopravní jednotce, která nemůže být účinně zapečetěna, závisí na jednotlivých okolnostech případu, s přihlédnutím ke skutečnosti jako je povaha zboží a jejich obalů a případné dovozní nebo vývozní cla a poplatky. (d) Dodatečná kontrolní opatření 23. Norma Pouze pokud to celní orgány považují za nutné: (a) vyžadují, aby zboží bylo dopravováno předepsanou trasou; nebo (b) vyžadují, aby se zboží dopravovalo pod celním dohledem. 24. Doporučená praxe Pokud celní orgány stanoví lhůtu pro předložení zboží v určeném celním úřadu, měly by brát na vědomí situace, za kterých bude probíhat režim tranzitu. Celní závěry a identifikační znaky 25. Norma Celní závěry a upevnění používané v režimu tranzitu musí splňovat minimální požadavky stanovené v dodatku III k této příloze. 26. Doporučená praxe Celní závěry a identifikační znaky přiložené zahraničními celními orgány by se měly akceptovat pro účely režimu tranzitu, pokud se nepovažují za nepostačující nebo nedostatečně bezpečné nebo pokud celní orgány nepřistupují k prověření zboží. Pokud byly zahraniční celní závěry a upevnění akceptovány v celním území, mělo by se jim na tomto území dostat stejné právní ochrany jako národním závěrám a upevněním. Ukončení režimu tranzitu 27. Norma Vnitrostátní právní předpisy nepožadují při ukončení režimu tranzitu více, než předložení zboží a příslušného celního prohlášení v úřadu určení v určené lhůtě, aniž by zboží bylo změněno nebo použito, a s nedotčenými celními závěrami nebo znaky totožnosti. Poznámka 1 Kontroly prováděné pro uvedené účely celním úřadem určení se mohou měnit podle okolností každého jednotlivého režimu tranzitu. Celní orgány se ovšem obecně přesvědčí, zda všechny závěry a upevnění nebo znaky totožnosti jsou nedotčené, mohou ověřit, zda je případná dopravní jednotka bezpečná, a mohou provést buď souhrnné a nebo podrobné prověření zboží samého. Prověření zboží může probíhat například ve spojení s převedením zboží do jiného celního režimu. Poznámka 2 Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit, že nehody a jiné nepředpokládané události en route ovlivňující režim tranzitu, se musí hlásit a celní úřady nebo jiné příslušné orgány, které jsou nejblíže k místu nehody nebo jiné události, je mají ověřit. 28. Norma Pokud se příslušné celní orgány přesvědčí, že dotyčná osoba splnila své závazky, všechny poskytnuté jistoty se uvolní. 29. Doporučená praxe Nedodržení určené trasy nebo stanovené lhůty by nemělo mít za následek výběr případných dovozních nebo vývozních cel a poplatků, jsou-li orgány přesvědčeny, že všechny ostatní požadavky byly splněné. 30. Norma Osvobození od úhrady obvykle splatných dovozních nebo vývozních cel a poplatků se poskytuje tehdy, mají-li celní orgány za prokázané, že zboží dopravované v režimu tranzitu bylo zničeno nebo nevratně ztraceno při nehodě nebo působením vyšší moci nebo že došlo k jeho úbytku v souvislosti s povahou. Poznámka Podle rozhodnutí celních orgánů mohou být zbytky tohoto zboží: (a) propuštěny k domácí spotřebu v daném stavu, jako kdyby byly v tomto stavu dovezeny; nebo (b) zpětně vyvezeny; nebo (c) přenechány ve prospěch státu bez jakýchkoli výdajů pro stát; nebo (d) pod dohledem celního úřadu zničené nebo označené jako komerčně bezcenné bez jakýchkoli výdajů pro stát; Mezinárodní dohody týkající se režimu tranzitu 31. Doporučená praxe Smluvní strany by měly pečlivě zvažovat možnost přistoupení k: - Celní úmluvě o mezinárodním tranzitu zboží (Úmluva ITI), Vídeň, 7. června 1971, - Celní úmluvě o mezinárodní přepravě zboží v rámci karnetů TIR (Úmluva TIR), Ženeva, 15. ledna 1959, - Celní úmluvě o karnetu ATA pro dočasné použití zboží (Úmluva ATA), Brusel, 6. prosince 1961, a ke všem mezinárodním aktům, které je mohou nahrazovat. Poznámka Karnety ATA lze akceptovat pro tranzit zboží v režimu dočasného použití, které bylo z místa určení nebo na místo určení pod celním dohledem, buď v zemi dočasného použití nebo přes jednu či více zemí, mezi kterými dochází k vývozu nebo dovozu. 32. Doporučená praxe Smluvní strany, které nejsou schopné přistoupit k mezinárodním aktům uvedeným v doporučené praxi 31, by měly při vypracovávání dvoustranných nebo mnohostranných dohod se záměrem zavést mezinárodní režim tranzitu, brát na vědomí normy a doporučené praxe 1 až 30 v této příloze a kromě toho zařadit do dohod tato zvláštní ustanovení: (1) pokud se zboží přepravuje v dopravní jednotce, která splňuje požadavky stanovené v normě 21 a pokud o to dotyčná osoba požádá a poskytne jistotu, že dopravní jednotka bude v další fázi dopravy propuštěna do režimu tranzitu, který vyžaduje přiložení celních závěr, celní orgány v celním úřadu nakládky by: - se měly přesvědčit o správnosti doprovodných dokladů schválených dvojstrannou nebo mnohostrannou dohodou a popisujících obsah dopravní jednotky, - zapečetit dopravní jednotku, - zaznamenat na doprovodných dokladech jméno celního úřadu nakládky, údaje o přiložených celních závěrách a datum jejich přiložení; (2) pokud se zboží následně navrhne do režimu tranzitu, celní orgány ve výstupním celním úřadu by měly, pokud se jim za výjimečných okolností nezdá nezbytné prošetřit zboží, akceptovat závěry přiložené celním úřadem nakládky a doprovodné doklady již uvedené v bodu (1); (3) tiskopisy celního prohlášení pro režim tranzitu by se měly akceptovat v každém celním území, kterého se to týká; tyto tiskopisy by měly vycházet ze vzoru uvedeného v dodatku I k této příloze a brát na vědomí poznámky obsažené v dodatku II; (4) požaduje-li se jistota, měla by být poskytnuta a akceptována ve formě platné a vymahatelné v každém celním území, kterého se to týká, a důkaz existence takové jistoty by měl být poskytnut buď tiskopisemcelního prohlášení pro režim tranzitu nebo jiným dokladem; (5) aniž jsou dotčena jejich práva prošetřit zboží, celní orgány by měly zpravidla omezit rozsah prováděných formalit v celních úřadech en route na tyto: - ve vstupních celních úřadech dovozu do celního území by se celní orgány měly přesvědčit, že celní prohlášení je v pořádku, že všechny předtím přiložené celní závěry a upevnění nebo identifikační znaky jsou nedotčené, případně zda je dopravní jednotka zajištěná; měly by potom v souladu s tím provést zápis do celního prohlášení, - ve výstupních celních úřadech celního území by se celní orgány měly přesvědčit, že všechny celní závěry a upevnění nebo identifikační znaky jsou nedotčené, případně zda je dopravní jednotka zajištěná; měly by potom v souladu s tím provést zápis do celního prohlášení; (6) pokud celní úřad en route odstraní celní závěru nebo identifikační znak, například aby prověřil zboží, měl by zaznamenat údaje nových celních závěr nebo identifikačních znaků do celního prohlášení, které doprovází zboží; (7) formality v celních úřadech en route by se měly dále omezit nebo úplně zrušit, pokud příslušné orgány celou tranzitní operaci osvobodily od závazků vyplývajících z režimu tranzitu; (8) mezi celními správami příslušných zemí by měla být přijata opatření pro vzájemnou pomoc při ověřování přesnosti dokladů popisujících zboží, které se dopravuje v režimu tranzitu a pravosti celních závěr. Informace o režimu tranzitu 33. Norma Celní orgány zajistí, že veškeré důležité informace, které se týkají režimu tranzitu, budou snadno přístupné každé zainteresované osobě. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA E.6 PŘÍLOHA O DOČASNÉM POUŽITÍ K AKTIVNÍMU ZUŠLECHŤOVACÍMU STYKU Úvod Vnitrostátní právní předpisy většiny států obsahuje ustanovení, která dovolují podmíněné osvobození od dovozních cel a poplatků, které se poskytuje na zboží, jež se má znovu vyvézt poté, co prošlo specifikovaným procesem výroby, zpracování nebo opravy. Celní režim, který odráží tato ustanovení, je režim dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku. Hlavním účelem tohoto celního režimu je umožnit národním podnikům, aby nabízely své výrobky nebo služby na zahraničních trzích za konkurenční ceny, a tak pomoci k zajištění většího počtu pracovních příležitostí pro národní pracovní síly. Dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku lze však podmínit tím, aby navrhované operace byly prospěšné národnímu hospodářství a nebyly v rozporu se zájmy národních výrobců zboží identického nebo podobného tomu, pro které se režim vyžaduje. Obecně dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku zahrnuje celkové podmíněné osvobození od dovozních cel a poplatků. Avšak dovozní cla a poplatky se mohou vyměřovat z odpadu, který pochází ze zpracování nebo výroby zboží. Vnitrostátní právní předpisy obvykle vyžadují, aby vyvážené zboží bylo získáno z dováženého zboží. V některých případech však může být poskytnuto povolení k využití zboží, které je ekvivalentní tomu, jež bylo dočasně použito k aktivnímu zušlechťovacímu styku (ekvivalenty). V kontextu dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku může být poskytnuto osvobození od dovozních cel a poplatků pro zboží použité během výroby vyváženého zboží bez toho, že by bylo v tomto zboží skutečně obsaženo. Definice Pro účely této přílohy se následujícími výrazy rozumí: (a) "dočasným použitím k aktivnímu zušlechťovacímu styku" celní režim, podle kterého může být určité zboží dopraveno do celního území s podmíněným osvobozením od dovozních cel a poplatků; toto zboží musí být určeno pro zpětný vývoz v určité době poté, co prošlo výrobou, zpracováním nebo opravou; (b) "dovozními cly a poplatky" cla a veškeré jiné daně, poplatky a různé dávky, které se vybírají při dovozu nebo v souvislosti s dovozem zboží, s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezena přibližnou cenou poskytovaných služeb; (c) "zušlechtěnými výrobky" výrobky získané během výroby nebo jako důsledek výroby, zpracování nebo opravy zboží, které bylo dočasně použito k aktivnímu zušlechťovacímu styku; (d) "celním dohledem" opatření používaná pro zajištění shody s právními a správními předpisy, za jejichž dodržování celní úřady odpovídají; (e) "jistotou" opatření, které ke spokojenosti celních orgánů zajišťuje, že závazek vůči celním orgánům bude splněn. Jistota se označuje jako "souborná", zajišťuje-li závazky vyplývající z několika operací; (f) "osobou" jak fyzická, tak právnická osoba, pokud kontext nevyžaduje něco jiného. Zásada 1. Norma Dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku se řídí ustanoveními této přílohy. Oblast působnosti 2. Norma Vnitrostátní právní předpisy vymezí situace, za kterých může být poskytnuto dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku a stanoví požadavky, které se musí splnit. Poznámky 1. Situace, za kterých je dovoleno dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku, mohou být stanoveny v obecných pojmech a/nebo v podrobnostech. 2. Osvobození od dovozních cel a poplatků se smí poskytnout u zboží jako jsou katalyzátory a urychlovače nebo zpomalovače chemických reakcí, které po použití k získání zušlechtěných výrobků, úplně nebo částečně zmizí během tohoto použití, aniž by ve skutečnosti byly obsaženy v těchto výrobcích. Osvobození může být poskytnuto pouze do té míry, do jaké se obsažené zušlechtěné výrobky vyvážejí. Ovšem, toto se obvykle nevztahuje na pouhé pomocné prostředky pro výrobu, jako jsou maziva. 3. Právo používat dočasně zboží pro aktivní zušlechťovací styk může být poskytnuto s výhradou podmínky, že navrhované zpracovatelské operace považují příslušné orgány za prospěšné pro národní hospodářství. 4. Právo dočasného použití zboží pro aktivní zušlechťovací styk může být vyhrazeno osobám usazeným na celním území. 5. Operace povolené v režimu dočasného použití k režimu aktivního zušlechťovacího styku se mohou provádět v prostorách označených jako sklady pro aktivní zušlechťovací styk. Hlavní rysy těchto opatření mohou být: - požadavky na místa a uspořádání skladů vnitřního zušlechťovacího styku budou stanoveny příslušnými orgány, - je povoleno prohlášení specifikované části získaných zušlechtěných výrobků pro domácí použití, - prověření zboží, které se má použít, a zušlechtěných výrobků, které se mají vyjmout z celního skladu, se bude provádět obecně v celním skladu. 3. Norma Zboží dočasně použitému k aktivnímu zušlechťovacímu styku lze poskytnout celkové podmíněné osvobození od dovozních cel a poplatků. Ovšem, dovozní cla a poplatky se mohou vyměřit z odpadu, který vzniká ze zušlechťování nebo výroby zboží dočasně použitého k aktivnímu zušlechťovacímu styku, které se zpětně nevyváží a nebo se zpracuje takovým způsobem, že ztratí svou obchodní hodnotu. Poznámky 1. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit, že odpad, který má obchodní hodnotu, se může ohodnotit buď na základě svého vlastního sazebního popisu, nebo na základě sazebního popisu zboží, ze kterého vznikl. 2. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit, že dovozní cla a poplatky se neúčtují z odpadu v rámci určitého procentuálního limitu nebo z odpadu, který nelze recyklovat nebo je nepoužitelný. 4. Norma Dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku se neomezuje na zboží dovážené přímo ze zahraničí, ale může se také poskytovat na zboží ex režim tranzitu, ex celní nebo ze svobodného přístavu nebo svobodného celního pásma. 5. Doporučená praxe Dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku by se nemělo odmítat jen kvůli důvodům souvisejícím s zemí původu zboží, země odeslání a nebo země určení. 6. Norma Právo dočasně používat zboží k aktivnímu zušlechťovacímu styku se neomezuje kvůli majiteli dováženého zboží. 7. Doporučená praxe Když je při výkonu smlouvy uzavřené s osobou usazenou v zahraničí, zboží, které se má použít, dodáváno touto osobou, dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku by nemělo být prováděno s výhradou podmínky, že zboží, které je ekvivalentní tomu, které se má dovážet, není v celním území dovozu k dispozici. 8. Doporučená praxe Možnost určení přítomnosti dováženého zboží v zušlechtěném výrobku by neměla být ukládána jako nezbytná podmínka dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku, když celní dohled může zjistit totožnost zboží během zušlechťovacích operací nebo když se režim ukončí vývozem výrobků získaných úpravou zboží, totožného svým popisem, jakostí a technickými charakteristikami s tím, které bylo dočasně použito k aktivnímu zušlechťovacímu styku. Dočasné použití zboží k aktivnímu zušlechťovacímu styku (a) Formality před dočasným použitím k aktivnímu zušlechťovacímu styku 9. Norma Vnitrostátní právní předpisy vymezí situace, za kterých se pro dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku vyžaduje nejdříve povolení a uvádí orgány zmocněné k poskytování takového povolení. 10. Doporučená praxe Osoby, které provádějí dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku ve velkém rozsahu a průběžně, by měly dostat obecné povolení pro tyto operace. 11. Norma Tam, kde zboží dočasně použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku má procházet výrobou nebo zušlechťováním, příslušné orgány stanoví velikost výtěžnosti operace odkazem na skutečné podmínky, za kterých se operace provádí. Popis jakosti a množství různých zušlechtěných výrobků se specifikuje po stanovení tohoto poměru. 12. Doporučená praxe Tam, kde aktivní zušlechťovací styk: - se vztahuje ke zboží, jehož charakteristiky zůstávají v důvodné míře konstantní, - se obvykle provádí za jasně definovaných technických podmínek, a - poskytuje zušlechtěné výrobky stálé jakosti, by příslušné orgány měly stanovit standardní poměr výtěžnosti použitelný na tyto operace. (b) Prohlášení pro dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku 13. Norma Vnitrostátní právní předpisy vymezí podmínky, za kterých se zboží dočasně použité k aktivnímu zušlechťovacímu styku předkládá v příslušném celním úřadu a kde se odevzdává celní prohlášení. 14. Doporučená praxe Národní tiskopisy používané k dočasnému použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku by měly být sladěny s těmi, které se používají pro celní prohlášení pro vnitrostátní použití. (c) Jistota 15. Norma Tiskopisy, na kterých se má poskytovat jistota při dočasném použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku, stanoví vnitrostátní právní předpisy nebo je určují celní orgány v souladu s vnitrostátními právními předpisy. 16. Doporučená praxe Volba mezi různými formami jistoty by měla být ponechána deklarantovi. 17. Norma Když se zboží dočasně použije k aktivnímu zušlechťovacímu styku, celní orgány stanoví v souladu s vnitrostátními právními předpisy částku, ve které se má poskytnout jistota. 18. Doporučená praxe Výše jistoty, která se má poskytnout při dočasném použití zboží k aktivnímu zušlechťovacímu styku, by neměla překračovat částku dovozních cel a poplatků, od kterých je zboží podmíněně osvobozeno. Poznámka Tato doporučená praxe nebrání určení výše jistoty na základě jednotné sazby tam, kde zboží spadá do širokého rozsahu čísel. 19. Norma Osoby, které pravidelně používají dočasné použití k režimu aktivního zušlechťovacího styku v jednom nebo více celních úřadech v daném celním území, se opravňují k poskytnutí všeobecné jistoty. 20. Doporučená praxe Celní orgány by se měly vzdát požadavků na jistotu, jestliže mají za prokázané, že placení jakýchkoli částek, které by mohly být splatné, může být zajištěno jinými prostředky. (d) Prověření zboží 21. Doporučená praxe Na žádost dovozce a z důvodů, které celní orgány považují za platné, by tyto orgány pokud možno měly dovolit aby zboží, které se dočasně použije k aktivnímu zušlechťovacímu styku, bylo prověřeno v soukromých prostorách, výdaje spojené s takovým prověřením nese dovozce. (e) Identifikační opatření 22. Norma Požadavky, které se týkají zjištění totožnosti zboží dočasně použitého k aktivnímu zušlechťovacímu styku stanovují celní orgány a berou přitom v úvahu charakter zboží, operaci, která se má provést, a velikost dotyčného zájmu. Poznámka Pro identifikaci zboží dočasně použitého k aktivnímu zušlechťovacímu styku mohou celní orgány spoléhat na zahraniční závěry připevněné ke zboží, znaky, čísla a jiné, na zboží trvale připevněné údaje, na popis zboží nebo plány s měřítkem nebo fotografie nebo se mohou uchýlit ke vzorkování, přiložení celních znaků (závěr, razítek, perforací atd.). Celní orgány mohou také vzít na pomoc záznamy dovozců. Pobyt zboží v celním území 23. Norma Lhůta pro dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku se stanoví v každém případě odkazem na dobu nezbytnou pro dokončení zušlechťovací operace až do maximální doby, pokud je ve vnitrostátních právních předpisech stanovená. 24. Doporučená praxe Na žádost dotyčné osoby a z důvodů, které celní orgány považují za platné, by měly prodloužit dobu, která byla zpočátku stanovena. 25. Norma Na žádost celních orgánů vedou dotyčné osoby záznamy, ze kterých lze kontrolovat použití zboží dočasně použitého k aktivnímu zušlechťovacímu styku. 26. Norma Celní orgány mají právo vyžadovat, že jim každá osoba, které byl povolen prospěch tohoto režimu, kdykoli dovolí zkontrolovat v jejích prostorách zboží dočasně použité k aktivnímu zušlechťovacímu styku a také zušlechtěné výrobky. 27. Doporučená praxe Příslušné orgány by měly dovolit, aby část určených zušlechťujících operací byla prováděna v zařízeních pro aktivní zušlechťovací styk jinou osobou, než je osoba, která obdržela povolení k dočasnému použití, bez toho, že by musela převádět vlastnictví zboží dočasně použitého k aktivnímu zušlechťovacímu styku, ale s podmínkou, že po celou dobu trvání operací zůstává vůči celním úřadům odpovědná za shodu s podmínkami, za kterých bylo opatření zušlechťovacího styku dovoleno. 28. Doporučená praxe Měla by se vydat ustanovení pro trvale pokračující dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku v případě převodu vlastnictví dováženého zboží a zušlechtěných výrobků na třetí osobu, za předpokladu, že tato osoba převezme závazky dovozce. Ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku 29. Norma Vnitrostátní právní předpisy stanoví podmínky, za kterých se zušlechtěné výrobky předkládají příslušnému celnímu úřadu, kterému se podává celní prohlášení. Poznámka Vnitrostátní právní předpisy mohou předepsat do celního prohlášení údaje potřebné k tomu, aby bylo možné v případě použitého zboží povolit ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku. (a) Zpětný vývoz 30. Norma Vydává se ustanovení dovolující, aby se zušlechtěné zboží zpětně vyváželo přes celní úřad jiný než je ten, přes který bylo zboží dočasně použité k aktivnímu zušlechťovacímu styku dovezeno. 31. Norma Vydává se ustanovení, aby se povolilo ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku vývozem zušlechtěných výrobků v jedné nebo více zásilkách. 32. Doporučená praxe Na žádost vývozce a z důvodů, které celní orgány považují za platné, by vývozce měl, pokud je to možné, dovolit, aby zušlechtěné výrobky pro zpětný vývoz byly přešetřeny v soukromých prostorách, výdaje spojené s takovým prověřením nese vývozce. 33. Norma Na žádost dotyčné osoby povolí příslušné orgány zpětný vývoz zboží ve stejném stavu, v jakém bylo dovezeno, přičemž se ukončí dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku. 34. Norma Vydá se ustanovení pro ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku předáním zušlechtěných výrobků do svobodného přístavu nebo svobodného celního pásma. (b) Jiné metody uvolňování 35. Doporučená praxe Měla by se vydat ustanovení pro ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku tím, že se zušlechtěné výrobky uloží v celním skladu se záměrem následného vývozu nebo jinou povolenou likvidací. 36. Doporučená praxe Měla by se vydat ustanovení pro ukončení propuštění k aktivnímu zušlechťovacímu styku tím, že se zboží převede do režimu tranzitu se záměrem následného vývozu nebo jiné povolené likvidace. 37. Norma Vydá se ustanovení pro ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku prohlášením dovezeného zboží nebo zušlechtěných výrobků k domácímu použití, s výhradou shody s podmínkami a formalitami uplatňovanými v takovém případě. 38. Norma Vnitrostátní právní předpisy stanoví termín, který se bere v úvahu pro účely určení hodnoty a množství zboží deklarovaného pro domácí použití a také sazeb dovozních cel a poplatků použitelných na toto zboží. Poznámka V případě deklarace pro domácí použití zušlechtěných výrobků, které byly zaslány do zahraničí k dalšímu zušlechtění, se při výpočtu dovozních cel a poplatků, kromě těch, které jsou použitelné na zboží původně použité, může brát v úvahu rozdíl mezi: (a) částkou dovozních cel a poplatků, které by se vyměřovaly z výrobků zpětně dovážených po dodatečném zušlechtění; a (b) částkou dovozních cel a poplatků, které by se vyměřovaly z výrobků dočasně vyvezených k dodatkovému zušlechtění, jestliže by se dovezly přímo ze země, ve které takové zušlechtění proběhlo. 39. Doporučená praxe Vnitrostátní právní předpisy stanoví, že částka dovozních cel a poplatků uplatnitelných v případě, kde se zušlechtěné výrobky nevyvážejí, nepřekračuje částku dovozních cel a poplatků použitelných pro zboží dočasně použité k aktivnímu zušlechťovacímu styku. 40. Doporučená praxe Mělo by se vydat ustanovení pro ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku u zboží ztraceného v důsledku charakteru zboží, do té míry, do jaké se zušlechtěné výrobky vyvážejí, za předpokladu, že taková ztráta je podle přesvědčení celních orgánů řádně stanovena. Poznámka Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit normu procenta ztráty pro specifikované kategorie zboží dočasně použité k aktivnímu zušlechťovacímu styku. 41. Norma Vydá se ustanovení pro ukončení dočasného použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku v případě, že se na žádost dotyčné osoby zboží dočasně použité k aktivnímu zušlechťovacímu styku nebo zušlechtěné výrobky přenechávají ve prospěch státu nebo se zničí nebo se pod celním dohledem zbaví obchodní hodnoty, podle rozhodnutí celních orgánů. Takové zřeknutí se ve prospěch státu nebo zničení neznamená pro stát žádné výdaje. Veškeré odpady nebo zbytky zůstávající po fyzické likvidaci budou podléhat, budou-li vydány k domácímu použití, dovozním clům a poplatkům, které by se vyměřovaly z takových odpadů nebo zbytků, dovezených do příslušného státu. 42. Norma Zboží dočasně použité k aktivnímu zušlechťovacímu styku a zušlechtěné výrobky, které jsou zničené nebo nenávratně ztracené v důsledku nehody nebo force majeure, nepodléhají dovozním clům a poplatkům za předpokladu, že celní orgány mají za prokázané, že takové zničení nebo taková ztráta byla řádně zjištěna. Veškeré odpady nebo zbytky zbývající po zničení budou podléhat, pokud budou vzaty do domácího použití, dovozním clům a poplatkům, které by byly použitelné na takové odpady nebo zbytky dovezené do onoho státu. 43. Doporučená praxe Výrobky získané úpravou dováženého nebo domácího zboží identického svým popisem, jakostí a technickými charakteristikami s tím, které bylo dočasně použito k aktivnímu zušlechťovacímu styku, by se měly pro účely této přílohy považovat za zušlechtěné výrobky (kompenzace s ekvivalentním zbožím). Poznámka Tam, kde dochází ke kompenzaci s ekvivalentním zbožím za situace, která to vyžaduje, příslušné orgány mohou uznat jako zušlechtěné výrobky zboží vyvezené před dovozem zboží, které má výhody dočasného použití k režimu aktivního zušlechťovacího styku. Uvolnění jistoty 44. Norma Každé poskytnutá jistota se uvolní co možná nejdříve potom, co bylo ukončeno dočasné použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku. Informace o dočasném použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku 45. Norma Celní orgány zajistí, že všechny důležité informace o dočasném použití k aktivnímu zušlechťovacímu styku budou běžně přístupné každé zainteresované osobě. -------------------------------------------------- PŘÍLOHA E.8 PŘÍLOHA O DOČASNÉM VÝVOZU K PASIVNÍMU ZUŠLECHŤOVACÍMU STYKU Úvod Většina států vydala ve svých právních předpisech ustanovení o úplném nebo částečném osvobození od dovozních cel a poplatků, když se zboží, které se znovu dováží po zpracování, zušlechtění nebo opravě v zahraničí, deklaruje pro domácí použití. Celní režim, který stanoví toto osvobození, je režim dočasného vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku. Použití tohoto režimu může být povoleno s výhradou podmínky, že předpokládané zušlechťovací operace nepovažují příslušné orgány za škodlivé národním zájmům. Poskytnuté osvobození při zpětném dovozu zboží zušlechtěného v zahraničí je obvykle částečné; ovšem může být celkové, zejména když se v zahraničí provedly bezplatné opravy. Definice Pro účely této přílohy se následujícími výrazy rozumí: (a) "dočasným vývozem k pasivnímu zušlechťovacímu styku" celní režim, ve kterém zboží, které je ve volném oběhu v celním území, může být dočasně vyvezeno k výrobě, zušlechťování nebo opravě v zahraničí a potom zpětně dovezlo s celkovým a nebo částečným osvobozením od dovozních cel a poplatků; (b) "zbožím ve volném oběhu" zboží, se kterým se může disponovat bez celních omezení; (c) cla a veškeré jiné daně, poplatky a různé dávky, které se vybírají při dovozu nebo v souvislosti s dovozem zboží, s výjimkou poplatků a dávek, jejichž výše je omezena přibližnou cenou poskytovaných služeb; (d) "zušlechtěnými výrobky" výrobky získané během výroby nebo jako důsledek výroby, zpracování nebo opravy zboží, které bylo dočasně použito k aktivnímu zušlechťovacímu styku; (e) "celním dohledem" opatření používaná pro zajištění shody s právními a správními předpisy, za jejichž dodržování celní úřady odpovídají; (f) "osobou" jak fyzická, tak právnická osoba, pokud kontext nevyžaduje něco jiného. Zásada 1. Norma Dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku se řídí ustanoveními této přílohy. Oblast působnosti 2. Norma Vnitrostátní právní předpisy vymezí situace, za kterých může být povolen dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku a stanoví požadavky, které se musí splnit. Poznámky 1. Situace, za kterých se povoluje dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku, mohou být stanoveny v obecných pojmech a/nebo podrobně. 2. Dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku může být povolen s výhradou podmínky, že předpokládané zušlechťovací operace nejsou škodlivé národním zájmům. 3. Celní orgány mohou vyžadovat od osoby vyvážející dočasně zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku, aby vymezila zušlechťovací nebo výrobní operace, kterými má zboží v zahraničí procházet. 3. Doporučená praxe Dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku by se neměl odmítat výlučně z toho důvodu, že zboží se má zpracovat v dané zemi. 4. Norma Dočasný vývoz zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku se neomezuje kvůli majiteli zboží. Dočasný vývoz zboží (a) Formality před dočasným vývozem zboží 5. Norma Tam, kde dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku podléhá předchozímu povolení, vnitrostátní právní předpisy vymezí situace, za kterých se takovéto povolení vyžaduje a orgány zmocněné k jeho poskytnutí. 6. Doporučená praxe Osoby, které provozují ve velkém a průběžně dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku se stejným typem zboží, by měly pro tyto operace obdržet obecné oprávnění. 7. Doporučená praxe Kde takový krok bude usnadňovat dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku nebo kde to příslušné orgány považují za nezbytné, tyto orgány by měly stanovit procento výtěžnosti z takové operace. Popis, jakost a množství různých zušlechtěných výrobků se specifikuje po stanovení tohoto procenta. Poznámky 1. Aby bylo možno stanovit procento výtěžnosti, celní orgány mohou vzít za základ podmínky, za kterých se operace provádí, pokud jsou známé. Mohou vyžadovat předložení smluv se zahraničním podnikem, který má provést zušlechťování nebo výrobu. Mohou také vzít za základ procenta výtěžnosti stanovená celními orgány v zemi, ve které se mají zušlechťovací operace provádět. 2. Standardní procenta výtěžnosti se mohou stanovit, když operace pasivního zušlechťovacího styku: - se týkají zboží, jehož charakteristiky zůstávají přijatelně konstantní, - se běžně provádějí za jasně definovaných technických podmínek a - poskytují zušlechtěné výrobky stálé jakosti. (b) Deklarace k dočasnému vývozu 8. Norma Vnitrostátní právní předpisy vymezí podmínky, za kterých se zboží, které se má dočasně vyvážet k pasivnímu zušlechťovacímu styku, předloží v příslušném celním úřadu a kde se podá celní prohlášení (pasivní). 9. Doporučená praxe Celní orgány by měly dovolovat, aby se tiskopisy celního prohlášení (pasivní) používaly k deklaraci dočasného vývozu zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku. 10. Doporučená praxe Jestliže se pro podávání deklarace o dočasném vývozu zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku používají zvláštní tiskopisy, měly by být sladěny s tiskopisy používanými pro celní prohlášení (pasivní). (c) Prověřování zboží 11. Doporučená praxe Na žádost deklaranta a z důvodů, které celní orgány považují za platné, měly by, pokud je to možné, povolit, aby zboží, které je dočasně vyváženo k aktivnímu zušlechťovacímu styku, bylo prověřeno v soukromých prostorách; výdaje spojené s takovým prověřením mohou být účtovány deklarantovi. (d) Identifikační opatření 12. Norma Požadavky týkající se identifikace zboží, které se má dočasně vyvážet k pasivnímu zušlechťovacímu styku, stanoví celní orgány, zvláštní ohled se bere například na charakter zboží a operaci, která se má provádět. Poznámky 1. K identifikaci zboží, které se má dočasně vyvážet k pasivnímu zušlechťovacímu styku, smějí celní orgány přiložit celní značky (závěry, razítka, perforace atd.) nebo se opírat o značky, čísla nebo jiná označení trvale přiložené ke zboží nebo o popis zboží, plány v měřítku nebo fotografie, nebo odebrat vzorky. 2. Celní orgány mohou také dovolit, aby zjištění totožnosti zboží bylo zajištěno při dovozu zušlechtěných výrobků předložením písemného prohlášení dovozce o totožnosti zboží obsaženého v těchto výrobcích, podporovaného, podle vhodnosti, obchodními doklady, které se týkají dotyčné operace. 13. Doporučená praxe Tam, kde nejsou proveditelná žádná jiná identifikační opatření, celní orgány by měly využívat informační doklad odpovídající vzoru v dodatku I k této příloze za předpokladu, že zušlechtění a nebo výroba se má provádět v celním území smluvní strany, která souhlasila, že se zúčastní používání informačních dokladů ve shodě se zásadami stanovenými v dodatku I této přílohy. Doba trvání dočasného vývozu 14. Norma Tam, kde celní orgány stanoví termín pro dočasný vývoz k pasivnímu zušlechťovacímu styku, tento časový termín se stanovuje odkazem na dobu potřebnou pro dokončení zušlechťovacích operací, až do maximální doby, pokud nějaké, stanovené ve vnitrostátních právních předpisech. 15. Doporučená praxe Na žádost dotyčné osoby a z důvodů, které celní orgány považují za platné, by celní orgány měly prodloužit dobu, která byla původně stanovena. Dovoz zušlechtěných výrobků 16. Norma Vnitrostátní právní předpisy stanoví podmínky, za kterých se zušlechtěné výrobky předkládají příslušnému celnímu úřadu a kde se podává celní prohlášení. Poznámky 1. Vnitrostátní právní předpisy mohou předepsat, že celní prohlášení obsahuje údaje potřebné k povolení ukončení dočasného vývozu pro pasivní zušlechťovací styk, které se týká využitého zboží. 2. Vnitrostátní právní předpisy mohou stanovit, že výrobky získané v zahraničí z úpravy zboží, které má identický popis, jakost a technické charakteristiky jako to, které bylo dočasně vyvezeno k pasivnímu zušlechťovacímu styku, se považují za zušlechtěné výrobky pro účely této přílohy (kompenzace s ekvivalentním zbožím). 17. Doporučená praxe Měla by se vydat ustanovení povolující, aby se zušlechtěné výrobky dovážely prostřednictvím příslušného celního úřadu jiného než je úřad, prostřednictvím kterého bylo zboží dočasně vyvezeno k pasivnímu zušlechťovacímu styku. 18. Norma Vydá se ustanovení povolující, aby se zušlechtěné výrobky dovážely v jedné nebo více zásilkách. 19. Doporučená praxe Na žádost dovozce a z důvodů, které celní orgány považují za platné, by celní orgány měly, pokud je to možné, dovolit, aby byly dovezené zušlechtěné výrobky prověřeny v soukromých prostorách; výdaje spojené s takovým prověřením smějí účtovat dovozci. 20. Norma Na žádost dotyčné osoby příslušné orgány dovolí za podmínek stanovených vnitrostátními právními předpisy, aby zboží dočasně vyvezené k pasivnímu zušlechťovacímu styku bylo zpětně dovezeno s celkovým osvobozením od dovozních cel a poplatků, jestliže nemohlo prodělat výrobu, zušlechťování nebo opravu, pro které bylo zasláno do zahraničí a vrací se vývozci v původním stavu. Toto osvobození se nepoužije pro dovozní cla a poplatky, které byly zpětně zaplacené nebo poukázané ve spojení s dočasným vývozem zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku. 21. Norma Pokud vnitrostátní právní předpisy nevyžadují zpětné dovezení zboží dočasně vyvezeného k pasivnímu zušlechťovacímu styku, vydají se ustanovení k ukončení dočasného vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku a zboží se prohlásí za přímý vývoz s výhradou shody s podmínkami a formalitami, které jsou použitelné v takovém případě. Dovozní cla a poplatky uplatnitelné na zušlechtěné výrobky 22. Norma Vnitrostátní právní předpisy vymezí rozsah osvobození od dovozních cel a poplatků poskytnutého při převzetí zušlechtěných výrobků do domácího použití a metodu výpočtu tohoto osvobození. Poznámka V případě částečného osvobození se stanovení dovozních cel a poplatků může zakládat na hodnotě, kterou zboží získalo zušlechťování v zahraničí. Může se také provést tak, že od částky dovozních cel a poplatků použitelných na zušlechtěné výrobky se odečte částka dovozních cel a poplatků, které by se vyměřovaly ze zboží dočasně vyvezeného k pasivnímu zušlechťovacímu styku, použitého k získání zušlechtěných výrobků, jestliže toto zboží bylo dovezeno ze země, kde bylo zušlechtěno, do státu, ze kterého bylo vyvezeno do této země. Pro výpočet odpočtu se odečtou ty sazby, které platí v době rozhodující pro účely převzetí zušlechtěných výrobků do volného oběhu; ovšem jsou-li sazby, které se mají vzít v úvahu podle tohoto pravidla vyšší než ty, které jsou uplatnitelné pro zušlechtěné výrobky, odpočet se může vypočítávat ze sazeb, které jsou uplatnitelné na tyto výrobky. 23. Norma Výjimka z dovozních cel a poplatků poskytnutá pro zušlechtěné výrobky neplatí pro cla a poplatky, které byly zpětně zaplaceny nebo poukázány ve spojení s dočasným vývozem zboží k pasivnímu zušlechťovacímu styku. 24. Doporučená praxe Tam, kde bylo zboží dočasně vyvezené k pasivnímu zušlechťovacímu styku v zahraničí bezplatně opraveno, měla by se pro ně vydat ustanovení, aby bylo zpětně dovezeno s úplným osvobozením od dovozních cel a poplatků za podmínek stanovených ve vnitrostátních právních předpisech. 25. Doporučená praxe Osvobození od dovozních cel a poplatků by se mělo poskytovat, jestliže byly zušlechtěné výrobky před jejich deklarováním k domácímu použití uložené do celního skladu nebo do svobodného celního pásma. 26. Doporučená praxe Osvobození od dovozních cel a poplatků by se mělo poskytnout, jestliže se zušlechtěné výrobky uvedly do režimu dočasného propuštění před jejich deklarováním pro domácí použití. 27. Doporučená praxe Osvobození od dovozních cel a poplatků by se mělo poskytnout, jestliže se vlastnictví zušlechtěných výrobků převedlo předtím, než byly převzaty do domácího použití, za předpokladu, že zboží bylo převzato do domácího použití jménem nebo na účet osoby, která vložila zboží do režimu dočasného vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku. Poznámka Některé vnitřní daně se mohou stát vyměřitelnými v důsledku převodu vlastnictví zboží. Informace, které se týkají dočasného vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku 28. Norma Celní orgány zajistí, že všechny důležité informace, které se týkají dočasného vývozu k pasivnímu zušlechťovacímu styku, jsou snadno přístupné každé zainteresované osobě. --------------------------------------------------