75/440/EHSSměrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody

Směrnice Rady

ze dne 16. června 1975

o požadované jakosti povrchových vod určených v členských státech k odběru pitné vody

(75/440/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména články 100 a 235 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise;

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [2],

vzhledem k tomu, že vzrůstající využívání vodních zdrojů k odběru vody k lidské spotřebě nezbytně vyžaduje snížení znečištění vod a jejich ochranu před dalším zhoršováním jakosti;

vzhledem k tomu, že je nutné chránit veřejné zdraví a s tímto cílem provádět dohled nad povrchovými vodami určenými k odběru pitné vody a nad úpravou odebrané vody;

vzhledem k tomu, že jakýkoli rozdíl mezi ustanoveními týkajícími se požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody, která se již v různých členských státech používají nebo připravují, může vytvářet nerovné podmínky soutěže, a tím přímo ovlivňovat fungování společného trhu; že je proto nutné právní předpisy v této oblasti sblížit, jak stanoví článek 100 Smlouvy;

vzhledem k tomu, že toto sbližování právních předpisů je zřejmě nezbytné doprovodit činností Společenství tak, aby bylo možné obecnějšími pravidly dosáhnout jednoho z cílů Společenství v oblasti ochrany životního prostředí a zlepšení kvality života; že v tomto smyslu by měla být přijata určitá zvláštní ustanovení; že by měl být uplatněn článek 235 Smlouvy, protože Smlouva nestanoví pravomoci potřebné k tomuto účelu;

vzhledem k tomu, že akční program Evropských společenství pro oblast životního prostředí [3] požaduje, aby byly stanoveny jakostní cíle pro splnění různých požadavků, jimž musí životní prostředí vyhovovat, aby byly mimo jiné vymezeny i hodnoty ukazatelů pro vody, a to včetně povrchových vod určených k odběru pitné vody;

vzhledem k tomu, že stanovení společných minimálních požadavků na jakost povrchových vod určených k odběru pitné vody nevylučuje předem ani přísnější požadavky v případech, kdy jsou tyto vody užívány jiným způsobem, ani požadavky, které jsou předpokladem zajištění života ve vodách;

vzhledem k tomu, že z hlediska nových technických a vědeckých poznatků bude nezbytné přezkoumat hodnoty ukazatelů, které vymezují jakost povrchových vod určených k odběru pitné vody;

vzhledem k tomu že v současné době vypracovávané metody vzorkování vod a stanovení ukazatelů vymezujících fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti povrchových vod určených k odběru pitné vody mají být zahrnuty do směrnice, která má být přijata co nejdříve,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1. Tato směrnice se týká požadavků na jakost, které musí při použití odpovídající úpravy splnit sladké povrchové vody užívané nebo určené k odběru pitné vody (dále jen "povrchové vody"). Podzemní vody, brakické vody a vody určené k doplňování zvod něných vrstev nejsou předmětem této směrnice.

2. Pro účely používání této směrnice se veškerá povrchová voda, která je určena k lidské spotřebě a je dodávána vodovodními sítěmi pro veřejnou potřebu, považuje za vodu pitnou.

Článek 2

Pro účely této směrnice se povrchové vody podle přípustných hodnot dělí do tří kategorií, A1, A2 a A3, kterým vyhovují příslušné standardní metody úpravy uvedené v příloze I. Těmto skupinám odpovídají tři různé jakosti povrchových vod dle příslušných fyzikálních, chemických a mikrobiologických vlastností uvedených v tabulce přílohy II.

Článek 3

1. Pro všechna místa vzorkování nebo pro každé jednotlivé místo vzorkování stanoví členské státy hodnoty všech ukazatelů povrchových vod uvedených v příloze II.

Členské státy mohou od stanovení hodnot ukazatelů podle prvního pododstavce upustit, pokud pro ně nejsou v tabulce přílohy II uvedeny žádné hodnoty, a vyčkat stanovení jejich číselných hodnot v souladu s postupem podle článku 9.

2. Hodnoty stanovené podle odstavce 1 nesmějí být méně přísné než hodnoty uvedené ve sloupci I přílohy II.

3. Jsou-li hodnoty ve sloupci G přílohy II uvedeny, musí je členské státy považovat za směrné s výhradou článku 6, ať již je, nebo není odpovídající hodnota ve sloupci I této přílohy uvedena.

Článek 4

1. Členské státy přijmou veškerá opatření potřebná k tomu, aby povrchové vody vyhovovaly hodnotám stanoveným podle článku 3. Každý členský stát použije tuto směrnici bez rozlišování mezi vnitrostátními vodami a vodami překračujícími jeho státní hranice.

2. V souladu s cíli této směrnice přijmou členské státy opatření potřebná k zajištění neustálého zlepšování životního prostředí. Za tím účelem vypracují systematický akční plán zlepšování jakosti povrchových vod a zejména vod spadajících do kategorie A3, včetně časového rozvrhu. Podle těchto státních programů by mělo být dosaženo výrazného zlepšení do 10 let.

Časový rozvrh podle prvního pododstavce bude vypracován s ohledem na potřebu zlepšení kvality životního prostředí a zejména vod a s ohledem na hospodářská a technická omezení, která existují nebo mohou vzniknout v různých oblastech Společenství.

Komise podrobně prověří programy podle prvního pododstavce, včetně jejich časových rozvrhů, a pokud to bude nutné, předloží Radě potřebné návrhy.

3. Povrchové vody, jejichž fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti nevyhoví závazným mezním hodnotám, které odpovídají typu úpravy A3, nesmějí být užívány k odběru pitné vody. Nicméně ve výjimečných případech lze vody horší jakosti užívat za předpokladu, že se použijí vhodné postupy — včetně mísení — zlepšující jakost vody tak, aby vyhověla normám pro pitnou vodu. Komisi musí být oznámeny důvody takových výjimek na základě plánu hospodaření s vodními zdroji v dotčené oblasti, a to co nejdříve u stávajících zařízení a předem u nových zařízení. Komise tyto důvody podrobně prověří a pokud to bude nutné, předloží Radě potřebné návrhy.

Článek 5

1. Pro účely článku 4 se povrchové vody považují za vyhovující příslušným ukazatelům, pokud vzorky těchto vod odebírané v pravidelných intervalech na stejném místě, kde je prováděno vzorkování i odběr pitné vody, vyhovují hodnotám ukazatelů stanoveným pro příslušnou jakost vod, a to v případě, že

- u 95 % vzorků ukazatele odpovídají ukazatelům uvedeným ve sloupci I přílohy II,

- u 90 % vzorků ve všech ostatních případech

a jestliže v těchto případech 5 % nebo 10 % vzorků nevyhoví,

a) jakost vod se neodchyluje od stanovených hodnot ukazatelů o více než 50 %, s výjimkou teploty, pH, rozpuštěného kys líku a mikrobiologických ukazatelů;

b) nemůže dojít k následnému ohrožení veřejného zdraví;

c) následně odebrané vzorky vody ve statisticky vhodných intervalech se neodchylují od příslušných hodnot ukazatelů.

2. Do té doby, než bude přijata politika Společenství v této věci, stanoví příslušné orgány členských států četnost vzorkování a rozborů každého ukazatele spolu s odpovídajícími metodami tohoto stanovení, přičemž vezmou v úvahu objem odebírané vody, rozsah odběru, počet zásobovaných obyvatel, stupeň ohrožení vlivem jakosti vod a sezonní změny jakosti.

3. Při výpočtu procent podle odstavce 1 nebudou vzaty v úvahu hodnoty vyšší, než jsou hodnoty stanovené podle odstavce 2, pokud jsou důsledkem povodní nebo jiných přírodních katastrof nebo mimořádných povětrnostních podmínek.

4. Místem vzorkování se rozumí místo, kde jsou povrchové vody odebírány před dopravou do úpravny.

Článek 6

Členské státy mohou kdykoli pro povrchové vody stanovit hodnoty přísnější, než stanoví tato směrnice.

Článek 7

Provádění opatření přijatých podle této směrnice nesmí v žádném případě vést k přímému nebo nepřímému zhoršení současné jakosti povrchových vod.

Článek 8

Od této směrnice se lze odchýlit v případě

a) povodní nebo jiných přírodních katastrof;

b) určitých ukazatelů v příloze II označených (O), vztahujících se k mimořádným povětrnostním nebo zeměpisným podmínkám;

c) že povrchové vody podléhají přírodnímu obohacování určitými látkami, které může mít za následek překročení přípustných hodnot stanovených pro kategorie A1, A2 a A3 v tabulce přílohy II;

d) povrchových vod v mělkých jezerech nebo zdánlivě stojatých povrchových vod v ukazatelích označených v tabulce přílohy II hvězdičkou; tato výjimka platí pouze pro jezera s hloubkou nepřesahující 20 m, s výměnou vody pomalejší než jeden rok a bez vypouštění odpadních vod do daného vodního útvaru.

Přírodním obohacováním se rozumí proces, při němž bez lidského zásahu přijímá daný vodní útvar z půdy určité látky v ní obsažené.

Odchylky podle prvního pododstavce nesmějí v žádném případě pominout požadavky ochrany veřejného zdraví.

Pokud se členský stát odchýlí od ustanovení této směrnice, neprodleně o tom uvědomí Komisi a uvede důvody a očekávanou dobu trvání těchto odchylek.

Článek 9

Číselné hodnoty a seznam ukazatelů uvedené v tabulce přílohy II, které vymezují fyzikální, chemické a mikrobiologické vlastnosti povrchových vod, mohou být přehodnoceny buď na žádost členského státu, nebo na základě návrhu Komise, kdykoli se rozšíří technické a vědecké poznatky týkající se metod úpravy nebo kdykoli se upraví normy pro pitnou vodu.

Článek 10

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnici do dvou let ode dne jejího oznámení. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Článek 11

Tato směrnice je určena členským státům.

V Lucemburku dne 16. června 1975.

Za Radu

předseda

R. Ryan

[1] Úř. věst. C 62, 30.5.1974, s. 7.

[2] Úř. věst. C 109, 19.9.1974, s. 41.

[3] Úř. věst. C 112, 20.12.1973, s. 3.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

Definice standardních metod úpravy povrchových vod kategorií A1, A2 a A3 na pitnou vodu

Kategorie A1

Jednoduchá fyzikální úprava a dezinfekce, například rychlá filtrace a dezinfekce.

Kategorie A2

Běžná fyzikální úprava, chemická úprava a dezinfekce, například předchlorace nefiltrované vody, koagulace, srážení, usazování, filtrace, dezinfekce (závěrečná chlorace).

Kategorie A3

Intenzivní fyzikální a chemická úprava, rozšířená úprava a dezinfekce, například chlorování do bodu zvratu, koagulace, srážení, usazování, filtrace, adsorpce (aktivní uhlí), dezinfekce (ozon, závěrečná chlorace).

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

Vlastnosti povrchových vod určených k odběru pitné vody

I = závazné.

G = směrné.

O = mimořádné klimatické nebo zeměpisné podmínky.

* = viz čl. 8 písm. d).

[1] [2]

| Ukazatel | A 1 G | A 1 I | A 2 G | A 2 I | A 3 G | A 3 I |

| |

1 | Reakce vody (pH) | | 6,5-8,5 | 5,5-9 | 5,5-9 |

2 | Barva (po jednoduché filtraci) | mg/l Pt stupnice | 10 | 20 (O) | 50 | 100 (O) | 50 | 200 (O) |

3 | Nerozpuštěné látky | mg/l | 25 | | | | | |

4 | Teplota | °C | 22 | 25 (O) | 22 | 25 (O) | 22 | 25 (O) |

5 | Vodivost | μS/cm— 1 při 20 °C | 1000 | | 1000 | | 1000 | |

6 | Pach | ředicí poměr při 25 °C | 3 | | 10 | | 20 | |

7* | Dusičnany | mg NO3/l | 25 | 50 (O) | | 50 (O) | | 50 (O) |

8 [1] | Fluoridy | mg F/l | 0,7-1 | 1,5 | 0,7-1,7 | | 0,7-1,7 | |

9 | Extrahovatelný organický chlor | mg Cl/l | | | | | | |

10* | Rozpuštěné železo | mg Fe/l | 0,1 | 0,3 | 1 | 2 | 1 | |

11* | Mangan | mg Mn/l | 0,05 | | 0,1 | | 1 | |

12 | Měď | mg Cu/l | 0,02 | 0,05 (O) | 0,05 | | 1 | |

13 | Zinek | mg Zn/l | 0,5 | 3 | 1 | 5 | 1 | 5 |

14 | Bor | mg B/l | 1 | | 1 | | 1 | |

15 | Berylium | mg Be/l | | | | | | |

16 | Kobalt | mg Co/l | | | | | | |

17 | Nikl | mg Ni/l | | | | | | |

18 | Vanad | mg V/l | | | | | | |

19 | Arzen | mg As/l | 0,01 | 0,05 | | 0,05 | 0,05 | 0,1 |

20 | Kadmium | mg Cd/l | 0,001 | 0,005 | 0,001 | 0,005 | 0,001 | 0,005 |

21 | Veškerý chrom | mg Cr/l | | 0,05 | | 0,05 | | 0,05 |

22 | Olovo | mg Pb/l | | 0,05 | | 0,05 | | 0,05 |

23 | Selen | mg Se/l | | 0,01 | | 0,01 | | 0,01 |

24 | Rtuť | mg Hg/l | 0,0005 | 0,001 | 0,0005 | 0,001 | 0,0005 | 0,001 |

25 | Baryum | mg Ba/l | | 0,1 | | 1 | | 1 |

26 | Kyanidy | mg Cn/l | | 0,05 | | 0,05 | | 0,05 |

27 | Sírany | mg SO4/l | 150 | 250 | 150 | 250 (O) | 150 | 250 (O) |

28 | Chloridy | mg Cl/l | 200 | | 200 | | 200 | |

29 | Povrchové aktivní látky (reagující s methylenovou modří) | mg/l (laurylsulfát) | 0,2 | | 0,2 | | 0,5 | |

30* [2] | Fosforečnany | mg P2O5/l | 0,4 | | 0,7 | | 0,7 | |

31 | Fenoly (fenolové číslo) paranitranilin-4-aminoantipyrin | mg C6H5OH/l | | 0,001 | 0,001 | 0,005 | 0,01 | 0,1 |

32 | Rozpuštěné nebo emulgované uhlovodíky (po extrakci petroletherem) | mg/l | | 0,05 | | 0,2 | 0,5 | 1 |

33 | Polycyklické aromatické uhlovodíky | mg/l | | 0,0002 | | 0,0002 | | 0,001 |

34 | Veškeré pesticidy (parathion, BHC, dieldrin) | mg/l | | 0,001 | | 0,0025 | | 0,005 |

35* | Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) | mg O2/l | | | | | 30 | |

36* | Nasycení rozpuštěným kyslíkem | % O2 | > 70 | | > 50 | | > 30 | |

37* | Biochemická spotřeba kyslíku (BSK5) (při 20 oC bez nitrifikace) | mg O2/l | < 3 | | < 5 | | < 7 | |

38 | Dusík Kjeldahlovou metodou (kromě NO3) | mg N/l | 1 | | 2 | | 3 | |

39 | Amoniakální dusík | mg NH4/l | 0,05 | | 1 | 1,5 | 2 | 4 (O) |

40 | Látky extrahovatelné chloroformem | mg/l | 0,1 | | 0,2 | | 0,5 | |

41 | Veškerý organický uhlík (TOC) | mg C/l | | | | | | |

42 | Zbytkový organický uhlík po flokulaci a membránové filtraci (5 μm) | mg C/l | | | | | | |

43 | Veškeré koliformní bakterie (37 oC) | KTJ/100 ml | 50 | | 5000 | | 50000 | |

44 | Fekální koliformní bakterie | KTJ/100 ml | 20 | | 2000 | | 20000 | |

45 | Enterokoky | KTJ/100 ml | 20 | | 1000 | | 10000 | |

46 | Salmonely | KTJ/5000 ml | bez výskytu v 5000 ml | | bez výskytu v 5000 ml | | | |

[1] Uvedené hodnoty jsou nejvyšší přípustné hodnoty stanovené podle průměrné roční teploty (vysoké a nízké).

[2] Tento ukazatel byl zahrnut kvůli zajištění zvláštních požadavků vyplývajících z určitých typů životního prostředí.

--------------------------------------------------