68/414/EHSSměrnice Rady 68/414/EHS ze dne 20. prosince 1968, kterou se členským státům EHS ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů

Směrnice Rady

ze dne 20. prosince 1968,

kterou se členským státům EHS ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy a/nebo ropných produktů

(68/414/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na článek 103 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [1],

vzhledem k tomu, že dovážená ropa a ropné produkty nabývají stále většího významu v zásobování Společenství energií; že jakékoli potíže, byť dočasné, jejichž důsledkem je snížení dodávek takových produktů dovážených ze třetích zemí, by mohly způsobit vážné narušení hospodářské činnosti ve Společenství; že Společenství tedy musí být v takovém případě schopno odstranit nebo alespoň zmírnit všechny škodlivé následky;

vzhledem k tomu, že krize v zásobování může nastat neočekávaně, a že je tedy nevyhnutelné přijmout již nyní nezbytná opatření k nápravě případných nedostatků;

vzhledem k tomu, že je tedy nutné zvýšit zabezpečení zásobování ropou a ropnými produkty v členských státech vytvořením a udržováním minimálních zásob nejdůležitějších ropných produktů;

vzhledem k tomu, že domácí výroba sama o sobě přispívá k zabezpečení zásobování; že výrobní podmínky ve Společenství a s nimi související vyšší zabezpečení zásobování odůvodňují skutečnost, že členským státům byla poskytnuta možnost přenést břemeno udržovaných zásob na dovoz,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Členské státy přijmou vhodné právní a správní předpisy za účelem udržování stálých zásob ropných produktů, s výhradou článků 2 a 7, na úrovni, která v každé kategorii ropných produktů uvedených v článku 3 odpovídá alespoň průměrné denní domácí spotřebě vypočtené za 65 dnů předchozího kalendářního roku.

Část domácí spotřeby, která je kryta ropnými deriváty pocházejícími z domácí těžby daného členského státu, lze odečíst až do maximální výše 15 % uvedené domácí spotřeby.

Zásoby v zásobnících námořních plavidel se do výpočtu domácí spotřeby nezahrnují.

Článek 2

Aniž je dotčen článek 1, mohou členské státy osvobodit podniky od povinnosti udržovat povinný objem zásob, který nepřekročí množství produktů, které tyto podniky vyrobí z domácí těžby ropy.

Článek 3

Při výpočtu domácí spotřeby se berou v úvahu následující kategorie ropných produktů:

- motorový benzin a letecké palivo (letecký benzin a palivo pro tryskové motory benzinového typu),

- plynový olej, motorová nafta, petrolej a palivo pro tryskové motory kerosinového typu,

- topné oleje.

Článek 4

Členské státy předloží Komisi statistický přehled o stavu existujících zásob ke konci každého čtvrtletí vypracovaný v souladu s články 5 a 6 a uvedou v něm, kolik dnů průměrné spotřeby v předchozím kalendářním roce tyto zásoby představují. Tento přehled musí být předložen do devadesáti dnů po uplynutí čtvrtletí.

Článek 5

Ve statistickém přehledu o stavu zásob uvedeném v článku 4 se konečné produkty uvádějí podle jejich skutečné hmotnosti; ropa a meziprodukty budou započítány:

- jako poměrné množství jednotlivých kategorií produktů vyrobených v předchozím roce v rafinériích daného státu nebo

- na základě výrobních programů rafinérií daného státu pro běžný rok nebo

- na základě poměru mezi celkovým množstvím produktů, na něž se vztahuje povinnost udržovat zásoby, vyrobených v předchozím kalendářním roce v daném státě a celkovým množstvím ropy spotřebované v tomtéž roce; výše uvedené však u první a druhé kategorie (motorový benzin a plynový olej) platí nejvýše do 40 % celkové povinnosti udržovat zásoby a u třetí kategorie (topné oleje) nejvýše do 50 % této povinnosti.

Složky směsí, pokud jsou určeny pro zapracování do konečných produktů uvedených v článku 3, mohou nahradit produkty, pro něž jsou určeny.

Článek 6

1. Při výpočtu úrovně minimálních zásob stanovených podle článku 1 se do statistického přehledu zahrnují pouze ta množství, která by měl mít členský stát plně k dispozici pro případ, že by vznikly potíže v zásobování ropou.

S výhradou odstavce 2 musí být tyto zásoby umístěny na území daného státu.

2. Pro účely provádění této směrnice mohou být na základě zvláštních mezivládních dohod vytvářeny zásoby na území jednoho členského státu na účet podniků usazených v jiném členském státě.

V takových případech nesmí členský stát, na jehož území jsou zásoby drženy, bránit jejich převodu do jiných členských států; tento stát nejvyšší možnou měrou takové zásoby kontroluje, avšak nesmí je zahrnovat do svého statistického přehledu. Do svého statistického přehledu je smí zahrnout členský stát, v jehož prospěch jsou zásoby drženy.

Návrhy dohod uvedených v prvním pododstavci se zašlou Komisi, která může zúčastněným vládám sdělit své připomínky. Jakmile jsou dohody uzavřeny, oznámí se Komisi, která o nich uvědomí ostatní členské státy.

Dohody musí splňovat tyto podmínky:

- jejich předmětem musí být ropa a všechny ropné produkty, na něž se vztahuje tato směrnice,

- musí stanovit postupy k zajištění kontroly a identifikace zásob,

- musí být obecně uzavírány na dobu neurčitou,

- musí v nich být uvedeno, že obsahují-li ustanovení o jednostranné výpovědi, nebude tato výpověď účinná v případě vzniku krize v zásobování a že Komise bude v každém případě předem informována o každé výpovědi dohody.

3. S výhradou odstavce 1 mohou být do zásob zahrnuty:

- zásoby na palubě ropných tankerů kotvících v přístavu za účelem vykládky, a to po splnění odpovídajících přístavních formalit,

- zásoby skladované ve vykládacích přístavech,

- zásoby v nádržích na výstupu ropovodů,

- zásoby v nádržích rafinérií, s výjimkou zásob nacházejících se v potrubních systémech a rafinérském zařízení,

- zásoby ve skladech držené rafinériemi nebo dovozními, skladovacími nebo velkoobchodními distribučními podniky,

- zásoby skladované velkoodběrateli v souladu s vnitrostátními právními předpisy týkajícími se povinnosti udržovat stálé zásoby,

- zásoby nacházející se na nákladních člunech a pobřežních plavidlech provozujících dopravu v mezích státních hranic za předpokladu, že je příslušné orgány mohou kontrolovat a že tyto zásoby mohou být neprodleně v případě potřeby dány k dispozici.

V důsledku toho jsou ze statistického přehledu vyloučeny tyto položky: dosud nevytěžená domácí ropa; zásoby určené jako palivo pro námořní plavidla; zásoby v průběhu přepravy, s výjimkou zásob uvedených v odstavci 2; zásoby nacházející se v ropovodech, silničních a železničních cisternových vozech, v zásobnících čerpacích stanic pohonných hmot a distribuce paliv a zásoby držené drobnými spotřebiteli. Ze statistického přehledu jsou vyloučeny rovněž zásoby, které jsou v držení ozbrojených sil, a zásoby, které pro ně drží ropné společnosti.

Článek 7

V případě, že ve Společenství vzniknou potíže v zásobování ropou, zprostředkuje Komise na žádost kteréhokoli členského státu nebo z vlastního podnětu konzultace mezi členskými státy.

S výjimkou případů zvláštní naléhavosti nebo v případě pokrytí nepatrné místní spotřeby upustí členské státy před výše uvedenými konzultacemi od čerpání svých zásob v rozsahu, jaký by snížil úroveň těchto zásob pod povinné minimum.

Členské státy informují Komisi o každém budoucím odběru z rezervních zásob a co nejdříve uvedou

- datum, kdy zásoby klesly pod povinné minimum,

- důvody takového čerpání,

- opatření k doplnění zásob, byla-li přijata,

- popřípadě odhad předpokládaného budoucího vývoje zásob, jestliže úroveň zásob zůstane pod limitem povinného minima.

Článek 8

Tvorba zásob vyžadovaných touto směrnicí bude dokončena co nejdříve po oznámení této směrnice, nejpozději do 1. ledna 1971.

Členské státy uvědomí Komisi o opatřeních přijatých za tímto účelem.

Článek 9

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 20. prosince 1968.

Za Radu

předseda

V. Lattanzio

[1] Úř. věst. 20, 6.2.1965, s. 330/65.

--------------------------------------------------