68/151/EHSPrvní směrnice Rady 68/151/EHS ze dne 9. března 1968 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření

První směrnice Rady

ze dne 9. března 1968

o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto opatření

(68/151/EHS)

RADA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského hospodářského společenství, a zejména na čl. 54 odst. 3 písm. g) této smlouvy,

s ohledem na Obecný program pro odstranění omezení svobody usazování [1], a zejména na hlavu VI tohoto programu,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu [2],

s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru [3],

vzhledem k tomu, že koordinace uvedená v čl. 54 odst. 3 písm. g) a v Obecném programu pro odstranění omezení svobody usazování je naléhavá, zejména s ohledem na akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, neboť činnost těchto společností často překračuje hranice státních území;

vzhledem k tomu, že koordinace vnitrostátních předpisů týkajících se zveřejňování, platnosti závazků těchto společností a neplatnosti těchto společností nabývá zvláštního významu zejména s cílem zajištění ochrany zájmů třetích osob;

vzhledem k tomu, že se v těchto oblastech musí být předpisy Společenství přijat současně pro tyto společnosti, neboť poskytují vůči třetím osobám pouze záruku obchodního jmění;

vzhledem k tomu, že zveřejňování má umožnit třetím osobám seznámit se se základními listinami společnosti a s některými údaji, které se jí týkají, zejména s údaji o osobách, které jsou oprávněny společnost zavazovat;

vzhledem k tomu, že ochrana třetích osob musí být zajištěna předpisy, které v co největší míře omezují důvody neplatnosti závazků přijatých jménem společnosti;

vzhledem k tomu, že je za účelem zajištění právní jistoty ve vztazích mezi společností a třetími osobami a stejně tak mezi společníky nezbytné omezit případy neplatnosti a zpětného účinku prohlášení neplatnosti a stanovit krátkou lhůtu pro námitky třetích osob proti tomuto prohlášení,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Koordinační opatření stanovená touto směrnicí se použijí na právní a správní předpisy členských států, které se vztahují na tyto formy společností:

- v Německu:

die Aktiengesellschaft, die Kommanditgesellschaft auf Aktien, die Gesellschaft mit beschränkter Haftung;

- v Belgii:

de naamloze vennootschap, | la société anonyme, |

de commanditaire vennootschap op aandelen | la société en commandite par actions, |

de personenvennootschap met beperkte aansprakelijkheid; | la société de personnes à responsabilitée limitée; |

- ve Francii:

la société anonyme, la société en commandite par actions, la société à responsabilité limitée;

- v Itálii:

società per azioni, società in accomandita per azioni, società a responsabilità limitata;

- v Lucembursku:

la société anonyme, la société en commandite par actions, la société à responsabilité limitée;

- v Nizozemsku:

de naamloze vennootschap, de commanditaire vennootschap op aandelen.

ODDÍL 1

Zveřejňování

Článek 2

1. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění povinného zveřejňování alespoň následujících listin a údajů týkajících se společností:

a) akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, pokud jsou obsaženy v samostatném aktu;

b) změny aktů uvedených v písmenu a), včetně prodloužení trvání společnosti;

c) po každé změně aktu, kterým se společnost zakládá, nebo stanov, úplné znění změněného aktu v platném znění;

d) jmenování, ukončení funkce a totožnost osob, které jako statutární orgán společnosti nebo členové takového orgánu

i) jsou oprávněny zastupovat společnost vůči třetím osobám a v soudních řízeních,

ii) účastní se správy, dozoru nebo kontroly společnosti;

při zveřejnění musí být uvedeno, zda osoby, které jsou oprávněny zastupovat společnost, tak mohou činit samostatně nebo společně;

e) alespoň jednou ročně výši upsaného základního kapitálu, jestliže akt, kterým se společnost zakládá, nebo stanovy uvádějí schválený základní kapitál, pokud jakékoliv navýšení upsaného základního kapitálu nevyžaduje změnu stanov;

f) rozvahu a výsledovku za každé účetní období. Dokument, který obsahuje rozvahu, musí uvádět totožnost osob, které jsou na základě právního předpisu pověřeny ji ověřit.

U společností Gesellschaft mit beschränkter Haftung, société de personnes à responsabilité limitée, personenvennootschap met beperkte aansprakelijkheid, société à responsabilité limitée a società a responsabilità limitata německého, belgického, francouzského, italského nebo lucemburského práva, uvedených v článku 1, a společností besloten naamloze vennootschap nizozemského práva je povinné použití tohoto ustanovení odloženo ke dni provedení směrnice týkající se koordinace obsahů rozvah a výsledovek a osvobození od povinnosti zveřejňovat všechny dokumenty nebo jejich část u těchto společností, jejichž celková výše rozvahy je nižší než číselný údaj, který zmíněná směrnice stanoví. Rada přijme uvedenou směrnici do dvou let po přijetí této směrnice;

g) každé přemístění sídla společnosti;

h) likvidaci společnosti;

i) soudní rozhodnutí o neplatnosti společnosti;

j) jmenování, totožnost a pravomoci likvidátorů, pokud tyto pravomoci nevyplývají výslovně a výlučně z právního předpisu nebo stanov společnosti;

k) ukončení likvidace a výmaz z obchodního rejstříku v členských státech, kde má tento výmaz právní účinky.

2. Pro účely odst. 1 písm. f) se za besloten naamloze vennootschappen považují společnosti, které splňují tyto podmínky:

a) nemohou vydávat akcie na doručitele;

b) nikdo nemůže vydat "osvědčení na majitele akcií na jméno" ve smyslu čl. 42 písm. c) nizozemského obchodního zákoníku;

c) jejich akcie nemohou být kótovány na burze;

d) stanovy obsahují doložku, která vyžaduje, aby byl jakýkoli převod akcií třetím osobám schválen společností, s výjimkou přechodu z důvodů smrti, a pokud je to uvedeno ve stanovách, převodu na manžela, příbuzné v přímé vzestupné či sestupné linii; převod musí být proveden s vyloučením jakékoli bianko listiny buď v soukromoprávní listině podepsané převodcem a nabyvatelem, nebo úředně ověřenou listinou;

e) stanovy uvádějí, že společnost je besloten naamloze vennootschap; obchodní firma obsahuje slova "Besloten Naamloze Vennootschap" nebo zkratku "B.N.V".

Článek 3

1. V každém členském státě je veden spis buď v ústředním rejstříku, nebo obchodním či podnikovém rejstříku pro každou společnost, která je v něm zapsána.

2. Všechny listiny a všechny údaje, které musí být zveřejněny podle článku 2, jsou vloženy do spisu nebo zapsány do rejstříku; předmět zápisů do rejstříku musí být v každém případě uveden ve spisu.

3. Na písemnou žádost musí být možné získat úplný nebo částečný opis každé listiny nebo každého údaje, které jsou uvedeny v článku 2, aniž by náklady na tento opis převýšily správní náklady.

Předané opisy jsou ověřeny, ledaže žadatel na tomto ověření netrvá.

4. Listiny a údaje uvedené v odstavci 2 se zveřejní ve vnitrostátním věstníku určeném pro tento účel členským státem buď v plném, nebo zkráceném znění, nebo prostřednictvím odkazu oznamujícího uložení dokumentu ve spisu nebo jeho zápis do rejstříku.

5. Společnost se může dovolávat listin a údajů vůči třetím osobám až po zveřejnění uvedeném v odstavci 4, ledaže prokáže, že tyto třetí osoby tyto listiny nebo údaje znaly. U operací, které proběhly do šestnáctého dne po tomto zveřejnění, se nelze dovolávat těchto listin a údajů vůči třetím osobám, které prokáží, že nebylo možné, aby listiny nebo údaje znaly.

6. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zabránění jakéhokoli nesouladu mezi obsahem zveřejnění v tisku a obsahem rejstříku nebo spisu.

V případě nesouladu se vůči třetím osobám nelze dovolávat textu zveřejněného v tisku; třetí osoby se jej však mohou dovolávat, ledaže společnost prokáže, že znaly texty uložené ve spisu nebo zapsané v rejstříku.

7. Třetí osoby se mohou vždy odvolávat na listiny a údaje dosud nezveřejněné, ledaže se nestanou v důsledku nezveřejnění účinnými.

Článek 4

Členské státy stanoví, že obchodní dopisy a objednávkové listy mají obsahovat tyto údaje:

- rejstřík, u kterého je veden spis uvedený v článku 3, a číslo zápisu společnosti do tohoto rejstříku,

- právní formu společnosti, místo sídla společnosti a případně údaj, že společnost je v likvidaci.

Jestliže je v těchto listinách zmínka o základním kapitálu společnosti, musí se údaj týkat upsaného a splaceného základního kapitálu.

Článek 5

Každý členský stát určí osoby, které mají povinnost splnit náležitosti zveřejnění.

Článek 6

Členské státy stanoví přiměřené sankce pro případ

- nezveřejnění rozvahy a výsledovky tak, jak to stanoví čl. 2 odst. 1 písm. f),

- neuvedení povinných údajů stanovených v článku 4 na obchodních dokumentech.

ODDÍL II

Platnost závazků společnosti

Článek 7

Jestliže byly provedeny úkony jménem společnosti předtím, než tato společnost nabyla právní subjektivity, a jestliže společnost nepřevezme závazky vyplývající z těchto úkonů, odpovídají za tyto závazky bez omezení společně a nerozdílně osoby, které jednaly, pokud není dohodnuto jinak.

Článek 8

Splnění náležitostí zveřejnění údajů týkajících se osob, které jsou jako orgán společnosti oprávněny společnost zastupovat, způsobuje, že se nelze dovolávat jakékoli nesrovnalosti v jejich jmenování vůči třetím osobám, ledaže společnost prokáže, že byly těmto třetím osobám známy.

Článek 9

1. Společnost je vázána úkony svých orgánů vůči třetím osobám, i když tyto úkony nespadají do předmětu podnikání této společnosti, ledaže tyto úkony překračují pravomoci, které jim právní předpis svěřuje nebo umožňuje těmto orgánům svěřit.

Členské státy však mohou stanovit, že společnost není vázána, jestliže tyto úkony překračují rámec předmětu podnikání, pokud prokáže, že třetí osoba věděla, že úkon tento předmět překračuje, nebo o tom nemohla vzhledem k okolnostem nevědět, přičemž pouhé zveřejnění stanov nepostačuje k poskytnutí tohoto důkazu.

2. Omezení pravomocí orgánů společnosti, která vyplývají ze stanov nebo z rozhodnutí příslušných orgánů, se nikdy nelze dovolávat vůči třetím osobám, i když byla zveřejněna.

3. Jestliže vnitrostátní právní předpisy stanoví, že oprávnění zastupovat společnost může být odchylně od obecné právní úpravy v této oblasti svěřeno stanovami jediné osobě nebo několika osobám jednajícím společně, mohou tyto právní předpisy stanovit možnost dovolat se tohoto ustanovení stanov vůči třetím osobám za podmínky, že se týká obecné pravomoci zastupování; možnost dovolání se tohoto ustanovení stanov vůči třetím osobám je upravena v článku 3.

ODDÍL III

Neplatnost společnosti

Článek 10

Ve všech členských státech, jejichž právní předpisy nestanoví předběžnou správní nebo soudní kontrolu při zakládání společnosti, musí být akt, kterým se společnost zakládá, a stanovy, jakož i jejich změny úředně ověřeny.

Článek 11

Právní předpisy členských států mohou upravovat režim neplatnosti společností pouze za následujících podmínek:

1. neplatnost musí být stanovena soudním rozhodnutím;

2. o neplatnosti lze rozhodnout pouze v následujících případech:

a) chybí akt, kterým se společnost zakládá, nebo nebyly dodrženy náležitosti předběžné kontroly či forma úředního ověření;

b) skutečný předmět podnikání je protiprávní nebo je v rozporu s veřejným pořádkem;

c) v aktu, kterým se společnost zakládá, nebo ve stanovách není uvedena obchodní firma společnosti nebo výše jednotlivých vkladů základního kapitálu nebo celková výše upsaného základního kapitálu, nebo předmět podnikání;

d) nebyla dodržena ustanovení vnitrostátních právních předpisů vztahujících se na minimální splacení základního kapitálu;

e) nezpůsobilost k právním úkonům všech zakládajících společníků;

f) skutečnost, že v rozporu s vnitrostátními právními předpisy upravujícími společnost je počet zakládajících společníků nižší než dva.

Kromě těchto případů neplatnosti nepodléhá společnost žádnému důvodu neexistence, absolutní neplatnosti, relativní neplatnosti nebo prohlášení ze neplatnou.

Článek 12

1. Možnost dovolat se soudního rozhodnutí o neplatnosti vůči třetím osobám se řídí článkem 3. Námitka proti rozhodnutí příslušející třetí osobě, pokud je stanovena ve vnitrostátních právních předpisech, je přípustná pouze ve lhůtě šesti měsíců ode dne vyhlášení soudního rozhodnutí.

2. Neplatnost vede k likvidaci společnosti tak, jako je tomu u zrušení.

3. Aniž jsou dotčeny důsledky likvidace společnosti, zůstává platnost závazků společnosti nebo závazků přijatých vůči ní neplatností nedotčena.

4. Právní předpisy každého členského státu mohou upravit důsledky neplatnosti mezi společníky.

5. Majitelé podílů nebo akcií jsou i nadále povinni splatit upsaný a nesplacený základní kapitál v té míře, v jaké to vyžadují závazky přijaté vůči věřitelům.

ODDÍL IV

Obecná ustanovení

Článek 13

Členské státy uvedou v účinnost všechny změny svých právních a správních předpisů nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 18 měsíců od jejího oznámení a neprodleně o nich uvědomí Komisi.

U naamloze vennootschappen nizozemského práva jiných než těch, které jsou uvedeny ve stávajícím čl. 42 písm. c) nizozemského obchodního zákoníku, vstoupí povinnost zveřejňování stanovená v čl. 2 odst. 1 písm. f) v platnost až 30 měsíců po oznámení této směrnice.

Členské státy mohou stanovit, že první zveřejnění úplného znění stanov v podobě vyplývající ze změn, ke kterým došlo od založení společnosti, bude poprvé požadováno až při další změně stanov, nebo pokud k ní nedojde, nejpozději do 31. prosince 1970.

Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 14

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 9. března 1968.

Za Radu

předseda

M. Couve De Murville

[1] Úř. věst. 2, 15.1.1962, s. 36/62.

[2] Úř. věst. 96, 28.5.1966, s. 1519/66.

[3] Úř. věst. 194, 27.11.1964, s. 3248/64.

--------------------------------------------------